Přednesl jsem námitky své strany proti osnově zákona, jakož i pozměňovací návrhy, které se shodují s pozměňovacími návrhy, jež podány byly v poslanecké sněmovně. Prosím senát, aby tyto návrhy přijal, tyto návrhy, které odpovídají požadavkům demokracie a parlamentarismu. Vládní osnova těmto požadavkům demokracie neodpovídá. Má-li již býti zahájena nějaká akce, která slouží veškerému obyvatelstvu a ve kterou veškeré obyvatelstvo skládá velké naděje, pak má tuto akci také provázeti důvěra veškerého obyvatelstva a musí také podléhati kontrole všech zástupců obyvatelstva. Osnova je pochybená. Že poslanecká sněmovna ji přijala, je zajisté chybou, i mám za to, že také velká část poslanců ji přijala se silným odporem. Jestliže nyní senát má vůbec nějaké oprávnění - a toto oprávnění se mu přece namnoze upírá - pak může to dokázati tím, že napraví chyby, které se staly v poslanecké sněmovně. Přiznávám, že by snad bylo krajně nepříjemné, kdyby se návrh musil zase poslati zpět poslanecké sněmovně, ale vzhledem k důležitosti předmětu mám za to, že takovéto pochybnosti padají. Jestliže parlament je skutečně neschopen plniti svoje úkoly a hájiti svá práva, pak ovšem nezbude nic jiného, nežli dávati vládě bianco-zmocnění, kterých sobě žádá. Neboť, že nevyhnutelně nutno poskytnouti peníze a že se to musí státi brzo, to musíme připustiti také my. Z těchto úvah vycházejíce budeme se říditi při hlasování o tomto zákoně. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Haken.

Sen. Haken: Podle důvodové zprávy to vypadá tak, jakoby si teprve teď vláda uvědomila, že začíná hospodářská krise. Praví se sice, že už při rozpočtu na r. 1931 bylo pamatováno zvýšenými částkami na různá podobná opatření, konstatuji však, že v rozpočtu nebylo na mimořádné poměry, na krisi, pamatováno naprosto ničím, a to proto, že vláda chtěla míti rozpočet co nejlepší a chtěla udržeti t. zv. rovnováhu. A já při kritice rozpočtu jsem tu řekl, že rozpočet tento není ještě rozpočtem krise, nýbrž rozpočtem nejistoty. Rozpočty krise ukáží se teprve v příštích letech. Ovšem vládě mohlo býti jasno, že již před 2 lety nastal pokles konjunktury právě tak v Německu, jako u nás, poněvadž v těchto otázkách hospodářských jde Československo těsně s Německem, a že pokles konjunktury bude hluboký a trvalý a že tedy krise i u nás bude těžce probíhati. My konečně jsme již celé 2 roky sledovali vývoj krise a také v zákonodárných sborech na krisi upozorňovali, ovšem se stanoviska dělnictva. Krise není nic nového, krise již probíhá 2 léta u nás a vláda mohla již, kdyby byla chtěla, činiti určitá opatření na zmírnění krise. Mám na zřeteli zejména dělnictvo a pracující lid, to jsou dělníci průmysloví, zemědělští nebo drobní živnostníci, a tu v otázkách těchto stavů vláda neudělala nic, naopak přímo hazardním způsobem ignorovala krisi, tlačící se do vrstev pracujících, a buržoasie obstarávala jak v rozpočtech, tak mimo rozpočty pouze a jedině své kapitalistické zájmy, naprosto nehledíc na zájmy širokých vrstev lidových. Uplatňovala všude výhradně své třídní zájmy a pro tyto třídní zájmy buržoasie bylo peněz vždy dost: na sanaci bank bylo hned 300 mil. Kč, na kongruu byly peníze, zemědělská cla zatížila zase široké pracující vrstvy a pomáhala jen vrstvám agrární zámožné buržoasie. A tak, sledujeme-li bod za bodem, vidíme, jak buržoasie až do dnešní doby krisi pracujících vrstev, která je nejtěžší a o níž tu nebylo řečeno mnoho, přezírala, neviděla, a jak buržoasie si ukájela stále plně své potřeby. Nebudu se zaměstnávati příčinami krise, poněvadž jsem to krátce učinil při rozpravě o rozpočtu, jen zdůrazňuji, že ani teď, kdy vládní strany počínají si rozsah krise uvědomovati, není v úmyslu krisi pracujících vrstev řešiti. Tak také požadovaných 150 mil. úvěru není obráceno k řešení krise nejpotřebnějších pracujících vrstev. Sama důvodová zpráva mluví, že krise bude míti neblahý účinek na finanční ústavy. Ministr financí mluvil zase o textilních fabrikantech. Tedy podle dosavadní praxe a složení vlády je samozřejmo, že k řešení krise nejpotřebnějších vrstev ani teď vláda nepřikročí, také obnos 150 mil. Kč je malý pakatýlek na řešení krise pracujících vrstev, nýbrž že opět obmýšlí i z tohoto úvěru uspokojiti vrstvy zámožné, fabrikanty, kapitalisty, banky, peněžní ústavy atd.

Nechci se pouštěti do polemiky s panem sen. Modráčkem, který tu jaksi hlouběji hovořil o příčinách krise, než bylo u ostatních řečníků, pokud jsem měl příležitost poslouchati. Nepopírám určitého vážného stanoviska, jak se na krisi dívá, ale viděl jsem, že se pan sen. Modráček dívá na krisi, řekl bych, s hlediska ustrašeného maloměšťáčka. On mluví o monopolech a zlém účinku monopolistického hospodářství. Při tom je v naivním domnění, že je možno monopolistické hospodářství nějak zabrzditi a obmeziti. Pan Modráček si neuvědomí, že monopolistický kapitalism je vrcholná fáze ve vývoji kapitalismu, že monopolistický kapitalismus souvisí s celým vývojem kapitalismu a že, chceme-li útočiti, potom musíme útočiti na kapitalistický řád vůbec. Ale snažiti se naivními argumenty zabrzditi zlou, neblahou stránku monopolistického hospodářství, monopolů, kartelů, trustů atd., je naivní náhled maloměšťáckého ustrašence. Není možno tento vývoj zabrzditi, kapitalism jde tímto směrem, dospěl tohoto vývoje, došel až k absurdnostem a tyto absurdnosti se jeví potom v celém hospodářském životě. Je to přímo tanec nad sopkou. Můžeme srovnati tuto dobu s dobou před francouzskou revolucí, kdy neměl stát finančních prostředků, kdy všechen lid byl ochuzen, ale feudálové stáhli všechny prostředky pro sebe, hýřili, užívali, bouřili v té době nejvíce, kdy zuřila největší bída. A zrovna tak dialektický proces prožíváme nyní v době, kdy státy mají ohromné finanční obtíže, kdy většina obyvatelstva je vyvlastňována, proletarisována, v době té určitá třída, buržoasie, tančí jako nad vybuchující sopkou v největší poživačnosti. To je dialektický proces a ten znamená zrovna tolik, jako proces před francouzskou revolucí. Tenkráte konec feudálů, teď konec kapitalismu, začátek konců.

Z tohoto důvodu celé pojetí věci jest u p. sen. Modráčka velmi naivní. Největším příznakem krise jest ovšem nezaměstnanost. Nemůže-li společnost lidská uživiti, resp. zaměstnati 25 milionů obyvatelstva, vyřazujíc je z práce, je to ovšem značná trhlina do celého kapitalistického řádu. Měšťáčtí národohospodáři a s nimi také socialističtí, poněvadž nemají jiného hlediska než hledisko buržoasní, kapitalistické, domnívají se, že krise je přechodného rázu a že bude překonána. My odporujeme tomuto stanovisku, poněvadž to by znamenalo, že já, jako socialista věřím, že ten kapitalistický řád je věčný. To by znamenalo potvrzení věčného trvání kapitalistického řádu. Ne, naopak, tyto zjevy úžasné krise, těžké, hluboké krise, s jichž vyléčením si nevědí naši národohospodáři kapitalističtí rady, jsou příznaky konce kapitalismu. Co dělala naše vláda pro pracující vrstvy ke zmírnění jejich krise? Jistě pracující vrstvy trpí krisí nejvíce. Ale nebyla by to vláda kapitalistická, aby dělala něco pro široké pracující vrstvy a nedělala všechno pro kapitalisty. Proto také k řešení této ohromné krise buržoasie se nedostane, ona ji prostě nerozřeší, poněvadž, kdyby se ji snažila řešiti, musila by ji řešiti proti své vlastní třídě, což je ovšem absurdní. Krisi může jedině rozřešiti pracující lid sám náporem na kapitalistický řád, bojem za jeho odstranění a potom organisací řádu nového.

Nač má býti těch 150 mil. dáno, to se v návrhu nepraví. Na zmírnění hospodářské krise. Komu? My víme z prakse, z níž jsem podal ukázky, že pracujícím vrstvám, které jsou krisí nejvíce dotčeny, se z těch 150 mil. nedostane ničeho. Tento návrh má vzbuditi v době, kdy nezaměstnaní dělníci bouřlivě domáhají se pomoci demonstracemi, kdy tu vyvstává ohrožené buržoasii nebezpečné hnutí, v dělnictvu iluse, že snad z těchto 150 mil. může se jeho stavu pomoci. Až dosud pracovala naše buržoasie a vláda proti nezaměstnanosti násilím, policií, četníky, pendreky, zakazováním schůzí a shromažďování se na ulici, bitím, rozháněním atd. Druhá cesta, kterou buržoasie našla, byla žebrota. Odkázali nezaměstnané na žebrotu na ulici. Ovšem, když jsme dali v časopisech výzvu vybírati u majetných, buržoasie se lekla a honem pouliční žebrotu zastavila. (Sen. Johanis: To je omyl, vždyť se sbírá dále!) Zase chudí zaměstnanci státní, učitelé atd., kteří těch pár krejcarů dostali nebo nedostali, nutí se mravním a všelijakým nátlakem, aby složili jedno procento. Když ten chudák dá 10 Kč, činí-li to procento 10 Kč, co dají proti němu boháči? Co dali? Dají 10% nebo 1%? (Sen. Johanis: Vy jste řekl, že se sbírky zastavily!) Ano, jak byly obmýšleny, byly zastaveny. Úmysl byl, aby nezaměstnaní dělníci vybírali si od svých spoludělníků, kteří jsou jakž takž za mizerný plat zaměstnáni, na uhájení chudé existence. Máme odůvodněné podezření, že těchto 150 mil. bude z části použito na zbrojení, na podporu zbrojařského průmyslu. Dostala se mi náhodou do ruky zpráva, že stát kupuje polovinu žižkovské kapslovky. Ta je zbrojní závod, ve kterém jsou vyráběny patrony. Patří francouzské firmě Sellier & Bellot. Dovídáme se nyní, že stát zakoupil polovinu těchto akcií. Výroba uvedena bude pod kontrolu ministerstva národní obrany a bude rozdělena na dvě oddělení. V oddělení, patřícím firmě Sellier & Bellot, budou dále vyráběny patrony, kdežto ve druhém, státním oddělení, mají býti vyráběny strojní rychlopalné armádní pušky. Správa kapslovny vydala vyhlášku, jíž se přísně zakazuje přecházení dělníků z jednoho oddělení do druhého. Kdo bude přistižen ve druhém oddělení, bude okamžitě z práce propuštěn.

Československý stát rozšiřuje tak svoji širokou zbrojní základnu o další závod, který staví do přímých služeb československé armády, jakož i přirozeně armády francouzské a ostatních spojenců. (Výkřiky sen. Kindla.)

Teď si vysvětlíme také částečně, proč byl rozpuštěn Svaz přátel sovětského svazu. (Sen. Havlena: A také vysvětlete, co to je ten dialektický proces! Jste přece učitel a mluvíte o dialektickém procesu!) Pane kolego, nestudoval jste asi Marxe, proto nevíte, co dialektický proces je. Když jste se teď přihlásili od Marxe k Baťovi, je pochopitelné, že znáte Marxe a ne Baťu.

Vysvětlíme si tak, proč jsou v časopisech měšťáckých i socialistických nyní tak ohromné štvanice proti sovětskému svazu. Francie v organisování vpádu do sovětského svazu vede. Dnes se nám ty souvislosti jasně ukazují. Máme tedy odůvodněné podezření, že pod záminkou podpory výroby v prvé řadě bude podporován průmysl zbrojní, aby ještě větší měrou tento neproduktivní obor byl pěstován.

Vláda ve svém návrhu a konečně ani zpravodaj nepovídá ničeho podrobně, kdo požadovaných 150 mil. Kč dostane, jaký konkretní účel tyto peníze mají. (Sen. Chlebounová: Pak to bude vyúčtováno!) Ano, paní, tu se mluví o vyúčtování. Důvodová zpráva povídá: "Konečně o každé částce vydání, o každé požadované částce musí věděti všichni činitelé vládní, což je dostatečnou zárukou proti jakémukoli možnému nesprávnému použití." Cože? Celý ten úvěr je otázkou důvěry k vládě, není-liž pravda? Důvěru ke vládě mají určitě kapitalistické vrstvy v tomto státě, poněvadž ještě nikdy je žádná vláda v Československu nezklamala.

Ale důvodů k důvěře k této vládě nemají naprosto v nejmenším pracující vrstvy, poněvadž od začátku republiky tyto pracující vrstvy byly klamány a šíleně okrádány. Také těchto 150 mil. je zlodějnou, páchanou na kapsách chudého lidu v době, kdy tento chudý lid trpí největší bídu.

Předseda: Pro tyto neparlamentní výroky volám pana řečníka k pořádku!

Sen. Haken (pokračuje): Předloha nemluví naprosto nic o zastavení exekucí u malorolníků a maloživnostníků. A zástupci strany živnostenské toho nežádají, aby na tento účel bylo pamatováno z těch 150 mil. Kč. Oni mají důvěru k té kapitalistické vládě. Zrovna takovou důvěru mají fabrikanti, a takovou důvěru mají banky, protože všechny tyto kategorie kapitalismu byly až do té doby upokojeny a věří pevně a jsou přesvědčeny, že budou upokojeny také nyní. Ale nejmenší důvěru nemohou míti pracující vrstvy, ani dělníci, ani drobní živnostníci, ani malorolníci, poněvadž se přesvědčili, že za celou dobu vždycky každý zákon, který byl uzákoněn, byl buďto politickým terorem proti těmto vrstvám nebo vykrádáním jejich těžce vydělaného výdělku. Já bych to tvrzení prokázal na každém zákoně. V důvodové zprávě je také poukazováno na gentský systém, na potíže podpor podle gentského systému. Tyto potíže se již dostavují. Na ty potíže jsem ukázal, když zákon o gentském systému se dělal. Řekl jsem tehdy, že se gentský systém může uplatniti v době normální, ale v době normální jsme ještě od války nežili. V době stálé a přímo katastrofální nezaměstnanosti je gentský systém úplně nepostačitelný. Ale šlo o to, a šlo o to socialistům také, převaliti tíhu nezaměstnanosti se státu a majetných vrstev na dělníky samé. Sociální demokraté doufali, že všichni dělníci, jakmile gentský systém uzákoní, pohrnou se za těmi podporami do jejich odborové organisace. To se nestalo. Proč? Poněvadž, když je dnes podle úřední statistiky nějakých 300.000 nezaměstnaných - ono jich je na půl milionu - a když ještě sám předseda vlády včera nebo předevčírem řekl, že v důsledku celní války s Maďarskem stoupne nezaměstnanost o 20.000, ačkoliv to ještě není přesné, poněvadž stoupne o více, je viděti, že v této době, když jsou dělníci tak masově nezaměstnaní, nemohou platiti organisační příspěvky a spoléhají na podporu organisací. Proto my žádáme plnou podporu nejen pro organisované, ať už kdekoliv, nýbrž také pro neorganisované.

Učinili jsme průběhem 2 let mnoho vážných návrhů na zmírnění krise pracujících vrstev. Požadovali jsme zejména 7hodinovou dobu pracovní. Kol. Modráček otázku sociálních důsledků krise monopolního hospodářství kapitalistického úplně přehlíží, poněvadž, jak jsem již řekl, mluví se stanoviska maloměšťáka. Rovněž tak přehlíží sociální stránku racionalisace. Sedmihodinná doba pracovní není dnes žádným přehnaným požadavkem, naopak je zřejmo, že musíme tento požadavek ještě zostřiti. Dále je práce přes čas. Tu seděl pan ministr sociální demokrat dr. Czech, který dává povolení ještě dnes k pracím přes čas, a statistický úřad podal zprávu, kolik tisíc hodin se pracuje přes čas.

Je význačno, že stát, vláda svými počiny rozmnožuje počet nezaměstnaných, že zostřuje krisi pracujícího lidu, že ze státních podniků bylo propuštěno tisíce lidí atd., čili že stát a vláda naše řeší krisi pouze jednostranně s třídního stanoviska kapitalistů a že se neohlíží naprosto nic na třídu pracujících vrstev.

Pracující vrstvy ovšem budou tímto procesem, tímto postupem vyléčeny ještě z posledních ilusí, které jim jejich předáci socialističtí do hlavy vtloukají. Pracující vrstvy právě v této těžké krisi se přesvědčí, že všecka tvrzení o přechodnosti krise, o povlovném vyrovnávání sociálních protiv jsou jen klamem, jsou úmyslně vyslovované, nedoložené fráze proto, aby lid byl klamán a zdržován ve svém třídním pochodu. Ale jsme přesvědčeni, že již pracující vrstvy ve svém sociálním cítění a konečně také v třídním uvědomění jsou tak daleko, že poznají, že jedině vlastní cesta povede k cíli. Bez ohledu na zájmy kapitalistického státu, bez ohledu na zájmy buržoasních měšců, bez ohledu na zájmy jejich socialfašistických přisluhovačů půjdou svou třídní cestou do boje za své hospodářské požadavky, které těsně souvisí a čím dále tím více souvisí s bojem politickým, a konec konců musí dělnická třída přejíti v otevřený boj o moc v kapitalistických státech. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Posledním řečníkem je pan sen. Johanis.

Sen. Johanis: Dámy a pánové! Proti osnově se strany oposice jsou vznášeny některé námitky a protože čas pokročil, chci se omeziti stručně jen na některé vývody, které pánové přednesli, a chci hned konstatovat, abychom si uvědomili tento stav, že ministerstvo sociální péče vykazovalo ke konci října t. r. 122 tisíc nezaměstnaných, ke 30. listopadu 153.000 nezaměstnaných, takže máme za měsíc listopad podle výkazu ministerstva soc. péče o 31.000 duší více.

Výslovně připomínám, že statistické oddělení ministerstva soc. péče data tato vykazuje jen o osobách, které se přihlásily ve veřejných zprostředkovatelnách práce, že v tom nejsou některé zprostředkovatelny práce odborné. Pánové, když si uvědomíme, že skutečně nezaměstnaných je více proto, že se mnoho lidí nehlásí, poněvadž je si vědomo, že ve zprostředkovatelnách práce práci nenajde, je zde fakt, že počet nezaměstnaných stoupnul v měsících, kdy jsme byli schopni ještě podnikati. Každý, kdo si všímáte zejména stavebnictví, víte, že v měsíci listopadu, jakož i ještě v měsíci prosinci bylo možno pracovati na stavbách, na regulacích a na jiných podnicích.

Tedy když tento stav máme, musíme si také uvědomiti, zdali osnova, kterou vláda navrhuje, je nutná z důvodů veřejných, nikoli z důvodů jiných. Mám na mysli jen důvody veřejné. Namítalo se, že si vláda teprve teď uvědomila, že je hospodářská krise a přichází s osnovou. To je důsledkem naléhání socialistů ve vládě, aby pol. 150 milionů Kč byla právě povolena pro dobu zimní.

Pánové namítají, že vláda nemá nad tím kontrolu. Je zajímavo, že také "Lidové Noviny" v Brně, když byla osnova oznámena, vyslovily pochybnost, bude-li položek hospodárně a nestranně použito. Pánové se strany komunistické a německé křesťansko-sociální opakovali námitky "Lidových Novin". Já bych ukázal na výnosnost té půjčky. Ministerstvo financí ústy p. ministra financí prohlásilo v rozpočtovém výboru, že vláda nepotřebuje úvěrovými operacemi uhraditi tuto položku, nýbrž že ji uhradí z řádného rozpočtu. Pomíjím důvody, které p. ministr financí v rozpočtovém výboru řekl, a vracím se k otázce, že vláda by si vypůjčila těch 150 mil. Kč a že by z nich platila 6% úrok. Za rok by zaplatila státní správa z tohoto úvěru 9 mil. Kč úroků. I kdyby si stát vypůjčil těch 150 mil. Kč k paralysování průmyslové a hospodářské krise a k řešení nezaměstnanosti i bude-li to státi republiku 9 mil. Kč, musíme všichni bez rozdílu politického nazírání na charakter této půjčky si býti vědomi, že těch 9 mil. Kč se jistě státní správě vyplatí, protože nejde jen o otázku, zdali budou peníze tyto poskytnuty do investic nebo různých podniků, nýbrž musíme si býti vědomi, že v těch 9 milionech je spousta peněz, které se státní správě vracejí. To jsou zejména daně, když budou pracovati řemesla, stavební a jiné podniky, to je to běžení těch peněz dokola, i kdyby byly všechny použity na jeden rok. A je smutné, že se tento moment sociální a hospodářský nechce uznati.

Je nesporno, že hospodářská válka je mimořádná. Proto nutno vítati osnovu, tím spíše, že ji děláme před vánočními svátky, jako opatření rychlé, poněvadž, kdyby byla válka skutečná, nikdo by snad mimo těch, kteří tuto republiku neuznávají, ničeho nenamítal, kdyby přišla vláda okamžitě s položkou, jako je 150 mil., aby se povolily na válku, kdyby šlo o existenci státu. Musíme si uvědomiti zejména my, kteří zastupujeme dělníky a úředníky, tedy živel malý, že hospodářská deprese je současně stejným nebezpečím, jako je válka, nebo jako by byla válka. S tohoto hlediska my soc. demokraté nejen osnovu rádi vidíme, ale my jsme ji i žádali a tím spíše pro ni budeme hlasovati.

Musím při této příležitosti říci, že nejde o opatření trvalé, že položka 150 mil. Kč je jistě chápána jako položka jen na částečné řešení krise. Bylo by nutno, aby si také ostatní činitelé uvědomili povinnost po této stránce. Není správné, když se říká, že vláda teprve nyní přichází, naopak, je známo, že zejména v reformě podporování nezaměstnaných se stalo opatření již dříve, a pánové, kteří kritisují pozdní opatření vlády, nechť si všimnou, co bylo po té stránce uděláno, aby byly podpory vypláceny podle gentského systému. Z různých jiných opatření vytýkám to, že pro strádající děti nezaměstnaných má býti užito 4 mil. Kč ještě před vánocemi.

Produktivní činnost Ústřední sociální pojišťovny vysvětluje nejlépe, že jest i jinde pamatováno na to, aby se hotový kapitál, v tomto případě peníze dělníků, daly k disposici na řešení nezaměstnanosti.

Na úvěru komunálním bylo dosud (od 1. července 1926) okresům a zemím povoleno 97 mil. Kč, vyplaceno 90 mil. Kč, obcím povoleno 449 mil. Kč, vyplaceno 373 mil. Kč, elektrárnám s veřejnoprávní zárukou povoleno 30 mil. Kč, vyplaceno 23 mil. Kč.

Krom toho zakoupeno za nominale 50 mil. Kč elektrisačních dlužních úpisů. Ministerstvu školství přislíbena zápůjčka 15 milionů na vybudování škol na Slovensku.

Na zápůjčkách hypotekárních na činžovní domy a zemědělské statky povoleno 244 mil. Kč, vyplaceno 183 mil. Kč.

Na hypotekárním úvěru podle zákona o stavebním ruchu přislíbeno 719 mil. Kč, vyplaceno 213 mil. Kč. - Rozdíl mezi přislíbenou výší půjčky a skutečnou výplatou je proto tak značný, že zásadní příslib jest předpokladem pro udělení státní záruky a dává se zpravidla před započetím stavby, kdežto k výplatě dojde až po dokončení jejím.

Hypotekární úvěr na objekty průmyslové a živnostenské je novinkou v činnosti sociálně pojišťovacího ústavu. Ústřední sociální pojišťovna poskytuje ho v součinnosti se zemskými úvěrními ústavy a dosud nebyla žádná žádost odmítnuta, jestliže zemský úvěrní ústav byl ochoten zápůjčku vyplatiti.

Bylo dosud povoleno 44 mil. Kč, vyplaceno 22 mil. Kč. V zásadním jednání jsou žádosti o půjčky ve výši 40 mil. Kč. Kromě toho zakoupeno bylo za 16¹/₂ mil. Kč bankovních dlužních úpisů průmyslových.

Meliorační úvěr družstvům a obcím poskytuje Ústřední sociální pojišťovna téměř monopolně sama. Bylo dosud přislíbeno 165 mil. Kč, vyplaceno 117 mil. Kč.

Na elektrisační proud má Ústřední sociální pojišťovna podle žádosti ministerstva veřejných prací zapůjčiti ještě v r. 1930 36 milionů Kč a v r. 1931 40 mil. Kč. Poněvadž však v hospodářském plánu je k disposici jen poměrně malá částka, jak bylo výše uvedeno, jedná se s vládou o to, aby také tato zápůjčka mohla býti započtena do 25% povinné kvóty státních papírů, čímž by se nezkracovaly ostatní účely, na něž je v hospodářském plánu pamatováno. Hledá se však ještě jiný prostředek, aby hospodářský plán byl doplněn tak, aby peněz zaplacených dělníky a průmyslem bylo použito k řešení nezaměstnanosti. To je nutno zde konstatovat.

Je nutno si uvědomiti, že státní správa by mohla řešiti problém nezaměstnanosti i s jiného hlediska. V Anglii přišli k podnětu návštěvy školy do 15 let. My jsme před otázkou snížiti čekací dobu pro starobní důchody již na 60 let. upozorňuji, že je možno již dnes po této stránce působiti k tomu, jakmile budou důchody vyšší, aby starobní důchod nebyl vyplácen v 65 letech, nýbrž již v 60 letech, aby stařen a starců ubývalo z t. zv. aktivního dělnictva, aby se počet dělníků zmenšil a tím se čelilo nezaměstnanosti.

Konečně apeluji zejména na ministerstvo zemědělství, aby v příštích letech přidělovalo liechtensteinské lesy obci pražské, českobrodské a jiným městům, protože obec pražská, bude-li vlastníkem tohoto velkého komplexu lesního, bude investovat celou řadu prostředků, čímž se zejména ve středních Čechách bude působiti k tomu, aby nezaměstnanost byla mírněna.

Dále upozorňuji, když povolíme dnes 150 mil. Kč, že je nutno apelovati zejména na ministerstvo vnitra, aby učinilo opatření, aby vyřizování žádostí o podporu stavebního ruchu a o záruku dálo se jiným tempem, než dosud. Snad by se dalo udělat opatření, aby se zřetelem k nouzi do měsíce února bylo o všech žádostech, pokud jsou odůvodněné zákonem, rozhodnuto tak, aby se mohlo s prací započíti ne teprve v dubnu a v květnu, nýbrž hned.

Konstatuji, že vláda má vliv na elektrárenské svazy. Je tedy možno působiti u těchto svazů, aby snížily ceny elektrického proudu, aby zlevněním proudu pro průmysl i města, která mají průmyslové podniky, vyšlo se jim vstříc.

Konečně upozorňuji na některé stavby, v Praze, které by se mohly provésti. Je to v prvé řadě stavba lékařské fakulty. Nyní státní správa dohotovila fakultu filosofickou a právnickou. Je nejvýš nutno zejména se stanoviska zájmů města Prahy, kde je zaměstnáno průměrně 450.000 dělníků, aby takový podnik stavební byl uveden v činnost.

Stejně je tomu se Všeobecnou nemocnicí pražskou. Státní správa má k disposici podle dohody a rozpočtu 100 mil. Kč jednak na nové kliniky, jednak na rozšíření Všeobecné nemocnice pražské. Není potřebí rozvádět tuto záležitost, vrátím se k ní při jiné příležitosti. Já jen se stanoviska Prahy upozorňuji, kde je možno řešiti krisi a nezaměstnanost.

Kromě toho apeluji, aby zejména v Příbrami byla prováděna stavba t. zv. laboratoří, na které je pro r. 1930 zařaděno 800.000 Kč, ale poněvadž státní správa nezahájila stavbu, tato položka by propadla. Obnovuje se pro rok 1931 a žádám, aby se stavbou bylo započato.

Konečně o silnicích. Ústřední soc. pojišťovna půjčila dosud na silnice 380 mil. Kč, o 80 mil. Kč více, než má zákonem uloženo. Na r. 1931 půjčí opět o 140 mil. Kč více. Upozorňuji zejména, že silniční správa zde ukazuje, pokud jde o opravu silnic, že nemůže dělati přípravy napřed, poněvadž přišla letos ke smutným zkušenostem; právem dělá opatření, aby se se stavbou silnic a jejich opravami začalo brzy, jakmile počasí dovolí. Jen dávám za příklad silniční správu, jak se dá čeliti nezaměstnanosti, zejména stavebně, když se vedle staveb silnic udělá takové opatření v regulaci řek a potoků, co je projektováno a povoleno, aby se v zimě určité množství dělníků zaměstnalo.

Konečně apeluji na železniční správu, aby se pánové v centrálních úřadech nespokojili jen s povolenými 150 mil. Kč, nýbrž aby se uvažovalo, že zejména v okolí Prahy je řada prací nedodělaných, zejména že se nedělá ve směru mezi Nuslemi a Krčí - buď nejsou peníze nebo jiné důvody - ukazuji jen, že lze po té stránce řadou jiných opatření působiti k tomu, aby zejména v takových městech, jako je Praha a Brno, se pokud možno pracovalo co nejdříve.

K závěru několik slov o Maďarsku. Maďarsko vozí k nám hlavně zemědělské výrobky, mouku, pšenici, kukuřici, uherský salám, tučné vepře, sádlo a slaninu. Celkem se k nám doveze z Maďarska asi za 900 mil. Kč zboží. Z Československa naproti tomu vozí se do Maďarska zboží průmyslové, hlavně látky, obuv, sklo a pod. Dle dosavadních zpráv vyváží Československo do Maďarska asi za 1.300 mil. Kč zboží. Vzájemný obchodní poměr je tedy dnes zamezen bezesmluvním stavem. Nechceme se dnes pouštěti do odborného rozboru této otázky, abychom se vyhnuli nebezpečí, že podlehneme těžkým náladám okamžiku, avšak dnes již pravíme, že zmar jednání o obchodní smlouvu s Maďarskem je těžkou porážkou politiky této vlády, za niž - to pravíme jasně a rozhodně na všechny strany - soc. demokraté odpovědnosti nenesou a odpovědnost neberou. Litujeme, že došlo k bezesmluvnímu stavu, a doufáme, že všechny strany, které mají pracovati k řešení hospodářského míru, budou si vědomy, že obnova této smlouvy přispěje k obnovení hospodářského míru v naší republice. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je s končena. Byly mně podány dodatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Mikulíčka a druhů, sen. Stolberga a druhů a sen. Teschnera a druhů; dále resoluční návrhy sen. Stolberga a druhů, sen. Tichiho, Tschapka a druhů, sen. dr Kovalika a druhů a sen. Hakena a druhů.