NS RČS 1929-1935, Senát, 44. schůze, část 8/8 (5. 6. 1930)

Čtvrtek 5. června 1930

K tomu podotýkám, že konečně ani obilní cla, ani dovozní listy nejsou naším československým vynálezem. My bychom konečně beze všeho mohli souhlasiti, aby se zrušila všechna ochranná cla; možná že bychom ve světové konkurenci dobře obstáli. Ale když všechny ostatní veliké státy chrání svou výrobu zemědělskou vysokými cly, pak nemůžeme my, malý stát, uprostřed Evropy, tak činiti, poněvadž by to znamenalo ubití našeho zemědělství a zrovna tak je to u průmyslu.

Jestliže bylo řečeno kol. Petříkem, že by byli pro to, aby se nezvyšovala obilní cla, ale aby se snížily ceny zemědělských potřeb, nemáme proti tomu ničeho, jenom myslím, že by se náš průmysl velmi ostře proti tomu postavil, abychom odbourávali cla průmyslová, poněvadž by to musilo znamenati omezení našeho průmyslu, případně snížení mezd průmyslového dělnictva.

Nám přece, jak pan kol. Stržil to také řekl, nezáleží na cifře cen obilí. Bylo-li by žito za 160 nebo za 180 Kč, bylo by nám to úplně lhostejné, kdybychom zase veškeré naše potřeby mohli koupiti za polovinu, naše břemena byla snížena na polovic, daně a všecko ostatní, co zemědělec musí platiti, ovšem kdybychom mohli průmyslové výrobky, které zemědělec potřebuje, za polovinu koupiti. To by ovšem znamenalo, že by průmysl musil snížiti mzdy, poněvadž nemůže přirozeně prodávati výrobky za poloviční ceny, kdyby nesnížil mzdy dělníkům. Je to jen početní úkol a nic jiného. Ale to můžeme vytýkati, nebo čeho se můžeme domáhati, to je, aby tyto ceny byly poměrné. Ale když vidíme, jak kol. Stržil ve svém referáte pravil, že index potřeb pro našeho zemědělce, všech průmyslových výrobků, které kupuje, pohybuje se dnes kolem cifry 1.000 nebo přes 900 Kč, kdežto index žita je 500, tedy polovic, když vidíme, že všechny výrobky prodáváme za polovinu předválečné ceny a ostatní výrobky platíme za plné ceny, je viděti, že to není v pořádku, že jest potřebí nápravy, která se stane tím, že se musí zvýšiti také ceny našeho produktu zemědělského. My jsme nikde na své režii neušetřili, my musíme všecko pro zemědělství kupovati za tytéž ceny jako v době, kdy byly ceny našich produktů vyšší. Bylo řečeno, že jsme snížili mzdy dělnictva zemědělského o 15 %. Není to pravda. Jednalo se o to, a jistě že tento požadavek zemědělstva by byl jistě oprávněný, aby se snížily mzdy, když se žádá snížení cen výrobků zemědělských, tak jako zase zemědělské dělnictvo žádá, když se zvýšily ceny zemědělských produktů, aby se mu zvýšily mzdy. Konstatuji, že zaměstnavatelé, zemědělci, nesnížili mzdy, a přesto že prodáváme za poloviční ceny, platíme mzdy stále plně. Doufáme, že se poměry přece změní a že bude zase lépe než je. (Sen. Mikulíček: Tu jsou ohromné, 12-13 Kč denně!) My bychom byli rádi, kdybychom mohli platiti 30 Kč denně. (Sen. Mikulíček: Já platím 20 Kč denně vedle stravy!) Je potřebí propočítati a k tomu máte dosti příležitosti. Dnes je mnoho dvorů, které jsou spravovány družstevně, a kde se to docela dobře propočítá, jaké mzdy se budou platiti. A my se také podle toho řídíme.

Dále k otázce živelních pohrom. To se mne také trochu dotýkalo. Bylo zde řečeno, jako by ten zákon nebyl dobře stylisován. My jsme zákon, když přišel z poslanecké sněmovny, opravili v ten smysl, jak si ho kol. Petřík přál, totiž, aby se dostávaly podpory z fondu živelního všem zemědělcům, kdežto v tom původním návrhu bylo, že se má dostati podpory jen těm, kteří jsou existenčně ohroženi, což bylo ovšem pojem velmi elastický a mohla býti velká většina našich zemědělců vyloučena, poněvadž pak by byli mohli z podpory býti vyloučeni všichni ti, kteří mimo svoje hospodářství, mimo svých pár měr polí, mají ještě jiné zaměstnání. To se právě tou opravou, kterou jsme provedli, vyloučilo, takže skutečně podle nynějšího zákona má právo na podporu z tohoto fondu každý zemědělec, jenže se při tom rozdělování přirozeně hledí na jeho hospodářské poměry a musí se dbáti v prvé řadě těch, kteří jsou jaksi v horších hospodářských poměrech a po případě, který podpory více potřebuje. Já mohu říci ze své vlastní zkušenosti, že u nás na Moravě v našem okresu neměl jsem jediné stížnosti proti rozdělování podpor, že naše okresní komise navrhovala správně a zemědělská rada správně potvrzovala tyto podpory a nejmenší stížnosti proti rozdělení podpor při živelních pohromách nebylo. Ovšem podpory byly přirozeně dosti malé, poněvadž ty fondy nestačí na ty ohromné škody, které jsme loňského roku měli. Není to vinou naší ani zákona, a jestliže stále viní provádění v administrativě, je povinností naší, abychom případy takové sledovali a takovéto některé nesrovnalosti odstranili.

To jsem jen tak chtěl říci jako poznámky k tomu, co zde bylo vytýkáno, a doporučuji znovu, aby zákon byl přijat.

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno. Budeme hlasovati.

6. Hlasování o osnově zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků a jímž se zakazuje chemická úprava mouky. Tisk 200.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Námitky nebyly.)

Kdo souhlasí s touto osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, jak je vyznačena v tisku 194, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí schvaluje se podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny.

Na pořadu je dále:

7. Hlasování o osnově zákona o dovozních listech. Tisk 201.

O této celé osnově zákona hodlám dát hlasovat najednou.

Námitek proti tomu není? (Námitky nebyly.)

Budeme tedy podle toho postupovati.

Kdo souhlasí s touto osnovou zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí se přijímá podle zprávy výborové souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 195 ve čtení prvém.

Na pořadu jednání je nyní:

8. Druhé čtení zprávy sociálně-politického výboru o vládním návrhu zákona (tisk 199) o přiznávání a odnímání práva veřejnosti nemocnicím. Tisk 215.

Táži se pana zpravodaje sen. Riedla, má-li nějakou tiskovou opravu.

Zpravodaj sen. Riedl: Nemám.

Předseda: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém ve znění, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naznačená resoluce se přijímá.

Dalším bodem je:

9. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednány byly zprávy:

a) výborů sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, tisk 202;

b) národohospodářského výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků a jímž se zakazuje chemická úprava mouky, tisk 200;

c) národohospodářského výboru o u-snesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o dovozních listech, tisk 201.

Naléhavá potřeba příslušných opatření z příčin krise na poli průmyslového a zemědělského podnikání vyhledává, aby záležitosti tyto byly v nejkratší době projednány.

Navrhuji, aby naznačeným záležitostem přiznána byla pilnost ve smyslu §u 55 jedn. řádu.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost těmto věcem se přiznává.

Ve smyslu přiznané pilnosti budeme hlasovati ihned,ve čtení druhém.

Bodem dalším je:

10. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných. Tisk 202.

Táži se pana předsedy výboru sociálně-politického sen. Johanise (za sen. Dundra) a pana zpravodaje sen. Pánka, zda mají nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Johanis: Nemám žádných.

Zpravodaj sen. Pánek: Nemám žádných.

Předseda: Budeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s naznačenou osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy v jednotlivých článcích a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem, nadpisy v jednotlivých článcích, jakož i s úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém ve znění shodném s předchozím usnesením posl. sněmovny.

Přistupujeme dále k dalšímu bodu, jímž je:

11. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků a jímž se zakazuje chemická úprava mouky. Tisk 200.

Táži se pana zpravodaje sen. Strži1a, má-li nějakou tiskovou opravu.

Zpravodaj sen. Stržil: Jsou zde nějaké textové opravy, a to v §u l, odst. 1., řádce 4. ve slově >nížší< má býti krátké >i<.

Dále v §u 4, v řádce 3. místo >s ministrem< má býti >s ministry<.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s touto osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, s těmito právě uvedenými textovými opravami, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v tomto znění i s tiskovými opravami právě uvedenými panem zpravodajem také ve čtení druhém, ve znění shodném s předchozím usnesením posl. sněmovny. (Sen. Mikulíček: Ať žije Masaryk, svoboda nemá cenu, když je prázdný žaludek!)

Budeme nyní hlasovati o resolucích pana sen. Mikulíčka a druhů.

Žádám pana tajemníka senátu, aby jednotlivé resoluce přečetl nám vždy před hlasováním.

Resoluce první.