Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Luksch, Trčka.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

87 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministr dr Matoušek.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafářovič, jeho zástupci, dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. Dobrovolnému, Kavanovi, Kianičkovi, Lokotovi, Fr. Novákovi (ze str. rep.), Pilzovi, Sáblíkovi, Stejskalové, na dnešní a zítřejší schůzi sen. Dankovi, Rovňanovi, Tichimu, na tento týden sen. Ďurčanskému, Janíkovi, dr Kor1áthovi, dr Kovalikovi, Stodolovi, dr Szilassymu.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 239. Návrh sen. Bergmana, Dyka, Votruby, dr Reyla a druhů na změnu a doplnění zákona ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.

Tisk 240. Návrh sen. Janíka a spol. na štátnu pomoc, ľadovcom postiženému okresu sobranskému.

Tisk 242. Návrh sen. Köhlera a soudr. na změnu §u 82 živnostenského řádu (zákon ze dne 8. března 1885, č. 22 ř. z., ve znění vyhlášky ze dne 16. srpna 1907, č. 199 ř. z..) o okamžitém zrušení pracovního poměru.

Tisk 244. Návrh sen. Hubky, Berkovce, Píchla, inž. Marušáka a spol. na státní pomoc zemědělcům okresů píseckého, prachatického a českobudějovického, krupobitní pohromou postiženým.

Tisk 245. Zpráva imunitního výboru o žádosti krajského soudu ve Znojmě ze dne 15. března 1930, č. j. Nt IX 36/30, za souhlas k stíhání sen. Havránka pro přečin §§ 488 a 491 tr. z., spáchaný tiskem (č. 1045/30 pres.).

Tisk 246. Návrh sen. Hrubého, Šelmeca a druhů na změnu poslední věty prvého odstavce čl. V zákona ze dne 13. července 1922, čís. 251 Sb. z. a n., jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecných a občanských.

Tisk 247. Návrh sen. Foita, Sáblíka a spol. na ochranu a podporu pěstování lnu.

Tisk 248. Návrh sen. Spiese a soudr. na úpravu obchodu medem.

Tisk 249/1. Interpellácia sen. Janíka a spol. na vládu Československej republiky ohľadom nedodržovania v niektorých rezortoch u československých statných železnic zákona o 8hod. pracovnej době.

Tisk 249/2. Interpelace sen. Kotrby, Thoře, Pastyříka, Trčky, Kianičky, Slámy a druhů na pana ministra sociální péče ohledně noční práce v pekařství.

Tisk 249/3. Interpelace sen. inž. Havlína, dr Havelky a druhů na pana ministra financí v záležitosti nesprávného postupu některých berních správ při vyměřování daně činžovní.

Tisk 249/4. Interpellácia sen. dr Korlátha a druhov ministrovi spravedlnosti vo věci sriadenia maďarskej komisie pře zkúšky advokátske.

Tisk 249/5. Interpelace sen. Jokla, Beutela, dr Hellera a soudr. na pana ministra národní obrany stran katastrof způsobených v posledních dnech výbuchem.

Tisk 250. Návrh sen. Stohra, Donáta a spol. na změnu některých ustanovení zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova.

Tisk 251/1. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. dr Žišky a spol. o přeřadění Píšťan z třídy C činovného do třídy D (tisk 171/5).

Tisk 251/2. Odpověď vlády na interpelaci sen. Hancku a spol. v záležitosti vybudování železničního spojení mezi Puchovem nad Váhem a Lidečkem na Moravě (tisk 204/1).

Tisk 251/3. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Wenzela a soudr. stran zrušení politické expositury a rozpuštění okresní správní komise v Mimoni (tisk 146/12).

Tisk 251/4. Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Kohlera, Wenzela a soudr. stran zvýšení ročních požitků pro přestárlé osoby podle zákona o státních starobních podporách ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n. (tisk 31/5).

Tisk 251/5. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. Teschnera, dr Jessera a soudr. stran prominutí cvičení ve zbrani (tisk 171/9).

Tisk 251/6. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Köhlera, Wenzela a soudr. stran jednání státní policie dne 6. března 1930 v Šumperku (tisk 171/1).

Tisk 252. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 443), kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 9. června 1927, č. 88 Sb. z. a n., o poplatkových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru některých podniků, a doplňují jeho ustanovení (tisk 471).

Tisk 255. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích (tisk 235).

Těsnopisecké zprávy o 27. a 29. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 2. a 4. dubna 1930.

Zápisy o 42., 43. a 44. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 3., 4. a 5. června 1930.

Zápisy o 45. až 48. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Výboru iniciativnímu:

Tisk 239. Návrh sen. Bergmana, Dyka, Votruby, dr Reyla a druhů na změnu a do plnění zákona ze dne 18. března 1921, č. 130 Sb. z. a n., kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém.

Tisk 240. Návrh sen. Janíka a spol. na štátnu pomoc, ľadovcom postiženému okresu sobranskému.

Tisk 242. Návrh sen. Kohlera a soudr, na změnu §u 82 živnostenského řádu (zákon, ze dne 8. března 1885, č. 22 ř. z., ve znění vyhlášky ze dne 16. srpna 1907, č. 199 ř. z.) o okamžitém zrušení pracovního poměru.

Tisk 244. Návrh sen. Hubky, Berkovce, Pichla, inž. Marušáka a spol. na státní pomoc zemědělcům okresů píseckého, prachatického a českobudějovického, krupobitní pohromou postiženým.

Tisk 246. Návrh sen. Hrubého, Šelmeca a druhů na změnu poslední věty prvého odstavce čl. V zákona ze dne 13. července 1922, čís. 251 Sb. z. a n., jímž se mění některé zákony o služebních poměrech učitelstva veřejných škol obecných a občanských.

Tisk 247. Návrh sen. Foita, Sáblíka a spol. na ochranu a podporu pěstování lnu.

Tisk 248. Návrh sen. Spiese a soudr. na úpravu obchodu medem.

Tisk 250. Návrh sen. Stöhra, Donáta a spol. na změnu některých ustanovení zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova.

Výboru rozpočtovému:

Tisk 243. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 410), jímž se mění §§ l, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921. č. 323 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného (tisk 436).

Výboru imunitnímu:

Žádost sen. dr Hilgenreinera za provedení řízení podle §u 51 jedn. řádu proti sen. dr Hellerovi (č. 1551/30 předs.).

Žádost krajského soudu v Liberci za souhlas k stíhání sen. Pilze pro trestné činy podle §§ 3, 19 shrom. zák., §§ 81, 82/2, 280 a 312 tr. z. (č. 1680/30 předs.).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádosti krajského soudu v Komárně z 4. června 1930, Nt 263/30/3, za souhlas k stíhání sen. Mezöho pro zločin podle §u 251 tr. z. (č. 1681/30 předs.).

Žádost krajského soudu v Liberci za souhlas k stíhání sen. Pilze pro trestní čin podle §u 81 tr. z. (č. 1686/30 předs.).

Místopředseda Donát (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání:

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Sláma, za výbor živnostensko-obchodní sen. Ušák.

Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. Slámovi.

Zpravodaj sen. Sláma: Slavný senáte! Vládním návrhem, tisk 238, se předkládá Národnímu shromáždění Mezinárodní Úmluva o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, podepsaná v Ženevě dne 8. listopadu 1927 a její Protokol z téhož dne, dále Dodatková Dohoda k Mezinárodní Úmluvě o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, podepsaná v Ženevě dne 11. července 1928 a její Protokol, a konečně dopisy šéfa československé delegace na mezinárodní konferenci, na níž výše uvedená Dohoda byla smluvena, kteréž dopisy se týkají československého vývozního režimu křemence a chmelových sazenic, jsou adresovány jednak delegaci rumunské, německé a delegaci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jednak Generálnímu tajemníku Společnosti národů a jsou datovány dnem 9., 10. a 11. července 1928.

Mezinárodní hospodářská konference, která se konala v květnu 1927 v Ženevě, žádala uzavření mezinárodní dohody, která by likvidovala válečný a poválečný systém vývozních a dovozních zákazů a omezení. K jednání o tuto dohodu svolala Společnost národů v říjnu 1927 do Ženevy diplomatickou konferenci států, členů a nečlenů Společnosti národů. Dne 8. listopadu 1927 podepsalo Československo. Mezinárodní Úmluvu o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení a její Protokol; dne 11. července 1928 pak Dodatkovou Dohodu k Úmluvě a její Protokol.

Tato Dodatková Dohoda rozhodla o připuštění výhrad z volnosti obchodu, které mohly státy podle čl. VI výše zmíněné Konvence přihlásiti do 1. února 1928, dále o tom, jaký počet ratifikací musí býti dosažen, aby Úmluva vstoupila v platnost, a které státy v tomto počtu musí býti, a konečně o tom, kdy Úmluva má vstoupiti v platnost.

Stručný obsah obou ujednání je tento:

Smluvní státy se zavazují, že do 6 měsíců po vstoupení této konvence v platnost zruší vůči zboží, dováženému z území některého smluvního státu či vyváženému do území některého smluvního státu, veškeré stávající dovozní a vývozní zákazy a omezení, a že nezavedou nových. - Článek 2 Úmluvy. - Pro Československo nastane tato povinnost již dnem 1. července t. r., poněvadž mezi většinou signatářů Úmluvy právní platnost Úmluvy byla stanovena datem 1. ledna 1930. Ze všeobecné zásady zrušení zákazů a omezení připouští Úmluva určité výjimky, takže smluvní státy mohou i po vstoupení této Úmluvy v platnost volně upravovati dovoz i vývoz

a) všeho druhu zboží v případě výjimečných a nenormálních poměrů k záchraně životních zájmů státu - čl. 5 -;

b) v případě t. zv. klasických výjimek, t. j. výjimek, které existovaly a i smluvně byly uznávány již před válkou, a podle kterých smluvní stát může zakázati vývoz nebo dovoz určitého zboží z důvodů veřejné bezpečnosti, morálních a humanitních, vojenských, zdravotních - ochrana lidí, zvířat i rostlin - historických a archeologických: dále smluvní státy mohou volně upravovati dovoz i vývoz zlata, mincí a bankovek, zboží, které je ve vnitrozemí předmětem monopolu atd.; - podrobně viz článek 4 Konvence -;

c) zboží, jehož volnost byla každému jednotlivému státu vyhrazena přímo v Úmluvě - čl. 6 -. Ve smyslu tohoto ustanovení. ponechána Československu po dobu tří let volnost v úpravě dovozního i vývozního režimu kamenného uhlí, koksu, rašeliny, hnědého uhlí a briket a v úpravě režimu vývozního starého železa, a odpadků jiných kovů a slitin; dále po dobu pěti let možnost úpravy vývozního režimu chmelových sazenic:- čl. 18 odst. IV Dodatkového Protokolu - a konečně po dobu časově neomezenou v režimu vývozním volnost pro křemenec, čímž se však neruší československé závazky oproti sousedním státům v obchodních smlouvách nebo jinakou úpravou převzaté.

Výhrady tyto jsou úměrné výhradám, které byly ponechány ostatním státům. V Německu byla povolena výhrada uhlí a starého železa, Rakousku, Belgii, Francii, Itálii, Rumunsku a Lucembursku železa. Velké Britanii výhrada syntetických barviv, Itálii železné rudy a pšenice při vývozu. Ostatní povolené výhrady jsou méně důležité a nedotýkají se nikterak našich dovozních a vývozních zájmů.

Výhrady na tři léta resp. na 5 let povolené nezaniknou za tři léta automaticky; státy mohou však Úmluvu vypověděti vůči onomu státu, který i po třech letech si podrží tyto výhrady.

Původní lhůta, do které měly býti složeny v Ženevě ratifikace této Úmluvy, byla Československu a Polsku prodloužena do 31. května t. r. Poněvadž však ani do této lhůty nebylo lze ratifikaci provésti, požádalo Československo prostřednictvím generálního sekretáře Společnosti národů signatární státy o další prodloužení lhůty do 20. června t. r. Stejnou žádost podalo i Polsko. Poněvadž bez těchto dvou států nemůže Úmluva nabýti účinnosti u velké většiny signatářů, není pochyby, že lhůta Československu prodloužena bude.

Úmluvy vstoupí v Československu v účinnost jen za současného vstupu v účinnost nejméně dvaceti států, které již konvenci ratifikovaly a v jichž počtu jsou veškeré státy pro Československo hospodářsky důležité, československá ratifikace může býti podmíněna i ratifikací Polska, které dosud jediné z důležitějších států Úmluvu neratifikovalo.

O významu Mezinárodní Úmluvy o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení s Dodatkovou Dohodou, a o jejich vlivu na československé národní hospodářství a československý zahraniční obchod lze stručně uvésti toto:

Odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení, které bude nutno v důsledku těchto ujednání provésti, jeví se organickým pokračováním pozvolného odstraňování československého povolovacího režimu, který vznikl z poměrů poválečných, cestou autonomní.

Československu se nepodařilo prosaditi všechny ohlášené výhrady. V zájmu dojednání Úmluvy a poněvadž Československo nemohlo se vystaviti naprosté isolaci, bylo se spokojiti tím, že povolené výjimky z volnosti obchodu berou zřetel aspoň k nejdůležitějším státním zájmům československého národního hospodářství, a to za poměrů normálních i mimořádných.

Nutno zde v této souvislosti zdůrazniti skutečnost, že Konvence nedotýká se celní volnosti státu.

Československému vývozu přinesou tato ujednání nesporný zisk ve státech, které dosud používají povolovacího řízení větší měrou a je přísněji aplikují než Československá republika. Vůči státům, které smluvní stranou nebudou, zachovává se podle textu Konvence úplná volnost úpravy obchodu.

Zvláště však nutno zdůrazniti, že zákazy a omezení, byvše rozhodně odsouzeny Mezinárodní hospodářskou konferencí, stávají se zbraní s účinností velmi problematickou. Jejich zrušením Československo se postaví po bok ostatním státům, které již mezi sebou vyloučily tento prostředek obchodní politiky.

O vlivu vstupu v účinnost této Úmluvy na československé hospodářství resp. na československé povolovací řízení možno uvésti toto:

Ratifikací ženevské Konvence o zrušení dovozních a vývozních zákazů a omezení resp. jejím uvedením v platnost se uvolní povolovací režim, který je dosud v platnosti podle zákona 418/20 až na některé výhrady, výslovně nebo mlčky Konvencí přiznané.

Československu výslovně přiznané výhrady byly již výše jmenovány.

Konvence připouští však i další výhrady - kromě již výše zmíněných t. zv. výhrad klasických a výhrad nutných s hlediska životního zájmu státu - veřejná bezpečnost, mravnost, důvody humanitní atd. - a to pro t. zv. standartní výrobky, jejichž vývoz některé země podrobují určitým podmínkám o jakosti, aby jednak zajistily dobré jméno těchto výrobků a jednak aby daly záruku cizímu kupci. Do této kategorie patří zejména zboží jablonecké, a to hlavně skleněné kroužky, u nichž povolovací řízení ve vývozu bude ponecháno. Na základě této výhrady lze ovšem zavésti povolovací řízení v budoucnu i pro jiné standartní výrobky, u nichž by se ukázala toho potřeba - na př. šunky, slad, jiné kategorie jabloneckého zboží a pod.

Konvence se dále netýká zboží, jehož dovoz nebo vývoz je upraven specielními zákony - rádio, lihoviny, jetel -.

U řady zboží, které nelze zahrnouti pod uvedené výhrady, kde však uvolnění povolovacího režimu znamenalo by vážné hospodářské škody, lze zavésti t. zv. náhradní opatření, t. j. monopolisovati je, nebo sáhnouti k ochraně celní. V Československu bude praktické však jen zavedení nebo zvýšení celní ochrany, na př. u dříví, automobilů, minerálních olejů a odpadku.

V celku však lze konstatovati, že ratifikace ženevské Konvence, i když se podrží některé nutné výhrady, znamená podstatné uvolnění proti dnešnímu stavu, třebaže povolovací režim se nyní omezoval už jen na malou skupinu zboží, kde byl odůvodněn převážně zřetely obchodně-politickými.

Zahraniční výbor pojednal o vládním návrhu ve své schůzi dne 12. června 1930 a doporučuje slavnému senátu k přijetí návrh - tisk sen. 238 -, který byl již ve sněmovně schválen. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor živnostensko-obchodní, panu sen. Ušákovi.

Zpravodaj sen. Ušák: Slavný senáte! Mezinárodní Úmluva o dovozních a vývozních zákazech a omezeních má býti organickým odstraňováním povolovacího řízení. Vejdou-li její ustanovení opravdu v praktickou účinnost, způsobí mnohému zúčastněnému státu - i nám ovšem - určité starosti přesto, že ujednání tato přinesou čsl. vývozu nesporný zisk ve státech, které dosud používají povolovacího řízení větší měrou než československá republika a že vůči státům, které smluvní stranou nebudou, zachovává se podle textu Konvence úplná volnost úpravy obchodu.

Ratifikace ženevských úmluv byla s naší strany podmíněna výhradami všeobecnými, i zvláštními, zejména podmínkou, že bude ratifikovati také Polsko.

Československu nepodařilo se, jako žádnému ze zúčastněných států, prosaditi všechny svoje ohlášené výhrady. Žádali jsme, aby nám bylo ponecháno t. zv. řízení povolovací ve formě výhrady podle čl. 6. Ženevské Konvence pro toto zboží zemědělské: A. V dovozu: pro dobytek, pro víno, pro semeno červeného jetele, semeno řepy cukrovky, semeno jehličnatých stromů, lesní sazenice; B. ve vývozu: pro semeno červeného jetele v době neúrody, pro živou zvěř a pro chmelové sazenice.

Z toho bylo žádáno v dovozu povolení veškerých shora uvedených výhrad do 8. listopadu 1930 - t. j. 3 léta po podepsání ženevské Konvence - ve vývozu do téže lhůty semeno červeného jetele, naproti tomu bez časového omezení pro živou zvěř a pro chmelové sazenice; pro poslední s výslovným omezením, že zákaz vývozu nemá platiti proti státům, které nám zaručily ochranu označení původu československého chmele.