Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období. 12. zasedání.
2891. Návrh
poslanců Boh, Vaculíka, Badř. Bezděka, AI. Petra a druhů na vydání zákona o zřízení a působnosti komor práce.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne ......_____............................_...........___
o zřízení a působnosti komor práce.
ČÁST PRVNÍ.
Oddíl I. Všeobecná ustanovení.
§ 1. Zřízení a účel komor práce.
Ústřední komora práce (a zemské, krajské, okresní a místní) zřizuje se, aby pracovní, hospodářské vztahy průmyslových, obchodních, zemědělských, živnostenských a jiných odborů práce, hospodářství, jakož i zájmy podnikatelů, zaměstnavatelů a zaměstnanců (úředníků a dělníků) byly řádně a podle zásad dobrých mravů vedeny a zastupovány,
čímž by byl zajištěn klidný, zdárný a usměrněný chod a vývoj hospodářský a upevněno
obecné blaho.
§ 2.
Sídla komor práce.
(1) Sídlo ústřední komory práce jest Praha.
(2) Sídlem zemských komor práce jest Praha, Brno, Bratislava a Užhorod.
(3) Sídlem krajské komory práce jest: Praha, Plzeň, Liberec, Hradec Králové, české Budějovice, Most, Brno, Olomouc, Mor. Ostrava, Bratislava, Báň. Bystřice, Košice a Užhorod.
(4) Sídlem okresních komor práce jsou sídla okresních úřadů a okresních soudů.
(5) Sídlem místních komor práce jsou sídla obcí.
Menší obce v tomtéž okrese se nacházející mohou podle účelnosti vytvořiti jednu místní komoru práce. Velká města mohou míti více místních komor práce.
§ 3.
Oblast působnosti. Oblast
(1) ústřední komory práce jest oblast státního území;
(2) zemských komor práce jest země, v níž mají své sídlo;
(3) krajských komor práce určí se vládním nařízením, při Čemž jest přihlížeti k nynějším oblastem obchodních a živnostenských komor a k hospodářským a krajovým zájmům;
(4) okresních komor práce jsou obvody okresních soudů a jednotlivé politické okresy (§ 18);
(5) místních komor práce jest oblast obcí, pro které byly místní komory stanoveny.
Změny oblastí jednotlivých komor práce jsou vnitřní věci bezprostředně nadřízených komor práce (§ 18).
Uskutečněné změny oblastní působnosti hlásí příslušná schvalující komora práce příslušným komorám práce a příslušným úřadům (§ 19).
§4.
Právní stav komor práce.
Ústřední komora práce (a zemské, krajské, okresní a místní komory práce) jest samosprávnou veřejnou korporací, t. j. právnickou
osobou, která může svým jménem nabývati práva, vcházeti v závazky, před soudem žalovati a žalovánu býti. Příslušným soudem jest komoře práce věcně příslušný soud v oblasti jejího sídla.
Oddíl II. Působnost komor práce.
Působnost všeobecná. §5.
Do působnosti komor práce zvláště přináleží:
sledovati celý vývoj hospodářského života a zkoumati předpoklady k jeho dalšímu rozkvětu a v rámci příslušných zákonných ustanovení k tomuto cíli činiti opatření. Zejména přísluší komorám práce:
a) usměrňovati na podkladě právním vývoj hospodářských zájmů širokého okruhu všech výrobních stavů, skutečnou a možnou výrobu, normalisování výrobků, plynulost výrobní, směnu, potřebu a spotřebu statků, vlastnictví a složení podniků, mzdové poměry, pracovní dobu a pracovní poměry vůbec, nezaměstnanost, pojišťování, působnost zřízení, ústavů neb hospodářských zařízení a podniků, zvláště veřejně prospěšných;
b) usnášeti se o potřebách, přáních, stížnostech a návrzích, směřujících k tomu, aby byl dosažen účel komor práce;
c) podávati zákonodárným, zastupitelským sborům, samosprávným a jiným úřadům návrhy zákonů, předpisů a úprav hospodářských věcí se týkající, jakož i posudky o připravovaných či navržených osnovách zákonů a jiných právních normách a nařízeních, pokud mají neb mohou míti vliv na hospodářský život a vývoj.
§6.
Kromě působností stanovených v paragrafu předešlém mají komory práce právo a povinnost v rámci jejich působnosti oblastní:
a) vysílati své zástupce do porad veřejnoprávních a jiných korporací s hlasem poradním o věcech dotýkajících se hospodářských věcí;
b) působiti při úpravě poměrů a vztahů hospodářských a to zejména: 1. výměnou zkušeností, 2. mírněním rozporů, 3. stanovením
zásad dobrých mravů, 4. výměrem přípustnosti a rozsahu hospodářské činnosti, 5. zprostředkováním. práce a hospodářských styků vůbec, 6. jednotícími dohodami, úmluvami a pod., 7. usneseními platnými pro všeobecnou neb určitou činnost hospodářskou, sociální, pro všechny neb určité složky komorní aneb jejich příslušníky;
c) navrhovati členy daňových komisí;
d) zvelebovati hospodářskou, odbornou a všeobecnou činnost a vzdělanost;
e) pečovati o zprostředkování práce, o nezaměstnané a vystěhovalce;
f) vystavovati odborná vysvědčení, listiny k oprávnění hospodářské činnosti a pod.;
g) vydávati osvědčení o původu zboží, jeho jakosti a pod.;
h) rozhodovati o hospodářské činnosti příslušníků komor práce a po případě rozhodovali sporné věci rozhodčím řízením;
ch) vykonávati veškerá oprávnění a všechny úkoly, které tímto zákonem jsou aneb jinak budou vládou komorám práce svěřeny;
i) vůbec pomáhati svým příslušníkům v jejich hospodářských snahách radami, pokyny - a pokud lze i hmotnou pomocí.
§7.
Pů-sobnost jednotlivých komor práce.
Přesné určení působnosti jednotlivých komor práce v mezích tohoto zákona vypracuje komora práce podle těchto zásad:
a) každá komora práce obstarává tu působnost, která se vztahuje na vlastní příslušníky, jejich poměry a pokud stačí hospodářská možnost;
b) jakékoliv přihlášky, odhlášky příslušníků, dále opovědí hospodářské činnosti a pod. dějí se u místní komory práce (§ 18, odst. 4. );
c) podrobné výkazy (statistiku) obstarávají hlavně místní komory práce, případně prostřednictvím odboru (§ 31). Nadřízené komory práce (§ 18) sestavují pravidelně jen své úhrnné oblastní výkazy;
d) úřední styk vykonává pravidelně příslušná komora práce, která sídlí v místě příslušného úřadu (§ 19);
e) péči o nezaměstnané vykonává příslušná místní komora práce, rozhoduje však o ní příslušná okresní komora práce.
Zvláštní působnost ústřední komory práce. §8.
Působnost oblastní, ústřední komora práce sleduje, zkoumá a v mezích tohoto zákona a příslušných zákonných předpisů upravuje národní hospodářství a podává o něm zprávy.
Mimo všeobecných úkolů zejména:
a) spolupracuje, v mezích působnosti komor práce, se sbory zákonodárnými (§ 11), s příslušnými úřady a zvláště se statistickým úřadem pro nejlepší dosažení úkolů komor práce;
b) dává komorám práce menších oblastí působnosti zprávy o hospodářském stavu jednotlivých a všech odborů práce a podnikání, jakož i rady a pokyny pro úpravu hospodářské, odborové a všeobecné činnosti;
c) předkládá k schválení příslušným úřadům komorní řády, usnesení platná pro oblast státní, návrhy a dobrozdání o předmětech postoupených jí k posouzení a pod.;
d) s konečnou komorní platností vykládá komorní řády a vyřizuje všechny do její pravomoci náležející věci.
§9.
Působnost v hospodářských stycích se zahraničím.
Ústřední komora práce spolupracuje, dává dobrozdání a návrhy na úpravu hospodářských styků s cizinou a to zvláště:
a) jedná-li se o opatřeních pořádajících neb usměrňujících hospodářskou činnost čsl. příslušníků s příslušníky jiných států, pokud tato činnost přináleží do působnosti komor práce;
b) jde-li o úpravu cel a jiných vývozních neb dovozních opatření;
c) jedná-li se o hospodářsko-zpravodajskou činnost zastupitelských úřadů;
d) jde-li o zřizování společných nebo zvláštních prodejen čsl. výrobků v cizině, dále výstav a zvelebování zahraničního styku vůbec;
e) jedná-li se o vystěhovalce neb umístění nezaměstnaných v cizině;
f) jedná-li se o věcech sociálních, pojišťovacích a jiných pod., pokud přináleží do působnosti komor práce.
S pověřením příslušného ministerstva neb příslušných ministerstev může ústřední komora práce předběžně jednati o věcech hospodářských a jiných opatřeních se zájmovými zástupci jiných států neb odborů pracovních,
ať se týkají zájmů podnikatelů nebo zaměstnanců.
§10.
Možnost rozšíření působnosti komor práce.
(1) V tomto zákoně vymezená působnost komor práce může býti rozšířena nařízením příslušných ministerstev, pro kterýžto účel se udílí jim zmocnění.
(2) Podrobné předpisy o působnosti komor práce vydány budou vládním nařízením a v jeho rámci komorními řády.
Oddíl III.
Poměr komor práce k úřadům, korporacím a k soukromým osobám.
§11.
Vláda, ministerstva, zákonodárné sbory a komory práce.
(1) Vláda, ministerstvo neb ministerstva, poslanecká sněmovna nebo senát může neb mohou ústřední komoru práce vyzvati, aby ve věcech hospodářských a sociálních ve stanovené, ku projednání dostačující lhůtě:
a) oznámila k určité věci svůj návrh;
b) o navržené osnově zákona neb nařízení se vyjádřila, podala dobrozdání nebo posudek;
c) stanovila pro hospodářské a obchodní styky zásady dobrých mravů;
d) uspořádala určité věci a podala o tomto uspořádání zprávu.
(2) Připravované osnovy zákonů a nařízení aneb změny těchto osnov jest ústřední komoře práce sděliti tak včas, aby tato je mohla projednati a podati o nich zprávu a to, pokud zasahují do hospodářských a sociálních poměrů příslušníků komor práce a pokud není ústavních a jiných mimořádných důvodů.
(3) Vyskytnou-li se v ústřední komoře práce čtyřmi pětinami zastávané odlišné nebo snad protichůdné názory na znění osnovy neb nařízení, jest povolati zástupce komorních družin ústřední komory práce jako znalce do příslušného výboru Národního shromáždění.
(4) ústřední komora práce má povinnost kladně neb záporně se vyjádřit.
Žádá-li kterákoliv strana za důvěrnost, je povinností důvěrnost zachovati.
§12.
Poměr k jiným úřadům a korporacím.
(1) Komory práce řídí se příslušnými právními předpisy a komorami vypracovanými řády příslušnými úřady schválenými.
(2) Komory práce jsou povinny zváti zástupce úřadů ke svým poradám, když:
a) se jedná o věcech, na nichž mají úřady přímý zájem;
b) přítomnost zástupců úřadů je záhadná pro posudek o projednávané věci;
c) nutná spolupráce toho vyžaduje.
(3) Na žádost příslušných státních, samosprávných a veřejnoprávních korporací jsou komory práce povinny, Žádá-li to zájem veřejný a pokud to mají úkolem, podporovati úřady ve snahách směřujících k dosažení úkolů komor práce.
(4) Příslušné úřady státní, samosprávné a veřejné korporace jsou povinny návrhy zákonů, nařízení a řešení otázek hospodářských vůbec, pokud se týkají působnosti komor práce, před jejich konečným upravením předložiti komorám práce k vyjádření a podání dobrého zdání tak, aby tyto je mohly před rozhodujícím jednáním prozkoumati a podati o nich zprávu. Pokud to ústavní a jiné právní normy dovolují státním, samosprávným úřadům a veřejným korporacím, jest zváti zástupce komor práce k poradám o věcech, dotýkajících se hospodářství a poměrů sociálních, aby případný nesouhlas v těchto otázkách mezi úřady, korporacemi a komorami práce byl odstraněn.
(5) O důvěrnosti mezi úřady, korporacemi, korporacemi a komorami práce platí obdobně ustanovení předešlého paragrafu.
§13.
Poměr komor práce k živnostenským inspektorům, báňským a pod. úřadům.
(1) živnostenští inspektoři, ustanovení podle zákona ze dne 17. června 1883, č. 117 ř. z., jsou povinni shledané závady, nepřístojnosti nebo výhody, jako zařízení v zábraně úrazů, zlepšení zdravotních podmínek, komorám práce sdělovati i s případnými rozklady a návrhy.
(2) Komory práce jsou povinny stížnosti, návrhy a upozornění živnostenských inspektorů projednati, a pokud spadají v jejich pravomoc, zjednati nápravu.
(3) Jedná-li se v komoře práce o poměrech v podnicích mezi podnikateli (zaměstnavateli), zaměstnanci vzájemně nebo zvlášť, pro které byli živnostenští inspektoři ustanoveni, jsou komory práce povinny živnostenské inspektory k jednání pozvati a tito mají povinnost se dostaviti. Nedostaví-li se, nevyšlou-li své zástupce anebo se řádně neomluví, oznámí se takový případ příslušným úřadům, které zařídí další jednání.
(4) Komory práce a živnostenští inspektoři mají se v plnění svých povinností podporovati a doplňovati.
(5) Totéž platí o báňské inspekci a pod. úřadech.
§14.
Stížnosti proti porušování §§ 12 a 13.
Stížnosti proti porušování §§ 12 a 13 o vzájemné a doplňující se práci mezi komorami a jinými úřady neb veřejnoprávními korporacemi vyřizují:
a) týkají-li se jednání komor práce, příslušné nadřízené komory práce;
b) týkají-li se úřadů, korporací, příslušné nadřízené úřady nebo korporace;
c) jinak ministerská rada.
§15.
Poměr k závodním výborům, radám a pod. útvarům.
(1) Závodní výbory a rady, místní neb oblastní, a pod. útvary mají povinnost hlásiti svým oblastně příslušným komorám práce zejména:
a) do 8 dnů počet propuštěných neb přijmutých zaměstnanců, zavádění nové, udržování nebo překročování zákonné pracovní doby, změny mzdových a pracovních podmínek vůbec, jakož i nedostatky bezpečnostních a pod. opatření;
b) svá usnesení, ujednání a pod., která mají neb mohou míti vliv na hmotné poměry příslušníků v závodě nebo mimo závod nebo podnik, zvláště však mají povinnost hlásiti spory, které ruší neb mohou rušiti provoz podniku.
Zanedbání těchto povinností jest trestné (§ 116).
(2) Závodní výbory a rady, místní neb oblastní a pod. podávají komorám práce:
a) stížnosti pro porušování právních norem, zejména dohod, ujednání a pod.;
b) návrhy na zlepšení pracovních, provozních poměrů a jiných pod. opatření.
(3) Komory práce jsou oprávněny svolávati podle potřeby členy závodních výborů, rad neb jejich zástupce k poradám směřujícím k plnění účelu komor práce a jsou povinny pomáhati závodním výborům, radám tak, aby byl co nejlépe plněn jak účel komor práce, tak i úkol závodních výborů neb rad.
§ 16.
Poměr komor práce k zájmovým
organisacím a hospodářským
korporacím.
(1) Zájmové, odborové organisace a hospodářské korporace jsou povinny komorami žádaná vysvětlení a svá usnesení komorám práce sdělovati, pokud mají neb mohou míti vliv na stav a vývoj hospodářský a pokud jsou oblastně příslušné.
(2) Oblastně příslušné komory práce jsou povinny na dotaz odborových, zájmových organisací a hospodářských korporací dávati vysvětlení, rady a pokyny, pokud takový dotaz je v souhlasu s účelem komor práce.
(3) V jednotlivých oblastech působností komor práce a zájmových organisací a hospodářských korporací vykonávají společnou práci místně příslušné obě tyto korporace za úzké součinnosti.
§ 17.
Poměr k soukromým osobám.
(1) Žádají-li soukromé osoby o pomoc, radu, v mezích působnosti komor práce, jest jim podle možnosti vyhověti.
(2) Návrhy soukromými osobami podané komorám práce mohou se státi předmětem porad komor práce, případně jejich poradních sborů.
Oddíl IV. Různá ustanoveni.
§18.
Společná zařízení.
(1) Pro lepší, rychlejší a snadnější provádění společných úkolů komor práce mohou se zástupci těchto komor práce scházeti ke společným poradám za účelem jednotného postupu k vyřešení věcí jim společných.
(2) Místní komora práce jest podřízena komoře okresní, tato krajské, krajská zemské a tato ústřední.
Okresní komora práce v sídle okresního úřadu jest nadřízenou komorám práce v sídlech okresních soudů.
(3) Nadřízená komora práce může podřízenou komoru práce pověřiti určitými úkoly.
(4) Příslušnou komorou práce je pro místní věci komora práce místní, pro okresní věci komora práce okresní, pro krajské krajská, pro zemské zemská a pro věci celostátní a zahraniční ústřední komora práce.
Poměr a působnost komor práce v sídlech okresních úřadů a okresních soudů, jakož i poměr a působnost místních, případně okresních komor práce v sídlech okresních soudů, kde obvody těchto s oblastí okresních úřadů nesouhlasí, určí podrobněji komorní jednací řád.
§19. Příslušnost úřadů.
Příslušným úřadem pro místní a okresní komoru práce jest příslušný okresní úřad, pro krajské a zemské komory práce příslušný úřad zemský a pro ústřední komoru práce, pokud se týká celkem její organisace a působnosti, ministerstvo vnitra, jinak pro zvláštní díly komorní činnosti příslušné odborné ministerstvo.
§20.
Užívání státního znaku.
Komory práce mají právo užívati k názvu:
"Komora práce v.........." (sídlo komory
práce) malého znaku republiky československé.
ČÁST DRUHA. Složení komor práce.
Oddíl I.
§ 21. Složení komor práce.
Komory práce se skládají z příslušníků komor práce (§ 23), kteří tvoří tyto komorní složky:
a) komoru práce s komorními družinami;
b) odbory práce s odborovými družinami; c) výbory, sekce, komise;
d) rozhodčí sbor.
§ 22.
Povinnosti a práva složek. (1) Komorní složky jsou povinny:
a) vykonávati co nejlépe tímto zákonem & v mezích tohoto zákona předsednictvem (představenstvem) přikázané nebo svěřené úkoly;
b) hlásit předem předsednictvu komory práce všechna svá shromáždění, výsledky svých porad a porad, na nichž braly účast, všechna svá usnesení a výsledky své činnosti;
c) nevykonávati usnesení, pokud nebyla schválena předsednictvem, zvláště dotýkájí-li se poměrů a vztahů jiných složek neb jejich příslušníků.
Nedojde-li do 8 dnů schválení neb jiné rozhodnutí, považuje se usnesení za schválené.
(2) Komorní složky mají právo své vnitřní věci samy říditi a spravovati potud, pokud se to nepříčí účelu komor práce, tomuto zákonu a jiným právním normám.
Oddíl II. Příslušníci komor práce.
§ 23. Kdo jest příslušníkem.
(1) Všechny osoby, které trvale bydlí v oblasti místní komory práce a vykonávají zde nebo v jiných komorních oblastech hospodářskou činnost, práci pro jiné aneb ji nastoupily, jsou příslušníky této komory práce a mají povinnost se v této místní komoře práce
přihlásit. Zaměstnance přihlašuje podnikatel (zaměstnavatel) do 3 dnů.
(2) Přihlášená osoba zůstává příslušníkem místní komory práce, pokud jinam nepřesídlí a není řádně ohlášena.
(3) Přihlášené osobě vydá komora práce doklad o příslušnosti komorní a komorní list, který odevzdá příslušník místní komory práce vždy v té místní komoře práce, v jejíž oblasti pracuje. Takový příslušník má právo i povinnost účastniti se komorního jednání tam, kde pracuje.
Ztratí-li příslušník komorní doklad o příslušnosti nebo komorní list, obdrží nový za přiměřenou náhradu.
§ 24.
Práva příslušníků komor práce. Každý příslušník má právo:
a) na ochranu svých hospodářských zájmů;
b) podávati své místní komoře práce návrhy na úpravu a zlepšení pracovních, výrobních, obchodních, peněžních a jiných hospodářských poměrů a zařízení;
c) podávati své místní komoře práce ve věcech hospodářských, přináležejících do působnosti komor práce, stížnosti a přání;
d) na výhody prospěšných komorních zařízení;
e) mimo výjimky volebním řádem stanovené voliti a volenu býti.
Povinnosti příslušníků komor práce.
§25. Všeobecné povinnosti.
Všichni příslušníci komor práce jsou povinni:
a) plniti ustanovení tohoto zákona, říditi se komorními usneseními a podrobiti se komorním rozhodnutím;
b) opověděti počátek, místo, změny a konec své hospodářské činnosti a svého postavení, mimo nezaměstnanost (§ 26, odst. 2. ), a to nejpozději do 8 dnů po změně své hospodářské činnosti;
c) žádosti, přání, stížnosti a spory, týkající se působnosti komor práce aneb hospodářské působnosti komorních příslušníků, pokud se
tato nevymyká působnosti komor práce, předkládati nejprve u příslušné komory práce.
§ 26. Zvláštní povinnosti.
(1) Podnikatelé (zaměstnavatelé i samostatní) neb jejich zástupci jsou mimo všeobecných povinností povinni hlásit:
a) provozní, výrobní, cenový, odbytový, spotřební, vlastnický a pod. stav, jeho hospodářské možnosti a změny;
b) trvající a nově uskutečněné platné dohody, úmluvy, smlouvy a jiná usnesení, platná pro hospodářské poměry a vztahy mezi příslušníky československými aneb mezi příslušníky československými a zahraničními;
c) nově přijaté zaměstnance (mimo již pracujících) za příslušníky místní komory práce, dále počet zaměstnaných, volná, uprázdněná místa, podmínky přijetí, a to podle druhu práce. Zejména jsou však povinni hlásit hromadné přijímání nebo propouštění, jakož i změny mající nebo mohoucí míti vliv na zaměstnanost podniku;
d) přípravy ke stávkám, výlukám a jejich propuknutí neb ukončení.
(2) Nezaměstnaní příslušníci mají povinnost hlásiti do třech dnů v příslušné komoře práce místní svůj stav a jiná důležitá sdělení, jako nárok nebo beznáročnost na podporu, počet členů rodiny, vyživovaných osob a pod.
(3) Komorami práce žádané údaje a vysvětlení k těmto ustanovením jsou příslušníci komor práce povinni sděliti v určité, komorami stanovené lhůtě a podle skutečnosti.
Oddíl III. Pojmy určitých příslušníků.
§27.
Pojem podnikatele (zaměstnavatele) a zaměstnance.
(1) Podnikatelem (zaměstnavatelem) ve smyslu tohoto zákona jest každý, kdo zaměstnává úplatně jednu neb více osob.
(2) Zaměstnancem ve smyslu tohoto zákona je každý, kdo vykonává jakoukoliv práci úplatně, ať již tato úplata je v penězích nebo naturaliích, pro jiné osoby nebo podniky.
§28.
Pojem odborové příslušnosti.
(1) Odborovým příslušníkem jest osoba, která pracovala po tři roky trvale v určitém odboru práce. Přechodné přerušení práce pro nemoc, nezaměstnanost, vojenskou službu nebo veřejnostní, nepřetrhuje odborovou příslušnost.
(2) Nepracoval-li odborový příslušník přes tři roky ve svém odboru práce, není odborový příslušník příslušníkem tohoto odboru potud, pokud v něm nenalezne zaměstnání a je příslušníkem komorním.
(3) Učňové, praktikanti, volontéři, mladistvé osoby vůbec a ti, kteří svou hospodářskou činnost v některém odboru práce začali nebo začínají, aniž byli před tím příslušníky určitého odboru práce, považují se za odborové příslušníky bez ohledu na vydrženou dobu v odboru práce.
(4) Spory o příslušnost odborovou řeší ústřední komora práce prostřednictvím příslušné místní komory práce s konečnou platností.
Oddíl IV. Sdružování příslušníků komor práce.
§29.
V komoře práce.
Všechny fysické a právnické osoby hospodářsky činné druží se v místní komoře práce.
§30.
V komorních družinách.
Příslušníci komory práce tvoří tři komorní družiny, a to:
A. družinu podnikatelů (zaměstnavatelů);
B. družinu zaměstnanců podléhajících pensijnímu pojištění podle zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., anebo kteří by mu podléhali, kdyby nebylo osvobozujících důvodů z pojistné povinnosti podle téhož zákona;
C. družinu zaměstnanců, k níž náleží všichni ostatní zaměstnanci.
§ 31.
V komorních odborech práce.
Příslušníci komor práce tvoří podle své hospodářské činností komorní odbory práce.
§ 32.
Tvoření odboru práce.
(1) Každý odbor práce buď tak utvořen, aby v něm byli sdruženi, pokud možno, všichni příslušnici zaměstnaní v prvovýrobě, zpracování dalším, v odborném obchodě a po případě v odborném ústavě.
(2) Přináležejí-li příslušníci určité provozovny v odborném postupu od prvovýroby k spotřebiteli také k odboru zvláštnímu, pak mají v tomto zvláštním odboru své řádné zastoupení a v odboru podle předcházejícího odstavce hlas poradní. Takové zastoupení má i ten příslušník, který provozuje více než jednu hospodářskou činnost.
(3) Je-li v rámci jednoho odboru vícero odvětví, druží se odboroví příslušníci také podle odvětví. Je-li takové odvětví dosti početné, může v rámci odboru vytvořiti zvláštní složku podobnou odboru. V takovém případě pak to, co platí o odborech, platí také o odvětvích, i když tato odvětví nebyla jmenována.
(4) Slabší odbory mohou se sdružiti v odbor příbuzný aneb smíšený tam, kde se to ukáže potřeba.
(5) V případech pochybnosti, ke kterému odboru ta která činnost hospodářská přináleží, anebo kde jaké zastoupení má býti, rozhoduje ústřední komora práce, po slyšení komory práce, ve které odbor povstal.
(6) Odbory, které nemají v menších oblastech dostatečný počet svých příslušníků k utvoření odboru, ustaví odbor ve větší oblasti, v níž ten počet mají.
§ 33.
Družiny v komorních odborech práce.
Příslušníci každého odboru práce a postavení tvoří ve svém oboru tyto odborové družiny:
A. podnikatelskou (zaměstnavatelskou), 8. zaměstnaneckou podle § 30, písm. B, C. zaměstnaneckou podle § 30, písm. C. V komorních odborech tvoří se jen ty odborové družiny, pro které jsou v odborech příslušníci.
§ 34.
Další vnitřní členění.
Ústřední komora práce jest oprávněna vytvořiti podle poměrů a účelnosti nové zvláštní