Schůze zahájena v 16 hodin 16 minut

Přítomni:

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Trčka.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

112 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Udržal; ministři dr Dérer, dr Meissner.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní schůzi sen. dr Budayovi, dr Jesserovi, Kellovi, F. Novákovi (čsl. lid.), Pilzovi; na tři dny sen. Kavanovi, na dobu tří schůzí sen. dr Korláthovi a dr Szilassymu; na tento týden sen. Volkovi.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti

Navrhuji, aby byla dána zdravotní dovolená do konce ledna sen. Navrátilovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Tiskem rozdáno:

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 39. Poštou. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928. č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu (tisk 5 příl. A).

Tisk 40. Poštou. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru a opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků (tisk 5 příl. B).

Tisk 6. Návrh sen. Klofáče, dr Miloty, dr Veselého, Pánka a spol., aby byl vydán zákon o složení a pravomoci senátu a o řádu volebním do senátu.

Tisk 8. Návrh sen.Pánka, Riedla, inž. Marušáka, Merty a spol. na změnu zákona ze dne 7. července 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 31/1. Interpelace sen. Tichiho a soudr. na pana ministra vnitra stran volebních přehmatů při obecní volbě v Jihlavě dne 1. prosince 1929.

Tisk 31/2. Interpelace sen. Teschnera a soudr. na veškerou vládu stran tísnivého postavení československých pensistů civilní státní služby, kteří žijí v Rakousku.

Tisk 31/3. Interpelace sen. Köhlera, Teschnera a soudr. na pana ministra sociální péče stran konečného vypsání voleb do nemocenských pojišťoven.

Tisk 31/4. Interpelace sen. Stolberga, Fr. Scholze a soudr. na pana ministra zemědělství stran jmenování předsedy slezské zemědělské rady.

Tisk 31/5. Interpelace sen. Köhlera, Wenzela a soudr. na pana ministra sociální péče stran zvýšen ročních požitků pro přestárlé osoby podle zákona o státních starobních podporách ze dne 21, března 1929, Sb. č. 43.

Tisk 31/6. Interpelace sen. Wenzela a soudr. na pana ministra vnitra stran odsouzení četných obecních starostů na základě falešného výkladu § 3 zákona č. 65/1925.

Tisk 31/7. Interpelace sen. Köhlera, Fr. Scholze, Wenzela a soudr. na pana ministra sociální péče stran zákonité úpravy kolektivních smluv.

Tisk 31/8. Interpelace sen. Wenzela a soudr. na veškerou vládu stran přidělování lesů státním pozemkovým úřadem.

Tisk 31/9. Interpelace sen. dr Feierfeila a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran toho, že se neobsazují ředitelská místa na německých středních školách.

Tisk 31/10. Interpelace sen. Teschnera a soudr. na ministra školství a národní osvěty stran poskytnutí vánočních remunerací z pokladního přebytku učitelským silám německých menšinových škol.

Tisk 31/11. Interpelace sen. Teschnera a soudr.na veškerou vládu stran době přiměřené úpravy diet státních zaměstnanců.

Tisk 31/12. Interpelace sen. Köhlera, Wenzela a soudr. na pana ministra sociální péče stran reformy úrazového pojištění dělnického.

Tisk 32. Vládní návrh zákona, kterým se znovu prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady.

Tisk 33. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dohoda mezi republikou Československou a Dánskem, sjednaná výměnou not ze dne 26. a 27. srpna 1929 v Kodani o rozšíření platnosti doložky o nejvyšších výhodách, stipulované v československo-dánské prozatímní úpravě obchodních styků ze dne 18. dubna 1925, na Gronsko.

Tisk 37. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu ve Zlíně za souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přestupky proti bezpečnosti cti podle § 496 tr. z. (č. 9830 předs.).

Tisk 38. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu trestního v Praze za souhlas k trestnímu stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek podle §§ 2, 3, 19 zákona ze dne 15.listopadu 1867, č. 135 ř. z., (č. 53 předs.).

Tisk 41. Zpráva rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §u 54 ústavní listiny ze dne 7. listopadu 1929 o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1930 (tisk 5 příl. J).

Tisk 42. Návrh sen. Kotrby a druhů, aby obratová daň u všech předmětů této dani podléhajících byla paušalována u prvovýroby a postupně snižována až do úplného zrušení.

Tisk 43. Zpráva výboru rozpočtového k opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 7. listopadu 1929 o konečné úpravě československé měny (tisk 5 příl. Ch).

Tisk 44. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. ústavně-právního výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 5 příl. C).

Těsnopisecké zprávy o 1., 2., 3. a 5. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 12., 13., 17. a 18. prosince 1929

Zápisy o 1. a 2. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 12. a 13. prosince 1929.

Ročenka Národního shromáždění republiky Československé r. 1928-1929.

Zápisy o 3. až 7. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto nebyly v předepsané lhůtě žádným panem senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a budou vytištěny.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 6. Návrh sen. Klofáče, dr Miloty, dr Veselého, Pánka o spol., aby byl vydán zákon o složení a pravomoci senátu a o řádu volebním do senátu.

Tisk 8. Návrh sen. Pánka, Riedla, inž. Marušáka, Merty a spol. na změnu zákona ze dne 7. července 1926, č. 103 Sb. za n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 42. Návrh sen. Kotrby a druhů, aby obratová daň u všech předmětů této dani podléhajících byla paušalována u prvovýroby a postupně snižována až do úplného zrušení.

Výboru rozpočtovému:

Vládní nařízení z 18. prosince 1929, čís. 185 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon o dávkách za úřední úkony ve věcech správních.

Výboru ústavně-právnímu:

Vládní nařízení z 18. prosince 1929, čís. 187 Sb. z. a n., o některých přesunech působnosti ministerstev na úřady zemské.

Výboru imunitnímu:

Žádost krajského soudu v Chustu o zrušení imunitního práva sen. Lokoty za účelem provedení výkonu pravoplatně uloženého trestu žaláře a peněžité pokuty (č. 302/30).

Žádost krajského soudu v Litoměřicích za souhlas ke stíhání sen. Wenzela pro přečin podle §u 17/1 zákona na ochranu republiky (č. 306/30).

Žádost krajského trestního soudu v Praze za souhlas ke stíhání sen. Tichiho pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. 314/30).

Žádost okresního soudu trestního v Praze za souhlas ke stíhání sen. Hakena pro přestupek § 11 zákona z 17. prosince 1862, čís. 6 ř. z. z r. 1863, (č. 189/29).

Žádost krajského soudu v Uherském Hradišti za souhlas ke stíhání sen. Mikulíčka pro přečiny podle §u 11, čís. 2, §u 1 8, čís. 1 a 3,.§ 15, čís. 2 a zločin podle §u 15, čís. 3 zákona na ochranu republiky (č. 331/30).

Žádost krajského soudu v Košicích za souhlas ke stíhání sen. Janíka pro přečin utrhání na cti podle §u 1, §u 3/II, čísl a 2 a §u 9, čís. 4 a 5 zák. čl. XLI/1914 (č. 332/30).

Žádost krajského soudu trestního v Praze za souhlas ke stíhání sen. Richtera pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ů 487, 488 a 491 tr. z. (č. 298/30).

Žádost krajského soudu v Bratislavě za souhlas k stíhání sen. Janíka pro přečin podle §u 1, §u 3, odst. II., č. 1. vztažně podle §§ 2 a 4 zák. čl. XLI/1914 (č. 284/30).

Žádost okresního soudu trestního v Praze za souhlas k stíhání sen. Hakena pro přestupek podle §u 11 zák. z 17. prosince 1862, č. 6 ř. z. z r. 1863, (č. 315/30).

Žádost krajského soudu v Čes. Budějovicích za souhlas k stíhání sen. Kříže pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 487, 491, 493 tr. za zák. z 30. května 1924, č. 124 Sb. za n., (č. 190/29).

Žádost okresního soudu v Uher. Hradišti za souhlas k stíhání sen. Mikulíčka pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 488 tr. z. (č. 227/29).

Žádost krajského trestního soudu v Praze za souhlas k stíhání sen. Ant. Nováka pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem (č. 134/29).

Žádost vrchního státního zastupitelství v Bratislavě za souhlas k stíhání sen. Hancko pro přečin pomluvy podle §u 1 zák. čl. XLI/1914 (č. 161/29).

Žádost krajského soudu trestního v Praze za souhlas k stíhání sen. Stejskalové pro přečin proti bezpečnosti cti podle §§ 488, 491 a 493 tr. z. a § 1 zákona z 30. května 1924. č. 124 Sb. z. a n., (č. 169/29).

Předseda: Přikročuji k projednávání dnešního pořadu jednání,

Navrhuji, aby odstavce 1. a 2. dnešního pořadu jednání sloučeny byly ke společnému projednávání.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Přikročíme k projednávání.

1. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků (tisk 5 příl. B). Tisk 40

2. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 11. října 1929, kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č.43 Sb. z. a n, o stavebním ruchu (tisk 5 příl. A). Tisk 39

Zpravodaji jsou: K odstavci 1. č. t. 40 za výbor sociálně-politický pan sen. Koukal, za výbor rozpočtový pan sen. Pánek; ke 2. odstavci č. 139 za výbor sociálně-politický pan sen. Berkovec, za výbor rozpočtový pan sen. Pánek.

Uděluji proto slovo panu sen. Koukalovi, zpravodaji za výbor sociálně-politický k č. t. 40.

Zpravodaj sen. Koukal: Slavný senáte! Sociálně-politický výbor se zabýval 8. ledna návrhem Stálého výboru o zákonu o ochraně nájemníků. Stálý výbor učinil opatření, aby účinnost zákona č. 44 byla prodloužena do 31. března 1930.

Účinnost tohoto zákona byla sice prodloužena již zákonem č. 33 z r. 1929 do 31. října 1929, ale pro rozpuštění sněmoven a nové volby nemohl býti projednáván zákon/nový. Proto učinil Stálý výbor opatření, aby účinnost tohoto zákona byla opět prodloužena. Sociálně-politický výbor zabýval se touto věcí a usnesl se, aby bylo navrženo senátu, aby toto opatření schválil.

Důvody pro toto prodloužení jsou samozřejmé. V naší republice jsou ještě velice smutné a špatné bytové poměry, nouze o bvty, a proto je potřebí, aby malí nájemníci byli chráněni

Dále je nutno, aby tento zákon byl prodloužen, aby získána byla doba k projednání nové osnovy zákona, který

by byl přizpůsoben dnešním poměrům a mohl býti ústavní cestou projednáván.

Sociálně-politický výbor tedy navrhuje, aby účinnost zákona čís. 44 z r. 1928, potažmo zákona čís. 33 z r. 1929, prodloužena byla do 31. března 1930 (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Pánek k. č. 140. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Rozpočtový výbor připojuje se ke zprávě sociálně-politického výboru ve věci opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §u 54 ústavní listiny z 11. října 1929, kterým se prodlužuje účinnost zákona z 28. března 1928, čís. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, tisk čís. 5, příl. B.

Předseda (zvoní): K odstavci druhému č. 139 je zpravodajem za výbor sociálně-politický pan sen. Berkovec. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Berkovec: Vážený senáte! Sociálně-politický výbor činí senátu návrh, aby schválil opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §u 54 úst. listiny ze dne 11. října 1929, kterým se doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu.

Sociálně-politický výbor odůvodňuje tento návrh takto:

Stálý výbor Národního shromáždění usnesl se podle §u 54 ústavní listiny na opatření, aby účinnost ustanovení hlavy I. zákona č. 43/1928 Sb. z. a no stavebním ruchu, týkající se vyvlastňování pozemků, prodloužena byla až do 31. března 1930, poněvadž zákonem č. 32/1929 Sb. z. a n. bylo ustanoveno, že účinnost ta jde pouze do 31. října 1929; dále se usnesl, aby podpory, poskytované podle ustanovení hlavy V. citovaného zákona č. 43/1928, byly i nadále poskytovány na stavby, začaté do 31. března 1930, poněvadž měly rovněž končiti dnem 31. října 1929. Konečně usnesl se Stálý výbor, aby také účinnost ustanovení hlavy II. a VII. zákona čís. 43/1928 Sb. za n. byla prodloužena do 31. prosince 1929

Předešlá vláda navrhla Stálému výboru toto opatření, poněvadž veřejný zájem na stavebním ruchu vyžadoval, aby i po 31. říjnu 1929 bylo možno vyvlastňovati pozemky k účelům stavebním, jakož i udíleti záruku za stavby obytných domů. Pokud jde o termín, stanovený do 31. března 1930, měla vláda za to, že do té doby bude možno připraviti a ústavně projednati zákon, kterým by se na delší dobu upravila státní podpora stavebního ruchu společně s úpravou ochrany nájemníků a ostatních otázek státní bytové péče, což ovšem bude asi těžko možné.

Poněvadž pro toto opatření jsou dány veškeré zákonné předpoklady a náležitosti, jak je má na mysli Stálý výbor, neboť jde tu o věc neobyčejně důležitého hospodářského a sociálního významu, která nesnese odkladu, navrhuje sociálně-politický výbor, aby senát N. S. schválil opatření Stálého výboru N. S. ve znění, jak je otištěno v příloze A k sen. tisku čís. 5.

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový k č. 139 je pan sen. Pánek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Rozpočtový výbor pojednal o opatření Stálého výboru ve věci doplňku zákona ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n., o stavebním ruchu, a rovněž doporučuje slavnému senátu, aby schválil opatření Stálého výboru.

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu.

Navrhuji, aby lhůta řečnická stanovena byla 20 minutami pro řečníka. (Námitek nebylo.)

Námitek není, navržená lhůta je přijata.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Nedvěd. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Nedvěd: Máme dáti souhlas k prodloužení zákona o ochraně nájemníků a o podpoře stavebního ruchu do 31. března 1930. Zdá se to býti velice pěkné, když v čsl. Národním shromáždění v r. 1929/1930 jedná se o prodloužení zákona o ochraně nájemníků. Kdyby to četl cizinec, bude se domnívati, kdoví jakou sociální péči bytovou zde v této republice nemáme. Ve skutečnosti však nejde o nic jiného, než poskytnouti milionům proletářských nájemníků poslední, t. j. t. zv. šibeniční lhůtu, dříve než dopadne sekera, tj. ten nový zákon, kterým ochrana nájemníků bude úplně zrušena. Do 31. března dáváte poslední termín, ale co bude po 31. březnu?

A to již také víme, vy se tím nijak netajíte, budete pokračovati tam, kde přestala stará občanská koalice. Její plány, všechno to, co vypracovala bytová osma občanské koalice, převezmete, předložíte nám to sem a také to odhlasujete.

To znamená, že od 1. dubna letošního roku podle vašich úmyslů a podle toho, co již otevřeně je naznačováno, vstoupí v platnost patrně dlouhodobý zákon, který bude postupně ochranu nájemníků odbourávati a činže zvyšovati, aby dostoupily 600% výše oproti roku 1914.

A tu je zajímavé, jak jste se všechny strany vládní většiny rychle na tom dohodly.

Dokud vládla občanská koalice a dokud tato občanská koalice uložila bytové osmě, aby vypracovala návrh zákona o ochraně nájemníků, a dokud z bytové osmy vycházely zprávy o tom, na jakých zásadách se pánové dohodovali, tu jsme ještě čítali v ťPrávu liduŤ, v ťČeském slověŤ a v německých sociálně, demokratických listech protesty. Psalo se: My nedovolíme, aby ochrana nájemníků byla odbourána. My nedovolíme, aby činže byly zvýšeny na 600%!

Dnes je po volbách, dnes ti, kteří ten zákon připravovali, jsou zesíleni o druhou garnituru, která dříve byla v t. zv. loyální oposici, a rukou společnou a nerozdílnou budete uskutečňovati to, co připravila bývalá občanská koalice. Aby se nezdálo, že to bude tak kruté, uděláte snad sem tam nějakou změnu a místo toho, abyste zvyšovali činže o 80% ročně, zvýšíte je snad o 40% nebo o 60%. Na věci se v podstatě nic měniti nebude, platnost toho nového zákona, který chystáte, vyprší snad místo v r. 1935

v roce 1938, ale ve skutečnosti úplné zrušení ochrany nájemníků a strašlivé zvýšení činží chystáte všichni. jeden jako druhý.

Zajímavo je, jak chcete tento čin osladiti těm, kteří nemají, kde by vzali na zvýšení činže úhradu. Již loňského roku jsem bedlivě sledoval, co psaly denní listy o této otázce. Zajímavé byly články p. dr Matouška v ťNárodních listechŤ a v ťNároděŤ. Pan dr Matoušek samozřejmě jako pravověrný příslušník strany, která hájí posvátnost soukromého vlastnictví, psal, že strana národně-demokratická stojí na zásadě, že rentabilita starých domů musí se rovnati rentabilitě domů nových, čili po česku řečeno, činže ve starých domech musejí býti tak vysoko, jako jsou v nových domech. Ale poněvadž strana národně-demokratická má ve svých řadách také nějaké ty úředníky soukromé a státní, tedy je utěšoval tím, že současně se zhoršením ochrany nájemníků musí býti upraveny platy státních zaměstnanců. A mimo to, když byl pořádán sjezd soukromého úřednictva národnědemokratického, pan dr Kramář je tam těšil, že vydají apel k fabrikantům, velkoobchodníkům atd., aby svým úředníkům přidali, aby měli úhradu na zvýšení činží.

Myslím, že zde se nenajde jediný z vás, který by věřil, až pan dr Kramář apel k fabrikantům vydá, že budou rychle sahati do kapes a svým úředníkům dávati přídavky, aby měli na zvýšené činže. Ale také, pokud se týče státních úředníků, je jisto, že to s tou úhradou bude vypadati špatně. Pan ministr Engliš nedávno učinil o tom prohlášení zcela jasné a určité. Řekl: Ano, jsem pro zlepšení platů státních zaměstnanců, ale úhrady nemám. Tu je možno získati jenom ekonomisací ve státní správě, a to se může dostaviti teprve na základě úsporného systému, který po delší době přivede takový stav, že bychom mohli státním zaměstnancům platy upraviti.

Tedy ve skutečnosti to bude vypadati tak, že státní zaměstnanci, státní úředníci, nedostanou nic, soukromí úředníci nedostanou také nic, poněvadž jejich zaměstnavatelé jim nic nedají, dělníci nedostanou též nic od svých zaměstnavatelů, ale páni majitelé domů již dostanou to zvýšení činží tak, jak se o to ucházejí a jak to žádají. Tedy to znamená, že v tomto Národním shromáždění děje se to, co my tvrdíme. Kdykoli jde o oprávněné požadavky pracujících tříd, proletariátu, nenajdou nikdy sluchu. Jakmile jde o požadavky vrstev buržoasních, okamžitě se jim vyhovuje.

Požadavky majitelů domů jsou naprosto neoprávněné. Velká většina starých baráků stojí 50, 60, 80 i 100 roků a ještě déle a jsou z výnosu činžovního již několikanásobně zaplaceny. Ale jejich nynější držitelé - velká část jich, koupili je na spekulaci a chtějí, aby jim ještě vynášely obrovské důchody a dokonce chtějí, aby jim vynášely tolik, jako novostavby.

Jest jisté, že vy to teď odhlasujete, poněvadž jste se již na tom dohodli. Sešli jste se na stanovisku: pan dr Kramář, vůdce toho nejkrajnějšího pravého křídla - pan ministr financí dr Engliš, člověk hradu - a při debatě k vládnímu prohlášení prohlásil i vůdce strany sociálně-demokratické pan posl. Hampl, že otázka bytová bude řešena tak, jak to připravila občanská koalice, ale řekl, že to souvisí s otázkou zvýšení mezd.

Věří někdo, že je možno donutiti zaměstnavatele, aby svému dělnictvu přidali, když budou zvýšeny činže? Copak máte možnost zákonem naříditi fabrikantům, aby přidali dělníkům na mzdě? Té možnosti nemáte a kdybyste ji měli, tak to neuděláte. Uděláte zákon na zvýšení činží, k tomu jste ochotni, ale abyste se postarali o úhradu pracující třídě, to ne. Pan ministr sociální péče ještě mlčí, ten je posud za kulisami, ale on přijde. Pan sekční šéf dr Kubišta jistě to má připravené v zásuvce svého psacího stolu a v pravý čas se to zde objeví. Pak odhlasujete to, co bude další těžkou ranou na hospodářskou úroveň pracujících vrstev. My vám však prohlašujeme, tak jako vám to řekl již náš soudruh Gottwald: ťDěláte účet bez šenkýře.Ť

My již dnes s tohoto místa zde a zároveň také z poslanecké sněmovny vyzýváme všechny pracující vrstvy v tomto státě, dělníky, soukromé i veřejné zaměstnance, malé živnostníky, aby dělali přípravy na velký boj proti tomuto novému útoku na svoji životní existenci, proti soustavnému útoku, který nemá nic jiného za účel, než řešiti krisi v tomto státě na účet pracujících tříd. Vyzýváme všechen pracující lid, aby se nespoléhal na tento senát nebo na poslaneckou sněmovnu. Zde je to rozhodnuto již dnes, v měsíci lednu, třeba se o tom bude formálně jednati mnohem později, My víme, že v tomto senátě a v posl. sněmovně nás přehlasujete, tu jsme v mizivé menšině, ale vyzýváme proletariát celého státu, aby se dal do boje tam, kde může zvítěziti, aby boj přenesl na náměstí, do ulic, do závodů, aby použil všech prostředků, aby tento útok, který je dalším pokračováním v řetězu útoků na pracujíc třídu tohoto státu, mohl vítězně odraziti. (Výborně. - Potlesk senátorů strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Další slovo si vyžádal pan sen. Löw,

Sen. Löw (německy): Slavný senáte! Pokaždé, když jsme měli projednávati některou vládní osnovu o stavebním ruchu a bytové péči, měli jsme obavy o její výsledek a shledali jsme vždy, že při každém novém projednání nastalo značné zhoršení stavebních zákonů. V době, kdy jsme byli v oposici, bylo nám přece možno přivoditi svou zajisté spravedlivou kritikou nějakou změnu na těchto předlohách a pohnouti tehdejší koaliční většinu a vládu k tomu, aby přece různá zhoršení v zákoně odstranily, nebo alespoň zlepšily. Nepodařilo se nám ovšem zjednati zcela vyhovující zlepšení, stejně jako se nám také nepodařilo prosaditi předlohy zákonů, které by stavební ruch a ochranu nájemníků upravovaly pro delší řadu let. Víme přece, že ochrana nájemníků a zákony, které omezují volné pronajímání, nemohou trvati věčně. Ale víme také, že na změnu nebo úplné zrušení ochrany nájemníků nelze pomýšleti tak dlouho, dokud zde nebude přiměřeny počet bytů, obzvláště takových bytů, jejichž ceny jsou dělnictvu přístupny. Dokud tomu tak nebude, nelze po našem názoru pomýšleti na to, že by nastati mohlo další uvolnění ochrany nájemníků anebo dokonce odstranění této ochrany, a proto můžeme již říci, že jsme mohli vzíti na vědomí usnesení Stálého výboru ze dne 11. listopadu 1929, kterým se stávající zákony prodlužují na krátkou dobu, totiž do 31. března 1930. (Místopředseda Trčka převzal předsednictví.) Dali jsme se při tom vésti názorem, že změnou vládní koalice a vlády samotné bude možno v této lhůtě přece dojíti k projednání příslušných zákonů. Musili jsme si proto říci, že budeme hlasovati pro návrh, jejž Stálý výbor senátu předloží, poněvadž bychom přece odmítnutím přivodili stav, který by pro dělnictvo, pro zaměstnance a maloživnostníky atd. měl vůbec nedozírné následky. Chceme-li tomu zabrániti, jsme-li pro to, aby nenastaly poměry, které by přímo zhoubně působily na pracující kruhy, pak musíme přirozeně hlasovati pro návrhy Stálého výboru. Řekli jsme si také, že tyto zákony přece nepředložila nová vláda, nýbrž že jsou to staré zbytky po dřívější vládě, při čemž mimo to doufáme, že v době do 31. března 1930 bude snad možno, aby vláda předložila nové příslušné zákony. Víme mimo to, že obzvláště ve stavebním ruchu každý nový zákon, který vláda předložila. přinesl značné zhoršení. Byli jsme tehdy, když vyšel zákon z roku 1923, v příjemné situaci, že jsme mohli pozorovati, že vláda měla přiměřený zájem o podporu stavebního ruchu. Byly tehdy obecně prospěšným stavebním družstvům poskytovány subvence 70 proc., ovšem nikoli v hotovosti, nýbrž tím způsobem, že vláda převzala zúročení 70% stavebních výloh a amortisace. Tím se stalo, že vznikla celá řada novostaveb, ba v některých krajinách celé části městské a části obcí. Ale již tehdy jsme zpozorovali že tím pomoženo bylo zase jen části obyvatelstva, kdežto pro nemajetné nebylo vytvořeno vůbec nic. Neboť tato subvence vládní, tato podpora stavebního ruchu, byla tehdy myšlena jen pro lidi a svazy, které mohly složiti alespoň zákonem předepsanou částku 10-15% stavebního nákladu. Pak teprve dána byla možnost, aby vláda převzala také skutečně další zúročení a amortisaci. Od roku 1925 však mohli jsme pozorovati, že není více žádného zákona, kterým by byla dána přímá podpora stavebníkům, nýbrž vláda od té doby přebírala jen státní záruku za druhou položku, a bylo proto dáno do rozpočtu 120 a potom 150 milionů. Po uplynutí této doby nevydala vláda pro podporu stavebního ruchu již více ani haléře a nemohla také vydati, poněvadž vláda teprve tehdy může býti přidržána k zaplacení závazků, nelze-li žádnými donucovacími prostředky vymoci placení splatných úroků a amortisací. Dodnes takovéhoto případu nezaznamenáváme, ani na straně všeobecně prospěšných družstev nebo obcí, ani na straně soukromých stavebníků. Následkem toho nebyla také vládě dána možnost poskytnouti něco pro zúročení a amortisaci za účelem podpory stavebního ruchu. Následek toho byl, že stavební ruch velice poklesl, což zase přispělo k zostření hospodářské krise, ke vzrůstu nezaměstnanosti. K tomu přistupuje ještě toto: Pan ministr financí může použíti regresního práva, které vládě přísluší podle zákona z roku 1923, a nastal by tím stav, že by pak celá řada ubožáků, kteří již tehdy nemohli sehnati těch 10 resp. 15% stavebního nákladu, aby mohli použíti státní subvence, dnes patrně přišla o domek a o peníze, které do toho strčili, které si někdy uspořili od úst. Neboť nebyli by s to platiti nutné úroky a amortisaci a splatiti vládě regres. Pan ministr financí musil by si to dobře rozvážiti, i když to odůvodňuje tím, že chce podporovati stavební ruch, tím, že obnosů z regresu použíti chce k oživení stavební činnosti. Jak by to bylo, nedovedeme ještě posouditi. Ale obávám se, že by v mnohých případech asi nebylo možno regres sehnati, že by došlo tak daleko, že by dotčený pak raději nechal dojíti k exekuci. Řekl jsem již, že budeme hlasovati pro návrh Stálého výboru, ačkoli shledáváme, že se na př. šestá hlava zákona úplně zrušuje, že nebyla pojata do prodloužení, takže také stávající finanční úlevy nejsou pojaty do prodloužení. Předkládáme proto resoluční návrhy, ve kterých žádáme, aby byl vydán zákon, kterým se šestá hlava se zpětnou účinností ode dne 1. ledna opětně zavádí, poněvadž od toho očekáváme opětné oživení stavebního ruchu a tak zmenšení nezaměstnanosti. Neboť stavební ruch jest jedinou pracovní možností pro dělníky z různých odvětví průmyslu a hospodářských kruhů. Poklesne-li stavební činnost a stavební živnosti, zvětšuje se nezaměstnanost ještě značněji. Očekáváme, že vláda přijde včas s novými zákony a že to nebude prováděti tak, jako stále dosud, kdy tři, čtyři dny před uplynutím zákonité lhůty došlo k projednávání předlohy a my byli jednoduše nuceni hlasovati pro zákon, jestliže jsme nechtěli způsobiti bezzákonný stav. To chtěl jsem říci k zákonu o stavebním ruchu.

Budeme hlasovati také pro předlohu o ochraně nájemníků. Kdybychom ji zamítli, nastal by také zde úplně bezzákonný stav, výpovědi z bytů by vzrostly do nekonečna, poněvadž se již přece na to čeká, aby se uvolnily byty, které jsou ještě pod starou ochranou nájemníků. Bylo již tím učiněno příliš mnoho, že jsme nové pronájmy nepostavili více pod ochranu nájemníků, že § 31 přenechal obcím, které nemají přes 2000 obyvatelů, že mohou zrušiti ochranu nájemníků v obci. Viděli jsme sice, že zemské zastupitelstvo nedalo své svolení příslušným žádostem různých obcí, ale jednotlivé obce to přece prosadily, a tak nastalo veliké zneklidnění mezi nájemníky, které se nyní stupňuje tím více, ježto vidíme, že všude tam, kde ochrana nájemníků byla odstraněna, nastalo nesmírné zvýšení nájemného. Viděli jsme, že se dějí všemožné pokusy obcházeti zákon. Chtěl bych uvésti na doklad jen jeden případ. který se udáI v Karlových Varech, abych dokázal, jak se to všeobecně dělá. V Karlových Varech na jal jistý sklenář sklep a k němu přiléhající místnost jakožto skladiště. Dne 1. ledna mu dal majitel tohoto sklepa výpověď řka, že mu musí dáti výpověď, poněvadž provádí užitečnou stavbu, a prvá stavební instance k tomu přivolila, ačkoli je vyloučeno, udělati ze sklepa byt. Živnostník platil před válkou za tuto místnost 560 K ročně. Majitel domu mu však zároveň prohlásil, že by ho nevypověděl, kdyby byl nájemník ochoten zaplatiti 13.000 Kč. Chci uvésti jen tento jeden případ, abyste viděli, jak se zákon o ochraně nájemníků obchází. Není dnes města, není obce, kde by nájemné nebylo stouplo již o 300 až 400%. Jsou ovšem také případy, kde se nepřekročují ustanovení zákona o ochraně nájemníků. Avšak zvýšení v bezzákonné době. právě nyní, kde trpíme těžkou krisí, kdy nezaměstnanost obzvláště v průmyslu sklářském a textilním je veliká, působilo by katastrofálně. Teprve předešlého týdne redukovaly jednotlivé sklárny značně svoji výrobu a přistoupily k výpovědi poloviny stavu dělníků s odůvodněním, že zde není odbytu. Kdyby nyní k dnešní nezaměstnanosti přistoupilo ještě ochromení stavební činnosti a zvýšení nájemného, pak nebylo by lze přehlédnouti následky. Přes velkou nezaměstnanost, a přesto, že se vláda a všechny strany radí o tom, jak by se mohlo čeliti této nezaměstnanosti, a jak osoby nezaměstnaností postižené odškodniti, pracuje se v jednotlivých podnicích přes čas, obzvláště také ve stavebních živnostech, kde hodiny přes čas činí - někdy 16 hodin a ještě více, kde dělník jde ráno na své pracovní místo a druhého dne v touže dobu tam ještě pracuje. To má těžké následky v ohledu zdravotním, také úrazy atd. Na žádné intervence se nedbá, okresní hejtmané mají ještě pocit, jako bychom ještě žili za staré koalice, domnívají se, že ještě mohou činiti, co jim libo, a že se vláda neodvažuje vystoupiti proti nim. Dojde-li k trestům, pak je to 200 Kč, a tu je logické, že se podnikatel o zákon nestará, že dává pracovati dále přes čas a že nebéře naprosto žádného zřetele k těm stům a tisícům lidí, kteří stojí venku a čekají na příležitost k práci. Řekl jsem již, že by to nastalo, kdybychom nehlasovali pro návrh a proto budeme hlasovati pro. Očekáváme však také naléhavě, že vláda v době, kterou ještě máme k disposici, tedy do 31. března, včas předloží nové zákony, očekáváme obzvláště, že se při podpoře stavebního ruchu učiní krok kupředu. Řekl jsem opětně s tohoto místa, že očekávám podporu stavby malých bytů jen v tom smyslu, že se podpory dostane jen všeobecně prospěšným stavebním družstvům a obcím, neboť jen od těchto institucí lze očekávati, že nebudou prováděti stavby ze spekulace. Ano, obcím dokonce je možno doplňovati nějakým způsobem ze všeobecných prostředků nájemné, které nehradí úplně stavební náklad. Toho ovšem nelze žádati od soukromého podnikatele, od soukromého spekulanta, následkem toho nezbude nic jiného, než aby vláda v novém zákoně oživila zase alespoň ta opatření, která jsme měli v zákoně z roku 1923. Prosil bych ještě jednou, aby předlohy podány byly včas, abychom nebyli postaveni před alternativu buď předlohy přijmouti, anebo vytvořiti stav, který jsem právě vylíčil. Musíme dále žádati, aby stát sehnal peníze na podporu stavebního ruchu. Od roku 1925 nevydali jsme ani haléře na podporu stavebního ruchu. Denní listy přinášejí dnes zprávu, že deputace hlavního města Prahy navštívila ministra sociální péče pana dr Czecha a žádala, aby obzvláště předložen byl zákon pro hlavní město, podle kterého by se stavěly malé byty. Deputace žádala, aby se vystavělo 10.000 malých bytů, nejvýše s pokojem a kuchyní. Myslím, co zde navrhuje hlavní město Praha, že se hodí pro všechna větší města; ve všech větších městech je bytová nouze nadmíru veliká, také v okolních obcích. Zákon neměl by se tudíž vztahovati jen na hlavní město, nýbrž na všechna větší města a střediska; měly by se vytvořiti tak zvané stavební terény, kde by se větší města sloučila s okolními obcemi v jeden stavební terén, a během této doby nemělo by jednak býti řeči o uvolnění ochrany nájemníků, jednak mělo by býti postaráno o přiměřené oživení stavební činnosti v tomto stavebním terénu. Takovýto zákon byl by zajisté prospěšný. Místo placení podpory v nezaměstnanosti vykonávali bychom skutečně praktickou práci. Nikoli bez naděje žádáme vládu, aby včas předložila takové zákony, které pečují o to, aby se podpoře stavebního ruchu věnovala větší pozornost nežli dosud.

Jestliže tedy nyní souhlasíme s opatřením Stálého výboru, s pouhým prodloužením starých zákonů do 31. března 1930, činíme tak v předpokladu, že vláda slyší naše napomenutí, aby včas předložila zákony, které nejsou vypočteny na krátké lhůty, nýbrž na dlouhodobou podporu stavebního ruchu, na dlouhodobou ochranu nájemníků, aby z porad dosaženo bylo něčeho přiměřeného a dobrého pro všeobecnost. (Potlesk.)