Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasedání.

2986.

%

Návrh

poslanců R. Kleina, Fr. Tomáška, L. Pika, Fr. Seidla a soudruhů na vydání zákona o pracovním poměru redaktorů.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne ................

o pracovním poměru redaktorů.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Na které osoby se zákon vztahuje.

§1.

(1) Redaktorem podle tohoto zákona je zaměstnanec časopiseckého nebo zpravodajského podniku, který za předem smluvený plat vykonává duševní činnost za tím účelem, aby myšlenky vyjádřené slovem mého obrazem, buď jeho vlastní nebo cizí jím do tisku upravené, vyšly tiskem v redakčním obsahu tiskopisu.

(2) Kde v jiných zákonech, s výjimkou §§ 57 až 60 zák. čl. XIV z roku 1914, mluví se o »odpovědném redaktoru«, nahradí se tato slova slovy »odpovědný správce«.

§2.

Tento zákon se nedotýká služebních a platových poměrů definitivních zaměstnanců:

1. státu, zemí, okresů, obcí, osad a veřejných fondů,

2. jiných veřejnoprávních korporací a ústavů, pro které zákonné předpisy ustanovují povinné členství a právo předpisovati svým členům příspěvky pro úhradu svých potřeb,

3. podniků, ústavů a fondů náležejících právnickým osobám uvedeným pod č. 1 a 2 nebo jimi spravovaných.

Smlouva o práci. §3.

Druh a rozsah prací, výše platu a jiných požitků, náhrada hotových výdajů, délka dovolené a ostatní podrobné podmínky pracovního poměru mohou býti upraveny ústní nebo písemnou smlouvou. Ve smlouvě se také určí, jakým způsobem se bude zvyšovati plat nebo se budou měniti některé pracovní podmínky, když pracovní poměr trval již určitou dobu.

Plat.

§4.

(1) Není-li jinak ujednáno, platí se smluvený plat měsíčně napřed a redaktor, který nezavinil předčasné zrušení pracovního poměru, není povinen vrátiti, co mu bylo vyplaceno, skončí-li se pracovní poměr před koncem měsíce, za který bylo zaplaceno.

(2) Úmluva, že se bude platiti smluvený plat v obdobích delších než měsíčních, jest neplatná.

Překážky v práci.

a) Nemoc a úraz. § 5.

Nemůže-li redaktor konati práci pro nemoc nebo pro úraz, kterých si nezavinil ani úmyslně ani hrubou nedbalostí, pří-

sluší mu plat po dobu, kterou činí doba výpovědní, platná při vzniku překážky. Pro takovou překážku nemůže býti redaktor předčasně propuštěn, ledaže překážka trvá o měsíc déle, než přísluší redaktorovi plat.

b) Soukromé překážky a veřejnoprávní povinnosti.

§6.

Ustanovení předcházejícího paragrafu platí přiměřeně, nemůže-li redaktor konati práci z důležité příčiny, týkající se jeho osoby, které si nezavinil ani úmyslně, ani hrubou nedbalostí, anebo pro plnění veřejnoprávních povinností, které podle zákona nemůže odmítnouti (jako svědek, porotce, přísedící veřejného úřadu atp. ).

c) Cvičení ve zbrani. §7.

Za dobu, po kterou redaktor nemohl konati práci, protože byl povolán ke cvičení ve zbrani (k cvičení služebnímu), přísluší mu plat. Po tu dobu zůstává také nedotčena pojistná povinnost v oboru sociálního pojištění, jakož i povinnost platiti pojistné. Jinak platí zákon ze dne 31. března 1925, č. 61 Sb. z. a n., o zachování pracovních (služebních) poměrů po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebních).

d) Zbavení svobody. §8.

Za dobu, po kterou byl redaktor ve vazbě pro trestný čin, který spáchal v redaktorském povolání tiskem v časopise, jehož redaktorem právě jest, přísluší mu plat. Ustanovení to však neplatí, lze-li v trestném čímu spatřovati svévolné překročení zaměstnavatelových rozkazů, ledaže by šlo o rozkazy, které jsou v rozporu se zásadním směrem časopisu.

Zánik práv podle §§ 5 až 8.

§ 9.

(1) Právo na plat podle §§ 5 až 8 zaniká, Skončí-li se pracovní poměr uplynutím doby, na kterou byl ujednán, anebo výpo-

vědí danou předtím, než nastala překážka. Rovněž zaniká, byl-li redaktor právem propuštěn z důvodu, pro který lze pracovní poměr předčasně zrušiti.

(2) V případě § 8 však právo uplynutím doby, na kterou byl pracovní poměr sjednán, nebo doby výpovědní nezaniká, bylli trestný čin spáchán z podnětu zaměstnavatelova nebo je-li v souhlasu se zásadním směrem časopisu.

Dovolená.

§ 10.

(1) Trval-li pracovní poměr v témž podniku nepřetržitě alespoň rok, přísluší redaktorovi každého roku, počítaného od nastoupení pracovního poměru, placená dovolená nejméně čtyřnedělní. Po pětiletém trvání pracovního poměru "prodlužuje se dovolená na pět neděl, po dalších deseti letech na šest neděl.

(2) Do dovolené se nezapočítává doba, za kterou přísluší redaktorovi podle §§ 5 až 9 plat, ač nemohl konati práci. Doba, po kterou vydávání časopisu bylo úředně zastaveno, smí býti započtena nejvýše do jedné poloviny celkové dovolené, a jediné tehdy, trvá-li souvisle déle než jeden týden.

(3) Dostal-li redaktor výpověď dříve, než nastoupil dovolenou, má právo jen na poměrnou část dovolené, odpovídající pracovní době až do skončení pracovního poměru v roce rozhodném pro dovolenou. Dal-li redaktor sám výpověď a padla-li by dovolená zcela nebo zčásti do doby od výpovědi až do skončení pracovního poměru, není zaměstnavatel povinen dovolenou poskytnouti.

(4) Nepoužil-li redaktor dovolené na zaměstnavatelovu žádost pro překážku, která se vyskytla na straně zaměstnavatele, nebo pro nepředvídané závažné provozovací poměry, přísluší mu podle jeho volby buď náhradní dovolená téhož trvání později nebo v příštím roce nebo náhrada ve výši platu, připadajícího na dobu nevyužité dovolené. Byl-li pracovní poměr skončen dříve, než si redaktor odbyl náhradní dovolenou, náleží mu náhrada v penězích.

(5) Přerušil-li redaktor dovolenou k žádosti zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen nahraditi mu výdaje tím vzešlé.

Zákaz soutěže a jiného zaměstnáni.

§11.

(1) Bez souhlasu zaměstnavatele nesmí redaktor samostatně provozovati časopisecký podnik, ani se takového podniku zúčastniti jako spolupodnikatel.

(2) Rovněž nesmí redaktor bez souhlasu zaměstnavatele pracovati pravidelně pro jiný časopis. Souhlasu není třeba, jdeli o práci literárně-beletristickou nebo vědeckou.

(3) Věděl-li zaměstnavatel při ujednání smlouvy o práci, že redaktor vykonává činnost uvedenou v předcházejících odstavcích, a nevyjedinal-li si výslovně, že této činnosti zanechá, nebo nenamítal-li zaměstnavatel proti takové činnosti nic do tří měsíců ode dne, kdy se o ní dověděl nebo dověděti musil, je souhlas po zákonu udělen.

(4) Přestoupí-li redaktor tato ustanovení, je povinen nahraditi zaměstnavateli škodu tím způsobenou; nárok na náhradu škody zaniká, nebyl-li vznesen na soud do tří měsíců po tom, kdy se zaměstnavatel o škodě dověděl nebo dověděti musil, každým způsobem však ve třech letech po tom, kdy škoda vzešla. Ustanovení to se nedotýká práva zaměstnavatelova zrušiti předčasně pracovní poměr, je-li v jednání redaktorově spatřovati důležitý důvod pro takové zrušení.

Zrušeni pracovního poměru výpovědi.

§12.

(1) Není-li ujednána delší výpovědní doba, lze vypověděti pracovní poměr na tři měsíce.

(2) Trval-li pracovní poměr nepřetržitě pět let, prodlužuje se výpovědní doba za každé další dva roky vždy o jeden měsíc, a to u jiných časopisů než denních listů až do šesti měsíců, u denních listů až do jednoho roku.

(3) Výpovědní doba musí skončiti vždy koncem kalendářního čtvrtletí.

Započtení dřívějšího zaměstnání.

§ 13.

Jde-li o výpočet dovolené a výpovědní doby, započítává se do doby, po kterou je redaktor zaměstnán v podniku, doba, za kterou mu podle §§ 5 až 9 přísluší plat, ač nemohl konati práci, i doba, po kterou bylo vydávání časopisu úředně zastaveno, a nadto čtvrtina doby, po kterou byl v jiném podniku zaměstnán v redaktorském povolání.

Předčasné zrušení pracovního poměru redaktorem.

§ 14.

(1) Důležitým důvodem, pro který může redaktor předčasně zrušiti pracovní poměr, je také:

1. Žádá-li zaměstnavatel nebo jeho zástupce na redaktoru výkon, který by mohl ohroziti redaktorovu stavovskou čest nebo odbornou povést.

2. Změní-li se zásadní směr časopisu, takže nelze na redaktorovi spravedlivě žádati, aby pro podnik dále proti svému přesvědčení pracoval. V tomto případě lze pracovní poměr zrušiti jen do tří měsíců po změně směru.

(2) Dojde-li na zrušení pracovního poměru podle ustanovení předcházejícího odstavce, může se redaktor domáhati náhrady, jaká mu přísluší, když bylo zrušení pracovního poměru zaviněno zaměstnavatelem. Místo této náhrady může se redaktor denního listu, který pro změnu směru zruší pracovní poměr trvající nepřetržitě nejméně tři roky, domáhati na zaměstnavateli odbytného, jež se rovná dvojnásobnému platu za výpovědní dobu.

Zcizení (propachtování) podniku.

§ 15.

(1) Zcizení (propachtování) podniku se pracovního poměru redaktorova nedotýká.

(2) Ustanovení § 14, odst. 2, platí tu přiměřeně. Placení náhrady (odbytného) postihuje dřívějšího zaměstnavatele i nabyvatele (pachtýře) podniku rukou společnou a nerozdílnou.

Soutěžní doložka.

§ 16.

Úmluva, která obmezuje redaktora v jeho činnosti po skončení pracovního poměru (soutěžní doložka), je neplatná.

Smrt redaktora.

§ 17.

Byl-li pracovní poměr zrušen smrtí redaktora, přísluší jeho manželce (manželu) a dětem, a není-li jich, jiným jeho příbuzným, kteří s ním žili ve společné domácnosti a byli odkázáni na jeho podporu, úmrtné ve výši tříměsíčního platu, na který měl redaktor právo v době své smrti.

Hranice smluvní volnosti.

§ 18.

(1) Byla-li ujednána mezi organisací nebo skupinou redaktorů s jedné strany a zaměstnavatelem nebo skupinou zaměstnavatelů nebo jejich organisací se strany druhé hromadná smlouva, jsou v podnicích, na které se vztahuje taková shromadná smlouva, podmínky určené smlouvou hromadnou obsahem smlouvy jednotlivé a smlouva jednotlivá se nemůže odchýliti v neprospěch zaměstnance od smlouvy hromadné.

(2) Za hromadnou smlouvu považují se i smlouvy individuální, jsou-li předchozí smlouvy až na výši platu a povinnosti obsahově stejné.

§ 19.

Práva redaktora a jeho pozůstalých podle §§ 4 až 17 nemohou býti smlouvou zkrácena ani zrušena.

Podpůrná ustanovení.

§20.

Pokud mění v tomto zákoně ustanovení, platí o pracovním poměru redaktorů ustanovení zákona ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb. z. a n., o pracovním poměru soukromých úředníků, obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení (zákon o soukromých zaměstnancích).

Ustanovení přechodná a závěrečná.

§ 21.

(1) Ustanovení hlavy páté žák. čl. XIV/ 1914 o tisku se s výjimkou uvedenou v odst. 2, zrušují.

(2) Redaktorům, jejichž pracovní poměr se dříve spravoval ustanoveními uvedenými v prvním odstavci, zůstává, pokud setrvají v témž podniku, zachována delší výpovědní doba ustanovená v § 57 zák. čl. XIV/1914.

§22.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po jeho

vyhlášení.

(2) Jej provésti se ukládá ministrům spravedlnosti a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

L Úvod.

1. Pracovní poměr redaktorů je na území Československé republiky upraven dosud velmi nedokonale. Jedině na Slovensku a v Podkarpatské Rusi platí o něm ustanovení zvláštní, totiž hlava V. zák. čl. XIV/1914 tiskového zákona. V ostatním území řídí se poměr mezi redaktory a zaměstnavateli předpisy zákona o soukromých zaměstnancích ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb. z. a n.

Ustanovení uvedené hlavy V. zák. čl. XIV/1914 dotýkají se jen některých otá-

zek pracovního poměru redaktorů a otázky jiné, ač velmi důležité, pomíjejí. Stav platný na území Československé republiky mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus nutno pak nazvati přímo neuspokojivým. Pracovní poměr redaktorů podle své povahy v mnohých směrech se odchyluje od pracovního poměru osob, jež zákon č. 154/34 Sb. z. a n. nazývá soukromými zaměstnanci. Práce redaktora je odpovědnější než práce průměrných obchodních pomocníků a vyžaduje také vyššího vzdělání a zvláštní kvalifikace. Vedle toho mohou se vyskytnouti v poměru me-