Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období 11. zasedání.
2822.
Interpelace:
I. posl. Šaláta a druhov min. vnútra v záležitosti prehnanej konfiškácie a cenzúry "Slovák" zo dňa 21. novembra 1934 č. 263,
II. pos. Dvořáka a soudr. min. spravedlnosti dru Dérerovi o smrti vyšetřovance Starka,
III. posl. Kubača a súdr. min. spravedlivosti, financií a vnútra pre ztýranie roľníka Gustava Janicu, ruského legionára, obyvateľa obci Pata na Slovensku,
IV. posl. Zápotockého a soudr. min. spravedlnosti dru Dérerovi o konfiskaci citátu z Komunistického manifestu,
V. posl. inž. Nečase, Kleina a soudr. predsedovi vlády J. Kalypetrovi a min. národní obrany B. Bradáčovi o služebním a platovém poměru občanských úradníků kancelářského pomocného personálu a zřízenců ve službách vojenské správy ministerstva národní obrany,
VI. posl. Töröka a súdr. min. spravedlnosti o konfiškačnej praxi štátneho zastupiteľstva v Užhorode,
VII. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o nemožných poměrech olomoucké posádky
VIII. posl. Vallo, Steinera, Kubača a súdr. min. vnútra o polícii a - - - v Bratislave,
IX. posl. Zápotockého a soudr. vláde ČSR o chystaných opatřeních proti komunistické straně Československa a ostatním třídně proletářským arganisacím,
X. posl. Kubače a soudr. min. vnitra o protizákonném a svévolněm odsouzení 49 dělníků okresním úřadem v Novém Městě n. /Váhem,
XI. posl. J. Svobody a soudr. min. vnitra a sociální péče o nezaměstnanosti na Berounsku-Hořovicku a o řádění okresního hejtmana Plavce,
XII. posl. Jurana a soudr. vládě ČSR o - - - potrestaní členů obecních zastupitelstev pro nevstávaní při posmrtné vzpomínce na krále Alexandra,
XIII. posl. Dvořáka a soudr. min. spravedlnosti dru Dérerovi o konfiskaci časopisů »Průlom«,
XIV. posl. Krehana a soudr. min. vnitra o protisovětském postupu vrchního komisaře dra Vyskočila,
XV. posl. Höhnela a soudr. min. spravedlnosti o protizákonné vyšetřovací vazbě dělníků Liebsche a Hübnera.
2822/I.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta a druhov ministrovi vnútra
v záležitosti prehnanej konfiškácie a cenzúry časopisu »Slovák« zo dňa 21. novembra 1934, č. 263.
Dňa 21. novembra 1934 bolo 263. číslo denníka »Slováka« konfiškované a cenzurované pre článok Podbučinského: »Juraj Zauška z Kováčovej. « Cenzúra škrtla i meno autora a nadpis článku, ktorý znel nasledovne:
Podbučinský: Juraj Zauška z Kováčovej.
»Slováci nech idú do Afriky za kolonistov. «
Hej, tak to asi bol raz povedal pán agrárny velikáš dr. Kornel Stodola.
Všelikam sa rozbehli naši úbohí Slováci. Hnaní žitia nevôľou ponáhľali sa za chlebom do strašných baní belgických, francúzskych, do sovietskeho Ruska, ba až do Číny a Austrálie.
i statný Juraj Zauška z Kováčovej sa bol pohol do Argentíny.
Čo mal robiť?
Hodná časť Kováčanov pracovala kedysi vo zvolenskej plechárni. Keď ju však zastavili, robotnici Zvolenci, Bučania, Kováčovania, Hájničania, Rybárania, Môťovci a Lieskovania, ak sa im nepošťastilo uloviť nejakú službičku - ktorej sa tak štedrú udeľovalo Neslovákom - museli sa voľky-nevoľky uchýlil k názorom Stodolovým a ísť za prácou do nevľúdnej cudziny.
Šiel teda aj mocný Juraj Zauška. Pobudol so pár rokov v Argentíne. Je tam bodne Slovákov z Pohronia. Ružovo nepíšu z tadiaľ. Alebo vôbec mlčia. Kdektorý by radšej bol doma pri skromnej práci, ako sa tárať po cudzom svete.
I Zaušku tiahlo to len domov a domov, tým viac, keďže zo dňa na deň chradol. Nivočila ho malária.
Prišiel domov do Kováčovej a ľahol do postele, v ktorej viac rokov ležal čo poľutovania hodný bedár.
Trpezlive znášal svoj ťažký osud. Konečne ho Bob oslobodil od múk. Zomrel. Dnes sme ho pochovali.
Keby sme boh rudými komunistami, čo nad hrobom svojich súdruhov rečnia oproti kapitalizmu a buržoázii, boli by sme si povedali svoje - - - Boli by sme si povedali svoje na adresu tých pánov zo Slovenska, ktorí svojou servilnosťou a pätolizačstvom umožnili a umožňujú finančné a
hospodárske ubíjanie Slovenska, zatváranie fabrík, úpadok podnikania, ztratu pracovnej príležitosti, ztratu zárobku, výživy, odstrkovanie Slovákov na každom poli verejného života.
No, neučinili sme tak z kresťanskej piety voči zomrelému.
Celá dedina hovorí o ňom: Bol to znamenitý, poctivý, pracovitý chlapák, ktorý ani muche neuškodil. Bol by sa hodil za četníka, financa, pohraničného strážnika, sluhu, policajta, výhybkára, strážnika atď. No, kdeže by!
K čomuže by sa hodil Slovák? Slovák Je nespoľahlivý. Nech si odvojenčí, platí dane, nech mlčí a keď chce, nech ide za kolonistu do Afriky!
Ej, páni vládni zo Slovenska, asi nevidíte, či nechcete videť, čo sa robí so Slovákmi a to s vašou pomocou, s vaším súhlasom?
Takto znel článok.
Bratislavský cenzor počína si voči tlači Hlinkovej slov. ľud. strany naprosto bezohladne a kruto. Miesto toho, žeby škrtol nejaký závadný výraz, alebo vetu v daktorom článku, cynickou bezohľadnosťou škrtne celé články, akoby úplne a drakonicky chcel udusiť každý slovenský, opozičný prejav v tlači, napísaný tým cieľom, žeby sa verejne upozorňovalo na slovenské krivdy a tým žeby sa dospelo k nejakej náprave s hora.
Krutý bratislavský cenzor si asi vôbec nepraje, aby nastala náprava v slovenských veciach a preto asi tak bezohľadne škrtá, dusí v novinách slovenské sťažnosti, ponosy a kritiku.
Silne pochybujeme o tom, žeby touto svojou bezohľadnou cenzúrnou praxou slúžil dobru republiky, porozumeniu sa Cechov a Slovákov, skôr škodí tým štátu a ako škodca štátu mal by byt zákonom na ochranu republiky poučený o tom, že i vládny cenzor má mať na zreteli dobro štátu.
Pýtame sa pána ministra vnútra:
, 1. Či vie o tom, s akou bezohľadnosťou prevádza bratislavský cenzor svoju cenzúrnu prax?
2. Či je ochotný v tomto ohľade učiniť nejakú nápravu?
V Prahe, dňa 11. decembra 1934.
Šalát,
dr. Tiso, Zajíček, Onderčo, dr. Petersilka, Čuřík,
Fritscher, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, Grebáč-
Orlov, Hlinka, dr. Labaj, Galovič, dr. Mederlý,
Mojto, dr. Polyák, dr. Pružinský, dr. Rarasz,
Sivák, Slušný, Suroviak, Rázus.
2822/II.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů
ministru spravedlnosti dru Dérerovi
o smrti vyšetřovance Starka.
V Mukačevě je firma Mermelstein, velkoobchod porcelánem, která zaměstnává 10 zaměstnanců, jimž platí celkem měsíčně jen 2. 640 Kč při pracovní době mnohem delší než 48 hodin. Pro vykořisťování zaměstnanců vypukla stávka. Celá veřejnost byla pobouřena proti majiteli firmy a postavila se DO bok stávkujícím. Pan Mermelstein získal stávkokaze, kteří pracovali pod ochranou policie. Stávkové hlídky byly zatýkány a vláčeny po kriminálech. Na udáni pana Mermelsteina byl mezi jinými zatčen i 21letý Izu Stark, obchodní zaměstnanec, a po odpykání policejního trestu 10 dnů byl odevzdán k soudnímu trestnímu stíhání pro pobuřování do vazby do Berehova. Ve vazbě onemocněl a dožadoval se ošetření, které mu však správa věznice odepřela.
Ve spravedlivé sebeobraně zahájil hladovku, ve které - ač nemocen - vytrval 6 a půl dne, než se jeho věznitelé rozhodli dáti ho, již smrtelně nemocného, převézti do nemocnice, kde - dne 15. října zemřel na oboustranný zápal plic.
Pro tento opětný strašný případ fysického zničení politického vězně ptáme se pana ministra spravedlnosti se vším důrazem:
1. Je ochoten učiniti konečně přítrž svévolnému vězněni dělníků a zaměstnanců, chránících svou hospodářskou existenci a svá politická práva?
2. Je ochoten zakročiti proti soudním orgánům v Berehově, které zavinily smrt Izu Starka a co nejpřísněji je potrestati?
3. Je ochoten učiniti všechna nutná opatření, aby se případy fysického zničení politických vězňů (německý emigrant Krieger, Izu Stark a pod. ), vláčení těžce nemocných lidi ve zbytečné vyšetřovací vazbě (poslanec Krosnář) v budoucnu neopakovaly?
V Praze dne 20. prosince 1934.
Dvořák,
Vallo, Šliwka, Hrubý, Török, Valáškova, Krehan,
Russ, Čižinská, Babel, Höhnel, Steiner, Procházka,
Tyll, Zápotocký, Štonrač, J. Svoboda, Bílek,
Kubač, Novotný, Juran.
2822/III.
Interpelácia
poslanca Kubača a súdruhov ministrom spravodlivosti, financií a vnútra
pre ztýranie rolnika Gustáva Janicu,
ruského legionára, obyvatela obci
Pata na Slovensku.
Gustáv Janica vlastní v obci Pata 12 jutor pola s príslušenstvom; na tento majetok je podlužných35. 000 Kč. Bankám platí úroky 1. 400 Kč ročne, na daniach dluhuje obnos 1. 400 Kč. Jeho príjmy z označeného malého majetku nevynášajú mu tolko, aby mohol všetkým dlžníkom zadost učinit. (Je otcom 7 nezaopatrených detí).
Medzi daňovými (podlžnostmi je mu aj predpísaná daň z vina; tato-činila 800 Kč za rok 1933. Poneváč ale minulého roku tuto daň nemohol zaplatiť, vzrástol tento obnos s daňou za rok 1934 na 2. 900 Kč.
Dňa 29. novembra 1934 predvolali menovaného na obecný úrad a tam bol vyzvaný, aby zaplatil podlužní daň. Menovaný mal v celku 400 Kč, ktoré ad na dlužnu daň zaplatil, ale vzdor, tomu bola na menovanom exekúcia prevedená. A to 3 exekútori a troja najatí prišli do bytu rolnika. Tento do domu pustil len exekutórov ale ludi, ktorí nejsú úradní osoby, do domu vpustit odopral.
Dňa 1. decembra bol menovaný znova volaný na obecný úrad. Menovaný toto odoprel a odkazoval, aby prišli samí k nemu. O chvilu prišli 3 exekútori, 3 najatý chlapi, starosta, miestostarosta a dom obstúpilo 24 četnikov.
V komore bola jedna stará decimová váha a tuto chceli zabaviť. Rolnik žiadal, aby to nezabavovali, poneváč tým daň zaplatená nebude.
Nato bol menovaný uderen do tváre jedným súdnym vykonavatelom, a to revolverom, takže upadol na zem a krvácel z tvári. V tom vrazilo do domu 20 četnikov, do miestnosti velkej 6X5 m: aj těmito bol menovaný bitý. Nato bol rolnik hodený do auta. Manželka, ktorá laknutím kričela, bola jedným četníkom chytená za vlasy a vropená do múru tak silne, že ešte i dnes sa strachom trese; aj jedno 11 ročne devča bolo viackrát kopnuto četníkom.
Pri opušťenia príbytku Janicu boli bitý aj nahodili chodci, ktorých na ulici četnici stretli. Tak bol zbitý invalid Peter Korec, na ktorom je ešte dnes videt stopy úderov, jedna 82rokov stará žena bola viackrát uderená četnikom; taktiež Pavel Praznovsky, Floro Kučera a Štefan Kučera.
Janica je ešte i dnes držaný vo väznici krajského súdu v Nitre a tam je ošetrovaný väzenským lekárom.
Pýtame sa pána ministra spravodlivosti a financií:
Je ochotný okamžitá vyšetriť tento priepad a zaviesť trestné pokračovanie proti četníkom a exekútorom?
Jaké opatrenie míní učiniť pán minister vnútra, aby sa podobne prípady neopakovaly?
Je ochotný pan minister spravodlivosti nariadiť okamžite prepusteniu väzneného Janicu?
V Prahe, dňa 20. decembra 1934.
Kubač,
Dvořák, Hrubý, Török, Valášková, Steiner, Vallo,
Höhnel, Śliwka, Russ, Čižinská, Novotný, Juran,
Procházka, Krehan, Zápotocký, Štourač, Bílek,
Tyll, Babel, J. Svoboda.
2822/IV.
Interpelace
poslance Zápotockého a soudruhů ministru spravedlnosti dru Dérerovi
o konfiskaci citátu z Komunistického manifestu.
V časopise »Rudé Právo« ze dne 12. prosince 1934 byl zabaven tento citát z Komunistického manifestu:
»Kapitalismus si vyrábí především vlastní hrobaře. Jak jeho záhuba, tak i vítězství proletariátu jsou nevyhnutelné. «
Vzhledem k tomu, že Komunistický manifest vyšel od roku 1847 ve všech, světových jazycích a že nebyl zabaven ani v jednom vydáni (ani v, carském Rusku), ptáme se Vás, pane ministře spravedlnosti.
1. Ztotožňujete se se zmíněnou konfiskaci citátu a Komunistického manifestu?
2. Co hodláte podniknouti, aby tato konfiskace byla zrušena a aby se takové případy zabavení citátů z vědecké socialistické literatury již neopakovaly?
V Praze, dne 12. prosince 1934.
Zápotocký,
Čižinská, Śliwka, Török, Hrubý, Valášková, Stei-
ner, Höhnel, Štourač, Dvořak, Tyll, Juran, Krahan,
Prochádzka Novotný, Vallo, Russ, J. Svoboda,
Bílek, Kubač, Babel,
2822/V.
Interpelace
poslanců, inž. Nečase, Roberta Kleina a soudruhů
předsedovi vlády J. Malypetrovi a ministru národní obrany B. Bradáčovi
o služebním a platovém poměru občanských úředníků kancelářského pomocného personálu a zřízenců ve službách vojenské správy ministerstva národní obrany.
Podle informaci, poskytnutých zástupcům tisku dne. 5. prosince, poukázal pan ministr národní obrany na neutěšený stav vojenských gážistů, zejména nižších hodností a ohlásil potřebu nové úpravy požitků těchto gážistů.
Na anketě Svazu čs. důstojnic trvá, konané 10. prosince 1934 ve Štefánikově domě, ohlásil pan generál intendant Vavřík, zástupce chéfa právního odboru MNO, že jest již připraven návrh nového platového zákona pro vojenské gážisty s touto tendencí:
Má přinést podstatné zlepšení platů až do hodnosti štábního kapitána, protože se počítá s tím, že se v budoucnosti většina důstojníků nedožije vyšších hodnosti. Vadí tomu nynější nedostatečná systemisace.
Další snahou vojenské správy je, aby každé povýšení znamenalo i zvýšení platu.
Pro každou hodnost se má zavést jednotné činovné, neodstupňované padle velikosti posádkových míst.
Rovněž příspěvek na výstroj, zejména u důstojníků a rotmistrů zbraní, hodlá vojenská správa značně zvýšiti, ale ani příslušníci služeb nebudou prý po této stránce zkráceni.
O výchovném si nepřeje armádní velení, aby bylo omezováno počtem dětí.
Jako důvod k vydání tohoto nového platového zákona pro vojenské gážisty je uváděna odlišnost služby v době normální a předvídaný vliv na jejich existenci za události mimořádných.
Vedle těchto branných důvodů jest uváděna potřeba úpravy jejich sociálních poměrů. Ve službách vojenské správy ministerstva národní obrany jsou však také služebně přiděleni občanští úředníci, kancelářský pomocný personál a zřízenci. Tyto kategorie jsou ponejvíce z řad legionářů, vojínů, invalidů a bývalých poddůstojníků z povolání. Výjimku tvoří několik zaměstnankyň žen, které jsou však většinou příslušnicemi, válečných poškozenců nebo legionářů.
Tyto kategorie mají v době normální i mimořádné stejný význam pro pohotovost armády jako důstojníci a rotmistři kancelářských služeb.
Zvláštní povahou služby vojenské administrativy, kterou se motivuje nutnost zvláštní úpravy platových poměrů důstojníků a rotmistrů, trpí tito občanští zaměstnanci vojenské správy stejnou měrou, jako kategorie vojenských gážistů kancelářských služeb.
Sociální a hospodářské postavení občanských úředníků kancelářského pomocného personálu a zřízenců jest ještě horší, nežli vojenských gážistů, ba možno říci, že vzhledem k jich dřívější vojenské a válečné službě přímo katastrofální již také proto, že počátečný a konečný plat občanských zaměstnanců je značně nižší, nežli, gážistů mimo hodnostní třídu (rotmistrů) kancelářských služeb.
Systemisace míst občanských kancelářských úředníků je naprosto nedostatečná, protože na 1946 míst pomocného kancelářského personálu je systemisováno pouze 220 kancelářských civilních úředníků a to teprve od roku 1931, protože dříve bylo systemisováno pouze 62 kancelářských úředníků.
Podepsaní obracejí se na předsedu vlády a ministra národní obrany s touto naléhavou žádostí:
1. Aby byly zvláště upraveny hospodářské a sociální poměry občanských úředníků kancelářského pomocného personálu a zřízenců vojenské správy tak, aby odpovídaly služebnímu a platovému poměru vojenských gážistů kancelářských služeb.
2. Aby bylo přikročeno k rozšíření systemisace interpelovaných kategorií analogicky, jak je tomu v jiných odvětvích státní správy.
V Praze dne 20. prosince 1934.
Inž. Nečas, Klein,
Husnaj, Vácha, Jurnečková-Vorlová, V. Beneš, Chalupa, dr. Winter, Biňovec, Plk, Seidl, Srba, F. Svoboda, Kučera, dr. Markovič, Brožík, Nový, Chalupník, dr. Mareš, Prokeš, Dlouhý, dr. Macek, Brodecký, Bečko, Benda.
2822/VI (překlad).
Interpelácia
poslanca Töröka a súdruhov ministrovi spravedlnosti
o konfiškačnej praxi štátneho zastupiteľstva v Užhorode.
Štátne zastupiteľstvo v Užhorode sleduje tak absurdnú, nemožnú konfiškačnú prax, že konfiškuje bojovné hesla proti fašizmu a imperialistickej válke, ba i každú zmienku o porazení buržoáznej nadvlády.
Na pr.: V periodickom liste »Holos žitia« zo dňa 4. novembra 1934, boly z článku »Preč s nevoľníctvom« konfiškované tieto slová: »Vyzývajte nezamestnaných z nepriateľských organizácii a neorganizovaných robotníkov k jednotnému boju. Voľte akčné výbory nezamestnaných, vysielajte hromadné deputácie na úrady, bojujte spoločne a hromadne za vaše, požiadavky. « V tom istom liste zo článku nadpísaného »Treba energickejšie bojovať za zastavenie exekúcií«, boly konfiškované tieto slová: »My vieme, že je to u firmy »Latorica«, u »statkárov« a u »továrníkov«, avšak od nás ani boh ani exekútor nevybere nič. U úbohých zemedelcov zbudla ešte kde tu Jedna koza alebo prasiatko, a exekútor chcel by i na to položiť ruku. « Ďalej v tom istom liste z článku »17. výročie októbrovej revolúcie« boly konfiškované záverečné slová: »A my pracovníci Podkarpatskej Rusi sme povinní v 17. výročí veľkého októbra koncentrovať našu radosť na stupňovanejšie vybudovanie bojovnej jednotky pracovníkov proti fašizmu a imperialistickej válke, na ochranu sovjetskej unie i za víťazstvo komunizmu na celom svete. « V tom istom liste z článku »Či nám autonómia poskytne odľahčenie« konfiškované boly tieto slová: »Zda sa oslobodíme vtedy z jarma českej buržoasie?« (Je tedy jasné, že Kurtyakovci so šaľbou autonómie chcú odvázať pracovné masy od boja za právo sebaurčenia. Pracovníci musia pochopiť, že bez oslobodenia sociálneho niet oslobodenia národnostného. A to znamená porážku nadvlády cudzej a tunajšej buržoázie).
Tážeme sa pána ministra:
Čo zamýšľate, pane minister, učiniť, aby nabudúce takéto konfiškácie sa neopakovaly?
V Prahe, dňa 9. novembra 1934.
Török,
Dvořák, Hadek, Hodinová-Spurná, Tyll, Novotný,
Procházka, Krehan, Valášková, Čižinská, Kubač,
Babel, Bílek, Russ, Zápotocký, Kopecký, Kliment,
Hrubý, Krosnář, Štourač, Juran, J. Svoboda.
2822/VII.
Interpelace
poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany
o nemožných poměrech olomoucké posádky
Klub komunistických poslanců obdržel od vojínů různých útvarů olomoucké posádky hromadné stížnosti, jež vyjadřují život vojáků v československé armádě.
Letecký pluk č. 2.
Většina vodáků tohoto pluku si stěžuje, že jsou nuceni prováděti cvičné lety na strojích, jež jsou tak »odborně« konstruovány, že takové cvičení je sázkou o život. Řada případů, kdy vojíni - piloti - byli zabiti, nedávný případ zabití letce - svobodníka - dokazují, co shora uvedeno. Zpráva vyšetřujících komisí kryje se pravidelně se zprávou velitelství pluku v tom, že smrt zaviněna byla neopatrností vojína. Rodiny zabitých vojínů jsou odbývány obyčejně slovy: »Váš syn se zabil vlastní vinou«, ač většina neštěstí stane se jen proto, že jsou špatné stroje a že se s životy vojínů hazarduje. Vojáci jsou honěni ze služby do služby, aniž jim poskytnou potřebný odpočinek.
Jezdecký pluk č. 2.
Mnoho vojáků tohoto pluku si stěžuje, že strava jest velmi špatná a nedostatečná. Dvacetiletí hoši, jejichž fysická konstrukce se vyvinuje, potřebují zvlášť silné a vydatné stravy. Ale i proto, že právě u jezdectva se vyžaduje mimořádný výkon u všech vojáků. Vycházky a odpočinek jsou sice předpisy zaručeny, avšak nejsou dodržovány, protože po službě a rozkazech musí vojíni vykonávati ještě různé práce, jako je čištění koní, postrojů, stáje atd.
Ze svého žoldu, jenž posledním opatřením MNO jest stejně nedostačující, musí vojíni nakupovati různé potřeby k čištění koňů a postrojů, jako vosk, vaselinu, kartáče a pod., ačkoliv na tyto pomůcky má býti určen dle předpisů zvláštní paušál.
Cyklistický prapor č. 2.
Strava u tohoto útvaru jest tak mizerná, že vojíni, aby netrpěli hlad. musejí si opatřovati stravu jiným způsobem. Při tom zásobárna praporu ušetří měsíčně 5. 000 Kč, ovšem na úkor vojínů a jejich stravy. Ač strava dle konstatování vojínů jest nejhorší z celé posádky, jsou honěni ze cvičení do cvičení a v důsledku toho řada vojínů onemocní ze slabosti a jsou tak ohroženi na svém životě.
Dělostřelecké pluky č. 152 a 107.
» Dělostřelec jest pýchou armády«; těmito slovy začínají vojíni shora uvedených pluků své stížnosti.
Vojíni žádají lepší stravu a větší množství. To, co dostávají teď, nejenom že nestačí k nasycení vojáků, ba někdy to není vůbec k jídlu. Vojíni, chtějí - li ujíti šikanám, musejí ze svého hubeného žoldu kupovati potřeby k čištění krmí a postrojů. Výdaje za tyto potřeby vyžadují 20 až 30 Kč měsíčně. To všechno: jde z prostředků vojáků ač na tyto věci mají dostávati paušál.
Důstojníci ve styku s mužstvem užívali takových nadávek, že to vzbuzuje odpor a hnus u prostých vojínů. Vycházky a odpočinek po službě a po rozkaze jsou vojínům odpírány a v době, která dle platných předpisů přísluší k volnému využití, jsou honěni k různým pracím, jako čištění postrojů a stájí atd.
Polní pěší pluk č. 13.
Vojíni tohoto pluku stěžují si všeobecně na spatnou a nedostatečnou stravu. Sily vojínů jsou
službou přepínány a stane - li se, že vojínu vypoví síla službu, jest mu spíláno slovy: »Ty vole, idiote« atd. Zaručené slovo vojenskými předpisy není dodržováno a vojínům jsou dávány nejrůznější práce. Stal se případ, že vojín řekl, že MNO zakoupilo stroje na škrabání brambor, proč tedy k tomu účelu nejsou použity. Za tento pravdivý výrok byl uvedený vojín okamžitě zatčen - - - Tento případ dostatečně charakterisuje poměry u tohoto pluku.
Polní pěší pluk 5. 6.
Strava u tohoto pluku jest nedostatečná a velice špatná. Vojíni využili již všechny cesty, jež jsou při stížnostech prostých vojínů možné, avšak nápravy nedocílili. Při tom zesláblí vojíni jsou honěni ze cvičeni do služby a obráceně. Stalo se, že na cvičení v kopci za Bystřici padlo únavou 20 vojáků. Místo ošetření a oddechu bylo jim nadáváno: »Vy hovada, dobytku« atd. Pan štábní kapitán Florian, aby dodal svým vybraným slovům důrazu, bil únavou kleslé vojíny jezdeckým bičíkem.
Shora vylíčené případy u jednotlivých útvarů stačí, alby pan ministr měl obraz poměrů v olomoucké posádce, jakož i k tomu, aby se ukázalo, jak kontrastuje skutečnost s heslem T. G. Masaryka: »Vojna v demokratickém státě jest pokračovací školou občanského života. «
Podepsaní se táži pana ministra národní obrany:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti poměry u jednotlivých útvarů, zjednati nápravu a vinníky potrestati?
2. Zjedná pan ministr nápravu zvláště pokud se týče stravy vojínů celé posádky, její kvality a kvantity?
3. Nařídí pan ministr, aby předepsaný paušál na čištění postrojů a koni vojíni dostávali a nemuseli tyto ze svého žoldu kupovati?
4. Poučí pan ministr důstojníky olomoucké posádky, že vojín, konající aktivní službu v armádě, jest občan »demokratického« státu a ne dobytek, hovado a jak je ještě různě oslovován?
5. Potrestá pan ministr štábního kapitána Floriana, který bije unavené vojíny jezdeckým bičíkem?
6. Dá pan ministr zvláštní odbornou komisí prohlédnouti letouny u leteckého pluku č. 2, aby nemohlo býti hazardováno se životy letců - vojáků?
7. Postará se pan ministr, aby rodinám po zabitých vojínech dostalo se dostatečného hmotného odškodnění?
8. Co učiní pan ministr, aby tyto nemožné poměry v olomoucké posádce byly odstraněny a viníci, kteří tyto poměry zavinili, potrestáni?
V Praze dne 31. července 1934.
Dvořák,
Štourač, Török, Krehan, Kliment, Höhnel, Juran, Novotný, Kubač, Procházka, Valášková, J. Svoboda, Vallo, Śliwka, Bílek, Russ, Čižinská, Steiner, Tyll, Babel, Hadek.