Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období. 12. zasedáni.
2832.
Odpovědi:
I. min. financí na interp. posl. dra Szüllö a druhů o šikanozní výzvě, kterou zaslala berní správa Bratislava - město všem kulturním, společenským a tělovýchovným spolkům (tisk 2790/ VI),
II. min. zemědělství na interp. posl. Šaláta a druhů ve věci uděleni náhrady za škody způsobené zvěří státních lesů v území obce Detvianská Hutá, okres Zvolen (tisk 2799/ II),
Mí. min. národní obrany na interp. posl. Vallo, Steinera, Kubača a súdr. pre ztýranie vojína nováčka Juraja Bologa desiatnikom Müllerom a četárom Pinčákom u dělostřeleckého oddielu druhej horskej brigády v Kežmarku (tisk 2752/ I),
IV. min. vnitra na interp. posl. Seidla, Bendy, Dlouhého a soudr. ve věci revise systemisace služebních míst v kancelářských službách policejních úřadů a vyloučení mužstva stráže bezpečnosti ze služeb kancelářských (tisk 2757/ IV),
V. min. školství a národní osvěty a min. vnitra na interp. posl. Polívky, Hrušovského a druhů ve věci provokativního chování studentů soukromého gymnasia sv. Františka v Malackách při oslavách státního svátku 28. října (tisk 2752/ IX),
VI. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Šaláta a druhů pro státní lidovou Školu v Lučenci (tisk 2799/ III),
VII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Hokkyho a druhů o zavedení povinného vyučování jazyku německému na místo jazyka francouzského v středních školách maďarských (tisk 2790/ V),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Štourače a soudr. o svévolném vypovězení a z obce vystěhování Viléma Konečného a jeho rodiny městysem Staříkov a obcí Staňkov Ves (tisk 2757/'I),
IX. min. spravedlnosti na interp. posl. Dvořáka a soudr. o zabavení imunisovaných poslaneckých řečí státním zastupitelstvím v Praze (tisk 2790/ X),
X. min. zemědělství na interp. posl. Windirsche a druhů o ochraně ptactva (tisk 2766/ VIII),
XI. předsedy vlády na interp. posl. dra Luschky, dra Rosche, Stenzla a druhů o událostech při provádění universitního zákona (tisk 2772 /V),
XII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Hajná a druhů o schválení. »Slohové čítanky«, sestavené drem Jiřím Hallerem (tisk 2752/ VI),
XIII. min. věcí zahraničních na interp. posl. Šaláta a druhov ohľadom vyšetrenia toho, ako sa zachádza na československom konzuláte v Štrasburku s niektorými o pomoc sa uchádzajúcimi príslušníkmi Československem republiky (tisk 2766/V),
XIV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Šaláta a druhů ve věci novostavby gymnasijní budovy v Lučenci (tisk 2766/IV),
XV. min. zemědělství na interp. posl. Hokkyho a druhu o neklíčivém osivu, rozděleném v okrese sevlušském (tisk 2752/II),
XVI. vlády na interp. posl. dra Holoty a druhů ve věci nápravy velmi vážných proti maďarských výroků při slavnostech, pořádaných dne 28. října m. v. v Šale n. V. za přítomnosti okresního náčelníka (tisk 2757/III),
XVII. min. spravedlnosti na interp. posl. Töröka a soudr. o konifiskační praxi státního zastupitelství v Užhorodě (tisk 2822/VI).
2832/I (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra G. Szüllö a druhů
o šikanozní výzvě, kterou zaslala berní
správa Bratlslava-město všem kulturním,
spoločenským a tělovýchovným spolkům
(tisk 2790/VI).
Výzvy berní správy Bratislava-město, jež jsou předmětem interpelace, mají za účel zjistiti ony případy, kdy spolky zřízené podle spolkového zákona provozuji výdělečnou činnost (výdělečné podnikání) a podrobiti výsledky této činnosti zvláštní, pokud se týče všeobecně dani výdělkové. Výzvy ty mají svůj zákonný podklad v ustanovení odst. 2 prováděcího nařízení k §u 68, odst. I zákona o přímých daních, č. 76/1927 Sb. z. a n. (vl. nař. č. 175/1927 Sb. z. a n. ), případně v ustanovení § 46 citovaného zákona.
Vada interpelací vytýkaná a pozůstávající v tom, že nebyla citována příslušná zákonná ustanovení byla na pokyn generálního finančního ředitelství v Bratislavě již odstraněna a budou příště rozesílány pouze výzvy, obsahující citaci, těchto ustanovení. Tato vada není však tak podstatného rázu, aby spolkům znemožnila správné zodpovědění dotazů.
Lhůta 15ti dnů, stanovená k zodpověděni dotazu berní správy, je odůvodněna ustanovením § 253 zákona o přímých daních. Tato lhůta bude spolkům na odůvodněnou žádost v individuálních případech přiměřeně prodloužena.
Pohrůžka pořádkovou pokutou předsedovi spolku při neuposlechnutí výzvy je odůvodněna
ustanovením § 201 zákona o přímých daních. Pokuta taková bude uložena pouze při očividné, úmyslné neposlušnosti.
Podle tohoto stavu věci neshledávám důvodů, abych zakročil proti postupu berní správy Bratislava-město.
V Praze dne 13. února 1935.
Ministr financi: Dr. Trapl, v. r.
2832/II.
Odpověď
Ministra zemědelství
na interpelaci poslance Ant. Šaláta a druhů
ve věci udělení náhrady za škody způsobené zvěří státních lesů v území obce Detvianská Huta, okres Zvolen (tisk 2799/II).
Zvěří poškozené pozemky lačníků Bradkovica a Ľuľovka leží, až na malou část pozemků Josefa Kučery Nándora, v honebním obvodu obce Detva Huta. Tato obec pronajala honební právo na těchto pozemcích pp. R. Chovančíkovi, řím. kat. farářovi, a G. Müllerovi, učitelovi z obce Detva Huta; tímto pronájmem převzali nájemci i povinnost hrazeni náhrad škod způsobených zvěří.
Správa státních lesů v Kriváň-Detve nebyla povinna ani s ohledem na § 7 zák. čl. XX. 1883 ve znění zákona čís. 98/1929 Sb. z. a n. učiniti
žádná opatření k zamezení škod způsobených zvěří, tím méně k náhradě těchto, poněvadž zvěř černou nechová, nýbrž ji jako zvěř škodnou při každé příležitosti odstřeluje a zvěř vysoká není v obvodu správy zvěří stálou a pěstovanou, nýbrž vyskytuje se jen jako zvěř střídavá, početně ve velmi malém stavu.
Majíc na zřeteli obtížně hospodaření poškozených, vyšla jmenovaná správa obyvatelstvu přesto vstříc, tím, že ve dnech 19. listopadu 1934 až 16. ledna 1935 uspořádala ve své honební oblasti 7 honů na černou, z toho 6 honů v polesí Hriňová, při kterých byla vyplacena mzda honcům z Ľuľovky v částce 920 KČ.
Tím jsou již občané uspokojeni a také pan poslanec Ant. Šalát uznal postup správy státních lesů v Krivaň-Detve za vyhovující stížnostem poškozených občanů.
Zbývá ještě podotknouti, že správa státních lesů v Krivaň-Detve nebyla nikým z poškozených uvědomena o škodách způsobených zvěří na polnohpspodářských pozemcích a nemohla tudíž o nich jednati.
V Praze dne 18. února 1935.
Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža, v. r.
2832/III.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslancov Valle, Steinera, Kubača a súdruhov
pre ztýranie vojína novačka Juraje Bolo-
ga desiatnikom Müllerom a četárom Pin-
čákom u delostreleckého oddielu 2. hor-
skej brigády v Kežmarku (tisk 2752/I).
Tvrzení interpelace o ztýrání vojína Jiřího Baloga (nikoli Bologa) jsou smyšlena. Poddůstojníci v interpelaci jmenovaní, kteří prý se týrání dopustili při cvičení, jmenovaného vojína nikdy necvičili a nemohli s ním tudíž při cvičení přijíti do styku. Ostatně dne 9. října 1934, kdy mělo podle interpelace k týrání dojíti, vojín Balog již u pluku nebyl, neboť byl již dříve odeslán ke zjištění duševního stavu do nemocnice.
Bylo naopak zjištěno, že se s ním po dobu jeho presenční služby zacházelo se všemi ohledy, které jeho zdravotní stav vyžadoval.
Jelikož ani ostatní v interpelaci jmenované vojenské osoby se nedopustily ničeho nezákonného, není příčiny k opatřením, interpelací požadovaným.
V Praze dne 18. února 1935.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2832/IV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců Frant. Seidla,
Ferd. Bendy, Frant. Dlouhého
a soudruhů
ve věci revise systemisace služebních misi v kancelářských službách policejních úřadů a vyloučení mužstva stráže bezpečnosti ze služeb kancelářských (tisk 2757/IV).
Z povahy organisace policejních úřadů plyne, že gážisté mimo služební třídy uniformované a neuniformované stráže bezpečnosti musí býti podle služební potřeby přibíráni i k výkonu prací manipulačních resp.. kancelářských (§ 28, odst. 2, § 29, odst. l vlád. nař. čís. 295/1922 9b. z. a n. ); některé takové práce, jako daktyloskopické, fotografické a j. k jichž obstarávání je třeba specielních vědomosti získaných ve zvláštních kursech, mohou býti svěřovány pouze technicky vyspělým členům obou uvedených sborů.
K pracem kancelářským v užším slova smyslu používá se především osob k výkonné službě pro nemoc nebo tělesné vady nezpůsobilých, aby se tak docílilo náležitého využiti jejich pracovních schopností.
Nelze důvodně tvrditi, že by uvedený postup byl v rozporu s platnými předpisy, resp. na úkor vnější služby, a to tím méně, že v případech pohotovosti a jiné naléhavé potřeby jsou všichni schopnější členově obou sborů odvoláni od prací kancelářských (manipulačních) a zařažení k řádné exekutivní službě.
Počet členů stráže bezpečnosti používaných ve službě kancelářské (manipulační) jest ostatně v četných případech podstatně menší, než uvádí interpelace.
Služební, místa systemisovaná pro pomocnou kancelářskou službu a přikázaná státním policejním úřadům jsou podle platných předpisů propůj-
čována jen osobám v této službě ustanoveným, takže domněnka, jakoby v ojedinělých případech byla místa ta obsazována členy sboru stráže bezpečnosti, jest mylná.
Otázka revise systemisace služebních míst v policejní službě jest už delší dobu předmětem pečlivých úvah a lze očekávati jedí brzké vyřešení.
V Praze dme 25. února 1935.
Ministr vnitra: Dr. Černý. v. r.
2832/ V.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty a ministra vnitra
na interpelaci poslanců Vlád. Polívky, Ing. Hrušovského a druhů
ve věci provokativního chováni studentů
soukromého gymnasia sv. Františka
v Malackách při oslavách stát.
svátku 28. října (tisk 2752/ IX).
Interpelovaný případ byl vyšetřován ihned poté, jak o něm bylo psáno v novinách.
Možno pokládati za zjištěné, že oslava 28. října byla na soukromém gymnasiu v Malackách vykonána důstojným způsobem. Všechno místní žactvo - s výjimkou nemocných - tohoto ústavu zúčastnilo se za vedení svých profesorů veřejného průvodu dne 27. října 1934.
Žactvo ústavu chovalo se v průvodu, při slavnostní řeči na náměstí a při hraní hymny slušně, až na několik menších případů nekázně.
Proti oněm studujícím, o nichž bylo zjištěno, že se chovali nepřístojným způsobem v interpelaci vylíčeným, bylo zavedeno okresním úřadem v Malackách trestní řízení pro přestupek podle druhého odstavce čl. 3 zákona o organisaci politické správy. Podle výsledku tohoto řízení zařídí pak svůj další postup státní školská správa.
Nebylo zjištěno, že by studující byli jednali z návodu jiných osob, zdá se spíše, že šlo jen o mladistvou neukázněnost, vyvolanou nahodilými okolnostmi.
Chování, jímž by byla dávána veřejně na jevo nevážnost proti státu nebo jeho symbolům, jest v každém případě - pokud nejde o trestný čin. patřící před řádný soud - stíháno politickými úřady co nejpřísněji.
V Praze dne 22. února 1935.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
2832/ VI.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Ant. Šaláta a druhů
pro státní lidovou školu v Lučenci (tisk 2799/ III).
Nevyhovující umístění státní lidové školy s vyučovacím jazykem československým v Lučenci, o němž mluví petice lučeneckého okresu, města Lučence a rodičovského sdružení při jmenované škole ze dne 10. listopadu 1934, jest ministerstvu školství a národní osvěty známé.
O stavbě nové budovy pro jmenovanou Školu jedná ministerstvo školství a národní osvěty již od roku 1928. Město Lučenec původně odmítalo převzíti povinnost stavebníka a kladlo podmínky, nepřijatelné pro státní správu. Když pak později projevilo ochotu provésti stavbu ve vlastni režii s přiměřenou státní subvenci, nemohla býti tato subvence v důsledku zatím zhoršeného stavu státních financí udělena.
Nyní jest stavba nové budovy pro jmenovanou školu zařazena do programu staveb budov pro národní školy na Slovensku, u nichž snad bude možno uvažovati o udělení státní subvence z rozpočtových prostředků pro rok 1935.
V Praze dne 19. února 1935.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.
2832/VII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na Interpelaci poslance K. Hokkyho a druhů
o zavedení povinného vyučování jazyku
německému na místo francouzského
v středních školách maďarských
(tisk 2790/V).
Nové osnovy zavádějí na středních školách všech typů s jiným vyučovacím jazykem než československým vedle jazyka vyučovacího státní jazyk jako povinný předmět, neboť každý zdejší občan má znáti statni jazyk. Na reálných gymnasiích a na reformních reálných gymnasiích je zaveden jako živý jazyk jeden z nejrozšířenějších jazyků světových, a to buď jazyk francouzský nebo jazyk anglický. Avšak při tom je možno podle nových osnov v VII. a VIII. třídě voliti vedle tohoto živého jazyka ještě druhý živý jazyk jako předmět povinný místo deskriptívní geometrie. Tomuto jazyku se pak vyučuje po dvou hodinách týdně v každé této třídě.
Maďarské ústavy mohou si tu voliti jazyk německý jako předmět povinný. Mimo to je postaráno o to, alby se jako předmětům nepovinným mohlo vyučovati na středních školách všech typů jiným jazykům než jsou zavedeny na ústavě jako předměty povinné. Přihlásí-li se totiž určitý počet žáků do toho kterého jazyka, lze zříditi vyučování tomuto jazyku jako předmětu nepovinnému od V. třídy v odděleních.
Každým způsobem je možno, aby se na ústavě s tou neb onou řečí vyučovací žáci naučili tomu jazyku, který je pokládán za žádoucí.
V Praze dne 21. února 1935.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.
2832/VIII.
Odpověď
ministra vnitra
na Interpelaci poslance Štourače a soudruhů
o svévolném vypovězení a z obce vystěhováni Viléma Konečného a jeho rodiny Městysem Staňkov a obcí Staňkov Ves (tisk 2757/I).
Vilém Konečný byl vypovězen z Německa jako obtížný cizinec a usídlil se v Městysi Staňkově. Majitel domu, v némž Konečný bydlel, vymohl si však pro neshody s Konečným soudní výpověď z bytu, a poněvadž Konečný dobrovolně se nevystěhoval, provedl okresní soud v Horšovském Týně vystěhování exekuční.
Podle konaného šetření učinil městský úřad v Městysi Staňkově opatření k uloženi nábytku, avšak manželka Konečného tvrdila, že má najatý nový byt v sousední obci Vsi Staňkově, kam dala si nábytek odvézti. Majitel domu však Konečného do nového bytu nepustil a nábytek zůstal na ulici ve Vsi Staňkově. Obec tato chtěla dáti nábytek pod střechu, Konečný však tomu bránil a podal civilní žalobu proti obci Městysi Staňkovu o náhradu škody způsobené poškozením nábytku při přestěhování. Obávajíc se možných nepříjemností, zřekla se i obec Ves Staňkov dalšího zasahování do této záležitosti.
Výměrem okresního úřadu v Horšovském Týně ze dne 25. ledna 1934, byl Konečný vyhoštěn podle § 1, lit. a) zákona číslo 88/1871 ř. z. z obvodu tohoto politického okresu. Důvody vyhošťovací byly uvedeny ve vyhašťovacím výměru a odpovídají zákonným předpokladům citovaného právního ustanovení. Výměr nabyl právní moci; Konečný, ač správně poučen o opravných prostředcích, nepodal odvolání. Vyhoštovací výměr byl tedy proveden. Výlohy postrku jsou hrazeny způsobem upraveným podle § 15 citovaného zákona.
Domnívá-li se Konečný, že škoda, kterou podle svého tvrzení utrpěl, jest v příčinné souvislosti s opomenutím povinností, jež jsou obcím uloženy zákonem v oboru místní policie (§ 28, bod 2 čes. obec. zř. ). může se u příslušného okresního úřadu domáhati náhrady škody (§ 37 čes. obec. zř. ) na obci. o níž myslí, že opominula učiniti, čeho bylo třeba na ochranu jeho vyklizených věcí. Z moci úřední takového výroku vydati nelze.
Podle tohoto stavu věci neshledávám důvodu k žádnému opatření.
V Praze dne 21. února 1935.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
2832/ IX.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o zabavení imunisovaných poslaneckých
řečí státním zastupitelstvím v Praze
(tisk 2790/ X).
Zabavení v interpelaci uvedeného místa z čís. 192 časopisu »Rudé Právo« ze 7. listopadu 1934, které provedlo státní zastupitelství v Praze, přezkoušel krajský soud trestal v Praze a potvrdil v celém rozsahu. Opravné prostředky nebyly podány.
Zabavení není v rozporu s ustanovením § 28 tiskového zákona, ježto účelem uveřejnění zabaveného místa nebylo, aby bylo věrně dle pravdy učiněno sdělení o veřejném rokování sněmu.
V Praze dne 21. února 1935.
Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.
2832/ X (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Fr. Windirsche a druhů
o ochraně ptactva (tisk 2766/ VIII),
Ochraně ptactva věnují zvýšenou pozornost ministerstvo zemědělství i úřady jemu v tomto směru podřízené. Tak na př. na podnět ministerstva zemědělství vydal zemský úřad v Praze oběžník všem okresním úřadům ze dne 13. ledna 1934, č. j. 684207/33/27/3596/35 o ochraně ptactva a lovné zvěři užitkové v době zimní.
Proti nedovolenému chytání ptactva, jež rozmohlo se povážlivě v severovýchodní částí země české a to v okresích Německé Jablonné a Česká Lípa, zakročil zemský úřad v Praze v mezích platných předpisů co nejenergičtěji. Proto okresní úřad v Německém Jablonném vyzval všechny sta-
rosty obcí, aby jednak zakročili proti osobám, které neoprávněně chytají zpěvné ptactvo, jednak aby neověřovali vůbec vydaná povoleni k chytání ptactva podle § 3 zákona ze 30. dubna 1870, číslo 39 čes. z. z. Četnictvo bylo vyzváno, aby ochraně ptactva věnovalo pozornost, a okresní úřad vedl v patrnosti učiněná trestní oznámení. Stejně postupoval i okresní úřad v České Lípě. který uložil obecním starostům, aby nejen neověřovali povolení k chytání ptactva, ale alby vydaná povolení odvolali.
Ministerstvo zemědělství jest si vědomo, že zákonná ustanovení o ochraně ptactva již nevyhovují potřebám doby a proto v dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty připravuje osnovu zákona, kterou mají bíti dosavadní předpisy zunifikovány; v osnově bude přihlédnuto zejména i k novým poznatkům vědy a obecného nazírání na otázku chytání ptactva, označeného v příloze C shora cit. zákona.
V Praze dne 22. února 1935.
Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža, v. r.
2832/ XI (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci -poslanců dra Luschky, dna Rosche, Stenzla a druhů
o udalostech při provádění universitního zákona (tisk 2772/ V).
O provádění zákona ze dne 19. února 1920, číslo 135 Sb. z. a n., o poměru pražských universit, kteréž v zájmu právního řádu a úcty k němu nebylo již možno odkládati, jakož i o událostech při tom sběhlých učinil již obšírné prohlášeni ministr školství a národní osvěty ve schůzi poslanecké sněmovny dne 1. prosince 1934.
Páni interpelanti odkazují se tudíž v odpověď na projednávanou interpelaci na toto prohlášení.
V Praze dne 27. února 1935.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2832/XII. Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra Hajna a druhů
o schválení »Slohové čítanky«, sestavené dr. Jiřím Hallerem (tisk 2752/VI).
První vydání Hallerovy »Slohové čítanky«, která je první a jediná učebnice svého druhu a je sestavena v duchu nových učebních osnov pro střední školy, bylo vyprodáno v době několika málo měsíců. Mělo-li by tedy schválení tohoto prvního vydání býti okamžitě zrušeno, byly by všechny střední školy zbaveny uprostřed Školního roku jediné učebnice (pro V. třídu) tohoto druhu a nebylo by možné rychle opatřiti náležitou náhradu. Odvolání aprobace a tím vyloučení učebnice z užívání znamenalo by také hospodářskou ztrátu pro všechny žáky, kteří si ji zakoupili. Zřetelem k tímto okolnostem nemohu se rozhodnouti pro zrušení schválení.
Mohu však prohlásiti, že při druhém a každém dalším vydání Hallerovy »Slohové čítanky« naříkané místo bude odstraněno.
V Praze dne 28. února 1935.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.
2832/XIII.
Odpověď
ministra zahraničných věcí
na interpeláciu poslanca Šaláta a druhov
ohľadom vyšetrenia toho, ako sa zachádza na československom konzuláte v Štrasburku s niektorými o pomoc sa uchádzajúcimi príslušníkmi Československej republiky (tisk 2766/V).
Ministerstvo zahraničných vecí vyšetrovalo záležitosť Imricha Šalátka a zistilo, že tento sa
po prvý raz stretnul s československým konzulom v Štrasburku dňa 3. januára 1935. Tým odpadá i tvrdenie uvedené v prvom odstavci dopisu J. Šalátka z 15. novembra 1934.
Imrich Šalátek prehlásil protokolárne dňa 4. januára 1935, že bol na konzuláte asi 13. alebo 14. novembra 1934 a tam mu úradník, ktorý prijíma strany, doručil prípis od súdu s Illkisch (Bas-Rhin), ktorým bol vyzvaný, aby súdu zaplatil na vedenie procesu predpísané poplatky asi 24 frankov. Žiadal úradníka, aby sa konzulát vecou zaoberal, pretože nemá dosť peňazí. Mal len 70 frankov a tie že potreboval pre dieťa. Úradník mu odpovedal, že konzulát sa môže vecou zaoberať len vtedy, keď zaplatí poplatky súdu. Žiadal, aby mu ich konzulát požičal, že ich splatí až dostane zadržanú mzdu od bývalého zamestnavateľa. Úradník mu nevyhovel a keď prišla na druhý deň jeho manželka a žiadala, aby jej peniaze na poplatky súdu boly požičané, bola tiež odmietnutá.
Pôžička na súdne poplatky bola Šalátkovi i jeho manželce konzulátom odmietnutá, pretože predpisy platné pre konzulárnu službu výslovne zakazujú poskytovanie pôžičiek stranám, okrem toho Šalátek mal peniaze, potrebné na súdne poplatky.
Zo záznamu sociálneho ústavu v Štrasburku, ktorý bol ministerstvu zahraničných vecí poslaný, vyplýva ďalej, že len od 14. do 26. novembra 1934 boli manželia Šalátkovi ubytovaní a stravovaní zdarma a okrem toho dostali 47. 65 frankov na dieťa. Menovaný ústav poskytuje stravu, nocľahy a peňažité podpory len tým našim príslušníkom, pre ktorých konzulát o to žiada. Z toho je tiež vidno, že neodpovedá skutočnosti ani to tvrdenie, ako by pre Slovákov nebolo konzulátom vykonané to, čo pre druhých čsl. príslušníkov.
Pokiaľ sa týka ďalšej sťažnosti, ako by zriadenec konzulátu na manželku Imricha Šalátka kričal, bolo konaným šetrením zistené, že neni odôvodnená. Imrich Šalátek i jeho manželka chodia na konzulát veľmi často a sú prijímaní so stejnou ochotou ako ktorýkoľvek iný československý príslušník. Dôkazom toho je i dopis ministerstvu zahraničných vecí predložený, ktorým Anna Šalátková ďakuje konzulátu v Štrasburku za radu a zákrok u francúzskych úradov.
V Prahe, dňa 25. februára 1935.
Minister zahraničných vecí: Dr. Eduard Beneš, v. r.
2832/XIV.
Odpověď
.. ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Ant. Šaláta a druhů
ve věci novostavby gymnasijní budovy v Lučenci (tisk 2766/IV).
Ministerstvo školství a národní osvěty, znajíc nepříznivé umístění státního čsl. reformního reálného gymnasia s maďarskými pobočkami v Lučenci, neopomíjí žádné příležitosti, aby urychlilo provedeni novostavby pro jmenovaný ústav. Na základě příznivého výsledku komisionelního řízení, provedeného dne 16. ledna 1932 a 22. listopadu 1933, schválilo ministerstvo veřejných práci v dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty stavební pozemek, darovaný obcí města Lučence k uvedenému účelu, a uložilo zemskému úřadu v Bratislavě, aby vyhotovil a jamu k schválení předložil návrh příslušné darovací smlouvy. Hospodářská situace státu však nedovoluje, aby ostatní přípravné práce pokračovaly tak rychle, jak by v zájmu jmenovaného ústavu bylo žádoucno.
V Praze dne 28. února 1935.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.
2832/XV (původní znění).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Hokkyho a druhů
o nekličivém osivu, rozděleném v okrese sevlušském (tisk 2752/II).
Bylo zjištěno, že okresní úřad v Sevluši přidělil postiženým zemědělcům ze 44 obcí 1247. 04 q arame pšenice, 1410. 25 q ozimého žita a 800 q superfosfátu. Ze 4 obcí byly mu však předloženy stížnosti do neklíčivosti přidělené seťové pšenice. Ježto seťová pšenice, od dodavatelů nabídnutá, byla napřed podrobena úřednímu rozboru a uznána po stránce kvality i klíčivosti za vhodnou, bylo na základě podaných stížností provedeno
šetřeni, jimž vyšlo na jevo, že jeden z dodavatelů vydal o své újmě zemědělcům pšenici jinou, než kterou původně k setí nabídnul a která byla úředně přezkoušena. Dodavateli tomuto bylo tudíž nařízeno, aby oněmi zemědělcům pšenici vyměnil, resp. jim dodal pšenici novou, vhodnou k setí. Tomuto nařízení dodavatel vyhověl a nebylo na takto dodanou novou pšenici dalších stížností.
Na dodané šéfové žito si přídělci vůbec nestěžovali.
Podle uvedeného není důvodů k nějakému opatření ve smyslu požadavku interpelace.
V Praze dne 26. února 1935.
Ministr zemědělství: Dr. Hodža, v. r.
2832/XVI (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dra Holoty a druhů
ve věd nápravy velmi vážných protimaďarských výroků při slavnostech, pořádaných dne 28. října m. r. v Šale n. V, za přítomnosti okresního náčelníka (tisk 2757/III/.
Oslavu 16. výročí vzniku Československé republiky v Šale nad Váhem uspořádaly soukromé korporace a nelze proto za její průběh, pokud se nepřičil zákonu a nerušil veřejný klid a pořádek, činiti odpovědný okresní úřad, resp. úředníky tohoto úřadu. Báseň, které interpelace vytýká nevhodnost pro přednes na oslavě, byla podle konaného šetření přednesena bez předchozího vyrozumění pořadatelů na místo básně jimi určené. Celá záležitost byla dodatečně vysvětlena a poukazuje se v tom směru na článek uveřejněný dne 11. listopadu 1934 v časopise uvedeném v interpelaci.
V Praze dne 27. února 1935.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.