Schůze zahájena v 16 hodin 35 minut.
Přítomni:
Předseda: dr Soukup.
Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Luksch, Trčka.
Zapisovatelé: dr Karas, Pichl.
109 senátorů podle presenční listiny.
Zástupce vlády: ministr dr Slávik.
Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoni): Zahajuji schůzi.
Oznamuji, že dal jsem dovolenou na tento týden sen. dr Grosschmidovi, Kavanovi, Fr. Novákovi (ze str. lid.), dr Rehákovi, Rovňanovi a Stodolovi; na dnešní schůzi sen. Hakenovi, Kianičkovi, Kindlovi, Lokotovi a Stránskému.
Tiskem bylo rozdáno. Prosím pana tajemníka o přečtení.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Tisk 88. Poštou. Zpráva I. zahraničního výboru. II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 33), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dohoda mezi republikou Československou a Dánskem, sjednaná výměnou not ze dne 26. a 27. srpna 1 929 v Kodani o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách, stipulované v československo-dánské prozatímní úpravě obchodních styků ze dne 18. dubna 1925, na Gronsko.
Tisk 89. Poštou. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 55), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o některých tarifikačních otázkách mezi republikou Československou a Německem, sjednaná výměnou not dne 22. prosince 1929, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 9 Sb. z. a n.
Tisk 87/1. Interpellácia sen. Ďurčanského a spol. na pána ministra spravodlivosti vo veci zátvoru pozemkových kníh.
Tisk 87/2. Interpelace sen. Dobrovolného, Nedvěda a soudr. na pana ministra vnitra o fašistickém řádění okresního náčelníka Tamchyny v Novém Bydžově a o jeho nadržování a ochraně nepořádků ve veřejné správě.
Tisk 87/3. Interpelace sen. Köhlera, Wenzela a soudr. na pana ministra sociální péče stran zavedení legitimací pro sociální pojištění.
Tisk 87/4. Interpelace sen. Teschnera, dr Hilgenreinera a soudr. na ministra pošt a telegrafů stran přílišného zvýšení manipulačních poplatků a poplatků za šekové vklady.
Tisk 87/5. Interpelace sen. dr Feierfeila a soudr. na pana ministra financí a na pana ministra pošt a telegrafů stran výplaty spořitelních vkladů v bývalé rakouské poštovní spořitelně.
Tisk 87/6. Interpelace sen. F. Scholze, Stolberga a soudr. na pana ministra obchodu stran přílišného dovozu chleba z Polska do moravsko-slezského průmyslového území.
Tisk 90. Zpráva I. zahraničního výboru lI. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 56), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatečná dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Francií ze dne 2. července 1928, sjednaná výměnou not dne 10. ledna 1930 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, čís. 10 Sb. z. a n.
Tisk 91. Návrh sen. Kotrby a druhů na zrušení nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, č.. 516 Sb. z. a nař. o zásobování obyvatelstva a opatření důležitých podniků státních předměty potřeby.
Tisk 92. Návrh sen. inž. Marušáka, Hubky, Komrse, Šťastného, Riedla a spol. na změnu zákona o úrazovém pojištění dělníků ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. na r. 1888, ve znění částečně upraveném a ze dne 10. dubna 1919, c. 207 Sb. z. a n.
Tisk 93. Návrh sen. Plamínkové a druhů na vydání zákona o jednoročních učebných kursech (čtvrtých třídách závěrečných) na měšťanských školách.
Tisk 94. Návrh sen. Dundra, Časného, Zimáka a soudr. na změnu § 82 živn. řádu ve znění zákona ze dne 8. března 1885. č. 22 ř. z.
Tisk 95. Návrh sen. Plamínkové, Riedla, Komrse, Hubky, Merty a spol., aby vláda republiky Československé se usnesla na rozšíření kompetence ministerstva školství a národní osvěty ve věci sociální péče pro studentstvo o frekventanty Pedagogických fakult a o žactvo měšťanských škol a aby v příštích rozpočtech byl zařaděn příslušný obnos na tuto péči.
Tisk 96. Návrh sen. dr Hellera, Jokla a soudr. na novelisaci zákona ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb. z. a n., o státních starobních podporách.
Tisk 97. Návrh sen. Kianičku, Thoře, Pastyříka, Trčky, Kotrby a druhov, aby bolo nariadené vládou, že by mestá s verejnými porážkami sriaďovaly súčasne s porážkou, mäsnou tržnicou, chladiarnou, mraziarňou, črievarňou, držkárnou atď., tiež povinne kožné skladište na konzervovanie a aukčné zpracovanie koží, pochádzajúcich z miestných a okolných, zverolekársky prehliadnutých porážok.
Tisk 98. Návrh sen. Kianičku, Thoře, Slámy, Pastyříka, Trčky, Kotrby a druhov, v príčine zrušenie daňových bremien stavu mäsiarsko-udenárskeho.
Tisk 99. Návrh sen. Hubky, Merty, Komrse, Plamínkové, Šolce a spol., aby vydán byl zákon o živnostenských školách.
Tisk 100/1. Interpelace sen. Šolce, dr Kloudy a spol. na p. ministra školství a národní osvěty ve věci stavby budovy státního reálného gymnasia v Jilemnici.
Tisk 100/2. Interpelace sen. Šolce, dr Kloudy a spol. panu ministru školství a národní osvěty o desolátním stavu budovy státního gymnasia v Mladé Boleslavi.
Tisk 100/3. Interpelace sen. Komrse, Hubky, Plamínkové, Vaněčka a spol. na pana ministra školství a národní osvěty ve věci desolátního stavu budovy státního reálného gymnasia v Kolíně.
Tisk 100/4. Interpelace sen. J. J. Krejčího, Šabaty, Šachla, Kopřivy a druhů na pana ministra národní obrany v příčině zásobování vojska chlebovinami.
Tisk 100/5. Interpelace sen. inž. Marušáka, Hubky, Merty a spol. na p. ministra školství a národní osvěty o křiklavých poměrech na českých státních školách menšinových v okrese znojemském, na jižní Moravě.
Tisk 100/6. Interpelace sen. Johanise a soudr. ministru železnic o závadách a nedostatcích na trati Praha-Vrané-Čerčany a stavbě čekárny ve stanici Prosečnice nad Sázavou.
Tisk 100/7. Interpelace sen. Merty, Hubky a spol. na p. ministra vnitra o požadování dávky za úřední úkony od místních osvětových komisí.
Tisk 100/8. Interpelace sen. dr Kloudy, Šolce, Hubky, Merty a spol. na pana ministra školství a národní osvěty ve věci stavby budovy pro českou státní školu v České Lípě.
Tisk 100/9. Interpelace sen. dr Kloudy, Šolce, Hubky, Merty a spol. na pana ministra školství a národní osvěty ve věci nové školní budovy pro českou státní školu v Mimoni.
Tisk 100/10. Interpelace sen. Riedla. Merty, inž. Marušáka a spol. pp. ministrům školství a financí ve věci stavby budovy pro II. stát. reál. gymnasiu m v Brně-Husovicích.
Tisk 100/11. Interpelace sen. Pánka, Riedla, Berkovce a spol. na pana ministra železnic v příčině reversů požadovaných od zaměstnanců čsl. státních drah při překládání ze Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Tisk 100/12. Interpelace sen. Pánka, Riedla, Berkovce, dr Miloty a spol. na pana ministra železnic ve věci revise propočítání služebních let některých úředníků statu III. a st. drah.
Tisk 100/13. Interpelace sen. J. J. Krejčího, Šachla, Šabaty, Kopřivy a druhů na pana ministra zemědělství, ohledně provádění zákona o plemenitbě ze dne 2. července 1924, č. 169 Sb. z. a n.
Tisk 100/14. Interpelace sen Donáta, Vraného, dr Šrobára, Sáblíka a spol. na pana ministra financí v záležitosti příkrého postupu některých berních správ a berních úřadů vůči zemědělcům.
Tisk 100/15. Interpelace sen. Hakena, Nedvěda a soudr. na p. ministra národní obrany a ministra sociální péče ohledně přiznání rent válečně-poškozeneckých ošetřovatelkám ve vojenských lazaratech z doby světové války.
Tisk 100/16. Interpelace sen. Johanise, Berkovce, dr Hellera a spol. na pana ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o akci některých lékárníků proti pojištěncům Léčebného fondu veřejných zaměstnanců.
Tisk 100/17. Interpelace sen. Sechtra, Olejníka, Vraného a spol. na p. ministra financí v záležitosti příkrého vymáhání pozemkové daně a přirážek k ní najednou za několik let na přídělcích z pozemků přidělených jim při provádění pozemkové reformy Státním pozemkovým úřadem.
Tisk 100/18. Interpelace sen. dr Fáčka, dr Karasa. Thoře a druhů k panu ministrovi vnitra a panu ministrovi financí o vybírání obecných dávek z nájemného v hlavním městě Praze.
Tisk 100/19. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na pana ministra veřejných prací stran používání žulové dlažby k úpravě silnic.
Tisk 100/20. Interpelace sen. dr Feierfeila a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty stran zřízení české menšinové školy a české mateřské školy v obci Stará Huť okres Domažlice.
Tisk 101. Návrh sen. dr Witta, Habrmana a soudr. ve věci ústavního projednání osnovy moderního automobilového zákona.
Tisk 102. Návrh sen. Stodolu, Šelmeca, dr Bačinského a spol. na urychlené vydanie zákona o náhrade škody, zapríčinenej vojnou.
Tisk 103. Návrh sen. Stolberga, F. Scholze a soudr. na zmírnění agrární krise.
Tisk 104. Vládní návrh zákona o úpravě veřejných knih o nemovitostech v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, převzatých od cizích soudů (úřadů).
Tisk 105. Vládní návrh zákona o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách.
Tisk 107. Návrh sen. dr Feierfeila a soudr. na opětné otevření státní cvičné školy při učitelském ústavě ve Stříbře, od 31. prosince 1923 uzavřené.
Tisk 108. Návrh sen. dr Feierfeila a soudr. na změnu vládního nařízení ze dne 17. března 1927, č. 22 Sb. z. a n. o úpravě služebních a platových poměrů světských ošetřovatelů ve státních ústavech léčebných.
Tisk 109. Vládní návrh zákona o věnování na oslavu 80. narozenin prvního presidenta republiky Československé T. G. Masaryka.
Tisk 110. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 200) zákona. kterým se prodlužuje platnost opatření Stálého výboru o zatímním vedení státního hospodářství (tisk 207).
Zápisy o 10. a 11. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 29. a 30. ledna 1930.
Zápisy o 12. a 13. schůzi senátu Národního shromáždění R. Čs. vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.
Předseda (zvoní): Z předsednictva přikázáno:
Výboru iniciativnímu:
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Tisk 91. Návrli sen. Kotrby a druhů na zrušení nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, č. 516 Sb. z a nař., o zásobování obyvatelstva a opatření důležitých podniků státních předměty potřeby.
Tisk 92. Návrh sen. inž. Marušáka, Hubky, Komrse, Šťastného, Riedla a spol na změnu zákona o úrazovém pojištění dělníků ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. na r. 1888, ve znění částečně upraveném zákony ze dne 21. srpna 1917. č. 363 ř. z., a ze dne 10. dubna 1919, č. 207 Sb. z. a n.
Tisk 93. Návrh sen. Plamínkové a druhů na vydání zákona o jednoročních učebných kursech (čtvrtých třídách závěrečných) na měšťanských školách.
Tisk 94. Návrh sen. Dundra, Časného, Zimáka a soudr. na změnu § 82 živn. řádu ve znění zákona ze dne 8. března 1885, č. 22 ř. z.
Tisk 95. Návrh sen. Plamínkové, Riedla, Komrse, Hubky, Merty a spol., aby vláda republiky Československé se usnesla na rozšíření kompetence ministerstva školství a národní osvěty ve věci sociální péče pro studentstvo a frekventanty Pedagogických fakult a o žactvo měšťanských škol a aby v příštích rozpočtech byl zařaděn příslušný obnos na tuto péči.
Tisk 96. Návrh sen. dr Hellera, Jokla a soudr. na novelisaci zákona ze dne 21. března 1929. č. 43 Sb. z. a n.. o státních starobních podporách.
Tisk 97. Návrh sen. Kianičku. Thoře, Pastyříka, Trčky, Kotrby a druhov, aby bolo nariadené vládou že by mestá s verejnými porážkami sriaďovaly súčasne s porážkou, mäsnou tržnicou, chladiarnou, mraziarňou, črievarňou, držkárnou atď. tiež povinne kožné skladište na konzervovanie a aukčné zpracovanie koži pochádzajúcich z miestných a okolných zverolekársky prehliadnutých porážok.
Tisk 98. Návrh sen. Kianičku, Thoře, Slámy, Pastyříka, Trčky, Kotrby a druhov, v príčine zrušenie daňových bremien stavu mäsiarsko-udenárskeho.
Tisk 99. Návrh sen. Hubky, Merty, Komrse, Plamínkové, Šolce a spol., aby vydán byl zákon o živnostenských školách.
Tisk 101. Návrh sen. dr Witta, Habrmana a soudr. ve věci ústavního projednání osnovy moderního automobilového zákona.
Tisk 102. Návrh sen. Stodolu, Šelmeca, dr Bačinského a spol. na urychlené vydanie zákona o náhrade škody, zapríčinenej vojnou.
Tisk 103. Návrh sen. Stolberga, F. Scholze a soudr. na zmírnění agrární krise.
Tisk 107. Návrh sen. dr Feierfeila a soudr. na opětné otevření státní cvičné školy při učitelském ústavě ve Stříbře, od 31. prosince 1923 uzavřené.
Tisk 108. Návrh sen. dr Feierfeila a soudr. na změnu vládního nařízení ze dne 17. března 1927, č. 22 Sb. z. a n., o úpravě služebních a platových poměrů světských ošetřovatelů ve státních ústavech léčebných.
Výboru imunitnímu:
Žádost krajského soudu trestního v Praze za souhlas k stíhání sen. Dobrovolného a Hakena pro zločin podle § 2 zákona na ochranu republiky (č. 562 předs.).
Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě s žádostí okresního soudu v Trenčíně za souhlas k stíhání sen. Janíka pro přečin urážky na cti (č. 575 předs.).
Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích s žádostí okresního soudu v Rachově z 4. února 1930. Nt 2/30/1, za souhlas k výkonu trestu uloženého pravoplatným rozsudkem pro přestupek §u 5 zák. čís. 309/21 sen. Lokotovi (č. 582/30 předs.).
Žádost krajského soudu trestního v Praze za souhlas k stíhání sen. Stejskalové pro zločin podle § 15 č. 3 zákona na ochranu republiky, přečin podle § 14 č. 1. a § 15 č. 2 téhož zákona a pro přestupek §u 23 zák. o tisku (č. 628/30 předs.)
Žádost okresního soudu trestního v Praze za souhlas k stíhání sen Stejskalové pro přestupek podle § 23 zákona o tisku ze 17. prosince 1862. č. 6 ř. z. z r. 1863. (č 635/30 předs.).
Žádost okresního soudu, trestního v Praze za souhlas k stíhání sen. Stejskalové pro přestupek podle § 23 zákona o tisku ze 17. prosince 1862. č. 6 ř. z. z r. 1863. (č. 636/30 předs.).
Předseda (zvoní): Přikročíme k projednávání pořadu jednání.
1. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 33), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dohoda mezi republikou Československou a Dánskem, sjednaná výměnou not ze dne 26. a 27. srpna 1929 v Kodani o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách, stipulované v československo-dánské prozatímní úpravě obchodních styků ze dne 18. dubna 1925, na Gronsko. Tisk 88
Zpravodajem za výbor zahraniční je pan sen. dr Fáček.,za výbor národohospodářský pan sen. Stržil.
Uděluji slovo panu sen. dr Fáčkovi jako referentovi za výbor zahraniční.
Zpravodaj sen. dr Fáček: Vážený senáte! Podávám jménem zahraničního výboru zprávu o vládním návrhu na schválení dohody, která byla učiněna mezi naší republikou a Dánskem v r. 1929. Jde tu o dodatek k starší úmluvě z r. 1925, kterou byly naše obchodní styky s Dánskem upraveny. V této starší dohodě byla totiž jistá anomalie, že Gronsko, které je příslušenstvím státu dánského, bylo vyňato z platnosti doložky o nejvyšších výhodách. Poněvadž od té doby Dánsko změnilo své stanovisko v této věci, došlo k této úmluvě dodatečné, kterou se platnost doložky o nejvyšších výhodách ve styku mezi těmito dvěma státy rozšiřuje také na Gronsko. Praktický význam této novoty bude nepatrný, není skoro žádný, poněvadž již dnes všechen náš obchod s Gronskem. který je nepatrný vzhledem k malému počtu tamního obyvatelstva a odlehlosti tohoto státu. šel též přes mateřskou zem dánskou a tím vlastně nepřímo té doložky o nejvyšších výhodách byl účasten.
Doložka o nejvyšších výhodách je zařízením, které již od 60. let minulého století objevovalo se častěji a častěji v mezinárodních obchodních smlouvách, až v nich úplně zdomácněla. Přednost tohoto zařízení byla spatřována v tom, že se jím zjednodušily obchodní styky mezinárodní a že se činily průlomy do celního šranku, kterým byly jednotlivé státy obklopeny a připravovala se půda volnému mezinárodnímu obchodu.
Mohou býti pochybnosti o tom, jestli tento instrument. který se osvědčil v době, jejíž vývojová tendence směřovala k volnému mezinárodnímu obchodu, hodí se do dnešní doby, kdy všechny státy upadly zpět do ochranářství celního, kdy všechny státy se uzavírají a kdy každou výhodu, kterou od nich při obchodně-politickém dohadování docílíme, musíme vykupovati zase ústupky se své strany.
Je nasnadě, že negociace tohoto druhu jsou ztíženy, jestliže každá výhoda, kterou druhé státy poskytují následkem doložky o nejvyšších výhodách platného celního systému našich obchodních smluv, připadá k dobru také všem ostatním státům a naopak, když tím způsobem se cena poskytnuté výhody podstatně pro druhou smluvní stranu zmenšuje.
Ale ovšem předmět, o kterém podávám tuto zprávu, je příliš nepatrného významu, než aby naň byly navázány úvahy o této všeobecné zásadě otázky, jíž ovšem naše celková obchodní politika se v přítomné době nevyhne.
Já dnes prostě jménem zahraničního výboru navrhuji, aby k dodatečné úmluvě mezi Dánskem a Československem, týkající se Gronska, byl dán souhlas.
Předseda (zvoní): Zpravodajem výboru národohospodářského je pan kol. sen. Stržil.
Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Výbor národohospodářský jednal též ve své schůzi dne 5. února 1930 o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dohoda mezi republikou Československou a Dánskem, sjednaná na základě výměny not ze dne 26. a 27. srpna 1929 v Kodani, a usnesl se doporučiti senátu její schválení tak, jak ve vládním návrhu tisk č. 33 je uvedeno.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Budeme hlasovati.
Senát je schopen usnášeti se.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vyznačeno ve zprávě výborové tisk 88 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové tisk 88 ve čtení prvém.
Přikročíme nyní k dalšímu bodu pořadu, jímž je:
2. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 55), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o některých tarifikačních otázkách mezi republikou Československou a Německem, sjednaná výměnou not dne 22. prosince 1929, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, čís. 9 Sb. za n. Tisk 89.
Zpravodaji jsou: Za výbor zahraniční pí sen. Plamínková, za výbor národohospodářský pan sen. Komrs.
Uděluji slovo referentce za výbor zahraniční, pí sen. Plamínkové.
Zpravodaj sen. Plamínková: Slavný senáte! Vládní návrh - tisk čís. 55 z r. 1930 - předkládá N. S. ke schválení dohodu toliko o dvou položkách celního sazebníku čsl. a o 3 položkách sazebníku Německa. Děje se tak proto, že nelze v dohledné době počítati se zásadní úpravou v celně-tarifním ohledu mezi Československem a Německem. Ale vím, že slavný senát zajímá, jak daleko jsme v tomto jednání s Německem; proto povím několik slov o tomto jednání.
Obchodně politický poměr k Německu jest upraven dosud jen rámcovou smlouvou z 29. června 1920. Oba státy poskytují si navzájem zacházení podle zásady celně-tarifních výhod. Jednání, aby dosavadní smlouva byla nahrazena novou a zároveň byla sjednána celně-tarifní úprava vzájemné výměny zboží, vede se s několika přestávkami od poloviny roku 1926. Jednání bylo přerušeno v říjnu 1927, když říšská vláda - se zřetelem na nevyjasněné vlastní vnitropolitické poměry - nebyla s to dáti jasné vyjádření k některým stěžejním československým požadavkům. Je známo, že to byly v Německu proudy, žádající zvýšení ochrany zemědělské výroby. Tato domácí situace Německa způsobila, že tento stát nebyl s to nejen s námi, ale s řadou jiných kompaciscentů, majících zájem na dovozu zboží prvotní výroby do Německa, sjednati celně-tarifní smlouvy - zejména s Polskem, Maďarskem, Rumunskem. - Nadto bylo Německo nuceno pokusiti se o vyvázání se z některých závazků, které bránily tomu, aby byl uveden v život nový směr jeho celní a obchodní politiky v oboru prvotní výroby.
Ježto ani v létě minulého roku situace Německa nebyla ještě úplně vyjasněna v tomto ohledu, nemohla červencová zcela krátká etapa našeho jednání s ním přinésti plného vyjasnění. Od té doby uzákonilo Německo novou úpravu celé řady cel, jež přináší velmi pronikavé zvýšení již značně vysokých cel jak v oboru zemědělské výroby, tak i některých pro nás velmi důležitých cel na zboží průmyslové výroby - slad, obuv z kůže
Při zmíněné červencové etapě dohodly se delegace pro obchodní smlouvu mezi oběma státy, že po vyjasnění některých otázek ve vnitřní a vnější hospodářské politice Německa budou uspořádány porady zástupců některých odvětví výrobních obou států, jichž zájmy byly dotčeny požadavky, uplatňovanými pro obchodní smlouvu. Jde o tyto druhy zboží: slad - a s ním ve spojitosti ječmen chmel, obuv z kůže a textilie.
Zatím byla smluvena na určito porada zástupců sladařského průmyslu, která se konala právě v minulých dnech a jíž se účastní i zástupci pěstitelů ječmene. Porady o ostatních jmenovaných druzích zboží mají bezprostředně následovati.
Výsledek těchto porad bude snad ukazovatelem, zda, pokud se týče, do jaké míry možno počítati s ochotou Německa, vyjíti vstříc československým celně-tarifním požadavkům.
Smlouva, o kterou jde, vznikla na požádání vlády německé, jíž jde o bezcelné odbavování knih, kalendářů, obrazů s výjimkou hromadných výrobků obrázkového tisku - hudebnin i tehdy, jsou-li vázány v deskách buď zcela nebo částečně povlečených tkaninami, voskovaným plátnem, koží, celluloidem atd. Až dosud podle poznámky k čís. 647 cel. saz. vyclívalo se toto zboží podle povahy desek.
V praksi vyskytovaly se pochybnosti, zda v konkrétních případech šlo o knihy vázané v knihařském plátně - položka 647 cel. saz. čsl. - nebo v lepence spojené s textiliemi - pol. 300. - Tyto nejasnosti byly příčinou řady sporů bylo jich na 600 - výtek a také interpelací v Nár. shrom. Nutno připomenouti, že ve všech kulturních státech je bezcelné odbavování vázaných knih. Naše republika zavedla clo - v Rak.- Uhersku ho taktéž nebylo - zajisté ve snaze po ochraně knihvazačské a ozdobnické živnosti, která je ve velké krisi stále se stupňujicí. Zkušenost však ukázala, že jde o vazby prováděné po živnostensku jen ve vzácných případech; v celku jde o t. zv. vazby nakladatelské - původní vazby v plátně knihařském -- bez nichž knihy vůbec nepřicházejí na trh a které se vyrábějí po továrnicku!
Československo předloženou úmluvou přistoupilo proto na požadavek Německa za tyto kompensace:
1. Umělý burel - materialie pro výrobu suchých baterií - s výjimkou umělého burelu ve formě briket byl namnoze zařazován do položky pigmentové barvy se clem 7.50 Mk za 100 kg; bude bezcelný.
2. Sudová smůla - pivovarská - typický český kvalitní výrobek pro svou vysokou přísadu parafinu, byla zařazována často do položky parafinu s celní sazbou 13 Mk za 100 kg. Bude nyní taktéž bezcelná, pokud obsah parafinu bude se pohybovati mezi 10-20%, což naší výrobě vyhovuje.
3. Kvalitní ocel, která byla vyclívána na základě hrubé váhy, což znamenalo 25% zvýšení cla, podle dohody bude vyclívána z váhy netto: prakticky tedy clo se snižuje.
Nedala se zjistiti přesná výše aniž odhad dovozu vázaných knih a tedy finanční efekt úlevy, již poskytne Československo Německu, protože zmíněná nejasnost v tarifování způsobovala tarifování v nejrůznějších položkách.
Podobně nelze stanoviti finanční efekt zisku našeho průmyslu, pokud jde o bezcelný vývoz umělého burelu nebo pivovarské smůly, protože tariface nebyla jednotná a zboží nebylo zvláště vykazováno. Podle informací našeho ministerstva obchodu je smlouva pro Československo výhodná.
Výhoda poskytnutá knižnímu trhu německému a vývozu burelu z Československa vstoupila v platnost 15. lednem 1930.
K provedení koncese pro sudovou smůlu je potřebí německého ministerského nařízení, pro ocel dokonce zákona. Tím jest odůvodněn odstavec ve smlouvě, že německá vláda je ochotna pečovati o to, aby úpravy byly provedeny co nejrychleji. Podle ubezpečení říšského zahraničního úřadu má se tak státi ještě v únoru t. r.
Poněvadž předložená úmluva má usnadniti obchodní styk náš s Německem, aniž poškozuje naše zájmy, usnesl se zahraniční výbor po obsáhlé debatě, navrhnouti, aby dohoda o některých tarifikačních otázkách mezi republikou Československou a Německem, sjednaná výměnou not dne 22. prosince 1929, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. ledna 1930, č. 9 Sb. z. a n., byla slavným senátem schválena ve znění sen. tisku č. 55.