Místopředseda Trčka (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníkovi, panu sen. Tichimu.

Sen. Tichi (německy): Slavný senáte! Neodepřeme svého souhlasu opatření Stálého výboru, kterým zákon o ochraně nájemníků, jakož i zákon o podpoře stavebního ruchu byl prodloužen do konce března, myslíme však, že ani největší optimisté v nynější vládní většině a ani pan řečník přede mnou sám nevěří, že by také jen technicky bylo možno rozřešiti tento obrovský problém v době 10 týdnů. A můžeme určitě počítati s tím, že po tomto provisoriu, omezeném lhůtou do 31. března, následovati bude nové a zase nové provisorium; neboť nepopiratelně jest otázka bytové péče největší úlohou, kterou nynější vládní většina bude muset řešiti. Po mém přesvědčení je bytový problém obtížnější, nežli boj proti nynější zemědělské krisi, poněvadž přece může způsobiti ještě větší hospodářské otřesy, nežli tato krise. A nelze popříti, že bylo sotva odčinitelnou vinou dřívějších vlád, že v době dobré anebo lepší hospodářské konjunktury nenalezly odvahy, tak jako v Německu anebo v Rakousku, definitivně řešiti bytový problém, anebo alespoň uchopiti se věci rázně. Příčina spočívá však po našem názoru mnohem hlouběji. Nedostávalo se dobré vůle. poněvadž bytová otázka stala se politikem. poněvadž se stala laciným heslem agitačním pro volby, a můžeme jen býti zvědavi, jak páni socialisté budou hájiti své sliby oproti voličům, že totiž ochrana nájemníků nebude zrušena; ale pravím také, že páni agrárníci rovněž neobstojí vůči domácím pánům, co jim slibovali, že totiž ochrana nájemníků bude za všech okolností zrušena. Zklamání dostaví se patrně u obou skupin. (Sen. Niessner [německy]: Jste pro zrušení?) Nikoli. Nejsem pro to. (Sen. dr Heller [německy]: Pro co jste?) Jsme pro definitivní úpravu ochrany nájemníků. (Sen. dr. Heller [německy]: To je přece fráze!) To není žádná fráze, jsme pro postupnou valorisaci nájemného, ale nikoli za rok, nýbrž za dobu, kterou naši lidé mohou snésti. (Sen. Reyzl [německy]: Maloživnostníci? Ti jsou vaším zákonodárstvím špatně na tom, také daňovým zákonodárstvím!) Skutečností je, že dřívější vládní většina měla poctivou a vážnou vůli bytový problém definitivně rozřešiti a byla by se určitě dostala přes překážky, to dlužno přiznati, které se jí stavěly uvnitř vládní většiny, kdyby nebylo došlo k rozpuštění parlamentu. Měli bychom dnes definitivní bytový zákon a také definitivní zákon o stavebním ruchu. Nynější stav na našem bytovém trhu je neudržitelný. Příliš příznivé úlevy daňové a poplatkové způsobily, že v posledních letech vzniklo méně malých bytů pro menší a střední vrstvy, nýbrž více luxusních staveb, které se staly vykořisťovacím objektem jednotlivců oproti těm, kteří jsou poukázáni hledati sobě byty a provozovny. Tím také nastala nerovnost činží ve starých a v nových domech: nedostupnými staly se činže. za nové obchodní místnosti. To jsou poměry, které dlužno za všech okolnost nějak upraviti. Musíme si toho býti úplně jasně vědomi, že definitivní úprava nájemného přinese s sebou zlepšení platů veřejných zaměstnanců a také mzdy dělníků. Povážíme-li jen. že pro budoucnost zamýšlené 10%ní zvýšení platů a pensí státních zaměstnanců znamená výdajovou položku 900 milionů ročně, pak musíme shledat pochopitelným, že pan ministr financí dr Engliš tuto otázku podtrhl se zřetelností, které nelze nerozuměti, Řekl: ťNa druhé straně nelze přehlédnouti,že situace státních zaměstnanců potřebuje zlepšení. Částečně stane se tak zvýšením platů v souvislosti s povlovným zvyšováním činží, kteréž ovšem pro zaměstnance ve starých bytech, jichž je asi tři čtvrtiny, neznamená žádné zlepšení, které však obě kategorie postaví alespoň na stejnou úroveň. Se stanoviska finanční správy bude však již toto pouze negativní zakročení tak veliké, že v rámci stabilisovaných výloh nelze pomýšleti na další skutečné zlepšení platových poměrů státních zaměstnanců, nechceme-li sáhnouti k dalšímu, pro národní hospodářství škodlivému napjetí daňového systému.Ť To je pro poplatníky velice jasná mluva pana ministra financí. Za to musí si ovšem dát ihned líbiti důkladnou lekci, a to nikoli snad od nějakého oposičníka, nýbrž od příslušníka vládních stran, pana kolegy Niessnera, který v časopise ťSozialdemokratŤ na adresu pana ministra financí prohlašuje toto: ťCo dr Engliš slibuje - a to také jen v daném případě - to není zlepšení platů ve prospěch zaměstnanců, nýbrž domácích pánů. Tři čtvrtiny z nich bydlí ve starých bytech - jak se zaradují, když uslyší, že všechno to, co průběhem doby obdrží na znenáhla zlepšovaných platech, myšleno jest jen na zlepšen ve prospěch domácích pánů. Neuvěřitelno je také, že tento ministr financí, který, poněvadž je zle, troufá si dovoliti všechno, mluví tak, jakoby zvýšení činží bylo již usnesenou skutečností, jakoby nová vláda ve svém středu byla již úplně zajedno o tom, že v nejbližší době nastati má další snížení ochrany nájemníků. Prozatím se však nestalo nic jiného, nežli že pan dr Engliš se svém exposé podává výklady. To ještě dlouho neznamená, že jeho výklady, i když jsou sebe více apodiktické, musí býti pro vládu daným vodítkem. Pan dr Engliš považuje ostatně zlepšení platů státních zaměstnanců tedy přece v rámci stabilisace výdajů za možné, jenom že nechce, aby to bylo ve prospěch státních zaměstnanců, nýbrž majitelů domů. Ale v této věci budou míti zajisté také nějaké slovo ještě jiní členové vlády.Ť

Můžeme býti věru zvědavi, jak budou pánové nové vládní většiny při této předehře řešiti bytový problém. My se stanoviska živnostníků a obchodníků budeme bdíti nad tím, aby ochrana nájemníků u živnostenských provozoven zůstala zachována. Budeme poctivě spolupracovati (Sen. Niessner [německy]: Doposud byli jste špatnými strážci!) Proč? (Sen. Niessner [německy]: Protože jste doposud zaváděli jen zhoršení!) Vy nevíte, jaké tu byly boje v rámci dřívější vládní většiny. Já sám patřil jsem k Osmičce a nemohu nic prozrazovati. (Sen. Niessner [německy]: Špatnými strážci byli jste přece!) Uvidíme, zda vy budete lepšími strážci. Budeme poctivě pracovati spolu na tom, aby netoliko bytový problém, nýbrž také zákon o podpore stavebního ruchu vyřešen byl definitivně, poněvadž se stanoviska našich řemeslníků máme největší zájem na tom, aby se oba zákony dostaly pod střechu. Nám však nedostává se víry, že nynější vládní většina má moc, ale také poctivou vůli, definitivně tento problém vyřešiti. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Dalším řečníkem je pan sen. Böhr. Uděluji mu slovo.

Sen. Böhr (německy): Slavný senáte! Dva zákony, projednávané nyní jako první bod denního pořadu, stavební zákon a ochrana nájemníků, zasluhují pro krátkost času, abychom se, nechť zaujímáme stanovisko jakékoli, zasazovali o jejich prozatímní další platnost. V tomto smyslu budeme také postupovati při hlasování a hlasovati pro věc. Zároveň však spojujeme s tímto netoliko přání, nýbrž také požadavek, aby vláda předložila zákon o konečné úpravě stavebního ruchu a ochrany nájemníků. Neboť dnešními polovičatostmi není nikomu poslouženo. Při těchto krátkodobých zákonech nemůže si žádný stavebník, žádný průmysl, žádný nájemník a žádný pronajímatel učiniti nějaký plán pro budoucnost. Panuje jakási nejistota, která hospodářským poměrům všech zúčastněných není na prospěch. Co nyní při tom přichází v úvahu, má-li nastati definitivní úprava, anebo upouští-li se v přítomné chvíli od náhlých změn, tu musíme vždy míti na mysli jakožto nutný cíl, aby totiž zachována byla střední cesta. Neboť nesmíme se uzavírati před objektivní pravdou, že máme před sebou tři skupiny zájemníků. Veškeré obyvatelstvo skládá se z majitelů, nájemníků a ze třetí třídy, lidí bez bytu. Rozumí se samo sebou, že první a poslední třída mají obzvláštní zájem na pokud rychlém zrušení ochrany nájemníků. (Sen. Polach [německy]: Lidé bez bytu? O nikoli, ti nemají zájmu!) Lidé bez bytu mají zcela obzvláštní zájem na tom, neboť oni nejvíce trpí z těch, které potkáváme(Sen. Polach [německy]: Nemohou se toho dočkati, aby platili vyšší činže!) Dlužno zachovati střední cestu, neboť rychlé zrušení ochrany nájemníků nebo podpory stavebního ruchu, která ostatně v mnohém nevyhovuje, bylo by neštěstím pro veškeré hospodářství a zejména pro stavy, které při tom přicházejí v úvahu. Musíme počítati s tím, že by při náhlém úplném zrušení ochrany nájemníků nutně všichni lidé se stálým platem spolu velmi těžce utrpěli. Ale jak mohl by se stát, jak mohlo by se soukromé hospodářství náhle přizpůsobiti valorisaci platů a mzdy, kdyby náhle nastala valorisace všech činží? To není dobře myslitelné, že se pomýšlelo na tyto poměry, dlužno zajisté připsati velice k dobru panu ministru financí, který jak známo prohlásil, že při změně otázky ochrany nájemníků dlužno také zároveň pomýšleti na platovou otázku státních úředníků a státních zřízenců.

Při této příležitosti chtěl bych však ministerstvo financí a ostatní zúčastněná ministerstva poukázati k tomu, že již nyní máme tak pronikavé různosti u soukromých úředníků a jinakých osob se mzdou až dolů k poslednímu dělníku. Máme mezi státními zaměstnanci již velký počet těch, kdož bydleti musí v nových drahých bytech. Béřou však stejný plat jako ti z jejich kolegů v úřadech, kteří stále ještě žijí za chráněných poměrů bytových. Jak jsou ti, kteří musí vydávati měsíčně o několik set korun více na činži, avšak mají týž plat jako jejich kolegové, jak jsou ti a jejich rodiny v nevýhodě oproti jiným zaměstnancům ve státní službě, kteří se těší velice pomýšleti na to, aby se již nyní působilo k vyrovnání těchto poměrů. Zde byly by skutečně přídavky velice na místě. Můžeme tudíž jen vítati junetim mezi novou úpravou otázky ochrany nájemníků a mezi požitky státních úředníků, jež pan ministr financí zdůraznil. Pro tuto nerovnost je na př. pro mnohého státního úředníka a jeho rodinu přeložení přímo hrůzou, obavou, novou těžkou starostí, i když toto přeložení je spojeno s postupem, neboť tento postup mu nevynese to, co musí sehnati na činži v novém bytě.

Při této příležitosti chtěl bych poukázati na nutnost, aby stavební ruch byl zahájen s přiměřeně větší silou. Chtěl bych zde předložiti návrh, se kterým učinily počátek Litoměřice, kde jsme založili bytové družstvo pro zřízení celé řady malých bytů. Kdyby stát, který v bytových věcech musí vydávati tolik peněz, poskytoval bytovým družstvům a obcím, jež staví domy s velkým počtem malých bytů, podpory anebo lépe příspěvek na zúročení ke stavbě, snad 2 až 3% stavebního kapitálu, pak bylo by těmto bytovým družstvům a obecním úřadům možno dávati malým úředníkům, státním zřízencům, dělníkům atd. nové byty za takovou činži, která je přiměřená jejich příjmovým poměrům. Takovýto byt na příklad sestávající z obytné kuchyně a jednoho pokoje při čemž ovšem říkám, že tyto dvě obytné místnosti, pokud jde o hygienu, pohodlí a mravnost, zejména pro dorůstající děti, nepostačují - mohlo by bytové družstvo pronajímati přece za 150 až 180 Kč měsíčně, kdežto nyní na zúročení a amortisaci svého stavebního kapitálu musí žádati bohužel alespoň 230 až 240 Kč. Ale to nemůže sehnati prostá rodina dělnická, malý státní anebo soukromý zaměstnanec, aniž by musil škrtati na výdajích, potřebných pro život rodiny, takže právě všechny sociální požadavky jsou daleko zkráceny pod jakékoli minimum, které by přece mělo býti v každém případě dodrženo.

Velevážení! Dávajíce tedy svůj souhlas, prosíme slavný senát, aby přijal resoluční návrh, který naše strana po dala, aby totiž byla vláda vyzvána, by co nejdříve předložila zákon, který definitivně upravuje ochranu nájemníků a stavební ruch, aby vší nejistotě a polovičatosti byl učiněn konec. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Slovo má pan sen. Modráček.

Sen. Modráček: Slavný senáte! Náš klub připojuje se k usnesení výboru sociálně-politického a rozpočtového o opatření Stálého výboru z 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona o ochraně nájemníků a zákona o stavebním ruchu za předpokladu, že vláda podá Národnímu shromáždění včas předlohy zákonů, jimiž otázka ochrany nájemníků i stavebního ruchu bude nově upravena. Ponechávajíce si podrobné stanovisko k oběma otázkám, až budou podány zmíněné vládní předlohy, obmezujeme se zatím na tyto zásady, jež si přejeme, aby v příštích zákonech o ochraně nájemníků a o stavebním ruchu došly uplatnění:

1. Zákonná úprava ochrany nájemníků budiž řešena v souvislosti se zákonem o stavebním ruchu.

2. Ochrana nájemníků nemůže býti zrušena ani zhoršena, dokud nebude dostatek bytů a zvláště dostatek bytů malých a za přiměřené ceny, odpovídající výši mezd a platů.

3. Na uvolněné byty ve starých domech budiž stanovena maximální činže, aby se zabránilo jejich předražování, jež namnoze přesahu je dvacetinásobek předválečného nájemného.

4. Zákon o stavebním ruchu nechť má na zřeteli podporu staveb bytů hlavně pro nemajetné vrstvy, a to tím způsobem, že vedle státní záruky na druhou hypotéku bude novostavbám s malými byty poskytnuto dlouhodobé osvobození od daní, přirážek a dávek.

5. Budiž postaráno o levný hypoteční úvěr.

6. U novostaveb určených výslovně pro chudé rodiny, nechť státní bytový fond připlácí na jejich amortisaci tak, aby nájemné v nich bylo pokud možno nejnižší.

7. Budiž příslušným zákonem čeleno lichvě se stavebními pozemky, která je nyní největší překážkou stavebního ruchu.

Doporučujeme, aby lichvě se stavebními pozemky bylo čeleno stanovením obecných cen pozemků v městech, rozšířením vyvlastňovacího práva obcím a trestním stíháním nezdravé pozemkové spekulace.

8. Zákon o stavebním ruchu bud z dlouhodobý, stanovený nejméně na 10 let.

Přednášejíce tyto zásady pro příští úpravu ochrany nájemníků a stavebního ruchu doufáme, že jejich oprávněnost a důležitost je samozřejmá a že dostane se jim podpory celého Národního shromáždění. Máme za to, že v nastávající hospodářské tísni není myslitelné, aby ochrana nájemníků byla zhoršována, nebo nájemné zvyšováno na úkor existence širokých vrstev, a že právě v této době je nutno k zmírnění následků upadající hospodářské konjunktury co nejvíce podporovati stavební ruch a zaměstnanost. (Výborně! - Potlesk senátorů čsl. strany soc. demokratické.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Ke slovu je dále přihlášen pan sen. Köhler. Uděluji mu je.

Sen. Köhler (německy): Dámy a pánové! Jestliže za daných poměrů projevujeme souhlas s opatřen m Stálého výboru stran prodloužení zákona z 28. března 1928 o stavebním ruchu, pak děje se to především již z toho důvodu, poněvadž se mzdové rozhodčí soudy k úpravě pracovních a služebních poměrů ukázaly býti zařízením, které se během let celkem osvědčilo. Stávky a výluky ve stavebních živnostech omezeny byly na nejmenší míru, rovněž vyloučen ve většině případů jednostranný diktát při úpravě mzdových otázek. Obzvláště důležitou je pro nás otázka daňových úlev a výše půjček, za které může býti převzata státní záruka.

Obnos 200 milionů Kč nestačí, aby se vyhovělo všem nárokům. Musíme tudíž žádati, aby vláda v této příčině větší měrou vyšla vstříc oprávněným požadavkům obcí a obecně prospěšných družstev. Ale ani tím není ještě vyřízena pro nás celá otázka stavební a bytová, nýbrž tážeme se: co se má státi v budoucnosti? Ačkoli již v roce 1928 byla vláda na základě resoluce vybídnuta, aby v nejkratší době oběma komorám Národního shromáždění předložila osnovu jednotného stavebního a bytového zákona a aby učinila opatření, by se zabránilo spekulaci se stavebními parcelami, není nám dodnes úředně známo, jak to vlastně je s předběžnými pracemi pro velkorysý stavební program a zdali především opatřen byl na základě učiněných zkušeností statistický materiál, aby zjištěna byla skutečná potřeba bytů. Dokud zde nebude přiměřená nabídka bytů, která se také shoduje s nynějšími příjmy dělníků a zaměstnanců, nelze také pomýšleti na rozšíření výpovědních důvodů v zákoně ze dne 28. března 1928 č. 44 o ochraně nájemníků. Požadavkům majitelů domů bylo v nynějším zákoně o ochraně nájemníků dalekosáhlou měrou vyhověno, při čemž poukazuji obzvláště na § 1 odst. 13 a 16. Žádané zvýšení anebo valorisování nájemného je v době hospodářských krisí jednoduše nesnesitelné. Nájemníci přinesli již beztoho značné oběti. Další oběti, které bychom žádali od nájemníků, jsou nesnesitelné a musí vésti k všeobecnému zvýšení pracovních mezd, ke zvýšení platů soukromých a veřejných úředníků. Nesmí se tudíž ani v budoucnosti nic měniti ani na výpovědních důvodech, aniž se smí připustiti další zvýšení nájemného podle přání majitelů domů. Drželi jsme se vždy skutečnosti, nedělali jsme z ochrany nájemníků žádné laciné volební heslo, uznávali jsme jednotlivá přání majitelů starých domů za spravedlivá; ale také oni musí míti porozumění pro smutnou situaci pracujícího obyvatelstva. Každého týdne se dovídáme, že se obzvláště v textilním průmyslu přímé a nepřímé snižování mzdy rozšiřuje na stále větší počet podniků, boje s podnikateli stávají se každého týdne obtížnějšími a životní poměry dělníků zhoršují se den ze dne, k čemuž značně přispívá četné zastavení výroby a zavedení krátké doby pracovní. Před touto skutečností nemohou se uzavírati ani odpůrcové ochrany nájemníků.

Hlasujeme-li pro zákon, musíme vysloviti přání, aby na naše náměty byl vzat přiměřený zřetel a aby se jednou už přestalo s dosavadními provisoriemi a aby se provedla definitivní úprava ochrany nájemníků a stavebního ruchu, a to včas před uplynutím lhůty. Věříme, že při věcné spolupráci všech povolaných činitelů bude tato otázka definitivně upravena. V tomto smyslu budeme hlasovati pro zákon. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Byly mně podány návrhy resoluční sen. dr Hellera a soudr. a sen. dr Hilgenreinera a druhů k zákonu o ochraně nájemníků čt. 40 a resoluční návrh sen. dr Hellera a soudr. k zákonu o stavebním ruchu č. 139.

Prosím pana tajemníka senátu, aby je přečetl.

Zástupce tajemníka senátu dr Bartoušek (čte):

I. K opatření tisk 40:

1. Resoluční návrh sen. dr Hellera a soudr.:

Vláda se vybízí, aby nový zákon o ochraně nájemníků předložila Národnímu shromáždění včas tak, aby senátu zůstalo dostatečně času k důkladnému projednání osnovy.

2. Resoluční návrh sen. dr Hilgenreinera, dr Kovalika a druhů:

Vláda se vybízí, aby pokud možno s největším urychlením podala osnovu zákona, jenž obsahuje definitivní úpravu ochrany nájemníků.

II. K opatření č. t. 39:

Resoluční návrh sen. dr Hellera a soudr.:

Vláda se vybízí, aby nový zákon o stavebním ruchu předložila Národnímu shromáždění včas tak, aby senátu zůstalo dostatečně času k důkladnému projednání osnovy.

Místopředseda Trčka (zvoní): Pan sen. Koukal má doslov. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Koukal: Vážení pánové a dámy! Jsem toho názoru, že jde pouze o prodloužení účinnosti zákona č. 44, že všechny námitky, které zde byly proneseny, budou jistě při projednávání nového zákona zase opakovány. Nemám nic, co bych k tomu měl ještě podotknouti, a proto navrhuji, aby byl návrh sociálně-politického výboru, jakož i rozpočtového výboru přijat.

Místopředseda Trčka (zvoní): Slovo má zpravodaj pan sen. Pánek k doslovu.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Byly předloženy tři resoluce.

První je resoluce pp. sen. dr Hellera a soudr., kterou se vláda vybízí, aby nový zákon o ochraně nájemníků předložila Národnímu shromáždění včas tak, aby senátu zůstalo dostatečně času k důkladnému projednání osnovy.

S přijetím této resoluce vyslovuji souhlas a prosím, aby tak učinil i senát. V druhé resoluci se vláda vybízí, aby nový zákon o stavebním ruchu předložila Národnímu shromáždění včas tak, aby senátu zůstalo dostatečně času k důkladnému projednání osnovy.

Rovněž s touto resolucí vyslovuji souhlas. Konečně je zde třetí resoluce pp. sen. dr Hilgenreinera, dr Kovalika a druhů: ťVláda se vybízí, aby pokud možno s největším urychlením podala osnovu zákona, jenž obsahuje definitivní úpravu ochrany nájemníků.Ť Vyslovuji se proti schválení této resoluce, poněvadž není možno, aby do 31. března, v tak krátké době, byla předložena definitivní úprava ochrany nájemníků.

Konečně mám ještě připomínku k projednávanému opatření Stálého výboru, a to tohoto znění: Mohly by snad vzniknouti určité pochybnosti, že tímto provisoriem nastanou časové mezery. Je přirozeno, že nový zákon, bude musiti veškeré tyto mezery vhodným způsobem vyřešiti.

Místopředseda Trčka (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Budeme hlasovati nejprve o zprávě, jež se týká opatření Stalého výboru ve příčině zákona o ochraně nájemníků.

Kdo souhlasí s návrhem výborů soc.politického a rozpočtového, aby senát schválil opatření Stálého výboru N. S. ve znění, jak jest otištěno v příloze B k sen. tisku 5, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výborů soc.-politického a rozpočtového se schvaluje.

Budeme nyní hlasovati o resolučním návrhu pp. sen. dr Hellera a soudr.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Budeme nyní hlasovati o resolučním návrhu sen. dr Hilgenreinera a druhů.

Kdo je pro tuto resoluci, nechť zvedne ruku. (Děje se.),

To je menšina. Zamítá se.

Nyní budeme hlasovati o zprávě, která se týká opatření Stálého výboru ve příčině zákona o stavebním ruchu.

Kdo souhlasí s návrhem výborů soc.politického a rozpočtového, aby senát schválil opatření Stálého výboru N. S. ve znění, jak jest otištěno v příloze A k sen. tisku 5, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh výborů soc.-politického a rozpočtového se schvaluje. Nyní budeme hlasovati o resoluci sen. dr Hellera a soudr.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tato resoluce se přijímá.

Přikročíme k dalšímu odstavci dnešního pořadu:

3. Volba výboru inkompatibilitního

Stala se dohoda, aby byla volba provedena z plena.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl pány kandidáty.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Do výboru inkompatibilitního jsou navrženi pp. senátoři:

Dr inž. Botto (Danko, dr Bačinský), Kroiher (Stržil, Dresler), Sáblík (Foit, F. Novák. [čsl. rep.]), dr Veselý (Šťastný, dr Milota), Pichl (Berkovec, Merta), dr Witt (dr Farkas, Časný), Ant. Novák (Kříž, Pocisk), Curkanovič (Navrátil, inž. Havlín), Fr. Novák [čsl. lid.] (J. Krejčí, Šachl), Sláma (Kotrba, Trčka), dr Buday (Volko, Janček), dr Hilgenreiner (Böhr, Stoolberg), dr Heller (Jokl, dr Hol tscher), Ad. Scholz (lkert, Lippert), Fidlík (Dobrovolný, Stejskalová), Douda (Schwamberger, Mezö), dr Szilassy (Tichi, Richter).

Místopředseda Trčka (zvoní): Kdo s přečtenými kandidáty resp. I. a II. náhradníky souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se)

To je většina. Jmenovaní pánové jsou zvoleni za členy, případně první a druhé náhradníky výboru inkompatibilitního. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Dalším odstavcem dnešního pořadu jednání je:

4. Volba komise Národního shromáždění podle §u 1 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a přírůstku na majetku.

Stala se dohoda, aby se stala volba z plena.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly) Námitek není.

Žádám pana tajemníka, aby přečetl kandidátní listinu.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Do výboru pro dávku z majetku a z přírůstku na majetku jsou navrženi pp. senátoři:

Dr Rozkošný, Modráček, Pichl, dr Žiška, Bergman, Mikulíček, dr Buday, dr Heller.

Místopředseda Trčka (zvoní): Kdo s navrženými kandidáty souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržení kandidáti komise o dávce z majetku a přírůstku na majetku jsou zvoleni.

Přikročíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:

5. Návrh, aby byla prodloužena lhůta daná § 43 úst. list. ku projednání usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1413-II), kterým se mění §§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920. č. 194 Sb. z.. a n., o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a §§ 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich (tisk 1452-II)- Tisk 1.

Ke slovu jsou přihlášeni řečníci. Navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut.

Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Námitek není, je tedy můj návrh přijat.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Ant. Novák. Uděluji mu je.

Sen. Ant. Novák: Slavný senáte! Považuji za svou povinnost při projednávání tohoto bodu denního pořadu, kde formálně jedná se o pouhé prodloužení lhůty zákona o vojenských gážistech, u jmouti se slova a tlumočiti stanovisko klubu, ke kterému mám čest náležeti.

Je nesporno, že zákon sám je jistě jedinečný. Původ zákona datuje se z roku 1923. V r. 1923 po prvé přišla řada pánů poslanecké sněmovny s názorem, aby zvýšily se pense bývalých rakouských generálů. Tehdy pochopitelně nebyla politická situace příznivá tomu, aby zákon mohl býti odhlasován. Konstatuji milerád, že to bylo zásluhou předcházející vlády, která velice svědomitě se snažila, aby pense rakouských generálů byly zvýšeny. Konstatuji milerád, že to byl tehdejší ministr národní obrany pan ministerský předseda Udržal, který velice svědomitě prosazoval požadavek pánů generálů. Pánové také budou se pamatovati: Vládní majorita 10. února 1928 zákon přes protest socialistických stran odhlasovala. Poněkud zajímavěji vytvořila se tehdy situace v senátě. Je nesporno, že odhlasování zákona vyvolalo krajní odpor v prvé řadě mezi válečnými poškozenci, staropensisty a drobným lidem vůbec. Když předloha zákona přišla 17. února 1928 do senátu, milerád také podle pravdy konstatuji, že tehdejší předseda branného výboru, pan kol. Viktor Dyk, velice svědomitě se snažil, aby předlohu uplatnil. Páni z branného výboru budou se pamatovati, jak se obracel na pana kol. Donáta, kol. Karasa atd. atd., až konečně méně příjemný úkol býti referentem této předlohy byl přidělen nepřítomnému panu kol. Kianičkovi. V té době odpor pochopitelně vzrůstal a pan kol. Kianička - dokonce jsem slyšel, nevím, zakládá-li se to na pravdě - expres rekomando předlohu vrátil. Od té doby, dík našim ústavním zákonům, máme předlohu znovu na denním pořadu a máme opětně povinnost vyžadovati lhůtu k projednání. Připomínám jenom, že v branném výboru 17. února 1928 jsem tehdy žádal o referát k této předloze, žádal také kol. Klofáč, ale tehdy pan předseda Dyk nevyhověl našemu přání a referát nám nepřidělil. A shodou okolností v této době jsem znovu žádal o referát a tentokráte mně byl referát přidělen, takže oficielně, ještě později... (Sen. dr Karas: V rozpočtovém výboru!) v rozpočtovém výboru, v branném výboru budeme teprve o té věci jednati, pane kolego! Později budu míti příležitost býti oficielním referentem této předlohy, proti které z důvodů věcných jsme stáli od r. 1923. Považujeme tuto předlohu za neproveditelnou v době kdy požitky válečných poškozenců zvýšeny nejsou považujeme tuto předlohu za neproveditelnou v době, kdy otázka staropensistů visí ustavičně ve vzduchu, není možno vytrhnouti (Předsednictví se ujal předseda dr Soukup.) jednu partii a vyhověti několika pánům bez ohledu na to.

Pan referent se bude pamatovati, pan kol. Dyk se také bude velmi dobře pamatovati, že tehdy bylo zdůrazněno: ťVždyť to stojí jenom 1.5 mil. Kč, není ten náklad tak veliký! Ť Pánové, zde se jedná o princip, o zásadu, jakým způsobem mravním může tento zákon působiti.

Dnes k velikému svému překvapení a řekl bych k příjemnému překvapení četl jsem v ťNárodních ListechŤ v politickém reliefu, že strana národně-demokratická stojí proti předloze. S upřímnými díky kvituji tento obrat, s upřímnými díky kvituji to, že strana národnědemokratická nemá již dnes odvahy hlasovati pro předlohu zákona jako měly odvahu strany dřívější vládní koalice hlasovati pro předlohu zákona ve sněmovně poslanecké. Jsem přesvědčen, že vláda nemůže vzíti předlohu zpět, pochopitelně předlohu buďto schválíme, nebo zamítneme. Až bude o té předloze meritorně jednáno, domnívám se, že se nenajde dnes jen tak lehce ona Vládní majorita, která byla 10. února 1928 v poslanecké sněmovně, která by tuto předlohu zákona odhlasovala, a myslím, že až přijde k projednávání, že občanské strany, vládní majorita ve svém celku nemá jiného východiska, než tuto předlohu staršího data zamítnouti. Z toho důvodu, abychom si oživili v paměti ten vývoj jedinečné předlohy, považoval jsem za svou povinnost ujmouti se slova a znovu konstatovati stanovisko strany, ke které mám čest náležeti. (Potlesk.)