Schůze zahájena v 16 hodin 33 minut.
Přítomni:
Předseda: dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Votruba.
Zapisovatelé: Johanis, Stržil.
102 senátoři podle presenční listiny.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Oznamuji, že dal jsem dovolenou na tento týden sen. dr inž. Bottovi, dr Grosschmidovi, Pivkovi, Stodolovi, dr Szilassymu, Šelmecovi, dodatečně na minulou schůzi sen. Hanckovi, Technerovi, na dnešní schůzi sen. Fidlíkovi, Habrmanovi, Karpiškové, Kellovi, dr Medingerovi, Nedvědovi, Schwambergerovi a dr Wittovi.
Tiskem rozdáno:
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Tisk 511. Návrh sen. dr Karasa a spol. na poskytnutí finanční podpory níže uvedeným obcím okresu táborského na úhrady škod, způsobených krupobitím dne 18. června 1931.
Tisk 512. Návrh sen. Zimáka a súdruhov na poskytnutie štátnej pomoci postihnutým krupobitím a prietržou mračien v Skalici na Slovensku a okolí.
Tisk 513. Návrh sen. Danku, dr inž. Bottu a spol. na poskytnutie podpory povodňou poškodeným občanom vo Svätom Jakube, okres Banská Bystrica na Slovensku.
Tisk 514. Návrh sen. Donáta a spol. na poskytnutí pomoci postiženým živelní pohromou na okresech: táborském, soběslavském, počáteckém, pelhřimovském a bechyňském.
Tisk 515. Návrh sen. Dreslera, Šimonka a spol. na rychlé poskytnutí pomoci postiženým živelní pohromou v okresu semilském.
Tisk 516. Návrh sen. Černého, Pichla a druhů na rychlé poskytnutí pomoci a podpory obyvatelům postiženým krupobitím v okresu Ledeč nad Sázavou.
Tisk 517. Návrh sen. Pichla, Černého a druhů na rychlé poskytnutí podpory obyvatelům krupobitím postižených obcí okresu sedlčanského.
Tisk 518. Návrh sen. inž. Marušáka, Riedla, Merty a druhů na rychlé poskytnutí podpory obyvatelům postiženým krupobitím v okresích jihlavsém a telčském.
Tisk 519. Návrh sen. Plamínkové, Páska a spol. na poskytnutí pomoci pohořelým v osadě Hájku, obec Střížov, okres Chotěboř.
Tisk 520. Návrh sen. inž. Marušáka, Riedla, Merty a druhů na rychlé poskytnutí podpory obyvatelům krupobitím postižených obcí v okresech: moravsko-krumlovském, třebíčském, hodonínském a kyjovském.
Tisk 521. Návrh sen. Havránka a soudruhů na poskytnutí pomoci živelní katastrofou postiženému obyvatelstvu jihozápadní části země Moravskoslezské.
Tisk 522. Návrh sen. Páska a spol. na vydání zákona o dopravním monopolu.
Tisk 523. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní úmluva mezi Československem a Tureckem, podepsaná v Ankaře dne 17. ledna 1931 (tisk 449).
Tisk 524. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu; kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva k obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednaná mezi republikou Československou a královstvím Jihoslavií v Praze dne 30. března 1931 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 1. června 1931, čís. 79 Sb. z. a n., (tisk 480).
Tisk 525. Návrh sen. Kahlera a soudr. na poskytnutí bezodkladné a vydatné podpory osobám, postiženým živelní pohromou dne 24. června 1931 v okresu Rokytnice v Orlických Horách.
Tisk 526. Návrh sen. Stöhra a soudr. na poskytnutí okamžité a vydatné podpory osobám, jež postiženy byly živelní pohromou dne 12. června 1931 v okresu chomutovském.
Tisk 527. Návrh sen. Kahlera a soudr. na poskytnutí co nejrychlejší a vydatné podpory osobám, postiženým živelními škodami v okresech broumovském a trutnovském.
Tisk 528. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí bezodkladné, vydatné pomoci osobám, postiženým živelní pohromou v okresu Planá u Mariánských Lázní.
Tisk 529. Návrh sen. Stöhra a soudr. na poskytnutí bezodkladné a vydatné podpory osobám, poškozeným živelní pohromou dne 12. června 1931 v okresu postoloprtském.
Tisk 530. Návrh sen. Lichtneckerta, Lipperta a soudr. na poskytnutí mimořádné pomoci vyhořelým v obci Perneku, politický okres Český Krumlov.
Tisk 531. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1202), kterým se provádí Mezinárodní úmluva o jízdě motorovými vozidly ze dne 24. dubna 1926 a vydávají se některé zatímní předpisy o jízdě motorovými vozidly (tisk 1243).
Těsnopisecká zpráva o 98. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 26. května 1931.
Zápisy o 101. a 102. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 9. a 10. června 1931.
Zápisy o 103. a 104. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru iniciativnímu:
Tisk 511. Návrh sen. dr Karasa a spol. na poskytnutí finanční podpory níže uvedeným obcím okresu táborského na úhrady škod, způsobených krupobitím dne 18. června 1931.
Tisk 512. Návrh sen. Zimáka a súdruhov na poskytnutie štátnej pomoci postihnutým krupobitím a prietržou mračien v Skalici na Slovensku a okolí.
Tisk 513. Návrh sen. Danku, dr inž. Bottu a spol. na poskytnutie podpory povodňou poškodeným občanom vo Svätom Jakube, okres Banská Bystrica na Slovensku.
Tisk 514. Návrh sen. Donáta a spol. na poskytnutí pomoci postiženým živelní pohromou na okresech: táborském, soběslavském, počáteckém, pelhřimovském a bechyňském.
Tisk 515. Návrh sen. Dreslera, Šimonka a spol. na rychlé poskytnutí pomoci postiženým živelní pohromou v okresu semilském.
Tisk 516. Návrh sen. Černého, Pichla a druhů na rychlé poskytnutí pomoci a podpory obyvatelům postiženým krupobitím v okresu Ledeč nad Sázavou.
Tisk 517. Návrh sen. Pichla, Černého a druhů na rychlé poskytnutí podpory obyvatelům krupobitím postižených obcí okresu sedlčanského.
Tisk 518. Návrh sen. inž. Marušáka, Riedla, Merty a druhů na rychlé poskytnutí podpory obyvatelem postiženým krupobitím v okresích jihlavském a telčském.
Tisk 519. Návrh sen. Plamínkové, Pánka a spol. na poskytnutí pomoci pohořelým v osadě Hájku, obec Střížov, okres Chotěboř.
Tisk 520. Návrh sen. inž. Marušáka, Riedla, Merty a druhů na rychlé poskytnutí podpory obyvatelům krupobitím postižených obcí v okresech: moravsko-krumlovském, třebíčském, hodonínském a kyjovském.
Tisk. 521. Návrh sen. Havránka a soudruhů na poskytnutí pomoci živelní katastrofou postiženému obyvatelstvu Jihozápadní části země Moravskoslezské
Tisk 522. Návrh sen. Pánka a spol. na vydání zákona o dopravním monopolu.
Tisk 525. Návrh sen. Kahlera a soudr. na poskytnutí bezodkladné a vydatné podpory osobám, postiženým živelní pohromou dne 24. června 1931 v okresu Rokytnice v Orlických Horách.
Tisk 526. Návrh sen. Stöhra a soudr. na poskytnutí okamžité a vydatné podpory osobám, jež postiženy byly živelní pohromou dne 12. června 1931 v okresu chomutovském.
Tisk 527. Návrh sen. Kahlera a soudr. na poskytnutí co nejrychlejší a vydatné podpory osobám, postiženým živelními škodami v okresech broumovském a trutnovském.
Tisk 528. Návrh sen. Lipperta a soudr. na poskytnutí bezodkladné, vydatné pomoci osobám, postiženým živelní pohromou v okresu Planá u Mariánských Lázní.
Tisk 529. Návrh sen. Stöhra a soudr. na poskytnutí bezodkladné a vydatné podpory osobám, poškozeným živelní pohromou dne 12. června 1931 v okresu postoloprtském.
Tisk 530. Návrh sen. Lichtneckerta, Lipperta a soudr. na poskytnutí mimořádné pomoci vyhořelým v obci Perneku, politický okres Český Krumlov.
Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 2. červeňte 1931 přikázáno:
Výborům kulturnímu a rozpočtovému:
Tisk 453. Návrh sen. Plamínkové, Hubky a druhů na vydání zákona o újezdních školách měšťanských.
Výboru živnostensko-obchodnímu:
Tisk 454. Návrh sen. Wenzela a soudr. na vydání zákona na ochranu obuvnické a krejčovské živnosti.
Výborům národohospodářskému a rozpočtovému:
Tisk 464. Návrh sen. Danku, dr inž. Bottu, Pivku a spol. na poskytnutie súrnej podpory povodňou poškodeným občanom v Slovenskej Ľupči, okres Banská Bystrica, Slovensko.
Tisk 482. Návrh sen. dr Kloudy, Šolce, a druhů na vyšetření krupobitích škod a poskytnutí pomoci postiženým zemědělcům v okrese Ústí n./L.
Tisk 483. Návrh sen. Berkovce, Hubky a druhů na rychlé poskytnutí podpory obyvatelům krupobitím postižených obcí okresu klatovského.
Tisk 486. Návrh sen. Danku, dr inž. Bottu, Pivku a spol. na poskytnutie súrnej podpory povodňou poškodeným obciam v okresoch Banská Bystrica a Zvolen na Slovensku.
Tisk 487. Návrh sen. Hrubého a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým krupobitím a průtrží mračen na okrese dobříšském.
Tisk 488. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami v různých krajích našeho státu.
Tisk 489. Návrh sen. Sechtra a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým krupobitím a průtrží mračen a okresech Jílové, Smíchov, Zbraslav a Brandýs nad Labem.
Výboru technicko-dopravnímu:
Tisk 478. Návrh sen. Riedla, inž. Marušáka, Merty, Šťastného a spol. na povolení dělnických lístků pro nezaměstnané při hledání práce.
Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešního jednání.
1. Zpráva ústavně-právního výboru o návrhu sen. Donáta, Vraného, dr Šrobára, Sáblíka a spol. (tisk 130), aby vládě bylo uloženo statistické zpracování studentského nadačnictví a popravení kodifikace nadačního práva. Tisk 498.
Zpravodajem je pan sen. dr Havelka, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Historie studentských nadání počíná u nás založením Karlovy university - r. 1348. - Od té doby zakládána jednak nadání kolejní, jednak pro studium jednotlivců. Po bitvě na Bílé hoře většina.nadání konfiskována a spojena s jesuitskými kolejemi. Za Josefa I. a později - v letech 1280 až 1805 - splynula pak nadání většinou s universitním fondem.
Dnes nedostává se především statistiky studentských nadací. Sbírka ťStudijní nadáníŤ s nadačními listinami vycházela z podnětu českých poslanců zemských od r. 1893 až 1916. Od té doby není pokračována. Na Moravě kromě přehledu z roku 1903 nevyšla nic. Veřejnosti, najmě studentské, nedostává se tedy příležitosti ke kontrole nadačního hospodářství.
Především je potřebí ekonomisace nadání. Většina nadání poskytuje totiž dnes nemajetným studentům částky, jež sice před válkou byly slušné - až 1.000 Kč ročně - dnes však znamenají jen málo ve studentově rozpočtu. Několik nadací poskytuje jen 8 Kč ročně. Valorisovati menší nadace tím způsobem, že výnos by se ukládal k základnímu jmění, až by nadace vzrostla na kapitál, z jehož úroků by mohl býti opět plněn její úkol, nelze, neboť tím by byly nadace na řadu let vyřazeny ze své sociální péče, pro niž je stanovili zakladatelé.
Stav tento, ve kterém se dnes nalézá studentské nadačnictví, které representuje hodnotu 300 až 500 milionů Kč, nemůže zůstati trvalým.
Zrušiti všechny nadace a spojiti uvolněné kapitály v jednotlivý celek rovněž nelze, neboť by to bylo velmi povážlivým zásahem o soukromosprávní sféry jednotlivců.
Stanovy některých nadací, jmenovitě těch, které určeny byly pro šlechtice, neodpovídají duchu doby a platným zákonům, a je potřebí provésti jejich permutaci, což může se státi jenom zákonem nebo na základě zákona. Takové permutace by odpovídaly přání zakladatelů; jejich úmyslem zajisté nebylo vytvořiti prakticky méněcenné podpory, nýbrž institut, jenž by skutečně pomáhal dostudovat nemajetným studentům.
Jak nahoře uvedeno, je především potřebí přesné statistiky všech studentských nadání a stipendií v naší republice, hlavně, pokud jsou ve státní nebo zemské správě.
Je též potřebí kodifikace nadačního práva vůbec, a studentského zvláště.
Nelze nepoukázati na důsledky možné komasace, t. j. sloučení výnosu studentských stejnorodých nadání v naší republice. Výnos činil by při 4% úrocích z 500 milionů Kč obnos 20 milionů, takže by byla téměř úplně kryta potřeba podpor našemu nemajetnému studentstvu, a mohla by býti státní stipendia velení.snížena, ne-li zrušena. Státní rozpočet vykazuje pro studentskou sociální péči položku 10,600.000 Kč.
Posud není v našem státě jednotný nadační zákon, nýbrž platí ještě hlavně dvorní dekret z r. 1842 a řada různých ustanovení, proto je nutná potřeba zvláštního nadačního zákona, obsahujícího pronikavé nutné změny v nadačnictví po stránce právní a provádějícího kodifikaci celého dnes roztroušeného nadačního práva.
Jde tu o stanovení přesných právních pravidel pro sloučení nadačních požitků, pro permutaci jednotlivých nadání, pro změny v nadačním řízení a pro organisaci nadační správy.
Zákonnou úpravou především studentského nadačnictví splněn by byl veliký ideál už předválečně studentské generace ve shodě s duchem přání šlechetných zakladatelů studentských nadací.
Ústavně-právní výbor projednal svrchu uvedený návrh ve své schůzi dne 9. června 1931 a provedl v navrhovaném usnesení tyto změny:
Odst. 1. doplněn ustanovením, aby byly uvedeny též podmínky k dosažení nadací za účelem rychlé orientace žadatelů a přehlednosti.
V odst. 2. nahrazeno slovo ťkaždoročněŤ slovem ťobčasněŤ, ježto každoroční provádění a publikování statistiku jeví se býti nadbytečným a nepoměrně nákladným.
Odstavec 3. škrtnut, ježto dostačí ustanovení odstavce 1. V důsledku toho přečíslovány další odstavce.
V nynějším odstavci 3. škrtnuta slova Ťduchu dobyŤ, ježto výraz duch doby je příliš neurčitým a měnivým a duch doby jeví se ostatně v platných zákonech.
Ústavně-právní výbor činí podle svého usnesení ze dne 9. června 1931 slavnému senátu tento návrh:
Vládě se ukládá:
1. Aby s největším urychlením postarala se o vypracování úplného seznamů všech studentských nadací v našem státě, pokud tyto nadace jsou ve správě státu, zemí, měst neb vysokých škol, při čemž budiž uvedena původní a dnešní hodnota jednotlivých nadací, podmínky jejich dosažení, počet podporovaných a výše podpor. Tato statistika budiž publikována.
2. Aby prováděla a publikovala občasně statistické zpracování veškeré státní sociální péče o studentstvo, počínaje rokem 1929.
3. Aby co nejrychleji provedla permutaci těch nadací, jejichž ustanovení neodpovídají dnes platným zákonům.
Aby připravila v nejkratší době kodifikaci nadačního práva se zvláštním zřetelem ke studentskému nadačnictví.
Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu. K slovu je přihlášen pan sen. Trnobranský, jemuž uděluji slovo.
Sen. Trnobranský: Dámy a pánové! Právní opatření, která jsou prováděna zákonodárnými sbory, mají v tomto státě, bohužel, jen cenu pro ty, kteří jsou ve skupině vládnoucích činitelů, kteří patří ke skupině lidí, držících politickou moc. Jinak právní jistota v tomto státu je ve skutečnosti anulována, a já se domnívám, že i kodifikaci nadačního práva nestane se žádná změna, pokud se týče nadačních nároků našeho studentstva. Právní opatření u nás je používáno k činům násilným, k provádění politické persekuce. Vládnoucí režim zneužívá své politické moci, jak jsem již pravil, proti nepohodlným politickým hnutím. (Sen. Kindl: Ne proti fašistům, zatím jen proti komunistům!)
Poukázal jsem svého času s tohoto místa na velmi provokativní případ redaktora Ausobského. Tehdy snad celá řada členů tohoto slavného sboru měla pochybnosti o skutečnosti slov a údajů, které jsem zde snesl. Tehdy mi také odpovídal pan ministr spravedlnosti a popíral mé domněnky a dohady.
Dámy a pánové! Jestliže tehdy byly pochybnosti o mých tvrzeních, domnívám se, že události, které se od té doby odehrály, všechny tyto pochybnosti vyvracejí. Myslím, že dnes už není nikoho, kdo by nevěřil, že právních ustanovení v tomto státě je používáno k provádění politické persekuce proti osobám politicky nepohodlným a proti politickému oposičnímu hnutí. (Sen. Mikulíček: K podpoře bankovních a průmyslových zlodějů!) Nemůže nikdo míti pochybnosti o těchto skutečnostech, hlavně po projednání případu mého politického kolegy posl. Jiřího Stříbrného a po důsledcích, které se objevují po projednávání této záležitosti. (Sen. Kindl: Ten již dávno měl sedět v kriminále místo Majora!) Z vaší strany by do toho kriminálu patřila celá řada lidí. Nevolejte po těch kriminálech na jiné politické činitele. (Výkřiky komunistických senátorů.)
Včera v důsledku usnesení poslanecké sněmovny... (Výkřiky komunistických senátorů.) Já jsem v těch kriminálech byl; když to pálilo, to jste vy byli opatrní, vy jako příslušníci předválečné sociální demokracie.
Včerejší ministerská rada... (Sen. Johanis: To musím opraviti kolebu Trraobranského, to nejsou předváleční sociální demokraté!)
Ale, jak pravím, byli velmi opatrní, poněvadž používali plně svobody, poněvadž my jsme v arestech v boji za tento stát, v boji za dobytí tohoto státu byli arestováni a také pronásledováni.
Včera ministerská rada.... (Výkřiky sen. Mikulíčka.).... Kolego Mikulíčku, vezměte na vědomí, že i vaše ťVčelaŤ byla sanována státními penězi. Včera ministerská rada se usnesla v důsledcích usnesení poslanecké sněmovny ve věci Jiřího Stříbrného, aby bylo učiněno proti tomuto politikovi trestní oznámení. Dnes se má sejíti imunitní výbor, aby podal zprávu, a to do 2. hodin. Ještě před usnesením předsednictva sněmovny byla ustanovena tato lhůta, nebyla tedy ustanovena usnesením předsednictva sněmovny, nýbrž byla nařízena politickými ministry. Je to zjev, který úplně odporuje platným parlamentárním zvykům. Vláda, administrativa, nemůže nařizovati parlamentu, jakým způsobem on zařídí své kroky.
Vyšetřující soudce, předurčený ministerský rada dr Nebuška, byl již volán k vyšší instanci, a bylo s ním jednáno. My známe dnes vývoj, jaký bude následovat. Zítra se poslanecká sněmovna usnese na vydání, a ihned po schůzi dva detektivové, připravení před sněmovnou, provedou zatčení Jiřího Stříbrného, jak již to před týdnem po Karlových Varech ohlašoval pan dr Stránský. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)
Dámy a pánové! Bude to akt nejhrubšího politického násilí a persekuce nepohodlného oposičního politika. Akt politického násilí, jaký bychom marně hledali v dobách předválečných. Je to důkaz, že držitelé moci v tomto státě v této době jsou horšími činiteli, než byli ti politikové v dobách renesančních. Používají každého prostředku, aby udrželi svou politickou moc. Jak dlouho, to je otázka, neboť konečnou instancí v těchto věcech je národ, a ten rozhodne.
Nebudu kritisovati jednání, jež bylo prováděno vyšetřujícím výborem, tvrdím však, že na základě okolností, které ve vyšetřujícím výboru byly zjišťovány a zjištěny, může býti do vyšetřovací vazby hnáno velmi mnoho politiků, náležejících ke všem politickým stranám, (Sen. Kindl: Vyjímaje komunisty!) neboť, dámy a pánové, události, které se vyšetřovaly z dob aktivního působení Jiřího Stříbrného, se týkají každé politické strany. Nebudu je konkretně vytyčovati, poněvadž jsem dalek toho, abych používal těchto okolností proti útokům na kteroukoli politickou stranu. (Sen. Mikulíček: Dokažte mi jednoho komunistického korupčníka v naší straně!) Pane kolego, počkám, až budou známy události ruské a poznáme, z jakých peněz komunistické hnutí v ostatní Evropě bylo vyživováno a udržováno.
Dámy a pánové! Oposiční hnutí, jakým je Národní liga, nemůže býti zničeno, přes všechny ty to násilné kroky není možno zničiti hnutí, jakým Národní liga je v této době úžasné nespokojenosti, a zničením oposičního hnutí také nezastavíte nespokojenost širokých vrstev občanstva československého. Není možno, dámy a pánové, zničiti náš tisk. My jsme se postavili pevně na své vlastní nohy, i organisace naše i náš tisk pevně zakotvily. Noviny jsme zdražily a já zde konstatuji zajímavý fakt, že přes to, že jsme zdražili jediní noviny, náklad jejich nepoklesl, nýbrž naopak stoupl. Není možno zavříti jednotlivce. My jsme konečně na to připraveni, ale, jak jsem pravil, nespokojenost občanstva tím odstraněna nebude. Naopak.
A nyní dovolte, abych řekl několik slov ke svému poměru k Jiřímu Stříbrnému. Neříkám to jenom pro tento senát, říkám to celé veřejnosti. Tento poměr k Jiřímu Stříbrnému nebyl nikdy osobní, ani když jsem byl čiňovníkem národně-sociální strany. Měl jsem své stanovisko. Vždy jsem měl ale úctu k politické práci tohoto činovníka. A tato politická práce musí býti uznána. Je to muž 28. října, je to člověk, který v dobách nejvážnějších, kdy u nás poměry byly ohroženy, pomáhal organisovat a upevňovat tento stát. A Jiří Stříbrný je čistý člověk, (Sen. Kindl: Až na ty ruce!) alespoň tak čistý, jako všichni ti, kteří zasedli na soudnou stolici, aby ho soudili. Když k jeho odstranění z politického bojiště bylo používáno nejhanebnějších prostředků, a to antidatovaného dopisu lékaře, který ho vůbec osobně neznal a nikdy neviděl, nemohl jsem zůstati klidný a vystoupil jsem. Vystoupil jsem nejen na ochranu Jiřího Stříbrného proti hanebným útokům, ale vystoupil jsem na ochranu veřejné morálky. (Sen. Mikulíček: Při dr Vrbenském a Štychové jste zůstali klidni!) Proti těm jsme také nebojovali. Od té doby jsem pevně osobně spjat s Jiřím Stříbrným a přesvědčil jsem se, že je to člověk počestný, právě za tu dobu mých osobních styků s Jiřím Stříbrným. Násilný akt, který proti němu je veden, nemůže mně připraviti o můj názor a mé přesvědčení. Ve hnutí Národní ligy já převezmu odpovědnost sám. Vím, co mne očekává, ale žádné očekávání, sebe horší persekuce nemůže mne od tohoto rozhodnutí oddáliti. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)
Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Pan zpravodaj nemá slovo k doslovu?
Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv!
Předseda: Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Kdo souhlasí s návrhem výboru ústavně-právního podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru ústavněprávního se tím schvaluje.