Úterý 20. května 1930

Schůze zahájena v 17 hodin 26 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Luksch, Trčka.

Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.

109 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr Beneš, Bradáč, dr Matoušek, dr Slávik.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na tento týden sen. Navrátilovi, Wenzelovi, na dnešní schůzi sen. dr Bačinskému, Fidlíkovi, Mezöovi, Fr. Novákovi (ze strany lidové), Pilzovi, Stránskému.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Navrhuji, aby dána byla zdravotní dovolená na dobu 2 měsíců sen. Nedvědovi, na dobu 3 týdnů sen. Thořovi.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem bylo rozdáno: Žádám o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 199. Vládní návrh zákona o přiznávání a odnímání práva veřejnosti nemocnicím.

Tisk 200. Zpráva národohospodářského výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků a jímž se zakazuje chemická úprava mouky (tisk 194).

Tisk 201. Zpráva národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o dovozních listech (tisk 195).

Tisk 204/1. Interpellácia sen. Hancku a spol. na vládu Československej republiky v záležitosti vybudovania železničného spojenia medzi Půchovom nad Váhom a Lidečkom na Moravě.

Tisk 204/2. Interpellácia sen. Nentvicha, Habrmana, Zimáka, Pociska a spol. na pána ministra školstva a národnej osvěty vo věci t. zv. slovenskej výhody učitelstva ľudových a meštianských škôl.

Tisk 204/3. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na pana ministra národní obrany stran křiklavě chybného rozsudku divisního soudu v Olomouci.

Tisk 205. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu přátelská a obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Čínskou, podepsaná v Nankinu dne 12. února 1930.

Tisk 206 s přílohou. Vládní návrh, jímž předkládají se Národnímu shromáždění Dohody a Ujednání podepsané dne 20. ledna 1930 v Haagu.

Tisk 207 s přílohou. Vládní návrh, jímž předkládají se Národnímu shromáždění Dohody o závazcích, vyplývajících z mírové smlouvy Trianonské podepsané dne 28. dubna 1930 v Paříži a Ujednání je doplňující.

Těsnopisecká zpráva o 23. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 27. března 1930.

Zápis o 34. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 6. května 1930.

Zápisy o 35. až 37. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru imunitnímu:

Žádost okresního úřadu v Žilině za souhlas k stíhání sen. Kello pro přestupek proti nařízení bývalého uherského ministerstva vnitra č. 7430/1913 B U E (č. 1353).

Místopředseda dr Hruban: Ke slovu se přihlásil pan ministr zahraničí dr Beneš.

Dávám mu slovo. (Hluk, výkřiky.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Žádám o klid!

Prosím, aby se pan ministr zahraničí ujal slova.

Ministr dr Beneš: Slavný senáte! (Sen. Mikulíček: To se dozvíme o té válce proti Sovětskému Svazu, jak jste to tam zmordovali! Kolik ministrů by bylo v kriminále! - Hluk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nevyrušujte, prosím! (Výkřiky komunistických senátorů.)

Ministr dr Beneš (pokračuje): Dnešní můj výklad navazuje úzce na poslední mou zprávu parlamentu o konferenci v Haagu, kterou obě sněmovny po důkladné debatě vzaly na vědomí. Nyní předkládá vláda pp. členům sněmovny poslanecké i senátu doslovné znění dohod haagských a také dohod pařížských.

Po posledním mém výkladu v parlamentu došlo totiž k nové konferenci pařížské, která některými otázkami, jež v Haagu byly již řešeny, znovu se mu-sila obírat, některé věci změnit, doplnit nebo přepracovat. Při tom došlo k těžkým politickým komplikacím a k diplomatickým bojům, jež často ohrožovaly zdar konference i uvedení všech haagsských dohod a celého plánu Youngova v platnost.

Chci tudíž podati slavnému senátu zprávu i o poslední fázi tohoto důležitého jednání, předložiti je všem interesovaným činitelům k diskusi a k nešíranému posouzení výsledku této obtížné práce, pro stát vykonané.

Především předkládá vláda k ústavnímu projednání soubor t. zv. haagských smluv, ujednaných na první a druhé haagské konferenci. Podrobnou zprávu o všech těchto smlouvách jsem podal slavnému senátu ve svém výkladu ze dne 30. ledna 1930.

1. Je to na prvém místě dohoda s Německem, která zároveň s plánem Youngovým ze dne 7. června 1929 a s protokolem I. konference v Haagu ze dne 51. srpna 1929 tvoří t. zv. >Nový plán reparační<, znamenající úplné a konečné vyřešení všech finančních otázek, které vznikly pro Německo z války. Platy, jež se Německu tímto plánem ukládají, jsou paušální a definitivní. (Sen. Kianička: Německý proletariát!)

2. Dále je to dohoda s Rakouskem, která zprošťuje Rakousko povinnosti jakéhokoli dalšího placení nebo plnění z titulu mírových smluv, zachovává však v platnosti všechny úmluvy, uzavřené při provádění mírové smlouvy St. Germainské a všech pozdějších ujednání ji doplňujících, zejména také, pokud se dotýkají našich zájmů. Výslovně zůstávají v platnosti také závazky z rakouské sanační půjčky, které jsme se zúčastnili, a závazky z provádění čl. 203 St. Germainské smlouvy o předválečném dluhu rakousko-uherském. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Místopředseda dr Hruban: Prosím o klid!

Ministr dr Beneš (pokračuje):

3. Třetí dohoda je dohoda s Bulharskem, která určuje výši jeho reparačních platů až do r. 1966.

4. Dále předkládá vláda ke schválení dohodu mocností s Československem, ve které věřitelské mocnosti se vzdávají úplně a definitivně vůči republice Československé všech pohledávek z titulu mírových smluv Versailleské, Saint-Germainské, Trianonské a Neuillské, jakož i dohody z 10. září 1919 a všech smluv je doplňujících. (Výkřiky sen. Mikulíčka.) Československo se pak se své strany zavazuje na krytí všech požadavků zmíněných mocností z těchto smluv plynoucích platiti 10 mil. zl. marek po 37 let.

5. Dále jsou tu dvě ujednání zvláštní, která jsou vám předložena. Ujednám mezi věřitelskými mocnostmi o rozdělení německých reparací a ujednání mezi věřitelskými mocnostmi o rozdělení t. zv. východních reparací, jejichž text vláda také sněmovnám předkládá, jež však podle ústavy schválení parlamentu nepotřebují.

6. Konečně předkládá vláda sněmovnám k souhlasu celý soubor t. zv. pařížských smluv. t. j. smluv s Maďarskem. V tomto souboru jsou některá ujednání, jež podle ústavy souhlasu parlamentu nepotřebují. Poněvadž však všechny činí svou podstatou celek a dotýkají se jen jediné materie, t. j. míru trianonského, předkládá je vláda k schválení všechny.

Smlouvy pařížské obsahují čtyři hlavní ujednání. Především všeobecnou dohodu, ve které se na jedné straně Maďarsku určují veškeré jeho platební povinnosti, a to jednak recepcí rozhodnuli reparační komise o placení 10 mil. zl. K až do r. 1943 a nově 13 mil. zl. K. až do r. 1966. Dále se stanoví, že všechny jiné smlouvy, jimiž Maďarsko je vázáno, zůstávají v platnosti a že nadto Maďarsko musí platiti rozsudky rozhodčích soudů ve (Výkřiky sen. Mikulíčka.) prospěch příslušníků států věřitelských, také příslušníky státu našeho. Dále určují podmínky, za jakých Maďarsko své reparace bude platit, a stanoví se garancie, které dává pro případ, že by platit nemohlo nebo nechtělo.

V dohodě druhé určují se hlavní a všeobecné principy ujednání mezi Maďarskem a Malou Dohodou o pozemkové reformě a o rozhodčích soudech a dohoda třetí obsahuje články o ustavení a fungování t. z v. agrárního fondu A; konečně dohoda čtvrtá, uzavřená jen mezi Anglií. Francií. Itálií a Malou Dohodou, obsahuje ustanovení o zřízení a fungování fondu B.

Důležité jsou také dvě další dohody, které jsou předloženy: dodatek k uvedeným dohodám s Maďarskem, v němž je stanoveno, jak se rozdělí maďarské reparace 13 a půl mil. zl. korun mezi fond A a fond B nepřímo Malé Dohodě, a pak Protokol mezi Československem a Maďarskem (Výkřiky sen. Mikulíčka.) o nadacích, odkazech, kolektivitách, t. j. o aplikaci některých článku smlouvy Trianonské ve prospěch státu československého.

K tomuto Protokolu podotýkám, že byl učiněn k němu ještě dodatek, podle kterého všecky sporné církevní otázky mezi oběma státy se zřetelem k tomu, že ve věci je účasten také Vatikán, byly ponechány stranou; při tom si oba státy reservovaly své zásadní stanovisko. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Místopředseda dr Hruban zvoní.)

To je obsah dohod, podepsaných na pařížské konferenci.

Ohledně předložení smluv haagských a pařížských parlamentu, bych chtěl jménem celé vlády bez rozdílů politických stran konstatovat, že, co se obsahu jejich týče, politických pochybností nebo růzností názorů ani ve stranách ani ve vládě vůbec nikdy nebylo a že také vláda hned při prvním projednávání věci už ke konci měsíce dubna jednomyslně rozhodla, že všecky tyto smlouvy v jejich přesných textech budou parlamentu sděleny k projednání. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Hluk.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Nevyrušujte, se vším důrazem žádám o klid! (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Hluk.)

Volám vás k pořádku, pane sen. Mikulíčku.

Ministr dr Beneš (pokračuje): To jsem ostatně řekl v parlamentě již při diskusi o konferenci v Haagu.

Vyskytla se však různost mínění, mají-li se všechny tyto úmluvy předložiti Národnímu shromáždění k formálnímu projevu souhlasu podle §u 64 ústavní listiny. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Vláda se opětovně zabývala touto věcí, jsouc si dobře vědoma, že se zde nesmí prejudikovati ani právům parlamentu, ani moci exekuční, zejména ne hlavy státu.

Uznavši loyálně, že by o některých ze zmíněných úmluv přece jen mohla vzniknouti pochybnost, zda z nich plynou břemena ve smyslu §u 64 ústavní listiny, zvláště kdyby se posuzovala sama o, sobě, rozhodla se předložiti příslušné úmluvy Národnímu shromáždění s návrhy podle §u 64 ústavní listiny.

Činí tak bez prejudice k definitivnímu řešení komplexu sporných otázek, vyplývajících z ustanovení ústavní listiny o mezinárodních smlouvách, jež připraviti mají porady odborníků, k nimž budou přizváni i zástupci parlamentu.

Slavný senáte! Ve svém výkladu o haagské konferenci jsem pověděl, jak došlo k tomu, že se vynořila také otázka t. zv. východních reparací. (Výkřiky sen. Kindla.) Konference expertů, kteří připravili plán Youngův, správně usoudila, že souvislost německých reparací s řešením všech ostatních reparačních problémů vyžaduje, aby likvidace reparačního problému byla provedena i ve věcech rakouských, maďarských a bulharských a aby tím byly vyřešeny poválečné hospodářské a finanční problémy, zejména zemí středoevropských a balkánských.

Státy Malé Dohody a Řecko byly plně zajedno s tímto stanoviskem; neboť kdyby byl býval vyřešen problém reparací německých bez otázky rakouské, maďarské a bulharské, byla obava, že by velmoci ztratily všechen přímý zájem, o tyto věci a že bychom se pak z boje o tyto otázky nikdy se zdarem nebyli' dostali, anebo že by spory o ně ještě na dlouhou dobu otravovaly život středoevropský a balkánský.

Z toho důvodu už v srpnu r. 1929 na první konferenci v Haagu položily státy Malé Dohody jako podmínku pro přijetí plánu Youngova vyřešení problému t. zv. východních reparací. Jak známo, byly zřízeny dvě zvláštní komise, jež se těmi otázkami zabývaly během října a listopadu r. 1929 v Paříži. Naším delegátem byl v nich dr Osušky. Připravily řešení jen ve věci rakouské, dále otázky státních statků a liberačního dluhu Polska, Jihoslavie, Rumunska a Československa a konečně z poloviny věci bulharské. Ve věci reparací maďarských k dohodě nedošlo.

Tak se přenesla tato otázka ve své celistvosti na druhou konferenci v Haagu v lednu 1930.

Věci rakouské a bulharské i otázky státních statků a liberačního dluhu států nástupnických byly v Haagu vyřešeny definitivně. Otázky maďarské, jakožto otázky nejobtížnější, zůstaly však v projednávání druhé haagské konference až na konec a byly diskutovány vlastně až poslední tři dny a noci, při čemž se pracovalo opravdu nepřetržitě doslova ve dne i v noci. První text dohod s Maďarskem byl dohotoven po celonočním boji poslední den konference v 11 hodin dopoledne, a v 6 hodin odpoledne byl už předložen konferenci k podpisu.

Podpisujíce haagské dohody s Maďarskem, byli jsme si všichni vědomi toho, že texty nejsou dokonalé, snad ani ne úplné. Proto konference hned sama stanovila, že budou revidovány a eventuálně upraveny zvláštní redakční komisí, která byla svolána do Paříže na 5. únor 1930. (Výkřiky sen. Mikulíčka. - Místopředseda dr Hruban zvoní.)

Jak víte. tato komise sešla se a hned v prvních jednáních zjistila hluboké rozpory, a to nejen v textech a jejich formální úpravě, nýbrž přímo v podstatných otázkách, týkajících se výkladu a smyslu haagských ujednání ve věci pozemkové reformy ve státech Malé dohody. Kromě toho státy Malé dohody vyhradily si už v Haagu, že dojednají některé nevyřešené otázky s Maďarskem při konferenci pařížské, a tu hned v prvních schůzích se ukázalo, že i zde maďarská delegace zaujímá stanovisko k požadavkům našim celkem odmítavé.

Nechci napřed prohlašovat, který stát vykládal dohody haagské správně a který nesprávně. Z Haagu jsme odcházeli přesvědčeni, že spor o pozemkovou reformu ve všech státech Malé dohody' je vyřešen, že nebude už v budoucnosti proti těmto státům ve věci pozemkové reformy procesů před mezinárodním soudem a že se budeme u nás říditi i ve věci uplatnění zákona i ve věci odškodnění za převzaté pozemky výhradně zákonodárstvím vnitřním, naším. V Haagu jsme si také reservovali, jak jsem se právě již zmínil, vyřízení některých disposic míru trianonského v náš prospěch, jako na př. otázku nadací, odkazů, kolektivit, jmění pohraničních mest, okresů, žup atd. Konečně jsme žádali, aby rozsudky arbitrážních soudů v náš prospěch pro minulost i pro budoucnost byly placeny Maďarskem, a to vedle anuity 131/2 mil. zl. K.

V Paříži však po zahojení konference na začátku února delegace maďarská stavěla proti nám nové požadavky, dávajíc dohodám v Haagu výklad asi v tomto smyslu:

1. Agrární fond A měl dostoupiti podle dojednání v Haagu 240.- mil. zl. K. Spojenci hlavně z maďarských reparací clo něho slíbili vložiti 140 mil., státy Malé dohody podle svých zákonů o odškodnění majitelů měly by tudíž dodat 100 mil. zl. K. Ježto se očekávalo, že by z Jihoslovanska a Rumunska fond A obdržel něco přes 30 mil. zl. K., byl by měl příspěvek z Československa dosáhnouti eventuálně až asi 70 mil. zl. K. - asi 470 mil. Kč. - Delegace československá měla tudíž podle maďarských požadavků tuto sumu garantovati.

2. Maďarská delegace soudila také. že se ujednání v Haagu o pozemkové reformě týká jen těch maďarských žalob příslušníků, které maďarští příslušníci do té doby u mezinárodního soudu podali. Kdyby se však v budoucnu vyskytly nové žaloby, měly by prý býti vedeny proti Československu, jinými slovy: ujednáním haagským naše pozemková reforma kryta býti neměla.

3. Delegace maďarská dále tvrdila, že jsme se podle haagských dohod zavázali propustit nynějším žalobcům 200.000 katastr, jiter ze záboru, a chtěla dodržení tohoto t. z v. závazku.

Naše delegace odmítla ovšem tento výklad haagských dohod a žádala precisování textů ve smyslu našem.

4. Maďarská delegace mimo to odmítla v Paříži přistoupiti na náš požadavek, aby rozsudky arbitrážních soudů v náš prospěch byly od Maďarska placeny, tvrdíc, že je Maďarsko povinno zaplatiti podle závazků z mírových smluv jen to, co je v její anuitě 13 a půl mil. zl. fr., a naprosto nic víc. Nám tu šlo zejména o rozsudky ve věci bolševických škod, a to rozsudky už vynesené i ty, které ještě budou vyneseny v budoucnosti.

5. Maďarská delegace konečně odmítala také vyříditi s námi otázky článků mírové smlouvy Trianonské, týkající se zejména nadací, kolektivit atd.

Pařížské jednání redakční komise bylo tudíž velmi obtížné. Když se ukázalo, že nelze okamžitě přivésti delegaci maďarskou k tomu, aby text haagský, vykládaný v našem smyslu, přijala, a když se delegáti dohodnouti o jiném řešení nemohli, rozhodly se velmoci svolati znovu konferenci vlád do Paříže a žádaly jednak ministerského předsedu Bethlena, jednak ministra Marinkoviče a mne, abychom se na konferenci dostavili a pokusili se věci vyříditi.

Situace stávala se totiž velmi vážnou. Rozpor v Paříži měl za následek, že Malá dohoda nemohla provésti ratifikaci Youngova plánu - a to byl také důvod, proč ratifikace u nás prováděna nebyla - ježto uvedení Yuongova plánu v platnost vázala vždy, zejména už také v Haagu, na provedení dohody s Maďarskem. Provedení Yuongova plánu velmocemi bylo však uvedeno do úzké souvislosti s některými politickými opatřeními, formulovanými v Haagu, zejména s ustavením Banky pro mezinárodní platy a především s provedením evakuace levého břehu Rýna francouzským vojskem. Víme, že právě tato otázka je politicky přímo prvořadé důležitosti. Jinými slovy: ujednání, o něž celá Evropa dlouhá léta bojovala, na něž byl upoután mír Evropy, na nichž závisela finanční a hospodářská situace mnoha států a vlád. byla zastavena pojednou sporem, vzniklým v Paříži, a ježto se tento spor vyvinul především mezi námi a Maďarskem, spočívala tato ohromná odpovědnost nakonec clo veliké míry také na Československu. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní). Nevyrušujte, pane sen. Mikulíčku! Žádám o klid!

Ministr dr Beneš (pokračuje): Oznámil jsem oficielně už v měsíci březnu velmocem, že my nemůžeme dohody haagské v žádném případě ratifikovat, dokud se nedohodneme také s Maďarskem a dokud nebudeme míti jistou i tuto smlouvu, která nám přináší značné výhody jednak finanční, jednak politické. Ale zdůraznil jsem naši dobrou vůli k dohodě pracovat a nic neučinit, co by dohody haagské a mír Evropy mohlo ohrozit a tím na Československo vrhnouti odpovědnost za něco, co by nemohlo unésti. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Upozorňuji pana senátora na ustanovení §u 52 jednacího řádu. Byl bych nucen tohoto ustanovení použíti, kdyby pořád vyrušoval. (Hluk.) Žádám o klid! (Sen. Mikulíček: Ať nemluví o míru!)

Ministr dr Beneš (pokračuje): Při novém pařížském jednání naše delegace, k níž byli přibráni funkcionáři pozemkového úřadu s presidentem Voženílkem v čele a právníci v čele s profesorem Krčmářem, formulovala naše stanovisko tak, jak jsem je byl už v rozpočtovém výboru senátu tlumočil: a) Československý pozemkový zákon musí býti plně respektován a ujednání pařížská musí krýti celou naši pozemkovou reformu. b) československo zaplatí za pozemkovou reformu jen to, co určuje vlastní jeho zákon. (Výborně!) e) Pro budoucnost nemohou už týti vedeny žádné agrární procesy proti Československu. (Výborně! Potlesk.)

Žádali jsme dále znovu, aby věci z mírových smluv, jejichž pozdější vyřešení jsme si v Haagu vyhradili, byly vyřízeny a aby také rozsudky arbitračních soudů proti Maďarsku v náš prospěch byly Maďarskem placeny, ježto není možno, aby rozsudky pro Maďarsko placeny byly a rozsudky proti Maďarsku placeny nebyly.

V jednání se ukázalo, že je v zájmu věci, aby texty, sepsané v Haagu, byly přepracovány a doplněny, zejména pokud se týče naší, ale i jihoslovanské a rumunské pozemkové reformy.

Aby se k tomuto resultátu mohlo dojíti, probrali jsme v Paříži ve velmi úzké spolupráci s pozemkovým úřadem vlastně celou naši pozemkovou reformu 'na Slovensku, prošli jsme jednotlivé kategorie majitelů do podrobností, probrali jsme často i ne j detailnější údaje o velkém počtu jednotlivců a uvážili všechny možnosti v budoucnosti i minulosti. Této podrobné a obtížné práci dlužno děkovati za to, že se nám skutečně podařilo plně a důsledně i pro budoucnost znemožniti agrární spory proti Československu vůbec. V dohodě samé je to řečeno velmi výrazně a výslovně. Chci jen říci, že práce pozemkového úřadu se v jednáních těch velmi osvědčila.

Pokud jde o placení odškodného za zabraný pozemkový majetek, dodrželi jsme také plně svou zásadu, že nemůžeme platiti nic více, než předepisuje náš zákon. V článku 14 dohody III. je to výslovně řečeno. V dopise, který jsem poslal pak předsedovi konference Loucherovi, uvedl jsem podle výpočtů pozemkového úřadu, jaká bude asi přibližná suma odškodného, kterou náš zákon přikazuje zapraviti. Je to suma přibližná a není to striktní závazek; může býti o něco vyšší nebo nižší. To ukáže teprve konečné provedení reformy. Ve speciální dohodě Maďarska s velmocemi. je stanoveno, jak by se kryl eventuelní schodek bez naší účasti. Odmítli jsme tudíž platiti žádaných 70 mil. zl. K: a odmítli jsme také je garantovat. I ve věci placení je tudíž náš zákon ve své úplnosti na plno respektován.

Třetí podstatná otázka jednání pařížských bylo propuštění části zabrané půdy ze záboru a vůbec respektování jednotlivých disposic našeho zákona tak, aby náš pozemkový úřad mohl provádět pozemkovou reformu nerušené bez závazků a bez nátlaku, v plné míře podle předpisů zákona tak jako dosud. Tu a tam jsem slyšel námitky, jako kdybychom se byli zavázali v Paříži propustili ze záboru něco více půdy nežli zákon připouští. Prohlašuji, že vůbec tomu tak není. Pravý opak je pravdou. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Místopředseda dr Hruban (zvoní): Volám vás k pořádku za tento nekvalifikovaný výrok!

Ministr dr Beneš (pokračuje): V Paříži se obávala maďarská delegace, že by náš pozemkový úřad, kdyby nebylo ve smlouvě číselně naznačeno, kolik půdy se maďarským příslušníkům propustí, postupoval pak přísněji, než tomu bylo dosud podle jeho zákonné prakse, a proto usilovala o výslovné určení počtu jiter propuštěných ze záboru. Náš pozemkový úřad vypočítal tudíž přesně podle zákona, kolik propuštěné půdy na příslušníky, o něž běží, může připadnouti podle zákona, a k této minimální cifře. 100.000 kat. jiter, která je o polovičku menší nežli výměra 200.000, o níž mluví haagský text. jsme se zavázali. Smím snad říci. že v plánu pozemkového úřadu byla původně dávno před haagskou a pařížskou konferencí cifra větší. Je tudíž pozemkový úřad právě naopak ve výhodě a má dnes tím volnější ruku. V Paříži totiž, nemajíce možnosti posouditi místní okolnosti, podle nichž propouštění ze záboru.se povoluje, nemohli jsme - když se od nás žádal závazek - povoliti více.než striktní minimum, které se nám podávalo jen přesně podle litery zákona; toto množství půdy jen podle mrtvé litery zákona určené, je přirozeně vždy menší než minimum, jež určují podmínky a důvody místní mohoucí rozhodnouti o liberálnějším uplatnění § 3a a 11 zákona záborového a § 20 zákona přídělového. K tomu pak připomínám, že dohodou jsou kryty i ty rozlohy půdy, jež jsou zatím ponechány podle zvláštních dohod v užívaní majitelům a mohou býti vzaty podle těchto dohod.

Chci dále zdůraznit, že ani v ostatních věcech pozemkový úřad v provádění pozemkové reformy v ničem a v žádné formě nebude rušen. Mluviti o tom, že bychom snad nějak byli zadali svým právům nebo dokonce svrchovanosti našeho státu, bylo by nedorozuměním nebo prostě nesprávností. Chtěl bych naopak právě říci hodně důrazně, že dohoda pařížská velmi rozhodně potvrzuje, že na svém stanovisku trváme, že nedovolíme v ničem je zeslabiti, že nebudeme platiti o nic více. než zákon předpisuje, že neosvobodíme o nic více půdy, než sami rozhodneme podle disposic svého zákona a že smíšený rozhodčí soud se nesmí naší pozemkovou reformou zabývati. (Výborně!)

Zásady tyto jsou jasně řečeny v předmluvě dohody čís. II., kde si vyhrazujeme plně své právní stanovisko; a v článcích dohody II. a III. jsou pak plně jasným textem respektovány. A to vše je potvrzeno podpisy všech účastníků konference.

Vážené dámy a pánové! S některých stran byly uvedeny proti pařížským dohodám námitky v tom smyslu, jakoby fakt, že v dohodě je řečeno, že maďarským příslušníkům může býti placeno nějaké zvláštní odškodné z fondu A mimo to, co dostávají podle místních zákonů jako každý jiný občan u nás, bylo porušením zásady naší svrchovanosti nebo porušením zákona o naší pozemkové reformě.

V nynější době nechtěl bych se pouštěti do nějakých výpočtů k tomu cíli, abych mohl porovnati číslici náhrady, placené podle místních zákonů ve státech Malé dohody, s číslicí náhrady, která bude pro žalobce resultovati z agrárního fondu. Prozatím zdá se mi býti jen jisto, že fond poskytne pouze žalobcům zajímajícím Rumunsko a Jihoslavii náhradu vyšší než je, respektive bude náhrada podle zákonů rumunského a jihoslovanského.

Při žalobcích zajímajících Československo je to při nejmenším v celé řadě případů značně pochybné, a vůbec málo pravděpodobné, a to již proto, poněvadž podle dosavadní prakse stát náš platil maďarským příslušníkům za vyvlastněnou půdu náhrady, které se velmi blíží číslici náhrad, jež fond bude maďarským příslušníkům efektivně moci vypláceti.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP