Zákon

ze dne. ______.............................................. 1935

o ochraně a obraně proti leteckým útokům.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

O d d í l I. Ochrana před leteckými útoky.

§ 1.

(1) K ochraně před leteckými útoky jsou povinni postarati se podle úředního rozhodnutí:

a) vlastníci nemovitostí, na nichž jsou podniky, ústavy nebo jiná zařízení, zejména s větším počtem zaměstnanců nebo uživatelů, o vhodné úkryty pro tyto osoby,

b) stavebníci nových budov o vhodné úkryty pro obyvatele těchto budov.

(2) Při rozhodování o zřízení (úpravě) úkrytu třeba přihlížeti ke stavu budovy nebo stavebního místa; zřízení úkrytu podle odst. l, písm. b) lze naříditi jen při udělování povolení ke stavbě.

(3) Osoby, které jsou povinny podle ustanovení předcházejících odstavců úkryty zříditi, jsou též povinny udržovati je v řádném stavu.

(4) Nejsou-li vlastníci, uvedení v odst. l, písm. a), zároveň provozovateli (vydržovateli) podniků, ústavů a jiných zařízení tam uvedených, jsou tito provozovatelé (vydržovatelé) povinni přispívati zřizovateli (udržovateli) úkrytu přiměřeně k úhradě nákladů na vybudování (udržování) úkrytu; podrobnosti stanoví vládní nařízení. Spory o těchto věcech náležejí na pořad práva.

(5) Vládní nařízení stanoví, jaké veřejnoprávní výhody budou poskytnuty zřizovateli nebo udržovateli úkrytu. To platí i v případech, kdy se o úkryt postarají osoby, které podle předcházejících ustanovení k tomu povinny nejsou.

§ 2.

(1) Osoby, jimž to bude uloženo úředním příkazem, daným ať ve všeobecném nařízení nebo pro jednotlivý případ, jsou povinny opa-

tříti na svůj náklad k ochraně před leteckými útoky pro sebe, jakož i pro osoby jim blízké, jichž okruh bude v příkazu vymezen, úplnou plynovou masku úředně schváleného typu (§ 17) a udržovati ji v řádném stavu. Vládním nařízením může býti stanoveno, v kterých případech a komu lze uložiti povinnost na svůj náklad poříditi a udržovati úplnou plynovou masku pro další ještě okruh osob, jakož i pro které osoby má býti pořízena taková maska zcela nebo z části na náklad činitelů veřejných.

(2) Ustanovení předchozího odstavce mohou býti rozšířena vládním nařízením na opatření a udržování jiných vhodných ochranných předmětů a zařízení úředně schváleného typu (§ 17).

§ 3.

(1) Prováděti ustanovení § l, zejména vydávati z moci úřední nebo k žádosti strany rozhodnutí podle jeho odstavce 1, náleží úřadům stavebním, prováděti ustanovení § 2 náleží úřadům vykonávajícím místní policii v oboru péče o bezpečnost osoby a majetku. Provádění ustanovení §§ 1 a 2, pokud přísluší obcím, děje se podle směrnic vydaných nadřízenými politickými úřady a pod jejich dohledem.

(2) Stavebná úřady dohlížejí k tomu, aby úkryty byly udržovány v řádném stavu (§ 1, odst. 3) a mohou provésti soupis místností a prostorů, jež se hodí za úkryty.

§4.

(1) Obce jsou povinny na svůj náklad postarati se podle pokynů nadřízených úřadů politických o dostatečný počet veřejných úkrytů a zásobních úplných plynových masek úředně schváleného typu (§ 17) a udržovati je v řádném stavu.

(2) Vládním nařízením může býti obcím uloženo, aby podle směrnic vydaných nadřízenými politickými úřady a pod jejich dohledem plnily na svůj náklad další úkoly k ochraně před leteckými útoky (zejména službu poplachovou, požární, zdravotní a samaritskou, péci o maskování obydlených částí obce a o zhasínání světel, spolupůsobení při službě hlásné, výcvik potřebný k těmto úkolům a pod. ). Stejným způsobem může býti stanoveno, zda, pokud a kým lze k povinné součinnosti s orgány obce povolati veřejné i jiné korporace (soubory osob), vyvíjející v obci svou činnost, nebo jednotlivce

tu bydlící nebo výdělečně činné, po případě přenésti na ně některé z úkolů obci přikázaných.

§ 5.

(1) K úhradě nákladů vzniklých obci prováděním tohoto zákona a ustanovení podle něho vydaných jest obec oprávněna vybírati dávku,

o níž bližší předpisy budou vydány vládním nařízením. K výstavbě veřejných úkrytů mohou obce požadovati služby ruční, potahy nebo motorovými vozidly podle všeobecných předpisů.

(2) Neplní-li obec náležitě svých úkolů podle tohoto zákona, zajistí nadřízený úřad politický provádění těchto úkolů jiným vhodným způsobem na náklad obce; totéž může po slyšení obce učiniti nadřízený úřad politický, bylo-li by opatření takové účelným ve veřejném zájmu, zejména aby byly jednotně prováděny úkoly příslušející obci podle tohoto zákona. Přejde-li tímto způsobem provádění ustanovení § l na jiný úřad nebo orgán, může úřad politický obci nadřízený odníti obci provádění předpisů stavebních vůbec a učiniti

i v této věci vhodná opatření.

§ 6.

Politické úřady jsou oprávněny činiti další potřebná opatření k ochraně před leteckými útoky, vydávati potřebné příkazy a zákazy rázu policejního - jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy -, povolati k povinné součinnosti jak veřejné tak i jiné korporace (soubory osob) nebo též jednotlivce, po případě přenésti na ně některé ze svých úkolů. Bližší předpisy, i pokud jde o povinnou součinnost jiných úřadů a orgánů s politickými úřady, mohou býti vydány vládním nařízením.

§ 7.

Úřady a orgány povolané k provádění tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných jednají podle potřeby v součinnosti jednak s vojenskou správou, jednak i s jinými státními úřady a orgány podle směrnic, které vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany a ostatními na věci zúčastněnými ministerstvy.

§ 8.

Obce a jiné korporace (soubory osob), po případě jednotlivci, jimž bude podle § 4, odst.

2 nebo § 6 svěřeno plniti určité úkoly k ochraně před leteckými útoky, mohou býti nařízením vlády nebo politických úřadů zmocněni, aby vydávali k jich účelnému splnění potřebné příkazy a zákazy, jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy.

§ 9.

(1) K ochraně před leteckými útoky lze ve prospěch státu nebo obce požadovati věci movité k užívání nebo do vlastnictví, věci nemovité k užívání. S nemovitostí převzatou k užívání lze užívati též vnitřního i jiného zařízení k ní patřícího. Převzetí nemovitosti k užívání opravňuje stát (obec), je-li toho třeba, i k podstatným jejím změnám, při budově též k jejímu zbourání.

(2) K účelu naznačenému v odstavci l lze ve prospěch státu nebo obce vyvlastňovati nemovitosti a věcná práva k nemovitostem.

(3) Požadovati a vyvlastňovati majetek železniční lze jen se souhlasem dozorčího železničního úřadu; budovy a zařízení, pokud slouží k provozu poštovnímu, telegrafnímu a radiotelegrafnímu, lze požadovati a vyvlastňovati jen se souhlasem poštovní a telegrafní správy.

§ 10.

(1) Požadovati věci podle § 9, odst. 1 přísluší okresnímu úřadu, jenž může za tím účelem provésti jejich soupis a ocenění. V době válečné (§ 39, č. 3 zákona na ochranu republiky) nebo stanoví-li tak vláda nařízením, může požadovati též obec věci movité k užívání nebo do vlastnictví a nemovitosti k užívání.

(2) Okresní úřad rozhoduje o náhradě za užívám požadovaných věcí (odstavec 1) a o náhradě za škody, způsobené jejich ztrátou, zničením nebo poškozením, jakož i o náhradě za ně, budou-li tyto věci převzaty do vlastnictví státu nebo obce.

(3) Při stanovení náhrady za užívání věci budiž přihlíženo k Jejímu obecnému užitku. Zemský úřad může stanoviti sazby náhrad za užívání jednotlivých druhů movitých věcí. Náhrada za užívání nemovitosti se určí podle míry, jak bylo převzetím nemovitosti do užívání státu nebo obce omezeno její užívání dosavadní; při tom se přihlíží zpravidla k průměrnému výtěžku nemovitosti z posledních tří let před převzetím. Za užívání nemovitosti, která trvale nepřinášela žádného užitku, náhrada nepřísluší.

(4) Při stanovení náhrady za poškození movité věci budiž přihlíženo k rozdílu její obecné hodnoty v době odevzdání a v době vrácení; za poškození, vzniklé vadnou povahou věci nebo vinou vlastníka nebo osoby věc odevzdavší, a za opotřebení způsobené obyčejným užíváním se náhrada neposkytuje. Při stanovení náhrady za ztrátu nebo za zničení věci nebo za převzetí věci do vlastnictví státu nebo obce budiž přihlíženo k její obecné hodnotě v době odevzdání; náhrada poskytnutá za užívání věci budiž odečtena.

(5) Nemovitost převzatá do užívání budiž vrácena, není-li jí již třeba, a to co možná v takovém stavu, aby mohla sloužiti účelu, jemuž sloužila před tím, než byla převzata do užívání. Za škody, které byly způsobeny na převzaté nemovitosti v době užívání státem nebo obcí a které nebyly odstraněny způsobem uvedeným v předcházející větě, přísluší náhrada podle předchozího odstavce. Za snížení obecné hodnoty, způsobené provedením podstatných změn na nemovitosti nebo zbouráním budovy, určí okresní úřad náhradu rovněž podle předchozího odstavce.

(6) Nárok na náhradu za užívání nebo poškození požadované věci nebo za snížení obecně hodnoty nemovitosti podstatně změněné nebo budovy zbourané lze uplatniti do šesti měsíců ode dne vrácení, nárok na náhradu za ztrátu nebo zničení požadované věci movité do šesti měsíců ode dne, kdy se vlastník o tom dozvěděl, nárok na náhradu za movitou věc, která byla převzata do vlastnictví státu nebo obce do šesti měsíců ode dne, kdy se vlastník o tom dozvěděl. Byla-li movitá věc požadována v době válečné (odstavec 1), lze nárok na náhradu za její ztrátu nebo zničení, jakož i nárok na náhradu za věc převzatou do vlastnictví státu nebo obce uplatniti nejpozději do šesti měsíců po skončení válečné doby. Nárok na náhradu (věty prvá a druhá) budiž uplatněn u okresního úřadu.

(7) Požadováním nemovitosti k užíváni není vyloučeno případné vyvlastnění.

§ 11.

(1) O vyvlastnění nemovitosti nebo věcného práva k ní rozhoduje okresní úřad. K žádosti úřadu poznamená se zahájení vyvlastňovacího řízení v pozemkových knihách; tato poznámka je účinná proti každému, kdo později dobude knihovního zápisu k vyvlastňované nemovitosti nebo právu.

(2) úřad rozhodne, pokud možno, již ve vyvlastňovacím výměru i o výši náhrady. Při

stanovení náhrady přihlíží se k obecné hodnotě vyvlastňované nemovitosti nebo k obecnému užitku vyvlastňovaného věcného práva, v době zahájení vyvlastňovacího řízení; vyvlastňovací řízení jest zahájeno podáním návrhu na vyvlastnění u příslušného okresního úřadu. Neprokáže-li vlastník nemovitosti souhlas osob, kterým plynou práva k vyvlastněné věci z knihovních zápisů, aby náhrada byla vyplacena přímo jemu průkaz se podává listinou, na níž podpis oprávněného jest ověřen soudem nebo notářem (veřejným notářem), nebo nějakou Jistinou veřejnou -, musí býti tato náhrada složena u knihovního soudu. Soud rozvrhne složenou náhradu v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu. Náhradu lze poskytnouti i v jiné nemovitosti nebo věcném právu, Žádá-li o to osoba, proti níž vyvlastňovací výměr směřuje, nebo lze-li jich použíti ke stejnému účelu, jakému sloužila vyvlastňovaná nemovitost nebo vyvlastňované právo. O přiměřenosti této náhrady rozhoduje vyvlastňující úřad.

§ 12.

Ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany a s ostatními zúčastněnými ministerstvy roztřídí obce podle rozsahu nebezpečí z leteckých útoků v jednotlivé kategorie a stanoví, která ustanovení o ochraně před útoky, a kdy nabývají pro tu kterou kategorii obcí účinnosti. O tom budou dotčené obce vyrozuměny; obec uvede toto opatření ve známost způsobem v místě obvyklým.

§ 13.

(1) Při ministerstvu vnitra může býti zřízen Poradní sbor pro protiletadlovou ochranu, aby podával posudky ve věcech ochrany před leteckými útoky. Organisační předpisy a jednací řád tohoto sboru vydá ministerstvo vnitra.

(2) Dále mohou býti zřízeny Místní poradní výbory pro protiletadlovou ochranu, jejichž úkolem bude soustřediti ke společné práci na ochranu před leteckými útoky všechny vhodné složky, zejména zástupce úřadů státních a samosprávných, vojenských posádek, lékařů, učitelstva, organisací hasičských a samaritských, tělovýchovných spolků, ozbrojených sborů měšťanských a j. Vzorná pravidla pro tyto výbory vydá ministerstvo vnitra. Okresní úřad, státní úřad policejní a příslušný orgán obce může těchto výborů použíti jako poradního sboru při plnění svých úkolů vyplývajících z tohoto zákona.

(3) členství v těchto sborech je funkcí čestnou.

Oddíl II. Obrana proti leteckým útokům.

§ 14.

Obranu proti leteckým útokům prostředky bojovými provádí především branná moc. Držitelům (vydržovatelům) podniků, ústavů nebo jiných zařízení, jež jsou důležité pro obranu státu, může však býti ministerstvem vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany a ostatními zúčastněnými ministerstvy uloženo, aby připravili a v řádném stavu udržovali prostředky potřebné pro obranu těchto podniků, ústavů nebo zařízení sami svým nákladem podle pokynů a za kontroly vojenské správy, nebo nesli zcela nebo z části potřebný náklad na přípravu této obrany.

Oddíl III. Ustanovení živnostenskoprávni.

§ 15.

(1) Po živnostensku provozovaná výroba, oprava a prodej plynových masek a jejich součástek prohlašuje se za živnost koncesovanou.

(2) Vláda může nařízením prohlásiti za živnosti koncesované podle tohoto zákona též výrobu, opravu a prodej jiných předmětů a zařízení sloužících k ochraně nebo obraně proti leteckým útokům.

(3) Vláda vydá nařízením ustanovení o všeobecné a zvláštní způsobilosti, které je třeba k nabytí koncese, o podmínkách, za kterých mohou koncese nabýti společnosti nebo právnické osoby, o organisaci nákupu a prodeje, o stanovišti a provozovnách, o způsobu, rozsahu a provozování živností a o dozoru nad nimi; může zejména též stanoviti, pokud snad je zakázáno provozovati živnost pachtýřem nebo náměstkem, anebo pokud není dovoleno současně provozovati jiné živnosti. Vládní nařízení může též stanoviti povinnost vésti zvláštní knihy a výkazy, jakož i stanoviti přípustnost zvláštní živnostensko-policejní úpravy a vázati udělení koncese na předchozí zjištění místní potřeby.

(4) Koncesi k výrobě a opravě plynových masek a jejich součástek uděluje ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy vnitra a národní obrany; koncesi k prodeji plynových masek a jejich součástek uděluje okresní úřad. Vládní nařízení stanoví, které úřady jsou příslušný k udělování koncesí podle odstavce 2.

(5) Koncese může býti udělena po případě pouze na určitou dobu, na všechna oprávnění nebo pouze na jejich část. Koncesní úřad (odstavec 4) může udělení koncese bez udání důvodů odepříti a udělenou koncesi kdykoliv bez udáni důvodů odníti navždy nebo na určitou dobu.

(6) Koncesní úřad může stanoviti všeobecné a zvláštní podmínky provozovací, zejména o rozsahu živnostenského oprávnění, o opravách a prodeji, umístění provozoven, povinnosti provozovací, kontrole, uskladnění, cenách hotových výrobků při výrobě a prodeji a pod.

§ 16.

(1) Provozovny, skladiště a jiná příslušenství živností na výrobu a opravu plynových masek, jejich změny nebo rozšíření schvaluje ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvy vnitra a národní obrany, nebo pověří podřízený úřad, aby je schválil jejich jménem.

(2) Jde-li o výrobu a opravu jiných předmětů a zařízení sloužících k ochraně nebo obraně proti leteckým útokům (§ 15, odst. 2), jsou ke schválení podle odstavce l příslušný úřady, které určí vládní nařízení.

(3) Schválení může býti dáno podmínečně nebo na určitou dobu a může býti odvoláno, není-li provozovna zařízena podle podmínek schválení nebo zjistí-li dozírající úřad závady, které by mohly uškoditi účelné výrobě předmětů a zařízení podle úředně schváleného typu (§ 17).

§ 17.

(1) Plynové masky a jejich součástky smějí býti vyráběny a prodávány jen podle typů úředně schválených nebo stanovených. Jakým způsobem a kterým úřadem se typy a změny typů schvalují, upraví vládní nařízení. Vládním nařízením může býti stanoveno a upraveno i schvalování typů (změn typů) jiných předmětů a zařízení sloužících k ochraně nebo obraně proti leteckým útokům.

(2) Vládním nařízením může býti stanoveno a upraveno úřední zkoušení a značkování vyrobených plynových masek a jiných předmětů a zařízení sloužících k ochraně nebo obraně proti leteckým útokům.

(3) Za zkoušení typů a jejich změn podle odstavce l a za zkoušení a značkování výrobků podle odstavce 2 jest zaplatiti poplatky, jejichž výši a způsob vybírání stanoví vládní nařízení.

§ 18.

(1) Dozor nad výrobou plynových masek a jejich součástek vykonávají okresní úřad a vojenská správa; opatření nutná k odstranění zjištěných závad činí okresní úřad v dohodě s vojenskou správou. Dozor nad prodejem plynových masek a jejich součástek vykonává okresní úřad.

(2) Vládní nařízení stanoví, který úřad je příslušným k vykonávání dozoru nad výrobou, opravou a prodejem jiných předmětů a zařízení sloužících k ochraně nebo obraně proti leteckým útokům (§ 15, odst. 2).

(3) Majitelé živností, zabývajících se výrobou, opravou nebo prodejem plynových masek a jejich součástek a opověděných před účinností tohoto zákona, jsou povinni do 60 dnů od jeho účinnosti podati žádost o udělení koncese; až do vyřízení žádosti jsou oprávněni pokračovati v provozování živnosti po právu zahájeném. Nepodají-li žádosti v uvedené lhůtě, zaniká jejich živnostenské oprávnění.

(4) Prohlásí-li vláda nařízením výrobu, opravu a prodej jiných předmětů a zařízení, sloužících k ochraně nebo obraně proti leteckým útokům, za živnosti koncesované podle tohoto zákona, může upraviti povinnost majitelů živností provozovaných před účinností nařízení obdobně podle odstavce 3 nebo podrobiti provozování dotčených živnostenských oprávnění nabytých před účinností nařízení všem předpisům tohoto zákona a vládních nařízení podle něho vydaných, zejména též stanoviti, že takováto oprávnění lze kdykoli bez udání důvodů odníti navždy nebo na určitou dobu.

(5) Není-li tímto zákonem nebo nařízeními na jeho základě vydanými jinak stanoveno, platí pro živnosti upravené tímto zákonem nebo nařízeními podle něho vydanými, ustanovení živnostenského řádu (zákona) a předpisů jej měnících nebo doplňujících.

Oddíl IV. Ustanoveni všeobecná.

§ 19.

(1) Orgány, provádějící soupis místností a prostorů nebo dohled nad řádným stavem úkrytů (§ 3, odst. 3), jakož i orgány, vykonávající dozor nad výrobou nebo prodejem předmětů a zařízení uvedených v § 15, jsou oprávněny, šetříce ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, kdykoli vstupovati do obytných, výrobních, prodejních a jiných místností a prostorů a, je-li tak vyznačeno v legitimaci, která jim bude k vykonávání jejich poslání vydána, provésti v nich prohlídku. V soukromých bytech a jejich vedlejších místnostech smějí uvedené orgány tak učiniti jen tehdy, vykáží-li se zvláštním rozkazem příslušného úřadu. Orgány, vykonávající dozor nad výrobou nebo prodejem předmětů a zařízení uvedených v § 15, jsou oprávněny zjišťovati zásoby, nahlížeti do příslušných knih a zápisů a případně na stvrzenku je odebrati. Osoby oprávněné k výrobě nebo prodeji jsou povinny předložiti příslušné knihy a zápisy dozorčím orgánům a vykonávati pomocné práce s tím spojené.

(2) Orgány uvedené v odstavci l jsou povinny zachovati úplnou mlčenlivost o všech věcech, o nichž se dověděly při své činnosti, zejména o každém obchodním a výrobním tajemství. Stejnou mlčenlivost jsou povinny zachovati i jiné osoby, které se o věcech právě uvedených dozvěděly ve své úřední činnosti nebo ve svém zaměstnání.

§ 20.

(1) Vládní nařízení upraví povolování dovozu a vývozu předmětů a zařízení sloužících k ochraně a obraně proti leteckým útokům, jakož i výši a způsob odvádění poplatků za taková povolení.

(2) Pro potřebu podniků, zabývajících se výrobou předmětů a zařízení uvedených v předešlém odstavci lze požadovati obdobně podle §§ 9 a 10 nutné suroviny při potížích opatřiti je na domácím nebo zahraničním trhu. Bližší podrobnosti budou upraveny vládním nařízením.

§ 21.

(1) V řízení podle tohoto zákona a podle předpisů na jeho základě vydaných je úřad

řízení provádějící povinen učiniti všechna vhodná opatření, aby zůstaly utajeny věci, které mají zůstati utajeny v zájmu obrany státu; při tom se může úřad odchýliti od platných předpisů řízení se týkajících. Opatření opřená výslovně o ustanovení vety prvé, není potřebí odůvodňovati.

(2) Odvolání z rozhodnutí nebo opatření (příkazu, zákazu) obce podle tohoto zákona nebo podle předpisů na jeho základě vydaných má odkladný účinek; obec může však tento účinek vyloučiti, je-li okamžitý výkon odůvodněn naléhavým zájmem veřejným nebo nebezpečím v prodlení v zájmu strany. Proti vyloučení odkladného účinku není odvolání přípustno.

(3) Proti příkazům a zákazům, vydaným jinými korporacemi (soubory osob) a jednotlivci podle § 8, je přípustná pouze dozorčí stížnost k politickým úřadům, po případě k ministerstvu vnitra.

§ 22.

Aby byla vyzkoušena pohotovost opatření proti leteckým útokům, mohou býti politickými úřady vydávány potřebné příkazy a zákazy, zejména pokud jde o dopravu a pobyt na veřejných místech, používání plynových masek, zastírání (zhasínání) světel, požární a samaritskou pohotovost příslušných orgánů, korporací, jednotlivců a pod.

§ 23.

(1) Podle oddílů I. a II. tohoto zákona nelze nařízení, rozhodnutí a opatření (příkazy, zákazy) vydávati a dohled vykonávati vůči vojenské správě ve věci ochrany branné moci a ochrany (obrany) v budovách a jiných nemovitostech, podnicích, ústavech nebo zařízeních, jichž vojenská správa užívá nebo jež jí náležejí.

(2) Vlastník budovy nebo jiné nemovitosti trvale užívané vojenskou správou je povinen trpěti, aby v nich vojenská správa vlastním nákladem zřídila a udržovala potřebné úkryty. Vlastník nemá z tohoto důvodu žádného nároku na náhradu škody; takto provedené úpravy budovy nebo jiné nemovitosti přecházejí při vrácení budovy nebo jiné nemovitosti do jeho majetku bezplatně. Ustanovení tohoto odstavce platí v době válečné (§ 10, odst. 1) i pro budovy a jiné nemovitosti užívané vojenskou správou přechodně.

(3) Věci movité i nemovité vojenské správě náležející nebo jí užívané, nemohou býti ani požadovány ani vyvlastněny podle tohoto zákona.

(4) Věci požadované nebo vyvlastňované (vyvlastněné) podle tohoto zákona nejsou osvobozeny od požadování nebo vyvlastnění pro vojenskou správu podle příslušných zvláštních ustanovení. Věci požadované nebo vyvlastňované (vyvlastněné) pro vojenskou správu podle příslušných zvláštních ustanovení nemohou býti požadovány ani vyvlastněny podle tohoto zákona.

Oddíl V. Ustanovení trestní.

§ 24.

(1) Kdo úmyslně

poškodí, zničí nebo učiní neupotřebitelnou věc nebo zařízení, sloužící ochraně jiných osob nebo jejich majetku před leteckými útoky nebo jejich následky nebo obraně proti takovým útokům,

znemožní nebo ztíží odvrácení hrozícího leteckého útoku,

zvýší obecné nebezpečí, jaké letecký útok mívá za následek, nebo znemožní nebo ztíží odvrácení nebo zmírnění takového obecného nebezpečí,

bude potrestán, není-li čin podle jiných ustanovení přísněji trestný, pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od pěti do dvaceti let nebo na doživotí. Měl-li však čin za následek smrt člověka a pachatel to mohl předvídati, bude potrestán trestem smrti.

(2) Obecným nebezpečím rozumí se nebezpečí smrti nebo těžkého poškození na těle více jiných lidí nebo nebezpečí pro cizí majetek ve velkém rozsahu.

(3) Byl-li čin spáchán v době válečné (§ 10, odst. 1), nelze snížiti trest na svobodě pod dolejší hranice trestní sazby ani změniti jeho způsob za mírnější. Místo trestu smrti může soud v takovém případě uložiti toliko doživotní těžký žalář (káznici).

(4) Při odsouzení se užije obdobně ustanovení § 32 zákona na ochranu republiky o ztrátě čestných práv občanských.

§ 25.

Kdo se dopustí činu uvedeného v § 24 z nedbalosti, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku, za okolností zvláště přitěžujících tuhým vězením od šesti měsíců do tří let. Měl-li však čin za následek smrt člověka a pachatel to mohl předvídati, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do pěti let.

§ 26.

Kdo vědomě opomine pomoci jinému v nebezpečí života, způsobeném leteckým útokem, ačkoliv tak mohl učiniti snadno a bez nebezpečí pro sebe a osoby blízké, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do šesti měsíců.

§ 27.

(1) Kdo vyrábí, uvádí v oběh, nebo má na prodej předměty nebo zařízení určené k ochraně před leteckými útoky nebo jejich následky, ačkoliv při náležité pozornosti mohl věděti, že nejsou způsobilé takovou ochranu poskytnouti, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku. Věděl-li však o takové nezpůsobilosti předmětu nebo zařízení, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od šesti měsíců do tří let.

(2) Vedle trestu na svobodě může býti uložen trest na penězích od 200 Kč do 100. 000 Kč. Peněžitý trest připadá státu.

(3) Byl-li čin spáchán při provozování živnosti, může soud vysloviti jako vedlejší trest ztrátu živnostenského oprávnění.

(4) Předměty nebo zařízení, jimiž byl trestný čin podniknut, nebo které byly k jeho spáchání zřejmě určeny, buďtež prohlášeny za propadlé ve prospěch státu, nehledíc na výsledek trestního řízení.

§ 28.

(1) Konati hlavní přelíčení o obžalobě pro zločin uvedený v § 24 náleží soudu porotnímu, navrhuje-li státní zástupce v obžalovacím spise, aby byl trest uložen podle zákonné sazby vyšší než pět let.

(2) Zločin uvedený v § 24 patří ke zločinům, při jejichž zvláště nebezpečném šíření může býti prohlášeno stanné právo.

§ 29.

(1) Jinaká porušení tohoto zákona, předpisů, příkazů a zákazů podle něho vydaných trestají - pokud nejde o čin přísněji trestný okresní a v oboru své pravomoci státní policejní úřady pokutou do 100. 000 Kč nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců, případně jde-li o přestupek spáchaný při provozování živnosti - též odnětím živnostenského oprávnění. Pro případ nedobytnosti pokuty buď uložen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 6 měsíců. Pokuta a trest na svobodě mohou býti uloženy také zároveň; v tom případě nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu přesahovati 6 měsíců. Věci, jimiž byl trestný čin podniknut, nebo které jsou ke spáchání trestného činu zřejmě určeny, lze prohlásiti za propadlé ve prospěch státu, i když pachatel nemůže býti stíhán nebo odsouzen.

(2) Stejně bude trestáno - nejde-li o čin přísněji trestný - každé jednání nebo opomenutí, které je s to ohroziti ochranu před leteckými útoky nebo obranu proti těmto útokům.

Oddíl VI. Ustanovení závěrečná.

§ 30.

(1) Vládním nařízením mohou býti s hlediska ochrany před leteckými útoky, jakož i s hlediska obrany proti těmto útokům upraveny předpisy o ukládání výbušných a hořlavých látek, jakož i předpisy stavební a požární, a vydány předpisy o vodovodech a

studních.

(2) Taktéž mohou býti vládním nařízením stanoveny podrobnosti, související s prováděním tohoto zákona.

§ 81.

Kde se v tomto zákoně mluví o leteckých útocích, rozumějí se tím též jiné podobné útoky.

§ 32.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministrem národní obrany, ministrem průmyslu, obchodu a živností, ministrem spravedlnosti a ostatními zúčastněnými ministry.

Resoluce branného výboru.

1. Vláda se vyzývá, aby učinila opatřená, která by znemožnila jakékoli nadměrné zisky při výrobě zbraní pro armádu nebo při výrobě obranných prostředků pro obyvatelstvo civilní. To se může státi v prvé řadě sestátněním veškeré výroby zbrojné, nebo kde by to nebylo účelné, organisací této výroby pod zvláštní kontrolou státu.

2. Vzhledem k mimořádné důležitosti všech složek sportovního letectví pro obranu státu a zvláště pro obranu protileteckou a protiplynovou vláda se žádá, aby do rozpočtu na rok 1936 zařadila přiměřené položky pro podporu sportovního letectví. Pro běžný rok 1935 budiž učiněno opatření, aby ministerstvu veřejných prací dostalo se k tomuto účeli aspoň oněch 3 milionů Kč, které byly na podporu sportovního letectví původně do jeho rozpočtu zařaděny a později z úsporných důvodů škrtnuty.

3. Ježto pořádání leteckých dnů leteckými spolky a korporacemi je činností všeužitečnou a žádoucí pro obranu protileteckou a ježto je spojeno zpravidla s většími náklady nežli je úhrada vstupným, takže letecké korporace jsou jejich pořádáním silně zatěžovány, vláda se žádá, aby učinila opatření pro osvobození leteckých dnů cd dávky ze zábav.