Jak jsem již na počátku pravil, zákon tento vlastně jenom novelisuje ustanovení starší, přizpůsobuje je novějším požadavkům. Výbor ústavně-právní shledává předpisy tohoto zákona jak v zájmu veřejné bezpečnosti, tak v zájmu obchodu správnými, a proto navrhuje slavnému senátu, aby zákon byl přijat s jedinou změnou platnosti od 1. ledna 1932, jak vláda jej předložila.
Místopředseda Votruba (zvoní): Uděluji další slovo zpravodaji za výbor technicko-dopravní, panu sen. ing. Havlínovi.
Zpravodaj sen. ing. Havlín: Slavný senáte! Pan zpravodaj ústavně-právního výboru dr Karas většinu věcí, které bylo potřebí podotknouti se stanoviska technického, vyčerpal ve své zprávě. Zmínil bych se jen, že zkoušení střelných zbraní je potřebí postaviti také na moderní technický základ. Podle starých zákonů se zkoušky dělaly pouze za použití starého černého střelného prachu tak, že hlaveň sice hotová, ale nepřimontovaná, se vzadu uzavřela šroubem a byla nabita zpředu tak, že bylo vystřeleno podobně jako z předovky, za tlaku ve hlavni asi 800 atmosfér. Když byla hlaveň spojena a bylo provedeno hnědení, t. zv. brunýrování a zdobení, byla hlaveň zkoušena nově rovněž za použití uzavíracího šroubu, při čemž byl vyvoděn tlak asi 620 atmosfér. Když je zbraň hotova, zkouší se novým nábojem, ale s větší dosí třaskavin, takže závěrečný tlak při opuštění projektilu z hlavně je asi 1000 atmosfér. Tyto zkoušky jsou konány rovněž s černým prachem, třebaže v praxi při používání zbraní loveckých a ručních zbraní dávno se používá prachu bezdýmného.
Tu je potřebí změny, abychom se přizpůsobili novým poměrům, aby byly zkoušky konány obligatorně bezdýmným prachem, kterého dosud nebylo užíváno a užíti jeho dělo se pouze na výslovné přání zájemce.
Kromě toho je potřebí, aby ze zákona vyplynula možnost, aby se zkoušely náboje. Máme továrny, které vyrábějí dnes jeden z nejdokonalejších střelných bezdýmných prachů pro upotřebení při zbraních ručních, ale chybí ústav, který by mohl vyzkoušeti balistické výsledky, které se docílí. To by byla nejlepší reklama, státní záruka, aby tyto výrobky získaly ještě více na svém použití a na světovém trhu, abychom eliminovali nejen dovoz, nýbrž zmnožili i vývoz těchto nábojů.
Je přirozeno, že značkování zbraní, které bylo až dosud a které má mluviti o provedené zkoušce, musí býti udrženo. Budeme ovšem uznávati i značkování belgické, po případě jiných států, se kterými je uzavřena smlouva, ale bude účelné, když na zbraních bude i určitá značka výroby, která mluví o kvalitě materiálu, kdo zbraň vyrobil a pod.
Při této příležitosti znovu si musím stěžovati, že poměry u nás nejsou takové, jak bychom rádi viděli. Je trapný zjev v technické praxi, vyrábí-li na př. naše ocelárny na Kladně, Poldina Huť, ocel, která kvalitně předstihuje tříkroužkovou Kruppovu, a vyvážíme-li ji do Duryňska, kde se dělají hlavně, vrtají, a k nám se v surovém stavu dovážejí; v tom směru je průmysl úplně zanedbán.
Současně upozorňuji, že ze 4..000 dvojek loveckých, které byly přezkoušeny v Praze a ve Vejprtech státními ústavy, je jenom 1000 kusů domácí výroby, ostatní se dovážejí. Z automatických pistolí ze 7.000 vyzkoušených kusů je 1/3 domácí výroby, ostatní se dovážejí. I v těchto věcech je potřebí, aby se docílilo rozumné nápravy a co možná brzy.
Střelnice ve Vejprtech odpovídá celkem novým poměrům, je dobře zařízena, střelnici v Praze nebylo možno uvésti v činnost, poněvadž zde brání tomu určité lokální poměry.
Kromě toho mám za povinnost, abych upozornil, že ministerstvo veřejných prací svými zástupci ve schůzi v technicko-dopravním výboru projevilo přání a tlumočilo dohodu uzavřenou ve vládě, aby platnost zákona nebyla, jak je v návrhu, od 1. října 1931, nýbrž aby toto datum bylo posunuto až na 1. leden 1932. Tuto změnu navrhuje také technicko-dopravní výbor a doporučuje slavnému senátu, aby jeho usnesení schválil a přijal předlohu zákona ve znění a tak, jak byla uvedena v senátním tisku čís. 448.
Místopředseda Votruba (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena. Přistoupíme ke hlasování. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O celé osnově zákona, jejím nadpisu a úvodní formulí hodlám dát hlasovati najednou. Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Není žádných.
Kdo tedy souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jejím nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena ve zprávě výborové tisk č. 466, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Přikročíme k dalšímu bodu pořadu jednání, jímž je:
5. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Levoči ze dne 23. června 1930, č. j. Nt III 47/30, za souhlas k stíhání sen. Richtera pro přečin podle §u 14, č. l zákona na ochranu republiky (č. 1837/30 předs.). Tisk 441.
Zpravodajem za výbor je pan sen. ing. Havlín. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. ing. Havlín: Slavný senáte! Dne 21. října 1929 na veřejné voličské schůzi v Kežmarku obíral se nynější sen. Richter, tehdy kandidát maďarsko-křesťansko-socialistické strany, též tím, že se Zipserům vytýká hungarismus a pravil doslovně: >Zdejší německý lid žil po staletí s Maďary, byl v maďarském státě spokojen, je s Maďary spojen pokrevnými svazky a nemá proto důvodů, aby se od Maďarů odvracel. Maďary i Zipsery stihl stejný osud. Maďaři ztratili svoji vlast a s nimi ztratili svoji vlast i Zipseři.< Kromě toho před tím dokazoval, že je nutno, aby se Zipseři za svůj hungarismus nestyděli, ale veřejně se k němu hlásili.
Krajský soud v Levoči podal žádost předsednictvu senátu za vydání jmenovaného senátora ke stíhání pro přečin podle § 14, č. l, zákona na ochranu republiky čís. 50 ai 1923 Sb. z. a n.
Výbor imunitní navrhuje, aby senát vyhověl žádosti krajského soudu v Levoči ze dne 23. června 1930, č. j. Nt III 47/30, a dal souhlas k trestnímu stíhání sen. Richtera pro přečin podle § 14, č. l, zákona na ochranu republiky čís. 50 ai 1923 Sb. z. a n.
Jak možno se přesvědčiti ze spisů dodatečně vyžádaných, byla v nich označena řeč Richterova jako demagogická a fanatická. Odpadnutí od strany Zipser Deutsche bylo jím i druhými řečníky vylíčeno jako národní zrada, čemuž jistá část posluchačů prý živě přizvukovala. V jakém tonu se asi celá řeč nesla, vysvitne z tohoto místa úřední relace:
Na to přešel Richter na stranu Karpathendeutsche. Pravil, že se setkal v parlamentu s těmito pány aktivisty a že mu byli takto představeni: Spina, Hodina, Čapek, Křepek. Na to jsem povídal: >Ale tak mi už představte nějakého Němce, neboť já se jmenuji Richter.< Aktivističtí Němci nejsou žádnými Němci. Jsou to germanisovaní Češi, v kterých se ozývá česká krev a proto se k Čechům vracejí. A teď se tu objevuje pan Manouschek! To je zrovna takový Němec jako ti Křepkové a Spinové. To nejsou žádní Němci, ale zakuklení Češi, kteří tu přicházejí dělati rozvrat mezi dobrými Němci a je olupovati o jejich tradici. -
Přecházeje pak na hungarismus spišských Němců, pokračoval dále, že prý jako se v Křepcích a Spinech ozývá česká krev, tak že se v Zipserech ozývá krev maďarská, krev Maďarů, s nimiž žili po 800 ve státě. Proto se za svůj hungarismus nesmí styděti, nýbrž k němu hrdě hlasití.
Takovýmto způsobem se jistě nemá mluviti k občanům naší republiky, kteří mají svou zemi a vlast v ní samé, v jejich hranicích. Nynější senátor Richter použil svrchu citovaných výroků v době, kdy nebyl ještě chráněn imunitou parlamentního zástupce, a shledává-li krajský soud po návrhu státního zastupitelství v jeho výrocích bouření proti našemu státu, je nutno vyhověti jeho žádosti za vydání nynějšího senátora Jana Richtera a ponechati konečnou kvalifikaci jeho výroků řádnému soudu k tomu určenému.
Místopředseda Votruba: Byl mi podán dostatečně podporovaný návrh sen. dr Holitschera, dr Hellera a soudr. Prosím o jeho přečtení.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Návrh sen. dr Holitschera, dr Hellera a soudr.:
Navrhujeme vrácení věci imunitnímu výboru.
Místopředseda Votruba: Jaké stanovisko má pan zpravodaj k tomuto návrhu?
Zpravodaj sen. ing. Havlín: Slavný senáte! Poněvadž byl jsem požádán, abych nemluvil proti tomuto návrhu a dal jsem své slovo, třeba velmi nerad, toto své slovo zachovám a nebudu mluviti proti tomu návrhu.
Místopředseda Votruba: Budeme hlasovati o návrhu sen. dr Holitschera, dr Hellera a soudr. na vrácení věci imunitnímu výboru.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh na vrácení imunitnímu výboru je schválen.
Přistoupíme k dalšímu bodu pořadu jednání, jímž je:
6. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 5. prosince 1929, č. j. Nt XIII 4/29/13, za souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přečin shluknutí podle §u 283 tr. z., pro přestupek proti veřejným zřízením a opatřením podle §u 314 tr. z. a pro přestupek podle §§ 3 a 19 shrom. zákona (čís. 7/29-III. předs.). Tisk 443.
Zpravodajem je pan sen. dr Havelka. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Dne 5. února 1929 o 16.45 hod. přišel před bránu textilní továrny Pavla Munka ve Frýdku poslanec, nyní senátor Mikulíček.
Když dělnictvo po ukončení práce o 16.45 hod. vycházelo z továrny, tu posl. Mikulíček jal se řečniti o neblahých sociálních poměrech textilního dělnictva.
Řečník byl strážm. Dvořákem vyzván >Jménem zákona<, by od dalšího řečnění, ježto k pořádání táboru pod širým nebem neměl úředního povolení, upustil a shromážděný zástup dělnictva v počtu 90-120 osob byl >Jménem zákona< vyzván, aby se rozešel.
Jelikož posl. Mikulíček řečnil dále, zástup setrval na místě a proto četnická hlídka pokusila se o rozehnání zástupu. Zástup se pomalu rozcházel, avšak posl. Mikulíček, sleduje stále četnickou hlídku, k zástupu neustával řečniti.
Teprve na opětovnou výzvu >Jménem zákona< posl. Mikulíček v řečnění ustal, načež byl zástup lidu hlídkou donucen k rozchodu.
Dne 6. února 1929 o 16. hod. 45 minut zahájil poslanec, nyní sen. Mikulíček, táborovou řeč před vraty Landsbergrovy továrny na Nádražní třídě ve Frýdku k dělnictvu, vycházejícímu v tuto dobu z práce. Tábor lidu nebyl úředně povolen.
Posl. Mikulíček řečnil o sociálních poměrech textilního dělnictva ve zdejším okolí, vyzýval ke spojení všeho textilního dělnictva a pak ke společnému boji za zvýšení mezd.
Táboru bylo přítomno 150-200 osob, ponejvíce žen, jdoucích z práce. Asi po 15 minutách rozešel se srocený dav za úplného klidu.
Krajský soud v Moravské Ostravě žádá za souhlas k trestnímu stíhání zmíněného senátora pro:
1. přečin shluknutí podle § 283 tr. z. spáchaný tím, že dne 5. února 1929 ve Frýdku při shluknutí neuposlechl stráže, když lidi vyzvala, aby se rozešli; Mikulíček tehdy řečnil k davu dále, ačkoli byl četnictvem jménem zákona vyzván, aby od dalšího řečnění upustil, a zůstal na místě přes vyzvání četnictva, aby se zástup rozešel;
2. pro přestupek proti veřejným zřízením a opatřením podle § 314 tr. z. spáchaný tím, že dne 5. února 1929 ve Frýdku se vměšoval ve výkon služby četnické hlídky v úmyslu, aby této v konání služby překážel tím, že když četnická hlídka zástup lidí rozháněla, sleduje stále četnickou hlídku, k zástupu neustále řečnil;
3. pro přestupek podle §§ 3, 19 shrom. zák., spáchaný dne 5. resp. 6. února 1929 ve Frýdku tím, že řečnil pod širým nebem k dělnictvu odcházejícímu z továren, čímž konal shromáždění pod širým nebem bez předcházejícího povolení úřadu.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přečin shluknutí podle § 283 tr. z., pro přestupek proti veřejným zřízením a opatřením podle § 314 tr. z. a pro přestupek podle §§ 3 a 19 shrom. zákona.
Důvody: 1. Shluknutím po rozumu § 283 tr. z. je shluk většího počtu lidí, který je svou povahou s to ohroziti veřejný klid a pořádek; není proto ještě shluknutím společný, pravidelně se opětující odchod zástupu lidí z továrny z práce.
Imunitní výbor není toho názoru, že zmíněný zástup z práce jdoucích dělníků byl takové povahy, že by byl ohrožen veřejný klid a pořádek. Není-li tu shluknutí vyžadované v § 283 tr. z. jako předpoklad přečinu podle tohoto paragrafu, nedopustil se sen. Mikulíček přečinu shluknutí mu za vinu kladeného.
2. Z trestních spisů nevysvítá, že by se zástup nerozcházel, nebo pomalu se rozcházel právě v důsledku dalšího tvrzeného řečnění sen. Mikulíčka a že by právě tím bylo překáženo úřední osobě (četnictvu) ve výkonu služby - rozhánění zástupu -. Není dále ani uveden obsah řečnění v kritickém okamžiku, aby mohlo býti usuzováno na úmysl sen. Mikulíčka vměšovati se ve výkon služby četnické.
3. Pokud se konečně týče přestupku podle §§ 3 a 19 zákona shromažďovacího, dlužno připomenouti, že ze slov zákona >Kdo shromáždění chce konati< jde najevo, že zákonodárce měl na mysli nikoli shluk nebo sejití se lidí následkem nahodilých okolností - opouštění továrny po práci - nýbrž shromáždění v užším smyslu, totiž shromáždění, které bylo svoláno nebo konáno za účelem projednati nebo vyříditi otázky shromážděných se týkající nebo za jiným účelem. Takováto povaha u inkriminovaného tábora lidu z předložených spisů nevysvítá, a proto není zde podstatných náležitostí přestupku nahoře označeného.
Místopředseda Votruba: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena. Přistoupíme k hlasování.
Prosím, aby páni senátoři zaujali svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.
Tím je tento předmět pořadu jednání vyřízen a přistoupíme k dalšímu, jímž je:
7. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Trenčíně ze dne 28. listopadu 1929, č. j. Nt VI 31/29/6, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přečiny rušení obecného míru podle §u 14, č. 5 a §u 14, č. l a pro zločin výzvy k trestným činům podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky (čís. 75/29-IIL předs.). Tisk 444.
Zpravodajem je opět pan sen. dr Havelka. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Sen. Mikulíček pronesl na veřejné schůzi, konané komunistickou stranou dne 9. května 1929 v Beckově, kde přítomno bylo asi 80 osob, jako řečník tyto výroky:
1. Vláda není ničím jiným než potlačovacím aparátem.
2. Pracující lid stále pomýšlí na záchranu a masa proletariátu stále vzrůstá, žádá vyvlastniti velkostatky, továrny a vládu dát do rukou pracujícího lidu.
3. O Rusko se opírá proletariát celého světa. Rusko válku nevypoví, neboť musí nejprv budovat svůj stát. Proti Rusku a tak proti proletariátu už by byla vypovězena dávno válka, kdyby nebyla všude většina dělnictva, které by bylo potřebí obléci do vojenských šatů.
Imunitní výbor navrhuje, aby senát žádosti krajského soudu v Trenčíně ze dne 28. listopadu 1929, č. j. Nt VI 31/29/6, nevyhověl a nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přečiny rušení obecného míru podle § 14 č. 5 a § 14 č. l a pro zločin výzvy k trestným činům podle § 15 č. 3 zákona na ochranu republiky, jež sen. Mikulíček měl prý spáchati výroky shora uvedenými a dne 9. května 1929 v Beckově pronesenými.
Důvody: 1. Přečinem rušení obecného míru podle § 14 č. 5 zákona na ochranu republiky je hanobení republiky způsobem surovým anebo štvavým a že to může snížiti vážnost republiky nebo ohroziti obecný mír v republice. Toho v tomto případě není.
2. Přečinem rušení obecného míru podle § 14 č. l zákona na ochranu republiky bylo by v tomto případě pobuřování proti státu pro jeho vznik nebo proti jeho demokraticko-republikánské formě. Tyto podstatné náležitosti přečinu ve výroku shora uvedeném spatřovati nelze. Každý stav a každá třída lidu pomýšlí na záchranu, cítí-li se býti ohroženy; tvrdí-li někdo, že vzrůstá proletariát, není to ještě pobuřování, rovněž nikoli pouhé požadování vyvlastnění velkostatku a továren, ježto i naše ústava připouští vyvlastňování. Konečně i tvrzení, že proletariát žádá, aby vláda dostala se do rukou pracujícího lidu, není samo o sobě pobuřujícím, pokud nehlásají se k dosažení cíle toho právě tak jako pro vyvlastňování prostředky nezákonné.
3. Konečně ve třetím inkriminovaném výroku nelze spatřovati podněcování ke zločinu vojenskému, v tomto případě ke vzpouře v případě války, neboť výrok ten je příliš všeobecný, přímou výzvu ke vzpouře neobsahující, nýbrž uvádějící domnělou příčinu, proč prý nebyla vedena válka proti Rusku a proti proletariátu.
Z důvodů uvedených navrhuje imunitní výbor, aby souhlas k trestnímu stíhání senátora Mikulíčka dán nebyl.
Místopředseda Votruba (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata je skončena. Přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát nevyhověl žádosti krajského soudu v Trenčíně a nedal souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka, nechť zvedne ruku. (Děje se.).
To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje.
Přistupujeme k dalšímu bodu pořadu jednání, jímž je:
8. Návrh, aby byla prodloužena lhůta, daná §em 43 úst. list. poslanecké sněmovně ku projednání usnesení senátu:
a) o osnově zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. listiny, tisk 2016-I;
b) o osnově zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živnostenského řádu a § 70, živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, tisk 2245-I;
c) o osnově zákona o veřejné stráži zemědělské, tisk 699-II;
d) o osnově zákona o ochraně polního majetku, tisk 702-II.
Jelikož nebylo možno, aby poslanecká sněmovna projednala uvedená usnesení senátu ve lhůtě stanovené §em 43 úst. listiny, navrhuji, aby lhůta k projednání těchto věcí prodloužena byla, a to
u usnesení senátu o osnově zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živnostenského řádu a § 70 živnostenského zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi o další jeden měsíc a
u osnovy zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. list.,
u osnovy zákona o veřejné stráži zemědělské a
u osnovy zákona o ochraně polního majetku o dalších šest měsíců.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
to je většina. Návrh můj je přijat.
Tím je pořad schůze vyřízen.
Ve 101. schůzi byla tiskem rozdána naléhavá interpelace sen. Nedvěda, Mi-kulíčka, Fidlíka, Mezö a druhů vládě o střílení do košútského dělnictva, tisk 477.
Ve smyslu §u 68 jedn. řádu rozhodne senát bez rozpravy prostým hlasováním, zda a kdy jest o této naléhavé interpelaci zahájiti rozpravu.
Kdo souhlasí, aby jmenované interpelaci přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Pilnost této interpelaci se nepřiznává.
Oznamuji, že
do výboru rozpočtového nastupuje na místo sen. Votruby sen. dr Fáček,
do výboru národohospodářského na místo sen. Bergmana nastupuje sen. dr Rehák,
do výboru ústavně-právního na místo sen. dr Fáčka nastupuje sen. dr Kapras.
Mezi schůzí tiskem rozdáno:
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Tisk 482. Návrh sen. dr Kloudy, Šolce a druhů na vyšetření krupobitních škod a poskytnutí pomoci postiženým zemědělcům v okrese Ústí n./L.
Tisk 483. Návrh sen. Berkovce, Hubky a druhů na rychlé poskytnutí podpory obyvatelům krupobitím postižených obcí okresu klatovského.
Tisk 484. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Čes. Budějovicích ze dne 6. května 1931, č. j. Nt VIII 22/31, za souhlas k stíhání sen. Kindla pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (č. 3959/31 předs.).
Tisk 485. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Čes. Krumlově ze dne 22. května 1931 za souhlas k stíhání sen. Kindla pro přestupek podle §u 487 trest. zákona (č. 3859/31 předs.).
Tisk 486. Návrh sen. Danku, dr ing. Bottu, Pivku a spol. na poskytnutie súrnej podpory povodňou poškodeným obciam v okresoch Banská Bystrica a Zvolen na Slovensku.
Tisk 487. Návrh sen. Hrubého a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým krupobitím a průtrží mračen na okrese dobříšském.
Tisk 488. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami v různých krajích našeho státu.
Tisk 489. Návrh sen. Sechtra a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým krupobitím a průtrží mračen na okresech Jílové, Smíchov, Zbraslav a Brandýs nad Labem.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru iniciativnímu:
Tisk 482. Návrh sen. dr Kloudy, Šolce a druhů na vyšetření krupobitních škod a poskytnutí pomoci postiženým zemědělcům v okrese Ústí n./L.
Tisk 483. Návrh sen. Berkovce, Hubky a druhů na rychlé poskytnutí podpory obyvatelům krupobitím postižených obcí okresu klatovského.
Tisk 486. Návrh sen. Danku, dr ing. Bottu, Pivku a spol. na poskytnutie súrnej podpory povodňou poškodeným obciam v okresoch Banská Bystrica a Zvolen na Slovensku.
Tisk 487. Návrh sen. Hrubého a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým krupobitím a průtrží mračen na okrese dobříšském.
Tisk 488. Návrh sen. Donáta, Vraného, Sáblíka, dr Šrobára a spol. na poskytnutí státní podpory poškozeným živelními pohromami v různých krajích našeho státu.
Tisk 489. Návrh sen. Sechtra a spol. na poskytnutí státní pomoci postiženým krupobitím a průtrží mračen na okresech Jílové, Smíchov, Zbraslav a Brandýs nad Labem.
Místopředseda Votruba (zvoní): Navrhuji, aby bylo předsednictvo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu písemně nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.
Jsou proti tomuto návrhu námitky? (Námitky nebyly.)
Není tomu tak. Návrh tento je přijat.
Končím schůzi.
Konec schůze ve 13 hod. 20 min.