Úterý 26. května 1931

Schůze zahájená v 16 hodin 47 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

103 senátoři podle presenční listiny.

Zástupce vlády: ministr dr Slávik.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Dankovi, Ďurčanskému, Hakenovi, Lokotovi, na dnes a zítra sen. dr Grosschmidovi, Lukschovi, Olejníkovi, na tento týden sen. dr Bačinskému, Foitovi, Pivkovi, dodatečnou dovolenou na dvě poslední schůze sen. dr Bačinskému, na příští týden sen. Pánkovi.

Navrhuji, aby dána byla zdravotní dovolená na dobu 6 neděl sen. Pastyříkovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh můj je přijat.

(Zvoní.) Slovo si vyžádal pan ministr vnitra.

Prosím, aby se ho ujal. (Výkřik sen. Mikulíčka.)

Ministr vnitra dr Slávik: Slávny senát! Vyžiadal som si slovo, aby som podal zprávu o poľutovania hodných udalostiach (Vřava.), ktoré sa staly včera v Košútach na Slovensku. V Košútach... (Vřava u senátorů komunistických.) Vypočujte, potom môžte hovoriť!

V Košútach, maďarskej obci okresu galantského, majúcej asi 1.200 obyvateľov, došlo dňa 25. mája (Vřava neustále trvá. - Výkřiky senátorů komunistických. - Předseda zvoní.) 1931 o 15. hod. 15 minút ku srážke demonštrantov s četníctvom, pri ktorej boli 3 demonštranti zabití, 5 ťažko a niekoľko ľahko ranených, na druhej strane bolo 6 četníkov ranených kamením a 1 četník bodnutý nožom. (Vřava - Výkřiky senátorů komunistických. - Hluk. - Hluk na galérii. - Výkřiky posl. Sterna na galérii.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid! (Vřava.)

Ministr vnitra dr Slávik (pokračuje): V rôznych obciach okresu galantského vypukla dňa 21. mája stávka zemedelského delníctva, vedená posl. Majorom. Táto stávka bola dňa 23. mája 1931 uspokojivé skončená a delníctvo, ako to >Rudé Právo< dňa 24. mája samo konštatovalo, získalo na mzdách asi 30%. (Výkřiky senátorů komunistických. - Vřava. - Hluk na galérii. - Galérie se vyklizuje.)

Předseda (zvoní): Přerušuji schůzi na 5 minut.

Schůze přerušena v 16 hod. 51 min.

Schůze opět zahájena v 16 hod. 56 min.

Předseda: Zahajuji schůzi a prosím pana ministra, aby pokračoval ve své zprávě.

Ministr vnitra dr Slávik (pokračuje): Pokračujem v líčení poľutovaniahodných udalostí, ktoré sa staly v Košútach. Posl. Major zdržoval sa po celú dobu stávky v Galante a okrese. Na 24. a 25. máj ohlásila komunistická strana v rôznych obciach okresu galantského, medzi iným v Košútach, verejné shromaždenie ľudu, ktoré okresný úrad z dôvodu udržania verejného kľudu a poriadku zakázal. Poneváč sa očakávaly nepokoje, učinené boly príslušné bezpečnostné opatrenia. Dňa 25. mája dostavili sa k četníckemu kapitánu Součkovi 2 členovia komunistickej strany a sťažovali si, že ich shromaždenie okresný úrad v Galante zakázal. Kapitán Souček ich upozornil, že schôdza sa konať nesmie a vyzval ich, aby svojich straníkov o tom uvedomili. Z opatrnosti dnes odcestoval štátny zástupca a vyšetrujúci sudca do obce Košúty, aby udalosti na mieste vyšetrili. Za tým účelom vyslal tam tiež zemský úrad v Bratislave jedného konceptného úradníka a zemské četnícke veliteľstvo vyššieho štábneho úradníka. Dnes je v Košútoch už kľud a poriadok. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Poneváč boly, ako som vyrozumel, výkriky, ktoré si sťažovaly, že posl. Major snáď bol četníctvom nejak maltretovaný, konštatujem, už z toho vylíčenia je jasné, čo sa s posl. Majorom stalo. Je pravda, bol po 13-tej hodine prehliadnutý vo väznici v Bratislave policajným lekárom a zistené bolo, že je poškriabaný na ľavom boku a má podliatiny na pravej lopatke a pravom boku. (Smích.) Posl. Major odoprel udať, ako k tým poraneniam prišiel. Každému je jasné, že keď sa hodil pred davom, ktorý prez neho šiel, že tieto podliatiny zadovážil si sám. Toto, ako aj celá udalosť bude učinená predmetom i ďalšieho prísneho, ale spravodlivého vyšetrovania. (Sen. Stejskalová: Ale fašistického!) Ako minister vnútra, ako človek, zvlášte tiež ako Slovák hlboko ľutujem udalostí, ktoré sa v Košútach staly. (Výkřiky komunistických senátorů. - Předseda zvoní.) Predbežne ráčte však dovoliť k tomu, čo som vylíčil, niekoľko poznámok. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Ministr vnitra dr Slávik (pokračuje): Na prvý pohľad zo zprávy, ktorá došla, je patrné, že je tu určitá obdoba s udalosťmi v Duchcove. (Tak jest!) Tak ako tam, člen zákonodarného sboru viedol dav proti ozbrojenej moci (Výkřiky komunistických sená-torů.) a ponúkal, aby išiel delnícký ľud proti ozbrojenej moci. (Hlučné výkřiky odporu u komunistů.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Ministr vnitra dr Slávik (pokračuje): Myslím, že by bolo na čase, aby si členovia zákonodarných sborov komunistickej strany uvedomili, čo je povinnosťou zákonodarcu, aby zpytovali svoje svedomie (Výborně! - Potlesk. - Pískání a výkřiky komunistů.), aby uvážili, či môžu brať na svoje svedomie krv a životy nevinných ľudí. (Výborně! - Potlesk. - Výkřiky komunistických senáto-rů: Hanba!)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Ministr vnitra dr Slávik (pokračuje): V týchto ťažkých dobách, ktoré prežívame, je iste povinnosťou každého dobre a správne smýšľajúceho človeka, aby pracoval, premýšľal, hľadal spôsob, ako pomôcť ľudu. (Tak jest! Výborně!) Nikto ľudu nepomôže, keď ho žene proti ozbrojenej moci, povinnosťou ktorej je kľud a poriadok udržať. (Výborně! - Potlesk. - Výkřiky komunistických senátorů.) Aby sme mohli vykonávať svoje ľudské a poslanecké povinnosti (Sen. Kindl: Dlouho nebudete vládnout!) v týchto ťažkých dobách, je treba iste kľudu a poriadku. (Výborně! - Potlesk.) A ten bude rozhodnými spôsoby zachovaný. (Výborně! - Hlučný potlesk. - Výkřiky komunistů: Fuj! - Pískání.)

Předseda (zvoní): Byly podány dva návrhy sen. Nedvěda, Mikulíčka a druhů. Prosím o jich přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Nedvěda, Mikulíčka a druhů, aby se do schůze senátu dne 26. května 1931 dostavil předseda vlády Udržal, nebo jeho náměstek Bechyně a zodpovídali se ze střílení do dělníků v Košútech na Slovensku.

Předseda (zvoní): Kdo s tímto návrhem sen. Nedvěda, Mikulíčka a druhů souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Prosím o přečtení druhého návrhu.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Nedvěda, Mikulíčka a druhů, aby se do schůze senátu dne 26. května 1931 dostavil ministr vnitra dr Slávik a ministr spravedlnosti dr Meissner a zodpovídali se ze střílení do dělníků v Košútech na Slovensku a z uvěznění posl. Majora.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Prosím pana tajemníka senátu o přečtení rozdaných tiskopisů.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tiskem rozdáno:

Tisk 461/1. Odpověď ministra sociální péče a ministra vnitra na interpelaci sen. Jílka a druhů o zákazu práce přes čas a o svátcích (tisk 369/1).

Tisk 461/2. Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Nedvěda, Hakena a soudr. ohledně zotročení dělnictva a nedodržování sociálního zákonodárství na Mechanisované parní pile Tomáše Magliče v Mělníku-Přístav (tisk 410/3).

Tisk 461/3. Odpověď ministra pro zásobování lidu na interpelaci sen. dr Bačinského a spol. ve věci ošacovací akce školou povinných dětí na Podkarpatské Rusi (tisk 410/2).

Tisk 461/4. Odpověď vlády na interpelaci sen. Köhlera a soudr. stran vydání prováděcího nařízení k zákonu ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., pro staropensisty tabákové režie (tisk 410/4).

Tisk 462. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru národohospodářského, III. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se vydávají další předpisy o právním poměru k přidělené půdě (Malý zákon přídělový) [tisk 459].

Tisk 463. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru národohospodářského k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům (tisk 460).

Tisk 464. Návrh sen. Danku, dr inž. Bottu, Pivku a spol. na poskytnutie súrnej podpory povodňou poškodeným občanom v Slovenskej Ľupči, okres Banská Bystrica, Slovensko.

Tisk 465/1. Interpelace sen. Černého, Pichla a spol. na pana ministra vnitra ve věci převzetí policejně bezpečnostní služby v celém obvodu Velké Prahy.

Tisk 465/2. Interpellácia sen. Danku, dr inž. Bottu, Pivku a spol. na pp. ministrov financií, vnútra a spravedlivosti v záležitosti daňového prechmatu v obvode finančného riaditeľstva B. Bystrica.

Tisk 465/3. Interpellácia sen. dr Szilassyho a druhov ministrom národnej obrany a zemedeľstva o tom, aby vojenské kone nakupované boli v tuzemsku.

Tisk 466. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona o zkoušení a označování ručních střelných zbraní a o označování nábojů (tisk 448).

Tisk 467. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona, kterým se znovu prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, č, 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady (tisk 32).

Tisk 468. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Užhorodě ze dne 12. prosince 1930, č. j. Nt XI 26/30-3, aby senát svolil k trestnímu stíhání sen. Lokoty pro zločin násilí proti soukromým osobám podle § 175 tr. z. čl. V/1878 (č. 2913/30 předs.).

Tisk 469. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14. března 1931, č. j. T XIII-107/31, za souhlas ke stíhání sen. Langera pro přestupek §§ 13 a 14 shromažďovacího zákona ze dne 15. listopadu 1867 (č. 3605/31 předs.).

Tisk 470. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Mostě ze dne 27. března 1931, č. j. Nt XII 10/31, za souhlas k stíhání sen. Stránského pro zločin podle § 81 tr. z. (č. 3675/31 předs.).

Tisk 471. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu v Užhorodě ze dne 24. února 1931, č. j. Nt 9/3/1931, za souhlas k stíhání sen, Lokoty pro podezření ze zločinu podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky, pro přečin podle § 15, č. 2 téhož zákona a pro přečin podle § 4, odst. II zák. čl. XL/1914 (č. 3508/1931 předs.).

Tisk 472. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 1159) zákona, kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal státní půjčku (tisk 1177).

Těsnopisecká zpráva o 90. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 22. dubna 1931.

Zápisy o 94. a 95. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 5. a 6. května 1931.

Zápisy o 96. a 97. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 464. Návrh sen. Danku, dr inž. Bottu, Pivku a spol. na poskytnutie súrnej podpory povodňou poškodenýrn občanom v Slovenskej Ľupči, okres Banská Bystrica, Slovensko.

Předseda (zvoní): Do dnešní schůze přišel nový pan senátor dr Jan Kapras, který vykoná ústavou předepsaný slib.

Prosím pana zapisovatele sen. Johanise, aby nám přečetl příslušnou formuli a pana sen. dr Kaprasa, aby vykonal do mých rukou slib slovem >slibuji<. (Senátoři povstávají.)

Zapisovatel sen. Johanis (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Sen. dr Jan Kapras (podávaje předsedovi ruku): Slibuji! (Senátoři usedají.)

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

Navrhuji, aby odst. 1. a 2. dnešního pořadu jednání, a to

1. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru národohospodářského, III. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 459) o vládním návrhu zákona, kterým se vydávají další předpisy o právním poměru k přidělené půdě (Malý zákon přídělový). Tisk 462,

2. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru národohospodářského k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 460) o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům. Tisk 463,

sloučeny byly v jedinou rozpravu a jediné projednávání.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh můj je přijat a budeme tudíž tak postupovati.

Zpravodaji jsou:

K odst. 1. za výbor ústavně-právní sen. dr Havelka, za výbor národohospodářský sen. Ušák, za výbor rozpočtový sen. Krejčí J. J.

K odst. 2. za výbor ústavně-právní sen. dr Havelka, za výbor národohospodářský sen. Petřík.

Uděluji slovo referentu za výbor ústavně-právní, panu sen, dr Havelkovi.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Vláda podala poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž vyhovuje se toliko naléhavé potřebě úpravy právního postavení nabyvatelů půdy, přidělené v pozemkové reformě. Rovněž naléhavé potřebě úlev při zaknihování půdy přidělené vyhovuje se dostatečně opatřeními povahy administrativní státního pozemkového úřadu a ministerstva spravedlnosti.

Účelem zákona je uvolniti přídělce, pokud jde o jejich disposiční právo s nabytou půdou v pozemkové reformě vůbec; jde tedy o všechny druhy nabyvatelů půdy v pozemkové reformě.

Z nové zákonné úpravy disposičního práva nabyvatelů vylučuje se právní poměr k rolnickým nedílům, ježto přídělový zákon obsahuje zcela zvláštní předpisy o rolnických nedílech a dále vylučují se nabyvatelé lesů ve výměře nad 100 ha, ježto lesní reforma není ještě v takovém stadiu, aby již dnes mohlo se prejudikovati potřebou nových předpisů o právním poměru nabyvatelů větších lesních komplexů.

Zájem státu je chráněn, pokud přídělcům dostalo se úvěru ze státních prostředků nebo z náhradové banky, což nutno jen schvalovati.

Ustavně-právní výbor projednal ve své schůzi dne 21. května 1931 konané, usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, a ježto vládní návrh v úpravě usnesené poslaneckou sněmovnou vyhovuje účelu nahoře označenému, navrhuje ústavně-právní výbor, aby slavný senát přijal usnesení poslanecké sněmovny beze změny tak, jak je obsaženo v senátním tisku č. 459.

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Ušák.

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Ušák: Slavný senáte! Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o právním poměru k přidělené půdě - Malý zákon přídělový, tisk 459 - nebude přijat nabyvateli půdy nevlídně. Není sice předloženým zákonem ustanovena lhůta, do které má býti skončeno zaknihování přidělené půdy, ale my rádi věříme státnímu pozemkovému úřadu a ministerstvu spravedlnosti, že se stane tak v době pokud možno nejkratší, velmi pravděpodobně ve dvou - třech letech.

Předložený zákon není příliš obsáhlý, ale jeho ustanovení jsou pro nabyvatele půdy velmi důležitá. Je zde zejména ustanovení, že přídělce je vázán na souhlas státního pozemkového úřadu při propachtování nebo zcizení mezi živými u výměry do 5 ha do 4 roků, v ostatních případech do 10 roků a počítají se tyto lhůty do knihovního vkladu vlastnického práva. Když byl proveden knihovní vklad před účinností tohoto zákona, počítají se lhůty od jeho účinnosti.

Po těchto lhůtách budou potřebovati vlastníci ke zcizení nebo zatížení svolení státního pozemkového úřadu jen v těch případech, kde vázne na nabytých nemovitostech pohledávka státu, státních fondů nebo náhradové banky.

Svolení není potřebí, jde-li o zcizení nebo pacht mezi manželi nebo s rodičů na potomky a jejich manžely, dále jde-li o pronájem obytných místností nebo obytných budov nesloužících hospodaření na nabyté půdě, a jde-li o pacht, zcizení nebo zatížení půdy nabyté ke zřízení zahrádek při budovách, k rozšíření stavenišť, dvorků a zahrádek, jestliže půda k těmto účelům nabytá nepřesahuje 10 a, pak ke stavbě hospodářských budov, bylo-li vyhověno vytčenému účelu a půda se propachtuje, zcizuje nebo zatěžuje jako celek i s kmenovou nemovitostí a nevázne-li úvěrová pohledávka podle odst. 2.

Zákon obsahuje také ustanovení, že o opatřeních podle §u 19 přídělového zákona - za účelem trvajících práv vodních, nové úpravy nebo užívání vodní síly, zřízení vodních a čestných služebností a všeho, co vyžaduje řádné hospodaření, může rozhodnouti státní pozemkový úřad nejpozději do dvou let od účinnosti tohoto zákona, a to jen ve výjimečných případech, je-li takové opatření nutné pro půdu, která se dodatečně přiděluje.

Taková zatížení mají vliv na snížení ceny pozemku, a v těch případech, kde byla již stanovena a zaplacena, na poskytnutí přiměřené náhrady.

Zpětný výkup státním pozemkovým úřadem podle §u 51 přídělového zákona může býti proveden rovněž jen do 4 nebo 10 roků. Jen v případech, že půda je zavázena pro úvěr podle §u 2, odst. 2. tohoto zákona, i po této době, dokud není právo pro tento úvěr z veřejných knih vymazáno.

Tímto zákonem ruší se různá omezení, která se vztahují na t. zv. řádné přídělové řízení, ale i na ostatní případy, kde dohodou nebo jiným způsobem byla v pozemkové reformě půda získána.

Ustanovení o patronátních právech a břemenech při výměře nabyté do 30 ha a závazek podrobiti svůj svobodný majetek zcelovacímu řízení a státi se s ním členem melioračního družstva, pozbývají platnosti, a jsou-li knihovně zajištěna, mohou na návrh vlastníka býti vymazána, a to: patronátní práva a břemena, vykáže-li potvrzením státního pozemkového úřadu, že výměna nepřesahuje 30 ha.

Zákon tento je značným pokrokem pro právní postavení nabyté půdy. Bude však dalším úkolem parlamentu a vlády, aby se umožnilo zemědělcům, zejména nabyvatelům panské půdy, aby na této přidělené půdě mohli byli živi.

Národohospodářský výbor pojednal o předloženém zákoně ve schůzi dne 21. května a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby zákon přijal tak, jak byl přijat sněmovnou poslaneckou.

Předseda (zvoní): Referentem za výbor rozpočtový je pan sen. Krejčí Jan. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. J. Krejčí: Slavný senáte! Rozpočtový výbor pojednal o navrženém zákonu ve schůzi dne 21. května 1931. Opatřením podle tohoto zákona bude učiněn konec nejistotě právní, která u přídělců dosavadním stavem, kdy neměli pozemky zaknihovány a kdy neznali konce omezení ve volném nakládání s přidělenou půdou, vznikala.

Vedle toho změněná a podstatně zhoršená situace v zemědělství vyžaduje opatření levnějšího hypotekárního úvěru, který dosud schvalováním S. P. Ú. je zdržován. Vzrůstající zadluženost zemědělců působí u všech, kdož nabyvatelům půdy poskytují obchodní úvěr, zmatky a nejistotu, neboť nemožnost vkladu práva zástavního působí nejistotu úvěru, čímž nabyvatelé půdy sami jsou ve svém hospodářském podnikání zkracováni.

Ovšem i tento zákon oddaluje svobodné nakládání s půdou do 4 resp. do 10 let. Toto opatření jeví se nutným, aby v této době nenastalo zcizení půdy do rukou nepovolaných, neboť lze předpokládati, že, kdo půdu přidělenou udrží po tuto dobu, bude ji později držeti, a byla-li přidělena někomu, kdo nemá ochoty na ní hospodařiti i za poměrů nesnadnějších, musí býti zůstaveno právo S. P. Ú. dáti ji do rukou jiných zemědělců a tím napraviti omyly, které při parcelaci snad se staly.

Omezení stanovené v přídělových listinách, i když nabyvatel dal k nim souhlas, pozbývají platnosti, neboť souhlas ten vyplynul z obavy přídělcovy, že by mu příděl ten byl odepřen, kdyby s omezením nesouhlasil, a proto souhlas ten lze považovati za nesvobodný.

Rozpočtový výbor vítá tento návrh zákona zejména z důvodu uspořádání úvěrové stránky, poněvadž musí dbáti toho, aby naše úvěrnictví bylo ochráněno před možnými ztrátami, tak aby se nezvyšovaly požadavky peněžních ústavů oproti státu, když tyto peněžní ústavy ocitají se v krisi, jak se již nejednou stalo.

Naše úvěrní poměry nejsou zdravé. Zadlužení jak u majitelů domů, tak i majitelů usedlostí je velmi značné, a poněvadž máme zde ještě nový typ majitelů, t. j. přídělce, kteří neposkytují žádné záruky, není jim možno do knih půjčiti, proto jakákoliv obchodní pohledávka se na nich vymáhá přímo bezohledně a tím jsou ve svém hospodářském podnikání zkracováni.

O zabezpečení pohledávek státu, státních fondů nebo náhradové banky je v §u 2, odst, 2. postaráno.

Nákladů se strany státní pokladny zákon tento nevyžaduje vyjma ušlé plné zpoplatnění při opětném přidělení nemovitostí S. P. Ú. dražbou získaných a rovněž nepřináší státní pokladně přímého užitku.

Rozpočtový výbor navrhuje schválení této předlohy ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou a obsaženém v sen. tisku č 459.

Předseda (zvoní): Zpravodajem k odstavci 2. za výbor ústavně-právní je pan sen. dr Havelka. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Slavný senáte! Vláda podala poslanecké sněmovně návrh zákona, jímž omezení drobných pachtýřů uvedená v §u 22, odst. 3. a 4., zák. č. 318/1919 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 1. dubna 1921, č. 166 Sb. z. a n. - novela III, čl. I, lit. F - pozbývají platnosti. Poslanecká sněmovna přijala vládní návrh beze změny.

Ústavně-právní výbor projednal usnesení poslanecké sněmovny ve své schůzi konané dne 21. května 1931, a ježto drobní pachtýři budou zákonem zproštění dosavadních omezení nahoře označených, a tím jejich disposiční právo rozšířeno, navrhuje ústavně-právní výbor, aby slavný senát přijal usnesení poslanecké sněmovny beze změny tak, jak jest obsaženo v senátním tisku č. 460.

Předseda (zvoní): Zpravodajem k témuž odstavci za výbor národohospodářský je pan sen. Petřík. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Petřík: Slavný senáte! Při vydávání zákona o dlouhodobých pachtech nebyl tehdy ještě zřízen státní pozemkový úřad. Zákon o dlouhodobých pachtech, o vyvlastnění půdy jsoucí v dlouhodobých pachtech a práce s tím spojené prováděly soudy. Všechny doklady o přídělu této půdy dlouhodobých pachtů opírají se o soudní usnesení. Když pak státní pozemkový úřad byl ustaven a zahájil svoji činnost, uložil také nabyvatelům dlouhodobých pachtů určité povinnosti, které se předloženým návrhem zákona mají zrušiti. Byly to dva odstavce, jeden v zákoně z r. 1921, č. 160 v čl. I, odstavec, který byl označen jako třetí a který jednal o povinnosti nabyvatele dlouhodobého pachtu, podrobiti nabytou půdu úřednímu zcelovacímu řízení.

Druhý odstavec, označený jako čtvrtý, stanovil, že nabyvatel přidělené půdy je také povinen vzíti případně jiný pozemek, když by mu ho pozemkový úřad nabídl z důvodu, aby přídělová půda nebyla tříštěna.

Tato ustanovení byla vložena do knih jako knihovní závazek, ale tímto zákonem mají býti tyto závazky vymazány, jako mají býti vymazány jiné závazky, které desetiletým trváním se ruší samy sebou. Někde desetiletí prošlo a někde je teprve čekáme; tyto závazky budou vymazány jako dřívější závazky, které tam byly o nezcizitelnosti, nepronájmu a nezatížení knihovním.

Národohospodářský výbor projednal osnovu zákona a doporučuje slavnému senátu, aby ji přijal tak, jak byla usnesena v poslanecké sněmovně, a to beze změny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu a navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 20 minut. (Námitky nebyly.)

Kdo s tím souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržená lhůta se přijímá.


Související odkazy