A co na příklad české politické strany? Vždyť i ony rovněž střídavě podporují buď jeden nebo druhý náš směr a proto musily by stejně nésti odpovědnost za smutné události. Vždyť podle proměnlivé síly a stupně vlivu českých stran ve vládě mění se také střídavě i vyhlídky na úspěch našich kulturních směrů, které mají pod svou ochranou, a to zase střídavě buď zmenšuje nebo zvětšuje naděje a povzbuzuje vášně.

Konec tomu může učiniti pouze vlastní karpatoruský sněm, který je výlučně příslušný a povolaný rozhodovati o našich jazykových sporech a tím i učiniti přítrž politikaření a všem vášním.

Ve své nedávné interpelaci ukazoval jsem již panu ministru školství a národní osvěty na to, že uměle vyvolaný v naší zemi a zanesený do škol rusko-ukrajinský spor je pramenem zla v našich karpatoruských školách a demoralisace mládeže, která se v nich učí. Ukazoval jsem na nutnost neodkladné důkladné změny a zavedení pořádku do našich škol. Naléhavě je potřebí provésti revisi učebnic v našich školách, je potřebí provésti unifikaci všech škol, církevní školy odevzdati do rukou státu a tak odstraniti škodlivý vliv neodpovědných politiků a jazykových fanatiků na školní mládež, naléhavě je potřebí co nejdříve vůbec politiku vyhnati z našich škol.

Ale taková reforma školy bez zavedení do nich jednoho vyučovacího jazyka je nemyslitelná. Proto se musí do našich ruských škol především zavésti ruský vyučovací jazyk. A není pochybnosti, že když ze škol zmizí jazykový spor, zmizí i příčina nešváru a zuření vášní a nenávisti.

Pouze tehdy se můžeme dočkati, že naše ruská škola na Podkarpatské Rusi přestane tvořiti ukrajinské fanatiky a teroristy a stane se skutečným ohniskem vědy a osvěty.

Konečně dovolte mi ještě ukázati na živelní pohromu, která před několika dny postihla některé krajiny Podkarpatské Rusi. Jak již víte z novin, strhla se nedávno strašná bouře nad naší zemí a v několika minutách zničila v četných obcích mukačevského a sevlušského okresu skoro všechno osení a úrodu, zvláště drobných zemědělců. Ztráty dostupují několika milionů korun. Desítkám a stům chudých rolníků hrozí nouze a strašný hlad. Považuji za svou povinnost upozorniti na to vládu a navrhuji: 1. Aby se těm, kdož utrpěli škodu tímto strašným neštěstím, poskytla neprodleně vydatná pomoc v penězích a v obilí, ale tak, aby se z této pohromy nedělala politika ex offo ve prospěch jedné nebo druhé strany, a 2. aby osoby, které utrpěly touto živelní pohromou, byly osvobozeny od placení daní při nejmenším na jeden rok a nedoplatky daní aby jim byly škrtnuty nebo aspoň značně sníženy.

Konečně dovolím si učiniti ještě jednu poznámku. Nedávno v orgánu strany národních socialistů v Českém Slově ukázala se zpráva plná útoků a urážek mé osoby. Já bych věru nereagoval na tuto zprávu, poněvadž byla nepravdivá. Tam bylo řečeno, že já jsem po onom atentátu nepovažoval za potřebné na něj reagovati, což ovšem není pravda a páni národní socialisté měli by věděti, že jsem podal interpelaci téhož dne jako oni. Je to vypočteno jen na to, abych byl snížen v očích svých voličů. Připomínám pánům národním socialistům, že lež má krátké nohy a že daleko nedojde. Pamatujte, že, budeme-li zametati především každý před svým prahem, bude u nás všude čisto.

Budu hlasovati pro vládní návrh.(Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Slovo si vyžádal pan sen. Stodola.

Sen. Stodola: Slávny senát! Používam, tejto príležitosti k nasledovnej enunciácii. Čítali sme zprávy v zahraničných novinách, že pri príležitosti 10. výročia podpisania mierovej smluvy Trianonskej konaly sa v Budapešti manifestácie proti teritoriálnym ustanoveniam tejto smluvy. Medzi iným aj najmä oproti pripojeniu Slovenska a Podkarpatskej Rusi k Československej republike, ač smluvu tú podpísali i mezinárodne uznaní, z madarskej strany úradne poverení zástupcovia maďarského štátu. Menom slovenských a podkarpatoruských senátorov republikánskej, socialne-demokratickej, živnostenskej, národne demokratickej, národne-socialistickej, čsl. lidovej a Hlinkovej slovenskej ľudovej sírany a ľudu, ktorý zastupujeme, vyslovujeme, že prejavy budapeštianske vzbudily v nás všetkých krajné pohoršenie, lebo ich považujeme za nevhodné k tomu, aby napomáhaly myšlienke konštruktívneho mieru medzi národy v Európe, ktorú my stále hlásame.

Pokladáme za svoju povinnosť upozorniť svetové verejné mienenie na nebezpečie, ktoré môže vyplynúť z maďarskej snahy po revizionizme pre mier v Európe. My sme hlásateľmi mieru, ale tento mier by bol ohrožený reviziou Trianonskej smluvy, lebo týka sa najmä jej územných ustanovení, vyvolalo by najkrajnejší odpor našej jednotnej republiky Československej. (Výborně! - Dlouhotrvající potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Debata je skončena, prosím o zaujetí míst. (Děje se.) Přeje si pan zpravodaj doslov?

Zpravodaj sen. dr Veselý: Nemám žádného.

Místopředseda Trčka (zvoní): O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

Jelikož jedná se ve smyslu §u 64 úst. listiny o zákon ústavní, je potřebí, aby pro zákon tento hlasovalo ve smyslu §u 33 ústavní listiny tři pětiny všech členů senátu (90).

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve ctění prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Žádám pana zapisovatele sen. Kah1era, aby sečetl hlasy nalevo, pana sen. Johanise, aby sečetl hlasy ve středu a pana sen. Votrubu, aby sečetl hlasy napravo a aby tajemník senátu sdělil mně pak výsledek hlasování.

Pro osnovu hlasovalo 106 členů senátu, proti 8 a je tedy osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijata ve smyslu §u 33 ústavní listiny předepsanou třípětinovou většinou všech členů senátu ve čtení prvém podle zprávy výborové ve znění souhlasném s usnesením posl. sněmovny a vyznačeném v tisku 211.

Dalším předmětem je:

S hlediska zájmů mezistátních je potřebí, aby uvedená osnova zákona byla parlamentně v době pokud možno krátké vyřízena.

Navrhuji tudíž, aby projednání naznačené osnovy zákona dalo se cestou zkráceného řízení podle §u 55 jedn. řádu.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat a pilnost této věci se přiznává.

Dalším bodem je:

Táži se pánů zpravodajů, zda mají nějaké tiskové opravy.

Zpravodaj sen. dr Veselý: Nemám.

Zpravodaj sen. Pánek: Nikoliv.

Místopředseda Trčka (zvoní): Páni zpravodajové nemají tiskových oprav.

Kdo souhlasí s naznačenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Žádám pana zapisovatele sen. Kahlera, sen. Johanise a sen. Votrubu, aby jako při čtení prvém, tak i nyní při čtení druhém sečetli hlasy a mně výsledek sdělili.

Pro osnovu zákona, jeho nadpis a úvodní formuli hlasovalo 109, proti 8 členů senátu také ve čtení druhém, je tudíž naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijata také ve čtení druhém podle zprávy výborové ve smyslu §u 35 ústavní listiny třípětinovou většinou všech členů senátu.

Přikročíme k dalšímu odstavci pořadu jednání, jímž je:

Zpravodaji jsou: za výbor technicko-dopravní pan sen. Šťastný, za výbor zahraniční místo sen. Plamínkové sen. dr Klouda, za výbor rozpočtový sen. Foit.

Dávám slovo zpravodaji za výbor technicko-dopravní, panu sen. Šťastnému.

Zpravodaj sen. Šťastný: Slavný senáte! Předložený vládní návrh jest jedním z mnoha článků vleklé likvidace nových poměrů, jak je státní revoluce zůstavila, jisto je, že zpráva orgánů, vyjednávajících za stát, musí zachovat příslušnou formu, a je také pravda, že zanedbané zůstává zanedbaným, i kdybychom dávali průchod svému mínění. Avšak ani ta suchá úřední zpráva nevyhnula se konstatování, že dědictví po bývalém Maďarsku na 80 a půl km dlouhé trati řeky Moravy, kde ona tvoří státní hranici, je ve stavu horším, než protilehlý břeh, náležející nynějšímu Rakousku.

Ani veliké škody ze záplav nepohnuly pešťské vlády, aby dbaly o možnou úpravu. Tyto starosti zbyly naší republice. Dosavadní podnikání od případu k případu jako neorganické, musila se projeviti drahými, ač stejně od případu k případu vyžadovala si dohody s Rakouskem.

Ač se jedná o toky tři, mluvím o řece Moravě. Z té příčiny, poněvadž účel, jehož má být úmluvou dosaženo, je u této řeky nejmarkantnější. Její celá délka od Králické Sněžky až po Děvín, 552 km, má sice spád 11,40 m, ale ten se vybije skoro úplně v prvých padesáti kilometrech. Od Kroměříže až po ústí do Dunaje má výškového rozdílu pouhé 53 metry, takže v některých místech je skoro vodou stojatou. Následkem toho každé stoupnutí hladiny Dunaje vytlačí vodu Moravy až do 30 km proti toku, a působí ty záplavy s těžkými ovšem škodami.

Obě smluvní republiky budou musit sáhnout k úpravě břehů, která ovšem u nás bude mnohem nákladnější, poněvadž se jedná o trať od Děvína až nejméně k Olomouci. Je to nezbytné, povážíme-li, že pod Kroměříží jde několika zbytečnými rameny. Jednalo by se o úpravu v délce asi 150 km.

Rovněž Dyje by žádala velikou úpravu. Tato ne už tak pro zábranu škod, ale investice měla by zde značnou rentabilitu. Její délka od zřídla u Pavlova po v ústění u Cahnova 287 m, přímkou však pouhých 125 m s výškovým rozdílem ze 618 m na 143 m tedy spádem 475 m, by vydala značnou kapacitu pohonnou.

Vím, že naše předloha tyto účely zatím nesleduje, ale moří-li dnes naši národní společnost těžký fakt nezaměstnanosti, je tu hned jedna odpomoc na dosah ruky.

Proto, aby vodohospodářství na tocích, jimiž probíhá hraniční čára našeho státu, hlavně na Dunaji, Moravě a Dyji, stalo se skutečně hospodářstvím, dohodly se republiky Československá a Rakouská na společné smlouvě. Se strany československé vedl jednání sekční šéf inž. Roubík a jménem státu smlouvu dne 12. prosince 1928 podepsal.

Smlouva sama je dílo důkladné, podrobné a tím také obsáhlé. Obsahuje 30 článků a je účelně koncipována ve čtyři oddíly pod A, B, C a D, jichž povahové ohraničení dělá smlouvu dobře přehlednou.

Usnesení, které je doporučeno slavnému senátu k přijetí, zní:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí se Smlouvou mezi republikou Československou a republikou Rakouskem o úpravě technicko-hospodářských otázek na hraničních tratích Dunaje, Moravy a Dyje, podepsanou v Praze dne 12. prosince 1928, i se Závěrečným protokolem, z téhož dne.

Technicko-dopravní výbor po uvážení účelu a obsahu díla doporučuje plenu senátu, aby smlouvu tak, jak je v tisku 162 předložena, v celém textu i se Závěrečným protokolem schválil. (Souhlas.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Zpravodajem za výbor zahraniční je za omluvenou pí sen. Plamínkovou pan sen. dr Klouda.

Zpravodaj sen. dr Klouda: Slavný senáte! Není sporu, že tato Smlouva je nutností. Jdeť o možnost velkorysého řešení regulace a ostatních vodních prací na hraničních úsecích řek. které mají velkou důležitost.

Smlouva upravuje technicko-hospodářské otázky na hraničních tratích jmenovaných řek s ohledem na zájmy obou států a bylo jí již nejvýše potřebí nejen z hospodářských, ale i ze zahraničních důvodů.

Tak na př. pokud jde o Dunaj, převzali jsme přistoupením k mezinárodní úmluvě o statutu a svobodě transitu závazky, jichž plnění dnešní stav skoro znemožňoval. Nánosy u Děvína hrozily úplným zastavením plavby. Avšak bez smlouvy, jež upraví definitivně povinnosti a práva obou zúčastněných států se zachováním suverenity a zaručí chod prací bez zatěžování kompetenčními spory nebo spory o náhrady, nebylo možno přistoupiti k důkladné nápravě.

Hraniční řeka Morava poškozovala každoročně, jak důvodová zpráva praví, po věky rozsáhlé inundační území. Proto již v předešlém století vypracovaly vlády rakouská a maďarská regulační projekt - ale pro spory povahy politické bylo z něho málo provedeno. To bylo mezi zeměmi jedné říše - oč naléhavější je řádná smlouva mezi státy zcela cizími.

Ještě složitější jest otázka hraničního toku Dyje; proto byla řešena v r. 1902 zemskými zákony moravským a dolnorakouským. Bohužel tato úprava měla všechny znaky rakousko-uherské geometrie, která vrchní dozor dala dolnorakouskému zemskému výboru a výhody převáděla na stranu jižní, mimo hranici země Moravsko-slezské. Vznikem samostatných sousedících států bylo nutno vytvořiti nový právní podklad pro práce jak na Dyji samé, tak hlavně na jejích přítocích. Budiž připomenu to, že již zákonem č. 288 z r. 1922 byla uzavřena Smlouva o stavbě přehrad na Dyji.

Předmětná Smlouva je velmi důkladná tak, že zaručuje skutečně klidný, přátelský, sousedský poměr obou států. Je pamatováno na otázky velkého stylu, na drobné otázky potřeb místního obyvatelstva, na bezpečnost státu i na rovnoměrné rozdělení finančních břemen. Osou dohody je Společná technická komise (oddíl C.), paritně složená ze zmocněnců obou států zasedajících střídavě v obou státech za střídavého předsedání zmocněnců obou států.

Komise zejména bude posuzovati povšechné projekty, stavební programy, dále bude posuzovati podrobné práce prováděné společným nákladem, hodnotiti stavby a přezkoumávati vyúčtování společného nákladu atd. Také event. změny této smlouvy nebo sjednání nových dohod bude komise navrhovati. Konečné rozhodování o všech otázkách je ovšem vyhrazeno ústředním úřadům obou států.

Smlouva vyhovuje suverenitě obou států chráníc zájmy našeho státu v celku i občanstva. Lze tedy doporučiti, aby ji senát Národního shromáždění schválil spolu se Závěrečným protokolem, který stanoví, že smlouvou nemají býti dotčeny závazky smluvních států, které jim vyplývají z jiných mezinárodních smluv.

Pokud jde o formální stránku Smlouvy, jeví tato pokrok proti zmíněné smlouvě o přehradách na Dyji ratifikované 30. května r. 1922 (čís. 288 Sb. z. a n.). V německém textu dnes projednávané smlouvy jsou názvy obcí uvedeny jmény českými vedle německých, čehož ve smlouvě z r. 1922 není.

Nerozhodnost anebo přílišná a neodůvodněná opatrnost zavedla toto zdvojování jmen resp. německé překlady v oficielním místopisu zemí republiky Československé, zatím co ostatní státy - i tam, kde jde očividně o změnu původního jména - ve smlouvách užívají jmen jen v jazyce státním, řada našich smluv s Německem a Rakouskem má v německém textu názvy toliko v německých překladech, a to i těch míst, jichž oficielní název jest jen československý!

Je žádoucno, aby jazyková prakse mezinárodních smluv odpovídala plně zákonným ustanovením. Zahraniční výbor podle usnesení svého ze dne 29. dubna 1930 doporučuje slavnému senátu schválení Smlouvy spolu se Závěrečným protokolem. (Souhlas.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Foit. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Foit: Slavný senáte! K vládnímu návrhu tisk 162 přednesli již zprávu páni zpravodajové za výbor technicko-dopravní a zahraniční. Musil bych opakovati z části, nebo zcela vše, co již bylo řečeno. Bylo by to mrháním času, a proto se omezím jen na dodatek.

O uskutečnění vranovské přehrady se pracuje celá desítiletí. Již za vlády Rakouska byl vypracován projekt této přehrady, podle něhož se měla zelektrisovati veliká oblast Moravy, Rakous, ano i části Čech.

Skoro 12 roků pracoval původní projekt inž. Šmíd. Projekt tento byl prý na dnešní dobu zastaralý, jelikož nastal pokrok ve stavebnictví a ve stavbách betonových zvlášť. Opravu a přizpůsobení projektované přehrady provedlo naše ministerstvo věř. prací svými odborníky.

Zájem všeobecný, zvlášť v blízkých Rakousích, je značný, a to nejen pokud se týká účelnosti stavby, nýbrž i pokud se týká konstrukce samé. >Wiener Tagblatt< přinesl dne 29. března, tedy již v poslední době článek, projevující pochyby a stabilitě celého projektu, a doporučoval přezkoušení svými odborníky, a to takovou formou, jako by naši technikové nebyli schopni tuto věc provésti. Zkušenosti z poslední doby nás poučují, že v těchto stavbách nemají prvotřídní odborné síly ani v Rakousku a Německu, ba ani ve Francii. Nejdokonalejší odborníci jsou ve Švýcařích, neboť tito mají praxi v provedených stavbách a jsou jako takoví vyhledáváni jako poradcové při velkých betonových dílech. Známý technik ínž. Grunara byl pozván naším ministerstvem věř. prací a on to byl, který ještě přezkoušel projekt vranovské přehrady a doporučil jej ke schválení. Trvalý dohled má moravský zemský úřad, který vyslal inž. dr Navrátila, který - nežli se ujal svěřené práce - studoval podobné projekty jinde.

Stavba tato co do velikosti třetí v celé Evropě, bude vyžadovati nákladu asi 90 milionů korun bez elektrárny. O velikosti si uděláme představu, když povážíme, že bude potřeba jen cementu 5.000 vagónů. Velká továrna na zhotovování betonu bude vybudována na levém svahu přehrady. Stavba tato bude svěřena firmám, a to Čsl. stavební, inž. Lana a Pittel v Brně za částku 68 mil. Kč. Ucházející se firmy musily již při nabídce podati rozbor, z něhož bylo viditelno, pokud ta která firma věci rozumí a ji ovládá.

Stát financuje tento podnik 60 % a země Moravská 40 %.

V době nezaměstnanosti přichází stavba tato jako na zavolanou. Dnes již zaměstnává 600 dělníků a stav ten bude doplněn na 800. S dělníky sjednána je kolektivní smlouva za mzdy v místě obvyklé. V prvé řadě se přijímají nezaměstnaní z okolí, pak nezaměstnaní, hlásící se u okresního úřadu ve Znojmě, a pak teprve možno přijímati dělníky z kteréhokoli jiného kraje.

Dělníkům postaráno o noclehárnu za poplatek i s úklidem l Kč denně. Společné stravování poskytuje levné obědy a večeře.

Celá stavba má býti ukončena do 5 let, tedy koncem r. 1933, a to úplně i s montáží. Podle rozpočtu práce již vykonané předstihují tento již nyní o jeden měsíc. Podle osobní nedělní prohlídky pracuje se na novém odpadním toku a na levém břehu připravuje se zakotvení hráze.

Osada Bítov, ležící asi 11 km daleko, bude přeložena, neboť i tato místa budou zatopena. Přemístění osady bude vyžadovati nákladu 6 až 7 mil. Kč. Pozemků bude potřeba: 216 ha polí, 117 ha luk, 467 ha lesa. 53 ha pastvin a 82 ha neproduktivní půdy. Tyto pozemky rozpočteny jsou asi na 6 mil. Kč, tedy celé přemístění obce by stálo 15 mil. Kč.

Přehrada tato bude v prvé řadě regulovati přítok vody, zadrží povodně a bude moci zavodňovati v případu sucha. Za normálního stavu vody nastává v této velké rozloze značné vypařování a tím i značné srážky v celém okolí.

Touto cestou získaná síla pro elektrisaci bude se rovnati kapacitě oslavanských elektráren, které mají svůj život vyměřen na 50 roků, do kteréžto doby bude poměrně malá uhelná oblast vyčerpána.

Podnikatel staví úzkokolejnou dráhu ze Sunvaldu, 7 km vzdáleného, do Vranova, která již za měsíc bude v provozu.

Je velikým interesem celého okolí a kraje, aby tento na přírodní krásy bohatý kout byl spojen se světem. Při dobré vůli ministerstva železnic dala by se ona trať po postavení přehrady převzíti.

A nyní bych vzpomenul všech těch, kteří mají nesmírnou zásluhu o zbudování této přehrady.

V prvé řadě je to p. posl. Staněk, který s houževnatostí jemu vlastní celých 30 roků o věci pracoval.

Dále vzdávám díky ministrovi dr Spinovi a ministru Vlasákovi, za jejichž úřadování se toto dílo uskutečnilo.

Děkuji dále panu sekčnímu šéfovi inž. Roubíkoví, který tak vhodným způsobem upravil celou smlouvu a za ministerstvo jako dozorci p. inž. Markovi.

Doporučuji slavnému senátu jménem jednotného usnesení rozpočtového výboru, aby tuto smlouvu schválil. (Souhlas.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto k hlasování.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak jest obsaženo ve zprávě výborové tisk 203 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové tisk 203 ve čtení prvém.

Tím byl pořad schůze vyřízen.

Oznamuji, že ve výboru imunitním zvolen byl předsedou sen. Šelmec za sen. dr Šrobára.

Dále oznamuji, že

do výboru národohospodářského na místo sen. inž. Havlína nastupuje opět sen. Bergman a místo sen. Havránka sen. Havlena,

do výboru branného nastupuje místo sen. Stržila sen. Sehnal,

do výboru živnostensko-obchodního místo sen. Komrse sen. Šťastný,

do výboru rozpočtového nastupuje místo sen. Janečka sen. Janík,

do výboru technicko-dopravního místo sen. Chlebounové nastupuje sen. Sehnal.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 10 minut po této schůzi za účelem

přikázání došlých dopisů.

(Námitky nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.