Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, Klofáč, Trčka, Votruba.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

119 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr Slávik, dr Viškovský.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Dovoluji si zahájiti schůzi.

Oznamuji, že v 89. schůzi senátu dne 27. března bylo usneseno, aby se příští schůze konala v pondělí dne 30. března s pořadem předsedajícím navrženým. Po schůzi se však objevilo, že se nesplnily předpoklady, které předsednictvo vedly k tomu, aby navrhlo naznačenou další schůzi na pondělí dne 30. března. Z toho důvodu rozhodlo se předsednictvo senátu, předpokládajíc souhlas slavného senátu, rozeslati členům senátu sdělení o odvolání schůze.

Navrhuji, aby toto opatření předsednictva bylo slavným senátem dodatečně schváleno.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Opatření toto se dodatečně schvaluje.

Dále oznamuji, že dal jsem dovolenou na tento týden sen. Ďurčanskému, dr Hellerovi, dr Hrubanovi, Kavanovi, dr Kovalikovi, dr Krčmérymu, Lichtneckertovi, na dnešní a další dvě schůze sen. dr Szilassymu, na dnešní schůze sen. Fidlíkovi, Lokotovi, Nedvědovi.

Navrhuji, aby dána byla zdravotní dovolená na dobu jednoho měsíce sen. dr Šrobárovi, do konce května sen. Vaněčkovi, za účelem cesty za hranice sen. dr Medingerovi do konce května t. r.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Předsednictvo senátu došel přípis předsedy vlády ze dne 16. dubna 1931, č. j. 1847/909 S-31 m. r., o změně v osobě ministra financí.

Žádám pana zapisovatele sen. Pichla, aby přípis tento přečetl.

Zapisovatel sen. Pichl (čte):

Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

President republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 16. dubna 1931 žádosti ministra prof. dr Karla Engliše za zproštění úřadu ministra financí a jmenoval rozhodnutím z téhož dne guvernéra poštovní spořitelny dr Karla Trapla ministrem a pověřil ho řízením ministerstva financí.

Předseda vlády: Udržal v. r.

Předseda (zvoní): Tiskem rozdáno:

Prosím pana tajemníka senátu o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 425. Poštou. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru zahraničního o vládním návrhu, kterým se předkládají Národnímu shromáždění k projevu souhlasu 1. Dohoda mezi republikou Československou a republikou Francouzskou o letecké dopravě, podepsaná v Praze dne 26. května 1925 a 2. Dodatkový protokol k této dohodě, podepsaný v Antverpách dne 25. června 1930 (tisk 399).

Tisk 430. Poštou. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu trestního v Praze ze dne 16. ledna 1931, č. j. Nt XIX 1/31, aby senát dal souhlas k stíhání sen. Kroihera pro přečin proti bezpečnosti cti (č. 3084/31 předs.).

Tisk 426. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 970), jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 14. července 1927. č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu (tisk 1050).

Tisk 427. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 971) zákona o spotřební dani z minerálních olejů (tisk 1049).

Tisk 428/1. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda, Hakena a soudr. ministrům sociální péče, vnitra a zdravotnictví ohledně hrozného utrpení dělníka Václava Matějky, otce 5 malých dítek, a ohledně protizákonného a surového postupu vůči němu se strany obecních a okresních orgánů (tisk 347/1).

Tisk 428/2. Odpověď vlády na interpelaci sen. inž. Marušáka, Pánka, Plamínkové, dr Miloty, Riedla a spol. v záležitosti všeobecného přeřadění obcí z nižších do vyšších skupin míst činovného v důsledku posledního sčítání lidu (tisk 385/2).

Tisk 428/3. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Filipínského a soudr. ve věci nevyřizování žádostí za přiznání státní starobní podpory okresním úřadem v Boskovicích na Moravě (tisk 389/2).

Tisk 429. Interpellácia sen. Šelmeca a spol. na pána ministra železnic v záležitosti železničných katastrof na východnom Slovensku.

Tisk 431/1. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Teschnera a soudr. stran zákazu pochodového cvičení (Geländeübung), které podle stanov měla provésti turnérská župa Jahnmal-Egerlandgau v Aši a okolí (tisk 299/9).

Tisk 431/2. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Pilze a soudr. stran zrušení školy v Přebytku u Lusdorfu pod Smrkem (tisk 307/2).

Tisk 431/3. Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Köhlera a soudr. stran vypracování osnovy zákona o práci žen před slehnutím a po něm (tisk 322/4).

Tisk 431/4. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Hakena a soudr. o vybírání peněžitých pokut ve školách (tisk 369/2).

Tisk 431/5. Odpověď vlády na interpelaci sen. Tichiho a soudr. o maloživnostenských dodávkách vojenské obuvi (tisk 369/10).

Tisk 431/6. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda, Hakena a druhů o protizákonném zbavení Karla Denglera členství v městské radě v Lokti zemským úřadem v Praze (tisk 385/1).

Tisk 431/7. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda, Hakena a soudr. v záležitosti obecních voleb v Gajdlu na Slovensku dne 28. října 1930 (tisk 389/1).

Tisk 431/8. Odpověď předsedy vlády na interpelaci sen. Hubky, Berkovce, Vaněčka a spol. ohledně provádění lesní reformy na velkostatku Žinkovy (tisk 389/3).

Tisk 431/9. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Teschnera a soudr. stran zákazu smuteční slavnosti za obyvatele Aše Ferd. Künzela, R. Kassmanna a Ed. Schindlera, kteří dne 18. listopadu 1920 při stržení pomníku císaře Josefa byli od legionářů zastřeleni (tisk 369/9).

Tisk 431/10. Odpověď předsedy vlády a ministra financí na interpelaci sen. dr Szillassyho a druhů o bankovní politice vlády prováděné v hospodářské krisi (tisk 397/2).

Tisk 432. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Lokoty a soudr., jak se provádělo sčítání lidu na Podkarpatské Rusi (tisk 370).

Tisk 433/1. Interpelace sen. Nedvěda, Hakena a soudr. ministru vnitra o protizákonném, fašistickém věznění Mikoly Slusarčuka.

Tisk 433/2. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra vnitra stran násilného jednání četnictva staženého v Bruntále, proti stávkujícím textilním dělníkům.

Tisk 433/3. Interpelace sen. dr Hellera a soudr. na pana ministra vnitra a pana ministra pošt a telegrafů stran censurního zákazu přednášky v rozhlase při brněnském německém vysílání.

Tisk 433/4. Interpelace sen. Hakena a soudr. vládě o návrhu zákona o jízdě motorovými vozidly.

Tisk 435/1. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. inž. Marušáka, Šťastného, Plamínkové a spol. o hromadném propouštění smluvního personálu na čsl. železnicích (tisk 347/4).

Tisk 435/2. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. inž. Marušáka, dr Miloty, Hubky, Plamínkové a spol. ve věci nedostatečného umístění škol ve Slatinských Dolech a v Královém nad Tisou na Podkarpatské Rusi (tisk 363/4).

Tisk 435/3. Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Votruby, Dyka a druhů ve věci jmenování přísedících pojišťovacího a vrchního pojišťovacího soudu, jakož i jejich náhradníků podle ustanovení §u 194 zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách (tisk 369/5).

Tisk 435/4. Odpověď ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interpelaci sen. inž. Marušáka a druhů na ministra veřejných prací a ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ve věci státní nemocnice ve Slatinských Dolech (tisk 363/3).

Tisk 436. Návrh sen. Časného, Filipínského a soudr. na poskytnutí účinné pomoci katastrofou postiženému obyvatelstvu střední a severozápadní části země Moravskoslezské.

Těsnopisecké zprávy o 71., 72., 74., 76. a 87. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 16., 17. a 18. prosince 1930, 21. ledna a 23. března 1931.

Zápisy o 86. a 87. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 23. března 1931.

Z cizích parlamentů rok 1931, ročník XII, číslo 3-4.

Zápisy o 88. a 89. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 436. Návrh sen. Časného, Filipínského a soudr. na poskytnutí účinné pomoci katastrofou postiženému obyvatelstvu střední a severozápadní části země Moravskoslezské.

Výboru imunitnímu:

Žádost okresního soudu v Karlových Varech za souhlas k stíhání sen. Langera pro přestupek §§ 13 a 14 shrom. zák. (č. 3605/31).

Žádost krajského soudu v Mostě za souhlas k stíhání sen. Stránského pro zločin podle §u 81 tr. z. (č. 3675/31).

Žádost okresního soudu ve Šluknově za souhlas k stíhání sen. Reyzla pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 488 tr. z. (č. 3714/31).

Žádost okresního soudu v Hořovicích za souhlas k stíhání sen. Johanise pro přestupek utrhání na cti podle §u 487 tr. z. (č. 3726).

Žádost okresního soudu v Užhorodě za souhlas k stíhání sen. Lokoty pro šestinásobný přestupek §u 28, č. 2 zák. čl. XIV/1914 (č. 3765).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání, především:

Zpravodajem za výbor technicko-dopravní je pan sen. Šťastný, za výbor zahraniční je pan sen. dr Fáček.

Uděluji slovo panu zpravodaji za výbor technicko-dopravní, panu senátoru Šťastnému.

Zpravodaj sen. Šťastný: Slavný senáte! Znovuvybudováním poválečné Evropy se změnily nejen geografické hranice, nýbrž i hospodářské poměry, a to ještě nota bene pod vlivem nových technických vymožeností, o kterých se před válkou ani dobře nevědělo. Jednou z těchto pozoruhodných okolností je právě průmysl letecký. Letectví se již dostalo na určitou technickou výši, takže již není oněch nebezpečí a nedostatků, které byly při jeho počátcích, a tedy dostalo se mu také místa v mezinárodní dálkové dopravě. Malé státy, zejména sukcesorní státy, které se buď zvětšily nebo dokonce znovu vznikly po válečné tragedii, přece jenom byly vyřazeny z výhod, které skýtala velikým státům možnost ujednání dálkové dopravy jejich územím. Je tedy pochopitelno, že tyto státy také usilují, aby z tohoto nového dopravního prostředku těžily pokud možno nejvíce, a je dvakrát pochopitelné, že republika Československá zejména usiluje, aby se pokud možno stala aspoň trochu uzlem mezinárodní letecké dopravy.

Z toho vyvěrá ono vřelé přání, aby, nemohouc sama podnikati tak nákladného dopravního podniku, stalo se tak aspoň ve spojení s jinými státy. Tak došlo k jednání o leteckou smlouvu s Francií. Je samozřejmá snaha, aby při vytváření těchto nových cest a jejich podnikání státy, zejména méně vybavené, získaly pokud možno nejvíce. Řekl jsem, že se to nejvíce obrazí u nás. U nás je hlavní přání, aby se Praha stala pokud možno uzlem mezinárodních leteckých linií, podnikaných velkými státy.

Tento úvod nenechá nás nikoho v pochybnostech, že cíl tohoto úsilí není bez určitých obětí. Tyto oběti nejsou jen rázu materielního - stojí republiku nejvyšší možný limit 4,600.000 Kč - ale jsou také rázu, řekl bych, ideálního, poněvadž odevzdáváme možnost letecké dopravy, možnost našich linií k provozování mezinárodní společnosti, sami se už předem zříkajíce možnosti samostatného podnikání na těchto liniích; ale rentabilní je to přece, i když zde dáváme oběti, a to v tom, že se Praha opravdu stává aspoň částečně uzlem mezinárodní dopravy.

Snaha tato není nová. Svědčí o tom subvence, kterou jsme vypláceli společnosti Compagnie internationale de navigation aérienne - Cidna - již od r. 1920, kdy jsme neměli žádného vlivu na uspořádání této dopravy. Tedy není to nic nového, jestliže dnes jsme se v řádné smlouvě zavázali k určitým obětem.

K týmž účelům bylo nutno získat v podnikatelské společnosti potřebnou míru vlivu. Toho bylo dosaženo tím, že Československo je majitelem celé pětiny akcií Cidny, dosáhlo tak přiměřeného zastoupení ve správní radě, a po dalším úsilí také v ředitelském výboru.

K úplnosti sluší zvláště podotknout, že jednání o dohodu nebylo úkolem snadným. V situaci, kde strojová technika, právě v letectví nejhouževnatěji zápasící o úspěch, udržuje stálou obavu o znehodnocení dnešního stavu event. úspěchem zítřka, což na projednávanou látku působilo tlakem nejistoty, kde však jsme byli svým nezbytným zájmem také v posici slabšího, v takové situaci se nepracuje snadno. Toto se také nejvážněji uplatnilo v příčinách, které nutily ke stálému odkládání ratifikace, ač dohoda ve své původní textaci byla podepsána v Praze už 26. května 1925.

Nebezpečí radikálních proměn ovšem neustalo, ale věci, které ve svém souboru vyřízení záležitosti zadržovaly, jsou dnes už mnohem jasnější. Pozorně sledované zkušenosti umožnily sjednání Dodatkového protokolu, v němž došly výrazu některé úpravy textu dohody z roku 1925. Dohoda obsahuje 9 článků a Dodatkový protokol ze dne 25. června 1930 mění její 4 články.

Věc tato má také cenu propagační. Není tomu dlouho, co poradní sbor pro otázky hospodářské v ministerstvu obchodu jednal o otázce cizineckého ruchu. Všichni víme, co to znamená. Na př. mohlo by zde býti uvedeno Švýcarsko, které má jediný vývozní artikl, a to jsou jeho hotely. Není o tom sporu, že Československo má také hojnost krásných a zdravotně vyhlášených lázeňských míst, ale je tu potřebí propagandy pro to.

Tato letecká smlouva mezinárodní má i po této stránce nesmírnou cenu, stává-li se Praha skutečně uzlem dálkové mezinárodni dopravy. (Sen. Kindl: Jestli nám do toho zase Němci neplivnou, jako s tou celní unií!) Nemůžeme si pomoci. Budeme zase plivati my tam, kde můžeme.

Uvážíme-li všechny tyto výhody, jednak tu, že Praha se stává známým uzlem v mezinárodní dopravě, jednak tu, že se dociluje možnosti propagandy pro cizinecký ruch, pak ty oběti materielní, jak jsem je jmenoval, totiž částku 5 mil. Kč, i tu ideální stránku je dlužno považovati za opravdu minimální.

Souhlasu Národního shromáždění je potřebí podle §u 64, odst. 1, č. 1, ústavní listiny proto, že z ustanovení těchto smluvních aktů o úpravě subvencí na letecké linie plynou pro stát finanční břemena.

Technicko-dopravní výbor, posoudiv důsledky dohody po všech stránkách, doporučuje slavnému senátu ke schválení tento návrh usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s 1. Dohodou mezi republikou Československou a republikou Francouzskou o letecké dopravě, podepsanou v Praze dne 26. května 1925 a 2. Dodatkovým protokolem k této dohodě, podepsaným v Antverpách dne 25. června 1930.

Za technicko-dopravní výbor doporučuji tuto smlouvu ke schválení.

Předseda (zvoní): Referentem za výbor zahraniční je pan sen. dr Fáček. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! Civilní letecká doprava v naší republice je opatřována různým způsobem. Některé linky, jako: Praha-Bratislava-Košice, Praha-Karlovy Vary obstarává stát ve vlastní režii. Linky: Berlín-Praha-Vídeň a Praha-Rotterdam obstarává čsl. letecká společnost se státní subvencí, a konečně spojení s Paříží, Varšavou a Bukureští již od r. 1920 obstarává francouzská společnost, známá pod zkráceným jménem Cidna, také se státní subvencí.

Úmluva z r. 1925 mezi naším státem a republikou Francouzskou s dodatkem z r. 1930 upravuje definitivně náš poměr k této francouzské letecké společnosti s platností až do konce r. 1934.

Úmluvou, která byla sněmovnám předložena ke schválení, přejímáme jisté závazky dosahu finančního. Tyto oběti byly nutné, abychom čelili nebezpečí, že mezinárodní linky Paříž-Varšava a Paříž-Bukurešť-Angora se vyhnou Praze. Subvence, ke které se smlouvou zavazujeme, je založena na tarifu kilometrovém a její úhrnná roční částka je limitována 4,600.000 Kč, kdežto doposud v minulých letech subvence, poskytovaná této společnosti na jiném základě, byla mezi 3 a 4 miliony.

Další ústupky, které činíme dohodou, jsou ty, že zaručujeme této společnosti monopolní dopravu leteckou na určitých linkách, vyjímáme jenom trať Praha-Vídeň, na které si vyhrazujeme po případě uděliti koncesi také konkurující společnosti, abychom měli spojení z Berlína na Vídeň do Jugoslavie.

Vedle finanční podpory poskytují se ovšem také podpory in natura, společnost může bezplatně užívati našich letišť, našich hangárů a všech technických zařízení, která slouží k bezpečnosti letecké dopravy; ta ovšem nejsou u nás ještě dostatečně vybudována, což bude úkolem příštích let.

Celkově tato peněžní subvence, kterou budeme platiti, činí čtvrtinu toho, co připlácí stát francouzský. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid pro pana referenta!

Zpravodaj sen. dr Fáček (pokračuje): Proti těmto obětem, které přinášíme, stojí ovšem na druhé straně výhody. Především je to neocenitelná výhoda, že tímto způsobem jsme zapojeni do světových spojů, že neležíme mimo mezinárodní velkou leteckou dopravu. Získáváme dále tu výhodu, že privilegovaná společnost bude část svého leteckého materiálu zakupovati u nás, a to v poměru k subvenci. Tedy pokud platíme subvenci čtvrtinou toho, co platí stát francouzský, bude u nás zakupováno 20% potřebného leteckého materiálu - a ve stejném poměru budou společností zaměstnáváni naši piloti a naši letečtí technikové. Získali jsme dále výhodu, že když ne ředitel společnosti, tedy aspoň jeho zástupce bude vzat z našich příslušníků. A konečně kapitálovou účastí na společnosti, která činí 1,237.500 franků francouzských, tedy něco přes 2,200.000 Kč, získali jsme také zastoupení ve správní radě společnosti a v jejím ředitelském výboru.

Pro srovnání, zdali tento způsob leteckého provozu cizí, takto subvencovanou společností je výhodnější nebo méně výhodný, než druhé způsoby u nás obvyklé, tedy vlastní provoz ve státní režii a smlouva se společností domácí, nemáme dosti číselného podkladu. Podle rozpočtu vidíme, že na subvenci pro československou leteckou společnost je počítáno s 9 mil. Kč a stejnou částku činí asi výdaje vlastních státních leteckých linek, proti čemuž je příjem rozpočten na 1.600.000, kdežto tato podpora francouzské letecké společnosti nepřekročí nikdy v penězích částky 4,600.000 Kč ročně.

Z tohoto hrubého srovnání je viděti, že i po stránce finanční není pro nás dohoda nepříznivou, a navrhuji jménem zahraničního výboru, aby slavný senát dal souhlas k příslušné státní úmluvě, učiněné s Francouzskou republikou. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Navrhuji trvání lhůty řečnické v době ¹/₄ hodiny. (Námitek nebylo.) Námitek není.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Mikulíček. Uděluji mu slovo.

Sen. Mikulíček: Dámy a pánové! Chudý program dnešní schůze po tak dlouhých prázdninách v době dnešní těžké krise, která pro kapitalistický právní řád stává se krisí smrtelnou, přes to, že uvrhla do zoufalství miliony pracujících dělníků, malorolníků a živnostníků, dokazuje, že vláda buržoasně sociálně fašistické koalice je s vládním uměním hotova.

Stav krise je prohlubován a zesilován nedostatkem obchodních smluv s okolními i vzdálenějšími státy. Naše zahraniční ministerstvo dosáhlo toho, že Československo je dnes úplně isolováno. Potřebovali jsme hlavně dobré obchodní i politické smlouvy s největším odběratelem dnes na kontingentu evropském, se Svazem socialistických sovětských republik. Ale přes to, že rozumní národohospodáři i z řad buržoasie, i z řad kapitalistů, kteří vlastní zde různé průmyslové a jiné podniky, již delší dobu radí, abychom uzavřeli s tímto největším odbytištěm řádné obchodní i právní smlouvy, přece vláda československá, resp. ministerstvo zahraničí se vyhýbá této nejožehavější otázce. Ta by sice, kdyby byla splněna, neodstranila krisi nynějšího soukromoprávního řádu a kapitalistického vykořisťování, protože tato krise, pokud kapitalistický řád nebude svržen, vůbec nemůže býti odstraněna, ale ta by tuto krisi velice zmírnila. Přesto se pořád nemůže rozhoupati čsl. vláda k navázání řádných styků s největším odběratelem. Jenom žárlivě na schůzích i v časopisech se tak nepřímo kritisuje naše zahraniční politika, že Němci, třebas jsou germánský národ, prý podle nacionalistů Slovanům nepřátelský, svou dovednou taktikou v zahraniční politice dosáhli ohromných objednávek, které zaopatří statisícům dělníků práci; a při statisících dělníků najde zaměstnání také několik tisíc úředníků, ale my, kteří znamenáme maličkost proti 21 milionům čtverečních kilometrů, obývaným 161 miliony konsumentů, myslíme si, že hora přijde k Mohamedu, že Mohamed má čas čekati, a čekáme. Zatím se vymlouvají hlavně socialistické listy obou směrů, že to brzdí dr Kramář, jako representant krajně reakcionářského a bělogvardějského hnutí, ale my jsme zjistili z referátu o sjezde české socialistické strany, že o sovětském Rusku ne méně přátelské stanovisko jako Kramář nezaujímá vůdce této prý také dělnické strany Klofáč a že ne méně přátelské stanovisko pro toto největší odbytiště nezaujímá také vůdce sociální demokracie, předseda tohoto senátu dr Soukup, a že ne méně přátelské stanovisko pro naše největší odbytiště nezaujímá také ministr zahraničí dr Beneš.