Naše strana lidová na tom viny nemá. Pojišťovna, jak ji navrhovalo ministerstvo zemědělství, byla vzhledem ke svému stranicko-politickému charakteru pro nás nepřijatelná. Otázka pojištění proti škodám živelným musí se řešiti s ohledem na zájmy a hospodářskou sílu drobných zemědělců, jichž je na 60 %. Tuto otázku nám žádná z předloh uspokojivě nevyřešila - přihlížejíc spíše k zájmům majetnějších vrstev venkova, než k zájmům malých zemědělců. (Předsednictví převzal místopředseda Donát.) Široká veřejnost zemědělská si zřízení povinné pojišťovny nepřeje, jako si vůbec nepřeje zřizování nových centrál z obavy před zřízením nákladného pojišťovacího ústavu, z obavy před vysokou režií, která by zdražovala živelní pojištění, jak toho máme doklad při Ústřední sociální pojišťovně, vedle toho nezaručovala by při nynějších vypjatých strannicko-politických poměrech objektivní a spravedlivý postup při oceňování škod.

Všimněme si, na jakém podkladě se nynější nouzová akce provádí. Zákonem ze dne 14. července 1927 byla pomocná akce pro zmírnění živelných pohrom v zemědělství, která do té doby byla vždy řízena ministerstvem vnitra na podkladě t. zv. nouzového regulativu, přenesena na zemědělské rady jako vrcholnou organisaci zemědělskou. Živelný fond při zemědělských radách, činící 17 mil. Kč, zvyšuje se jmenovaným zákonem: ostatní příspěvek ročně 8 mil. a zvláštní 12ní přirážku ku státní dani pozemkové, která vynáší rovněž asi 8 mil. Kč, tedy celkem disponuje zemědělská rada částkou 33 mil. Je to částka slušná, ale v mimořádných poměrech přece jen nedostatečná, jak se to letošního roku projevuje, a nutno tedy přikročiti k mimořádné státní výpomoci, kterýžto zákon se právě v senátě projednává.

Řekl jsem, že zemědělská rada disponuje nouzovým fondem v částce 33 mil. Kč. Naznačil jsem, ač je to úctyhodná částka, že je přece jen nedostatečná. Do tohoto fondu přispívají zemědělci 12 % přirážkou k dani pozemkové a tato přirážka vynese 8 mil. Kč, což kdyby tato přirážka zvýšena byla na 30 %, vynesla by asi 23 mil., tedy více o 15 mil. a nouzový fond, který by zemědělská rada měla k disposici, činil by 48 mil. Kč. Z tohoto fondu měly by býti především podpořeny ony okresy, v nichž krupobití je tak řečeno doma, my bychom rádi na ně přispívali.

Ještě na jednu okolnost chci poukázati. Je to podle posledního sčítání vylidňování venkova. V době průmyslové konjunktury a stavebního ruchu odcházelo obyvatelstvo venkovské do měst a průmyslových středisk, a to nejen z krajin horských, ale i z krajin úrodných, mnozí a mnozí zdánlivě za větším výdělkem, než mu skýtal venkov. Následek toho bylo přelidnění měst a zvýšení nezaměstnanosti. Naproti tomu trpělo a trpí zemědělství nedostatkem pracovních sil a zvláště nedostatkem čeledě. Dnes se situace změnila, stavební ruch ustal, průmysl je ochromen, mnozí, kteří svého času šli z venkova do měst, nechtějí dnes se vrátiti k zemědělské práci, která jim prostě řečeno smrdí, a to je snad také jedna z hlavních příčin nezaměstnanosti. To je nezdravý zjev, jestliže se vylidňuje venkov a překotně rostou města a průmyslová střediska.

Tento stav se nezmění, dokud zemědělci u nás se nepovede lépe. Splnění našich zemědělských požadavků znamená také zajištění existence našich zemědělských dělníků, kteří se takto bezdůvodně štvou proti nám. Bohužel, zapomíná se na staré, ale osvědčené pořekadlo: Má-li sedlák peníze, má je celý svět. Tehdy, když pšenice platila 200 Kč a ceny ostatních plodin kryly nejen režii, ale přinášely malé plus, tehdy vedlo se průmyslu i živnostem dobře, nebylo nezaměstnaných, nebylo krise. Dnes, kdy jsme nuceni zahraniční konkurencí i jinými okolnostmi prodávati svoje výrobky hluboko pod výrobní náklady, kdy je ochrnuta kupní síla našeho zemědělce, musí nezaměstnanost vzrůstati a bude vzrůstati, nebude-li zavčas zemědělství pomoženo, zvláště v kritických dobách neúrody nebo následkem živelních pohrom. Pak poměry vhánějí obyvatelstvo do zoufalé situace a tyto poměry vytvořují nejlepší živnou půdu pro bolševismus.

Dlouhé a úmorné bylo jednání o zajištění letošní sklizně, úpravě dovozu a vývozu obilí. Facit byl, že byl opuštěn obilní monopol pevných cen a spokojiti jsme se museli s t. zv. povolovacím řízením, institucí, kterou jsme dosud měli. Ve všech státech starají se vlády o dobré zajištění sklizně, jen u nás jsme ponecháni náhodě, spekulaci a konečně snad svépomoci. Jediný zákon, který se z celé řady zákonů osvědčil, zákon o povinném semílání domácího obilí a míšení dovezené mouky s domácí, a jehož účinnost po 31. srpnu t. r. přestane, nebyl obnoven pro odpor některých koaličních stran. Je toho co litovati, neboť zákon ten nepřivodil ani zdražení chleba a mouky, ani zhoršení pečiva. Působení tohoto zákona přispělo jen ku zkonsumování zásob domácího obilí. Náš mlynářský průmysl si prodloužení platnosti tohoto zákona vřele přál.

Pokud se týče Maďarska, je potřebí co největší zdrželivosti a umírněnosti ve veřejných projevech, aby Maďaři nemohli využíti projevu některé strany, z něhož by se zdálo, že chceme obchodní smlouvu s nimi za každou cenu. Dovídáme se, že při okresních úřadech budou zřízeny zvláštní zemědělské referáty, a to zatím při 17 okr. úřadech, v nejbližší době v Ml. Boleslavi a Jičíně.

Zajímavá je agenda, která bude těmto referátům přidělena: ochrana polního majetku, myslivost, rybolov, požadování dopravních prostředků pro účely vojenské a oceňování naturálních požitků. Mimo to spolupůsobení při zpeněžovacích akcích, zakládání obecních, okresních spolků, přehled o konaných trzích, evidence mléčného hospodářství, provádění statistiky zemědělství, zejména statistiky kultur.

Ptám se, pánové, je potřebí na obstarání vyjmenované záležitosti nějakého zvláštního úřadu? Co bude míti tento referent co činiti s polním pychem, rybolovem, myslivostí atd., co s evidencí mléčného hospodářství atd.? Od čeho jsou konsulenti, okres, úřady, obce? Řekneme krátce a dobře: máme nadbytek studované zemědělské inteligence, zemědělských inženýrů, diplomovaných agronomů atd., a je pro ně potřebí sjednati nějaká dobrá placená místa. Chápu! Jenže dnes není doba na zřizování institucí, skoro bych řekl, zbytečných a vedle toho dosti nákladných. Myslím, že by bylo záhodno odložiti tuto věc k ledu, nebo, až budou lepší hospodářské poměry; pak snad již nějaký ten >úřad< u okr. úřadu sneseme. Vůbec, velectění pánové, třeba zdůrazniti, že je nutno, aby ve veřejné zprávě, ať se to týká státu, země, okresů neb obcí, soc. pojišťoven neb jiných soc. institucí, byla snaha zavésti tu největší hospodárnost, jaká byla za občanské koalice, která během doby našetřila skoro 2 miliardy. Tyto úspory zmizely a jsme nuceni sáhnouti vedle úvěru domácího i k úvěru zahraničnímu. Je potřebí podnikati jen tolik, na kolik řemen stačí. Dluhy se lehce dělají, ale těžko platí. Náš zemědělec, který je elementem klidným, nejhospodárnějším, má právo žádati, aby ti, kdož spravují stát, zem, okres i obec, dobře uvážili, než groš na něco vydají. My zemědělci neznáme podpor v nezaměstnanosti, my také nestávkujeme, my nehrozíme ani v dobách těžkých, kritických a tuto okolnost třeba hodnotiti i se strany našich nepřátel. My jsme nuceni si mnohé a mnohé nedostatky vyřizovati svépomocně.

Konečně několik slov do našich řad. Sledujeme-li, co se k nám dováží, vidíme, jak mnoho zbytečností se draho platí do ciziny. Ne, že by u nás něco podobného nebylo, nebo že by zboží cizí bylo lepší neb lacinější, ale proto, že je cizí. Je nejvýš na čase, abychom si již jednou uvědomili - a tu apeluji i na naše ženy - že každým haléřem zaplaceným za cizozemské zboží ubírá se chléb našim dělníkům a tím sobě a svým rodinám. Všechny ty miliony, které stát vydává na podpory v nezaměstnanosti, musí se opět vybrati v daních. Ale nejen tyto, nýbrž i další, které stojí drahá státní administrativa s tímto problémem spojená. Naše výrobky jsou světoznámé, naši dělníci jsou známi jako jedni z nejlepších. Výrobky jejich práce se vyvážejí do celého světa, ba dochází i k takovým případům, že naše zboží se vyveze, v cizině je opatřeno cizí značkou a vrátí se k nám, aby bylo jako cizí draze zaplaceno.

Proto budiž naším heslem: Do československé domácnosti jen československé zboží! Budete-li toto heslo důsledně prováděti, přinese jistě dobré ovoce nejen zemědělství, ale i průmyslu a pomůže rozřešiti tak mnohý problém bez drahých mezinárodních konferencí, jichž výsledky rovnají se mnohdy nule. Slyšíme často stesk, že politická činnost vlády, jednotlivých ministrů, ba samého parlamentu neodpovídá dnešní kritické situaci v životě hospodářském. Namnoze jsme sami tento stesk pronášeli, když sněmovna téměř nepracovala, anebo zabývala se nechutnými záležitostmi rázu osobního a vážné práce byly ze dne na den odsunovány. Dlužno uvážiti, že v dnešním parlamentě je svorná práce velice obtížnou. Vinu na tom nese především velký počet stran, stavovských a třídních, často s protichůdným programem. Jedině se stranou lidovou složenou z různých zájmových skupin, je dohodování snazší. Půjde-li to tak dále, bude míti každý stav a každá třída svojí vlastní politickou stranu a pak bude dohodování ještě těžší. Neplodnost činnosti parlamentní má také svůj důvod a příčinu v úpadku náboženského smýšlení a cítění lidu, z toho všeho úpadek mravní, který ochromuje i veřejnou činnost. Většina politických příslušníků jiných stran považuje náboženství za překonané stanovisko, ba namnoze, ovšem mylně, za překážku rozvoje hospodářství a politiky. Neobrátíme-li včas, dočkáme se ještě smutnějších zkušeností. Demokracie bez Boha je metlou pro stát a všechno jeho občanstvo.

Prohlašuji jménem strany, že budeme hlasovati pro předloženou osnovu zákona, který značně přispěje k zmírnění živelních pohrom v letošním roce v předpokladu, že bude zákon spravedlivě a nestranně prováděn. (Potlesk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníkovi, jímž je pan sen. Lichtneckert.

Sen. Lichtneckert (německy): Slavný senáte! Chápu-li se dnes slova k této vládní předloze o podpoře při živelních pohromách, děje se to hlavně proto, poněvadž sice to, co se zde poškozeným poskytuje, je trochu lepší a příznivější nežli dříve, ale přece ještě nepředstavuje to, čím by předloha měla býti, skutečnou, plnou podporu z fondu pro živelní pohromy. Při tom chtěl bych poukázati na několik vad zákona č. 75 o tomto fondu. Podpora podle tohoto zákona nedostačuje, aby se postiženým mohlo jen trochu pomoci, kdežto na podporu v nezaměstnanosti vydávají se miliony a miliony za lidi, kteří sice pozbyli zaměstnání, kteří však tím také pozbyli chuti ku práci. (Výkřiky.) Jestliže se mi proto, poněvadž to říkám, vytýká, že pohrdám dělníky, pak není to správné. Kdyby se miliony pro nezaměstnané byly daly obcím a okresům na stavbu silnic na levný úrok, bylo by se mohlo provésti mnoho, dělníci byli by dostali práci a stát a poplatníci nebyli by ztratili milionové obnosy. Ale tak nemá z toho ničeho ani dělník, ani stát, a my máme jen jediný prostředek, abychom své státní hospodářství mohli vésti dále, ukládati totiž nové daně a přirážky, zvyšovati železniční sazby, zdražovati kuřivo, zkrátka nevíme již, kde by ještě bylo lze něco sehnati. Za druhé musím zvláště zdůrazniti, že při rozdílení podpor z fondu pro živelní pohromy bývají vždy spory, poněvadž každý chtěl míti největší škodu a nebylo možno věc tak přesně posouditi, aby škody byly také přiměřeně likvidovány. Za třetí, největší chybou bylo to, že se příděly nedaly ve formě hotových peněz, nýbrž v naturáliích. O této formě dalo by se mnoho mluviti, jest jen škoda, že tento nereelní postup konečně jednou přestal, neboť byl zde na jedné straně úmysl podporovati osoby krupobitím postižené, naproti tomu byli dodavatelé naturálií více podporováni nežli osoby živelními škodami postižené, neboť s těmi několika metrickými centy otrub anebo umělého hnojiva nemohl postižený svá pole učiniti zase úrodnými anebo opatřiti krytinou svůj dům. Prostředky, v nynější vládní předloze poskytované, dávají naději, že po bezvadném posouzení a přiznání těchto půjček bude přece jednotlivým poškozeným poskytnuta možnost, opatřiti si větší půjčku za levný úrok, neboť zemědělství nesnese bankovní úrokové míry 8-10 %, poněvadž by nemohlo mnoho platiti a dluhy by za několik roků vyrostly přes hlavu tak, že by jako obvykle musilo docházeti k dražbám. Tímto způsobem se stalo, že v posledních létech mnoho hospodářství přišlo na zmar. Stran výše fondu musím vytknouti, že je to příliš málo ve srovnání s miliony, které tu na příklad jsou pro menšinové školy v ryze německých krajinách často pro 2-3 děti, také ve srovnání s podporou v nezaměstnanosti, která jde do nekonečna a při čemž každému státu, nejen našemu státu, nýbrž všude, kde podpora v nezaměstnanosti je zavedena, jest úzko. Pro veškeré zemědělství v celé Československé republice nezbývá nic více nežli 50 milionů. Což na vysokých místech stále ještě nevědí, že zemědělství znamená udržení státu a že se také musí zhroutiti stát, jestliže se zhroutí zemědělství? V národohospodářském výboru a u většiny koalovaných stran bylo již žádáno zvýšení na 80 milionů. Já pro svoji osobu zasazuji se o to, že se má žádati 100 milionů, není to příliš mnoho, chceme-li naše zemědělství zase jen trochu postaviti na nohy.

Že tento zákon o živelních pohromách také křesťansko-politickému vůdci sedláků, posl. Scharnaglovi, zavdal podnět, aby se o to zasazoval, a který dokonce zdůrazňoval, že vládní předloha přichází hodně pozdě, nad tím dlužno žasnouti. Ačkoli nám křesťanští politikové před nedávném, když šlo o gentský systém a celní předlohu, vytýkali, že jsme vyděrači, mám za to, že také již ve hlavách křesťansko-politických sedláků začíná svítati. Jestliže pan Scharnagl zdůrazňuje, že zemědělství nežádá almužny a darů od vlády, nýbrž jen stejné a spravedlivé podpory, jakých se dostalo jiným stavům a povoláním, pak měl těchto slov také použíti, je-li potřebí zasazovati se o zemědělství a neměl by vlastní zemědělské straně vpadnouti do týla, jak tomu již dnes bylo. Anebo halí se snad pánové před obecními volbami do jiného pláštíku? Schopni jsou všeho, ale také my jsme připraveni a dáme jim potřebnou odpověď. Neví se již, zdali je to demagogie anebo křesťanská láska k bližnímu, mohlo by však také býti, že vycházejí ze zásady, že nelze každému vyhověti. S těmito hesly dnes zajisté docílíte toho málo, neboť náš německý ven^: kovský lid musí přece konečně jednou prohlédnouti a musí uznati, že se jen ně mecká strana venkovského lidu do krajnosti zasazuje o jeho bytí a nebytí, abychom měli poněkud snesitelnou, nuznou existenci.

Při této příležitosti chtěl bych také poukázati k tomu, že v noci z 24. na 25. června osada Pernek na Šumavě postižena byla strašlivým požárem, kterému nejen dobytek, nýbrž také lidské životy padly za oběť a při kterém z 25 domů zůstaly státi pouze čtyři. Osada Pernek je tak krutě postižena, že, nedostane-li se jí vydatných státních prostředků, nebude moci býti zase vybudována. Doufáme, že se soukromé strany podniknuto bude vše, aby se ubohým nešťastníkům zase pomohlo. S tohoto místa chtěl bych se na vládu a jednotlivá v úvahu přicházející ministerstva obrátiti s prosbou, aby poskytly vydatnou pomoc, aby pomohly obyvatelstvu, které se skládá z chudých horských sedláků a dělníků. Při tomto strašlivém požáru zahynulo 85 kusů dobytka, 3 koně a přes 60 vepřů ohněm a otravou kouřem, 19 dvorců, dále chudobinec, obecní kovárna se všemi stroji a zařízením shořely. 41 rodin pozbylo přístřeší a nedostatek chleba a mléka je citelný, poněvadž skoro všechny dojnice padly za oběť zhoubnému živlu. Starosta obce, jeho syn a jeho žena chtěli ještě zachrániti část dobytka, zahynuli však při tom v plamenech, žena byla v bezvědomí dopravena do nemocnice v Krumlově, kde za několik dní za strašlivých útrap zemřela, obklopena svými dětmi. Co lidské ruce po více nežli jedno století vystavěly a co se dědilo z pokolení na pokolení, za málo hodin se zhroutilo a zůstaly jen kouřem začernalé zbytky zdí a zuhelnatělé mrtvoly zvířat. Škoda podle předběžného odhadu převyšuje částku asi 2 milionů. Poznamenávám ještě, že se četnictvo vůči tamnímu obyvatelstvu vyznamenalo, jak tomu je ve většině případů, jde-li o německý majetek. Nechci se do této věci pouštěti blíže, poněvadž poslanec Platzer o tom již v poslanecké sněmovně obšírně mluvil. Ministerstvu národní obrany musím s tohoto místa projeviti nejvřelejší dík; dalo po požáru na naše zakročení ihned k disposici 80 mužů z posádek ve Vimperku a Prachaticích, i vzdávám také těmto důstojníkům a mužstvu vřelý dík, ježto skutečně vzorně pracovali. Poněvadž tažný dobytek, koně a voli částečně také shořeli, dalo vojsko k disposici 2 nákladní auta s podmínkou, že občané v Perneku zaplatí benzin a eventuelní náklady a správky. Chtěl bych tudíž ministerstvo vnitra prositi, aby vojenskému eráru byly nahrazeny také tyto náklady. Při této příležitosti prosím ministerstvo zemědělství, aby z prostředků, dnes povolených, pro tamní oběti poskytlo větší obnosy, poněvadž jinak zemědělci vůbec nejsou s to, aby svá hospodářství zase zřídili. Všechno hořlavé shořelo a následkem strašného horka většina zdí popukala, takže musejí býti úplné zbořeny a znovu vystavěny. Bylo by zvlášť výhodno, kdyby jednotlivé domy byly vyňaty z uzavřené řady domů, aby se příště zabránilo takovéto katastrofě. Bohužel je dnes za kritických poměrů a při tísni beztak zadlužených sedláků nemožno prováděti takovéto adaptace.

Cítím se povinna prohlásiti, že budeme hlasovati pro předložený zákon, a prosíme, aby se při posuzování žádostí postupovalo s všemožnou ochotou. (Potlesk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Přerušuji jednání. Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 564. Vládní návrh zákona o zcizení některých státních nemovitostí v Praze VII.

Místopředseda Donát: Navrhuji, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 16. července 1931 o 10. hodině s tímto

1. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 532) k vládnímu návrhu zákona o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931. Tisk 548.

2. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrzích na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami. Tisk 539.

3. Zpráva I. výboru živnostenskoobchodního, II. výboru zahraničního, III. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 549) k vládnímu návrhu zákona o podpoře zahraničního obchodu. Tisk 552.

4. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru technicko-dopravního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 531) o vládním návrhu zákona, kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímné předpisy o jízdě motorovými vozidly. Tisk 547.

5. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 550) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích. Tisk 553.

6. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu řízením zkráceným projednány byly osnovy zákonů.

a) o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931, tisk 548;

b) o podpoře zahraničního obchodu, tisk 552;

c) kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímné předpisy o jízdě motorovými vozidly, tisk 547;

d) kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích, tisk 553.

7. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 507) k vládnímu návrhu zákona o státním vězení. Tisk 534.

8. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 449), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní úmluva mezi Československem a Tureckem, podepsaná v Ankaře dne 17. ledna 1931. Tisk 523.

9. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 480), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k. projevu souhlasu dodatková úmluva k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednaná mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií v Praze dne 30. března 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. června 1931, čís.79 Sb. z. a n. Tisk 524.

10. Návrh, aby prodloužena byla lhůta daná §em 43 úst. list. poslanecké sněmovně ku projednání usnesení senátu o osnově zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živnost. řádu a § 70 živnost. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Tisk 2245-I.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.