Na pořadu dále je:

2. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavněprávního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 32), kterým se znovu prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady. Tisk 467.

Má pan zpravodaj sen. dr Karas nějaké tiskové opravy?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv!

Předseda: Není tomu tak. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s touto osnovou zákona, s jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí se přijímá podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí výboru ústavněprávního a rozpočtového otištěné ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je rovněž většina. Resoluce otištěná ve zprávě výborové se tímto schvaluje.

Projednáme nyní bod 3., jímž je:

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Užhorodě ze dne 12. prosince 1930, č. j. Nt XI 26/30-3, aby senát svolil k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro zločin násilí proti soukromým osobám podle §u 125 tr. z. čl. V/1878 (č. 2913/30 předs.). Tisk 468.

Zpravodajem je pan sen. dr Milota, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr Milota: Vážený senáte! Koncem srpna 1930 vypukla stávka pracujícího dělnictva v parní pile společnosti Latorica v Čiňadevě. Podle trestního oznámení shromáždili se dne 1. září 1930 stávkující na nádraží a odtud šli k parní pile, která byla zavřena. Zástup počal útočiti na plot a uzavřená vrata a vniknul do ohraženého prostoru tím, že v trhal v plotě prkna a vyvrátil vrata. Na to šel zástup před kancelář parní sily, kde počal křičeti a volati po řediteli Strausovi, že ho zabijí. Demonstranti měli v rukách kamení a klacky. Demonstrace trvala asi půl hodiny, načež se podařilo přítomnému četnictvu zástup z ohraženého místa vytlačiti. Při demonstraci bylo házeno kamením na dělníky, kteří se stávky nezúčastnili, takže ti se ukryli do ubikací na parní pile a odpoledne odjeli do svých domovů ze strachu před dalšími násilnostmi.

O sen. Lokotovi se uvádí v trestním oznámení, že demonstranty naváděl, že dělníkům, kteří byli ochotni pracovati, vyhrožoval krveprolitím a zbitím pro případ, že budou pracovati, a dále, že vůbec se postavil v čelo demonstrujícímu zástupu a jeho činnost řídil.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát dal svolení k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro uvedený trestný čin; neboť, prokáže-li se pravdivost trestního oznámení - což je věcí soudu - pak sen. Lokota zašel ve své činnosti za přípustné meze a musí nésti důsledek svého jednání. Je sice pravda, že jako člen své politické strany má právo hájiti zájmy stávkujícího dělnictva a dbáti toho, aby stávka byla účinná, avšak tohoto účelu smí se domáhati jen v mezích zákona a jeho snaha nesmí ho pohnouti, aby vytknutého cíle hleděl dosáhnouti trestnými činy, Jmenovitě násilím proti osobám nebo cizímu vlastnictví. Sen. Lokota měl v tomto případě zejména uvážiti, jak snadno jeho působením může dolíti k těžkému porušení veřejného klidu a pořádku.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát dal svolení k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro uvedený trestný čin, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.

Projednáme nyní:

4. Zprávu imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Čes. Budějovicích ze dne 6. května 1931, č. j. Nt VIII 22/31, za souhlas k stíhání sen. Kindla pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. 3959/31 předs.). Tisk 484.

Zpravodajem je pan sen. Berkovec. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Berkovec: Vážený senáte! Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Čes. Budějovicích za souhlas k stíhání sen. Kindla pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky.

Děj udál se takto: Podle relace policejního úřadu v Čes. Budějovicích ze dne 13. ledna 1931, čj. 699/31, prý se dopustil sen. Kindl uvedeného činu tímto jednáním:

V noci na 8. ledna 1931 při provedené policejní razii ve zdejším městě a okolí zadrženo bylo 6 mladíků, vesměs zde známých, t. zv. povalovačů, kteří spali jednak v ohradě, jednak v chlévě. Všichni byli zavedeni do zdejšího policejního úřadu. Při osobní prohlídce byly u několika nalezeny komunistické letáky, vyzývající dělníky nezaměstnané a kamarády na 9. ledna 1931 na 6. hod. večerní na společný protestní projev do družstevního domu do Čes. Budějovic. Na dotaz, odkud letáky mají, udali, že je obdrželi dne 7. ledna 1931 v komunistickém sekretariátě v Divadelní ul. s tím, aby je po městě rozdávali nebo rozhodili. Část letáků prý odhodili jednak do vody a zahrady, menší část sobě ponechali. Při dalším výslechu doznali dva z nich, a to: Josef Kryštof, dělník bez zaměstnání, nar. 4. ledna 1909 v Čes. Budějovicích, tamtéž příslušný, nestálého bydliště nocuje po cihelnách a chlévech - a Rudolf Randa, dělník bez zaměstnání, nar. 17. dubna 1909 v Čes. Budějovicích, tamtéž příslušny, bez stálého bydliště, že dne 30. prosince 1930 svolil sen. Kindl do Čes. Budějovic do družstevního domu schůzi nezaměstnaných, ke které se sešlo asi 30 osob, a Kindl prý je nabádal k tomu, aby, nedá-li jim starosta města dostatečnou podporu, šli vylupovati po městě výklady a aby kradli v obchodech. To prý jim opakoval několikráte. Je pravděpodobné, že někteří z těchto živlů výzvy Kindlovy uposlechli, poněvadž v poslední době bylo skutečně ve zdejším městě několik krádeží z výkladů a obchodů oznámeno. Škoda způsobená převyšuje Kč 2.000. V druhé relaci se pak uvádí 6 případů, ve kterých byly spáchány krádeže různým vloupáním se do výkladních skříni a obchodů, kde odcizeno bylo různé zboží a peníze. Ve všech případech zůstal však pachatel nezjištěn a zahájeno pouze řízení proti neznámému pachateli.

S ohledem na to navrhuje imunitní výbor, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Kindla pro přečin podle §u 1, č. 2 zákona na ochranu republiky.

Odůvodnění: Obvinění toto je takového rázu, že není možno, aby bylo kryto imunitou člena zákonodárného sboru, a proto imunitní výbor navrhuje, aby senát vyhověl žádosti krajského soudu v Českých Budějovicích a sen. Kindla k žádanému stíhání vydal.

Předseda (zvoní): K slovu je přihlášen pan sen. Kindl.

Sen. Kindl: Ujímaje se slova k této své záležitosti, nečiním tak snad proto, abych vám říkal, abyste mne nevydávali, nýbrž byl bych pro to, abyste mne vydali, i kdybyste mne nechtěli vydal. Proč? Abych odkryl ten váš režim, takým způsobem pracujete proti nám. Abyste znemožnili naši práci mezi pracujícím lidem, děláte to takovým podlým způsobem, že používáte takových bezcharakterních špiclů a fízlů proti nám, proti lidem, kteří jsou členy Národního shromáždění.

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka pro tento neparlamentární výrok k pořádku!

Sen. Kindl (pokračuje): Každý by se za to styděl, kdyby to měl říci náš člověk na schůzi. Říkáte, že jsem naváděl na schůzi nezaměstnané dělníky, pakliže nedostanou podporu, aby šli vylupovat krámy a krást. Pánové, vy tomu sami nevěříte, že by něco takového mohl člověk říci. Vždyť bych byl za to vyloučen z komunistické strany! Vám by to bylo ovšem milé, kdybychom mluvili takovým způsobem. Nepronásledovali a nepersekvovali byste nás jako nyní, poněvadž vy zlodějů a korupčníků se nebolíte, ti vám nejsou tak nebezpeční jako komunisté. Korupčník si nakrade, vezme úplatky a žije z nich, ale komunistická strana vám chce vzíti všecko, váš blahobyt, váš pohodlný život, abyste z pracujícího lidu nemohli bezstarostně žít.

A vážení! Jakých živlů používáte proti nám a proč je zde toto udání? Proto, že, jak již pan kol. Hubka jednou říkal, jakmile se objevím v Čes. Budějovicích, ihned je zalarmován fízlovský aparát, a jsem sledován na každém kroku. Jakmile vystoupím i civilní osoby si toho všímají a říkají: Koukejte, jak půjdou ti fízlové za tím senátorem. Věší se mi na paty a vědí o každém mém kroku. Ale poněvadž jsem je několikráte oklamal tak, že na jedné straně v Čes. Budějovicích měli připraveny četnický a policejní aparát a já na druhé straně jsem mluvil k dělníkům, pan rada jim řekl: Neopovažujte se ztratit ho s očí, jinak budete mít co dělat se mnou! - A fízlové, poněvadž se jim nepovedlo přistihnout mne, vymyslili si tyto věci.

Jakým způsobem oni postupují? Vy jistě víte, odkud jsou instrukce, které dostávali, aby s námi tak zacházeli. Mluvil jsem 1. září na zakázaném projevu mládeže v Budějovicích. Vystoupil jsem na prkna, odkud jsem začal mluviti. Ze zadu jsem byl policajtem stržen po hlavě na dláždění, bez ohledu na to, zdali se zabiji, poněvadž mají instrukci, že komunistů není škoda: Máme je zavírat do kriminálu, když ho zničíte, nic se vám všem nestane. Vedli mne přes celé náměstí, kde národní demokraté, kteří byli přítomni, říkali: To je skandál, co s tím člověkem dělají. - Sotva mne dostali do průjezdu, hned policista křičel: ťZavřete vrata. Jakmile zavřeli vrata, řval na mne: ťPacholku, 24 hodin máme k vůli tobě pohotovost.Ť Mlátili mne do obličeje, do hlavy, na všechna možná místa, přes celou chodbu, na dvůr a zase až na chodbu. A pan vrchní komisař stál na chodbě a smál se tomu. Když mně vstrčili dovnitř, policista utekl a já zůstal sám. Řekl jsem komisaři: Viděl jste, co ti vaši chlapi se mnou dělali? On odpověděl: Slyšel jsem, že hubujete, ale neviděl jsem, že vás bili.

Takovým způsobem se postupuje nyní proti nám. Byli by si za dřívějšího režimu policisté dovolili proti členu zákonodárného sboru takto ustupovat? Ne. To by si byli nedovolili, poněvadž by byli za to potrestáni. Ale nyní za vašeho režimu jsou za to odměňováni. A takoví policisté, kteří ve službě hraji karty a opilí se a dělají všechno možné, chtějí si tím pomoci, a udělají-li něco zákonodárnému zástupci komunistické strany, je za to zamhouřeno oko nad těmi jejich druhými přestupky, které dělají.

Vážení! Jak jsem se to já dověděl? Potkal jsem tři mladé dělníky a povídají mně: Pane senátore, my jsme byli zatčeni fízly a policií v cihelně, kde jsme spali. Jsou to 19 a 20letí hoši, kteří nemají rodičů, nemají práci a nemají také kde bydlet. Až jim bude 24, jistě budou vědět, kam patří, zavolají si je jistě na vojnu. Ale dnes nikdo se nestará, že se mohou zkaziti. Oni říkali: Byli jsme zatčeni a na policii nás nutili, abychom řekli, že jste říkal to a to. My jsme odpověděli fízlům: To není pravda, to neřekneme, a také to nedokážeme. Ačkoli je jindy bili, tentokrát jim na policii řekli: Nebojte se, nic se vám nestane, jenom nám potvrďte, že to řekl. A ti tři odpověděli: To neřekneme, poněvadž to není pravda a lhát nebudeme. Proto si páni vzali druhé dva na stranu a pravili k ním: Vidíte, tam ti to už řekli, řekněte to také, nic se vám nestane, jenom potvrďte naše slova, že je to pravda a my toho použijeme. Nic se vám nestane. Měli hlad, dali jim tedy najísti, staré šaty, cigarety a řekli: Běžte, a když vás někde přistihneme, zamhouříme oko.

Jestli se stala nějaká krádež, jak říkáte, stala se možná proto, poněvadž policejní orgány dávají více pozor po nás, než po těch skutečných zlodějích. Mohl bych takové případy uvésti, ale vy jistě žádný tomu neuvěříte.

A u takovýchto fízlů hledáte spásu, u takových charakterů, kteří žádného charakteru nemají, neznají pravdu a spravedlnost, vynucují podvodem a švindlem z lidu výpovědi, zrovna tak jako teď při Majorově procesu, jak se dovídáte, kde byli četníky nuceni vypovídat to, co si četníci napřed napsali. A právě, kdyby zde existovala ještě nějaká spravedlnost, musil by býti souzen a odsouzen váš režim, ne já. Přesto, že nevěřím našim soudům, poněvadž jsou to třídní soudy, myslím, že se jim nepovede mne odsouditi, ale povede se odsouditi váš režim, což i u soudu dokážeme, a ještě budete o tom číst a ještě zde budu o tom mluvit.

V prvé řadě by musili býti odsouzeni za to vaši fízlové, za jedno pro svádění ke křivému svědectví a za druhé by musili býti odsouzeni pro klamání úřad. Myslím, i když se to prokáže, že z tohoto soudu nic nebude, že neodsoudíte tyto policisty, kteří sváděli ke křivému svědectví, ačkoliv se to jinak o čítá za trestný čin, za který jsou nejméně tři měsíce u osob civilních, natož u osob policejních, a k tomu ještě klamání úřadů! Pro takový trestný čin by měli tito lidé býti odstranění ze služby, poněvadž nejsou hodnověrni, ale to se nestane. Přesto, že udělali podvod, švindl, budou snad ještě vámi odměněni a povýšeni. A takové charaktery mají chrániti váš klid a pořádek.

Co je to klid a pořádek podle vašeho? Abyste těm, kteří si v dnešním státě pomohli, kteří neměli po převratu ani kalhoty a kteří dnes mají miliony nakradených peněz z mozolů pracujícího lidu, nerušili jejich klid a pořádek, aby to v klidu mohli užívati. Takové aféry zde dnes jsou. Mluvil zde kol. Trnobranský, že Stříbrný je muž čistých rukou, že je to poctivec - snad z něho dokonce uděláte neviňátko, že nic nemá a nic nevzal, ačkoli Stříbrný sám to nezapírá a ve vyšetřovacím výboru to řekl: ťjá jsem bral, ale brali jste pánové i vy druzí, já vím ještě některé osoby, nechci je jmenovati, poněvadž si ponechávám zadní dvířka, ale když mne potrestáte, já to povím na ty druhé, zatím to neříkám.Ť A co dělá náš státní aparát? Zakročuje proti takovým korupčníkům a švindlerům, takovým mužům 28. října, kteří si rozdávali mezi sebou osvobozovací medaile, zatím co patřili do kriminálu? Ne; ale proti komunistům je dovoleno všechno. Celý státní aparát. fašisté, sociálfašisté i buržoasie útočí proti komunistické straně. Proto také komunistická strana má Haruse, Majora, Stránského v kriminále, kdežto korupčníci a velkozloději se v republice svobodně pohybují a dělají se jim ještě komplimenty. Jsme postaveni mimo zákon. Sami ministři zde šlapou ústavní zákony nohama, nač je zde často poukazováno. Ale pracující lid již prohlédá, všímá si už vašich afér a čeká na to, co se s těmito korupčníky stane, jak budou odsouzeni. A věřte, že se již blíží vaše poslední chvíle. Dělnictvo prohlíží již i své proradné vůdce, sociálfašisty. Vidí, že tito lidé je oklamali, vidí, že ani mají z poctivé práce jen ty různé psí boudy a že ti druzí mají milionové podniky, velkostatky atd. a že to dostali v důsledku zrady spáchané na dělnické třídě. Ale ve všech kapitalistických státech se buržoasií i proradným vůdcům otřásá půda pod nohama. Všude to vře, i u vás to cítíte, že vzrůstá všude nespokojenost s vašim režimem a že se hroutí celý kapitalistický systém. A vážení, blíží se den odplaty, blíží se den odplaty, kdy vy budete postaveni před soud revolučního proletariátu. Budete postaveni Před soud za všechny ty křivdy, které jste na dělnickém lidu spáchali, za všechna ta příkoří, která pracující lid za dnešního vašeho režimu musí snášet. Dosud jste u moci. Doufáte, že snad revoluční vlna se přežene, že to půjde jen tak v klidu a že zase zůstanete u moci: Ale nevěřte tomu. Jestliže nás zavíráte a pronásledujete, není to nic platno. Jestliže jednoho zavřete, tisícům druhých dělníků otevřete oči. Jestliže jste zavřeli Haruse, Stránského a jestliže zavřete Majora, tisícům dělníků otevrou se oči, proč jsou komunisté pronásledováni a žalařováni. Dělníci dobře vědí, že to není pro žádnou korupci, že to není za žádné velkozlodějství, jako u druhých stran. Vědí, že je to proto, poněvadž ukazujeme pracujícímu lidu správnou cestu k jeho osvobození. Den odplaty se blíží a den odplaty bude také vaší záhubou a zkázou. My nenaříkáme, že nás pronásledujete, my vás už ani nebudeme varovat; abyste proti nám nešli. Postupujte jen beze všeho! Čím více budete postupovati, tím dříve přijde den, kdy budeme soudit my.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Byl podán návrh sen. Mikulíčka a druhů. Prosím o jeho přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Mikulíčka a druhů:

Navrhuji, aby projednávaný imunitní případ sen. Kindla byl vrácen imunitnímu výboru k novému projednání a k osobnímu výslechu sen. Kindla výborem.

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Berkovcovi.

Zpravodaj sen. Berkovec: Vážený senáte! K vývodům pana sen. Kindla, pokud mluvil k případu, který je předmětem jednání, konstatuji, že nikdo ze senátu neučinil žádného oznámení na pana sen. Kindla pro přečin, pro který je stíhán, nýbrž že tak učinili dva účastníci schůze, které on si podle té zprávy na schůzi pozval.

Oni dva účastníci budou u soudu zajisté slyšeni při projednávání tohoto případu jako svědci. Pan Kindl bude míti tedy příležitost, aby tváří v tvář mohl jim po případě vyvrátiti, co oni na policejním ředitelství udali. Jestliže takové udání učiněno bylo, a kdyby mělo býti pravdivé, pan sen. Kindl přirozeně musí přiznati a také přiznal, že je nutno, aby se věc tato před řádným soudem projednala. (Sen. Ant. Novák: Bylo by lépe, kdyby se imunitní výbor takovými věcmi ani nezabýval! - Vždyť jsou tam některé věci za vlasy přitažené! - Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Senát dává příležitost panu sen. Kindlovi, aby se před soudem ospravedlnil, a proto navrhuji, aby byla zpráva imunitního výboru schválena. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)... a návrh sen. Mikulíčka aby byl zamítnut.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno, budeme hlasovati.

Nejprve dám hlasovati o návrhu pana sen. Mikulíčka a druhů, bude-li zamítnut, pak o návrhu výboru imunitního. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s návrhem pana sen. Mikulíčka a druhů na vrácení této trestní věci výboru imunitnímu k novému jednání, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh sen. Mikulíčka a druhů se zamítá.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby byl dán souhlas trestnímu stíhání sen. Kindla, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.

Projednáme nyní:

5. Zprávu imunitního výboru o žádosti okresního úřadu v Parkaně ze dne 25. února 1931, č. j. 441 přest./1931, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Mezö pro přest. bodu C 2 nař. býv. uher. min. vnitra č. 7430/1913 (č. 3425/31 předs.). Tisk 495.

Zpravodajem jest pan sen. dr Bačinský.

Zpravodaj sen. dr Bačinský: Slavný senáte! Na základě oznámení četnické stanice v Bátorové Kesy, žádá okresní úřad v Parkaně o souhlas k trestnímu stíhání sen. M e z ö pro přestupek podle bodu C 2 nař. býv. uher. ministerstva vnitra č. 7430/1913, kterého podle trestních spisů údajně se dopustil tím, že dne 28. září 1930 v obcí Buču neuposlechl opatření vrchnosti, daného k rozpuštění schůze, a potom, jak zástupce úřadu notářský tajemník Jan Toth shromáždění rozpustil a četnická hlídka přítomné shromážděné vyzvala, aby se rozešli, sen. Mezö vyzýval shromážděné, aby zůstali a se nerozcházeli. Dále prohlásil, že řečniti nepřestane, že bude mluviti třeba u agátu, u kterého stál, následkem čehož přítomní neuposlechli vyzvání četnické hlídky k rozchodu, zůstali a místě a sen. Mezö se snažil řečniti; teprve na opětné vyzvání četnické hlídky řečniti přestal.

Imunitní výbor navrhuje, aby senát nevyhověl žádosti okresního úřadu v Parkaně ze dne 25. února 1931, č. j. 41 přest./1931, a nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Mezö pro přestupek bodu C 2 nař. býv. uher. ministerstva vnitra č. 7430/1913.

Inkriminovanými výroky a činem sen. Mezö nepřekročil meze dovolené činnosti členů Národního shromáždění, a to tím méně, poněvadž na opětné vyzváni četnické hlídky řečniti přestal a shromáždění se rozešlo.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Mezö, pro přestupek bodu C 2 nař. býv. uher. ministerstva vnitra č. 7430/1913, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.

Projednáme ještě

6. Zpráva imunitného výboru o žiadosti okresného súdu v Zbraslavi zo dňa 10. februára 1931, č. j. Nt 18/31/2, za súhlas k trestnému stíhaniu sen. Stejskalovej pre prečin podľa §u 279 a priestupok podľa §u 312 a §u 14 zákona č. 135/67 r. z. (č. 3302/31 preds.). Tisk 496.

Zpravodajem je p. sen. dr Farkas.

Zpravodaj sen. dr Farkas: Slávny senáte! Okresný súd v Zbraslavi žiada za súhlas k trestnému stíhaniu sen. Stejskalovej pre prečin podľa §u 279 a priestupok podľa §u 312 a §u 14 zákona č. 135/67 r. z. (č. 3302/31 preds.).

Skutková podstata je táto:

Podľa oznámenia zemského četníckeho veliteľstva v Prahe sen. Stejskalová sa dopustila prečinu podľa §u 279, poťažne priestupku podľa §u 312 tr. z. a §u 14 zákona čís. 135/1867 r. z. tým spôsobom, že dňa 27. januára 1931 v Zbraslavi neposlechla výzvy k rozchodu, naviedla demonštrantov, aby sa shlkli k odporu proti četnictvu, urazila slovami starostu a úradníkov obce a iných verejných orgánov, chcela donútiť robotníkov pracujúcich pri mestskej núdzovej práci k opusteniu tejže a konečne usporiadala nepovolený tábor ľudu a sprievod cez mesto.

Imunitný výbor navrhuje, aby nebolo vyhovené žiadosti okrasného súdu v Zbraslavi a aby senát nedal súhlas k trestnému stíhaniu sen. Stejskalovej pre trestný čin podľa uvedených paragrafov, a to z týchto dôvodov:

I keby bola pravda, že sen. Stejskalová dňa 26. januára 1931 vyzvala nezamestnaných v Zbraslavi, aby sa nepodujali práce za nepriaznivých podmienok určených radou mesta pre práce núdzové a aby nenastúpili práce dňa 27., ale aby jednotne demonštrovali oproti výšuvedenému nesprávnemu rozhodnutiu mestskej rady, čo sa aj skutočne stalo, v tomto prípade jednala ako členka zákonodarného sboru a svojím jednaním neprekročila oné hranice, ktoré sú pre zákonodarcu povolené, a preto jej jednanie nemôže podliehať ustanoveniam trestného zákona.

Tým zasa, že dňa 27. januára 1931 robotníkov, ktorí prácu skutočne nastúpili, prehovárala k tomu, aby opustili núdzovú prácu, prevzatú za nepriaznivých podmienok a aby sa dostavil pred mestský dom, pri ktorej príležitosti prehovorila k táboru počtom asi 150 ľudí, v ktorej reči poukázala na vady rozhodnutia mestskej rady, a potom keď dav bol rozptýlený, posluchačstvo zasa ďalej sosbierala a k nemu zasa rečnila, v ktorej reči používala urážlivých slov proti starostovi a ostatným mestským orgánom, a vyzvala dav, aby sa odobral pred súd oslobodiť zadržaného Procházku, prekročila síce hranice zákonom dovolené, ale vzhľadom na to, že všetky tieto jednania podnikla vo spojitosti svojho zákonodarného jednania a výzva zostala beztoho bezvýslednou, lebo posluchačstvo, pozostávajúce z niekoľko osôb výzva sen. Stejskalovej nevyhovelo, rozišlo sa a voči vrchnosti nepoužilo žiadnych násilností, a vzhľadom na to, že aj sama sen. Stejskalová, keď sa četníci priblížili, dobrovoľne upustila od svojho jednania, vstúpila do autobusu a vzdialila sa s miesta činu, imunitný výbor neshľadal dostatočných príčin k tomu, aby imunitné právo sen. Stejskalovej suspendoval a doporúčal senátu svolenie k jej trestnému stíhaniu.

Preto imunitný výbor navrhuje, aby nebolo vyhovené žiadosti okrasného súdu a aby senát nedal súhlas k trestnému stíhaniu pí sen. Stejskalovej.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Stejskalové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního je v tomto znění schválen.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na tento týden sen. Jančekovi a na dnešní schůzi sen. Durčanskému.

Navrhuji, aby se příští chůze konala v pátek dne 10. července 1931 o 10. hodině s tímto

pořadem jednání:

1. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 449), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní úmluva mezi Československem a Tureckem, podepsaná v Ankaře dne 17. ledna 1931. Tisk 523.

2. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 480), kterým se předkládá. Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednaná mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií v Praze dne 30. března 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní hláškou ze dne 1. června 1931, čís. 79. z. a n. Tisk 524.

3. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Čes. Krumlově ze dne 22. května 1931 za souhlas k stíhání sen. Kindla pro přestupek podle §u 487 trest. zákona (č. 3859/31 předl.). Tisk 485.

4. Doplňovací volba 1 člena Stálého výboru podle §u 54 úst. list.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.

Konec schůze v 17 hod. 35 min.