Předseda (zvoní): Jednání je skončeno.

Byly podány pozměňovací a resoluční návrhy sen. Nedvěda a druhů.

Prosím pana tajemníka senátu, aby je přečetl.

Tajemník senátu dr. Šafařovič (čte):

K osnově tisk 152:

1. § 1 pozměňuje se takto:

"Účinnost zákona čís. 44/1928 prodlužuje se do 30. června 1931 se změnami v dalších návrzích uvedenými."

2. Odstavec první a druhý § 2 se škrtá.

3. Do § 2 vloží se toto:

K odstavci prvnímu §u 1 zákona čís. 44/28 připojuje se věta: "Ustanovení toto netýká se nezaměstnaných dělníků a těch, kteří bez vlastní viny upadli do tísně."

4. Do § 2 se vloží následující:

V § 22 zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., škrtá se poslední věta odstavce druhého, jenž zní: "Přeplatků za dobu minulou nelze zpět žádati" a nahrazuje se větou: "Pronajimatel jest povinen nájemníkovi přeplatku za dobu minulou vrátiti."

5: Do § 2 vloží se toto:

"V §u 31 zákona čís. 44/1928 škrtá se odstavec šestý čís. 2."

K osnově tisk 151:

1. Do § 5 zákona čís. 45 ze dne 28. března 1928 vloží se za první odstavec dodatek: "Obec bydliště deložovaného nájemníka jest povinna deložovanou rodinu umístiti v řádném bytě."

2. V § 5 zákona čís. 45 ze dne 28. března 1928 škrtá se odstavec 3.

Resoluční návrh:

"Senát N. S. R. Čs. ukládá předsednictvu senátu, aby protestovalo u presidia rady městské a magistrátu hlav. města Prahy proti násilnému a brutálnímu ničení chudičkých obydlí obyvatel barákových kolonií."

Předseda (zvoní): Přeje si pan zpravodaj slovo? Prosím.

Doslov má zpravodaj výboru soc.politického k předloze č. t. 152, pan sen. Johanis.

Zpravodaj sen. Johanis: Slavný senáte! Debata o předložených osnovách dokázala, jak je problém bytový složitý a důležitý. I když chci býti co nejstručnější, musím přece jenom říci vůči vývodům pana dr. Havelky, který řekl, že právo majitelů domů a domků našimi zákony o ochraně nájemníků bylo uloupeno, že tento výrok od něho, jako právníka, nepovažuji za správný, ať již byl míněn třeba obrazně, poněvadž jsme si všichni vědomi, i ti, kteří jsou majiteli domů a domků, že ochrana nájemníků, jak jsem řekl při své zprávě a původním proslovu, byla dělána v zájmu veřejného pořádku nejenom u nás, ale také v jiných státech.

Jestliže říká pan dr. Havelka, že je na Vinohradech 2000 prázdných bytů, odpovídám, že bych rád znal jejich adresy. Je možno, že u některých stavitelů, zejména u p. stavitele Krofty jsou některé byty volné, ale ne proto, že by nebyla poptávka, nýbrž proto, že se tam žádá za pokoj s kuchyní 6, 8 až 9 tisíc Kč. Proto jsou ty byty prázdné. Ale nevěřím, že je tam pokoj s kuchyní prázdný, nejvýš, že se bude jednati tam o větší byty prázdné. Páni, kteří jsou Pražané a bydlí na Vinohradech, nejlépe vědí, že tato číslice je trochu přehnaná.

Jinak je nutno říci, pokud jde o majitele domů, zejména ve velkých městech, že měli tu výhodu, že na svém domě stavěli nástavby a že oni požívají ochrany nájemníků. Je známo pánům, kteří bydlí v Praze, že je celá řada majitelů domů, kteří byli majiteli domu anebo koupili dům a postavili nástavbu, tuto nástavbu pronajmuli draho a jinde bydlí a při tom požívají ochrany nájemníků a mají výhody. (Slyšte!)

Tady bylo řečeno s obou stran, jak s pravé, tak s levé, že pro domácí a nájemníky zákon neznamená nic. A přece o přijali, poněvadž se bez něho neobejdou. A to, že zde byly kritisovány různé zlořády, zejména se strany zástupců klubu komunistického, odpověděl bych na to: Pánové, kdo vládne na pražské radnici? (Hlas: Většina!) Vy tam máte 17 zástupců. Já jsem kol. Nedvědovi řekl ve výboru, je-li potřebí někde kritisovati, ať se kritisuje na pražské radnici. (Tak jest!) A ta věc, která se v Edenu stala, zaslouží kritiky. Ale, prosím, my nezodpovídáme v zákonodárných sborech, poněvadž my se nezaměstnáváme administrativou, my se nezaměstnáváme exekutivou věcí. Věci samotné zasluhují kritiku, ale doporučuji komunistickému klubu, aby jejich členům uložil, aby oni zájmy těch rodin v Edenu náležitě hájili.

Jinak nemám, co přičiniti. Navrhuji, aby návrhy pozměňovací i resoluce byly zamítnuty.

Předseda (zvoní): Doslov má dále pan zpravodaj sen. Riedl k č. t. 151.

Zpravodaj sen. Riedl: Slavný senáte! Proti zákonu o odkladu exekučního vyklizení místností nebyly zde předneseny žádné vážnější námitky. Toliko pánové z komunistické strany přednesli nějaké námitky a také podali pozměňovací návrhy. Mně jako zpravodaji nepřísluší polemisovati s vývody, které zde byly předneseny, my musíme bráti věc, jak je, a suše konstatovati faktum, že bychom škodili více než prospěli, kdybychom návrhy, které byly podány na změnu jednotlivých ustanovení, při jímali, poněvadž jistě zákon tento nesnese odkladu, a myslím, že by nám byli málo vděčni ti, kterých se to týká.

Pokud se týká resoluce, kterou navrhuje komunistický klub, chci přičiniti zde jedno. My jsme zákonodárným sborem a nemůžeme proto činiti nějaké apely na výkonnou moc. A myslím si, že u nás v senátě bychom měli seriosněji a vážněji zabývati se takovými věcmi. My přece nemůžeme na základě pouhých novinářských zpráv, aniž bychom znali podstatu věcí, rozhodovati o tom, zdali přísluší magistrátu výtka, či nikoliv. Jsou zde určitá zákonná ustanovení, kterých musí dbáti administrativa, a jistě také především zákonodárný sbor. Musili bychom se nejdříve přesvědčiti, zdali opatření magistrátu bylo proti zákonným ustanovením, a pak teprve mohli bychom usnésti, aby předsednictvo senátu protestovalo. Nám nejde o způsob, jakým bylo postupováno. My jistě se způsobem, jakým bylo postupováno, jsou-li správné vývody komunistických řečníků, souhlasiti nemůžeme. Ale to samo o sobě nestačí k tomu, abychom vytýkali určitou věc, je-li v zásadě správná a oprávněná. Musím proto navrhnouti, aby tato resoluce byla zamítnuta.

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování o

4. zprávě I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 142) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje a doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků. Tisk 152.

Vzhledem k podaným návrhům pozměňovacím hodlám dáti hlasovati o tom zákoně takto:

o §u 1 podle návrhu sen. Nedvěda a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;

o §u 2 podle návrhu sen. Nedvěda a druhů na škrtnutí odst. 1. a 2., budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové, pak o návrzích sen. Nedvěda a druhů na trojí vložku do tohoto paragrafu, pak

o §u 3 až 5, o nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podlé zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Námitek nebylo.)

Námitek není, budeme tak postupovati.

Kdo souhlasí, aby § 1 osnovy pozměněn byl ve smyslu návrhu sen. Nedvěda a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 1 osnovy zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento je schválen.

Kdo souhlasí, aby odst. 1. a 2. §u 2 osnovy byl škrtnut podle návrhu sen. Nedvěda a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento se přijímá

Kdo souhlasí, aby do právě přijatého §u 2 osnovy vložen byl doplněk k §u 1 zákona čís. 44/1928 podle návrhu sen. Nedvěda a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí, aby právě přijatý § 2 osnovy doplněn byl k §u 2 zákona čís. 44/1928 podle návrhu sen. Nedvěda a druhů, nechť zvedne ruka. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Kdo souhlasí dále s tím, aby do právě přijatého §u 2 osnovy vložen byl doplněk §u 31 zákona čís. 44/1928 podle návrhu sen. Nedvěda a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí konečně s tím, aby §§y 3 až 5 osnovy, její nadpis a úvodní formule schváleny byly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh ten byl přijat.

Tím byla přijata celá osnova zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové ve znění souhlasném s usnesením poslanecké sněmovny, tisk 142.

Ve smyslu přiznané pilnosti budeme hlasovati ihned také ve čtení druhém. Táži se pánů zpravodajů, mají-li nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Johanis: Nemám.

Zpravodaj sen. Zimák: Nemám.

Předseda: Kdo souhlasí, aby osnova zákona, její nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova, její nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení druhém ve znění, usnesena poslanecké sněmovny.

Dále budeme hlasovati o

5. zprávě výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 141) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností. Tisk 151.

Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati o tomu zákoně takto:

o §u 1 až 3 podle zprávy výborové; pak o návrhu sen. Nedvěda a druhů na doplnění z 1. odst. §u 5 zákona čís. 45/1928; pak o návrhu sen. Nedvěda a druhů na škrtnutí odst. 3. §u 5 zákona 45/1928; pak o nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Námitky nebyly.)

Nejsou. Budeme tedy tímto způsobem postupovati.

Kdo souhlasí, aby §§y 1 až 3 osnovy zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento se přijímá.

Kdo souhlasí, aby právě přijaté paragrafy doplněny byly podle návrhu sen. Nedvěda a druhů vložkou za 1. odst. §u 5 zákona čís. 45/1928, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí dále s tím, aby právě přijaté uvedené paragrafy doplněny byly tak, aby odstavec 3 §u 5 zákona čís. 45/ 1928 podle návrhu sen. Nedvěda a druhů byl škrtnut, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá.

Kdo souhlasí konečně s tím, aby nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijato.

Tím byla přijata celá osnova zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém ve znění souhlasném s usnesením posl. sněmovny, tisk 141.

Ve smyslu přiznané pilnosti budeme ihned hlasovati ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zda má nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. Riedl: Nemám.

Předseda: Kdo souhlasí, aby osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijaty byly ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova, její nadpis a úvodní formule přijímají se také ve čtení druhém ve znění usnesení poslanecké sněmovny.

Nakonec prosím, kdo souhlasí s resoluci sen. Nedvěda a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce ta se zamítá.

Přikročíme nyní k dalšímu bodu pořadu, jímž je:

6. Zpráva výboru národohospodářského k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 145) o vládnom návrhu zákona, ktorým sa upravuje užívanie niektorých pastvín v zemiach Slovenské, a Podkarpatoruské v ročných pastevných obdobiach 1930 - 1932. Tisk 153.

Navrhuji projednání této věci v celkové době půl hodiny se stanovením lhůty řečnické na dobu 10 minut.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Zpravodajem je pan sen. Pivko. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Pivko: Slávny senát! Národohospodársky výbor prejednal usneseníe posl. snemovne o vládnom návrhu zákona, ktorým sa upravuje užívanie niektorých pastvín na Slovensku a Podkarpatskej Rusi v ročných pastevných obdobiach 1930 - 1932.

Na Slovensku a Podkarpatskej Rusi zaoberajú sa maloroľníci prevažne chovom dobytka. Vzhľadom na to, že nemajú dostatok potrebných pastvín, bolo nutné po válke učiniť opatrenia, aby drobnému roľníckemu ľudu bolo zabezpečené za primeranú náhradu dosiahnuť užívanie cudzej pôdy pre účele spoločnej pastvy.

Na Slovensku bola táto otázka riešená už r. 1919 nariadením býv. ministra s plnou mocou pre správu Slovenska. 1. 1921 bola táto vec upravená vládnymi nariadeniami pre Slovensko, ktoré ponechaly v platnosti t. zv. Šrobárovo nariadenie, nakoľko neodporovalo týmto vládnym nariadeniam, a pre Podkarpatskú Rus vlád. nariadením zo dňa 21. mája 1921, č. 201 Sb. z. a n. V r. 1922 a 1923 došlo k obnove týchto úprav. R. 1924 bolo prikročené k jednotnej úprave zákonov pre obidve zeme zo dňa 26. apríla, č. 87 Sb. z. a n., a to na ďalších 6 ročných pastevných období, t. j. do konca r. 1929.

Pri tom bol ten predpoklad, že následkom pozemkovej reformy dostane sa obciam do konca r. 1.929 dostatočných pastvín a že po r. 1929 nebude treba predlžovať užívacie práva, získané zákonom. Tento predpoklad sa nesplnil. Je pravda, že pozemkovou reformou boly pridelené obciam a pasienkovým družstvám veľké plochy pastvín do vlastníctva, ale tieto pridelené plochy pre pasienkové potreby vzhľadom na vzrastajúci chov dobytka nedostačujú, je teda nutnosťou predĺženie zákona na ďalšie 3 roky, t. j. do konca r. 1932. Dá sa očakávať, že za tieto 3 roky následkom lesnej reformy bude možné otázku udržovania užívacích práv na cudzej pôde vôbec zlikvidovať.

Podstatná zmena proti dosavádnemu stavu sa javí v tom, že podľa novej úpravy vydajú úrady pastevné poriadky, ktorými budú bližšie upravené pomery v používaní pastvín a ďalej, že návrh pripúšťa možnosť, aby bol vyberaný primeraný príspevok na obhospodarovanie dosiahnutých pastvín.

Preto národohospodársky výbor navrhuje slávnemu senátu, aby usneseníe poslaneckej snemovne dotyčného zákona prijal.

Předseda (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan sen. Lokota.

Sen. Lokota (malorusky): Vážený senát! Chcem povedať niekoľko slov k návrhu zákona č. 145, ktorý normuje užívanie niektorých pastvín tiež na Zakarpatskej Ukrajine. Ako viete, panuje na Zakarpatskej Ukrajine veľká bieda hospodárska kríza vo všetkých oboroch dosahuje svojho vrcholu. Preto obyvateľstvo nemôže platiť za pasienky tie samé ceny, ako v minulých rokoch.

Na celú zem prišly ťažké časy. Obyvateľstvo; ktoré sa výhradne živí chovom dobytka, keďže niet u nás úrodnej zeme, je ohrožené vo svojej existencii, lebo nemôže platiť za pasienky primerané ceny. Rozhodne sa domáha sníženia týchto poplatkov, prípadne úplného ich zrušenia. Tieto poplatky úplne ho ničia.

Obyvateľstvo Zakarpatskej Ukrajiny do svetovej vojny ukázalo veľkú schopnosť k chovu dobytka. Za Rakúska dostávalo dokonca zvláštne odmeny za vzorný chov dobytka, ktorý sa vyvážal vo veľkom množstve za hranice do Nemecka. Ako má tento zničený ukrajinský sedliak na Zakarpatí chovať tento dobytok, keď hospodárske pomery na Zakarpatskej Ukrajine sú ďaleko horšie, než v iných oblastiach republiky, keď štát ustanovuje za pasienky vysoké poplatky a keď tento sedliak nemá kde pásť.

Vysoké ceny, veľké daňové bremená utiskujú nášho sedliaka so všetkých strán. Zaťažujú ho poplatky za pasienky, za pastierov, za soľ, za nápravu a čistenie polonín, tak že to úhrnom robí veľa peňazí a náš sedliak nemôže ich platiť a nemôže svoj dobytok mať na pastve.

Preto ja menom obyvateľstva Zakarpatskej Ukrajiny by som žiadal, aby ste sa podívali na tú našu biedu, na tie pomery, v ktorých tam žijeme, aby ste sa podívali, ako ten ľud má rád svoj dobytok a pri tom z jeho chovu nemôže zaplatiť najpotrebnejšie svoje vydania, aby ste sa presvedčili, že štát nemôže počítať s podporou tohoto obyvateľstva, keď ono samo nemá existenčnej možnosti.

Naše pomery sú úplne iné ako u vás, naše chudobné obyvateľstvo v týchto dierach, v týchto ďalekých kútoch republiky veľmi ťažko sa môže udržať na živu.

K tomu pristupujú stále prenasledovania ukrajinských sedliakov na Zakarpatí úradmi. Akonáhle dobytok vojde do štátneho lesa, ukladajú sa mu vysoké pokuty. Pokuty a všelijaké poplatky sa od nás vymáhajú, ale aby nám spravili poloniny a vyčistili ich, ako to robia tuná, aby nám zaviedli vodu na tieto skaly, kde sa dobytok pase, aby ten dobytok mal svoje isté výhody, o tom nie je ani reči. Len peniaze dávaj a viac nič.

Okrem toho musí naše obyvateľstvo zápasiť so všelijakými inými prekážkami, ktoré štát zavádza na pasienky svojím hospodárstvom. Tak na príklad v Buštine sa vraj musí založiť vzorný sad na pastvine. Je to dobrá vec, je toho veľmi treba, aby bol sad, aby sme tam mali svoje štiepy. Ale rovnako tak treba starať sa o to, aby dobytok mal sa kde pásť. Povädá sa síce, že budú dávať pôdu, ale kedy, kde a za akú cenu, nikto nevie.

Máme svoje lesy, mnoho lesov. Keď človek ide a naberie si viac lístia, musí zaplatiť 5 Kč pokuty, keď človek si vezme suchého raždia, platí tiež za to pokutu. Ale pred vojnou za Rakúska vôbec sa neplatily žiadne pokuty ani za lístie ani za raždie ani za jahody, maliny, borovičky, ani za hríby. Lesnými plody živili sa naši ľudia od nepamäti a živia sa až dosiaľ, ale dnes sa toho nedotýkaj, lebo to je naše, lebo to je štátny majetok! A my či sme? My sme tiež štátni ľudia, ktorí udržujeme štát. Pôvod nás nebrali peniaze za tieto plody, za jahody, maliny, borovičky, hríby, a dnes je tých hajných, ktorí vymáhajú pokuty, toľko, že kam sa obrátiš, všade ich je plno.

Keď možno dať 10 miliónov Kč na popov a rabínov na Zakarpatskej Ukrajine, možno tiež tým chudákom snížiť cenu za poloniny a pastviny. Keď sa vyhadzuje 10 miliónov Kč na takéto zbytočné veci, treba sa len pozorne podívať na strašné pomery obyvateľstva Zakarpatskej Ukrajiny a povedať si, že v najlepšom prípade môže platiť len malé procento týchto poplatkov.

Máme svoju soľ v Slatie, dodávame na všetky strany drevo, ale naše drevo sa nezpracuje tuná, lež vyváža sa ku zpracovaniu za hranice našej zeme a zpracované sa zase priváža k nám nazpäť, takže náš robotník nemá zárobku.

To isté deje sa s múkou, ktorá sa priváža už hotová z cudziny, ako pšeničná tak i žitná, miesto aby sa priviezlo obilie a tu somlelo a aby naši robotníci na tom zarobili. My vôbec nemáme zárobku, niet možnosti lepšieho živobytia pre zakarpatského ukrajinského sedliaka.

Na tieto veci treba sa dívať inýma očima a inak ich riešiť, než sa to robí dnes. Keď som prišiel do breznianskeho okresu a bol som tam celý týždeň, nikde som u toho chudobného obyvateľstva nevidel kúska chleba, lebo všetci živia sa len zemiakmi a ani tých sa ešte nedostáva. Na Zakarpatskej Ukrajine je strašná núdza, ako za Mojžiša v Egypte. Ale tam aspoň Farao dával Židom jest, ľudia mali čo robiť, ale u nás nie je ani čo jesť ani čo robiť.

Bolo by možno pomôcť tomuto nešťastnému ľudu, ale treba naň obrátiť príslušný zreteľ. Za takýchto pomerov nemôžeme chváliť svojich bratov Čechov, ktorí nás vraj oslobodili. Je treba, aby títo naši osloboditelia s nami ľudsky zachádzali, aby nám dali možnosť živobytia, aby nás Ukrajincov považovali za ľudí a nie za nejaké zvieratá. Za týchto pomerov naše obyvateľstvo nemôže sa priateľsky chovať k režimu teraz panujúcemu. (Potlesk senátorů komunistické strany.)

Předseda (zvoní): Debata je skončena. Přeje si pan zpravodaj slova?

Zpravodaj sen. Pivko: Nikoliv.

Předseda: Pan zpravodaj si slova nepřeje. Budeme hlasovati.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tak, jak je vyznačena v sen. tisku 145, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 145 ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti budeme hlasovati ihned ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. Pivko, zdá má nějakou textovou změnu.

Zpravodaj sen. Pivko: Nikoliv.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. - Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Přerušuji jednání a navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této za účelem

přikázání došlých spisů.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Končím schůzi.

Konec schůze v 18 hod. 35 min.