ním pohraničním pásmu a při dozoru prováděném orgány podle ustanovení § 97.

(6) U daně z jízdného jsou orgánové pověření důchodkovým dozorem oprávněni zjišťovati v autobusech, jimiž se doprava provozuje, zda bylo vyhověno ustanovením oddílu druhého, v autobusech po dobu úředního dozoru bez zaplacení jízdného prodlévati a požadovati od řidičů (průvodčích) záznamy podle §83.

(7) Řidič (průvodčí) motorového vozidla jest povinen míti při jízdě s sebou průkaz o zaplacené dani z motorových vozidel nebo potvrzení o jejím osvobození, při hromadné dopravě osob pak záznamy podle § 83 a na vyzvání prokázati se jimi dozorčím orgánům. Toto ustanovení se nevztahuje na motorová vozidla podniků československé státní dráhy a československá pošta.

§91.

Poskytování pomoci.

(1) Státní a jiné veřejné úřady neb orgány jsou povinny v mezích své působnosti poskytovati pomoc při provádění ustanovení tohoto zákona.

(2) Politické (státní policejní) úřady, vedoucí v evidenci motorová vozidla, jsou povinny do 8 dnů oznámiti důchodkovým kontrolním úřadům, v jejichž obvodu jest stálé stanoviště motorového vozidla, potřebná data o přídělu a výmazu evidenční značky a o stálém stanovišti motorového vozidla, jakož i každou změnu v osobě, jíž byla evidenční značka přidělena, a změnu stanoviště motorového vozidla.

(3) Evidenční značka pro motorové vozidlo nesmí býti přidělena, pokud nebyl žadatelem podán průkaz vydaný příslušným finančním úřadem (§ 71) o tom, že motorové vozidlo bylo u tohoto úřadu řádně ohlášeno a že daň z motorových vozidel podle tohoto zákona byla za běžné platební období jakož i za všechna předchozí platební období zaplacena, po případě že motorové vozidlo bude nebo bylo od

této daně osvobozeno.

§92.

Trestní ustanovení.

(1) Jakékoli zkrácení nebo zatajeni daní podle tohoto zákona nebo pokus o to trestá se

jako těžký důchodkový přestupek čtyř až osminásobkem zkrácené nebo nebezpečí zkrácení vydané daně. Při uložení pokuty rozsudkem stanoví se její nejnižší výměra částkou 200 Kč. Stejná částka platí jako nejnižší výměra částky, za kterou se povoluje upuštění od dalšího právního řízení pro zkrácení nebo zatajení daně z jízdného, jestliže byl přestupek spáchán za přitěžujících okolností.

(2) Nelze-li zkrácenou nebo nebezpečí zkrácení vydanou daň, podle níž jest pokutu vyměřiti, ani zjistiti ani odhadnouti, jest uznati na pokutu do 300. 000 Kč podle okolností případu.

(3) Jakékoli jiné jednání nebo opomenutí proti ustanovením hlavy VIII a nařízením k nim vydaných trestají finanční úřady I. stolice spravující nepřímé daně jako prostý důchodkový přestupek peněžitým trestem od 10 Kč do 15. 000 Kč. Odvolání do nálezů finančních úřadů I. stolice rozhodují s konečnou platností finanční úřady II. stolice.

(4) Je-li peněžitý trest uložený osobě zaměstnané při hromadné dopravě osob (autobusy) nedobytný, ručí za něj vlastník motorového vozidla, při prodeji s výhradou vlastnictví držitel, a při pravidelné dopravě osob cizozemskými autobusy v tuzemsku koncesionář, byl-li přestupek uvedenou osobou spáchán při výkonu služby jí svěřené.

(5) Dopravované osoby, které se při hromadné dopravě osob (autobusy) nemohou prokázati platným jízdním lístkem odpovídajícím jejich celé jízdě a stanovenému jízdnému, trestají se peněžitým trestem do 100 Kč.

(6) Ustanovení důchodkového trestního zákona o nejvyšší výměře peněžitých trestů platí jen tehdy, když místo peněžitého trestu, převyšujícího tuto nejvyšší výměru, uloží se trest na svobodě.

(7) Je-li peněžitý trest uložený podle hlavy VIII nedobytný, nastoupí místo něho náhradní trest vezení (uzamčení) od jednoho dne do jednoho roku. Náhradní trest vězení (uzamčení) se stanoví jeden den za 100 až 300 Kč podle míry provinění a podle výdělečných, důchodových, majetkových a jinakých osobních poměrů vinníka.

(8) úřady a důchodkové soudy rozhodující o přestupcích hlavy VIII hodnotí provedené důkazy podle volného uvážení.

(9) Trestnost přestupků promlčuje se za tři

roky počínajíc dnem, kterého přestupek byl spáchán.

(10) Jinak platí o stíhání a trestání přestupků hlavy VIII a nařízení k ní vydaných v zemích Slovenské a Podkarpatoruské třicátkový řád s instrukcí k němu z roku 1842 a hlava IX zák. čl. XI/1909, o správě veřejných daní, na ostatním území republiky československé pak důchodkový trestní zákon z roku 1835 s doplňky a nařízeními k nim vydanými.

§ 93. Přechodná ustanovení finanční.

(1) Nedotčena zůstávají osvobození od daně z motorových vozidel podle vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 158 Sb. z. a n.

(2) Pokud daň z motorových vozidel podle zákona č. 116/1927 Sb. z. a n. byla prokazatelně zaplacena za dobu následující po 1. červenci 1935, započte se do daně z motorových vozidel podle tohoto zákona.

(3) Všechna motorová vozidla podrobená dani podle tohoto zákona i od daně osvobozená jest přihlásiti způsobem stanoveným v § 68 nejdéle do 31. července 1935. Do téže doby jest ohlásiti i veškeru hromadnou dopravu osob provozovanou autobusy, a to způsobem stanoveným v § 82.

(4) Držitelé motorových vozidel, s výjimkou osob uvedených v § 68, odst. 2, jsou povinni ohlásiti nejdéle do 31. července 1935 příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu za účelem evidence motorová vozidla, kterých se nepoužívá k jízdě a nejsou ani opatřena evidenční značkou, a to způsobem stanoveným vládním nařízením.

Hlava IX. Dohody.

§ 94.

Pro sjednávání dohod zmíněných v § 63, odst. 6 platí tyto směrnice:

1. účelem dohod má býti, aby osoba (fysická i právnická), s níž se dohoda sjednává, opravila způsob užívání motorových vozidel silničních tak, aby železnicím byla zachována taková doprava, která by jim, přihlížejíc k jejich tarifní hodnotné soustavě, umožnila i nadále plniti úkoly, které jsou od nich v zájmu celkového hospodářství požadovány.

2. železniční správa jest povinna sjednati dohody s osobami, které jsou ochotny se zavázati, že nebudou užívati motorových vozidel silničních na větší vzdálenost než 30 km.

3. Automobilová doprava, jež se děje za účelem dovozu nákladů do nejbližší stanice železniční k přepravě po železnici nebo naopak, nemá býti dohodami omezována, i když se děje na vzdálenost větší než 30 km.

4. V dohodách budiž přihlédnuto i k výjimečným případům, kdy je třeba použíti automobilu k včasnému dodání nákladu do tuzemského překladiště za účelem odevzdání zboží lodní přepravě, zvláště pro doplnění lodního nákladu.

5. Při sjednávání dohod budiž přihlíženo k tomu, aby omezením automobilní dopravy osobě, s níž se dohoda sjednává, nevznikla podstatná hmotná škoda buď zpomalením dopravy nebo ztížením manipulace s dopravovaným zbožím.

6. Jest dbáti toho, aby dohodami byla podporována možnost rychlé dopravy, ať automobilové nebo železniční, takových potravin a poživatin, které jsou určeny k zásobení tržnic a trhu pro každodenní spotřebu a které by zpomalením dopravy utrpěly na jakosti.

7. Při sjednávání dohod je přihlížeti ke zvláštním potřebám určitých krajů nebo výrobních a obchodních odvětví, po případě i k výjimečným poměrům jednotlivých podniků.

8. Pro případ porušení dohody bude sjednána konvenční pokuta ve výši trojnásobku železničního dovozného, o které železnice porušením dohody byla zkrácena.

9. Dohody mají býti sjednávány na dobu nejméně jednoho roku.

§ 95.

(1) Jestliže strany sjednaly dohodu zmíněnou v § 63, odst. 6, avšak stanovily podmínkou její platnosti, že úprava určitých bodů smluvního poměru bude stanovena rozhodci podle ustanovení tohoto paragrafu, platí o jmenování, výroku a hlasování rozhodců toto:

a) o úpravě rozhodují tři rozhodci, z nichž po jednom jmenuje ministerstvo financí a železnic; třetího jmenuje ministerstvo průmyslu, obchodu a živností nebo ministerstvo zemědělství ve vzájemné dohodě; nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo financí, který z obou úřadů jmenuje třetího rozhodce; pokud

by šlo o podniky družstevní, spadající do působnosti ministerstva sociální péče, jmenuje třetího rozhodce toto ministerstvo:

b) výrok rozhodců nesmí vybočovati ani z rámce směrnic uvedených v § 94, ani z mezí požadavků obou stran;

c) při hlasování rozhoduje většina hlasů. Nebude-li dosaženo většiny, rozhoduje mínění rozhodce jmenovaného ministerstvem financí.

(2) Bližší podrobnosti stanoví vládní nařízení.

§ 96.

(1) Rozepře z dohod zmíněných v § 63, odst. 6 rozhoduje rozhodčí soud, sestávající ze tří členů. Ustanovení § 95, odst. l, písm. a) a c) platí obdobně.

(2) členem rozhodčího soudu nemůže býti osoba, která byla v téže věci rozhodcem podle § 95.

(3) Výrok rozhodčího soudu má mezi stranami účinek pravoplatného soudního rozsudku.

(4) Pro žaloby na zrušení výroku rozhodčího je příslušným soud v sídle finanční prokuratury uvedené v dohodě.

(5) Bližší podrobnosti, zejména o jednání rozhodčího soudu, o hlasování, o svolávání soudu, stanoví vládní nařízení.

Hlava X. Dozor nad prováděním zákona.

§ 97.

(1) Zjišťování přestupků ustanovení hlavy I až IV případně ustanovení předpisů zmíněných v § 18 provádějí orgánové státní bezpečnostní služby v mezích instrukcí, které budou vydány ministerstvem vnitra v dohodě s ministerstvy financí, průmyslu, obchodu a živností, pošt a telegrafů, veřejných prací, veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a železnic. Ustanovení toto nedotýká se nikterak působnosti ministerstva průmyslu, obchodu a živností, pokud jde o trestní pravomoc podle hlavy V tohoto zákona a příslušných předpisů živnostenského řádu (zákona).

(2) Dozor nad zachováváním ustanovení §§ 14 a 16 provádějí orgány poštovní a nad zachováváním dohod zmíněných v § 63, odst. 6 orgány státní železniční správy.

§ 98.

Orgány zmíněné v § 97 jsou povinny oznamovati finančním úřadům přestupky ustanovení hlavy VIII, o nichž nabyly vědomosti při výkonu dozoru prováděném podle předchozího paragrafu.

Hlava XI. Závěrečná ustanovení.

§ 99.

Ujednání jakéhokoli druhu, jimiž se obcházejí předpisy tohoto zákona, jsou právně neúčinná.

§ 100.

Veškerá státní veřejná doprava provozovaná motorovými vozidly na území československé republiky je soustředěna v podniku Československé státní dráhy; nicméně zůstává podniku Československá pošta zachováno právo kromě dopravy poštovních zásilek zřizovati veřejnou nehromadnou dopravu osob všude tam, kde toho zájem poštovní dopravy vyžaduje.

§ 101.

K účelům obrany státu může ministerstvo národní obrany v dohodě s příslušnými ministerstvy předepsati vhodnou technickou úpravu motorových vozidel, a to jak všeobecně, tak i jednotlivě.

§ 102.

Byla-li ujednána hromadná smlouva pracovní, nemohou v podniku dopravy motorovými vozidly, pro nějž smlouva platí, bez souhlasu obou stran smluvivších hromadnou smlouvu pracovní býti po dobu její platnosti učiněna ujednání obsahující pro zaměstnance jednotlivé podmínky horší, než jaké stanoví hromadná smlouva pracovní. Ujednání taková jsou právně neúčinná; na místo neúčinných ustanovení nastupují příslušná příznivější ustanovení hromadné smlouvy pracovní. Smlouvou jednotlivou nemohou býti práva zaměstnancova plynoucí z ustanovení hromadné smlouvy pracovní ani zrušena ani omezena.

§ 103.

Působnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n., o závodních výborech, vztahuje se na podniky dopravy motorovými vozidly. Pro tyto podniky počítá se lhůta 1/2 roku určená v § 1, odst. 1 uvedeného zákona od zahájení dopravy.

§ 104.

Ustanovení §§ 8 až 26 zák. č. 116/1927 Sb. z. a n., s výjimkou ustanovení § 22, odst. 1 a § 25, odst. 5, dále čl. III, odst. 2, č. 1, čl. VII a VIII zákona ze dne 6. května 1931, č. 76 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon č. 116/1927 Sb. z. a n. a zákon č. 198/1932 Sb. z. a n. se zrušují dnem účinnosti tohoto zákona. Zákon ze dne 19. června 1934, č. 114 Sb. z. a n., o daňovém osvobození cizozemských motorových vozidel, a vládní nařízení ze dne 13. července 1934, č. 158 Sb. z. a n., o dočasném osvobození nových osobních automobilů od daně z motorových vozidel, se zrušují dnem vyhlášení tohoto zákona.

§ 105.

Celý výtěžek daně z motorových vozidel podle tohoto zákona přikazuje se jako běžný příjem silničnímu fondu.

§ 106.

Daně podle tohoto zákona nejsou základem pro jakékoli přirážky.

§ 107.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. července 1935, s výjimkou ustanovení § 59, odst. 2, §§ 60, 61 a 73, odst. 2, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení, a ustanovení § 63, odst. 6, které nabývá, pokud jde o zvýšení daně, účinnosti dnem 1. ledna 1937.

(2) Zákon tento provedou ministři financí, národní obrany, průmyslu, obchodu a živností, pošt a telegrafů, veřejných prací, vnitra a železnic v dohodě se zúčastněnými ministry.

Dr Hruban v. r.,

místopředseda.

Dr Bartoušek v. r., tajemník senátu.

Jiří Pichl v. r.,

zapisovatel

Resoluce výborů rozpočtového a technicko-dopravního.

1. Vláda se vyzývá, aby v případě, že dojde k soustředění zájmových organisací autodopravců, pozvala také k jednání nově vytvořenou vrcholnou organisaci, když půjde o směrnice nebo i jiná podobná opatření, jak je mají na mysli § l, odst. 3 a § 24, odst. l, 2 a 4.

2. Vláda se vyzývá, aby majitelům motorových vozidel a autodopravcům, pokud dluhují daně uložené jim podle zákona č. 198 Sb. z. a n. z r. 1932 povoleny byly mírné splátky na dlužné částky.

Resoluce technicko-dopravního výboru.

Vláda se vyzývá, aby k dozoru podle § 97 zákona o dopravě a k dozoru nad prováděním zákona o jízdě motorovými vozidly ustanovila orgány zvláště vycvičené (t. z v. silniční policie) a náležitě vybavené.