Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období. 12. zasedáni
2871.
Interpelace:
I. posl. Suroviaka a druhov min. spravedlivosti ohľadom zkonfiškovanie odborového časopisu »Hlas slovenských železničiarov« č. 2, zo dňa 15. januára 1935 pre článok »Mozkový přídavek«,
II. posl. Suroviaka a druhov min. spravedlivosti ohľadom opätovného zkonfiškovania odborového časopisu »Hlas slovenských železničiarov« č. 5, zo dňa 1. marca 1935,
III. posl. Boušky a soudruhů min. zemědělství a min. vnitra o vadném řízení okresní komise v Kutné Hoře, které bylo svěřeno rozdělení nouzových podpor zemědělcům, v roce 1934 poškozeným katastrofálním suchem,
IV. posl. Jaši, V. Beneše, dra Goldsteina, inž. Nečase a soudr. min. školství a nár. osvěty o poměrech na německých vysokých školách pražských, zvláště pak na lékařské fakultě a klinice prof. Schloffera,
V. posl. Dvořáka a soudr. min. spravedlnosti dr. Dérerovi o konfiskaci časopisu »Mladá Garda«,
VI. posl. Netolického, Tykala, Vaňka, Solfronka a druhů předsedovi vlády ve věci novelisace vládního nařízení ze dne 13. července 1934, čís. 159 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují zákony týkající se bytové péče,
VII. posl. Šamalíka, Navrátila, Knotka, Stanislava, dra Danka a druhů vládě republiky Československé v otázce úpravy zásad pro omezení řepné výroby v Československé republice,
VIII. posl. Bergmanna, Sladkého, Tučného a druhů min. financí o nedodržování osmihodinové doby pracovní školníků,
IX. posl. Bergmanna, Fialy, Malého a druhů vládě o dovolených státních zaměstnanců.
2871/I.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka a druhov ministrovi spravodlivosti
obradom zkonfiškovania odborového časopisu »Hlas slovenských železničiarov« č. 2 zo dňa 15. januára 1935 pre článok »Mozkový přídavek«.
Pražský časopis »Polední list« po tomto novom roku priniesol zprávu, že právni a technickí úradníci v ministerstve železníc nechali si povyplácať vianočné či novoročné renumerácie. Podľa tejto správy renumerácie sa vyplatily od 950 Kč až do 5. 000 Kč per osoba jednotlivým pánom. Redakcia odborového časopisu », Hlas slovenských železničiarov« čakala asi 10 dní, či zpráva »Poledního listu« nebude úradne dementovaná. Avšak nielen, že sa tak nestalo, ale ešte niektoré české krajové týždenníky priniesly zprávy, že renumerácie pomlčky vyplatily vyšším úradníkom i iné úrady. Ani tieto zprávy neboly dementované. Okrem toho presvedčila sa redakcia »H. S. Ž. «, že v Žiline jedon právny úradník, preložený od železnice k bernému úradu, tiež dostal renumerácie od Č. S. D. 1. 000 Kč. Renumerácie sa malý vyplatiť pod titulom »Mozkového prídavku«. V tejto dobe, keď sa náš štát nachádza vo finančnej tiesni, keď sa na najnižšom n strednom zamestnanectve natoľko šetrí, že sa nedodržuje ani zákon o 8 hod. pracovnej dobe - určitej kaste zamestnanectva vyplácať renumerácie je absurdum. Preto redakcia v tejto veci napísala článok vo forme sťažnosti a v záujme najnižšieho a stredného zamestnanectva. Miesto toho, že by sa pravdivosť článku bola vyvrátila, alebo úradne dementovala, štátne zastupiteľstvo v Trenčíne pod čís. Tlz 3/35, zo dňa 16. I. 1935 nariadilo zhabať pre článok celý náklad časopisu.
Aby si pán minister spravodlivosti mohol nechať vyšetriť pravdivosť článku, ako aj posúdiť bezprávie, ktoré sa stalo vydavateľstvu jeho zkonfiškovaním, uvádzam tu jeho obsah:
»Mozkový přídavek. O rakovine, bohužiaľ, vieme, že je to aspoň na tento čas ešte nevyliečiteľná choroba. Stavajú sa laboratória a všelijaké ústavy s veľkými nákladmi na skúmanie a keď aj nie na úplné vykantrenie, ale aspoň na lokalizovanie tejto hroznej nemoci. O výsledkoch tohoto bádania sa popísalo už mnoho, ale pozitívneho úspechu lekárska veda ešte nedosiahla.
Akousi takouto epidémiou, ako je rakovina, by som menoval tak zv. vianočnú renumeráciu. Čo sa už o tom divom výhonku našej chorej demokracie popísalo (vždy len kontra a nie pre), bola by z toho objemná bibliotéka. A či to niečo pomohlo? Nie. Rozdiel medzi minulosťou a prí-
tomnosťou je len ten, že čo sa predtým robilo verejne, to sa dnes robí tajne, za chrbtom zainteresovaných štátnych zamestnancov. Opravdivá demokracia! Na čo by to mala vedieť aj »čvarga«, že čo robí tých vyšších desať tisíc, tá elita nášho štábneho aparátu. Predtým vyhodila smelo, ba až bezočivo na stôl tie odmeny, ako pri »jedenadvacať« tých dvoch túzov a dnes, keďže bol preto lom-krik, už sa len tajne »gustiruje«, ako pri ferble. Systém ostal systémom, lem spôsob vyplácania »orročiek« sa zmenil.
Je pravda, že pán minister železníc pred sviatkami kategorický prehlásil, že keď každému zamestnancovi sa nedostane z tej tej, renumerácie, tak nedostane nikto nič. Keďže vraj rovnosť, tak nech bude rovnosť. To bolo povedané pre verejnosť, pre noviny, pre »bremzerov«, zametačov a ostatných drobných pod a nad úradníkov IIIa a IIb kategórie a tým mimo všetkých kategórií. Ale keď ten demokratický. »Ježiško« zaklepal na dvere, tu vysokí pána zmäkli, dali si hlavy dohromady a povedali si medzi sebou: Sakra, tak čo, budeme brát? - A keďže dobrovoľne im nik nič nedával, nenatískal, vyrúbali si taxu sami a hovorili - zas len medzi sebou a sebe - že: Keď už tým nižším vrstvám, proletárom nemôžeme nič dať, nenechajme v biede a hlade aspoň tých vyšších, niekoľkosto úbožiakov, cez také veľké sviatky, ako sú Vianoce! A stalo sa. Dobrý nápad hneď previedli aj v skutok. Všetkým »dr. « a »ing. « štatúsu I. vymerali toho »Ježiška« a to počnúc s minimálnom obnosom »pouze« 950 Kč, až do nekonečných sfér číslic, s troma, štyrma, ba až s piatimi nulami. Tí ostatní vzdelaní a nevzdelaní so strednými, nižšími a najnižšími školami nedostali nič, totiž dostali - »figu«. To by bola tá opravdivá, nefalšovaná, stopercentná demokracia. Čo se dá »delat«?
Pri takomto výmere vianočných prídavkov sa potom stali také nesmysle, ako je dolu spomenutý prípad. Pred dvoma rokmi, odkiaľ áno, odkiaľ nie, ale spoza Váhu, prišiel ku železnici pán s »dr. «. Že ten »dr. « mu tiež nepatrí, to je tu vedľajšie, ale dá sa aj dnes otitulovať s ním. Dosť na tom, že sotva sa naučil u železnice rozoznať »vekslu« od »semaforu« - dali ho ku »berňákom, kde aj slúži a azda aj (prosperuje v dobrom zdraví. Takýto, nie »ČSD« páni dostali od »čsd« aspoň po 1000 Kč »renumerácie« za zásluhy získané v službách »čsd«. Do dotyčného pána nám nič neni, Boh uchovaj! On za to nemôže, veď on to nepýtal, ba ani »nevěřil« tomu, až keď mu tie Kč štrngaly do vrecku.
Máme tu tiež iné a iné prípady. Tak na Morave, pri jednom krajskom súde dostalo na príklad deväť ľudí 100. 000, slovom jedensto tisíc Kč, a ostatných niekoľko sto zamestnancov nedostalo nič. Keď to vyšlo na verejnosť, museli obdarovaní úradníci ranumeráciu vrátiť. Tam, kde sa bdelosti nižších zamestnancov nepodarilo zistiť výšku obnosu, tam sa nebralo nič nazpäť. A čo tu treba zisťovať? Každý dr. a každý ing. dostal. Či im to už dľa dĺžky fúzov a či dľa skutočných zásluh vyrubovali, to na veci nemení. - - -
No, nezúfajme, hore hlavy. Je postarané aj o nás. Aj my, kuliovia čs. železníc, dostaneme niečo, keď aj dierku z gombičky. Už kričia, bubnujú, húkajú do sveta, že za zvýšia prídavky štát. zamestnancom o toľko, že nám aj civili budú závidieť. Sú aj takí do veci zasvätení, čo aj to vedia, že najnižší prídel bude činiť 7. 20 Kč a najvyšší 49. 80 Kč mesačne. Potom už budeme jesť každý deň štrúdlu zo šorokšárskej múky (z tej sa dá najlepšie štrúdla ťahať) banány z Mexika a americké oriešky z Austrálie. A že vraj to len za to dostaneme, že sa blížia voľby, aby sme zo samej vďačnosti odovzdali naše vóta na vládnych kandidátov. Ale za 7, 20 Kč nemôžu od nás zázraky očakávať.
A na koniec ešte trochu humoru. Hovorí sa, že veď všetcia ľudia všetko vedia, že v rôznych ministerstvách sa dlho konferovalo o tom, ako pomenovať tú renumeráciu, lebo veď ani pri najlepšej vôle, tí páni nevedeli odôvodniť, že z akých motívov rozfrnadlia tie štátne peniaze? Konečne sa dohodli, že sa dohodnú o tú vianočnú podporu pre pánov »Dr. « a »Ing. « pokrstili na »mozkový přídavek«. Či to máme ozaj tak rozumieť, že tých pánov »dr. « a »ing. « mozgy sú také ľahké, že ich treba zavážiť kremnickými korunami, aby ich vietor neuchytil? Pravdepodobne je to tak. Kantovi, Schopenhauerovi a iným vynikajúcim filozofom, vedátorom (ovšem len po ich smrti) vybrali mozgy, odvážili ich a bolo konštatované, za každý z týchto ženialnych ľudí mal ťažší modzog, ako ostatní smrtelníci. Teda dľa zákona prírody a logiky, doktorský a inžiniersky mozog musí menej vážiť, ako mozog lampistu, klampiara a zametača, avizera alebo nočného strážnika pri českosl. štátnych železniciach, keďže títo sú nie odkázaní na »modzgový prídavok«. - Keď je to pravda, nezávidíme im tú »mozgovú prirážku«. Človek by sa aj zasmial, keby to nebolo všetko takou smutnou skutočnosťou. «
Poneváč tento postup štátneho zastupiteľstva v Trenčíne považujeme za priečiaci sa ústavnej listine zabezpečujúcej v našom štáte slobodu tlače, verejnej kritiky atď.
Pýtame sa preto pána ministra spravodlivosti:
1. Či má vedomosť o takomto konfiškovačnom pokračovaní štátneho zastupiteľstva v Trenčíne?
2. Či hodlá zamedziť ho?
3. A ako hodlá nahradiť hmotnú škodu spôsobenú vydavateľstvu touto bezdôvodnou konfiškáciou?
V Prahe, dňa 12. marca 1935.
Suroviak,
Grebáč-Orlov, dr. Ravasz, dr. Petersilka, Zajiček, Hlinka, Fritscher, dr. Tiso, Onderčo, dr. Fritz, dr. Mederlý, dr. Gažík, Galovič, Mojto, Šalát, dr. Pružinský, dr. Labaj, Sivák, Danihel, Slušný, dr. Polyák.
2871/II.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka a druhov ministrovi spravodlivosti
ohľadom opätovného zkonfiškovania odborového časopisu »Hlas slovenských železničiarov« č. 5, zo dňa 1. marca 1935.
V odborovom časopise H. S. Ž. č. 5, zo dňa 1. marca 1935, na str. 2 pod názvom: »Čo čakajú Slováci-železničiari od budúcej národnej vlády«, bol uverejnený článok, z ktorého na základe úpravy štát. zastupiteľstva v Trenčíne okresný úrad y Žiline pod č. 4612/1935, zo dňa 1. marca t. r. zkonfiškoval túto stať:
»Brožúra p. prezidenta Buriana uvádza 3 etapy, v ktorých Česi vypomohli ochotne, zaplaviac slovenské železnice svojimi ľuďmi odborne vzdelanými, ešte viac však neodborníkmi. Stalo sa to po prvé pri obsadzovaní Slovenska, potom, po nešťastnom politickom štrajku, kedy mnoho Slovákov podľahlo súdružskému teroru a konečne po bolševíckom vpáde. Od tej doby nám pomáhajú bratia Česi zdolávať železničnú prepravu na Slovensku v dobe konjunktúry a v dobe kríze s nezdolnou vytrvalosťou, prežijúc všetky terajšie vlády, prežijúc všetky sľuby, že sa vrátia domov a urobia miesto nastupujúcim dorastajúcim Slovákom a ako sa zdá, chceli by prežiť aj vyrastenú už mladú nezamestnanú slovenskú generáciu. Aspoň nevidieť žiadnu chuť postupovať nám obsadené pozície a to nie vždy skutočnými odborníkmi, pre nastupujúcich národne i odborne už vyspelých Slovákov. Mladá slovenská generácia stojí však už predo dvermi!-----To čo oni - zvlášť u železníc - dokážeme aj my a preto, že sme Slováci na našom Slovensku, ktoré nadovšetko milujeme, dokážeme to lepšie. Musíme prestať to zradcovania, politické podozrievanie, osočovanie, znechucovanie Slovákov, keď národnou a odbornou snaživosťou chcú ísť vyššie. Naše budúca národná vláda, ktorá prijde, lebo prijsť musí, vláda, v ktorej musia mať patričné zastúpenie Slováci, horiaci láskou k svojmu Slovensku, musí odstrániť tisícročnú krivdu, trvajúcu na mnoho ešte i dnes, že Slovák je považovaný len za druhoradého človeka, ako nám dokazuje zachádzanie s nami mnohých predstavených. Mnohí páni musia zmiznúť zo Slovenska, lebo sú najväčšou prekážkou bratského nášho spolužitia. Vláda bude mať možnosť použiť zákonov, vynesených terajšou vládou. Obervlastencov nech preložia na miesto nespoľahlivých hakenkreuclerov do ponemčených krajov, nech tam ukážu svoju vyspelú českosť, alebo
nech ich penzionujú. Slováci musia dostať všetky miesta, ktoré im patria. Máme už dosť a dosť Slovákov, dobrých Slovákov, ktorí majú plné právo ma prácu a vďaka tu usadeným Čechom, dosiaľ len psotu a horkosť odstrku, ba jak úplnej nezamestnanosti boli účastní. «
N, a strane 2 z článku »Že by 40hodinový pracovný týždeň - a nedodržuje sa ani zákon o 8hodinovej pracovnej dobe!« tým istým nálezom bola zkonfiškovaná táto stať:
»Vytrhnú snaď zamestnanci tohoto nádražia ČSD sami z kríze, či na nich chcete ušetriť, tie milióny, ktoré rôzni p. radovia nakradli, ktorí si to snaď odsedia, ale už nevrátia? Dúfame, že nechcete opustiť svoj resort - - -«
Aby pán minister spravodlivosti mohol tieto zkonfiškované state posúdiť v úplnej súvislosti článkov, nech si vyžiada tieto od štát. zastupiteľstva v Trenčíne. Nakoľko v českých odborových časopisoch, najmä socialistických odborových organizácii, jestvujúce pomery ma čsl. železniciach posudzované sú ďaleko ostrejšie, než v Hlase slovenských železničiarov, právam sa domnievam, že tomuto odborovému časopisu, poneváč háji záujmy slovenských železničiarov, neni dopriané ani z ďaleká toľko tlačovej slobody, koľko je tejto dopriane časopisom socialistických odborových organizácií.
Ďalej právom sa domnievam, že na sústavné konfiškovanie H. S. Ž. práve teraz pred odborovými voľbami do dôverníckych výborov, do nemocenskej pokladne a úrazového zaopatrenia, tlačí sa s vrchu, aby odborový časopis slovenských železničiarov bol umlčaný a tak pomáhalo sa k víťaztvu pri týchto voľbách socialistickým odborovým organizáciám.
Pýtame sa preto pána ministra spravodlivosti:
Čo mieni učiniť na ochranu slovenského časopisu, hájaceho záujmy beztak dosť odstrkovaných a prenasledovaných slovenských železničiarov, proti jeho sústavnej konfiškácii?
V Prahe, dňa 12. marca 1935.
Suroviak,
Hlinka, dr. Petersilka, Zajíček, dr. Tiso, Fritscher,
Onderčo, dr. Fritz, dr. Mederlý, dr. Gažík, dr.
Ravasz, dr. Pružinský, Mojto, Šalát, dr. Labaj,
Sivák, Danihel, Slušný, dr. Polyák, Galovič,
Grebáč-Orlov.
2871/III.
Interpelace
poslance Jar. Boušky a soudruhů ministru zemědělství a ministru vnitra
o vadném řízení okresní komise v Kutné Hoře, které bylo svěřeno rozdělení nouzových podpor zemědělcům, v roce 1934
poškozeným katastrofálním suchem.
Český odbor zemědělské rady v Praze výnosem č. 32. 715/34 ze dne 6. září 1934 oznámil okresnímu úřadu v Kutné Hoře, že všecky obce soudního okresu kutnohorského a značná část obcí soudního -okresu uhlířsko-janovického jsou pojaty do oblastí nad 40% katastrofálním suchem poškozených a že v politickém okrese kutnohorském provedena bude nouzová akce podle zákonů č. 76. a 118/27 a dalších vládních nařízení.
S ohledem k nedostatečné sklizni první seče pícnin zemědělskou radou okamžitě poukázána částka 200. 000 Kč, která bez prodlení rozdělena podle počtu kusů hovězího dobytka. Již při rozdílení tohoto obnosu vyskytly se diference, jejichž vyrovnání slíbeno při dělbě podpory, připraveně na dobu podzimní.
Zdlouhavé vyšetřování a řízení okresní komise v Kutné Hoře zavinilo, že nebyl splněn příznivější úmysl zemědělské rady, aby nouzové podpory vhodně působily před podzimním oséváním. Definitivní rozdílení podpor prováděno teprve v měsíci lednu 1935 a neobvykle tajnustkářským způsobem, který vyvolal spontánní odpor bez rozdílu všech zemědělců.
Ačkoliv ve výnose zemědělské rady není o tom ani zmínky, členy okresní komise bylo tvrzeno zemědělcům i jiným intervenujícím činitelům, že zemědělská rada nařídila, aby tentokráte výše podpor, určená jednotlivcům, nebyla jiným nebo i všeobecně známa. Nikdo z podělených neměl se dověděti, jak vysoké podpory byly poskytnuty ostatním zemědělcům. Tato tajemná praxe horlivě prováděna v Hospodářském družstvu v Kutné Hoře i filiálních výdejnách, kde ze zákrytu všech ostatních podpor podělený viděl jen číslici pro něho ve vyříznutém okénku vysazenou a vedle té se musel podepsat. Nebyl-li spokojen, nebo odvážil-li se k námitkám, bylo mu naznačeno, že nedostane nic.
Vedoucí okresní komise nedbali striktních ustanovení zemědělské rady, zvláště v povolávání nestranných expertů, kteří by dali objektivní posouzení o sociálních a hospodářských poměrech
i o potřebě uchazečů o nouzovou podporu, kde se jim dobře hodilo, neprávem vyřazovali ze soupisu pachtýře pozemků, vázané k placení pozemkové daně, s připomínkou, že prý budou poděleni až při druhé akci, připravované ministerstvem vnitra.
O této akci povolané úřady neměly a dosud neobdržely oficielních zpráv.
Okresní komise podle nařízení zemědělské rady nevyžádala si nabídky vzorků zemědělských nebo mlýnských výrobků od místních velkoobchodů, ofertní řízení neprovedla, k nabídkám vyzvala toliko Hospodářské družstvo v Kutné Hoře s filiálkami a Hospodářské družstvo v Uhlířských Janovicích.
V rozdělování nouzových podpor vyskytuje se veliký počet křiklavých rozdílů, které jsou zřejmým dokladem nesprávného postupu vedoucích osobností okresní komise a stranické nespravedlnosti informátorů, jimž nezáleželo na tom, aby pro všechny přihlášené platila stejná míra s ohledem a rozlišením poměrů rodinných, majetkových, dluhových i jiných, pro podílení platných a rozhodných.
Konkrétně poukazujeme na př. na obec Bernardov:
Rolnici Anně Horáčkové, op. 23, vlastnící 30 měr pozemků, povoleno toliko 150 Kč, t. j. v průměru 25 Kč na I ha.
Rolníku Al. Křičenskému, čp. 45, vlastnícímu 30 měr pozemků, přiděleno 500 Kč, t. j. 83. 33 Kč na l ha, kdežto
rolníku Josefu Polákovi, čp. 51, který rovněž vlastní 30 měr pozemků, uděleno 900 Kč, t. i. 150 Kč na l ha.
Anně Bláhové, čp. 32, na 13 měr uděleno 100 Kč, t. j. 38, 50 Kč na l ha.
A. Blažkové, čp. 54, na 10 měr uděleno 300 Kč, t. j. 150 Kč na l ha.
Al. Fořtovi, čp. 50, na 15 měr uděleno 100 Kč. t. j. 33 Kč na l ha.
J. Křičenskému, čp. 7, na 32 měr uděleno 950 Kč, t. j. 148. 50 Kč na l ha.
Podobné merovnoměnné propočty nouzových podpor zjištěny a hlášeny z obcí: Bludova, Bořetic, Církvice, Dobřené, Hlízova, Chlistovic, Kobylnic. Košic, Křesetic, Křupe, Kutné Hory, Lomce, Maletnovic, Malešova, Maxovny, Miletic, Miskovic, Neškaredic, Opatovic I., Paběnic, Perštejnce, Petrovic I.. Polanky, Poličan, Přítok, Puchře, Roztěže, Solopisk, Suchdola, Sv. Kateřiny, Sv. Jakuba, Sv. Mikuláše, Třebešic, Tuchotic, Újezdce, Utěšenovic, Vidíc, Vilémovic, Záboří, Zbraslavic a Zhoře.
V nemálo případech nezemědělci, kteří ale platí daň pozemkovou, i zemědělci byli ze soupisu vyřazeni a podporou vůbec nepoděleni. Stalo se tak podle hlášení zejména v obcích: Kutné Hoře, Bernardově, Bludově. Malešově, Perštejnci, Poličanech, Přítokách, Opatovicích I. i jinde, podle toho, kde se mohl uplatniti politický směr činitelů, podpory navrhujících.
Konečně dlužno upozorniti, že i nečlenové Hospodářského družstva byli nuceni za přidělenou podporu nákup obstarati pouze u Hospodářského družstva nebo filiálních prodejen bez ohledu na kvalitu a cenu požadovaného nebo nabízeného zboží, které mohl si nakoupiti výhodněji v
konkurenčních velkoobchodech, a že proti všem předpisům z nouzových podpor Hospodářské družstvo krylo si především pohledávky, vzniklé již v době dřívější, nikoliv po době působnosti katastrofy suchem, čímž zemědělcům nebylo pomoženo.
Žádáme pana ministra zemědělství a pana ministra vnitra:
1. Jsou-li ochotni dáti vyšetřiti nestrannými orgány a odbornou revisí, jak se praktikovalo rozdílení nouzových podpor zemědělcům v okrese kutnohorském, poškozeným minulého roku katastrofálním suchem?
2. Jsou-li ochotni naříditi, aby všecky křivdy byly s nejmožnějším urychlením odstraněny a nouzové podpory s příslušnou úměrností vyrovnány nebo doplaceny z prostředků, které ponechány v reservu i s připsanými úroky z uložené subvenční částky?
3. Jsou-li ochotni s ohledem na rozrušení a nedůvěru, která se šíři v kruzích zemědělců, naříditi, aby státní subvence a z ní vyplacené nouzové podpory byly řádně vyúčtovány a k veřejnému nahlédnutí u okresního úřadu v Kutné Hoře vyloženy?
4. Jsou-li ochotni zakázati zodpovědným členům okresní komise v Kutné Hoře opakování pravdě neodpovídajících zpráv, kterými jsou nepodělení zemědělci udržováni v klamném očekávání, že ministerstvo vnitra připravuje pomocnou akci pro ty, na které se nedostalo, nebo kteří neprávem byli vyřazeni ze soupisů zemědělců, určených k nároku na nouzové podpory?
V Praze dne 21. března 1935.
Bouška,
Husnaj, Jurnečková-Vorlová, Polach, dr. Markovič, dr. Winter, Nový, Brodecký, Pik, Benda, Bečko, Mravec, Klein, Srba, Chalupník, Seidl, Vácha, F. Svoboda, V. Beneš, Biňovec, inž. Nečas, Stivín, Kučera.
2871/IV.
Interpelace
poslanců Václava Jaši, V. Beneše, dra Goldsteina, inž. Nečase a soudruhů
ministru školství a národní osvěty
o poměrech na německých vysokých školách pražských, zvláště pak na lékařské fakultě a klinice prof. Schloffera.
Na chirurgické klinice prof. Hermana Schloffena německé pražské university skončil sebevraž-