Schůze zahájena ve 14 hodin 55 minut.

Předseda: dr Soukup.

Místopředsedové: Donát, dr Heller, dr Hruban, Klofáč, Trčka.

Zapisovatelé: Johanis, Stržil.

112 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministersky předseda Udržal, ministři Bechyně, dr Beneš, Bradáč, dr Czech, dr Dérer, inž. Dostálek, dr Engliš, dr Franke, dr Matoušek, dr Slávik, dr Spina, dr Viškovký.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Oznamuji, že dal jsem dovolenou na dnešní a zítřejší schůzi sen. Ikertovi a dr Rehákovi, na dnešní schůzi sen. Hakenovi a Nedvědovi.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 7. Návrh sen. Klofáče, dr Miloty, dr Veselého, Pánka a spol., aby byl vydán zákon, kterým se mění zákon ze dne 19. prosince 1919 o stálých seznamech voličských č. 663 Sb. z. a n.

Tisk 9. Návrh sen. Pánka, Riedla, Ant. Šolce a spol. na změnu zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

Tisk 10. Návrh sen. Pánka, Ant. Šolce a spol. ve věci vydání zákona o nemocenském pojištění soukromého úřednictva.

Tisk 11. Návrh sen. Pánka, Riedla, Ant. Šolce, dr Miloty a spol. ve věci vydání zákona o soukromých zaměstnancích ve vyšších službách.

Tisk 12. Návrh sen. Pánka. Ant. Šolce a spol. na změnu zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n., o poplatku ze služebních smluv.

Tisk 13. Návrh sen. Pánka, Šťastného a spol. ve věci zákona o ochraně domácího trhu práce.

Tisk 14. Návrh sen. Pánka, dr Miloty a spol. ve věci zákona o pracovních soudech.

Tisk 15. Návrh sen. Pánka, Riedla, dr Miloty a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 16. Návrh sen. Pánka, dr Miloty, Hubky a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 17. Návrh sen. Pánka, Riedla, dr Miloty. Hubky a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 18. Návrh sen. Pánka, Riedla a spol. na změnu zákona ze dne 24. června.1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Výboru iniciativnímu:

Tisk 7. Návrh sen. Klofáče, dr Miloty, dr Veselého, Pánka a spol., aby byl vydán zákon, kterým se mění zákon ze dne 19. prosince 1919 o stálých seznamech voličských č. 663 Sb. z. a n.

Tisk 9. Návrh sen. Pánka, Riedla, Ant. Šolce a spol. na změnu zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

Tisk 10. Návrh sen. Pánka. Ant. Šolce a spol. ve věci vydání zákona o nemocenském pojištění soukromého úřednictva.

Tisk 11. Návrh sen. Pánka, Riedla, Ant. Šolce, dr Miloty a spol. ve věci vydání zákona o soukromých zaměstnancích ve vyšších službách.

Tisk 12. Návrh sen. Pánka, Ant. Šolce a spol. na změnu zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n., o poplatku ze služebních smluv.

Tisk 13. Návrh sen. Pánka, Šťastného a spol. ve věci zákona o ochraně domácího trhu práce.

Tisk 14. Návrh sen. Pánka, dr Miloty a spol. ve věci zákona o pracovních soudech.

Tisk 15. Návrh sen. Pánka, Riedla, dr Miloty a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 16. Návrh sen. Pánka, dr Miloty, Hubky a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 17. Návrh sen. Pánka, Riedla, dr Miloty, Hubky a spol. na změnu zákona ze dne 24 června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 18. Návrh sen. Pánka, Riedla a spol. na změnu zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (Platový zákon).

Tisk 19. Návrh sen. Pánka, Riedla, Berkovce, Komrse a spol. na změnu zákona ze dne 25. ledna 1914, čís. 15 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a zřízenců (Služební pragmatika).

Tisk 20. Návrh sen. Pánka, Riedla, dr Miloty, Berkovce a spol. ve věci výplaty mimořádných remunerací státním zaměstnancům.

Tisk 21. Návrh sen. Pánka, Komrse, Berkovce a spol. ve věci zákona č. 16/1920 Sb. z. a n., jímž se upravují služební poměry trvale ustanovených zřízenců při obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Tisk 22. Návrh sen. Pánka, Riedla, Berkovce, Komrse a spol. ve věci vybudování jednotného pensijního fondu pro zaměstnance samosprávných svazků.

Tisk 23. Návrh sen. Doudy, Lokoty, Schwambergera a soudr., aby byl vydán zákon o podporování nezaměstnaných z prostředků státních.

Výborům, brannému a rozpočtovému:

Tisk 1. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1413-II), kterým se mění §§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a §§ 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich (tisk 1452-II).

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 2. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom navrhu zákona (tisk 1685-II), ktorým sa doplňujú a menia niektoré ustanovenia zákonov o súdnom pokračovaní vo veciach občianskych a o pokračovaní exekučnom (tisk 2046-II).

Výborům sociálně-politickému a ústavně-právnímu:

Tisk 3. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1865-II), o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umísťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 2189-II).

Předseda (zvoní): Budeme projednávati pořad jednání.

Prvním bodem je:

Ke slovu je přihlášen pan sen. Douda. Uděluji mu slovo.

Sen. Douda: Vážení pánové! Jménem venkovského lidu, jménem těch malých drobných zemědělců-domkářů, vznáším nejostřejší protest proti tomu, jakým způsobem vystoupilo se proti klubu poslanců v poslanecké sněmovně, jakož i v této sněmovně. Jménem těchto 700.000 lidí, kteří sice mají právo zdejší stát udržovati svojí prací, mají povinnost platiti daně, které jste postavili mimo zákon a kteří nás volili vaším zákonem, žádáme, aby u nás platila tatáž práva, jako u vás.

Uvádím malou historii z doby Rakouska, kdy 15 poslanců, po prvé za sociálně-demokratickou stranu, vešlo do sněmovny a kdy soudruh Steiner jako zástupce sklářů byl vytažen jako zvíře, kdy tenkráte strana dovedla okamžitě rozpoutat demonstrace nejenom v hlavním městě Vídni, ale i po celé říši, a kdy tyto demonstrace se stupňovaly a stupňovaly stále, až bylo dosaženo všeobecného přímého hlasovacího práva. I tato obstrukce měla všechny možné instrumenty, nescházela jí ani tahací harmonika, ovšem v těch dobách stála sociálně-demokratická strana na zásadách třídního boje. Dnes (Výkřiky odporu československé strany sociálně - demokratické.) ano, dnes se věci změnily, strana stojí na zásadách průmyslového míru a racionalisace ve státě soukromo-kapitalistického režimu.

Tedy to uvádím, aby se vidělo, jak rychle se zapomíná na ty doby, když tenkráte se to hodilo celému českému poselstvu v rakouské sněmovně, a jak rychle se doby změnily, jakmile buržoasie naší republiky dostala samostatnost, jakmile odhodila vše to, co tenkráte se jí vždycky při každé příležitosti hodilo do krámu.

K vládnímu prohlášení již mluvčí agrární strany prohlásil, že je sice dosti široké, že říká mnoho, ale že se též dokazuje, že neříká nic. Tedy my máme zcela jiný náhled na toto vládní prohlášení. Proč vlastně se neuvádějí konkrétní návrhy? Z těch důvodů, aby nebylo možno nikdy připomenout režimu, proč to a to, když to slíbil ve vládním prohlášení, také neudržuje a proč jsou vždycky požadavky velkých poplatníků předem projednávány nežli požadavky pro pracující lid. Postavení pracujícího venkovského lidu, těch malých domkářů, malorolníků za trvání tohoto kapitalistického režimu, vykořisťování a zbídačování pracujícího lidu, je den ze dne nesnesitelnější. Dnes na venkově řádí nebývalý v pravém slova smyslu takřka hlad - nejen krise, ale hlad u těch, kteří jsou dnes jako deputátníci anebo jsou udržováni pouze jako sezónní dělníci, nehledě na to, jak anebo co bude sháněti pro svoji rodinu v zimním období. Tato krise, která není snad nahodilá, přechodná, která vleče se na venkově už několik roků a která měla býti odstraněna různými prostředky, cly a vším možným jiným, není jen v našem státě. - To je zajímavé. - Státům, které mají nadvýrobu zemědělských produktů, které musejí vyvážeti, přirozeně nemůžeme se diviti, že se otřásají krisí zemědělskou. Dnes, kdy nejsme soběstační, kdy dokazují i všechny strany, že k nám se musejí dovážeti nejen chleboviny, nejen maso a tuky, ale i vejce, dnes, kdy nastává krise buďto nadvýrobou nebo nedostatkem, jaký jsme měli ve válce, můžeme směle říci, že tato krise nedá se zlomiti. Avšak u nás, kde toho není, je potřebí hledati kořeny, jak je možno, že v republice, která není soběstačná, že i u nás tato krise v nebývalé míře, a hlavně letošního roku, tak řádí. Tato krise je součástí i té velké průmyslové irise, je svázána s celou krisí průmyslovou, která je zároveň součástí kapitalistického hospodářství, výsledkem anarchie ve výrobě, která vládne v kapitalismu nejen mezi jednotlivými odvětvími výroby, ale také uvnitř jich.

Hlavní příčinou dnešní zemědělské krise je nemožnost řešení při kapitalismu oněch rozporů, které prožírají celý kapitalistický systém, které existují mezi jednotlivými skupinami imperialistů, trusty a kartely, za monopolního ovládání jak domácího, tak i světového trhu.

Další takové problémy, stojící před kapitalistickým zemědělstvím, jsou zvýšení úrodnosti půdy a rozšíření osevních ploch v zemědělství čistě po kapitalistickém způsobu. Řešiti tyto otázky není za kapitalistického režimu možno, neboť toto řešení přišlo by do rozporu se svými vlastními základy, t. j. soukromým vlastnictvím, které jest dnes v rukou jednotlivců, kapitalistů a velkostatkářů. To vše přivádí k nebývalé hospodářské krisi celého kapitalistického hospodářství a nebývalému zbídačování a nezaměstnanosti pracujících vrstev. Rozřešiti to bude moci jedině pracující lid měst a venkova, a to odstraněním, tohoto kapitalistického systému, založeného na vykořisťování pracujícího lidu, jedině vítěznou proletářskou revolucí, provedenou po vzoru ruských dělníků a pracujících rolníků.

Agrární buržoasie v čele s agrární stranou chce řešiti tuto zemědělskou krisi cestou vyvlastnění milionů drobných držitelů půdy, drobných a středních pracujících rolníků. V tomto směru se pohybovala a pohybuje celá politika této strany po celou dobu jejího trvání ve vládě, po celých jedenáct roků trvání tohoto kapitalistického státu.

Vaše kapitalistická pozemková reforma byla provedena jen pro kapitalisty, velkostatkáře a bohaté sedláky s jasným cílem vybudování kapitalistického hospodářství na vesnici a pro zbídačení a přivedení na mizinu venkovské chudiny a pracujících malorolníků. Komu sloužila, toho jsou dokumentem údaje statistického oddělení pozemkového úřadu, ovšem pěkně přibarvené, jak toho bylo potřebí, aby tak nekřičely.

Podle těchto údajů ucházelo se o půdu oprávněných žadatelů 535.702, obdrželo půdu 305.837 a odmítnuto bylo 229.865. Z drobného přídělu bylo přiděleno velkosedlákům 445.185 ha, 1532 zbytkářům přiděleno 134.809 ha, velkostatkářům podle různých kapitalistických paragrafů ponecháno 887.218 ha.

To je bilance kapitalistické pozemkové reformy, kde ohromná většina malorolníků vůbec půdu nedostala, a ti, kteří dostali jeden nebo půl hektaru půdy, jsou dnes po uši zadluženi a stali se tak otroky bank v postavení o nic lepším, než u námezdních dělníků, kteří pracují ve dvoře zbytkových statkářů.

Vaše pozemková reforma venkovské chudině a drobným pracujícím dělníkům pomohla z bláta do louže, do ohromné bídy a nakonec je přivede na mizinu, ale zato pomohla na nohy velkostatkářským velkosedlákům, aby tvořili na vesnici hospodářsky silnou kapitalistickou pěst pro drcení a vyvlastňování zadlužených vrstev drobných a středních rolníků. Tomu pomáhá také ovšem vaše daňová a celní politika.

Mluvčí agrární strany, který znovu ukázal na to, že bude potřebí zvýšiti cla a kde již v orgánu předvolební kampaně rozpoutala, se agitace pro velká cla. Pánové, máte již příklad s Německem, Polskem, Rumunskem, Rakouskem, kde připravují 7ronásobná cla na veškeré produkty, které jsme nuceni naší nadvýrobou vyvážeti na zahraniční trh.

Dnes máme v Československu více než 80 druhů přímých a nepřímých daní a dávek, které jsou přímo nesnesitelné, a pracující lid platí dva a půlkráte více na daních a dávkách než před válkou, jak to dokazují následovní číslice státního statistického úřadu: Před válkou v r. 1911 až 1913 připadalo daní a dávek na jednoho obyvatele 56,80 K, v roce 1927 připadalo na jednoho obyvatele 744 Kč, kterýžto obnos od té doby je za poslední dva roky zvýšen nejméně o dalších 100 Kč. To jsou důkazy, že ještě v posledních dvou letech daně vzrostly.

Na venkově vypadá to tak, že exekutoři jsou denními hosty na vesnici a pomocí státního aparátu vyvlastňují drobné pracující rolnictvo, přetížené daněmi, bankovními dluhy a lichvářskými úroky bank. Za to na druhé straně odpisují se a odpouštějí daně a daňové nedoplatky v desítkách milionů. Dokazuje to sjezd berních správních úředníků v Táboře, kde musel vrchní vládní rada Vlasák doznat, že amnestie, která byla udělena v novém daňovém zákoně, byla udělena jen proto pro velké, poněvadž bylo dokázáno, že od převratu špatně přiznávají a že tedy se snad polepší, když nebudou stíháni za ty zpáteční roky. Ovšem že se tak nestalo, a že to nedělá ani celá 2 % těch, kteří se polepšili.

Je zajímavým, že nikdy neslyšíme, aby přišli exekutoři k těm velkým podnikům, kdežto u malých sebere se poslední koza. Nedoplatky činí dnes 5.100,000.000 a v tom nejsou ještě samosprávné příděly, dosahuje to tedy takřka 50 miliard. To je obraz našeho hospodářského převratu, kde malý člověk dostane každým rokem pohrozeno, a nezaplatí-li, je tu v krátké době exekuce.

Vaše celní politika je příčinou rostoucí drahoty, pomáhá různým bursovním spekulantům, fabrikantům a velkotovárníkům zvyšovat drahotu všech každodenních potřeb pracujícího lidu, tímto způsobem, vykořisťovat a vydírat miliony zisků z kapes venkovského lidu. A to vše má doplniti agrární buržoasií dnes připravovaný zákon o zcelování půdy, se kterým dnes vandrují po vesnicích agrární strana a velkosedláci a doporučují venkovské chudině, drobným rolníkům. Ale co se vlastně skrývá za tímto zákonem? Nejsme proti zcelování, ale jen tenkrát, když vesnice budou zcelovat samy, ne po způsobu pozemkového úřadu a přídělových komisařů, kde ti velcí dostanou nejlepší a nejbližší půdu, a ti malí, aby byli vyhozeni co možná nejdále a dostali nejšpatnější půdu.

To by také dopomohlo k té racionalisaci na venkově, k zcelování, využitkovat všechnu moderní techniku, nejlepší stroje. Ovšem jak by ti malí mohli racionelně vzdělávat, když po celou řadu let se neustále zadlužují a když pro ně není ani to nejmenší, když je stihne taková katastrofa, jako letošního roku, a kdy na místo přímé podpory dává se jim záruka, aby se zadlužili, kde je pamatováno i na ty, kteří už prý si nemohou vydlužit, tedy i na ty je pamatováno 20 miliony Kč, aby ještě více se mohli zadlužit a aby byla tak připravena půda pro zcelování a pro racionelní hospodářství velkých.

Je zajímavé, kde vezmou pak ti drobní, malí prostředky na moderní hospodářské stroje, na traktory, kde vezmou prostředky, když už dnes jsou po krk zadluženi, na umělá hnojiva, když jste uvalili na nejlepší hnojiva clo 110 Kč na 100 kg. Je zajímavé, jak budete moci pomáhati těmto malým k racioinialisaci? Nebo snad chcete připraviti racionalisaci po kapitalistickém způsobu přes hroby těch malých a drobných dělníků? To je důkazem, kdo napomáhá naší kri-si v zemědělství. Uvážíme-li, že letošním rokem dostane drobný rolník 112 Kč za žito a že okamžitě, když kupuje otruby, tento odpadek z toho zrna, musí platiti 120 Kč, tedy zrno prodává za 112, nejvýše za 114 Kč, a odpadky musí platiti za 120 Kč, již dnes. Zač bude chudák kupovat po jaru? Důkaz toho, kdo napomáhá krisi: zač je letos ječmen? Je o 60 Kč lacinější, než loňského roku touto dobou, kde zároveň na chmelu kleslo o 80 Kč. Ale pivo je v té samé výši jako loňského roku. Důkaz toho, kdo k tomu napomáhá, je bramborářské družstvo. V Něm. Brodě loňského roku družstvo platilo takřka o polovinu větší ceny než letošního roku, které má takřka monopol na dělání cen pro Československou republiku, které letošního roku platilo průmyslové brambory za 14 až 16 Kč, přesto ale líh nedává o haléř laciněji a nedává také ani škrob laciněji, ba ani slad neklesl. To je důkaz, kdo napomáhá v kapitalistickém státě, přesto, že agrární strana má ohromná družstva, kde má dosti velké kapitály v jejich vlastních peněžních ústavech. Sama k tomu napomáhá. Vezmeme-li důkaz, jak to vypadá v cukrovarnictví, kde podle statistiky letošního roku cukrovka obsahovala 19¹/₂ %, přesto, že ceny jsou jen 15 Kč, cukr ovšem musí se platiti draho, za 6,40 Kč, jako když se platilo za cukrovku 28, jako obyčejně. To jsou důkazy. Vyjma toho má agrární strana takřka ve svém držení, má ohromný vlivná Plodinovou bursu, má vliv na ceny. (Veselost.) Jestliže se smějete, přirozeně můžete se smáti, fakt je, že Plodinová bursa je takřka ve vašich rukou. (Hlas: To je k smíchu!) Vám je to ovšem k smíchu, poněvadž těm velkým to vynahradí ty akcie z průmyslových podniků, i když ty suroviny musí se dáti o něco laciněji.

Tedy krise, která řádí, je čistě jen u těch drobných, který ovšem nemůže, nemá tu možnost, aby byl akcionářem, aby prodával, když ceny stoupnou. I pozemková reforma vám k tomu pomáhala, poněvadž drobný lid, který dostal tu přidělenou půdu, a neměl již po zaplacení možnost, aby si rozšířil to své hospodářství, ty budovy, který nemá to kde uložiti a když přijdete na vesnici, najdete, že takoví 3, 4 přídělci mají to někde společně složeno pod kůlnou a musejí většího rolníka prositi, aby to vymlátil. On to musí prodat, nechce-li, aby mu to sežraly myši. Podle toho se řídí cena. Ručím za to krkem, že ta cena nebude v dubnu, květnu, až budou nuceni dokupovati, taková, jako je dnes.

To jsou důkazy hospodářství čistě kapitalistického, honba co možná za velkým ziskem.

Pro zlomení vzrůstajícího odporu a nespokojenosti širokých mas venkovského pracujícího lidu nestačí už dnes buržoasii armáda policajtů a četnictva a proto organisuje otevřeně svoje fašistické trupy: střelecké jednoty a selské jízdy, složené z buržoasních a velkosedláckých synků, a různé heimwehrské-gajdovské fašistické organisace, ke kterým se druží: Sokol, Orel a Dělnické tělocvičné jednoty s otevřeně jasným cílem provedení fašistického převratu a nastolení fašistické diktatury buržoasie a sociálfašistů. Čeleď na venkově a zemědělští dělníci jsou agrární buržoasií násilím donucováni ke vstupu do selských jízd.

Fašistickou diktaturu potřebuje buržoasie nejen pro zlomení odporu pracujícího lidu, ale také pro dokonalejší připravení nové imperialistické války, do které by hnala na válečná jatka pracující lid a která je namířena hlavně proti dělníkům a rolníkům Sovětského svazu. O hrozícím válečném nebezpečí svědčí stále horečnější zbrojení a nové miliardové výdaje na válečný materiál. Pořádají se velké vojenské manévry a slavnosti, na kterých se pronášejí Vilémovské válečné řeči domácích i cizích diplomatů a generálů, jako na př. v Táboře při výstavě, kdy vtloukají se do hlav rolníkům a dělníkům ve vojenských kabátech a celé veřejnosti válečné choutky buržoasie a dělá se nálada pro válku, tak jako v případě Hidás-németského konfliktu. Jsou ještě v živé paměti Masarykova slova, že, když je potřebí, >i železem<.

Připravují se zákony o militarisaci mládeže a veškerého obyvatelstva v případě války, kdy pracující všechen lid bez rozdílu věku a pohlaví, byl by postaven pod vojenské komando a donucován k válečným úkonům ve stínu vojenských bodáků. Má tak býti napodoben vzor vojenského zákona militaristické Francie, navržený sociálfašistou Paul Boncourem. Jaký plán sleduje tím vším buržoasie? Plán vykořisťování a vyvlastňování pracujícího lidu měst a venkova, plán fašistické a sociálfašistické diktatury buržoasie, plán hladu a stále se zvětšující bídy a nové imperialistické války.

Pracující lid měst a venkova buduje dnes mohutnou jednotnou frontu pracujícího lidu s cílem, postaviti se na odpor těmto plánům buržoasie a protiofensivou odraziti fašistický a sociálfašistický útok, vedený proti pracující třídě.

Dnes stále jasněji a jasněji rýsují se fronty dvou tříd, které se táhnou přes každé město a přes každou vesnici. Na jedné straně fronta vykořisťovatelů, buržoasie, velkostatkáři a bohatí sedláci, fašisté, sociálfašisté a státní kapitalistický aparát, na druhé straně jednotná bojovná fronta pracujícího lidu měst a venkova pod vedením komunistické strany.

K této krisi venkova přidružuje se ještě jedna mohutná krise, totiž krise samosprávy, která je příliš úzce spojena s krisí zemědělskou. Zákonem o samosprávě chtělo se dokázati sice, že je ho potřebí, chtěl se jím zaraziti prý postup ožebračení venkova socialistickými stranami. Jak vypadá dnes po jednoroční praksi, to nejlépe vidíme z toho, kdy dnešního dne tisíce obcí, okresů, měst nemá dodnes vráceny rozpočty na letošní rok. Přesto, že podle zákona pro ty obce, které žádají doplnění svého obecního rozpočtu, končila lhůta předminulým měsícem, u okresů posledního listopadu. Jak je možno zpracovati tyto rozpočty, když dodnes nemají ještě staré rozpočty zpět?

Jak vypadá hospodářství na venkově, kde sice bylo dokazováno, že 12 % odvádí se do náhradového fondu a že obce a města, která nemohou vyjíti, mají právo žádati doplnění z náhradového fondu, dokazuje nejlépe toto. Když nám byla škrtnuta položka na rekonstrukci silnic v okrese českobrodském, a když jsme musili žádati o přispění, poněvadž okres již měl na 100.000 Kč vydání a již měl také 5 km silnic zrekonstruovaných a zválcovaných, a přišli jako deputace k zemskému výboru, bylo nám dokazováno, že sice uznávají potřeby, ale že není možno vyhověti, poněvadž v náhradovém fondu nic není. Zemský výbor končil své hospodářství schodkem 9 mil. Kč a referent Crha sám doznal, že uznává ohromnou potřebu, hlavně u hospodářství silničního. Povídá ale: Pánové, když jsem prohlédl všechny ty potřeby měst a okresů, seznal jsem, že bychom dosáhli číslice 29-30 milionů Kč. Takovým způsobem není možno hospodařit. Tedy na jedné straně ministerstvo veřejných prací dává návrh na uznání silnic jako dálkových, dává 75 % subvencí na rekonstrukce, ale zemský výbor, poněvadž výnosy neplatí, poněvadž příděly pro samosprávu chybějí a poněvadž ve fondu tolik není, tu položku škrtá. Na všechny možné prosby říká: Ano, my to uznáváme, ale povolujeme vám to jen pod tou podmínkou, že to za těch 75 % musíte udělat, že vám nemůžeme dát ani haléře, poněvadž nemáme. Takové jsou i ostatní případy s nemocničním fondem, do kterého jde 7 %, s fondem pro živelní pohromy, kde se platí 2½ %. To bylo dokázáno nejlépe letošními pohromami, jak stát platil své povinnosti. Ovšem, když velkým deseti- a více milionů odpouští!

Tedy to je přímo kapitalistické hospodářství, které po sestavení nové vlády potřebovalo strany sociálfašistické, aby pomohly dusiti nevůli lidu, nespokojenost na venkově i v průmyslu, a které vědí velmi dobře, že tohleto pánové velmi dobře dovedou.

Důkaz toho jsme měli po převratu, když se chodilo na železniční a poštovní zřízence: v zájmu státu, v zájmu zahraniční politiky je potřebí, abyste slevili. To je důkaz, proč sociálfašisté do vlády musili. Tato jednotná bojovná fronta pracujícího lidu venkova vytyčuje svůj bojovný program, buduje akční výbory a pod vedením komunistické strany povede boj za uskutečnění tohoto programu, za odstranění tohoto shnilého, rozkládajícího se kapitalistického systému.

Proti fašistické diktatuře buržoasie a sociálfašistů vytyčujeme heslo boje za diktaturu proletariátu a vlád rad dělníků, rolníků a vojáků.

Proti připravované imperialistické válce - za porážku >vlastní< buržoasie a revoluční obranu Sovětského svazu.

Proti nacionálnímu útlaku národnostních menšin - za sebeurčení každé národnosti až do odtržení.

Proti kapitalistické pozemkové a lesní reformě, proti chystanému kapitalistickému zcelování půdy, ožebračování a vyvlastňování drobného a středního pracujícího rolnictva zahajujeme boj za vyvlastnění veškeré velkostatkářské půdy i s inventářem bez náhrady a předání její bezplatně do rukou venkovské chudiny a pracujících malorolníků.

Proti kapitalistické agrární racionalisaci a vykořisťování dělnictva a vesnické chudiny - boj za zvýšení mezd a osmihodinový pracovní den v zemědělství, pro pracující ženy a mládež mzdy podle zásady: za stejnou práci stejnou mzdu.

Proti daňové politice boj za zrušení všech přímých a nepřímých daní, zatěžujících pracující lid, a nahrazení jich progresi vina jednotnou daní pro kapitalisty, velkostatkáře a velkosedláky a osvobození drobných a středních rolníků od placení všech daní a za škrtnutí všech jejich hypotečních dluhů a daňových nedoplatků, váznoucích na hospodářstvích drobných a středních pracujících rolníků.

My sestupnou daň již dnes platíme. To dokazuje nový daňový zákon, že čím větší hospodářství, tím má větší právo a nárok na placení menší daně, odpočítává se mu spousta na režii tam, kde má právo využitkovati celou techniku nejmodernějších strojů a všeho možného, kdežto ten malý, který vzdělává půdu nejprimitivnějším způsobem, prostě to, co se mu předepíše, musí platiti.

Proti politice celní boj za zrušení všech agrárních a průmyslových cel, sloužících za prostředek k bursovním spekulacím a monopolnímu ovládání domácího trhu kapitalisty a velkostatkáři a umělému zvyšování drahoty a vykořisťování pracujícího lidu.

Proti bídě zemědělských dělnic a žen malorolníků boj za pečlivé a bezplatné ošetřování v období porodu, za zřízení ženských lékařských poraden a dětských jeslí na vesnicích a velkostatcích pro děti zemědělských dělníků a malorolníků na účet zdanění velkostatkářů a velkosedláků.

Za řádné nemocenské, úrazové a invalidní pojištění zemědělských dělníků a placení celého příspěvku zaměstnavateli.

Proti militarismu, zbrojení, předvojenské výchově mládeže, proti zákonu o zmilitarisování všeho obyvatelstva v Československu hospodářské a politické požadavky dělníků, pracujících rolníků a vojáků.

Proti honebnímu zákonu a zákonu o polním pychu: za svobodný odstřel škodné zvěře a svobodné sbírání lesních plodin a hub venkovskou chudinou a pracujícím malorolnictvem.

Proti policejnímu teroru, špiclovství, žalařování a pronásledování třídně uvědomělých dělníků a pracujících malorolníků, proti systematickému zastavování a pronásledování revolučního tisku povedeme rozhodný boj proti celé vykořisťovatelské frontě jednotnou bojovnou frontou pracujícího lidu měst i venkova. (Souhlas komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. dr Klouda.

Sen. dr Klouda: Slavný senáte! Bylo mně uloženo, abych jménem československé strany národně-socialistické a za její senátorský klub prohlásil a odůvodnil stanovisko naše k vládnímu prohlášení. Toto stanovisko dáno je samozřejmě programovými zásadami strany naší a přirozeně i výsledkem celého našeho postupu od té chvíle, kdy jsme z vlastní vůle se rozhodli vystoupiti z poslední vlády všenárodní koalice, kdy jsme zahájili a prováděli politiku státotvorné oposiční strany, jakož i důsledkem našeho volebního postupu.