Úhrn potřeby ke proplacení půjčky ke dni 2. května r. 1932 činí tudíž okrouhle asi 47 mil. dolarů. Pro zajištění úroků a amortisace této nové půjčky použije se tentokráte pouze výnosu z tabákové režie. Dluhopisy budou způsobilé k ukládání sirotčích peněz. To je asi stručná podstata zmocňovacího zákona.

Jsem ovšem ještě povinen podati některá vysvětlení a připomínky, jež se přímo nepodávají ze zákona, ale jež byly předmětem diskuse. Upozorňuji předem, že jsme tuto půjčku nevyhledávali my, nýbrž že nám byla nabídnuta, a to za stejných podmínek, jako se dnes uzavírají půjčky v jiných západoevropských státech, tedy ve státech, kde je finanční potence daleko silnější, nežli je u nás. Jiné středoevropské státy a dokonce i státy mnohem větší rozlohou a počtem obyvatel nežli my, neuzavírají a neuzavřely v poslední době půjčku za tak výhodných podmínek, jako my uzavíráme půjčku tuto. Je to tedy pro nás velmi lichotivé, jestliže nám cizí, jistě velmi opatrná, bankovní skupina nabízí půjčku za stejných podmínek, za jakých se uzavírají půjčky dnes ve státech daleko finančně silnějších a také i politicky mocnějších, nežli jsme my.

Stará zahraniční půjčka byla tíživá, byla 8%. Ovšem nesmí se zapomínati, že tehdy, když se uzavírala v r. 1922 a 1924, poměry byly ještě docela jiné, nežli jsou dnes. Tehdy byla ještě velká nedůvěra přirozeně zejména k novým státům, které se utvořily po válce. I úroková míra byla tíživá, ale byla obvyklá při podobných půjčkách. Ale nešlo by tak o úrokovou sazbu, jako spíše o formu této půjčky. Vždyť velmi dobře víme, že se dokonce musila týdně spláceti. To tedy pro nás příliš lichotivé nebylo. Stará zahraniční půjčka konečně byla jaksi podložena také nejenom výnosem z tabákové režie, nýbrž i našimi cly, což nyní odpadá. Nyní je pouze podložena tato půjčka výnosem tabákové režie.

Také se o tom mluvilo a hodně psalo, že vlastně nejde o konversi, nýbrž o novou půjčku, což je pravda, ale mám za to, že je to konec konců stejné, že je to určitá hříčka slov, jestli se konvertuje přímo či nepřímo, jen když stará půjčka mizí. Konverse by znamenala, že bychom musili vyjednávati s dnešními majiteli titrů staré půjčky, a je otázka, zdali by snad všichni si je nechali proplatiti, či nikoli. Mám za to, že tento způsob je pohodlnější, jestliže uzavíráme půjčku novou a půjčku starou vůbec proplácíme.

Bylo také namítáno, že se uzavírá rok předem, než je stará půjčka splatná, a že snad tu částku výhodně neumístíme. Ovšem o tom rozhodují dva: ten, kdo se dluží, a ten, kdo půjčuje. To nezávisí jen od nás a bylo ovšem nutno využíti situace. Řekl jsem výslovně, že je dnes výhodná situace na zahraničních peněžních trzích, a nikdo nám nemůže zaručiti, zda tam potrvá výhodnost ještě delší dobu. Pochybuji, že by si mohl někdo vzíti na odpovědnost, aby snad odmítl příznivou, výhodnou půjčku dnes, abych to řekl populárně, aby pouštěl vrabce, kterého má v hrsti, a těšil se nějakým holubem na střeše, který by byl k dostání teprve za rok. Myslím, že je velmi správné, jestliže využíváme dnešní situace, poněvadž nikdo nemůže bezpečně říci, zdali tato příznivá situace na peněžních trzích potrvá ještě později.

Nebudiž dále zapomínáno, že, kdybychom chtěli propláceti .... (Hlas: Za rok budeme dělati novou půjčku!) .... dost možná, nikdo to nemůže předem říci, ale kdybychom hledali peníze teprve těsně před splatným termínem, myslím, že by skupiny využily té situace a že by nám sotva povolily půjčku za tak výhodných podmínek jako dnes.

Dále vyvolala pochybnosti okolnost, že se v důvodové zprávě mluví o úroku 5,5% při kursu 95 a v konečné větě se praví, že efektivní zúročení půjčky se pohybuje kolem 6,5%. Bylo poukázáno a správně, že při kursu 95 je rozpětí mezi 5,5% a 6,5% příliš značné a nemůže býti absorbováno kursovní diferencí. Věc se má vlastně takto: My nedostaneme 95, nýbrž vlastně jen 90, tedy přepočítací kurs bude 90 a při výplatním kursu 90 zúrokování 5,5% jeví se zatížení úroky 6,1%. Přičte-li se k tomu ztráta kursovní 10% - s tou se musí vždy počítati, rozdělená na dobu trvání půjčky 25 let, jeví se to v procentech 0,4.

Zde je nad slunce jasněji prokázáno, že skutečné zatížení na zúrokování samo pro sebe bude činiti 6,5 %. K tomu se ovšem ještě druží jako obvykle provise, banky přece nedělají nic zadarmo, a konečně také jiné výlohy s emisí spojené. Tím myslím, že jest jaksi rozptýlena tato pochybnost, která vznikala vzhledem k oné diferenci úrokové, o níž je řeč v důvodové zprávě. Nesmí se zapomínati, že na př. ve Francii samotné bude kurs, resp. úroková míra, činiti jen 5 % vzhledem k daním, které se tam musejí platiti.

Byla také námitka, že tato částka, kterou se dnes dlužíme, nestačí k hrazení celého obnosu, jejž jsme si vypůjčili r. 1922 a 1924. Myslím, že to je ne omyl, nýbrž neznalost věci, poněvadž jsme celou řadu titrů zkoupili, amortisovali a když zaplatíme dlužnou částku, tu nám ještě zbude kolem 500.000 dolarů, čili asi 16 milionů Kč.

Bylo také namítáno, že snad tuto půjčku neuložíme dosti výhodně a že budeme snad trpěti jakousi úrokovou ztrátu. Ministerstvo financí prohlašuje, že tomu tak není, že peněz těchto využije dobře, že je dobře uloží a výslovně prohlašuje, že těchto peněz neuloží v bankách. To bylo výslovně konstatováno, a já to také zde ve své referentské zprávě uvádím.

Bylo také namítáno, že se jich snad použije k sanaci bank nebo dokonce k běžným státním výdajům. Ministr financí výslovně prohlašuje, že o nějaké sanaci bank nemůže býti řeči. Výslovně prohlašuje, že, kdo způsobil ztráty, ať nese také risiko, což je, myslím, nejsprávnější. Kdo způsobil ztráty, ať nese risiko!

Také není vůbec možno mluviti o tom, že by se této půjčky použilo snad k běžným státním výdajům. Vždyť by to znamenalo porušení zákona. Nesmí se zapomenouti, že stará půjčka musí býti dne 2. května 1932 proplacena a kdyby nebylo k tomu účelu peněz, bylo by to zjevným porušením zákona, což je, myslím, vůbec vyloučeno. (Sen. Rovňan: Není!) Já Vám, pane kolego, na to, co jste včera říkal v rozpočtovém výboru, odpovím.

Mluvilo se nebo se psalo, že se prý měla uzavříti půjčka doma, dáti přednost domácímu peněžnímu trhu před cizinou. Mám za to, že náš peněžní trh není tak skvělý, jako by se snad na první pohled zdálo. Nemáme, jako v jiných státech, takové silné kapitalisty, takové silné kapitálové skupiny, jako mají jiné státy. Vždyť náš průmysl takřka výlučně pracuje úvěrem. Kdyby tomu bylo jinak, mám za to, že bychom dělali docela jiné obchody na př. s Ruskem, než děláme. Kdyby náš průmysl mohl Rusku poskytnouti dlouhodobý úvěr, mám za to, že bychom dělali s ním lepší obchody. Bohužel, u nás musí býti stálý obrat peněz, a to zaviňuje jaksi ty určité nedostatky, které zde jsou.

Nesmí se dále zapomínati, že provádíme velmi mimořádné a bohaté investice, které také odčerpávají velmi mnoho peněz z našeho peněžního trhu. Vždyť víme dobře, že dáváme do proudu stavby různého druhu, asi v částce 7 až 8 miliard, jestliže počítáme investice státní, zemské, obecní atd. To tedy bude znamenati značné odčerpání peněžní podstaty z našeho trhu, a kdybychom měli snad sahati ještě k nějaké nové vnitřní půjčce, mohli bychom třeba býti v situaci, že by nebylo dostatek peněz. A co by to znamenalo, to je docela jasné. Znamenalo by to zvýšení úrokové míry.

Náš domácí trh není tak silný, jak se na první pohled zdá a jestliže máme dnes mimořádné úkoly, musíme sahati také k mimořádným opatřením a je proto úplně správné a samozřejmé - byl jsem dříve stejného názoru jako ministr dr Engliš, který nechtěl uzavírati žádné půjčky - že dnes, kdy máme mimořádné úkoly, musíme také opustiti svoji zásadu, nedělati v cizině žádné dluhy. Nuže, tady na př. včera v rozpočtovém výboru pan kolega se zmínil o tom, že děláme půjčky. Ovšem, mám za to, že nelze mluviti o půjčce, poněvadž touto půjčkou proplácíme starou půjčku, tedy to není de facto půjčka, nýbrž to je konverse, i když je to nová půjčka, jak jsem již naznačil. Ale prosím, jak pak máme splniti všecky ty úkoly, o nichž jsme svého času mluvili, abychom odstranili nezaměstnanost? Jen tím, že si musíme vypůjčiti peníze. Z běžných státních příjmů nemůžeme podnikati mimořádné úkoly - to je přece jasné, pane kolego - které jsme si předsevzali. Ovšem, já jsem zde prohlásil, když jsem tehdy referoval o věci, že je samozřejmostí, že všech těchto částek, které se dnes dlužíme a kterým říkáme investiční půjčka, musíme bezpodmínečně použíti pouze a výhradně k plodným investicím, t. j. k takovým, které se samy zúrokují a samy budou amortisovati.