Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Votruba.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl. 83 senátoři podle presenční listiny.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůze sen. Doudovi, dr Farkasovi, Fidlíkovi, Hakenovi, dr Hilgenreinerovi, dr Hrubanovi, Karpiškové, Kellovi, Langerovi, Lippertovi, Lokotovi, Mezöovi, Pánkovi, Pilzovi, Schwambergerovi, Stejskalové, Stránskému, Volkovi a dr Wittovi; dodatečně na minulou a dnešní schůzi sen. Hanckovi.

Tiskem rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 532. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1306) o státní pomoci při živelních pohromách v roce 1931 (tisk 1317).

Tisk 533. Návrh sen. Spiese, Stöhra a soudr. na poskytnutí bezodkladné a vydatné podpory osobám, jež postiženy byly průtrží mračen dne 6. července t. r. v obcích Breitenbachu, Hirschenstandu a Nových Hamrech v okresu Nejdek-Horní Blatná.

Tisk 534. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státním vězení (tisk 507).

Tisk 535. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o zvýšení dávek pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách odpovídajícím započtení poloviny nepojištěné doby služební (tisk 508).

Tisk 536. Návrh sen. Kavana a soudr. na poskytnutí mimořádné výpomoci drobným zemědělcům v Dolní Bečvě, politický okres Valaš. Meziříčí na Moravě, postiženým krupobitím.

Tisk 537. Návrh sen. Šabaty a spol. na poskytnutí státní pomoci malým a středním zemědělcům postiženým krupobitím a průtrží mračen v okrese novoměstském n. Met. a rychnovském n. Kněž.

Těsnopisecká zpráva o 95. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 6. května 1931.

Zápis o 105. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládá se zápis ten za správný a bude vytištěn.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 533. Návrh sen. Spiese, Stöhra a soudr. na poskytnutí bezodkladné a vydatné podpory osobám, jež postiženy byly průtrží mračen dne 6. července t. r. v obcích Breitenbachu, Hirschenstandu a Nových Hamrech v okresu Nejdek-Horní Blatná.

Tisk 536. Návrh sen. Kavana a soudr. na poskytnutí mimořádné výpomoci drobným zemědělcům v Dolní Bečvě, politický okres Valaš. Meziříčí na Moravě, postiženým krupobitím.

Tisk 537. Návrh sen. Šabaty a spol. na poskytnutí státní pomoci malým a středním zemědělcům postiženým krupobitím a průtrží mračen v okrese novoměstském n. Met. a rychnovském n. Kněž.

Výborům ústavně - právnímu a technicko-dopravnímu:

Tisk 531. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1202),kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímné předpisy o jízdě motorovými vozidly (tisk 1243).

Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 8. července 1931 přikázáno:

Výborům národohospodářskému a rozpočtovému:

Tisk 497. Návrh sen. Modráčka a soudr. na poskytnutí státní pomoci postiženým krupobitím a průtrží mračen na okresech Smíchov, Zbraslav, Brandýs n. Lab. a Jílové.

Tisk 500. Návrh sen. Johanise a druhů na pomoc postiženým živelní pohromou v okrese dobříšském.

Tisk 502. Návrh sen. A. Nováka a soudr. na poskytnutí mimořádné výpomoci malým zemědělcům na Českomoravské vysočině krupobitím postiženým.

Tisk 503. Návrh sen. Koukala, dr Witta a soudr. ve příčině státní pomoci občanům v Opatovicích, Paršovicích, Rakově a Malhoticích, za utrpěné škody přivedené živelní pohromou a krupobitím.

Tisk 511. Návrh sen. dr Karasa a spol. na poskytnutí finanční podpory níže uvedeným obcím okresu táborského na úhrady škod, způsobených krupobitím dne 18. června 1931.

Tisk 512. Návrh sen. Zimáka a súdr. na poskytnutie štátnej pomoci postihnutým krupobitím a prietržou mračien v Skalici na Slovensku a okolí.

Tisk 513. Návrh sen. Danku, dr inž. Bottu a spol. na poskytnutie podpory povodňou poškodeným občanom vo Svätom Jakube, okres Banská Bystrica na Slovensku.

Tisk 514. Návrh sen. Donáta a spol. na poskytnutí pomoci postiženým živelní pohromou na okresech: táborském, soběslavském, počáteckém, pelhřimovském a bechyňském.

Tisk 515. Návrh sen. Dreslera, Šimonka a spol. na rychlé poskytnutí pomoci postiženým živelní pohromou v okresu semilském.

Tisk 516. Návrh sen. Černého, Pichla a druhů na rychlé poskytnutí pomoci a podpory obyvatelům postiženým krupobitím v okresu Ledeč nad Sázavou.

Tisk 517. Návrh sen. Pichla, Černého a druhů na rychlé poskytnutí podpory obyvatelům krupobitím postižených obcí okresu sedlčanského.

Tisk 518. Návrh sen. inž. Marušáka, Riedla, Merty a druhů na rychlé poskytnutí podpory obyvatelům postiženým krupobitím v okresích jihlavském a telčském.

Tisk 519. Návrh sen. Plamínkové, Pánka a spol. na poskytnutí pomoci pohořelým v osadě Hájku, obec Střížov, okres Chotěboř.

Tisk 520. Návrh sen. inž. Marušáka, Riedla, Merty a druhů na rychlé poskytnutí podpory obyvatelům krupobitím postižených obcí v okresech: moravsko-krumlovském, třebíčském, hodonínském a kyjovském.

Tisk 521. Návrh sen. Havránka a soudr. na poskytnutí pomoci živelní katastrofou postiženému obyvatelstvu jihozápadní části země Moravskoslezské.

Tisk 525. Návrh sen. Kahlera a soudr. na poskytnutí bezodkladné a vydatné podpory osobám, postiženým živelní pohromou dne 24. června 1931 v okresu Rokytnice v Orlických Horách.

Tisk 526. Návrh sen. Stöhra a soudr. na poskytnutí okamžité a vydatné podpory osobám, jež postiženy byly živelní pohromou dne 12. června 1931 v okresu chomutovském.

Tisk 527. Návrh sen. Kahlera a soudr. na poskytnutí co nejrychlejší a vydatné podpory osobám, postiženým živelními škodami v okresech broumovském a trutnovském.

Tisk 528. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí bezodkladné, vydatné pomoci osobám, postiženým živelní pohromou v okresu Planá u Mariánských Lázní.

Tisk 529. Návrh sen. Stöhra a soudr. na poskytnutí bezodkladné a vydatné podpory osobám, poškozeným živelní pohromou dne 12. června 1931 v okresu postoloprtském.

Tisk 530. Návrh sen. Lichtneckerta, Lipperta a soudr. na poskytnutí mimořádné pomoci vyhořelým v obci Perneku, politický okres Český Krumlov.

Výborům technicko-dopravnímu a národohospodářskému:

Tisk 490. Návrh sen. inž. Havlína, Donáta a spol. na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 6. května 1931, č. 76 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu.

Výboru národohospodářskému:

Tisk 491. Návrh sen. Foita, Sáblíka a spol. na reorganisaci československého lnářství.

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 499. Návrh sen. dr Farkasa a spol. na predlženie platnosti ústavného zákona zo dňa 1. júla 1926, č. 152 Sb. z. a n., do konečnoplatného zákonného riešenia otázky o čsl. št. občianstve.

Tisk 506. Návrh sen. dr Grosschmida a druhov na úpravu štátného občianstva.

Výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému:

Tisk 522. Návrh sen_; Pánka a spol. na vydání zákona o dopravním monopolu.

Předseda (zvoní): Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o usnesení poslanecké sněmovny č. t. 531 podaly zprávu ve lhůtě třídenní.

Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj se přijímá.

Výbor ústavně-právní žádá, aby lhůta šestidenní, daná mu k podání zprávy o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, č. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace, ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 238 Sb. z. a n., a kterým se poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace, tisk 493, prodloužena byla o dalších 14 dní.

Navrhuji, aby výboru ústavně-právnímu ve smyslu §u 35 jedn. řádu sen. lhůta tato o 14 dnů byla prodloužena.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Podle usnesení výboru sociálně-politického ze dne 26. května 1931 navrženo, aby iniciativní návrh sen. Kříže, Petříka a soudr. na změnu některých ustanovení vládních nařízení č. 74 ze dne 24. května 1928 o náhradách pozemkové daně z důvodů živelních škod na zemědělských kulturách a č. 75 ze dne 24. května 1928 o poskytování podpor při živelních pohromách, tisk 188 přikázán byl na místě výboru sociálně-politickému výboru národohospodářskému.

Navrhuji, aby tento iniciativní návrh ve smyslu § 36 jedn. řádu přikázán byl na místě výboru sociálně-politickému výboru národohospodářskému.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Budeme projednávati pořad jednání, a to

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. dr Klouda, za výbor národohospodářský sen. Kotrba.

Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. dr Kloudovi.

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavný senáte! Republika Československá uzavřela s republikou Tureckou obchodní smlouvu, podepsanou v Ankaře dne 31. května 1927, jež byla v platnosti až do dne 24. září 1929.

Tuto obchodní smlouvu - stejně jako obchodní smlouvy s jinými státy - vypovědělo Turecko republice naší na jaře r. 1929 za tím účelem, aby uvolnilo si cestu k nové úpravě obchodních styků svých s cizinou, jimž na příště za základ měl sloužiti nový celní sazebník republiky Turecké, jenž nabyl účinnosti od 1. října 1929.

Ihned po výpovědi smlouvy zahájila vláda československá jednání o novou smlouvu, po delším obtížném a s průtahy spojeném jednání však dosáhla toliko dohody prozatímní, jež podepsaná byla v Ankaře dne 19. září 1929 a jež uzavřena byla na 6 měsíců s výhradou ovšem jejího prodloužení mlčky, nebude-li na 30 dní napřed vypověděna. Bez výpovědi pak přestane účinnost této až dosud platné prozatímní dohody, jakmile nabude platnosti obchodní smlouva definitivní.

Mezitím sjednalo Turecko na základě svého nového celního sazebníku řádné obchodní smlouvy jednak s Francií - dne 29. září 1929 - jednak s Německem - dne 27. května 1930.

Mohlo tedy obnoveno býti i jednání naší vlády s vládou Tureckou o uzavření definitivní smlouvy obchodní; také toto jednání se protáhlo, ježto střetly se při něm požadavky turecké na zvýšení ročního tabákového kontingentu - podle obchodní smlouvy z r. 1927 měli jsme povinnost odebírati z Turecka ročně průměrně 3 miliony kg tabáku, podle prozatímní dohody z r. 1929 poklesl tento závazek o jednu třetinu, t. j. toliko na jeden milion kilogramů tabáku za šest měsíců - s požadavkem naším, aby republika Turecká při svých státních dodávkách dbala nabídek československých podniků. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Pánové, prosím snažně o klid! (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Zpravodaj sen. dr Klouda (pokračuje): V obou těchto směrech dosaženo mezi oběma státy posléze dohody, jejíž výsledkem jest obchodní úmluva ze dne 17. ledna 1931, nyní vládou ke schválení předložená.

Úmluva tato spočívá na zásadě nejvyšších výhod, které si oba státy pro nakládání se zbožím vzájemně zaručují; kromě toho vyhrazují si obě smluvní strany navzájem zvláštní výhody celně-tarifní, jež vyloženy jsou v seznamech A a B ve smlouvě připojených. V protokolu o podpisu obsažena je řada ustanovení a vysvětlivek ke smlouvě, z nichž zvláště vytknouti dlužno závazek československé tabákové režie k ročnímu průměrnému odběru dvou milionů kilogramů tureckého cigaretového tabáku a vzájemný závazek vlády turecké k blahovolnému posuzování nabídek československých podniků neb obchodních firem československých.

Počátek platnosti smlouvy stanoven za jeden měsíc po výměně ratifikací. Doba platnosti úmluvy určena na 2 roky s možností jejího automatického prodloužení, nebude-li vypověděna na 6 měsíců napřed.

V ostatním znění svém obsahuje úmluva obvyklá ustanovení shodná s duchem i zněním jiných našich obchodních smluv.

Poměr dovozu a vývozu za poslední léta vykazují tato čísla:

Vykazuje tedy obchodní bilance naše s Tureckem za poslední čtyři léta saldo aktivní, které zůstává aktivním - pokud statistická data byla veřejnosti již oznámena - i v prvních měsících r. 1931, ovšem již v důsledku světové hospodářské deprese znatelně snížené.

Možno očekávati, že tento příznivý pro nás poměr bude také za platnosti nové definitivní úmluvy zachován.

Zahraniční výbor senátu projednav ve schůzi dne 2. července 1931 vládní návrh obchodní smlouvy s Tureckem ze dne 17. ledna 1931, usnesl se předložiti senátu Národního shromáždění tento návrh: Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní smlouvou mezi Československem a Tureckem, podepsanou v Ankaře dne 17. ledna 1931. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo referentu za výbor národohospodářský, panu sen. Kotrbovi.

Zpravodaj sen. Kotrba: Slavný senáte! Výbor národohospodářský pojednal o projednávaném vládním návrhu, tisk 449, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní úmluva mezi Československem a Tureckem. Důvodová zpráva, kterou tlumočil zpravodaj za výbor zahraniční, je táž, kterou už uvážil výbor národohospodářský do všech podrobností, rozebral bod za bodem této nové úmluvy a doporučuje váženému senátu Národního shromáždění, aby schválil tuto úmluvu tak, jak jest obsažena ve vládním návrhu. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme hlasovati.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak jest otištěno ve zprávě výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle znění zprávy výborové ve čtení prvém.

Projednáme nyní:

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. dr Rozkošný, za výbor národohospodářský pan sen. Stržil.

Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního, panu sen. dr Rozkošnému.

Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Slavný senáte!

Naše obchodní smlouva s královstvím Jihoslavií byla dosud upravena obchodní a plavební smlouvou ze dne 14. listopadu 1928. Tato smlouva byla pouze tak zvanou smlouvou rámcovou, bez celně-tarifní části a bez veterinární dohody, v níž si oba státy pro vzájemnou výměnu zboží poskytovaly pouze celní nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách. Jihoslovanské zboží při dovozu do Československa bylo odbavováno hlavně na základě celně-tarifních slev smlouvy československo-maďarské, a zboží československé při dovozu do Jihoslavie na základě jihoslovanských celně-tarifních úmluv se západními státy evropskými a Rakouskem.

Po výpovědi obchodní smlouvy československo-maďarské navázalo ministerstvo zahraničních věcí jednání s vládou jihoslovanskou v doplnění smlouvy z roku 1928, aby obchodně-politická kontinuita mezi oběma státy nebyla přerušena. Toto jednání skončilo dne 30. března 1931 podpisem této dodatkové úmluvy mezi republikou Československou a Jihoslavií, kterou tímto návrhem předkládá vláda Národnímu shromáždění ke schválení.

Smlouva tato má pro Československo velikou důležitost, poněvadž náš vývoz do Jugoslávie činí o mnoho větší položku než náš dovoz, a to činil náš vývoz r. 1927 926 mil., r. 1930 1.536 mil., kdežto dovoz k nám z Jugoslávie byl v obou těchto letech asi 439 mil. Kč. Je tedy rozhodně naše bilance s Jugoslávií aktivní a tedy už s toho stanoviska zasluhuje naše smlouva pozornosti. Ale zasluhuje tím více pozornosti, poněvadž Jugoslávie je náš spřátelený stát, je částí Malé Dohody a proto nám záleží jistě na tom, aby po této stránce byl s Jugoslávií u nás pořádek, nehledě k tomu, že se smlouvou docílí výhod ve všelikých oborech, zejména pokud se týče některých průmyslů, zejména v průmyslu lnářském, sklářském a porculánovém, ze kterýchžto věcí máme největší vývoz do Jugoslávie. Také naše veterinářská smlouva, která přijde nyní k platnosti, prospěje nám, poněvadž budeme míti možnost v Jugoslávii regulovati náš dovoz dobytka podle této veterinářské smlouvy.

Výbor zahraniční jednal o tomto návrhu ve své schůzi a po uvážení důvodů ve zprávě vlády uvedených doporučuje tuto smlouvu slavnému senátu ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dále má slovo zpravodaj výboru národohospodářského, pan sen. Stržil.

Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Dosavadní styky hospodářské mezi republikou Československou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců byly upraveny obchodní smlouvou v roku 1928, která byla, jak již podotkl zpravodaj výboru zahraničního, jen smlouvou rámcovou, bez celně-tarifní části a bez dohody veterinární. Smlouva tato spočívala pouze na zásadě nejvyšších výhod a podle toho také bylo zboží dovážené k nám z Jugoslávie a vyvážené zboží z naší republiky do SHS na hranicích odbavováno. My poskytovali jsme totiž celně-tarifní slevy na zboží jugoslávské k nám dovážené v té výši, jak stanoveny byly nejvýhodněji ve smlouvě československo-maďarské a Jugoslávie zase zacházela se zbožím naším k nim vyváženým podle celně-tarifních úmluv, které sjednala se západoevropskými státy a Rakouskem.