Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.
III. volební období. 11. zasedání.
2827. Odpovědi:
I. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Hrušky, Kopeckého a soudr. o neslýchaném ztýrání 17tiletého Josefa Hály, 11 let chorého spavou chřipkou a epileptického, na policejním komisařství v Nuslich a drženého bez lékařského ošetření po 14 dnů ve věznici na Pankráci (tisk 488/IX),
II. min. školství a národní osvěty na intenp. posl. Stejskala, Hynka a druhů o rušeni českých textilních škol (tisk 2748/I),
III. min. železnic na inter. p. posl. Suroviaka a druhů ve věci interpretace výnosu ministerstva železnic č. 6969 z r. 1933 o započítávání služební doby presenůníkúm (tisk 2752/X),
IV. předsedy vlády na interp. posl. Hlinky a druhů ve věci přehmatů bratislavské censury (tisk 2757/II),
V. min. zahraničních věcí na interp. posl. Krehana, Babela, Russa a soudr. o únosu člověka bavorskými údernými oddíly na československo-bavorské hranici (tisk 2766/II),
VI. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o zacházení s vojíny sibiřského pluku při letošních manévrech (tisk 2748/VIII),
VII. min. železnic na interp. posl. Glasela a druhů o zrušení tak zvaných tarifních kilometrů k vypočítávání cen jízdy a sazeb dopravného (tisk 2748/XVI),
VIII. min. financí na interp. posl: Windirsche a druhů o vyhlášce ze dne 25. listopadu 1925, č. 247 Sb. z. a n., o paušalováni daně z obratu u jatečného dobytka a masa (tisk 2748/XVII),
IX. min. národní obrany a sociální péče na interp. posl. Stejskala, Hynka a druhů o propouštění dělníků z pracovního poměru proto, že jsou povoláni k aktivní vojenské službě (tisk 2748/IV),
X. min. obchodu na interp. posl. Seidla, Dlouhého a soudr. min. vnitra o protizákonném postupu při udělení hostinské koncese inž. O. Liebzeitoivi, majiteli velkostatku v Čížkově (tisk 2748/XIV),
XI. vlády na interp. posl. Dobránského a druhů o uplatnění soukromoprávních nároků osob při státním převrate poškozených, na př. Emericha Moysa a spol., obyvatelů v Košicích (tisk 2748/VI),
XII. min. sociální péče a min. vnitra na interp. posl. Stejskala, Hynka a druhů o porušování zákona o domácké práci, nedodržování mzdového ceníku a slevování pokut některým firmám textilním na Českomoravské Vysočině (tisk 2748/III),
XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Windirsche a druhů, že nejvyšší soud zrušil ochranu majetku venkovského obyvatelstva (tisk 2766/VI),
XIV. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Hokkyho a druhů o urychleném vybudováni nemocnic v Sevluši a Berehově (tisk 2748/XI),
XV. min. financí na interp. posl. Hokkyho a druhů o tom, že finanční stráž na maďarských hranicích v Podkarpatské Rusi stále častěji používá zbraně se smrtelným výsledkem (tisk 2748/XII),
XVI. vlády na interp. posl. Windirsche a druhů o ochraně polního majetku (tisk 2732/XIII),
XVII. min. vnitra na interp. posl. Krehana, Babela, Russa a soudr. o tom, že podhořanský okresní úřad zbavil volitelnosti komunistické členy obec. zastupitelstva v Kryrech (tisk 2748/XIII),
XVIII. I. min. vnitra na interp. posl. Gläsela a druhů, že se ašský okresní úřad chová nepřátelsky k rolníkům (tisk 2748/XV),
XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. Hodinové-Spurné a soudr. o chystaném procesu s účastníky májové demonstrace 1934 v Olomouci (tisk 2818/V),
XX. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Špatného, Hatiny a druhů v záležitosti výdeje léků a jejich kontroly (tisk 2766/. IX),
XXI. min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. dra Wintra, Jaroše a soudr. o nesprávné expedici léků z lékáren (tisk 2772/VI),
XXII. předsedy vlády na interp. posl. Hokkyho a druhů o memorandu podaném obyvatelstvem okresu sevlušského v měsíci říjnu 1928 pro připojeni obci Výloku, Kerestúru a Šalanek k jinému okresu (tisk 2752/III),
XXIII. min. financí na interp. posl. Hokkyho a druhů o křivdivém vymáhání dani berními úřady v Podkarpatské Rusi (tisk 2790/IV),
2827/I.
Odpověď
ministra vnitra a ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců Hrušky, Kopeckého a soudruhů
o neslýchaném ztýráni 171etého Josefa Hály, 11 let chorého spavou chřipkou a epileptického, na policejním komisařství v Nuslích a drženého bez lékařského ošetření po 14 dnů ve věznici na Pankráci (tisk 488/IX).
Dne 22. dubna 1930 zjistila stráž bezpečnosti, že v Táborské ulici v Nuslích rozdával Josef Hála závadné letáky. Na to odebrala se stráž do bytu Halová a zde požádala matku (nepřítomného Hály, aby jej po návratu poslala k úřednímu jednání na policejní strážnici v Nuslích. Jmenovaná slíbila tak učiniti.
Hála se pak skutečně kolem 7. hodiny večerní téhož dne dostavil na policejní strážnici, kde při výslechu, jak 22. dubna, tak 23. dubna 1930, zcela dobrovolně a bez všelikého přinucení doznal, že letáky skutečně rozdával a že je obdržel od jaké-
hosi Richarda Haška. Svoje doznáni doplňoval dobrovolně a bez nátlaku ještě celou řadou jiných podrobností.
Při výslechu a pobytu v policejní věznici policejní orgány naprosto slušně zacházely jak s Hálou tak i s Haškem, který byl vzhledem k údajům Halovým též předveden, a konaným šetřením nebylo zjištěno, že by jim bylo nějak ublíženo, zejména, že by byl Hála bit, ba dokonce týrán, což potvrzuje ostatně i ta okolnost, že Hála byl dne 23. dubna, 1930 prohlédnut policejním lékařem, který na něm neshledal žádného zranění.
Hála ani Hašek nebyli drženi v tmavých komorách, nýbrž v cele s dvěma okny, která jest určena pro delikventy mužského pohlaví.
Po výslechu provedeném na policejní strážnici, v Nuslích byl Hála odevzdán policejnímu ředitelství, kde svoje výpovědi opakoval a nestěžoval si, že na něm byly vynuceny, neb že s ním policejní orgány nepřístojně zacházely.
Pokud se interpelace týká ministerstva spravedlnosti, odpovídám takto:
Josef Hála byl dodán do věznice krajského soudu trestního v Praze dne 24. dubna 1930 a byl hned příštího dne ráno vězeňským lékařem prohlédnut; nestěžoval si na nějaké ztýráni nebo zranění a také nebyly shledány na něm žádné stopy po týráni nebo zraněni, zejména modřiny nebo oděrky. Na pokyn lékařův byl umístěn ve společnosti jiného mladého vězně. Ve vyšetřovací vazbě byl podržen až do výslechu svědka, načež byl propuštěn 6. května 1930 na svobodu. Vyšetřující soudce povšiml si jednoho dne, že Hála má mo-
dřinu pod okem; šetřením bylo zjištěno, že mu toto zranění způsobil při vzájemné potyčce jeho spoluvězeň, jemuž pak fiala řekl, že tu modřinu svede na policajty.
Z uvedeného je patrno, že postup úředních orgánů nebyl v rozporu se služebními předpisy a že údaje interpelace zakládají se na mylných informacích.
V Praze dne 21. ledna. 1935.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.
2827/II.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců Josefa Stejskala, Jaroslava Hynka a druhů
o rušeni českých textilních škol (tisk 2748/I).
Textilní školy byly zrušeny bez ohledu na vyučovací jazyk v těch místech, kde textilní průmysl trvale zanikl a kde jest tedy jisto, že by absolventi těchto škol nenašli umístění, nebo tam, kde byla provedena taková úprava textilní výroby, která absolventů těchto škol nepotřebuje, aspoň ne v tom počtu, který by opravňoval další trvání těchto škol.
Jest sice pravda, že počet českých textilních škol jest menší než počet německých, menší počet českých těchto ústavů jest však vyvážen jejich větší rozsáhlostí.
Tam, kde krise v textilním průmyslu jest pouze přechodná, textilní školy se neruší.
Střední a nižší školy zemědělské patří do působnosti ministerstva zemědělství.
V připravené osnově zákona o učňovském školství jest těž pamatováno na školy pro mladistvé zaměstnance textilního průmyslu; podle této osnovy platila by o řečených mladistvých zaměstnancích v textilním průmyslu stejná ustanovení jako o živnostenských učních.
V Praze dne 31. ledna 1935.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r,
2827/III.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Štefana Suroviaka a druhů
ve věci Interpretace výnosu ministerstva
železnic č. 6969 z r. 1933 o započítávání
služební doby presenčníkům
(tisk 2752/X).
Výklad ustanovení výnosu čís. 6969/33, zastávaný ředitelstvími státních drah, není vadný a nemůže proto býti předmětem výtky. Ministerstvo železnic nechtělo však vyříditi podání Svazu slovenských železničiarov tímto konstatováním, nýbrž počalo se při této příležitosti znovu zabývati podstatou celé otázky započtení služby, ztrávené v poměru stálého dělníka, u presenčníků, přijatých jíž za platnosti vládního nařízení č. 15/27 Sb. z. a n. opět do služeb po vykonání vojenské povinnosti.
K posouzeni této otázky bylo třeba rozsáhlejších prací průpravných, které způsobily průtah ve vyřízení požadavku, vzneseného Svazem slovenských železničiarov. K průtahu nedošlo tudíž nikterak z důvodů vyslovených v interpelaci, nýbrž z příčin ryze věcných. Bezpodstatnost domněnky naznačené v interpelaci vysvítá i z toho, že se dosud nedostalo vyřízení ani jinými odborovým organisacím, které uplatňují obdobný požadavek.
Podáni odborových organisací v této věci budou zodpověděna, jakmile budou vyjasněny předpoklady spravedlivého rozhodnutí, zejména i po stránce případně potřebné úpravy normativní a po zvláště ožehavé stránce, kterou představuje značný finanční náklad se žádaným opatřením spojený a obtížnost jeho úhrady.
V Praze dne 2. února 1935.
Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.
2827/IV.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Andreje Hlinky a druhů
ve věci přehmatů bratislavské censury (tisk 2757/II).
Zabaveni v interpelaci uvedených čísel časopisu »Slovák«, zařízené státním zastupitelstvím
v Bratislavě, bylo krajským soudem v Bratislavě přezkoumáno a ve všech případech potvrzeno.
Opravné prostředky, pokud byly podány, byly zamítnuty.
V Praze dne 2. února 1935.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
2827/ V (původní znění).
Odpověď
ministra zahraničních věcí
na interpelaci poslanců Krehana, Babela, Russa a soudruhů
o únosu člověka bavorskými údernými
oddíly na československo - bavorské
hranici (tisk 2766/ II).
Ministerstvo zahraničních věcí bylo zpraveno koncem října 1934, že československého příslušníka Josefa Schottenhamela z Pleše dne 16. června 1934 přistihly na území Bavorska tamní bezpečnostní orgány při přenášení komunistického propagačního materiálu z Československa do Německa. Zatkly ho a dopravily do vazby.
Československý generální konsulát v Mnichově zakročil dne 29. října 1934 u bavorských úřadů ve prospěch jmenovaného. Bavorská státní kancelář odpověděla dne 29. prosince 1934, že trestní řízení proti němu bylo zastaveno a že bude vypovězen.
V Praze dne 26. ledna 1935.
Ministr zahraničních věci: Dr. Eduard Beneš, v. r.
2827/ VI.
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o zacházení s vojíny sibiřského pluku při
letošních manévrech
(tisk 2748/ VIII).
Vojenská závěrečná cvičení jsou pro výcvik armády a tím i pro zabezpečení náležité obrany
státu nezbytná. Jelikož tato cvičení se do určitě míry přibližují skutečnosti válečné, jest pochopitelno a podle účelu manévrů i nutno, aby kladly na výkonnost vojska - nejen mužstva, nýbrž i důstojníků a rotmistrů - větší požadavky než jest tomu za normálních poměrů.
Současně však se vojenská správa snaží, aby armáda dostála svým úkolům, bez jakékoli újmy na své zdatnosti.
Jest proto bezdůvodné tvrzeni interpelace, že vojínům jezdeckého pluku 2 (Sibiřského) byla podávána nedostatečná a špatně upravená strava a že byli nuceni spáti pod širým nebem. Ve skutečnosti byla vojsku poskytnuta v dostatečném množství vydatná a chutné upravená strava, která byla po dobu cvičeni ještě zlepšena o předepsané přídavky. Vojsko bylo většinou ubytováno pod střechou, ledaže sama bojová situace vyžadovala jinak.
Že vojsko nijak neutrpělo na svém zdraví, nejlépe dokazuje jeho velmi dobrý zdravotní stav po celou dobu závěrečných cvičení i po nich.
Stejně bezpodstatná jsou i ostatní tvrzení interpelace o výstroji vojínů a o zacházení s nimi.
Mužstvu i záložníkům byl vydám oděv velmi dobrý, čistý a z velké části úplně nový. I boty byly v dobrém stavu. Záložníkům byly vydány boty úplně nové.
Rádné vyčištění erární výstroje před odchodem z činně služby nařizuje služební předpis Sm 60.
Oba důstojníci v interpelaci jmenovaní jsou svědomití a spravedliví velitelé, kteří s mužstvem zacházejí ohleduplně. Zejména kapitán J. Novák nedopustil se činů za vinu mu kladených. Byl po dobu závěrečných cvičení přidělen radiotelegrafní službě a do přímého styku s mužstvem nepřišel
V Praze dne 29. ledna 1935.
Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.
2827/ VII (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Ch. Gläsela a druhů
o zrušeni tak zvaných tarifních kilometrů k vypočítávání cen jízdy a sazeb dopravného (tisk 2748/ XVI).
Rozdíly mezi skutečnými a tarifními vzdálenostmi na některých tratích nevznikly nezákonně ani libovolně nýbrž mají podklad v ustanovení zákona z 15. července 1877, č. 64 ř. z.
Důvody, které vedly svého času k zavedení instituce t. zv. virtuelních kilometrů, nepozbyly do dnes platnosti. Železnice musí míti i v dnešní době možnost dosíci touto formou větší úplaty tam, kde její výkon je zvláště obtížný a její vlastní výlohy zvláště vysoké, jak tomu je právě na tratích s mimořádně obtížnými spádovými poměry, kde provozní náklady se zvětšují použitím silnějších strojů, potřebou strojů postrkových a přípřežných, rozmnožením obsluhujícího personálu, větši spotřebou uhlí a mazadel, rychlejším opotřebováním železničních zařízení a vozidel nebo zmenšením zátěže.
Železniční správa nemůže se proto všeobecně vzdáti možnosti, aby tyto vyšší svéstojné náklady uhrazovala výpočtem jízdného nebo dovozného na podkladě upravených kilometrů tarifních. V individuelních případech, kde jsou tarifní slevy odůvodněny, nebrání se však připustiti výjimky, které neuskutečňuje sice úpravou kilometrických vzdáleností, nýbrž snížením tarifní sazby, což vede v podstatě k výsledku stejnému, ne-li pro přepravce příznivějšímu.
Tak právě na trati Chomutov-Vejprty (Reitzenhain) byly zavedeny v osobní dopravě výjimečně zlevněné zpáteční jízdenky se slevou 25% s normálních sazeb. Stejná sleva byla nyní povolena i pro jízdy jednosměrové v uvedené relaci. Aby pak bylo umožněno dělníkům a zaměstnancům používati dělnických jízdenek týdenních, jež se podle tarifních ustanovení vydávají jen na vzdálenost nejvýše 70 tarifních kilometrů, stalo se opatření, alby byly dělnické týdenní jízdenky vydávány i ve spoji Chomutov-Vejprty přes to, že tarifní vzdálenost je 72 km.
V Praze dne 31. ledna 1935.
Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.
2827/VIII (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o vyhlášce ze dne 25. listopadu 1925, č. 247
Sb. z. a n., o paušalování daně z obratu
u jatečtného dobytka a masa
(tisk 2748/XII).
Hlavní zásadou paušálu daně z obratu u jatečného dobytka a masa, zavedeného vyhláškou č. 247/1925 Sb. z. a n., je připnutí tohoto paušálu k ustanovením o dani z masa. Proto je možno paušál daně z obratu u masa, zaplacený před poráž-
kou, vrátiti jen v případech a za podmínek, kdy se vrátí daň z masa (odst. 11 vyhlášky).
Vynesením ministerstva financí ze dne 9. dubna 1927, č. 33. 384/27, bylo povoleno za určitých podmínek osvobození od paušálu daně z obratu u masa pro nutné porážky, provedené zemědělci nebo spolky pro vzájemné pojišťování hovězího dobytka. Toto osvobození od paušálu se však nevztahuje na případy, kdy zemědělec prodá dobytče řezníkovi, který po porážce zjistí, že jde o méně hodnotné maso a proto je vrátí zemědělci, žádaje na něm vrácení kupní ceny i náhradu daně z masa a paušálu daně z obratu u masa, zaplacených před porážkou, a to z těchto důvodů:
1. poněvadž jde o porážku, provedenou řezníkem a nikoli zemědělcem nebo spolkem pro vzájemné pojišťování hovězího dobytka;
2. poněvadž nutnou porážkou němí každá porážka dobytčete, jehož maso je méně hodnotné, nýbrž jen taková porážka, kterou se má předejíti zahynutí dobytčete následkem nemoci nebo úrazu (§ 14 vl. nař. č. 263/1920 Sb. z. a n. ).
Z uvedených důvodů nelze vrátiti zaplacený paušál daně z obratu u masa ani v konkrétních případech tohoto druhu, uvedených v interpelaci, které ministerstvo financí vyšetřilo a kde zjistilo, že finanční úřady v nich postupovaly vesměs ve shodě s platnými ustanoveními. V případě Osvalda Dresslera ve Smržovce nejedná se ostatně vůbec o paušál daně z obratu, nýbrž jen o daň z masa.
Rozšířiti na případy výše vylíčené všeobecné osvobození od paušálu daně z obratu u masa, obsažené ve vynesení ministerstva financi č. 33. 384/27, nepovažuji za vhodné, protože by se tím dávala možnost obcházeti ustanovení o paušálu. Připomínám, že osvobozeni od paušálu podle vynesení č. 33. 384/27 bylo zcela výjimečné a nemá ve vyhlášce č. 247/1925 Sb. z. a n. podkladu.
V Praze dne I. února 1935.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2827/IX.
Odpověď
ministra národní obrany a ministra sociální péče
na interpelaci poslanců Stejskala, Hynka a druhů
o propouštění dělníků z pracovního poměru proto, že jsou povoláni k aktivní vojenské službě (tisk 2748/IV).
Až dosud není právní normy, která by všeobecně stanovila, že zaměstnavatelé jsou povinni
přijímati zpět do práce (služby) dřívější své zaměstnance, vrátivší se z vojenské služby. Zákon č. 61/1925 Sb. z. a n. nařizuje všeobecně zachování pracovních a služebních poměrů pouze po dobu cvičení ve zbrani (služebních).
Dosavadními předpisy služ. pragmatik a nejnověji zákonem č. 279/34 Sb. z. a n. o započítání voj. služby v některých služebních poměrech zaručuje se záchovami služebního poměru po dobu presenční služby jen zaměstnancům státu a jiných veřejnoprávních korporací.
Pro zaměstnance v soukromých službách takového ustanovení dosud není.
Státní správa vedena snahou udržeti a posíliti myšlenku brannosti ve všech složkách občanstva, jakož i přihlížejíc k resolucí rozpočtového výboru poslanecké sněmovny tisk 2784 (která požaduje zákonnou úpravu této otázky i pro zaměstnance soukromě, a byla přijata dne 11. prosince 1934 též plenem poslanecké sněmovny), zabývá se přípravou příslušných návrhů, jejichž uskutečněním by dotyční zaměstnanci byli dostatečně chráněni.
Konkrétní případ v interpelaci vylíčený byl podroben úřednímu šetření a bylo zjištěno, že v interpelaci jmenovaná firma propustila k 28. září 1934 své dva dělníky, kteří pak nastoupili 1. října téhož roku službu vojenskou, a vyplatila jim týdenní mzdu jako náhradu podle § 1154 lit. b) občanského zákona. Mimo to bylo dělníkům přislíbeno, že po návratu z vojenské služby budou přijati znovu do práce, bude-li závod pracovati.
V Praze dne 2. února 1935.
Ministr národní obrany. Bradáč, v. r.
Ministr sociální péče: Dr. Meissner, v. r.
2827/X.
Odpověď
ministra obchodu
na interpelaci poslanců Seidla, Dlouhého a soudruhů
ministru vnitra o protizákonném postupu
při uděleni hostinské koncese inž. O. Lieb-
zeitovi, majiteli velkostatku v Čížkově
(tisk 2748/XIV).
Inž. Oskar Liebzeit podáním ze dne 1. srpna 1933 požádal o hostinskou a výčepnickou koncesi se stanovištěm v Čížkově, čp. 2., načež okresní úřad v Pelhřimově, vykonav dříve šetření podle
§ 18 ž. ř. výměrem ze dne 10. července 1934, č. 20660/34, jmenovanému žádanou koncesi udělil.
Okresní úřad uvážil při tom, pokud se týká potřeby obyvatel, toto:
1. Obec stanoviště živnosti i příslušné společenstvo udělení koncese doporučily.
2. Počet po právu v místě provozovaných hostinských živností rozmnožen nebyl, ježto matka žadatelova, Emma Liebzeitová, která provozovala dosud v Čížkově takovou živnost právem vdovským, vzdala se podmínečné svého oprávnění ve prospěch syna, Oskara Liebzeita.
3. V domě čp. 2 v Čížkově provozována byla hostinská živnost od roku 1877.
4. Stanoviště živnosti leží přímo u křižovatky státní silnice Pelhřimov-Tábor a okresní silnice Nová Cerekev-Hořepník. Obě vykazují celoročně značnou frekvenci pěší i jízdní všemi druhy vozidel.
5. Obec Čížkov je v letní době navštěvována přechodními turisty i stálými hosty, kteří jsou odkázáni na hostinec. Komisionelním šetřením bylo zjištěno, že dům čp. 2 v Čížkově je budovou k účelům hostinským velmi vhodnou, policejnímu dozoru bez obtíží přístupnou, která po nařízených úpravách tím spíše vyhoví všem požadavkům turistického ruchu.
Uznal-li okresní úřad v Pelhřimově při třetí žádosti inž. Oskara Liebzeita potřebu obyvatel, ačkoliv dřívější jeho dva výměry, jimiž byl jmenovaný s obdobnými žádostmi odmítnut, byly právě opřeny o nedostatek takové potřeby, veden byl ke kladnému úsudku výsledky posledního šetření, které vyzněly pro žadatele příznivě, zejména v tom, že se setkalo doporučující vyjádření příslušného společenstva s prohlášením matky žadatelovy o podmíněném vzdání se koncese.
Do rozhodnutí okresního úřadu v Pelhřimově, kterým byla inž. Oskaru Liebzeitovi udělena hostinská a výčepnická koncese, nebylo podáno žádné odvolání, takže zemský úřad v Praze neměl příležitosti v cestě odvolací o věci rozhodovati.
U příležitosti této interpelace nenalezlo pak ministerstvo obchodu důvodů, aby zakročilo z moci úřední ve smyslu S 146, odst. 4 ž. ř., ježto úvahou o potřebě obyvatel zákon porušen nebyl.
Interpelace konečně uvádí, že inž. Oskar Liebzeit v obci stanoviště živnosti trvale nebydlí, takže udělenou koncesi nemůže osobně provozovati. K tomu se podotýká, že jmenovaný podáním ze 19. září 1934 požádal u okresního úřadu v Pelhřimově o schválení náměstka při provozování hostinské a vyčepnické živnosti v Čížkově, o kterém není dosud rozhodnuto, ježto příslušné řízení nebylo dosud skončeno.
Zodpovědění interpelace převzal jsem za ministra vnitra, ježto záležitost týká se resortně ministerstva obchodu.
V Praze dne 31. ledna 1935.
Ministr obchodu: Inž. Dostálek, v. r.