Schůze zahájena v 10 hodin 25 min.
Přítomni:
Předseda: dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Luksch.
Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.
100 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Engliš, dr Šrámek, dr Viškovský.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní a zítřejší schůzi sen. Fidlíkovi, Kellovi, Křížovi.
Navrhuji, aby dána byla zdravotní dovolená na dobu jednoho měsíce sen. Bergmanovi, na dobu dvou měsíců sen. dr Šrobárovi, do 15. května sen. dr Jesserovi.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento byl přijat.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Podle usnesení iniciativního výboru ze dne 6. května 1930 přikázáno:
Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:
Tisk 148. Návrh sen. Johanise a soudr. na vydání zákona o Fondu Lidového Zdraví.
Tisk 158. Návrh sen. Berkovce, Pichla, Šťastného a spol. na změnu zákona ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n., o státních starobních podporách.
Tisk 176. Návrh sen. Dyka, Votruby, dr Fáčka a soudr. na poskytnutí přídavků k důchodům v pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.
Výboru živnostensko-obchodnímu:
Tisk 172. Návrh sen. Pastyříka, Thoře, Trčky, Kotrby, Kianičky, Slámy a druhů na zrušení nedělního klidu v prodejnách lístků do divadel, koncertů a jiných kulturních a zábavních podniků.
Výborům techn.-dopravnímu a rozpočtovému:
Tisk 147. Návrh sen. Foita, Sáblíka a spol., aby dopravné na lokálních drahách propočítáváno bylo stejným způsobem jako na drahách hlavních.
Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad dnešního jednání.
Budeme pokračovati v rozpravě o
1. Zprávě I výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o vládnom návrhu zákona (tisk 165), ktorým sa upravujú odpočivné a zaopatrovacie platy niektorých štatných a iných zamestnancov a učiteľov, ako i pozostalých po nich. Tisk 184.
Dalším řečníkem v této debatě je pan sen. Nentvich. Uděluji mu proto slovo.
Sen. Nentvich: Vládní návrh zákona o zrovnoprávnění staropensistů s pensisty podle platových zákonů z r. 1926 máme konečně v rukou. Je to návrh zákona, po kterém desetitisíce pensistů. hlásících se o své právo na kousek lidského žití v jeseni života, po dlouhou dobu marně volaly, návrh zákona, jímž má býti splacen čestný dluh mladé republiky těm, kteří svou životní prací přivedli příští dnů, ve kterých se měla republika zroditi. Tento dluh měla republika splatiti těmto veteránům práce již dávno. My sociální demokraté, kteří žádáme spravedlivou odměnu, úměrnou vykonané práci, stavěli jsme se vždy za požadavky staropensistů a hleděli jsme je v jejich snahách podpořiti. Vítáme proto podaný návrh tím upřímněji, že v jeho uskutečnění vidíme alespoň částečnou nápravu křivdy, dosud na staropensistech páchané. Tím nechceme a nemůžeme prohlásiti, že by nás podaný návrh plně uspokojoval, jako nemůže okamžitě uspokojiti všechny, jichž osud je s touto předlohou spojen. Nemůžeme pochopiti správnost důvodů, že více než 73.000 staropensistů mají ještě jeden až tři roky čekati na zhodnocení své životní práce, dnešním poměrům přiměřené, jako nemůžeme pochopiti, proč se s tímto hodnocením čekalo od r. 1926 až po dnešní den. Naléhavost splnění zoufalých proseb starých lidí, kteří svůj život zasvětili službě veřejnosti, stala se zřejmou ihned, jakmile nové platové zákony vstoupily v platnost a přiměřené odpočivné požitky byly přiznány jich slastnějším druhům, kteří měli štěstí, že vstoupili do výslužby o několik týdnů nebo měsíců později. Nemůžeme pochopiti, proč zase právě na účet jejich má býti sanována státní pokladna, proč právě tito mají přinášeti další těžké oběti svých skrovných příjmů jen proto, že nebylo dosti dobré vůle nalézti potřebné úhrady zvýšeného vydání, s úpravou požitků spojeného. Nemůžeme také souhlasiti s rozdělením postižených na 4 kategorie, z nichž poslední, přes 9.000 osob čítající, teprve o tři roky později má se dostati toho, nač svojí životní prací má již nyní úplný mravní nárok, když jsme nuceni smířiti se s tímto zlem a vyloženou nespravedlností k odstrčeným, nemůže pás uspokojiti způsob, jakým se toto rozlišování děje. Je jistě zdůvodněno, že nejprve mají býti uspokojeni ti, kteří nejdéle čekali, tedy ročníky nejstarších. Ale i mezi mladšími pensisty jsou množí jichž odchod do výslužby nedál se jen v důsledku ukončení služební doby nebo dosažení předepsaného stáří, nýbrž kteří byli nuceni jíti na odpočinek následkem porušeného zdraví nebo ve službě utrpěného poranění, jak se často stává u železničářů, četníků, finančních strážníků nebo u osob vojenských. Ač víme, že by zjišťování těchto okolností vyžadovalo delších šetření a přípravných prací, čímž by včasné projednání předlohy mohlo býti na jistou dobu odsunuto, přece nemůžeme se zhostiti názoru, že tito pensisté měli byli zahrnuti hned do skupiny prvé, kde jsou požitky upravovány od 1. ledna 1930. Předčasným nuceným odchodem na odpočinek jsou zkráceni i na výši odpočivných pozitivů a podruhé jsou poškozováni i odkladem svého nároku. Zařazením do prvé skupiny dostalo by se jim i jakéhosi uznání horlivosti a svědomitého plnění povinností ve službě. Finanční efekt, který pro rozdělení pensistů na navrhované skupiny byl rozhodující, nebyl by příliš veliký, aby provedení celého plánu mohl ohroziti. Lidé, kteří při výkonu své služby utrpěli úhonu na nejdražším statku člověka, na svém zdraví, jistě by si této přednosti zasloužili.
V návrhu zákona postrádáme dále jakoukoli zmínku, jak má býti pečováno o pensisty z oboru veřejné správy mimostátní, o pensisty samosprávných svazků, jichž osud je podle toho vládě lhostejný. Vláda dovedla do služebních poměrů zaměstnanců těchto institucí zasáhnouti ustanovením, že jejich služební.požitky musí býti uvedeny v soulad s požitky zaměstnanců státních, nedovedla však ani příslibem zásahu na ochranu staropensistů samosprávných svazků územních dokázati toho, že tito staropensisté nebudou ponecháni svému osudu. A přece i úřední činnost těchto zaměstnanců konala se ve prospěch celku, ve prospěch veřejnosti Vyslovujeme očekávání, že vláda zvláštním zákonem postará se o ochranu práv těchto staropensistů, jako činí právě předloženým návrhem o pensistech státních.
Dále postrádáme jakoukoli zmínku o tom, zda dosavadní postup a nemožná prakse berních úřadů ve věci kumulace pensijních požitků státních pensistů potrvá při skutečně ubohých obnosech zaopatřovacích, jichž se staropensistům dostalo a jež pokryjí nejnutnějších potřeb nestačily, podařilo se některým šťastným nalézti vedlejší zaměstnání, jehož výtěžkem hubené své příjmy doplňovali Že skutečný pensista, který do výslužby odešel po ukončení celé služební doby, tedy člověk starý, nenalezne výnosného nějakého zaměstnání, každý uvěří. Musí se za to vzdáti zaslouženého klidu a za tuto cenu vyhledávati zaměstnání, jímž neubírá chleba jiným, protože na špatně honorované zaměstnání není uchazečů, ale jehož výtěžek je takovému potřebnému pensistovi vítaným doplňkem k výživě rodiny. Mám na mysli pensisty, kteří přijali práce opisovačů, nebo zatímních diurnistů u státních nebo jiných veřejných uradil, a ne ty pensisty, kteří v mladém věku opouštějí lépe honorovaná místa ve státní správě, aby přijali výnosná a skvěle placená místa daňových poradců průmyslových závodů a správní radovství různých bank. Znám případy ze Slovenska, kde pensionovaný učitel s naprosto nedostatečnými požitky našel si místo diurnisty státního úřadu nebo převzal vyučování na pokračovací učňovské škole. A tu hned berní správa zabaví mu 50% tohoto perně zaslouženého vedlejšího příjmu ve smyslu zákona 286/1924. Provedením restrikčního zákona nastal v mnohých úřadech nedostatek pracovních sil, jichž potřeba byla vyrovnána přijímáním pensionovaných zaměstnanců za smluvenou mzdu. jimž po té berní správa celou polovinu takto získaného vedlejšího příjmu zabavila. Tedy pensionovanému učiteli, který se dobrovolně přihlásil k vyučování na pokračovací škole, kde státní správou školní je ustanoven honorář 7 až 9 Kč za hodinu, sníží se vyměřené již odpočivné požitky o celou polovinu honoráře za vyučování na této škole, čili vyučuje za polovici honoráře ministerstvem školství určeného a vypláceného. A tyto srážky jsou předpisovány a vymáhány i za léta minulá. To je za to. že přihlásil se k součinnosti u orgánu státního nebo veřejného. Dostane-li se pensistovi možnosti vedlejšího zaměstnání a výdělku u soukromníka, předepíše se mu srážka teprve z částky, která jeho odpočivné požitky převyšuje o 150%.
Vláda by měla v prováděcích nařízeních k navrhovanému zákonu tyto okolnosti míti na paměti a vyrovnati přímo křiklavé nesrovnalosti tím. že by vyloučila ze srážek vedlejší důchody do výše 30.000 Kč pensijních požitků, takže by drobným pensistům byla zachována možnost i u státních a veřejných institucí vedlejší, přechodná zaměstnání vyhledávati, aniž by při tom o celou polovinu výdělku byli zkráceni.
Z toho všeho je patrno, že projednávaný návrh zákona nemůže nás plně uspokojiti a že ho přijímáme jen z toho důvodu, že se jeho zlepšení prozatím nadíti nelze. Nemůžeme však neuznati jeho předností, a co dobrého s sebou přináší. V principu odstraňuje nesrovnalosti a křiklavé rozdíly odpočivných požitků těch, kteří za neupraveného služného v nejtěžších dobách popřevratových byli nuceni odpočivného se dožadovati a od doby odchodu na odpočinek byli odsouzeni ke skutečnému živoření, zatím co jejich druzi později pensionovaní měli příjmy ne sice skvělé, ale často nepoměrně vyšší.
Různé platové úpravy v krátkých obdobích za sebou následující, vyvolané "v život kolísavými poměry valutárními, a hospodářskými nesnázemi v chaotických dobách popřevratových nabyly vždy v krátké době rázu provisorního. Sotva usnesený platový zákon nabyl platnosti, již jeho účinek předstižen byl stoupající drahotou a ve svém příznivém účinku paralysován. Bylo potřebí tyto nepříznivé okolnosti vyrovnávati různými drahotními a rodinnými přídavky a výpomocemi. Byly-li účinky takovýchto opatření pro státní zaměstnance v zemích historických velmi nepříznivé, byl jejich účinek v komplikovaných poměrech Slovenska a Podkarpatské Rusi ještě stupňován v neprospěch zaměstnanectva. Rozdílné drahotní, kulturní a sociální poměry v těchto zemích vyžadovaly mimořádných opatření vládních ve formě časově omezených přídavků nebo trvalých výhod, které mohly býti i časově v postupu zhodnoceny, po případě i do pense započítány. Ty se poskytovaly zaměstnancům státním. Při tom zůstala jedna celá třída zaměstnanců, jimž se těchto nutných výhod nedostalo. Mám na mysli učitelstvo nestátních škol slovenských, učitelstvo škol církevních a obecních, jehož platové a právní poměry dosud nejsou zákonem upraveny. Služební požitky těchto učitelů jsou upraveny uherskými zákony z r. 1875 a 1891. Základní plat nebyl valorisován a je nynějším poměrům naprosto nepřiměřený. Jim dostalo se dvakráte jednorázových výpomocí, a to pro r. 1921 až 1923 zákonem č 410/1922. jímž se dostalo pensistům 1.000 Kč. vdovám 700 Kč. pro děti až do nejvyššího počtu 5 po 140 Kč. Tato výpomoc byla později zvýšena pro r. 1924 až 1926 na obnos dvojnásobný. Učitelé těchto škol byli dáváni na odpočinek s nárokem na základní odpočivné podle maďarských předpisů, doplněné různými podporami a přídavky podle zákona č. 99/1921. I s těmito přídavky jsou však odpočivné a zaopatřovací platy těchto staropensistů naprosto nedostatečné. Vdova po takovém učiteli, který r. 1925 zemřel, která se musí starati o dvě děti, má základní pense 880 Kč, což doplněno vzpomenutými podporami a přídavky dosáhne výše 7.248 Kč, tedy měsíčně 604 Kč pro tříčlennou rodinu. Z tohoto obnosu má žíti matka dvou dětí, manželka učitele, který plných 30 roků jako učitel poctivě sloužil a celý svůj život škole věnoval.
Naproti tomu vdově po učiteli církevní školy, zemřelém r. 1927, tedy o dva roky později, po 29leté školní službě, která má rovněž dvě děti, jsou poukázány zaopatřovací požitky spolu s výchovným a příspěvkem na děti v celkové výši 20.640 Kč, tedy v částce téměř třikrát tak vysoké, než má první vdova. Rozdíl 13.352 Kč ročních zaopatřovacích požitků dvou učitelských vdov je takový, že nutí k přemýšlení a postižená ve své naivní duši marně hledá spravedlivou odpověď na otázku, proč jí a jejím sirotám se tak ubližuje. A tato hořká skutečnost vzbuzuje v ní pocit křivdy a plní jí zoufalstvím. Těmito dvěma markantními příklady chtěl jsem osvětliti křiklavé nesrovnalosti zaopatřovacích požitků církevních učitelů, jež budou nyní předloženým zákonem odstraněny.
I při pensionování státních učitelů na Slovensku staly se případy, jimiž byli pensisté snad neodůvodněně na výslužném citelně poškozeni a jež nemůžeme považovati za správné. Někteří učitelé byli r. 1927 vyzváni, jelikož setrvali v aktivní službě a vyhovovali všem podmínkám pro definitivní ustanovení na svém služebním místě, aby si podali žádost o definitivu. Tato žádost byla pak vyřízena tak, že žadatele byli ode dne 1. ledna 1928 dáni do výslužby podle restrikčního zákona č. 286 z r. 1924. Takových učitelů je na Slovensku asi 36 a bylo by jen spravedlivé, kdyby všichni byli pojati do prvé skupiny s upravenými novými požitky, což by rovněž mohlo býti vyřízeno individuelně, nařízením. Tím by bylo rovněž odstraněno jedno opatření, jež postižení musí jako nezaviněnou křivdu pociťovati.
Přesto, že navrhovaný zákon vykazuje některé nedostatky, zákonná osnova o odpočivných a zaopatřovacích platech znamená přece jen velký krok na poli spravedlnosti vůči vysloužilým, veteránům státním a veřejným, a proto budeme pro ni hlasovati v přesvědčení, že jim přináší dobro. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Kindl.
Sen. Kindl: Dámy a pánové! Předem nežli přistoupím k vlastní řeči, chci se zmíniti o tom, čím se vyznačuje naše sociál fašistická vláda. Včera jste sami na své oči viděli, co umí vaše policie dělati. Nejenom mlátiti dělníky... (Výkřiky sen. Habrmana.) Počkej Habrmane! Vy i mrzáky umíte bít a štvát na ně policii! Tomu říkáte demokracie! Nedostatečné dítě, které nemá na ničem ani dosti malé viny, policie ho obalí do deky a mlátí ho takovým způsobem, až je v bezvědomí.
Policie mlátí! 7 policistů v čele s inspektorem takového člověka mlátí, a když volá o pomoc, škrtí ho, až upadne v bezvědomí. 14 dní ho pak vězní, aby to (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 7. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.) nevyšlo ven, aby neviděli lidé, jak umí naše fašistická policie řáditi pod vedením fašistické vlády. (Další věta byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 7. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Chcete to zaváděti i u nás. Tím chcete zastrašiti lid, který se revolucionuje a řadí se do řad proti vám, aby s vámi zúčtoval. Chcete ho zas zastrašiti, ale nezastrašíte. Tento lid musí se brániti a bude se brániti., a přijde den odplaty, kdy i s vámi, sociálfašisty, tento lid zúčtuje! (Místopředseda Donát převzal předsednictví.)
K programu: Abyste zakryli mizernou životní úroveň státních a veřejných zaměstnanců zejména nižších kategorií zaměstnaneckých při státních a veřejných podnicích, přicházíte s návrhem, který neřeší a nezlepšuje postavení pensistů, nýbrž naopak, přijetím celních zákonů, zákonů bytových jejich bídu ženete do katastrofálních důsledků. Desetitisíce státních a veřejných zaměstnanců i jejich rodiny trpí v pravém slova smyslu hlad. Hodiny státních a veřejných zaměstnanců jsou polonahé a v mnoha případech nemají ani nejnutnějšího šatstva a prádla, bydlí v prkenných boudách a různých děrách. Nemohou při mizerných mzdách a platech platiti dnešní vysoké nájemné, které jim pomocí změny bytového zákona ještě zdražujete.
Nad tím vším propuká všeobecné pobouření, které zachvacuje celou pracující třídu a také i státní a veřejné zaměstnance. Nad tou skutečností, že vyhazujete ohromné miliardy na přípravu nové imperialistické války, odpouštějí se ohromné miliony majetné třídě na daních a současně dávají se stamilionové presenty bankám ze státních peněz - peněz vydřených pomocí srážkové daně na pracující třídě, státních a veřejných zaměstnancích, ale pro zbídačené hladové státní a veřejné zaměstnance, zejména zaměstnance státních a veřejných podniků, nemáte finančních prostředků. Jejich bídu řešíte podvodem, a kde se vám to nedaří, saháte k násilí. Slibovali jste státním a veřejným zaměstnancům platovou úpravu, ale zatím jste nastrčili - a to z návodu a podle plánu sociálfašistů - požitkový systém, podle kterého byli státní a veřejní zaměstnanci přímo ožebračeni a připraveni tak i o to, co jim staré Rakousko v dřívějších dobách přiznalo.
Pensisté, o kterých zde žvaníte, ale kterým ve skutečnosti nic nedáváte, zejména staropensisté státních a veřejných podniků, umírají hlady, a proto připravujete etapové odumírání. Naproti tomu na účet staropensistů budete honorovati ze státní pokladny vysokými pensemi rakouské krvavé generály, kteří za doby války prolévali nejen dělnickou krev, ale i krev státních zaměstnanců. Pro rakouské generály, kteří nežijí v Československu, máte prostředků dost, pro staropensisty máte jen žebráckou almužnu, za kterou nemohou tito lidé dále žíti. Staropensisty, jakož i státní a veřejné zaměstnance, krmili jste několik let sliby, zejména krmili jste sliby státní a veřejné zaměstnance, pensisty a staropensisty v době volební kampaně, kde vy, sociálfašisté, neštítili jste se využíti bídy státních a veřejných zaměstnanců, jakož i pensistů. Pod sliby úpravy jejich platů vylákali jste na nich hlasy, které vám pomohly ke vládě finančního kapitálu. Dnes se bojíte předstoupiti před státní a veřejné zaměstnance, dnes nevoláte po volbách, naopak, nových voleb se hrozíte, jak je toho dokladem dnešní úvodník Večerníku Venkova. Státní a veřejné zaměstnance, jakož i pensisty, hanebně jste podvedli a svůj podvod dovršujete projednávaným návrhem o staropensistech.
Svůj podvod dovršujete také tím, že pro úpravu státních zaměstnanců chcete zavést 13. služné, což neznamená nic jiného, než celoroční bídu stát. zaměstnanců rozděliti místo na 12 na 13 dílů, a v tom spočívá celý váš podvod a švindl. Přikročili jste místo k plnění slibů k zotročovací politice a k vyhladovění celé pracující třídy i státních zaměstnanců.
A tohle vám nikdy ani státní zaměstnanci, ani pensisté nezapomenou. Proto ten váš panický strach při každé zmínce o nových volbách. Proto ten váš panický strach při každé zmínce o propukající masové nespokojenosti, která nabývá širokých rozměrů, jak je dokázáno, a vy jste se o tom přesvědčili na májových projevech a my jsme se o tom přesvědčili včera, když jste nevěděli, kdo sem vnikl do sněmovny. Ve strachu jste myslili, že jsou to už staropensisté a že chtějí s vámi zúčtovati. Zbledli jste a nevěděli jste, oč se jedná, poněvadž pášete hříchy a švindl. Proto jste byli tak zaleknuti.
Státní a veřejní zaměstnanci, i když nejsurovějším násilím jsou postihováni persekucí, aby nebrali účast na komunistických projevech, demonstrovali tentokráte s celou dělnickou třídou proti vašemu násilnickému režimu, zúčastnili se na sta a sta májových demonstracích s dělnickou třídou v boji za chléb, práci a bydlení.
Státní a veřejní zaměstnanci jsou denně přesvědčováni o tom, že se stali obětí podvodu, že uvěřili po všech těch smutných zkušenostech sociálfašistům v době volební kampaně. Přesvědčujete je denně o tomto podvodu a hanebném zklamání. Dochází-li dnes ke spontánnímu odporu celé pracující třídy proti dnešnímu sociálfašistickému a fašistickému režimu, je tomu tak i mezi stát. a veřejnými zaměstnanci, ovšem, s tím rozdílem, že pomocí špiclovského systému, který jste navedli v celém státním a veřejném aparáte, násilně potlačujete v řadách státničil a veřejných zaměstnanců každou nespokojenost. Persekuce, vyhazování ze služby a práce jsou toho nejlepším dokladem, jakým neslýchaným způsobem postupujete proti státním a veřejným zaměstnancům.
Co znamená projednávaný návrh, ukazuje charakter a jeho zrození, kterého jsme svědky již před 1. květnem. Chtěli jste licitovati před státními zaměstnanci na 1. května, ale byli jste odmítnuti. Odmítly vás ty masy státních i veřejných zaměstnanců, na které jste se spoléhali, a projednáváte-li dnes návrh o staropensistech, nečiníte tak pro ulehčení a zmírnění bídy staropensistů, nýbrž abyste staropensisty, jejich bídu a třídní útlak rozdělili na menší proudy a oddělili od zubožené, vykořisťované celé pracující třídy. V tom spočívá základní kámen celé vaší výstavby, která se vám jednou zhroutí a zavalí vás s celým vaším režimem. Vládní návrh zákona, kterým se mají upraviti odpočivné a zaopatřovací požitky státních i jiných veřejných zaměstnanců, nepřinese nic těm nejpotřebnějším a nejubožejším. Úpravu tuto slibujete již léta, takřka od vzniku tohoto státu, ale stále zůstává jen při slibech. Všechny vlády, které zde byly, slibovaly staropensistům, slibovaly těmto ubožákům, že jim jejich bídu zlepší. Slibuje to i nynější vláda sociálfašistická, ale tito ubožáci znovu se přesvědčí, že jste pro ně nic neudělali. Nemáte pro ně nic jiného než pendreky a bajonety, jako pro toho ubožáka, kterého jsme zde včera měli, nebudou-li klidně snášeti, co pro ně připravíte. Ti, kteří měli 100 nebo 200 Kč měsíčně, již zemřeli hladem, a vy jim dnes chcete upravovati jejich pense. S tímto paskvilem přichází nyní sociálfašistická vláda, aby opět klamala tyto ubožáky - staropensisty. Již v tomto vašem vládním návrhu je viděti, že osnova tato má třídní a protidělnický charakter. Staropensistům nepřináší žádného zrovnoprávnění, nýbrž zhoršení, ba dokonce zrušení práva na pensi. Právě předevčírem jsme doslechli, že jedné vdově, které zemřel muž, sdělili, že nemá práva na pensi, poněvadž je o 22 let mladší a je práce schopna. Postavení těchto ubožáků tedy nezlepšujete, nýbrž ještě jim poslední trošku vezmete od úst. Slibovaného zrovnoprávnění se dostane jedině rakouským generálům. Rakouským generálům, (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne?. května 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu ví/loučena z těsnopisecké zprávy.) přidáte na úkor těchto chudáků, na úkor vdov a sirotků.
Dochází-li dnes v době zvýšené drahoty k úpravě pensi, neděje se to za vlády sociálfašistů v zájmu nejchudších, nýbrž v zájmu starých rakouských generálů, poněvadž je budete asi co nejdříve potřebovati, neboť hledíte vyvolati válku se Sovětským svazem a musíte si tyto generály předem koupiti.
Ubožáky pensisty rozdělili jste na 4 etapy, poněvadž by to prý jinak stálo mnoho peněz. Než ještě tento vládní návrh projednáte, umřou vám hladem nejstarší ubožáci, ta první etapa, a vy jim dáte snad jenom na věnec. Na nic jiného pro ně nezbude. Pak nastoupí druhá etapa, která také trpí podvýživou a nedočká se toho, že byste jí něco dali. Tito ubožáci dostanou nejvýše totéž, co jejich předchůdci. Tak řešíte to, co již dávno slibujete.
Do soc.-politického výboru dostavivší se generál tlumočil přání prý ministerstva národní obrany, aby těm, které nebylo možno přijmouti do služeb republiky, bylo dáno alespoň 75% toho, co dostali druzí. Z toho vidíme, o koho se v prvé řadě staráte. Netážete se, mnoho-li by potřebovali ti nejchudší, ale staráte se o generály. J samo ministerstvo národní obrany tak činí. Ani v tomto zákoně nenajdete zmínky o generálech, kteří však z toho budou míti největší zisk. V § 1, odst. 2, skrývají se rakouští generálové za osoby uvedené pod tímto paragrafem, aby se lidé nedověděli, komu se to dává. Poněvadž zde se zamítá Osnova, jíž se mělo přidati generálům, odložili jste ji, ale nyní chcete svézti generály s těmito staropensisty. Staropensisté toho mnoho nedostanou, spíše nic, ale zato generálům přidáte. Bude se to dělati podle zákona č. 103. Komu byl tento zákon příznivý? Ne malým zaměstnancům, nýbrž vysoké byrokracii a generálům, pro malé nebylo v něm nic. Ti byli ještě více zbídačeni než dříve, a k tomu pomáhali sociálfašisté. Tento zákon byl odhlasován za jejich pomoci, přinesl nejnižším vrstvám státních a veřejných zaměstnanců a železničářů jen zbídačení, a pro tento zákon jste hlasovali oběma rukama. Ale jinak tomu bude s propočtením služby obyčejným smrtelníkům. Ti podle zákona 103 nedostanou mnoho, poněvadž vy jim to budete vysvětlovati podle toho, kdo to je: bude-li to generál, vezmete to s nejlepší stránky, bude-li to ubožák, budete hleděti, aby dostal málo nebo nic. Zisk z toho budou míti jen někteří zaměstnanci, kteří za dřívějšího režimu byli snad dlouho provisorními, nebo ti, kteří mají vojenskou službu a nebyla jim propočítána, nebo kteří dělali potřebnou praksi u drah jako strojvůdci atd.. která se propočítává. Někteří jednotlivci získají málo. ale většina nezíská nic.
Největší zisk z této úpravy budou míti, jak jsem již řekl, staří generálové a vysocí byrokraté. Nejlépe je to viděti z návrhu samotného. Podívejte se: 32.433 úředníků a důstojníků dostane 189 mil. 866.440 Kč, zato 49.690 nižších dostane jen 47 milionů, tudíž o 17.000 více zaměstnanců dostane čtvrtinu toho, co bude dostávati vysoká byrokracie. Zde je viděti, komu vlastně prospívá tato vaše úprava, je viděti třídní rozdíl, který jest ještě podporován touto vládou, ve které jsou sociálfašisté. Je viděti, že vy, sociálfašisté, pomáháte nikoli nejubožejším dělníkům, nýbrž vysoké byrokracii. Jak dlouho ještě chcete klamati lid? Ten však chápe a pozoruje, co s ním zamýšlíte. Také vás 1. máje odbyl a nezúčastnil se vašich demonstrací, nýbrž demonstrací komunistické strany. Zaměstnanci to dobře chápou a říkají sami: Prosím tě, já dám na tiskový fond, ale neříkej to nikomu, oni by mne vyhodili, dělají přímo policejní špicly v drážních úřadech. Neříkej to před nimi, oni by mne zničili, jsou s to zničiti nejen mne, nýbrž i celou mou rodinu.