Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období. 12. zasedání.
2892.
Návrh
poslanců A. Petra, B. Bezděka a druhů na vydání zákona o hromadných smlouvách pracovních a mzdových komisích.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
Zákon
ze dne ........................
o hromadných smlouvách pracovních a mzdových komisích.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I. část.
Hromadná smlouva. Pojem hromadné smlouvy.
§ 1.
(1)Hromadnou smlouvou (pracovní) rozumíme vzájemnou smluvní úpravu pracovních a mzdových podmínek, uzavřenou pro větší počet zaměstnanců (dělníků, zřízenců, úředníků] mezi odborovou organisací (korporací) zaměstnanců nebo několika odborovými organisacemi (korporacemi) zaměstnaneckými na straně jedné, zaměstnavatelem nebo organisací (korporací) zaměstnavatelů nebo organisacemi (korporacemi) zaměstnavatelů na straně druhé.
(2) Hromadná smlouva uzavírá se na určitý čas, není-li tento stanoven, platí ujednání nejméně po dobu jednoho roku a na stejnou dobu automaticky prodlužují se hromadné smlouvy, jež ve lhůtě nebyly vypověděny.
(3) Za hromadnou smlouvu dlužno pokládati i dílčí úmluvu o úpravě mezd (smlouva tarifní).
(4) Kolektivní smlouva nemůže upravovati vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli mimo pracovní poměr.
(5) Hromadné smlouvy pracovní podle tohoto zákona jsou také úmluvy, sjednané podle §u 114 b) ž. ř. mezi hromadou společenstevní a hromadou pomocnickou a § 1. zákona ze dne 25. /II. 1920, č. 144 Sb. z. a nař.
§ 2.
(1) Věcný, místní a osobní obor platnosti hromadné smlouvy pracovní budiž vždy přesně vyznačen.
(2) Hromadná smlouva pracovní může býti rozdělena na část všeobecnou a na část mzdovou.
Přídavky mzdové pro živitele rodin. § 3.
(1) Pro podniky s více než 100 zaměstnanci (dělníky a zřízenci) bude hromadnou smlouvou uložena povinnost zřízení fondu pro výplatu rodinných přídavků ženatým zaměstnancům.
(2) Do fondu rodinných přídavků budou přispívati všichni zaměstnanci (dělníci a zřízenci) 1% ze svých výdělků, zaměstnavatel stejnou částkou jako zaměstnanci.
(3) Z fondu, jehož správu vede závodní výbor a správa závodu, budou vypláceny měsíční přídavky živitelům na rodinné příslušníky, za které se považují, manželka (manžel] a děti vlastní, adoptivní nikoliv však schovanci.
(4) Výši rodinného přídavku stanoví na určité období po zjištění finančního stavu fondu jeho správa (odstavec 3. ).
(5) Statut fondů a jednací řád jeho správy bude vydán vládním nařízením.
O formě hromadné smlouvy. §4.
(1) Hromadné smlouvy pracovní musí býti uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné.
(2) Odborová organisace zaměstnavatelů, která přistoupí k sjednání smlouvy je povinna připojiti ku hromadné smlouvě přesný seznam svých členů. Tento seznam budiž doplněn nově přistupujícími členy organisací zaměstnavatelskou nejméně čtvrtletně.
(3) Každá strana, která přistoupila ke kolektivní smlouvě, dostane jednu smlouvu, opatřenou potřebnými podpisy spolu. se seznamem smluvních závodů, členů odborové organisace zaměstnavatelské nebo těch, kteří samostatně ku smlouvě přistoupili.
Originál smlouvy hromadné řádně podepsaný smluvními stranami uloží se do sbírky smluv a zapíše do rejstříku smluv, podle ustanovení §u 16 tohoto zákona a jeden předloží Státnímu úřadu statistickému.
Platnost hromadné smlouvy.
§ 5.
(1) Platnost hromadné smlouvy pracovní vztahuje se na:
A) zaměstnavatele, kteří hromadnou smlouvu jako strana sjednali nebo kteří jsou členy smluvní organisace zaměstnavatelů nebo kteří se jimi stali v době trvání smlouvy a jejich právní nástupce;
B) zaměstnance, kteří jsou členy smluvních organisací a na ostatní zaměstnance v závodě pro který byla smlouva ujednána, bez ohledu na to, které organisace jsou členy.
(2) Příslušnost k hromadné smlouvě pracovní nezaniká vystoupením ze smluvní odborové organisace. Zaniká teprve uplynutím platné hromadné smlouvy nebo její výpovědí ve lhůtě smlouvou stanovené.
§ 6.
(1) Počínaje dnem zápisu do rejstříku hromadných smluv pracovních platí v oboru, pro který byla smlouva ujednána, její ustanovení jako podstatné části každé smlouvy, sjednané mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
(2) Pro osoby, na které se vztahuje hromadná smlouva pracovní, podmínky stanovené touto smlouvou jsou zároveň obsahem smlouvy jednotlivé.
§7.
Zvláštní smlouvy, pokud jich hromadná smlouva výslovně nevylučuje, jsou platné jen potud, pokud obsahují výhodnější ustanovení (zlepšení pracovních a mzdových podmínek zaměstnance) nebo se týkají věcí, kterých hromadná smlouva neupravuje.
§8.
(1) Práva, která přísluší zaměstnancům podle ustanovení hromadných smluv, nemohou býti jednotlivou (individuální) smlouvou zkrácena ani zrušena. Ujednání taková jsou neplatná.
(2) Hromadné smlouvy pracovní, sjednané podle §u 114 b) živnostenského řádu, resp. §u 161 živnostenského zákona, podle §u 6., odst. 2. zákona o obchodních pomocnících a podle §u l zákona č. 144 z r. 1920, mají stejné právní účinky jako ostatní hromadné smlouvy pracovní,
O skončení platností smlouvy. §9.
(1)Hromadná smlouva pracovní může býti ujednána na určitý čas, ne však kratší jednoho roku.
(2) Hromadná smlouva pracovní, sjednaná tak, že není její trvání (po uplynutí jednoho roku] dále určeno, může se zrušili písemnou výpovědí smluvních stran koncem každého kalendářního čtvrtletí po předcházející tříměsíční výpovědi.
(3) Hromadná smlouva může býti vypovězena v části rámcové (všeobecné) a mzdové zvláště. Ta část smlouvy, která nebyla vypovězena, trvá nezměněna dále.
§ 10.
Smluvní strana, vypovídající hromadnou smlouvu, jest povinna podati o tom ve třech dnech po oznámení výpovědi zprávu příslušné mzdové komisi a úřadu rejstříku smluv.
§11.
(1) Nedohodnou-li se smluvní strany při jednání o novou úpravu, znění, doplněk a mzdové sazby hromadné smlouvy, může některá ze stran navrhnouti předložení sporu k projednání a rozhodnutí mzdové komisi, příslušné podle místa, kde byla poslední platná smlouva uzavřena, nebo obvodní mzdové komisi, na které se strany dohodnou.
(2) Obvodní mzdová komise rozhodne podle ustanovení §u 26, 27 a 28 zákona.
§12.
(1) Spory z hromadných smluv vzniklé náleží před pracovní soudy, příslušné podle místa sídla podniku, pro který je hromadná smlouva platná.
(2. ) Odborová organisace zaměstnanců, která je smluvní stranou na smlouvě zúčastněnou, jest oprávněna podávati žaloby pro nedodržení hromadné smlouvy.
(3. ) Tyto žaloby nutno podati u pracovního soudu příslušném podle místa ujednání a podpisu hromadné smlouvy.
Podrobení se ve sporech z hromadných smluv rozhodčímu soudu nebo rozhodci (§ 577 až 599 o. ř. s. ) jest vyloučeno.
Organisace zaměstnanců jako smluvní strana.
§ 13.
(1. ) Sjednávati hromadné smlouvy pracovní jsou oprávněny odborové organisace zaměstnanecké, pokud vyhovují těmto podmínkám:
a) musí býti k sjednání hromadných smluv pracovních oprávněna stanovami,
b) ve stanovách odborové organisace musí býti uvedeno, kteří činovníci zastupují organisaci na venek, a kdo jest oprávněn za ně jednati a s právní účinnosti podpisovati.
(2. ) Připojiti se ke hromadné smlouvě pracovní jsou oprávněny všechny odborové organisace zaměstnanecké, které vyhovují shora uvedeným podmínkám.
O smluvních stranách.
§ 14. Stranami hromadné smlouvy jsou:
a) obchodní podniky a ústavy veřejnoprávní, veřejnoprospěšné nebo zaměstnavatelé, odborová organisace (korporace) zaměstnavatelů, kteří smlouvu podepsali a jejich právní zástupci,
b) odborové organisace (korporace) zaměstnanců,
c) zaměstnavatelé nebo jejich odborová organisace (korporace), odborová organisace (korporace) zaměstnanců, kteří se dobrovolně připojí k hromadné smlouvě již sjednané.
II. část.
Rejstřík hromadných smluv a sbírka pracovních pravidel.
§15.
(1. ) Hromadné smlouvy podle § l zapisuji se do rejstříku hromadných smluv.
(2. ) Podkladem rejstříku jest sbírka hromadných smluv, která se tvoří zakládáním prvopisů smluv a jejich příloh.
(3. ) Rejstřík hromadných smluv a jejich doplňků vedou místně příslušné živnostenské inspektoráty.
(4. ) Sbírku hromadných smluv s přílohami z celé republiky vede ministerstvo sociální péče.
(5. ) Odborové organisace zaměstnanců, pomocnický výbor jsou povinny uložiti do 14 dnů po sjednání smlouvy (doplňků ku smlouvě) u místně příslušného živnostenského inspektorátu (podle ujednání a obvodu, pro který smlouva platí) každou smlouvu a ujednání ve dvou stejnopisech smluvními stranami podepsaném.
(6. ) Úřad živnostenské inspekce jest povinen do 8 dnů po předložení hromadné smlouvy zapsati ji do rejstříku hromadných smluv, zápis veřejně vyhlásiti a originál smlouvy zaslali ministerstvu sociální péče za účelem uložení smlouvy do sbírky hromadných smluv.
(7. ) Do rejstříku smluv u živnostenských inspektorátů a do sbírky hromadných smluv v ministerstvu sociální péče může v úředních hodinách každý nahlédnouti a za náhradu výloh žádati vydání ověřeného opisu některé ze smluv.
(8. ) Bližší ustanovení o vedení rejstříku, způsobu zápisu a vedení sbírky hromadných smluv budou vydána vládním nařízením.
III. část.
Mzdová komise.
§ 16.
(1. ) Obvodní mzdové komise, zřízené podle tohoto zákona, mají za úkol:
A. Spolupůsobiti při jednání o sjednávání nebo změně (doplňků) hromadných smluv;
B. usnášeti se o prohlášení hromadné smlouvy za pravidlo, podá-li takový návrh některá zúčastněná strana nebo některý úřad.
(2) Obvodní mzdové komise se zřídí v sídle živnostenských inspektorátů s působností pro jejich obvod.
(3. ) Předsedou obvodní mzdové komise jest předseda (jeho náměstek) pracovního soudu zřízeného v sídle živnostenského inspektorátu.
§ 17.
Obvodní mzdová komise jedná a rozhoduje v senátech složených z předsedy a ze čtyř přísedících, z nichž dva jsou ze skupiny zaměstnavatelů a dva ze skupiny zaměstnanců. Senáty mohou dle potřeby jednati i mimo sídlo komise.
§ 18.
(1. ) Přísedícím mzdové komise může býti československý státní příslušník, kterému jest alespoň 30 let, a není vyloučen z práva voliti do obcí.
(2) Přísedící vykonají slib předsedovi komise, že budou svůj úřad vykonávati svědomitě a nestranně a že budou zachovávati úřední tajemství.
(3. ) O vyloučení členů mzdové komise z účasti na projednávání a rozhodování, dále o odmítnutí jich, platí ustanovení §u 15 zákona o pracovních soudech č. 131 1931 Sb. z. a n.
§ 19.
(1. ) Při jednotlivých obvodových mzdových komisích sestaveny budou seznamy přísedících ze skupiny zaměstnanců a ze skupiny zaměstnavatelů.
(2. ) Přísedící ze skupiny zaměstnanců jmenuje ministr sociální péče po návrhu ústředen odborových organisací zaměstnanců.
(3. ) Přísedící ze skupiny zaměstnavatelů jmenuje ministr průmyslu, obchodu a živností, po případě, nespadá-li předmět jednání komise v obor působnosti ministra průmyslu, obchodu a živností, příslušné ministerstvo po návrhu ústředen odborových organisací zaměstnavatelských.
(4. ) Nepodají-li odborové ústředny ve lhůtě jim určené návrh podle ustanovení předcházejících odstavců, provede se jmenování bez ohledu na později došlé návrhy.
§ 20.
(1. ) Předseda komise může zbaviti funkce přísedícího (náhradníka), vyskytne-li se u něho překážka, která brání jeho jmenování přísedícím, nedostavi-li se bez dostatečné omluvy k jednání komise, zanedbává-li své povinnosti jiným způsobem aneb navrhne-li to zájmová organisace, která podala návrh na jeho jmenování.
(2. ) Je-li zbaven funkce přísedící (náhradník) jmenovaný na základě návrhu stran, jest strana, která přísedícího (náhradníka) navrhla, povinna ve lhůtě tří dnů navrhnouti nového člena (náhradníka).
§ 21.
(1. ) Obvodová mzdová komise zahájí řízení na žádost strany.
(2. ) Stranami v řízení před obvodovou mzdovou komisí jsou jednak zaměstnavatel (zaměstnavatelé), odborové organisace nebo korporace zaměstnavatelské, jednak odborové organisace (korporace) zaměstnanecké, pomocnické hromady.
§22.
(1. ) Příslušnou k rozhodnutí věci je obvodová mzdová komise, na níž se strany písemně dohodly. Písemné jednání o této dohodě stran je připojiti k žádosti o zahájení řízení.
(2. ) Nedohodnou-li se strany, je příslušná komise v místě, kde ujednána byla poslední hromadná smlouva, jejíž oprava a změna je předmětem jednání komise, jinak komise, pro jejíž obvod působnosti bude platiti hromadná smlouva.
§23.
(1. ) Obvodová mzdová komise je schopna jednati a rozhodovati, je-li kromě předsedy přítomen z každé ze zájmových skupin alespoň jeden přísedící, po případě jeho náhradník.
(2. ) Komise se usnáší prostou většinou hlasů, při čemž předseda rozhodne při rovnosti hlasů. Jsou-li skupiny zaměstnavatelů a zaměstnanců zastoupeny nestejným počtem přísedících, přísluší skupině, která jest zastoupena pouze jedním členem, dva hlasy.
(3. ) O průběhu jednání, jakož i výsledku hlasování jest sepsati zápis.
Rozhodnutí komise ve své výrokové části zanese se do rejstříku smluv.
(4. ) Jednání před obvodovou mzdovou komisí jest neveřejné.
§ 24.
(1. ) Obvodová mzdová komise pokusí se především vyříditi sporný předmět jednání (návrh nové úpravy smluvní) smírem mezi stranami.
(2. ) Bude-li smír (dohoda) stran uzavřen, budiž doslovně sepsána a podepsána stranami, jako řádné smluvní ujednání stran před mzdovou komisí, závazně po dobu smíru vyznačenou.
(3. ) Smíry uzavřené před mzdovými komisemi, jakož i jejich konečné rozhodnutí ve své výrokové části zapisují se do rejstříku smluv.
§ 25.
(1) Předseda svolává schůze komise písemně.
(2. ) Nedostaví-li se žádný přísedící z jedné ze skupin zájemníků ani jejich náhradníci bez omluvy, uznané předsedou za důvodnou, odročí předseda jednání a svolá znovu komisi s upozorněním, že při novém jednání rozhodne sporné otázky sám, nehledě k tomu, zda ta neb ona skupina k jednání se dostavila. V tom případě nehlasují zástupci druhé dostavivší se skupiny.
(3. ) Přísedící a náhradníci, jejichž bezdůvodným nedostavením jednání bylo zmařeno, jsou povinni nésti rukou společnou a nerozdílnou náklady zmařeného jednání. Předseda má právo uložiti jim pořádkovou pokutu, každému osobně, až do výše 2000
Kč
V případě nedobytnosti ručí za náklady zmařeného jednání a pokuty strana (§ 22, odst. 2. )
§ 26.
(1. ) Obvodová mzdová komise položí do 14 dnů po podání žádosti rok k ústnímu jednání a rozhodne nejpozději do 4 týdnů.
(2. ) Nedojde-li ke smíru, vynese komise písemně nález, který se vztahuje na všechny sporné otázky mezi stranami.
(3. ) Z nálezu musí býti patrno, jak se upravují pracovní podmínky, mzdové sazby a do které doby má tato úprava platiti.
(4. ) Porada a hlasování o usneseni jsou neveřejná.
(5. ) Obvodová komise rozhoduje po svědomitém uvážení, přihlížejíc ke všem návrhům, námitkám i okolnostem stranami v jednání uvedených.
(6. ) K usnesení o vynesení nálezu stačí
prostá většina hlasů. Žádný přísedící nesmí hlasu odepříti. Předseda hlasuje naposled.
Platnost mzdového nálezu.
§ 27.
(1. ) Rozhodnutí obvodní mzdové komise nebo smír před ní uzavřený, jsou konečná, vyjma případy, uvedené v odst. b) § 30 zákona.
(2) Ústřední mzdová komise může nález zrušiti toliko v tom případě, odporuje-li platným zákonným předpisům.
§28.
(1) Rozhodnutí vyhlásí obvodní mzdová komise v Úředním listě republiky Československé. Nález nabude účinnosti 14 dnů po vyhlášení, neobsahuje-li jiného ustanovení o počátku své působností.
(2. ) Nález nahrazuje služební smlouvu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, kteří nález obvodové mzdové komise si vyžádali, pokud individuelní smlouva pracovní (služební) není pro zaměstnance příznivější.
Ústřední mzdová komise v Praze.
§ 29.
(1. ) Ministerstvo sociální péče zřídí Ústřední mzdovou komisi se sídlem v Praze.
(2. ) Ústřední mzdová komise se skládá z předsedy, jednoho nebo několika náměstků a z potřebného počtu přísedících.
(3. ) Předsedu a jeho náměstky jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců, majících znalosti o pracovních, mzdových poměrech zaměstnanců, pracovního práva a všeobecných sociálních poměrů.
(4. ) O jmenování přísedících, složení a působnosti Ústřední mzdové komise jest užíti obdobně ustanovení o obvodní mzdové komisi.
§ 30. Ústřední mzdová komise má za úkol:
a) dohlížeti na všechny obvodové mzdové komise, a bdíti nad jejich úřadováním,
b) rozhodovati o odporu proti usnesení obvodové komise o prohlášení hromadné smlouvy za pracovní pravidlo,
c) usnášeti se o prohlášeni hromadné smlouvy za pracovní pravidlo tehdy, vztahuje-li se na obvod několika obvodových mzdových komisí.
IV. část. Pracovní pravidlo.
§31.
(1. ) Pracovní pravidlo jest ustanovení, jehož plnění jsou povinny uznávati i v závodech, kde není hromadných smluv,
(2. ) Obvodová mzdová komise, resp. Ústřední mzdová komise, může za určitých předpokladů, v zákoně stanovených, prohlásiti závaznost hromadných smluv i pro zaměstnavatele a zaměstnance, kteří hromadné smlouvy nepodepsali, a stanoví tak pro ně závazné pracovní pravidlo.
(3. ) Pracovní pravidlo se týká podmínek pracovních a mzdových, jež jsou nutné, aby jimi vyloučena byla nekalá soutěž v podnikání a ve výrobě.
O vyhlášení hromadné smlouvy za pra-
covní pravidlo.
§32.
(1. ) O vyhlášení některé hromadné smlouvy, jíž jsou upraveny pracovní mzdové poměry pro určité odvětví výrobní za pracovní pravidlo, může se usnésti obvodová mzdová komise a Ústřední mzdová komise na návrh odborových organisací zaměstnavatelů a zaměstnanců.
(2. ) Podati takový návrh jsou oprávněny
i úřady, zvláště však živnostenské inspektoráty.
§ 33.
(1. ) Návrhy stran, aby určitá hromadná smlouva, buď z části nebo celá byla vyhlášena za pracovní pravidlo, jest podati u místně příslušného živnostenského inspektorátu.
(2. ) Strana, podávající návrh, přiloží ke svému podání úředně ověřený opis hromadné smlouvy a uvede, na jaký obvod (soudních, nebo politických okresů), případně i jinak vyznačený a pro jaké závody má pracovní pravidlo býti vyhlášeno.
(3. ) V případě, že je více místně příslušných živnostenských inspektorátů, budiž podán návrh u toho inspektorátu, v jehož
obvodě nebo sídle byla hromadná smlouva, o jejímž vyhlášení má býti jednáno, stranami podepsána.
§ 34.
(1. ) Přednosta živnostenského inspektorátu, u něhož byla podána žádost za vyhlášení hromadné smlouvy za pravidlo, sám, v případě potřeby ve srozumění s ostatními živnostenskými inspektoráty, pro jejichž obvod má býti pracovní pravidlo vyhlášeno, provede přípravné řízení.
(2. ) Zjisti přibližně počet zaměstnanců a počet závodů, na které se pracovní pravidlo bude vztahovati. Vyslechna strany a prozkoumav jejich návrhy, doplní znaleckým posudkem a předloží takto doplněnou žádost strany nejdéle do 30 dnů po doručení předsedovi obvodové mzdové komise za účelem provedení řízení a vyhlášení usnesení o prohlášení hromadné smlouvy za pracovní pravidlo.
§35.
(1. ) Předseda obvodové mzdové komise zahájí řízení podle ustanovení (§ 22) a ve zvláštním senátě, do něhož povolá přísedící stejné kategorie, pro niž má býti pracovní pravidlo vyhlášeno, a provede přípravné řízení.
(2. ) K jednání o vyhlášení pravidla může předseda povolati znalce a vykonati příslušná šetření.
(3. ) Návrh na přizvání znalců mají právo učiniti i strany, k jejichž žádosti bylo jednání o vyhlášení pracovního pravidla zahájeno.
(4. ) Odvolání proti rozhodnutí obvodové mzdové komise nelze podati v tom případě, že šlo o vyhlášení pracovního pravidla pro méně než pět závodů nebo týká se méně než 250 zaměstnanců.
§36.
V usnesení obvodové mzdové komise, kterým se vyhlašuje hromadná smlouva (její část) za pracovní pravidlo pro určitý obvod a pracovní odvětví, musí býti uvedeno:
a) obsah pracovního pravidla,
b) rozsah jeho platností,
c) kdy počne účinkovati a na jakou dobu platí,
d) lhůta, ve které lze podati námitky.
§ 37.
(1. ) Každá strana, zúčastněná na řízení, odborová organisace zaměstnavatelů (zaměstnavatel), odborová organisace zaměstnanců, buď jednotlivě neb společně mohou, pokud se domnívají, že jejich zájmy byly usnesením o vyhlášení pracovního pravidla postiženy, podati námitky proti usnesení obvodové mzdové komise.
(2. ) Učiniti tak lze do 14 dnů po vyhlášení usnesení u předsedy obvodové mzdové komise.
(3. ) Odpor lze podati také proti jednotlivým ustanovením obsaženým v nálezu.
§ 38.
(1. ) O námitkách stran, které byly ve stanovené lhůtě podány u předsedy obvodové mzdové komise, rozhoduje s konečnou platností Ústřední mzdová komise v Praze.
(2. ) Ústřední mzdová komise může usnesení potvrditi, zrušiti, úplně nebo částečně změniti nebo vrátiti k novému projednání.
(3. ) Usnesení ústřední mzdové komise bude vyhlášeno v Úředním listě republiky Československé v plném rozsahu a poznamenáno, že jeho ustanovení nabyla právní moci.
§ 39.
O řízení obvodové mzdové komise při jednání o vyhlášení smluvního pravidla a jeho veřejného oznámení platí ustanovení §§ 21 až 28 tohoto zákona.
Zápis pracovního pravidla do rejstříku.
§ 40.
(1. ) Pracovní pravidlo, usnesené a řádně vyhlášené obvodovou mzdovou komisí nebo Ústřední mzdovou komisí budiž zapsáno do rejstříku pravidel, který vede příslušný živnostenský inspektorát. V případě, že pracovní pravidlo je platné v několika obvodech živnostenských inspektorátů, budiž u každého z nich zapsáno do rejstříku a řádně uloženo.
(2. ) Originál pracovního pravidla budiž uschován v ministerstvu sociální péče a vložen do sbírky řádných pracovních pravidel.
(3. ) Totéž platí, bude-li pracovní pravidlo změněno nebo zrušeno.
(4. ) O způsobu vedení rejstříku pracovních pravidel platí ustanovení §u 16. zákona.
V. č á s t. Závěrečná ustanovení.
§ 41.
1. Jednání a opominuti proti ustanovením tohoto zákona trestá ministerstvo sociální péče pokutami pořádkovými až do 1. 000 Kč.
2. Pokuty vymáhají se politickou exekucí a připadají státní pokladně pro úkoly sociální péče.
§ 42.
Hromadné smlouvy pracovní, které budou v platnosti v době, kdy tento zákon nabude účinnosti, musí býti předloženy místně příslušnému živnostenskému inspektorátu do měsíce po vyhlášení tohoto zákona podle místa ujednání a podpisů smlouvy za účelem zápisu do rejstříku pra* covních smluv a k veřejnému vyhlášení.
§ 43.
(1. ) Není-li v tomto zákoně jinak stanoveno, platí o řízení před mzdovými komisemi přiměřeně předpisy o správním řízení.
(2. ) Jednací řád mzdových komisí a Ústřední mzdové komise v Praze, jakož i podrobnější ustanoveni o provedení tohoto zákona budou vydány nařízením.
O přísedících.
§ 44.
(1. ) Funkční období přísedících trvá šest roků.
(2. ) Dokud nenastoupili přísedící noví, vykonávají úřad přísedící ustanovení v období předcházejícím, třeba již uplynulo jejich období, nejdéle však jeden rok.
(3. ) Přísedícím ze skupiny zaměstnanců musí zaměstnavatel poskytnouti potřebný čas k výkonu funkce.
(4. ) Přísedící mzdové komise nemohou býti zaměstnavatelem propuštěni proto, že výkonem své funkce zanedbávají zaměstnání nebo proto, že určitým způsobem svou funkci vykonávají. Spor o žalobě přísedícího podané do třiceti dnů po tom, kdy mu propuštění bylo oznámeno, rozhodne příslušný pracovní soud.
Náhrada.
§45.
Předpisy o odměně předsedovi (náměstkům), přísedícím a náhradníkům vydány budou vládním nařízením.
§ 46.
Zákon ze dne 5. prosince 1919, č. 655 o rozhodčí komisi pro úpravu poměrů v kovoprůmyslu a ustanovení v hlavě II. zákona č. 45 ze dne 27. ledna 1922 o rozhodčích soudech ve stavebních odborech a ustanovení ostatních platných zákonů (horní zákon, živnostenský řád, zákon o soukromých zaměstnancích), pokud odporují předpisům tohoto zákona, pozbývají platnosti.
§ 47.
Veškeré náklady vzniklé z činnosti mzdových komisí a Ústřední komise mzdové v Praze nese stát.
§ 48.
Řízení před mzdovými komisemi (veškeré spisy a jednání) je osvobozeno od poplatků a kolků.
§49.
Veřejné úřady jsou povinny vyhověti žádostem, které jim zaslaly mzdové komise v oboru své působnosti, ustanovené k provádění tohoto zákona.
§ 50.
Zákon tento nabývá účinnosti za šest měsíců po vyhlášení. Provedením zákona se pověřuje ministr sociální péče po dohodě se zúčastněnými ministry.