Poslanecká snemovňa N. S. R. Č. 1935.

III. volební období. 12. zasadaní.

2915.

Z práva

výboru ústavne-právneho a branného

o vládnom návrhu zákona (tisk 2830) o ochráni a obrane proti leteckým a jiným podobným útokům.

I.

Ústavne-právny výbor prejednal vládny návrh zákona o ochrane a obrane proti leteckým a jiným podobným útokům, uznal potrebu, ba nezbytnosť uzákonenia návrhu, previedol však zmeny, ktoré účinnosť zákona žiadnym spôsobom nesoslabujú. Menovite štilizoval ústavne-právny výbor nove § 1, uznajúc, že zriadenie krytov v domoch starých nie je často možné uskutočniť a je treba uvážiť a ponechať zvláštnej zákonnej úprave opatrenia ohľadom už postavených súkromných domov. Znenie § l neznemožňuje však dobrovoľné stavanie úkrytov v starých súkromných domoch a vládne nariadenie stanoví, jaké verejnoprávne výhody budú poskytnuté i takémuto zriaďovateľovi alebo udržovateľovi úkrytov. Ústavne-právny výbor je toho názoru, že bude treba uvážiť aj iné opatrenia, o ktorých uvažujú na prípad nebezpečia leteckých útokov iné štáty, menovite otázku včasného pripravenia evakuácie veľkých miest a pod. - Taktiež uložil ústavnoprávny výbor povinnosť postarať sa o úkryty nie držiteľom (vydržovateľom) podnikov, ústavov atď., ale vlastníkom nemovitostí, na ktorých sú podniky, ústavy atď. a nie sú-li títo zároveň provozovateľmi (vydržovateľmi) podnikov, ústavov atď., stanovil povinnosť prispievať vlastníkom k úhrade nákladov. Podrobnosti o tom stanoví vládne nariadenie.

V § 3 a 4 precizoval ústavne-právny výbor jasnejšie úmysel vládneho návrhu, vyjadrený vo vládnom návrhu slovami "za vedení nadřízených úřadů politických". Vzhľadom na to, že stavebné rády sú u nás veľmi rôzne a nesjednotené, zdôraznil ústavne-právny výbor potrebu unifikácie a novej úpravy stavebného rádu, pri ktorej príležitostí by ustanovenie § 3, odst. 2 malo byť pojaté do tohoto nového stavebného rádu, platného pre územie celej republiky.

V § 4 nove a účelnejšie štilizoval ústavne-právny výbor odst. 2 a vynechal v § 6 slová: "je-li nebezpečí v prodlení". Aby bolo jasné, kto môže vydávať nariadenia, uvedené v § 8, vložil ústavne-právny výbor do tohoto paragrafu slová "vlády nebo politických úradu". V snahe prispôsobiť textáciu zákona pojmové k vl. návrhu zákona o vyvlastnení za účelom obrany štátu, vynechal ústavne-právny výbor v § 9 a 10 pojem voľného nakladania a ponechal resp. nahradil ho pojmom užívania.

V § 10, odst. 3, uznávajúc, že by určenie náhrady za užívanie nemovitostí nemohlo byť spravodlivé určené výlučne len trojročným priemerným výťažkom posledných troch rokov, zvlášte u nemovitostí, podliehajúcich zákonu na ochranu nájomníkov, vsunul ústavne-právny výbor do tohoto odstavca slovo "zpravidla" v predpoklade,

že prevádzajúce nariadenie určí ďalšie objektívne znaky, ktorými sa má výška náhrady riadiť. V odst. 5 tohoto paragrafu vynechal ústavne-právný výbor vetu: "Nebyla-li budova prevzatá k volnému nakladaní zbourána, budiž pozemek i s budovou vrácen, není-li jí již treba. "

V § 11, jako i v predchádzajúcom § 10 uvážil ústavne-právný výbor, že by nebolo spravedlivé riadiť sa pri stanovení náhrady za užívanie movitostí a nemovitostí účelom, ku ktorému je vec alebo nemovitosť požadovaná a v § 11, odst. 2 nahradil na to sa vzťahujúcu vetu textáciou, dľa ktorej sa prizerá k obecnej hodnote nemovitosti v dobe zahájenia vyvlastňovacieho pokračovania; stanovil, že "vyvlastňovací řízení jest zahájeno podaním návrhu na vyvlastnení u príslušného okresního úradu". Aby nebolo pochybností o tom, že vyvlastnenie a určovanie náhrady bude sa diať podľa zásad správneho riadenia, zdôraznil ústavne-právný výbor, že je samozrejmé, že pri pokračovaní podľa § 11 a 21 budú v smysle zásad správneho pokračovania slyšaní znalci.

V § 15 pri ustanoveniach živnostenskoprávnych pojal ústavne-právný výbor medzi tie matérie, o ktorých vláda vydá nariadenie, i organizáciu nákupu a predaja plynových masiek a ich súčiastok a určil v odst. 5 nad všetku pochybnosť citáciou odst. 4, že i odňatie a odoprenie koncesie k výrobe a oprave plynových masiek prísluší koncesnému úradu, ktorým je mini-

sterstvo priemyslu, obchodu a živností v dohode s ministerstvami vnútra a národnej obrany.

V § 17 uvážiac, že budú vyrábané i typy masiek úradne stanovených, dal tomuto ústavne-právný výbor jasný výraz.

V § 21 doplnil ústavne-právný výbor možnosť dozorčej sťažnosti v odst. 3 k politickému úradu prípustnosťou tejto sťažnosti k politickým úradom a k ministerstvu vnútra.

Ústavne-právný výbor vsunul do zákona nový § 22, presunutím ustanovenie pôvodného § 22 na iné miesto (§ 31). V tomto novom § 22 dáva sa možnosť politickým úradom vyzkúšať pohotovosť opatrení proti leteckým útokom príkazmi a zákazmi, menovite pokiaľ ide o dopravu a pobyt na verejných miestach, používania plynových masiek, zastierania (zhasínania) svetiel, požiarnej a samaritskej pohotovosti a pod.

K § 24 zdôrazňujem v zastúpení ústavne-právného výboru, že v prípade odst. l samozrejme platí zmiernenie zákona o trestu smrti č. 91/1934.

Nadpis zákona ústavne-právný výbor zkrátil, vynechajúc slová "a jiným podobným", čisté len z dôvodov snadnejšej citácie.

Ústavne-právný výbor doporučuje poslaneckoj snemovni s uvedenými zmenami vládnu osnovu zákona k ústavnému schváleniu.

V Prahe 2. apríla 1935.

Dr. Martin Mičura v. r.,

předseda.

Dr. Juraj Slávik v. r"

zpravodaj.

II.

Předem treba zdůrazniti, že predložená osnova zákona o obrane a ochrane proti leteckým a jiným podobným útokům je osnovou nejširšího významu pro všechny příslušníky našeho štátu. Jde totiž o obranu a ochranu veškerého obyvatelstva proti leteckým útokům atd. v dobé války, které mohou postihnouti i místa od fronty značné vzdálená a kterým by nemohla zabrániti zadná bojující armáda na fronte,

i kdyby její situace byla čo nejlepší. Jde tu prosté o nový způsob boje, který je dědictvím poslední svetové války a který již tehdá dospel k značné dokonalosti. Stačí jen vzpomenouti leteckých útoků na Paríž, Londýn, na ostřelování Paríže dalekonosnými děly atd. Od té doby delí nás téméř 20 let a za tu dobu technika, která se dala zcela do služeb této hrozivé zbrane, nespala. Neusnuly ani snahy a vůle

k novým konfliktům; právě z poslední doby známe velmi výmluvné doklady o mohutném rozvoji vzdušných sil u našich sousedů, kteří zřejmě přikládají této zbrani při nejmenším aspoň takový význam, jaký měla již pro ně v minulé válce. Uvážíme-li však celkový rozvoj tohoto bojového prostředku v době poválečné i jeho mimořádnou technickou a výrobní schopnost, pak zřejmě nechybíme, když budeme počítati ještě s větším rozsahem a účinností této zbraně, která by mohla býti použita i proti nám.

Je proto primérním požadavkem naší sebezáchovy, abychom se snažili jí čeliti vhodnou přípravou již dnes. Předložená osnova zákona týká se právě jedné části této přípravy, a to v úseku, který dosud nebyl vlastně zpracován. Zapadá ovšem svým rozsahem plně do pojmu obrany státu, jež v prvé řadě je poručena armádě; netýká se však jejích příslušníků, neboť pro ně, zvláště pro její část v poli, je organisace obrany a ochrany již dána výzbrojem, působností a určením jednotlivých složek armády. Naopak v této osnově zákona jde především o ty, kteří nejsou členy armády, nebojují anebo se ani nemohou brániti. Boj proti leteckým útokům aktivními prostředky - jako jsou letectvo, dělostřelectvo, kulomety, balony atd. - je výhradně věcí vojenské správy, která tuto obranu připravuje již v míru a to jak pro akce v poli, tak i v zápolí - ovšem v mezích těch prostředků, které jsou jí k disposici. Naproti tomu předložená osnova týká se svou povahou především obrany pasivní, která je sice nerozlučným doprovodem aktivní obrany jak v poli, tak i v zázemí, ale co se týká civilního obyvatelstva, bude již v etapě, zvláště pak v zápolí odkázána hlavně na vlastní prostředky a organisaci tohoto obyvatelstva; obyvatelstvo bude moci jen v některých místech koordinovati svou ochranu s místními vojenskými opatřeními, v mnohých jiných však bude odkázáno jenom na vlastní prostředky a součinnost.

Aby tato ochrana obyvatelstva v kritických dobách neselhala, nejdříve však, aby pro její organisaci a další rozvíjení ochranných opatření byl zde zákonný podklad, byla vypracována tato osnova zákona. Osnova týká se v principu všech složek ochrany, kterou za dnešního stavu věci můžeme při takové příležitosti použíti u oby-

vatelstva v ohrožených místech: týká se jak hromadné ochrany v úkrytech a individuální ochrany v ochranných předmětech, tak i organisace všech potřebných služeb pro zmírnění a odstranění následků takových útoků. Předpokládá ovšem, že v intencích tohoto zákona a pomocí dalších norem a předpisů, které jsou nebo budou pro detailní provádění nezbytné, budou ihned zahájeny přípravy k takovým organisacím a budou i podniknuty různé úpravy v tom neb onom miste potřebné, aby obyvatelstvo bylo řádně poučeno o všem, co je třeba dělat a aby mělo po ruce potřebné prostředky.

Nesmíme zapomínat, že této organisace a součinnosti všech bude zapotřebí všude, na všech místech naší země; dnešní výkonnost letectva je taková, že žádné místo není uchráněno před leteckým útokem i když připustíme, že nejvíce takovým útokům budou vystavena místa, která svým významem a svou produkcí více přispívají k udržení branné pohotovosti státu. Podle toho bude místní organisace obrany více nebo méně složitá a početná; v principu však nemá býti ani místa, ani jednotlivce, který by byl zůstaven bez pomoci a bez ochrany, bude-li ovšem věděti, co má dělati, bude-li k tomu opatřen a bude-li dbáti všech pokynů v tom neb onom miste platných.

Zvláště dnes je zřejmo, že osnova tohoto zákona je aktem, který přichází velmi včas; pesimisté mohou říci i pozdě, ale přece. Doháníme tím to, co mají mnozí naši sousedé již zavedeno a také někde propracováno až do nejmenších podrobností, kdežto pro nás bude tento zákon teprve základním kamenem účelné obrany obyvatelstva po této stránce.

Třeba zvláště zdůrazniti, že jde tu nikoliv o úzký zájem armády, ale o bezpečnost nás všech bez výjimky; jde o ochranu veškerého obyvatelstva v celém rozsahu našeho státního území - zvláště pak o ty, kteří dříve nemívali na válečných operacích přímého podílu, dnes ale nejsou nijak uchráněni před útoky nepřátelského letectva nebo přepady palbou zbraní velké donosnosti, ať již žijí v blízkosti fronty nebo jsou v tak řečeném "úzadí", sta kilometrů za frontou.

Jde tedy o celé naše pokojné obyvatelstvo, o ženy, děti, starce, o všechny ty, kteří nejsou ani ve zbrani a kteří by pilnou prací, trpělivostí a stálostí v zázemí pomáhali přetrvati všechny válečné zkoušky

i udržeti odpor armády, bijící se na frontě; jde o ochranu bezbranných a neschopných, kteří tvoří národ doma a kteří dnes nejsou při současné válečné technice nijak vyjmuti z těžké zkoušky válečného nebezpečí.

Je tedy to, co tento zákon předpisuje, aktem národní sebezáchovy; jde o první kroky obrany a organisace nejširších vrstev proti zlu, jemuž se nelze dnes vyhnouti: obrany krajně nutné, nemáme-li nésti těžké a bolestné ztráty i v zázemí a nemá-li býti rozrušen i desorganisován celý vnitřní život státu v době válečné zkoušky. Následky takové desorganisace pro armádu, která sama je pro takové nebezpečí lépe připravena, lze si snadno představiti. A proto nesmíme dopustiti, aby hroutící se zápolí vyrazilo vlastní armádě zbraň z rukou, nesmíme dopustit, aby k nevyhnutelným ztrátám bojující armády řadily se další ztráty na životech a statcích těch, kteří jsou bezbranní a nemohou bojovati nebo bojují svou prací.

Je jisto, že sebelepší ochrana a sebelepší organisace neubránily by nás možností takových útoků. Jde však právě o to, aby naše široké vrstvy byly na ně připraveny, aby měly dosti prostředků a možností, aby takovým zhoubám bez zbytečných ztrát odolávaly a aby byly účelně organisovány; chceme, aby i naše zázemí neztrácelo v takovém nebezpečí hlavu, aby mu zmužile a účinně čelilo, bez paniky, bez desorganisace a bez citelných poruch normálního života, neboť to vše může jinak vésti ke katastrofálním následkům jak pro armádu, tak i pro celý národ a stát.

Musíme proto dáti obyvatelstvu možnosti a prostředky, aby se mohlo zaopatřiti proti tomuto nebezpečí a aby se mohlo zorganizovati k účinné a klidné obraně proti všem nežádoucím následkům takových úto-

ků. Všechny dosavadní zkušenosti s tímto novým bojovým způsobem jasně dokazují, že fysické i morální výsledky sebestrašnějšího leteckého náletu lze zredukovati na nezbytné minimum, jsou-li napadení řádně poučeni a připraveni a podaří-li se dobrou organisací a účelným vedením udržeti pořádek i odvahu vytrvat.

Takovou přípravu a organisaci nelze ovšem odsunouti až do dob válečného nebezpečí, kdy nebylo by asi již času a snad ani prostředků; ta musí býti pohotově již dnes, v míru pečlivě připravena a opatřena. Proto chceme s touto organisací a opatřením obyvatelstva ochrannými prostředky začíti ihned a prvním krokem k tomu je právě tento zákon.

Zákon tento ukládá různé povinnosti jednotlivcům i podnikům, stejně i úřadům státním a samosprávným. Nejsou to jistě věci malé a budou vyžadovati dosti nákladů a práce. Mohou býti i značným břemenem jak pro jednotlivce, tak i pro korporace, úřady a samosprávu, zvláště v dnešních dobách hospodářské tísně. Nesmíme však zapomínati vlastního účele těchto obětí, které musíme všichni přinésti: jde

o nás, přímo a skutečně o nás o všechny,

i o ty nebojující, o naše ženy a děti, o všechno obyvatelstvo bez výjimky. Nemůžeme se jim tedy vyhnouti, nechceme-li dáti zbytečně hynout bezbranným a jinak nezúčastněným a chceme-li se skutečně hájiti i v dobách nejhorších, chceme-li skutečně dokázati, že jsme odhodláni vydržeti na svém místě, kam nás osud postavil, i proti všem zlobám a nebezpečím až do posledka.

Branný výbor ve své schůzi dne 2. dubna 1935 připojil se k usnesení výboru ústavněprávního a doporučuje poslanecké sněmovně pozměněnou vládní osnovu zákona k ústavnímu schválení i s 3 resolucemi.

V Praze dne 2. dubna 1935.

David v. r., předseda.

Emil Špatný v. r.,

zpravodaj.