Pondělí 23. června 1930

Vydáme proti projektovanému dnu sociálně-demokratické mládeže tento leták (ukazuje). Říkám to otevřeně. Jsem tu několikráte na tribuně a mluvím, co za dobré uznám.

Místopředseda Trčka (zvoní): Prosím k věci.

Sen. Mikulíček (pokračuje): Budu hned hotov. Leták zní takto:

>Mladí dělníci a dělnice! Kamarádi, organisovaní v DTJ a soc. demokrat. mládeži!

Proletářská mládež stojí před velkým úkolem. Sociálně-demokratická strana připravuje na dny 27.-30. června slavnosti, jež mají býti přehlídkou sil ve službách buržoasie.

Kdo připravuje tyto slavnosti?

Připravuje je ona strana sociálně-demo-kratičká, jejíž ministři sedí v kapitalistické vládě. Připravuje je sociální demokracie, která prosazuje všechny zbídačovací zákony proti pracujícímu lidu, ona strana, které probojovává všemi silami vraždící kapitalistickou racionalisaci, podporuje snižování mezd, souhlasí s propouštěním dělníků, organisuje stávkokazectví a láme každý dělnický boj. Tyto slavnosti připravuje sociální demokracie, jejíž vůdce Meissner připravil nový trestní zákon proti mladým dělníkům, ona strana, která prosazuje snižování životní úrovně dělnické mládeže, ona strana, která bojuje za předvojenskou výchovu mládeže.

Jde o slavnosti sociálfašismu, který bojuje proti dělnické třídě, připravuje novou imperialistickou válku, připravuje zničení jediného státu dělníků a rolníků - Sovětského Svazu.

A proč připravuje sociální demokracie tyto slavnosti? Proto, aby to byla přehlídka sil sociálfašismu; proto, aby se ukázalo, jakou sílu sociální demokracie dovede po stavit do služeb buržoasie. (Kontroverse mezi sen. Johanisem a Kindlem.)

Mladí dělníci a dělnice! I když jste v sociálně-demokratických organisacích, nesmíte jíti tou cestou. Vaše místo je v proletářském třídním boji!

Sbratřete se s mladými dělníky z revolučních organisací! Postavte se proti sociál fašistickým parádám ve dny 27.-30. června. Přijďte demonstrovat proti nim! (Hluk.) Dostavte se v sobotu 28. června hromadně na veřejný tábor, který se koná v 6 h. večer na Tyršově nám. v Libni! Přijďte demonstrovat s mladými revolučními dělníky jednotně a společně! (Hluk.) Proti předvojenské výchově mládeže! Proti imperialistické válce, proti útoku na SSSR! Proti diktatuře trojspolku buržoasie, sociálfašismu a státního aparátu! Proti sociálfašistické politice hladu, fašismu a imperialistické války! Proti militarisaci mládeže! Proti kapitalistické racionalisaci, proti gentské-mu systému! Za revoluční obranu SSSR. Za diktaturu proletariátu! Za jednotnou revoluční frontu dělníků! Za zvýšení mezd a plnou státní podporu v nezaměstnanosti!

Mladí dělníci a dělnice! Vystupte ze sociálfašistických organisací mládeže a vstupte do Jednoty Prolet. tělovýchovy, vstupte do Komunistického Svazu mládeže!

Připravte na 1. srpna pod prapory komunistické strany a kom. Svazů mládeže mohutné demonstrace mládeže proti předvojenské výchově mládeže, proti imperialistické válce, za revoluční obranu Sovětského svazu.< (Kontroverse mezi senátory komunistickými a sociálně-demokratickými.)

A na konec kratičkou vzpomínku. (Hluk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Mikulíček (pokračuje): Pánové, při posledním vystoupení dokázal jsem, kdo dělal tajtrlíky, které měl litovati pan sen. Habrman. Citoval jsem proradu socialistických vůdců za dobu posledních čtyř let při projednávání celních otázek. Dnes skončím své vystoupení připomínkou.

Před 80 lety stál v Kutné Hoře před porotou Karel Havlíček Borovský, který bořil staré Rakousko a zvláště odkrýval švindle římského klerikalismu jako největší opory tehdejší absolutistické vlády. A prosím, před 80 lety v dobách reakce byl Karel Havlíček v Kutné Hoře osvobozen, ale za 80 let ve státě, který prý vznikl z revoluce, v době, kdy papež, který švindlem prohlašuje se za sluhu chudého Krista, který řekl >Dostaneš-li na levou tvář, nastav pravou,< kdy papež hanebně štve katolický svět proti prvnímu dělnickému socialistickému státu, když se proti tomuto hanebnému štvaní vzepřou mladé, vaší hnijící korupcí dosud neprolezlé studentské elementy, tak československé soudy je prostě odsoudí pro urážku tohoto papežského štvaní na měsíc, na 3 neděle a na týden podmínečně, když si tito chudáci již odseděli 25 dní kriminálu ve vyšetřovací vazbě. Tendence napravovati mladé provinilce v českých kriminálech je prováděna tak, že 17-, 18-letí kluci jsou zavírání s odsouzenými vrahy, otcovrahy a matko-vrahy do jedné cely, s paralytiky a s homosexuálními lidmi. Za tento čin padá největší hanba na vás! Váš Alfréd (obrácen k senátorům soc. demokratickým) řídí dnes naši justici. (Sen. Dundr: Za chvíli ho půjdete prosit!) Dej pozor, abys za chvilku ty neprosil nás; buďte bez starosti, vývoj společenský nezabrzdíte, a proto je potřebí s místa v parlamentních sborech takovýto reakční postup sociálfašistů krajně odsouditi. Pryč s těmito sociálfašisty! Dělnická třída udělá jednou proti této reakci pořádek. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Vyhrazuji předsednictvu censurování přečteného letáku a celé řeči.

Byl mně podán dostatečně podporovaný resoluční návrh sen. Donáta a druhů, prosím, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. Donáta, Sabaty, Luksche, Dyka a druhů:

Podepsaní navrhují: Slavný senáte, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby všemi prostředky postarala se o zhodnocení letošní sklizně a o uvedení v platnost cel na živočišné výrobky a celních přirážek na obilí a mlýnské výrobky.

Místopředseda Trčka (zvoní): Dávám, slovo k doslovu panu zpravodaji výboru zahraničního sen. Slámovi.

Zpravodaj sen. Sláma: Slavný senáte! Kolega Šťastný má určité námitky proti ženevským Úmluvám a určité obavy, aby nebyl bržděn u nás automobilový průmysl, aby dělnictvo nepřišlo o své zaměstnání a konečně, aby z toho nepovstalo nějaké zlo pro náš národohospodářský vývin.

Kol. Mikulíček pravil, že zástupce kapitalistické třídy v senátě měl také obavy a poukazoval na to, že těžký průmysl v tom či onom státě chce podfouknout jeden druhého. Totiž ono je to všechno pěkné, něco na tom může být pravdy, i na tom, co říkal kol. Šťastný, i co říkal zástupce národní demokracie v zahraničním výboru, ale nesmíte, pánové, zapomenout na jedno, že celý ten zákon není ideální ani pro nás, ani pro žádný druhý stát. Je to začátek postupu, kterým se má budoucnost vyvíjeti k lepšímu, který má zajistit prosperitu nejen v průmyslu v jednom státě, nýbrž ve všech státech, aby průmysl byl tou složkou, která by měla možnost zaměstnávati co největší počet dělnictva a odstraňovati krisi. Proto jsou zde ty výhrady v odst. 5, že, škodil-li by některému státu zákaz dovozu nebo vývozu a hrozilo-li by mu určité nebezpečí, může použíti toho článku, a myslím, že ho můžeme použíti dosti ostře, poněvadž máme zde více výhrad proti druhým státům, kdežto druhé strany méně.

V důsledku toho však, že ženevská Dohoda byla již před lety schválena a ratifikována naším státem, aby náš stát nepřišel pozdě se schválením v zákonodárných sborech, aby nebyl poslední, je v zájmu prestiže československého státu, abychom dnes tuto Úmluvu schválili, a proto navrhuji ještě jednou jménem zahraničního výboru, aby tyto Úmluvy ženevské byly senátem schváleny tak, jak byly schváleny poslaneckou sněmovnou. Navrženou resoluci, která byla přečtena, doporučuji ke schválení.

Místopředseda Trčka (zvoní): Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové ve čtení prvém, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové tisk 238 ve čtení prvém.

Dalším odstavcem pořadu je:

2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednána byla zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru živnostensko-obchodního o vládním návrhu (tisk 218), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Mezinárodní Úmluva o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, podepsaná v Ženevě dne 8. listopadu 192? a její Protokol z téhož dne, dále Dodatková Dohoda k Mezinárodni Úmluvě o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, podepsaná v Ženevě dne 11. července 1928 a její Protokol, a konečně dopisy šéfa československé delegace na mezinárodní konferenci, na níž výše uvedená Dohoda byla smluvena, kteréž dopisy se týkají československého vývozního režimu křemence a chmelových sazenic, jsou adresovány jednak delegaci rumunské, německé a delegaci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jednak Generálnímu tajemníku Společnosti národů a jsou datovány dnem 9., 10. a 11. července 1928. Tisk 238.

Jedná se o věc, která z důvodů mezinárodních vyžaduje urychleného projednání, a proto navrhuji, aby věc projednána byla ve smyslu §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat a věci této je tudíž pilnost přiznána.

Vzhledem k přiznané pilnosti budeme hlasovati ihned ve čtení druhém.

3. Ad 2. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. živnostensko-obchodního výboru o vládním návrhu (tisk 218), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Mezinárodní Úmluva o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, podepsaná v Ženevě dne 8. listopadu 1927 a její Protokol z téhož dne, dále Dodatková Dohoda k Mezinárodní Úmluvě o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, podepsaná v Ženevě dne 11. července 1928 a její Protokol, a konečně dopisy šéfa československé delegace na mezinárodní konferenci, na níž výše uvedená Dohoda byla smluvena, kteréž dopisy se týkají československého vývozního režimu křemence a chmelových sazenic, jsou adresovány jednak delegaci rumunské, německé a delegaci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jednak Generálnímu tajemníku Společnosti národů a jsou datovány dnem 9., 10. a 11. července 1928. Tisk 238.

Táži se pánů zpravodajů sen. Slámy a Ušáka, zda mají nějaké tiskové opravy.

Zpravodaj sen. Sláma: Nemám oprav.

Zpravodaj sen. Ušák: Rovněž ne.

Místopředseda Trčka (zvoní): Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, podle zprávy výborové, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí pana sen. Donáta a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce je přijata.

Přikročíme k dalšímu bodu pořadu jednání, jímž je:

4. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního úřadu v Žilině ze dne 12. květ-

na 1930, č. j. 1953/1930-priest., za vydání sen. Kello pro přestupek podle nař. býv. uh. min. vnitra č. 7430/1913 (č. 1353/1930 předs.). Tisk 229.

Zpravodajem je pan předseda imunitního výboru sen. Šelmec (za omluveného zpravodaje sen. dr Milotu).

Zpravodaj sen. Šelmec: Slavný senát! Podávám zprávu imunitného výboru o žiadosti okresného úřadu v Žiline, zo dňa 12. mája 1930, č. j. 1953/1930, za vydanie sen. Kello pre prestupok podľa nar. býv. uh. min. vnútra č. 7430/1913.

Pán sen. Kello je obviněný, že dna 3. marca 1930 v Žiline poriadal veřejné shromaždenie a prievod bez povolenia policajného úřadu.

Imunitný výbor navrhuje, aby senát odoprel dať svolenie k trestnému policajnému stihaniu sen. Kello pre uvedený čin.

Dôvody k tomu sú:

Previnenie, ktoré je podkladom trestného pokračovania, je tak nepatrné, že nemôže byť vyvážený dôvodom, aby obviněný rušený bol vo svojich povinnostiach ako člen senátu.

Místopředseda Trčka (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát odepřel dáti svolení k trestnímu stíhání sen. Kello, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a souhlas k trestnímu stíhání sen. Kello se nedává.

Přikročíme k dalšímu bodu pořadu jednání, jímž je:

5. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu trestního v Praze ze dne 20. prosince 1929, č. j. Nt XIX. 10/29-2, za vydání sen. Stejskalové k trestnímu stíhání pro přečin proti bezpečnosti cti (č. 169/1929 předs.). Tisk 230.

Zpravodajem je pan předseda výboru imunitního, sen. Šelmec (za omluveného zpravodaje sen. dr Milotu).

Zpravodaj sen. Šelmec: Slavný senát! Podľa trestného oznámenia rozdávala sen. Stejskalová dna 30. novembra 1929 před volbami do závodného výboru robotníckeho firmy Brosche Frant. Xav. syn v Prahe VIII. leták s nadpisem >Signál<. Obsahom tohoto letáku cítia sa na cti doknutí páni Jozef Bína, Ladislav Skuhrovský, Jaroslav Šalanský a Emil Bílek a domahajú sa potrestania sen. Stejskalovéj.

Imunitný výbor navrhuje, aby senát nedal svolenie k trestnému stihaniu sen. Stejskalovej pre tento čin, a sice pre tieto dôvody:

Sen. Stejskalová rozdávala zmienený leták před volbami do závodného výboru robotnického a je tedy jej činnosť časťou volebného boja. Je ovšem třeba usilovať o to, aby i zápolenie stráň vo veřejných voľbách sa dialo spósobom slušným a věcným, avšak naopak nelza prezerať, že účasť člena Národného shromaždenia vo volbách je časťou jeho politickej činnosti, při ktorej v zaujme verejnom, rešp. v zaujme uplatnenía snah určitej politickej strany, třeba niekedy vystúpiť i spósobom ostřejším proti osobám veřejné činným.

V danom případe ide o zastúpenie robotníctva v továrni a o spôsob hájenia jeho záujmov a z tej příčiny nevidí imunitný výbor příčiny navrhnuť senátu, aby svolil k trestnému stihaniu.

Místopředseda Trčka (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby senát odepřel svolení k trestnímu stíhání sen. Stejskalové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru imunitního se schvaluje a tím tudíž nedává se svolení k trestnímu stíhání sen. Stejskalové.

Přistoupíme k dalšímu odstavci, jímž je:

6. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst. list. poslanecké sněmovně ku projednání usnesení senátu:

a) o osnově zákona o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády pole §§ 34, 67 a 79 úst. listiny, tisk 2016-1:

b) o osnově zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živnost, řádu a § 70 živnost, zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, tisk 2245-1;

c) o osnově zákona o veřejné stráži zemědělské, tisk 699-11;

d) o osnově zákona o ochraně polního majetku, tisk 702-II.

Jelikož nebylo možno poslanecké sněmovně, aby ve lhůtě stanovené §em 43 úst. listiny projednala uvedená usnesení senátu, navrhuji, aby lhůta k projednání těchto věcí prodloužena byla o dalších 5 měsíců.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tím byl pořad jednání vyřízen.

Oznamuji, že

do výboru rozpočtového na místo sen. Hubky nastupuje opět sen. Plamínková,

do výboru zahraničního na místo sen. Pánka nastupuje sen. Plamínková.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 24. června 1930 o 11. hodině s tímto

pořadem jednání:

1. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Teplicích-Šanově ze dne 5. ledna 1930, č. j. T XII 754/29, za souhlas k trestnímu stíhání sen. dr Hellera pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 491 tr. z. (čís. 411/1930 předs.) Tisk 231.

2. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu ve Znojmě ze dne 15. března 1930, č. j. Nt IX 36/30, za souhlas k stíhání sen. Havránka pro přečin §§ 488 a 491 tr. z., spáchaný tiskem (č. 1045/30 pres.). Tisk 245.

3. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná §em 43 úst, list. ku projednání usnesení poslanecké sněmovny:

a) o vládním návrhu zákona, jímž se mění §§ l, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a u., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného, tisk 243;

b) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 9. června 1927, č. 88 Sb. z. a n., o poplatkových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru některých podniků, a doplňují jeho ustanovení, tisk 252;

c) o vládním návrhu zákona o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích, tisk 235.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitky nejsou.

Končím schůzi.

Konec schůze v 17 hod. 37 min.


Související odkazy