Žádáme a přejeme si za všech okolností, aby se co nejdříve přikročilo k reformě reformy správy, a aby obzvláště vymýcena byla všechna ustanovení, která znamenají omezení demokracie. Tu mám na mysli v první řadě jmenovací právo a ustanovení, která s tím souvisejí. žádáme to dnes, kdy to je všeobecně známo a kdy i strany, které se tehdy usnášely na reformě správy, podávají dnes návrhy na změny jednotlivých částí reformy správy. Dnes, kdy je jasno, že reforma správy potřebu je reformy, nemůžeme se dosti vynadiviti, že právě ministerstvo financí se nevzdává myšlenky reformy správ y, nýbrž že oproti ustanovením zákona a někdejším slibům chce tuto myšlenku sledovati dále.
Ministerstvo financí zabývá se myšlenkou sloučení slezského finančního ředitelství s moravským a jako důvod uvádí se navenek, že je to opatření, které je v intencích reformy správy, že toto sloučení moravsko-slezského finančního ředitelství neznamená nic jiného nežli další pokračování v reformě správy. Chtěl bych především konstatovati, že ve zprávě ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny o reformě správy výslovně s poukazem na slezské finanční ředitelství, za souhlasu vlády bylo vysloveno, že reformou správy zachování slezského finančního ředitelství zůstane nedotčeno. Oproti argumentaci o nutnosti sloučení obou úřadů, vycházející z reformy správy, stojí také někdejší prohlášení ministra financí Engliše, který prohlásil, že ministerstvo financí z politicky administrativního sloučení Slezska s Moravou nebude vyvozovati žádných důsledků. Je celá řada velmi důležitých důvodů, nikoli osobních, nýbrž jen věcných, které nutí obyvatelstvo Slezska k tomu, aby za všech okolností žádalo zachování slezského ředitelství jakožto druhé instance. Chtěl bych především poukázati na zeměpisné poměry Slezska, chtěl bych dále poukázati k tomu, že by v případě zrušení slezského finančního ředitelství všemu obyvatelstvu Slezska vznikly těžké hospodářské škody. Jen kdo zná poměry této země, dovede posouditi, jaký neproduktivní větší náklad by v budoucnosti znamenalo, kdyby obyvatelstvo bylo nuceno, aby ve všech daňových věcech, které souvisejí s druhou instancí, chodilo do Brna. K tomu přistupují velmi smutné zkušenosti v tomto oboru se zřízením moravské obvodní celní správy, s celou agendou celní správy, která dříve byla sloučena u zemského ředitelství v Opavě a přenesena do Brna. Získané zkušenosti jsou takového druhu, že obyvatelstvo právem klade největší odpor proti sloučení slezského finančního ředitelství s moravským. že sloučeni slezského a moravského ředitelství je v intencích reformy správy, jest otevřený důvod, který udává ministerstvo financi. Zle ještě jiné důvody. Pro vnitřní potřebu připravilo si ministerstvo také jeden důvod pro nutnost sloučení, a to pasivnost finančního ředitelství v Opavě. V rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny poukázal jeden kolega k tomu, že se u zvláštní daně výdělkové ukázala pasivnost. Nuže, to je správné, jedná se totiž o pasivnost v částce 127.000 Kč. O tuto částku bylo ředitelství v Opavě, pokud jde o zvláštní daň výdělkovou, v roce 1928 pasivní. Kdo zná daňové poměry a placení daní v obvodě slezského ředitelství, musí se diviti, že něco takového je možno. Šel jsem po věci a zjistil jsem, že již před válkou na základě zvláštní reformy pro zúčtování přímých daní, které v této formě byly kumulativně vybírány, bylo předepsáno vyúčtovati schodky a přebytky pro příslušný rok. Následkem zúčtování pro onen berní rok nemají nyní schodky a přebytky žádného vlivu na bilancování pro příští rok.
Berní reforma přinesla v tom pro Slezsko změnu, poněvadž podle zúčtovacích předpisu musily býti ryzí přebytky pro rok 1927 od roku 1928 súčtovány, což mělo nepříznivý vliv, pokud jde o zvláštní daň výdělkovou, v tomto roce. Kdyby bylo Slezsko mohlo vyúčtovati daně podle starých předpisů, byla by v účetní závěrce sotva vznikla pasivní položka, nýbrž byla by se shledala aktivní položka několika milionů. Další důvod pro pasivní saldo je v tom, že roku 1928 pro rekursní rozhodnutí a povolení k odpisu bylo provedeno vrácení značných obnosů k tíži platů na zvláštní daň výdělkovou. Při tom dlužno vzíti zřetel k tomu, že zajisté 90 % těchto odpisů a vrácení provedeno bylo bez vlivu finančního ředitelství, týkalo se to podniků, pro které vyměření a další úprava provedeny byly mimo území Slezska. Argument pasivnosti tedy padá. Je zde ještě jeden důvod. je rázu osobního a chci prozatím upustiti od bližšího vysvětlení.
Nyní mi dovolte několik slov ke kapitole národní obrany. Rozpočet byl oproti původně zamýšlené číslici zmenšen o 80 milionů. O tuto sumu tedy byl rozpočet snížen. Těšíme se z této skutečnosti částečně, skutečně však budeme se těšiti teprve tehdy, až před námi bude ležeti účetní závěrka za rok 1950. Shledali jsme, že přes omezeni výdajů ministerstva národní obrany za rok 1928 - za rok 1929 nemáme ještě účetní závěrky - zaznamenati je překročení rozpočtu o 80 milionů. Ministr národní obrany podával dvakrát zprávu, a to zde v branném výboru a naproti v poslanecké sněmovně o možnosti zkrácení služební doby Závazek provésti toto zkrácení a neodkládati je na věčné časy byl ve vší formě převzat do vládního prohlášení. Tím nápadnější jsou prohlášení ministra národní obrany, která na každého nepředpojatého činila dojem, jako by se méně jednalo o sdělení, v jaké míře má býti provedeno zkrácení služební doby, jako spíše o provedeni propagační akce pro zamýšlené zvýšení rozpočtu. Musím konstatovati, jestliže tato myšlenka byla pozadím prohlášení. pana ministra, že panu ministrovi ve vší formě sdělujeme, aby tuto myšlenku vypustil z hlavy. Co potřebuje pro to, aby zlepšil postavení rotmistrů a subalterních důstojníků a déle sloužících poddůstojníků, od kterých prý závisí, kdy má býti zavedena 14měsíční doba služební, ty to prostředky musí čerpati z obnosů, které má po ruce. Nepotřebuje žádných jiných prostředků, půjde-li cestou, která je předepsána, a to je nejlepší, nejkratší a nejpříznivější cestou, že provede zmenšení počtu sloužících vojínů, zkrátka snížení presenčního stavu. Svého času, když 24měsíční doba služební byla snížena na 18 měsíců, bylo ciferně dosaženo a vykázáno 127 milionů Kč. Ve skutečnosti byly úspory jistě ještě větší. Po metodách. které si pan ministr zase osvojil, že zkrácení vojenské doby služební na 14 měsíců nastane, až bude dosaženo potřebného stavu déle sloužících poddůstojníků, chtěl bych konstatovati, že nemůžeme tak dlouho čekati, poněvadž z minulosti víme, že by k tomu bylo potřebí ještě 7-8 let, bude-li počtu déle sloužících poddůstojníků přibývati stejný m tempem jako dosud. Pro snížení presenčního stavu mluví také množství jiných důvodů. Chci jen ještě konstatovati, že v Německu na 639 obyvatelů připadá 1 mobilisovaný, v Rakousku na 217, v Československu však již na 14 obyvatelů. Ovšem tuto cifru předčí ještě země, které pro nás nejsou příkladem, tak přijde v Estonsku na 12, v Italii na 12, v Jugoslavii na 8 a ve Francii dokonce na 7 obyvatelů jeden mobilisovaný vojín. Upouštím-li tentokráte od toho, abych zkoumal jednotlivé číslice rozpočtu, děje se tak proto, poněvadž vytvořením fondu pro ozbrojení právě tato položka, která by se měla zkoumati, odňata je přezkoumání se strany Národního shromáždění. Fond pro ozbrojení nelze, jak známo, kontrolovat. Jeho prostředků může pan ministr národní obrany používati, jak chce. Právě v nynějším okamžiku bylo by však potřebí podrobiti fond pro ozbrojení a způsob jeho používáni přesné kontrole. Je známa pozoruhodná brožurka a zprávy v poslední době o mezinárodních souvislostech zbrojního průmyslu. Můžeme na podobné příklady spojenectví zbrojního průmyslu poukázati také v Československu. Škodovy závody pracují s francouzským kapitálem a ještě drastičtějším příkladem je továrna na výbušné látky Sentim u Pardubic, kterou založila Živnobanka za účasti Nobelovy průmyslové společnosti Société Centrale de Dynamits v Paříži a Nobelovy a. s. ve Vídni.
V přítomné době vidíme boj dvou podniků Živnobanky, mezi Škodovými závody, na kterých je Živnobanka zúčastněna. a Českomoravskou, kde tomu je stejně. Živnobanka svého času ze strachu před socialisací a postátněním dohodila Škodovy závody francouzskému podniku Schneider-Creuzot. Škodovy závody mají dnes v Československu přímo monopolní postavení ve zbrojním průmyslu. Obchodní praxe Škodových závodů je taková, že bychom také my měli všechnu příčinu zabývati se tím podrobně, a to při rozhovoru o prostředcích ministerstva národní obrany. Živnobanka klidí při dodávkách na zbrojení obrovské zisky, využívá svého monopolního postavení při dodávkách na zbrojení takovým způsobem, že pak Škodovy závody mohou ostatním podnikům při všem ostatním obvyklém zboží dělati špinavou konkurenci tím, že pro ostatní výrobky stanoví ceny vylučující jakoukoli soutěž. Pan ministr národní obrany bude musit vysvětliti, jaké důvody vězí za tím, že se generální ředitel brněnské zbrojovky Růžička náhle vzdal svého místa jako generální ředitel a přešel k Českomoravské. Českomoravská měla ve svém boji o dodávky na zbrojení malý úspěch potud, že obdržela rozkaz dodati na zkoušku 2 děla. Tato dvě děla nevyrobila sama, nýbrž objednala je u firmy Vickers v Anglii, opětně to důkaz spojenectví a mezinárodnosti veškerého zbrojního průmyslu. Chci vyjmouti jen dvě číslice z rozpočtu, totiž obnosy stanovené pro manévry a pro výbušné látky. Ohledně manévrů dlužno se zmíniti o následující zajímavé podrobnosti. Náš generální štáb popírá vždy odvislost od francouzské vojenské organisace a od francouzského vojska. Dne 27. června 1929 přinesla korespondence La Presse Associée, vycházející v Paříži v jazyku německém, následující zprávu: Šéf francouzské vojenské mise generál Faucher odejel právě se 14 důstojníky do Košic, aby provedl přípravy pro letní manévry, které se v tomto roce budou konati na Slovensku. Vidíte, jak veliký je stupeň odvislosti naší vojenské organisace od francouzského vojska. Možná, že tato důkladná příprava pro manévry měla za výsledek, že způsobila škodu na materiálu v částce 10 milionů Kč, a že u modré armády bylo zajato celé velení 8. divise. Smutnou kapitolou u těchto manévrů však je, že u červené armády prý počet úmrtí následkem útrap činil 18 mužů. (Místopředseda Luksch převzal předsednictví.)
Měli jsme také v roce 1929 25 leteckých neštěstí, spojených s 22 případy úmrtí, a obzvláště politováníhodná 2 letecká neštěstí v den narozenin presidentových. To bylo způsobeno akrobatikou prováděnou ve vzduchu. Konstatuji to obzvláště proto, poněvadž již před lety tehdejší ministr národní obrany, nynější pan ministerský předseda, prohlásil, že akrobacie letadel byla co nejpřísněji zakázána. Bylo by vlastně samo sebou zřejmé, aby velitel, který nařídil tuto akrobacii, byl vzat k odpovědnosti, byl-li jde skutečně takovýto rozkaz. Jiné letecké neštěstí událo se před několika dny v Prostějově a vyžádalo si dvě oběti smrti. Jako příčina uvidí se vynechání motoru. V důvodové zprávě k rozpočtu. na rok 1929 bylo uvedeno: Zvláštní snahou bylo zvýšiti všemi prostředky bezpečnost letectví, a to hlavně zvýšením koeficientu bezpečnosti a postupným vylučováním starších typů z provozu, které tomuto koeficientu neodpovídají. Zdá se tedy, že dodnes není provedeno vyloučení letadel již nevyhovujících, a tím se vysvětlují tyto oběti. Napoleon řekl již roku 1808: Ve válce znamená duch vojska tři čtvrtiny, rovnováha numerických sil jen jednu čtvrtinu. Tu musíme konstatovati, že se přes stížnosti rok od roku přednášené ještě stále neutvářily příznivé poměry, za kterých naši vojáci musí konati svou službu. Toho máme dva důkazy které mluví za celé svazky, a to především počet sebevražd vojínů, který se nezmenšil, nýbrž který se naopak pohybuje na vzestupné linii, kdežto na příklad v Německu bylo možno ve veřejné schůzi říšské rady poukázati k tomu, že počet sebevražd vojínů v Německu klesá. Co se týče sebevražd vojínů, jsou to posádky v Olomouci a v Pardubicích, které tu obzvláště vynikají. Nutno konstatovati, že v každém případě stále ještě se provádí stará politika věc ututlati, že sice snad ministerstvo národní obrany vydá rozkaz zjistiti vinníky, že se však u vojska vykoná vše, aby vinníci nejen nebyli nalezeni, nýbrž že se, poukáže-li se na nějakou vinu, podnikne všechno možné, aby se věc pokud jen možno ututlala.
V těchto dnech provedeno bylo u divisního soudu v Olomouci líčení. V Opavě vehnal štábní kapitán Sýkora vojína jménem Fuchs přímo do smrti. Nebylo by tak daleko došlo, kdyby ministerstvo národní obrany bylo zkoumalo stížnosti o poměrech u tohoto pluku, které jsem opětovně přednesl. Štábní kapitán poslal tohoto vojína, který byl v poddůstojnické škole jedním z nejlepších žáků, během necelého 1 1/3 roku neméně než 24krát k raportu a také ho potrestal. V době však, když štábní kapitán Sýkora nebyl u baterie, asi po půl roku, nebyl tento voják poslán ani jednou k raportu anebo trestán. Tyto poměry jsem zde odhalil. Sýkora měl vojína Fuchse v podezření, že jest informátorem. V zimě předešlého roku při krutém mrazu měl Fuchs strážní službu a zašel na chvíli od vrat do strážnice, byl proto zastaven a nyní si ho dal Sýkora zavolati a řekl mu: >Řekněte mi, kdo dal informace Joklovi a vyjdete bez trestu, ne-li, udám vás u posádkového soudu.< Poněvadž vojín nemohl udati informátora, bylo skutečně proti němu u posádkového soudu podáno oznámení. (Sen. dr Heller (německy): To je přece efektivní vydírání!) Ano, to je efektivní vydírání. Vojín byl skutečně udán a vzal si na to život. Když jeho strýc přišel ke štábnímu kapitánu Sýkorovi a tázal se ho: >Co je s mým synovcem, prý se zastřelil<, zavolal štábní kapitán jednoho vojáka a řek mu: >Vyhoďte toho člověka.< Při prvém líčení v Opavě byl štábní kapitán odsouzen na 14 dní do žaláře. Odvolal se proti tomu a bylo neřízeno nové přelíčení. Při něm nebyli vyslechnuti všichni průvodní svědkové a nebylo jim také uvěřeno. Tak bylo mezi jiným uvedena, že jednomu hlavnímu průvodnímu svědkovi proti štábnímu kapitánu Sýkorovi nelze věřiti, poněvadž je v podezření, že jako kancelářská pomocná síla dával novinám zprávy. To jsou důvody, proč se nevěří svědecké výpovědi zachovalého člověka. Bylo prokázáno a zjištěno, že tento důstojník prováděl tresty, aniž by je zanášel do trestního protokolu. A soud rozhodl, že je to u pluku všeobecně zvykem, že se tresty do trestního protokolu nezapisují. A konec všeho byl, že první rozsudek nebyl potvrzen, Sýkora byl potrestán jen disciplinárním trestem 14 dnů.
Protějškem k těmto sebevraždám vojínů, který poměry v naší armádě jakoby bleskem osvětluje, jsou četné deserce. Neuvedu žádný pluk, a to proto, poněvadž ministerstvo národní obrany nejen zakázalo podávati zprávy poslancům a senátorům, nýbrž poněvadž jsou tu dva případy, kde vojenský prokurátor podal žalobu proti neznámým pachatelům, a to proti osobám, které prý jsou mými informátory, a to pro prozrazení vojenského tajemství. Je to neslýchaná věc, to nebylo by v Rakousku bývalo nikdy možno. (Výkřiky.) Proti vojínu, který v procesu Sýkorově podal přitěžující svědectví proti kapitánovi, bylo podáno oznámení pro falešné svědectví, je nyní obžalován a jeho svědkům, které vede, že ihned, když se případ udál, učinil svým kamarádům o tom sdělení, nepřikládá se víry.
Před nedávnem prošla tiskem zpráva, že u pěšího pluku v Bruntále odnesli vojáci 2 strojní pušky do Německa, že německo poslalo vojáky i se strojními puškami zpět, poněvadž Německo dnes těchto věcí nepotřebuje. To nebylo nic velkorysého. Německo těchto modelů nepotřebovalo, poněvadž tu byl již dřívější případ, a to u téhož pluku, kde vojáci přešli s puškami přes hranice. U jistého dělostřeleckého pluku na hranicích - nejmenuji ho, aby vojenský prokurátor neměl zase příčiny k žalobě proti neznámý m pachatelům pro prozrazení vojenského tajemství - došlo k těmto desercím: 1923 5 německých a 1 český vojín, 1924 5 Němců a 1 Slovák, 1925 2 Češi a 12 Němců, 1926 7 Čechů a 4 Němci, 1927 20 Němců, 11 Čechů, 1 Polák, 2 Slováci, 1928 10 Němců, 6 Čechů a 2 Slováci. Všechny národnosti jsou zastoupeny, důkaz toho, že nechuť ke službě a protest proti poměrům je něco mezinárodního, na čemž vojíni všech národností jsou zúčastněni.
Musíme žádati změnu kursu. Žádáme od ministerstva národní obrany, aby učiněno bylo vše, aby se s našimi dětmi, které slouží u vojska, zacházelo lidsky a aby s veškerou přísností bráni byli k odpovědnosti ti, kdož se nějakým způsobem proti vojínům proviní.
Koleda Karas citoval v rozpočtovém výboru ducha Žižkova, ducha středověku a násilí ve všech formách. Kolega Karas není přece tak bojovný, jak znějí jeho slova. Touží méně po duchu Žižkově nežli po dobách, kdy lidé docházeli blaženosti na hranicích, to byla asi doba Žižkova. Žádáme od vojenské správy, aby respektovala zastupitelství lidu, aby se přestalo s tím, že se vojenská organisace považuje za stát v tomto státě.
Zpět ke kursu z roku 1919 a 1920, kdy tu byla ještě vůle provésti demokratické zásady také, pokud jde o organisaci vojska, zpět k roku 1920 však také, pokud jde o zmenšení militarismu! Stále ještě plně platí základní myšlenky, které tehdy byly směrodatnými pro vybudování našeho vojska. Ve zprávě k brannému výboru z roku 1920 praví se: >Více převahou ducha nežli surovým násilím fysických zbraní vítězili podle Palackého naši předkové.< Každé slovo platí ještě dnes. Pan ministerský předseda prohlásil tehdy jako zpravodaj k brannému zákonu: >Víme také, že nás naše strategická poloha často bude nutiti k tomu, abychom nejtěžší problémy ochrany státu přenechávali spíše ministru věcí zahraničních nežli ministru války.< Roku 1920 panoval duch rozumu, stáli jsme pod dojmem hrůzy světové války. Roku 1930 místo rozumu panuje bůh války. Všechny hrůzy světové války jsou.zapomenuty. Budeme hlasovati pro rozpočet, neupustíme však také. od toho, abychom při každé příležitosti a všemi prostředky, které máme po ruce, poukazovali k tomu, že snížiti dlužno militarismus v našem státě.
Místopředseda Luksch (zvoní): Další slovo má pan sen. Tschapek.
Sen. Tschapek (německy): Slavný senáte! Musíme nyní v dubnu projednávati rozpočet na rok 1930, a to, jak řekl pan ministr financí, z toho důvodu, že se konaly volby a že bylo nutno nejdříve slyšeti obyvatelstvo. Volby se však konaly již v listopadu a divíme se jen, že pan ministr financí neřekl, že rozpočet mohl býti vyřízen již dříve. Rozpory ve vládní většině vedly právě k tomu, že se teprve nyní dostáváme k projednání rozpočtu. Mluvilo se k rozpočtě v poslanecké sněmovně, v plenu i ve výboru, rovněž tak zde, ale na rozpočtu nesmí se nic měniti. Tu musíme se přece mimoděk ptáti: k čemu vlastně to všechno? Proč máme zde mluviti, když již předem je jisto, že rozpočet musí býti přijat tak, jak byl v poslanecké sněmovně vyřízen?
Podle mého názoru bylo by lépe ustanoviti na místo senátu t. zv. hospodářský parlament, ve kterém by byli zastoupeni dělníci, rolníci, živnostníci, obchodníci a průmyslníci. Myslím, že by se tu vykonala zdárná práce. (Sen. Jarolim (německy): Byly by pak odstraněny všechny třídní rozdíly?) Ale kolego Jarolime, domluvili bychom se přece mnohem lépe, nežli zde v senátě. (Sen. Jarolim (německy): To je přece neupřímnosti) Čemu říkáte neupřímnost? Hospodářský parlament, jak my si jej představujeme, bude se skládati ze řady povolání, která by ke všem otázkám hospodářského života musila zaujmouti stanovisko. Dříve jste také vy zaujímali zde stanovisko proti různým věcem a dnes mluvíte pro.
Obracím se nyní ke kapitolám rozpočtu. Dávky, které stát vybírá a které se předpisují ve formě nejrůznějších daní, zatěžují živnostenský stav mimořádně a náš hospodářský život trpí obrovsky vysoký mi dávkami. Příčinou nynější hospodářské krise není v poslední řadě to, že zatížení výrobních stavů je příliš vysoké, jestliže pan ministr financí sám nahlíží, že veřejná břemena jsou o jednu miliardu příliš vysoká, pak je to přiznání, které srdečně vítáme, které jsme však jako zástupcově hospodářského života již vždy pronášeli jako svůj požadavek. Mají-li se naše poměry výrobní a existeční utvářiti přiznivěji, pak musí nejdříve nastati snížení státního hospodářství samotného. Zaznamenáváme se zadostiučiněním, že exposé vana ministra financí obšírně podškrtlo tento požadavek, podle něhož, je důležitou úlohou našeho státu přikročiti ke snížení veřejných břemen. Mezi tím rozuměti dlužno samozřejmě také odstranění daně z obratu, poněvadž tyto dávky naši výrobní zboží a obchod neslýchaným způsobem zdražují a odstraněním těchto dávek mohli bychom se vrátiti zase k normálním poměrům. Odstranění této daně a snížení veřejných břemen přispěje zajisté k povznesení a posílení spotřeby, čímž zase zjednati lze plnocennou náhradu za tyto druhy dani, a to ve formě přirozených druhů.daní, které plynou ze zvýšené výroby a zvýšené spotřeby.
Ze všech těchto důvodů je pro živnostenský stav naléhavě potřebí zabývati se více věcmi státního hospodářství. - I když státní výdaje za tento rok oproti loňskému roku činí o 167 milionů méně a příjmy udány jsou částkou 170 milionů nižší, tož jsou tyto sumy stále ještě tak vysoké, že trvale jsou pro naše hospodářství a pro náš střední stav nesnesitelné. Vidíme však také z rozpočtu, že je to dílo jen zdánlivé, poněvadž nebéře naprosto žádného zřetele ke skutečným potřebám a skutečným poměrům a není tudíž vybudován na praktických zkušenostech z předchozích let. Prohlašuji s politováním, že jsme se loňského roku zasazovali o toto zdánlivé dílo, ale ti pánové, kteří loňského roku by li našimi největšími odpůrci, zasazují se o ně dnes. (Sen. Jarolim [německy]: Jen s tím, rozdílem, že vy jste loňského roku k tomu vůbec nemluvili!) Pardon, pane kolego Jarolime, chtěl bych poznamenati, že jsme loňského roku k tomu také zaujali stanovisko. (Sen. Stöhr [německy]: To na věci ničeho nemění!) Rozpočet neodpovídá skutečným poměrům, také loňského roku nebylo vzato zřetele k praktickým zkušenostem, které jsme zde v senátě a v poslanecké sněmovně přednesli ústy svých kolegů. Praxe ukázala, že přímé daně následkem hospodářské krise neustále klesají, a přesto byly v letošním rozpočten zase zařaděny obnosy, které neodpovídají skutečnostem. Je zvláštní, že je vždy snahou zvýšiti výnos přímých daní v rozpočtu, ačkoli, skutečný v ý nos stále víc a více klesá, kdežto výnos nepřímých daní, který ve skutečnosti rok od roku stoupá, udává se v rozpočtu vždy nižší částkou.
Pan ministr financí stěžoval si ve svém exposé ke státnímu rozpočtu velmi trpce do domnělého nedostatku berní morálky a zdůraznil nutnost obranných opatření u berních úřadů. Živnostnictvo a obchodnictvo musí co nejrozhodněji protestovati proti tomuto paušálnímu podezřívání a na druhé straně konstatovati s politováním, že dosud také berní úřady, povolané k hájení zákona, nedbají obzvláště předpisů o ukládání daní. Vedlo by příliš daleko, kdybych chtěl uvésti mnohé příklady, které jsou mi známy, kdy berní úřady zákonných ustanovení přímo nedbaly a tento postup snažily se zastírati brutálním jednáním s poplatníky. V rodném mém městě dostávají nyní velmi mnozí živnostníci výzvu podati přiznání, která již svého času v pravý čas podali, a mají v rukou příslušné potvrzení, takže se musejí domnívati, že se přiznání u berního úřadu samotného ztratila. Tážeme se: kde je zde vina, snad u živnostníků? Tvrdím, že vina je u berních úředníků, kteří mají první žádost v zásuvce, a když se druhá žádost nerovná první žádosti, spatřují v tom možnost, aby toho člověka jinak zdanili. (Sen. Jarolim [německy]: Když on však jim dá potvrzení!) Pardon, měl jsem u nás opětovně případy, kdy měl poplatník v rukou písemné potvrzení, ale přesto prohlásil berní úřad, že tu žádného přiznání není. Nebyl žádný požár u berního úřadu, ale přiznání zmizelo. Ano, kde tu zůstává berní morálka a lze se ještě diviti, když se živnostníci střeží předkládati obchodní zápisy, a za těchto okolností raději odvolávají své rekursy, poněvadž jim hrozí nebezpečí, že se jim jejich zápisy u berních úřadů ztratí. Dlužno tudíž proti požadavku pana ministra financí po větší morálce u poplatníků postaviti také požadavek, aby také berní úřady, jak to již svého času bylo slíbeno k důvodové zprávě k novému daňovému zákonu, přiměřeně dbaly zákonů.
Krisí, která nastala v různých oborech našeho národního hospodářství, značně spolu trpí živnostnictvo a obchodnictvo následkem poklesu kupní síly širokých vrstev obyvatelstva. Musí tudíž na finanční správu vznésti požadavek, aby při vyměřování a ještě více při vybírání daní a veřejných dávek brala k tomu nejširší zřetel a aby přiměřeným způsobem na to upozornila berní úřady. Podaná odvolání, opravné prostředky a žádosti všeho druhu dlužno vyřizovati s pokud možno největším urychlením a dlužno konečně pečovati o to, aby odvolání, která déle než 1 rok leží u berních úřadů nevyřízena, nyní konečně s přibráním všech sil byla vyřízena před počátkem nového ukládání daní.
Finanční správu samotnou podrobiti dlužno důkladné reformě na podkladě obchodních zásad. Obzvláště dlužno pečovati o dostatečný počet obchodnicky vyškolených a také přiměřeně dobře placených úředníků, kteří by dovedli projeviti potřebné porozumění pro potřeby a poměry poplatníků. Obchodníci a živnostníci musí obzvláště žádati, aby se ve styku s poplatníky jednalo podle obchodních zásad, s patřičným ohledem a zdvořilostí a aby jakékoli zbytečné obtěžování podplatníků přestalo.
Obzvláště dlužno přestati s vyžadováním zcela zbytečných vysvětlení při určení krátké lhůty, jakož i s požadováním zdlouhavých výkladů, detailů a opisů účtů, které vyžadují mnoho času, zvláště když se to děje v době největšího obchodního ruchu. Také, pokud jde o revisní komise, nutno žádati, aby před konečným zrušením tohoto zařízeni, vzniklého z válečných poměrů, takovéto revise prováděny byly jen ve výjimečných případech a pak také s přiměřeným zřetelem k hospodářským potřebám poplatníkovým a mimo sezonu.