pozemků pro stavbu veřejných úkrytů nebo o vyvlastnění užívacího práva k vhodným místnostem nebo prostorám, aby jich mohlo býti užito jako veřejných úkrytů.
Připouští se požadování movitých věcí k užívání nebo do vlastnictví, nemovitých věcí k užívání nebo k volnému nakládání, a vyvlastnění nemovitostí a věcných práv. Požadování nebo vyvlastnění může se díti jen pro stát nebo obce jako hlavní nositele úkolů vyplývajících z tohoto zákona. Požadování k volnému nakládání (jež zná již zákon č. 236/1912 ř. z. o válečných úkonech), zahrnujíc v sobě právo užívání, jest gradací tohoto práva v tom směru, že opravňuje i k podstatným změnám a u budovy též k jejímu zbourání.
Pro úpravu řízení požadovacího byl vzorem zejména zákon ze dne 13. května 1924, č. 117 Sb. z. a n., o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské, pro úpravu řízení vyvlastňovacího zejména zákon ze dne 10. dubna 1930, čís. 45 Sb. z. a n. o stavebním ruchu.
Ustanovení § 10, odst. 3, věty l, že při stanovení náhrady za užívání věci má bytí přihlíženo k jejímu obecnému užitku pro účel, k němuž je požadována, není výlučným kriteriem pro určení náhrady, připouští tedy náležitý zřetel též na jiné okolnosti. To platí obdobně též o § 11, odst. 2, větě 2.
Preklusivní lhůty k uplatnění nároků na náhradu při požadování (§ 10, odst. 6) sledují účel, aby stát (obec) získal v dohledné době přehled o všech nárocích.
K § 12. Předpokladem účinnosti vpředu uvedených ochranných opatření je ovšem, jak bylo již zdůrazněno, že těchto opatření, buď všech nebo některých, bude patrně v konkrétních případech skutečně potřebí. Tuto okolnost musí posouditi ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany a ostatními zúčastněnými ministerstvy. Vypracovaný celkový plán ochrany obyvatelstva nemůže ovšem býti z pochopitelných důvodů veřejně publikován. Na venek projeví se tudíž jen konkrétními správními akty, jimiž bude jednotlivým obcím sděleno, která ochranná opatření podle tohoto zákona nutno v obci provésti. O po-
třebnou publikaci příslušných právních příkazů postará se obec.
K § 13. Jak bylo již ve všeobecné části důvodové zprávy řečeno, není úmyslem odvrhnouti dosavadní organisační síť, vybudovanou obětavou činností dobrovolnou k řešení úkolů, týkajících se ochrany před leteckými útoky. Jde jen o to postaviti tyto organisace na zákonný podklad, zapojiti je do organismu veřejné správy a vymeziti jejich úkoly. O to pokouší se tento paragraf zákonné předlohy.
Úkoly dosavadního ústředí obrany obyvatelstva bude moci převzíti Poradní sbor pro protiletadlovou ochranu, místní výbory obrany obyvatelstva přemění se pak v Místní poradní výbory pro protiletadlovou ochranu s posláním vytýčeným v odstavci 2 tohoto paragrafu.
K § 14. Nejúčinnější obranou proti leteckým útokům jest obrana aktivní t. j. prostředky bojovými. Ježto nepřátelské útoky budou vedeny v prvé řadě na důležité veřejné i soukromé podniky a ústavy, jest potřebí postarati se o odražení takovýchto útoků též prostředky bojovými. Branná moc nemůže však zabezpečiti obranu každého významného podniku nebo ústavu svými bojovými prostředky, ježto jejich hlavní upotřebení bude diktováno celkovým vývojem situace na bojišti. Jest tedy nejen v zájmu veřejném, ale i v zájmu držitelů a vydržovatelů těchto podniků a ústavů samých, aby se postaralo o potřebné bojové prostředky, které by sloužily k ochraně dotčeného podniku nebo ústavu. Organisaci obsluhy těchto prostředků provede branná moc. Vzhledem k velikému významu vhodných opatřeni pro obranu proti leteckým útokům bude povinností držitelů (vydržovatelů) takovýchto podniků, ústavů a zařízení pamatovati též včas náležitými finančními prostředky na tato opatření.
Ježto otázku obrany nutno posuzovati též s hlediska policie bezpečnostní, je dána pro zásadní rozhodnutí o přípravě takové obrany kompetence ministerstva vnitra, jež ovšem v otázkách odborně-vojenských bude vázáno názorem ministerstva národní obrany. Spolupůsobení jiných resortů dáno je povahou podniků nebo ústavů. Technickou stránku věci obstarala by vojenská správa sama.
K §§ 15-18. Stanovení povinnosti opatřiti si plynové masky a jiná ochranná, po případě obranná zařízení (§§ 2 a 14), vyžaduje ovšem na druhé straně opatření, jimiž by byla zajištěna kvalita a spolehlivost výrobků. Toho bude lze dosíci jedině dostatečným vlivem úřadů na výrobu a opravu takovýchto předmětů a na obchod s nimi.
Osnova zajišťuje tento vliv tím způsobem, že. prohlašuje ex lege výrobu, opravu a prodej plynových masek za živnost koncesovanou, zůstavujíc bližší právní úpravu živnosti vládnímu nařízeni, a že vládě dává možnost nařízením prohlásiti též výrobu, opravu a prodej jiných předmětů a zařízení sloužících k ochraně nebo obraně proti leteckým útokům za živnosti koncesované a podrobně je upraviti.
Docílí se takto náležitá pružnost úpravy, jíž je třeba k včasnému přizpůsobení příslušných norem novým zkušenostem, nutné ochraně veřejných zájmů a potřebám výroby a poptávky.
Do zákona (§§ 15, 16 a 18, odst. 1. ) pojímají se pouze nejdůležitější odchylky od pravidelné úpravy živností koncesovaných. Obzvláštní důležitost a nutná jednotnost úpravy výroby plynových masek a jejich součástek vyžaduje, aby koncese k výrobě a opravě udělovaly a provozovny schvalovaly ústřední úřady. Půjde-li o menší změny provozoven, skladišť nebo jiných příslušenství, může ministerstvo obchodu v dohodě s ministerstvy vnitra a národní obrany pověřiti jejich schválením podřízený úřad (§ 16, odst. 1).
Téžisko ochrany jednotlivců před nabídkou méně hodnotných výrobků leží v ustanoveni § 17 o zavedení povinného úředního schvalování typů a jejich změn a o možnosti stanoviti úřední zkoušení a značkování výrobků.
Otázku převodu dosavadních živnostenských oprávnění v novou úpravu řeší § 18, odst. 3 a 4.
I majitel koncesované živnosti, který je dosud na základě své koncese, udělené podle živnostenského řádu, oprávněn k výrobě, opravě nebo prodeji určitých předmětů nebo zařízení, jež mohou sloužiti k ochraně nebo obraně proti leteckým útokům, bude vzhledem k § 18, odst. 4 osnovy povinen žádati za koncesi podle tohoto zákona nebo
bude při provozováni živnosti podroben předpisům tohoto zákona, prohlásí-li vláda výrobu, opravu nebo prodej těchto předmětů nebo zařízeni za živnost koncesovanou podle § 15, odst 2 osnovy.
K § 19. Upravuje oprávněni orgánů, vykonávajících soupis vhodných prostorů pro úkryty a dozor nad těmito úkryty, jakož i orgánů povolaných k dozoru podle živnostenskoprávnich ustanovení zákona.
Pokud jde o porušení mlčenlivosti, kterou tu osnova ukládá, třeba především všeobecně podotknouti, že skutečnosti, opatření a předměty, které slouží ochraně nebo obraně proti leteckým nebo jiným podobným útokům, mají zpravidla zůstati utajeny pro obranu republiky a požívají proto ochrany podle §§ 6, 23 a 24 zákona na ochranu republiky. Avšak i v případech, kde by tomu tak výjimečně nebylo, bude veřejný zájem na zachování takových věcí v tajnosti, stejné jako soukromý zájem jednotlivých podniků na zachování obchodního a výrobního tajemství, dostatečně chráněn jednak projednávaným zákonem o hospodářském vyzvědačství, jednak ustanovením § 31 zákona proti nekalé soutěži. Pokud jde konečně o širší povinnost mlčenlivosti orgánů uvedených v § 19 osnovy, přicházejí v úvahu také trestní sankce § 5 zákona ze dne 3. července 1924, č. 178 Sb. z. a n. o úplatkářství a proti porušování úředního tajemství, jakož i trestní sankce § 29 této osnovy.
K § 20. Odstavec l pamatuje na úpravu povolování dovozu a vývozu předmětů a zařízení sloužících k ochraně a obraně proti leteckým útokům.
Odstavec 2 bude zákonným podkladem pro požadování surovin pro výrobu takovýchto prostředků v kritických dobách.
K § 21. Ustanovením odstavce 1 poskytuje se nutná ochrana zájmům obrany státu.
Odstavec 2 o odvoláních z rozhodnutí nebo opatření obcí odpovídá v podstatě § 77 vládnímu nařízení č. 8/1928 Sb. z. a n. o správním řízení před politickými úřady-
Odstavec 3 jest upozorněním na přípustnost dozorčí stížnosti proti příkazům a zákazům, vydaným jinými korporacemi než obcemi nebo jednotlivci podle § 8.
K § 22. úplně stejné ohroženi jako útoky leteckými může býti způsobeno jinými podobnými útoky, zejména dalekonosnými děly, nepřátelským oddílem vysazeným za bitevní čarou z letadla, jakož i jinými prostředky, které se mohou v budoucnosti objeviti. Je tudíž potřebí vztáhnouti veškerá ustanovení zákona i na tyto případy.
K § 23. úkoly civilních úřadů a orgánů, vyplývající z tohoto zákona, nemohou se ovšem týkati ochrany osob, pro něž po této stránce je povolána pečovati správa vojenská, ani ochrany v budovách a jiných nemovitostech, podniků, ústavech vojenské správy náležejících nebo jí užívaných.
Je-li takto vojenské správě zůstavena tato péče, je důsledné ustanovení odstavce 2, aby vlastník budovy nebo jiné nemovitosti vojenskou správou trvale užívané byl povinen bez nároku na náhradu škody trpěti provedení příslušných potřebných úprav. Nutno míti na paměti, že jde zpravidla o budovy v místech, které budou leteckými útoky v prvé řadě ohroženy, a že by tudíž vlastník takovéto budovy, kdyby jí užívalo civilní obyvatelstvo, byl povinen úkryty zříditi na svůj náklad podle § 1. Zvláštní poměry za mobilisace a války jakož i některá ustanovení ubytovacího zákona vyžadují nezbytně, aby tento předpis platil po vyhlášení mobilisace též na vlastníky budov vojenskou správou užívaných jen přechodně.
V odstavci 3 a 4 je zdůrazněno přednostní právo vojenské správy, pokud jde o požadováni a vyvlastnění pro vojenské účely, oproti požadování a vyvlastnění pro účely tohoto zákona.
§§ 24 až 27 obsahují trestní sankce soudní.
Osnova, nevymezujíc pojem leteckého útoku, má v prvé řadě na mysli typické letecké útoky, jaké byly podnikány za světové války. Letecké útoky mívají za následek obecné nebezpečí a bude tomu zpravidla stejně i u jiných podobných útoků, o nichž mluví § 22. Toto obecné nebezpečí může býti značně zvýšeno činy blíže vymezenými v § 24, odst. 1. Platným právem, zejména trestním zákonem platným v zemích Slovenské a Potikarpatoruské, nebyly by tyto nebezpečné činy postiženy ani v celém roz-
sahu ani dostatečnými tresty. Proto bylo nutno trestní ustanovená v těchto směrech doplniti a sjednotiti
§ 24 kvalifikuje úmyslné takové činy jako zločiny a stanoví na ně tresty stejně přísné, jako stanoví na obdobné trestné činy §§ 86 a 88 tr. z. a zákon o nebezpečném užívání třaskavin.
§ 25 stanoví tresty na činy uvedené v § 24, pokud jsou spáchány z nedbalosti.
K § 26. Obecné nebezpečí, jaké mívá letecký nebo jiný podobný útok za následek, vyžaduje zvýšení občanské solidarity a povinnosti vzájemné pomoci.
K § 27. Obyvatelstvo nutno chrániti i proti výrobě a prodeji ochranných předmětů, které slibovanou ochranu poskytnouti nemohou. Osnova snaží se sice opatřeními povahy správní (§§ 15-18) zabezpečiti co nejvíce zásobeni obyvatelstva způsobilými ochrannými předměty, ale nelze potlačiti obavu, že by všechna tato opatření nebyla s to dostatečným způsobem zameziti, aby hrubá zištnost nepokusila se kořistiti, zejména v dobách kritických, z tísně obyvatelstva.
K § 28. Ustanovení odstavce l je třeba, poněvadž se v § 24 hrozí i tresty delšími než pět let.
Ustanovení odstavce 2 je odůvodněno tím, že zločin uvedený v § 24 je podobný zločinům, pro které již podle platných předpisů může býti prohlášeno stanné právo. Tímto ustanovením doplňují se § 430 trestního řádu, § 435 vojenského trestního řádu a čl. L, č. 3, § l zákona ze dne 23. května 1922, č. 168 Sb. z. a n., o změně některých ustanovení o stanném právu.
K § 29. Obsahuje trestní sankce administrativní, ovšem s trestními sazbami náležitě zvýšenými. Kde by trestným činem byl ohrožen právní statek chráněný soudními tresty, zůstává ovšem příslušnost trestních soudů nedotčena.
K § 30. Nebezpečí z leteckých útoků vyžaduje, aby byly z tohoto hlediska přezkoumány dosud platné předpisy stavební, požární a předpisy o ukládání výbušin a hoř-
lavin. Potřebné změny nebo doplňky těchto právních předpisů bude lze provésti cestou nařizovací. Stejně nutným bude postarati se o to, aby zásobení obyvatelstva pitnou
i užitkovou vodou nikde v kritické době neselhalo.
K § 31. Obsahuje příslušnou doložku účinnostní a prováděcí.
V P r a z e, dne 4. února 1935.
Předseda vlády: J. Malypetr v. r.
Ministr vnitra: Dr Černý v. r.