Místopředseda dr Hrubán (zvoní): Volám Vás, pane kolego Langře, k pořádku, nevyrušujte ustavičně!

Sen. dr Heller (pokračuje): Pan kolega Haken mínil, že tento zákon přispěje k fašisaci celého aparátu. Uvedl potom, v čemž s ním úplně souhlasím, že se policie nevyzbrojuje strojními puškami a podobnými krásnými věcmi proti zlodějům, lupičům nebo korupčníkům, nýbrž že vyzbrojení má zcela jiný účel. I když nechci právě tvrditi, že jest obráceno výhradně proti dělnictvu, v tom má úplně pravdu, to mu přiznávám, ale pan kolega Haken zapomíná, že přece žijeme v kapitalistickém státě, ve státě, ve kterém právě zase vliv a moc děnictva tak ohromně jest oslabena vinou strany, ke které patří kolega Haken. Dokud tento rozkol potrvá, nebude tomu patrně jinak. Teprve potom, až dělnictvo zase najde cestu k sjednocení, až dělnictvo dosáhne zase ve státě tolik moci, jak mu podle jeho postavení náleží, kterou může míti jen tehdy, postupuje-li jednotně a semknuté, teprve potom zažehnáno bude také nebezpečí fašismu, se kterým se jisté nefašistické vlády jinak snášejí. Nemohu se na osnovy zákonů dívati se stanoviska, zda jsou něčím absolutně dobrým, to není možno, tu bych prováděl politiku ve vzduchoprázdném prostoru, tu bych prováděl politiku ve mračnech, nýbrž musím se tázati, zda předloha dnešní je zlepšením oproti dosavadnímu stavu, či nikoli; a oproti dřívějšímu stanovisku, oproti dosavadní možnosti vlády postátňovati policii, kdekoli chce, tvoří tato předloha pokrok, poněvadž tuto možnost a tuto libovůli vlády podstatně omezuje oproti dosavadnímu stavu; a z tohoto důvodu budeme také hlasovati pro tuto předlohu.

Řekl jsem, že jsme původní předlohu přijati nemohli, poněvadž tvořila těžký útok proti samosprávě obcí, i musíme nadále zdůrazniti, že věrní jsouce svému stanovisku, které jsme po celých 10-12 roků zachovávali, ani nadále nikdy nestrpíme, aby beztak jen skrovný zbytek samosprávy našich obcí a samosprávných korporací vůbec byl omezován. Tato předloha tvoří pokrok v tomto směru, poněvadž nyní v zásadě a zajisté také ve většině případů v praxi postátnění policie je vázáno na souhlas obecního zastupitelstva. Proto můžeme také se stanoviska samosprávy obcí hlasovati pro tuto předlohu.

Nejsme žádnými přívrženci postátnění policie - o nadšení nemůže vůbec býti řeči - a nemůžeme býti přívrženci této myšlenky z mnoha důvodů. Na všech místech, kde dosud postátnění bylo provedeno, nepřineslo ani v ohledu bezpečnostní policie, ani v ohledu finančním nějakých výhod. Nevidíme, že by se byla bezpečnost v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Ústí, Liberci, Jablonci anebo v jiných místech zlepšila oproti dřívějšímu stavu, dokud policie nebyla postátněna. Vidíme však na druhé straně, že postátněná policie stojí nepoměrně více peněz, nežli dříve stála obecní policie. Tomu se nelze diviti, díváme-li se na tyto cifry: V městech Chebu, Mariánských Lázních a Karlových Varech bylo až do postátnění 10 úředníků a 168 osob mužstva. V roku 1929 bylo tam 18 úředníků - počet úředníků se tedy po postátnění skoro zdvojnásobil - a 194 osob mužstva, tedy o 8 úředníků a 26 osob mužstva více nežli před postátněním. A mezi těmito 18 úředníky měst Chebu, Mariánských Lázní a Karlových Varů nenalézá se více ani jediný německý úředník a mezi 194 osobami mužstva jest ještě 62 Němců; 132 osob mužstva a 18 úředníků jsou Češi. Postátnění policie vedlo všude k jejímu počeštění. To by však nebylo rozhodující, rozhodujícím je spíše, že toto postátnění vedlo k tomu, že tolik a tolik německých úředníků a zaměstnanců přišlo o chléb. Nemůžete od nás žádati, abychom napomáhali k tomu, aby tento proces ve státě pokračoval. V těchto třech městech s 95 % německého obyvatelstva je nyní ještě asi 30 % německých úředníků a zřízenců.

V Ústí bylo před postátněním celkem 93 policejních sil, nyní jest jich 112, tedy o 19 více. Mezi těmito 112 je 34 Němců, v místě s asi 75-80 % německého obyvatelstva. Při tom vyznamenává se státní policie nedostatkem znalostí místa, nedostatečnou znalostí jazyka domácího obyvatelstva a nedostatkem jakékoli ochoty vůči obyvatelstvu. V Liberci byli dříve 3 úředníci a 71 strážníků s nákladem 1,220.000 Kč, v r. 1929 bylo v Liberci místo 3 úředníků 12 úředníků a 171 strážníků, tedy o 100 více nežli před postátněním. Mezi těmito 12 úředníky není již ani jediného Němce, a mezi 171 strážníky jest ještě 39 Němců, tedy v Liberci, ve městě se 70 % německého obyvatelstva jen ještě 22 % německého mužstva; ale 16 jezdeckých koní a 4 motorová kola byla opatřena, v tomto směru se policie ovšem velice modernisovala. Náklad, který před postátněním činil 1,220.000 Kč, činí nyní skoro 4 mil. Kč.

Stejné stížnosti, jaké slyšíme z Ústí a Mariánských Lázní, slyšíme také z Liberce, kde rovněž valná část této policie neovládá jazyka domácího obyvatelstva, anebo ho zná jen nedostatečně, často ho vůbec nezná. Musíme ke svému politování vytknouti, že od postátnění policie ve všech těchto městech nebyl přijat ani jediný německý úředník nebo strážník. Nemnoho jinak mají se věci v Opavě. Mám vám uvésti na paměť události, které se r. 1929 odehrály v Jablonci za slavného vedení státní policie? Že tam jistý Karel Budárek byl policií ztýrán, bit, že mu byly ruce zkrouceny, že ho tloukli do týla a kopali do kolena a dali 6 ran gumovým obuškem? Dotyčný musil se pak zodpovídati před soudem. Můžete si pomysliti, jak těžký zločin musil spáchati, když byl odsouzen ke 20 Kč pokuty. Patrně nedopustil se praničeho, byl odsouzen jen tak, aby policie nebyla desavuována, potrestali ho právě 20 Kč. Tyto věci byly uveřejněny, ale policie - stálo to ve všech našich novinách - proti tomuto muži nezakročila, poněvadž nemohla popříti, že došlo ke ztýrání. Měli jsme podobné případy v Karlových Varech a nemůžeme ze všech těchto důvodů býti přívrženci postátnění policie. Víme také - zdůraznil to správně kolega Haken - že to také u obecní policie nechodí vždy zcela čistě a vlídně, ale tak zlé jako u státní policie poměry u místní a obecní policie nejsou, poněvadž se tato policie skládá obyčejně z domácích živlů, s obyvatelstvem je v úzkém styku a proti domácímu obyvatelstvu nikdy tak surově nezakročí jako státní policie.

Ze všech těchto důvodů postarali jsme se tímto zákonem o to, aby policie nemohla jako dosud bez jakéhokoli omezení býti postátněna. Ze všech těchto důvodů vsunuli jsme do zákona ustanovení, která v zásadě váží postátnění policie na souhlas obecního zastupitelstva a postátnění vládním nařízením připouštějí jen v nejkrajnějších případech. Máme za to, že jsme tím našemu obyvatelstvu prokázali nejlepší službu. Budeme tudíž hlasovati pro předlohu. (Potlesk.) Místopředseda dr Hruban (zvoní): Ke slovu se přihlásil ještě pan sen. Haken. Dávám mu slovo. Sen. Haken: Vážení pánové! Konstatuji, že v celku potvrdil p. dr Heller mé vývody o účelu a tendenci státní policie. Jenom na obhajobu hlasování socialistických stran pro předlohu uvádí, že jako veliká vymoženost a zlepšení proti původnímu vládnímu návrhu je tu odst. 2, v němž se praví, že zřízení státní policie je odvislé od souhlasu obecního zastupitelstva příslušné obce. Já jsem zdůraznil už ve své řeči, že je tu však za odst. 2 hned odst. 3, který toto ustanovení úplně desauvuje. V odst. 3 se praví, že bez souhlasu obecního zastupitelstva může býti všude tam státní policie zřízena, kde obec hrubě zanedbala péči o veřejnou bezpečnost, klid a pořádek, anebo přesahuje-li to její finanční možnosti. - Ano, a na základě tohoto ustanovení může vláda zřizovat státní policii, kde chce. Já už jsem volal jeden případ na p. dr Hellera, že jestli v Chebu bude německé obyvatelstvo demonstrovat za práva svého jazyka a své národnosti, nebo jestli na Slovensku nebo v Podkarpatské Rusi, nebo v maďarské oblasti, kdekoli v některém místě menšinových národností bude menšinová národnost, příslušníci této národnosti, demonstrovati za práva svého jazyka a své národnosti, a místní policie nezakročí dost brutálně, má vláda okamžitě možnost zříditi tam státní policii - a také ji zřídí. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Pan dr Heller uváděl zajímavou statistiku, podle níž úřednictvo i mužstvo je většinou nebo převážně v menšinových územích složeno z Čechů. Viděl v tom počešťování. Ne, pane dr Hellere, v tom je ten fašistický plán české buržoasie, proti Němcům, proti Ukrajincům, proti Maďarům postaviti české zfašisováné policisty. Těch 100 policistů nepočeští Mariánské Lázně, ani Liberec, ani Jablonec, nýbrž těch 100 policistů bude brutálně potírati nacionální snažení německého, ukrajinského, maďarského a slovenského národa. V tom je ta otázka. A pan dr Heller, ačkoliv se formálně hlásí také k dělnické straně, naprosto opominul na druhou okolnost, kterou jsem já v prvé řadě zdůraznil, to jest onu, že státní policie je soustavně zřizována v dělnických centrech a mezi menšinovými národnostmi. Smysl přeci je jasný, to nikdo nepopře. Proti komu, a jak, má tu policie vytvořiti frontu. Ale pan dr Heller ve svém sociálně-demokratickém přesvědčení, jako příslušník vládní strany, přirozeně chytá se onoho chloupku, který je tu, jako veliké vymoženosti. v odst. 3. Ale tento chloupek je tak slabý, že se každý odpor obecních zastupitelstev na něm přetrhne, takže v podstatě tímto odstavcem dává se vládě moc, anebo právo, zřizovati státní policii orientovanou proti dělnictvu, proti menšinovým národnostem podle libosti. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nikdo již není k slovu přihlášen, rozprava je skončena.

Byl mi podán návrh sen. Haken a a druhů, žádám, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Hakena a druhů:

Podle §u 47 jedn. řádu navrhuji, aby se přes předlohu přešlo k dennímu pořadu.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím pana zpravodaje výboru ústavně-právního o doslov.

Zpravodaj sen. Trčka: Vážený senáte! Celkem proti osnově tohoto zákona nebylo námitek, než snad se strany pana sen. Hakena. Chápu přirozeně, že se svého politického směru jinak snad ani nemůže nazírati na tuto věc. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Pane sen. Mikulíčku, slovo má pan zpravodaj! (Opětný výkřik sen. Mikulíčka. - Místopředseda dr Hruban zvoní.)

Zpravodaj sen. Trčka (pokračuje): Chci jenom v jednom případě vyvésti z omylu pana sen. Hakena, když mluvil o účelu státní policie, že to není tak, jak on vykládá, že účelem státní policie není nějakým způsobem utiskovat drobný lid, nýbrž, že účelem státní policie je chrániti právo a zákon. (Výkřiky.) Byli jsme tisíckrát svědky, kdykoli měla státní policie příležitost zakročiti, že se to dálo jen v té nejvyšší potřebě (Výkřiky sen. Mikulíčka.) a že chování se naší policie je na výši a vzorné, tedy zkrátka a dobře, účelem naší policie je chrániti slabé proti každému bezpráví, proti nespravedlnostem a proti organisovanému násilí. (Souhlas.)