Schůze zahájena v 16 hodin 32 minut.
Přítomni:
Předseda: dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Trčka, Votruba.
Zapisovatelé: Johanis, Stržil.
107 senátorů podle presenční listiny.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní a zítřejší schůzi sen. Rovňanovi, na dnešní schůzi sen. Böhmovi, Dundrovi, Fidlíkovi, Habrmanovi, Hubkovi, Karpiškové, dr Kovalikovi, dr Medingerovi, Mezö, Nedvědovi, Pociskovi, Thořovi, dr Wittovi.
Navrhuji, aby byla prodloužena zdravotní dovolená do konce července t. r. sen. Jarolimovi, na dobu tří neděl dána zdravotní dovolená sen. Filipínskému, do 15. července sen. dr Holitscherovi a dr Milotovi.
Kdo s tímto mým. návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Předsednictvu senátu došel přípis volebního soudu v Praze ze dne 26. června 1931, č. 71/31 vol., o ověření volby členů senátu Františka Palmeho a JUDra Jana Kaprasa. Žádám pana zapisovatele sen. Johanise, aby přípis tento přečetl.
Zapisovatel sen. Johanis (čte):
Volební soud v dnešní plenární schůzi přezkoumal volbu dalších členů senátu Národního shromáždění, zvolených dne 27. října 1927, a jejich volitelnost podle §u 8, č. 2, a §u 10 zák. ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb. z. a n., a usnesl se ověřiti volbu těchto členů senátu: Z kandidátní listiny č. 4 (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei) Františka Palmeho v Rybářích, nastoupivšího na místo zemřelého Dominika Löwa, a z kandidátní listiny č. 13 (Československá národní demokracie) JUDra Jana Kaprasa, univ. profesora v Praze, na místo zemřelého Viktora Dyka.
Hácha v. r.
Předseda (zvoní): Tiskem bylo rozdáno:
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Tisk 490. Návrh sen. ing. Havlína, Donáta a spol. na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 6. května 1931, č. 76 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu.
Tisk 491. Návrh sen. Foita, Sáblíka a spol. na reorganisaci československého lnářství.
Tisk 492/1. Interpelace sen. ing. Marušáka, Riedla, Merty a spol. na vládu republiky Československé v záležitosti zřízení projekční kanceláře při Ústředí moravsko-slezských měst, obcí a okresů v Brně.
Tisk 492/2. Interpellácia sen. Nentvicha, dr Farkasa, Zimáka, Pociska a súdr. pánu ministrovi národnej obrany vo veci usmrtenia a zranenia civilných osôb vojenským ručným granátorn v Košiciách.
Tisk 493. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon ze dne 3. července 1923, č. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace, ve znění zákona ze dne 16. prosince 1926, č. 238 Sb. z. a n., a kterým se poskytují další právní výhody na podporu soustavné elektrisace.
Tisk 494/1. Odpověď ministrů financí, pro zásobování lidu a zemědělství na interpelaci sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, Danko a spol. ohledně provádění zákonů o výrobě chleba č. 46 Sb. z. a n. z r. 1930, zákona ze dne 26. června 1930, č. 72 Sb. z. a n., o celních přirážkách k celním sazbám na některé druhy obilí, na mouku a mlýnské výrobky a o zákazu chemické úpravy mouky a zákona ze dne 7. listopadu 1930, č. 154 Sb. z. a n., o povinném semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu (tisk 369/8).
Tisk 494/2. Odpověď ministra zemědělství na interpelaci sen. Stolberga, F. Scholze a soudr. stran jmenování předsedy Slezské zemědělské rady (tisk 31/4).
Tisk 495. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního úřadu v Parkaně ze dne 25. února 1931, č. j. 441 přest./1931, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Mező pro přest. bodu 62 nař. býv. uher. min. vnitra č. 7430/1913 (č. 3425/31 předs.).
Tisk 496. Zpráva imunitného výboru o žiadosti okresného súdu v Zbraslavi zo dňa 10. februára 1931, č. j. Nt 18/31/2, za súhlas k trestnému stíhaniu sen. Stejskalovej pre prečin podľa §u 279 a priestupok podľa §u 312 a §u 14 zákona č. 135/67 r. z. (č. 3302/31 preds.).
Tisk 497. Návrh sen. Modráčka a soudr. na poskytnutí státní pomoci postiženým krupobitím a průtrží mračen na okresech Smíchov, Zbraslav, Brandýs n. Lab, a Jílové.
Tisk 498. Zpráva ústavně-právního výboru o návrhu sen. Donáta, Vraného, dr Šrobára, Sáblíka a spol., aby vládě bylo uloženo statistické zpracování studentského nadačnictví a připravení kodifikace nadačního práva (tisk 130).
Tisk 499. Návrh sen. dr Farkasa a spol. na predlženie platnosti ústavného zákona zo dňa 1. júla 1926, č. 152 Sb. z. a n., do konečnoplatného zákonného riešenia otázky o čsl. št. občianstve.
Tisk 500. Návrh sen. Johanise a druhů na pomoc postiženým živelní pohromou v okrese dobříšském.
Tisk 501/1. Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Dyka, Votruby a druhů ve věci prováděcích nařízení k zákonu o ochraně domácího trhu práce ve smyslu §u 13 tohoto zákona (tisk 369/4).
Tisk 501/2. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Thoře a druhů v otázce postupu revisních orgánů daně obratové u peněžních ústavů (tisk 452/1).
Tisk 501/3. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr Korlátha a druhů o zmizení Ladislava Szántó, žurnalisty v Mukačevě, podle methody únosu Kutěpova (tisk 403/1).
Tisk 502. Návrh sen. A. Nováka a soudr. na poskytnutí mimořádné výpomoci malým zemědělcům na Českomoravské vysočině krupobitím postiženým.
Tisk 503. Návrh sen. Koukala, dr Witta a soudr. ve příčině státní pomoci občanům v Opatovicích, Paršovicích, Rakově a Malhoticích za utrpěné škody přivedené živelní pohromou a krupobitím.
Tisk 504/1. Interpelace sen. Hakena, Nedvěda a soudr. ministrovi financí v záležitosti bezohledného vymáhání dlužných daní na chudém nemocném malorolníku Siegelovi v Langheidu u Horní Plané.
Tisk 504/2. Interpelace sen. Hakena, Nedvěda a soudr. ministrům veřejných prací, vnitra, spravedlnosti a zdravotnictví v záležitosti poškozování malých zemědělců a domkářů akciovou společností dříve Škodových závodů v Plzni při hloubení nového dolu.
Tisk 505/1. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. dr Korlátha a druhů o úrocích z dluhů a pohledávek ve starých rakousko-uherských korunách (tisk 455/2).
Tisk 505/2. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. dr Hellera a soudr. stran reakcionářského výnosu českého zemského presidenta proti campingu mládeže (tisk 451/4).
Tisk 506. Návrh sen. dr Grosschmida a druhov na úpravu štátného občianstva.
Tisk 507. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 1061) zákona o státním vězení (tisk 1138).
Tisk 508. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 1191) zákona o zvýšení dávek pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, odpovídajícím započtení poloviny nepojištěné doby služební (tisk 1215).
Tisk 509. Interpelace sen. Johanise a soudr. na ministra financí ve věci vydání předpisů o hodnocení převodních částek a započítání soukromé služby pro výměru odpočivných požitků státních zaměstnanců.
Tisk 510. Odpověď ministra veřejných prací na interpelaci sen. Šelmece, Danka, dr Bačinského a spol. řízenou ministru obchodu v záležitosti prodloužení slovenské výhody 5% při státních dodávkách a pracích na Slovensku a Podkarpatské Rusi (tisk 369/7).
Těsnopisecké zprávy o 85., 88., 89. a 94. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 11., 26., 27. března a 5. května 1931.
Zápisy o 101. a 102. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádů v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.
Z předsednictva přikázáno: Výboru iniciativnímu:
Tisk 490. Návrh sen. inž. Havlína, Donáta a spol. na vydání zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 6, května 1931, č. 76 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu.
Tisk 491. Návrh sen. Foita, Sáblíka a spol. na reorganisaci československého lnářství.
Tisk 497. Návrh sen. Modráčka a soudr. na poskytnutí státní pomoci postiženým krupobitím a průtrží, mračen na okresech Smíchov, Zbraslav, Brandýs n. Lab. a Jílové.
Tisk 499. Návrh sen. dr Farkasa a spol. na predlženie platnosti ústavného zákona zo dňa 1. júla 1926, č. 152 Sb. z. a n., do konečnoplatného zákonného riešenia otázky o čsl. št. občianstve.
Tisk 500. Návrh sen. Johanise a druhů na pomoc postiženým živelní pohromou v okrese dobříšském.
Tisk 502. Návrh sen. A. Nováka a soudr. na poskytnutí mimořádné výpomoci malým zemědělcům na českomoravské vysočině krupobitím postiženým.
Tisk 503. Návrh sen. Koukala, dr Witta a soudr. ve příčině státní pomoci občanům v Opatovicích, Paršovicích, Rakově a Malhoticích za utrpěné škody přivedené živelní pohromou a krupobitím.
Tisk 506. Návrh sen. dr Grosschmida a druhov na úpravu štátného občianstva.
Výboru imunitnímu:
Žádost krajského soudu trestního v Brně za souhlas k stíhání sen. Slámy pro zločin podvodného úpadku podle §u 205 lit. a) tr. z., event. pro přečin úpadku z nedbalosti podle §u 486 č. 2 tr. z. (č. 4320/31).
Žádost krajského soudu v Mor. Ostravě za souhlas k stíhání sen. Kindla pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (č. 4321).
Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešního jednání, a to především:
1. Zprávu I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 32), kterým se znovu prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady. Tisk 467.
Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní sen. Trčka, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor ústavně-právní, panu sen. Trčkovi.
Zpravodaj sen. Trčka: Vážený senáte! Dovolte, abych podal zprávu za ústavně-právní výbor o vládním návrhu zákona, tisk 32, kterým se znovu prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady.
Zákonem ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., byla vláda zmocněna, aby do pěti let ode dne účinnosti zákona zřídila státní policejní úřad všude tam, kde toho podle volného uvážení uzná potřebu. Platnost tohoto zákona měla končiti dnem 31. března 1925. Poněvadž však nebylo možno hlavně z důvodů finančních ve stanovené lhůtě provésti celý program této akce, bylo zákonem ze dne 19. prosince 1924, č. 306 Sb. z. a n., zmocnění vlády prodlouženo do konce r. 1929. Na základě obou těchto zákonů zřízeno bylo celkem 28 nových policejních ředitelství a komisařství ve všech zemích republiky.
Ježto však i nyní ještě zamýšlí vláda zříditi státní policejní úřady v několika významných městech, předložila dne 18. prosince 1929 návrh na další prodloužení tohoto zmocnění do konce roku 1934.
Tento vládní návrh byl z podnětu člena ústavně-právního výboru sen. dr Hellera za souhlasu vlády ústavně-právním výborem přepracován, a to jak co do obsahu, tak co do formy.
Návrh ústavně-právního výboru vychází ze zásady, že místní policie bezpečnostní - pokud ovšem nedojde ke všeobecnému převzetí jejímu státem nebo širšími svazy samosprávnými po rozumu §u 20, č. 2 zákona ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n. - náleží podle platných obecních zřízení do samostatného oboru působnosti obecní a vyžaduje se tedy zpravidla ke zřízení státního policejního úřadu v jednotlivých obcích souhlasu příslušných obecních zastupitelstev. Kde běží o zřízení státního policejního úřadu pro celou skupinu sousedících obcí, stačí souhlas zastupitelstev oněch obcí které čítají alespoň polovinu obyvatelstva celého tohoto obvodu; při tom však vždy se žádá souhlas obcí, které čítají více než 5000 obyvatelů.
Výjimečně může však usnesením vlády býti zřízen státní policejní úřad i bez souhlasu obce, když bylo zjištěno, že obec hrubě zanedbala péči o veřejnou bezpečnost, klid a pořádek. Výslovně se zdůrazňuje, že zanedbání musí býti hrubé, stačí však zanedbání jediné. Samo sebou se rozumí, že zanedbání musí býti řádně úředně zjištěno a průkaz o tomto zjištění předložen vládě s návrhem na zřízení státního policejního úřadu. K návrhu sen. prof. dr Miloty byl tento odstavec ve smyslu zásadních ustanovení §u 28 českého a §u 27 moravského a slezského obecního zřízení doplněn ustanovením, že postátnění místní policie může nastati též v tom případě, když řádné plnění této povinnosti přesahuje vlastní síly obce.
Aby nebylo pochybností, bylo v §u l, v posledním odstavci, výslovně ustanoveno, že zůstávají nedotčeny předpisy dosavadní - totiž poslední věta §u 28 českého obecního zřízení a §u 27 moravského a slezského obecního zřízení - podle kterých může býti v jednotlivých obcích část místní policie zákonem přenesena na státní úřady policejní.
Novelisace zákona použito bylo dále k tomu, že byl k dosavadnímu §u 2 připojen nový odstavec, kterým se autenticky vykládá dosavadní odstavec druhý původního zákona vzhledem k pochybnostem vyskytnuvším se v tom. směru, zda pod pojem policie bezpečnostní spadá také péče o bezpečnost a snadnost dopravy na cestách.
Vzhledem k tomu, že celá konstrukce zákona byla změněna a zřizování státních policejních úřadů bylo omezeno, bylo vypuštěno ustanovení o časovém omezení platnosti zákona; bude tedy nový zákon platiti tak dlouho, pokud nebude provedeno ustanovení zákona č. 76/19 Sb. z. a n. shora zmíněné o všeobecném postátnění místní policie bezpečnostní, nebo pokud nebude přítomný zákon jiným všeobecným zákonem změněn nebo doplněn.
Po stránce formální byl zákon v zájmu jasnosti upraven jakožto novelisace §§ů l a 2 původního zákona č. 165/20 Sb. z. a n.; vzhledem ke změněnému obsahu změněn byl též nadpis původního zákona.
Ostatní ustanovení původního zákona samozřejmě platí beze změny dále, zejména že věcný obor působnosti každého nového státního policejního úřadu určí se podrobněji v rámci zákona a vyhlásí se ve Sbírce zákonů a nařízení.
V čl. II stanoví se počátek účinnosti zákona dnem vyhlášení, ježto se naléhá na zřízení nových policejních úřadů v některých obcích.
Ústavně-právní výbor navrhuje, aby zákon byl schválen ve znění níže uvedeném.
Dále doporučuje, aby byla přijata připojená resoluce.
Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. dr Karas. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Přítomná předloha znamená pouze prolongaci zákona dosavadního, ovšem s některými změnami. Prolongace však jest omezena některými případy, a tedy použití zákona bude vázáno jednak na souhlas dotyčné obce, po případě na uvedení zvláštních důvodů, pro které vláda úřad ten zřizuje. Tedy volnost vlády ve zřizování je omezena a pravděpodobně bude se jich zřizovati méně než dosud. Tedy i náklad bude budoucně menší než dosud. Náklad na příští rok bývá vkládán do rozpočtu a rozpočtem jest opatřena úhrada pro celý budoucí rok.
Rozpočtový výbor nemá tedy důvodu, aby tento zákon nedoporučoval slavnému senátu a doporučuji jej proto jeho jménem.
Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji lhůtu řečnickou v trvání čtvrt hodiny. (Námitek nebylo.) Námitek není.
Uděluji slovo prvému přihlášenému řečníku >proti<, panu sen. Hakenovi.
Sen. Haken: V klubu komunistických senátorů učinil právní zástupce sen. Stránského dnes ráno sdělení, že Nejvyšší soud, projednávaje odvolání státního zástupce z rozsudku krajského soudu v Mostě nad sen. Stránským na 12 měsíců těžkého žaláře, měsíčně zostřeného postem, vyslovil ztrátu volebního práva a tedy zbavení mandátu. Rozhodnutí motivoval tím, že sen. Stránský se dopustil trestního činu z důvodů nízkých a nečestných. (Sen. Kindl: Korupci nemají za nečestnou! - Sen. Mikulíček: Stříbrný a Klofáč budou dále poslanci a senátory!)
Případ Stránského je dosud v živé paměti. Jako dělník a dělnický funkcionář byl ve skupině severočeských horníků a jejich žen, když nezaměstnanost, bída a hlad hnala je k demonstracím za chléb a práci. Buržoasně-sociál-fašistická vláda odpověděla jim kulemi četnických karabin. Kromě raněných, 4 mrtví.
Vláda přirozeně neposadila na lavici obžalovaných sebe a svůj režim, ale podle fašistických method obžalovala a dala odsouditi dělnického funkcionáře sen. Stránského. (Sen. Mikulíček: Příště 2 četníci zabijí pár demonstrantů a senátor bude zbaven mandátu, tak se jich všech zbavíte!) Právě v okamžiku, kdy vládní většina československého parlamentu ochraňovala (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 2. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) nenašla u nich důvodů nízkých a nečestných, rozhodl Nejvyšší soud za ministrování sociálfašisty dr Meissnera, že boj hladovících dělníků za práci a chléb je nízký a nečestný. Klofáčové, Meissnerové, Hamplové, Stříbrní, Benešové, vězící až po uši v korupcích, jsou ovšem čestní. V třídním státě je přirozeně i morálka třídní. Vykrádat chudé kapsy pracujícího lidu, útočit na jeho existenci, zdraví i život, není nízké a nečestné. Za to je nízké a nečestné bojovat s pracující třídou proti hladu a zbídačení. Československá buržoasně-sociálfašistická vláda sahá plánovitě k fašistickým metodám v boji proti dělnické třídě. I případ soudr. Stránského je toho potvrzením. A brzy po něm následuje případ člena našeho poslaneckého klubu soudr. Majora, právě inscenovaný v Bratislavě. (Sen. Kindl: Korupčníci jsou na svobodě a Major je před soudem!) Soudruzi Harus, Stránský a Major jsou v očích pracujícího lidu čestní a stateční bojovníci za jeho práva a osvobození.
Nemůžeme apelovat na nikoho jiného, než na dělnickou třídu a zdůraznit, že jen mohutnou ofensivou zastaví útoky buržoasie. Život proletariátu je spjat se smrtí buržoasie. Pak bude proletariát soudcem.
Byl jsem zmocněn, abych jménem klubu při této příležitosti učinil toto prohlášení:
Zákonem ze dne 16. března 1920 daly zákonodárné sbory souhlas vládě, aby v pěti letech zřizovala státní policejní úřady, ředitelství a komisariáty. Leč dávno těch 5 let uplynulo, zákon již vlastně pozbyl dávné účinnosti, a tu konečně přichází vláda s novelisací tohoto zákona. Návrh vládní je zcela krátký, žádá prolongaci zákona z r. 1920 a v důvodové zprávě ústavně-právního výboru senátu mluví se šířeji o tom, že ústavně-právní výbor nespokojil se jen s vládním, návrhem, nýbrž přepracoval jej k návrhu soc. demokrata sen. Hellera, doplnil a pozměnil jej. Jak vypadají tyto změny, čili jak vypadá návrh teď po této úpravě po návrhu sen. Hellera? V podstatě zůstává věc stejná, vládě dává se zase zmocnění zřizovati policejní úřady státní policie. Při tom je jen zdůrazněno, že se to má díti za souhlasu obecního zastupitelstva obce, v níž státní policie má býti zřízena. Ovšem tento souhlas, zdánlivě jaksi ukazující pokrok, je rušen ustanovením dalších odstavců, a to odstavce 3., v němž se praví, že, když obec hrubě zanedbala péči o veřejnou bezpečnost, klid a pořádek, nebo přesahuje-li řádné plnění této povinnosti vlastní síly obce, může vláda i bez souhlasu obecního zastupitelstva, i snad proti jeho vůli, státní policii v místě ustaviti.
Vážení pánové! Čili zde se dává vládě úplně volná ruka. Vláda v každém případě může prokázati, že obec se nestarala dostatečně, že hrubě zanedbávala, jak se tu praví, veřejnou bezpečnost, klid a pořádek, a konec konců je tu i otázka pro obec důležitá, otázka materielní - finanční. Dejme tomu, že obecní policie dosti důrazně nevystoupí proti demonstraci hladovějících dělníků, proti demonstraci stávkujících dělníků, že obecní policie nebude potírati dosti aktivně dělnické hnutí, a to již může býti příčinou, že vláda může i bez souhlasu a proti vůli obecního zastupitelstva zaříditi v tomto místě policii státní.
Tedy t. zv. vymoženost, jak je tu představována v důvodové zprávě, klesá na nulu, poněvadž se vládě dává plná moc, aby v každém případě státní policii seřídila. Ovšem obcím zůstávají náklady materielní, kteréž stanovil zákon z r. 1920. Vážení pánové! Jsou zjevy, a my je dobře známe, že i obecní policie vystupovala proti dělnictvu velmi příkře, ostře. Konstatuji, že jsou to přece jen zjevy ojedinělé. Ovšem jiný účel a jiný smysl a také i jinou tendenci, vyhraněnější, politickou, přímo fašistickou má policie státní.
Principielně řečeno, jest jasno, že policie je (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 2. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.) aparát vládnoucí třídy, tedy buržoasie, proti druhé třídě, dělnictvu, a proti menšinovým národnostem. A to zdůrazňuji, poněvadž právě pan dr Heller je příslušníkem menšinové národnosti. Podívejme se, kde, ve kterých místech byla státní policie zřízena od roku 1920. Je to Plzeň, Liberec, Brno, Opava, Moravská Ostrava, Bratislava, Košice, Užhorod, Kladno, Cheb, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Ústí nad Labem, Jablonec nad Nisou, Znojmo, Jihlava, Nový Jičín, Šumperk, Krnov, Rimavská Sobota na Slovensku, Prešov na Slovensku, Lučenec, Komárno, Parkán, Rožňava, potom v Podkarpatské Rusi Mukačevo, Berehovo, Hust. Když si pan dr Heller místa tato seřadí, tak pozná, že státní policie byla do této doby zřízena buď ve velkých dělnických centrech, anebo mezi menšinovými národnostmi, a má pan dr Heller hned celou tendenci státní policie na papíře.
Jaký je tedy účel a poslání státní policie, je jasné a zřejmé: proti dělnické třídě, proti menšinovým národnostem. Státní policie má býti podajným, ostrým aparátem proti dělnické třídě, proti menšinovým národnostem. Je zajímavo sledovati, jak s narůstáním fašismu v Československu vyrůstá politický úkol četnictva, policie, soudů, tedy celého státního donucovacího aparátu. To znamená, že státní aparát se fašisuje, ale přirozeně také fašisuje se celý (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 2. července 1931 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.) aparát státní. Čím dále tím více přiděluje se státnímu donucovacímu aparátu politický význam a politická úloha. Potvrzení toho vidíme nejlépe na způsobu výcviku a výzbroji státní policie a četnictva. Je k smíchu tvrzení - četl jsem ve večerníku >Českého slova< - že výzbroj tanková, výzbroj státní policie plyny, tanky a strojními puškami a celý její výcvik je proti loupežníkům a zlodějům. Je samozřejmé, že tu výcvik policie děje se čím dále soustředěněji proti masám, proti davům. Máme korupčníků a různých zlodějů v Československu dosti a na vysokých místech, ale přece jen nikdo nebude věřiti, že pro tuto sortu byl tento davový výcvik policie činěn, nýbrž je na bíledni, že výcvik policie a četnictva proti davům, čili útoky masové a na masy je specielně věnován dělnické třídě. Ta jediná musí jíti na ulice, a to zejména v nynější době, kdy stupňuje se čím dále tím více nezaměstnanost, kdy stupňuje se hlad a bída a žene proletariát přímo do zoufalství.
V této době krise kapitalismu, v této době nesnází buržoasie, sociální, kulturní a hospodářský útlak proletariátu je na bíledni, že to musí býti proletariát, který se objeví na ulicích v masách a davech, že celý osten výcviku policie a četnictva svědčí jedíně jemu a nikomu jinému. A tento fakt, myslím, nepopře ani pan dr Heller.
Druhá věc je výzbroj. Také výzbroj policie odpovídá politickému poslání a možnosti policie k útoku masovému a na masy. Tanky, obrněné automobily, strojní pušky, ruční granáty a plynové bomby, to nejsou zbraně proti individuím zlodějským anebo násilnickým, to jsou zbraně proti masám a proti davům. A těmito davy, proti kterým takovýmito zbraněmi bude postupováno a útočeno, je ovšem zase dělnická třída, jsou dělníci, je pracující lid.
Tolik k všeobecnému úkolu a poslání policie v této době. Jenom podotýkám, že toto politické, přímo fašistické poslání policie je poslední dobou horečně stupňováno, takže celý policejní aparát pohybuje se už hlavně na tomto politickém poli. Zdatnost policie prokazuje se a je kvalifikována jedině na tomto poli.
Teď specielně něco k policii samé. Je přirozené, když tyto tendence a přímo štvaní jednotlivců v řadách policejní a četnické vysoké byrokracie, v řadách velitelů vnášejí se do mužstva, že pak v mužstvu jsou směry, které jdou plně touto fašistickou cestou. V policejním mužstvu ukazují se tak zjevy přímo fanatiků politických, fanatiků fašistických. Nechci popírat, mám o tom svědectví, že v řadách policie i četnictva jsou také zjevy opačného druhu, kde jednotlivci četníci i policisté brání se fašisaci jak mohou, chtějí žíti s občanstvem v určité shodě a kritisují ostře - po straně ovšem - fašistickou cestu, na niž státní policie a četnictvo a konečně i soudy jsou strkány. Jsou i mezi policií i mezi četnictvem lidé slušní a lidé charakterní, ale ve státě, kde policajt, četník stává se neomezeným pánem, ve státě policejním, ve státě s fašistickými tendencemi, jsou ovšem tyto zjevy řídké a celková linie fašistická, protilidová tím nijak netrpí.