Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období. 11. zasedání.
2790.
Interpelace:
I. posl. Wagnera a druhů min. zemědělství o povolení k odběru lesního steliva ze státních lesů na jižní Moravě,
II. posl. Böhma a druhů min. železnic, že dnem 1. prosince 1934 byla značně omezena sleva dopravného za různá krmiva, povolená do konce června 1935,
III. posl. Hellera a druhů min. vnitra, jak si četníci, okresní a zemské úřady vykládají ustanovení o ochraně zvířat,
IV. posl. Hokkyho a druhov min. financií o krivdivom vymáhaní daní bernými úřady v Podkarpatskej Rusi,
V. posl. Hokkyho a druhov min. školstva a nár. osvěty o zavedení povinného vyučovania jazyku německému na miesto jazyka francúzskeho v středných školách maďarských,
VI. posl. dra Szüllö a druhov min. financií o šikanoznej výzve, ktorú zaslala berná správa Bratislava-mesto všetkým kulturným, společenským a tělovýchovným spolkom,
VII. posl. dra Szüllo a druhov min. vnútra o plakátoch, vydaných a rozšiřovaných v Humennom na úkor maďarskej menšiny,
VIII. posl. dra Szüllö a druhov celej vládě vo veci zrušenia škodlivého vládneho dozoru nadrím. kat. cirkevnými statky na, Slovensku a v Podkarpatskej Rusi,
IX. posl. dra Szüllö a druhov min. vnútra o zabraňovaní činnosti miestnej skupiny Sz. M. K. M. v Humennom tamojším okresným náčelníkom a zemským úradom na Slovensku,
X. posl. Dvořáka a soudr. min. spravedlnosti dr. Dérerovi o zabavení imunisovaných poslaneckých řěčí státním zastupitelstvím v Praze,
XI. posl. Valáškové a soudr. min. vnitra o brutálním postupu štábního rotmistra Petra v Kravsku u Znojma při zatčeni občana Josefa Stehlíka z Hlubokých Mošůvek u Znojma,
XII. posl. Čižinské a soudr. min. spravedlnosti dr. Dérerovi o poměrech ve věznici krajského soudu v Hradci Králové.
2790/I (překlad).
Interpelace
poslance II. Wagnera a druhů ministrovi zemědělství
o povolení k odběru lesního steliva ze státních lesů na jižní Moravě.
Zemědělcům sousedícím s veľkostatky se odedávna povolovalo, aby si v nouzových letečtí hrabali v lese stelivo.
Když správy těchto velkých lesů převzal stát, změnil se tento zvyk potud, že se hrabání steliva zásadně zakazuje a odběr steliva se umožňuje jen výjimečně, a to ovšem za značnou úplatu.
V minulém hospodářském roce jižní Morava tak velice trpěla suchem, že je ohroženo zásobení zemědělců stelivem, jelikož jim jednak pro neobyčejné zadlužení, jednak pro nepatrnou sklizeň chybí peníze, alby si koupili nutné stelivo.
Zvlášť utrpěly politické okresy znojemský, moravsko budějovický, jihlavský a dačický a obce sousedící se státními lesy několikrát se obracely na jejich správy se žádostí, aby jim v tomto nouzovém roce bylo povoleno hrabati stelivo.
Bohužel dopadlo to špatně, a to takto:
Lesní správy povolují sice hrabati lesní stelivo, ale žádají za ně podstatně vyšší ceny než dosud zvykem, takže v době nouze nemají pro zemědělce pochopení. Také se hrabáni steliva, zvláště v obcích vranovského soudního okresu, odkládá tak dlouho, že pravděpodobně (k němu vůbec nedojde, poněvadž přece v nejbližších týdnech lze očekávati sníh.
V zájmu zemědělců trpících nouzi žádají tedy podepsaní pana ministra, aby odpověděl na tyto otázky:
Jest pan ministr ochoten vydati neprodleně státním lesním úřadům pokyny, že se v letošním nouzovém roce povoluje hrabati stelivo ve státních lesích, a to za ceny přiměřené dosavadním zvykům?
Jest, pan ministr ochoten toto opatřeni učiniti ihned, aby mohlo splniti svůj účel ještě než nastane zima?
V Praze dne 2. prosince. 1934.
Wagner,
Gläsel, Halke, Viereckl, Köhler, Prokop, Stunda,
dr. Zadina, Vencl, Zářecký, Honzl, Křemen, Jan
Tůma, Haupt, Kočandrle, Zierhut, Windirsch,
Platzer, Mašata, dr. Hodin, Böhm, Heller.
2790/II (překlad).
Interpelace
poslance Böhma a druhů ministrovi železnic,
že dnem 1. prosince 1934 byla značně
omezena sleva dopravného za různá
krmiva, povolená do konce
června 1935.
Vyhláškou ministerstva železnic ze dme 14. listopadu t. r. má míti 40% sleva dopravného za rozličná krmiva, platnost již jen do stanic, které leží v okresích, které byly vyhlášeny za okresy nouzové a které jsou jen zlomkem oblastí, krutě postižených katastrofálním suchem.
Sucho mělo však velmi kruté ničivé účinky na pícní rostliny všeobecně. To se týká jak okresů, které nebyly zařazeny mezi nouzové oblasti, ale dosáhly státní podpory, tak v téže míre i okresů, které byly ze státní vypomoci vyloučeny. V četných těchto okresech se nedostává 70% sena a otavy a 50% slámy, což je prokázáno tím, že tyto okresy částečně již nakoupily sta vagónů slámy a sena a částečně ještě musí nakoupiti.
Sláma a seno se kupuji Mávne na Slovensku, v Maďarsku a Jugoslávii, takže se musí platiti vysoké dovozné, čímž se krmiva přes sazební slevu zdražují a nejsou v žádném poměru k cenám zvířecích a mléčných výrobků. Seno a sláma stojí přes slevu dovozného dvakrát tolik, co vloni a střední a drobni zemědělci nemohou pro vysokou cenu již vůbec kupovati jadrné krmivo.
Nařízení ministerstva železnic ze dne 14. listopadu by způsobilo, že výše uvedeným, výhody nepožívajícím okresům, které trpí velkou bídu o píci, by se zdražil vagón o 450-700 Kč podle vzdálenosti přijímací stanice.
Ohromná nouze zemědělství se tímto opatřením ministerstva železníc podstatně zhoršila, poněvadž zemědělci uhradí většinu spotřeby, hlavně sena a slámy, teprve v příštích týdnech, a kdyby při tomto opatření zůstalo, postihlo by to krutě zvláště střední a drobné zemědělce.
Toto opatření způsobilo by velké nesnáze i družstvům, která sjednala obchody a prodala rozličná krmiva zemědělcům podle dřívějších sazeb, ale ještě jich nedodala.
Podepsaní táží se tedy pana ministra železnic:
Je, pan ministr ochoten rarušiti omezení slev dovozného na rozličná krmiva, ohlášené dne 14. listopadu t. r., maje zření na ohromnou nouzi v ze-
mědělství, a naříditi, aby opět platila 40% sleva dovozného ze všech a do všech staňte, jak ji původně určilo ministerstvo železnic?
V Praze dne 2. prosince 1934.
Böhm,
Heller, Gläsel, Halke, dr. Hodina, Křemen, inž. dr. Tumlířová, Kočandrle, Haupt, Honzl, Vencl, Prokop, Köhler, Mašata, Platzer, Viereckl, Wagner, Mrskošová, Zierhut, Windirsch, dr. Zadina, inž. Žilka.
2790/III(překlad).
Interpelace
poslance F. Hellera a druhů ministrovi vnitra,
jak si četníci, okresní a zemské úřady vykládají ustanovení o ochraně zvířat.
V posledních letech se množí případy, že bezpečnostní orgány pozastavují bezpečnostní opatření zemědělců při chovu dobytka, udržovaná historickou tradicí, a udávají zemědělce okresnímu úřadu k potrestání. Zvláště se tak děje v okrese německo-jablonském.
Poněvadž 80% selského obyvatelstva tohoto okresu užívá k tahu hovězího dobytka, dávají se těžce ovladatelným a nervosním zvířatům, která se snáze plaší, tak zvaná oválová udidla, aby se tato zvířata lépe zvládla. Při těchto oválových udidlech jest část udidla ležící na nose nahrazena železnými obloukem, který se mnohdy skládá ze dvou částí, spojených závěsem.
Podle mínění četnických orgánů jest užíváni těchto udidel trestný čin proti ustanovením o ochraně zvířat, ačkoliv zemědělci nemohou bez nich ovládnouti zvířata. Táže-li se ten, komu to bylo vytčeno, jak jinak má ovládnouti zvíře bez těchto pomocných opatření, odpoví se mu pokrčením ramen.
Od státních orgánů by se mělo žádati, aby vři zákazu a zvláště při tomto zákazu uvedly také prostředky, jak by zvíře mělo býti přemoženo i bez tohoto donucovacího opatření. Domníváme se, že by se to jistě nepodařilo, neboť nerozumný tvor se dá ovládnouti právě jen násilím. Nemusí se ho užívati vždy, ale u nervosních zvířat, která se snadno plaší, jest na místě každé opatření, aby se zabránilo škodám. Zde nepomůže krčiti rameny a proto jest nesmyslné vytýkati někomu, že užívá oválového udidla při zapřahování hovězího dobytka. Právě tak by se musil zakázati kantárek nebo lomená uzda s podbradkem u celé jízdy, nosní kruhy u býků atd., rovněž pstruhy u všech jezdců. Nebo se snad vydávají
zákazy jen proti drobným sedlákům s volským potahem?
K osvětlení toho, co jsme uvedli, uvádíme typický příklad:
Zemědělec Vilém Hesche z Heřmanic č. 29, okres Německé Jablonné, vezl dne 10. března 1933 se svým volským potahem mléko do mlékárny v Markvarticích u Německého Jablonného. Poněvadž se potah v zimě zřídka dostal ze stáje, byl odpočinutý a proto náchylný ke svévoli, a mimo to se snadno mohl splašiti neobvyklým silničním hlukem a potkáváním automobilů a vlaků, užil pro potah oválného udidla, alby jed pokud možno ovládal. Při tom byl veden nejen myšlenkou na možnou hospodářskou škodu ztrátou vozu mléka, nýbrž hlavně myšlenkou na možné zranění nebo zabiti osob, zvláště děti, a na (poškození cizího majetku.
Při jízdě mu to vytkla četnická hlídka z Německého Jablonného a výnosem německo-jablonského okresního úřadu ze dne 10. listopadu 1933, č. 7587/1933 byl pro přestupek § 4 vyhlášky místodržitelství pro Čechy ze dne 31. května 1902, č. 45 z. z., podle § 12 zmíněného nařízení a podle nařízení ze dne 20. dubna 1854, č. 96 ř. z. odsouzen k pokutě 30 Kč nebo ke 3 dnům vězení.
Odvoláni do 3 dnů podané zemský úřad zamítl výnosem ze dne 1. srpna 1934, č. 22-2323 ai 1934, jelikož je prý zakázáno užívati železného oblouku čili oválného udidla.
Byl tedy tento zemědělec ještě potrestán za opatření učiněné z opatrnosti, aby zabránil škodě nebo neštěstí.
Poněvadž se podle pověstí mají provésti změny platných ustanovení k ochraně zvířat, kladou podepsaní v žáhnu a na ochranu našich zemědělců zabývajících se chovem dobytka tyto otázky a prost o brzkou odpověď:
Jest pan ministr ochoten nařízením zrušiti ustanovení ochrany zvířat, která zakazují u hovězího dobytka užívati oválných udidel?
Jest pan ministr ochoten v tomto nařízeni vysloviti, že jsou aspoň přípustná lomená oválná udidla, skládající se ze dvoudílného železného oblouku, spojeného závěsem?
Jest pan ministr ochoten, než bude toto nařízení vydáno, informovati okresní úřady a četnické stanice, že při ochranných opatřeních proti zvířatům, která mají několikrát větší motorickou sílu než člověk, dlužno nynější ustanovení o ochraně zvířat prováděti co nejliberálněji?
Jest pan ministr ochoten, než bude vydán zákon nebo nařízení o všeobecné úpravě ochrany zvířat, dáti tuto věc prozkoumati i praktickými chovateli zvířat?
V Praze dne 2. prosince 1934.
Heller
Viereckl, Gläsel, Halke, Zierhut, Windirsch, Prokop, Stunda, Křemen, Vencl, Zářecký, Jan Tůma. Honzl, Haupt, Kočandrle, dr. Zadina, dr. Hodina, Platzer, Wagner, Mašata, Böhm, Köhler.
2790/IV (preklad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov ministrovi financií
o krivdivom vymáhaní daní bernými úrady v Podkarpatskej Rusi.
Pane minister!
Berné úrady v Podkarpatskej Rusi pri prevádzaní daňových exekúcií zabavujú i movité predmety, ktoré sú podľa zákona sprostené zabavenia. Toto jednanie je nesprávne a nezákonné, lebo ku sprostému zo zabavenia treba prizerať z úradnej povinnosti a nie v dôsledku upozornenia strany exekvovanej. Oslobodenie od zabavenia znamená nezabaviteľnosť. Zabavenie predmetov, ktoré sú zabavenia sprostené, je zmätočné a neplatné a tedy na základe takéhoto zabavenia nemôže byť konaná dražba. Sprostenie od zabavenia nie je výhodou, ktorá musí byť uplatňovaná podaním námietky a rozkladu, ale je skutkovou okolnosťou, ku ktorej treba prihliadať z úradnej povinnosti.
Berné úrady v Podkarpatskej Rusi dávajú vykonávať hromadné hypotekárne zápisy cieľom zaistenia daňových nedoplatkov. Žiadosti o zápis sú podávané bez právneho zastúpenia berných úradov, ačkolvek k hypotekárnym zápisom na nemovitosti vyžaduje sa príslušná žiadosť finančnej prokuratúry a právneho zástupcu zemského úradu.
Je tedy očividné, že jednanie berných úradov je v obidvoch prípadoch nesprávne, a preto s úctou tážeme sa pána ministra financií:
Či ste ochotný dať berným úradom v Podkarpatskej Rusi pokyny, aby ony nezabavovaly pri výkone exekúcie predmety sprostené zabavenia,
a aby žiadosti o hypotekárne zápisy podávaly za použitia právneho zastúpenia?
V Prahe, v decembri 1934.
Hokky,
dr. Törköly, dr. Szüllö, dr. Holota, Prause, Fedor, Eckert, Szentiványi, Stenzl, Nitsch, Krumpe, Dobránsky, Grelf, Bobek, dr. Petersilka, dr. Jabloniczky, Fritscher, dr. Luschka, Kunz, Zajíček, Scharnagl, dr. Mayr-Harting, Oehlinger.
2790/V (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov ministrovi školstva a národnej osvety
o zavedení povinného vyučovania jazyku nemeckému na miesto jazyka francúzskeho v stredných školách maďarských.
Pane minister!
Pred niekoľko rokmi bol v stredných školách maďarských na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, - ač rodičia proti tomu živo protestovali, zavedený ako povinný predmet jazyk francúzsky na miesto jazyka nemeckého.
Jazyk francúzsky je jazykom diplomacie, avšak jazykom praktického života vedľa jazyka materinského a jazyka štátneho môže byť len jazyk nemecký. Pre absolventa strednej školy je znalosť nemeckého jazyka každodenným chlebom. Ale štúdium jazyka nemeckého vyžaduje si priamo okolnosť, že je on materinským jazykom takmer 4 miliónov obyvateľov republiky a prostredkovacím jazykom medzi obyvateľmi republiky, vo veľa prípadoch medzi občanmi maďarskými a občanmi inej národnosti.
Praktická dôležitosť štúdia jazyka nemeckého je charakterizovaná i tým, že na pr. v českých stredných školách v Podkarpatskej Rusi je vyučovanie jazyku nemeckému zavedené ako predmet povinný.
Na základe toho s úctou tážeme sa pána ministra:
Či ste ochotný učiniť súrne opatrenie, aby na všetkých školách v republike s vyučovacím jazykom maďarským zavedené bolo na miesto jazyka francúzskeho povinné vyučovanie jazyku nemeckému a to tak, aby v prvom vyučovacom kurze jazyka nemeckého ihneď bolo zavedené vyučovanie povinné a aby v ostatných triedach bola postupne pripravovaná cesta pre jazyk nemecký tak, aby v budúcom školskom roku mohlo byť zavedené povinné vyučovanie tomuto jazyku i v triedach ostatných.
V Prahe, v decembri 1934.
Hokky,
Oehlinger, Bobek, dr. Holota, dr. Mayr-Harting,
Scharnagl, Zajiček, Fritscher, dr. Petersilka, Kunz,
Krumpe, Nitsch, dr. Törköly, Fedor, dr. Szüllö,
Greif, dr. Jabloniczky, dr. Luschka, Prause,
Stenzl, Eckert, Dobránsky, Szentiványi,
2790/VI (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Szüllö a druhov ministrovi financií
o šikanoznej výzve, ktorú zaslala berná správa Bratislava-mesto všetkým kultúrnym, spoločenským a telovýchovným spolkom.
Pane minister!
Berná správa Bratislava-mesto zaslala v novembri t. r. všetkým kultúrnym, spoločenským a telovýchovným spolkom v Bratislave túto výzvu:
»Berná správa Bratislava mesto. Číslo 39. 000/ vúp. 1934. V Bratislave, dňa 16. XI. 1934. Pán .........ako predseda, Bratislava.
K vôli posúdeniu právneho postavenia Vášho spolku s hľadiska priamych daní zveme Vás, aby ste do 15 dní po doručení tejto výzvy sem predložili:
1. jednací poriadok a stanovy platné v r. 1927 až 1933,
2. schválené účtované uzávierky za r. 1927 až 1933,
3. zápisnice valných shromaždení alebo iného orgánu o schválení účtovaných uzávierok za r. 1927 až 1933,
4. soznam členov Vášho výboru a revízorov s udaním ich hlavného zamestnania, bydlišťa a ich funkcie vo výbore,
5. ciferný prehľad, sostavený podľa jednotlivých ročníkov o tom, že z akých príjmov (udať príjmové pramene) pozostával Váš hrubý príjem za r. 1927 až 1933,
6. vyjadrenie o tom, že ktorý orgán sostavuje a schvaľuje účtované uzávierky a rozpočet,
7. prehlásenie, jakú činnosť ste prevádzali v uvedených rokoch.
Ak nevyhoviete tejto výzve včas a dostatočne, bude pánu predsedovi spolku uložená poriadková pokuta per 500 Kč, slovom: päťsto korún (§ 201 zák. č. 76/1927 Sb. z. a n. ).
Proti tejto výzve niet odvolania.
Prednosta úradu
vládny radca:
Novotný v. r. «
Proti tejto výžive možno činiť námietky v prvom rade preto, lebo bez citácie zákona alebo nariadenia a len s nejasným odôvodnením, že vraj »k vôli posúdeniu právneho postavenia Vášho spolku s hľadiska priamych daní« ukladá predsedom spolkov prihlasovaciu povinnosť, jejž plnenie znamená važné zasahovanie finančného úradu do
vnútorného života spolkov. To už samo o sebe je flagrantným porušením práva spolkového a spolkovej slobody. Keby sa táto prax ustálila, tu by sa bez toho už hypertrofická moc finančných úradov stala nakoniec diktatorickou, proti čomu musíme protestovať už v záujme ohroženej demokracie.
Je zaiste charakteristickým, že kým požadovanie údajov nemôže berná správa zákonnými predpisy odôvodniť, dotiaľ ku stíhaniu eventuálneho opomenutia ihneď nájde paragrafmi obrnenú sankciu, čo právom vzbudzuje domnenku, že len táto sankcia je podstatná, kdežto ostatný obsah výzvy nie.
V druhom rade musíme vytýkať 15dennú lehotu, vymedzenú k prihláseniu údajov. Táto lehota je totiž príliš krátka, aby v nej mohly požadované údaje presne byť sostavené. A to bude mat vážne následky, lebo výzva hrozí predsedovi spolku, že nevyhovie-li výzve do 15 dni a nedá uspokojujúcu odpoveď, bude trestaný poriadkovou pokutou 500 Kč. Tento trest je opravdu drakonický, a je naprosto nepochopiteľné, že finančný úrad tak brutálne útočí na spolky, činné podľa stanov úradne schválených, ač policia má možnosti každý krok týchto spolkov kontrolovať a tohoto svojho kontrolného práva tiež plne užíva. Táto výzva je dôkazom, že tunajšie finančné úrady, zaslepené svojou všemohúcnosťou, neostýchajú sa žiadnej hrozby, čím však v konečnom výsledku škodia priamo finančnej správe, nepriamo však štátnej moci, lebo takáto bryskná výzva policajnej povahy vyvoláva v širokých vrstvách nekľud a nespokojnosť.
Táto hromadne vydaná výzva konečne mylne vykladá a aplikuje § 68 zákona č. 76/1920, na základe ktorého môže zvláštna výdelková daň vyrubovaná byt podnikom povinným verejne účtovať. Za takéto podniky totiž žiadnym spôsobom nemôžu byť považované spolky kultúrné, spoločenské a športové, ako to vysvitá z ich stanov úradne schválených a z ich stále kontrolovanej činnosti, na čo však, ako sa zdá, berná správa v Bratislave neberie zreteľ. V dôsledku toho má výzva povahu, ako keby chcela šikanovať zvlášte spolky maďarské a nemecké, ktoré bez toho už zápasia s veľkými nesnádzami, a ako keby chcela ochromiť ich činnosť, prevádzanú v záujme verejnom.
Keďže hrozí nebezpečenstvo, že po príklade výzvy bratislavskej budú podobnými výzvami šikanované rôzne spolky v celej zemi, pokladáme za potrebne, aby sa tomu predišlo, aby výzva nestala sa precedentom a vec bola daná do správneho poriadku.
A preto sa tážeme pána ministra financií:
1. Či ste ochotný ihneď zakročiť, aby berná správa v Bratislave bez odkladu odvolala svoju škodlivú výzvu?
2. Či ste ochotný dať vysvetlenie o zákonnom podklade tejto výzvy a k plneniu prihláškovej povinnosti vymedziť lehotu, ktorá by umožnila,
aby patričné spolky mohly výzve presne vyhoveľ, a či ste ochotný zakročiť tiež v tom smere, aby spolky, v dôsledku tejto výzvy neboly postihnuté dlhým procesom známych berných sekatúr?
3. Konečne či ste ochotný učiniť opatrenie, aby podriadené Vám úrady takéto šikanozné výživy nabudúce nevydávaly a venovaly pozornosť vyšším duchovným a mravným záujmom, v ichž službách sú kultúrne, spoločenské a športové spolky postavené?
V Prahe, v decembri 1934.
Dr. Szüllö,
Nitsch, Bobek, dr. Törköly, dr. Holota, Fritscher, dr. Petersilka, Krumpe, dr. Jabloniczky, Scharnagl, Oehlinger, Fedor, Greif, dr. Mayr-Harting, Kunz, Zajíček, dr. Luschka, Prause, Eckert, Stenzl, Szeativányi, Dobránsky, Hokky.
2790/VII (preklad).
Interpelácia
poslanca dra Süllö a druhov ministrovi vnútra
o plakátoch, vydaných a rozširovaných v Humennom na úkor maďarskej menšiny.
Pane minister vnútra!
V obci Humennom na Slovensku bol uverejnený na uliciach a námestiach slovensky písaný plakát, datovaný z 29. júna 1934, tohoto textu:
Občania!
Šestnásty rok už požívame samostatnosti v oslobodenej vlasti. Napriek tomu ešte i dnes najdú sa u nás ľudia, ktorí by nás chceli videť tam, kde sme boli pred 20 rokmi. Za každú cenu sa snažia, aby pre svoje politické a nám nepriateľské ciele získali nielen občanov loyálnych, ale
i rýdze slovenské obyvateľstvo v našom malom meste.
V týchto svojich snahách sú podporovaní niektorými našimi spoluobčany, ktorí vyzývavých maďarčením na ulici, v kaviarni a vôbec v celom verejnom živote nás priamo urážajú.
Nuže, to ďalej trpieť nebudeme! A preto obraciame sa v prvom rade na vás, občania. Nedajte sa zavádzať sľubami, ale zachovajte vernosť k našej vlasti!
Slováci, svoj k svojmu!
Nekupujte od ľudí, ktorým je slovenská reč a kultúra cudzou, ktorí sú nadšení pre jazyk maďarský, nechoďte na právnu poradu k advoká-
tom, ktorí hovoria slovensky len u súdu, nedajte sa liečiť lekármi, ktorým je váš jazyk nesympatický.
Komu predtým jazyk slovenský bol len pre kuchýň a pre sedliaka, ten nech netúži po halieroch Slovákov.
Kto v rýdze slovenskom kraji sympatizuje s Maďarmi verejne, ten je naším zjavným nepriateľom a tomu prejavujme našu antipatiu.
Dosť už bolo ústupnosti.
Kto nie je s nami, je proti nám!
Bojkot, ktorý dnes vyhlasujeme, nevzťahuje sa na rodných Maďarov, ktorí sú loyálnymi štátnymi občany.
A zdôrazňujeme naše upozornenie, že nabudúce budeme pozorne sledovať každý provokatívny maďarizačný prejav a v takýchto prípadoch zakročíme veľmi energicky.
Treba zdolať každú prekážku, ktorá zabraňuje víťaznému postupu jazyka slovenského stoj čo stoj!
Slováci do boja - za tú našu slovenčinu!
V Humennom, dňa 29. júna. 1934.
Národné a kultúrne spolky v Humennom. «
Nie je prvým prípadom zvlášte na východnom Slovensku, že rôzne nacionalistické organizácie a spolky dajú sa strhnúť k protimaďarským akciám a prejavom. Účelom týchto akcií je zrejme to, aby maďarské obyvateľstvo bolo zastrašené, aby maďarské slovo uniklo a aby pestovanie maďarskej kultúry bolo znemožnené.
Maďarská menšina nemá, ani nemôže mať námietky proti národnej práci československých národných spolkov dotiaľ, kým ona nesmeruje proti Maďarom. Proti takýmto brutálnym útokom a akciám musíme však protestovať, lebo tieto narušujú nielen práva ľudské, ale narušujú i medzinárodné dohody a zákonné ustanovenia, ktoré sú tu na ochranu kultúrnych a jazykových práv menšín.
Článok 7 hlavy 1. medzinárodnej smluvy, sjednanej v Saint-Germain en Laye, Jasne vyslovuje: »Ani jediný štátny občan československý nemôže byť obmedzovaný v užívaní ktoréhokoľvek jazyka v súkromných či obchodných stykoch, v živote náboženskom, na poli publikácií tlačou alebo vo verejných shromaždeniach. «
V článku l hlavy I. tejto smluvy sa Československo zaviazalo, že žiaden zákon, nariadenie, alebo úradné ustanovenie nebude sa protiviť týmto ustanoveniam a že voči ním nebude žiaden zákon, nariadenie alebo úradné ustanovenie účinným. «
Odstavec 3. § u 128 hlavy 6. ústavného zákona československého znie: »Štátni občania republiky Československej môžu v obchodných a súkromných stykoch, vo veciach týkajúcich sa náboženstva, v tlači alebo vo verejných shromaždeniach užívať ktoréhoľkoľvek jazyka v rámci všeobecných zákonov. «
Politickí a verejní representanti republiky vo svojich prejavoch, platiacich pre cudzinu, a vo svojich tlačivách vyličujú ružovými farbami situáciu menšín. Tak i pán minister zahraničia pri každej príležitosti hlása, že v Československu majú menšiny viac práv, než koľko by im patrilo, a dr. Jan Auerhan vo svojom pre cudzinu napísanom diele: Jazykové menšiny v Evropě (v Prahe r. 1924) tvrdí v hlave 5.: »V územiach, kde žijú menšiny, - i keď nedosahujú 20%, - môžu voľne používať jednojazyčných nápisov a takéto skutočne i vyvešujú. «
Musíme tedy vyzvať pozornosť pána ministra na to, že i tento prípad odporuje tomu a vyvracia to, čo odpovední štátnici vyznávajú v cudzine, lebo je zrejmé, že československé nacionalistické spolky, ktoré vo svojej činnosti sú zväčša podporované z prostriedkov verejných a ichž členovia a vedúci sú zväčša úradné osobnosti, teroristicky vystupujú proti tým, ktorí v živote súkromnom užívajú jazyka maďarského, čítajú knihy a časopisy maďarské, navštevujú maďarské bohoslužby a maďarské ochotnícke predstavenia a ľudové prednášky. Tu môžeme uviesť konkrétne prípady bezpočtu. Plakát uverejnený v Humennom je namierený proti tým, ktorí mluvia maďarsky, vychovaní boli v kultúre maďarskej a ani dnes to nezapierajú. Táto hrozba platí v prvom rade kresťanskému a židovskému občianstvu v Humennom.
V tejto obci je bez pochyby maďarská menšina, lebo keby jej tam nebolo, tu by neboli túto výzvu uverejnili, ktorá hrozbami a terorom chcela by Maďarov umlčať. Nehladiac na to, že sloboda jazyka je najsvätejším právom každého, ale toto voľné užívanie jazyka je v Československu každému zabezpečené i citovanými základnými zákony.
Tieto nacionalistické spolky tedy dopustily sa zrejme porušenia práva proti maďarskej jazykovej menšine, a proti tým, čo tejto výzve neučinia zadosť, vyhlasujú spoločenský a hospodársky bojkot a vyhražujú im udaním u úradov.
Tážeme sa pána ministra:
1. Či viete, pane minister, o tom, že kultúrne a spoločenské organizácie československé v Humennom a v iných mestách východného Slovenska (v Prešove, Michalovciach atď. ) užívajú teroristických metód oproti maďarskej jazykovej menšine, čo sa protiví ustanoveniam mierovej smluvy a ústavného zákona?
2. Či ste ochotný dať pokyny administratívnym úradom, aby takýmto výstrelkom nabudúce zabránily a zabezpečily maďarským jazykovým menšinám jazykovú slobodu i v miestach, kde obyvateľstvo maďarské nedosahuje 20%, keďže je to jazykovými menšinám zaručené základnými zákony?
3. Či ste ochotný v dohode s pánom ministrom spravedlnosti zakročiť, aby proti poriadateľom takýchto poburujúcich akcii bolo zavedené trestné pokračovanie pre podnecovanie k nepriateľským
činom proti jednej časti obyvateľstva vo smysle § 14, čís. 2. zákona č. 50/1923 na ochranu republiky?
V Prahe, v decembri 1934.
Dr. Szüllö,
dr. Jabloniczky, dr. Törköly, dr. Mayr-Harting, Scharnagl, dr. Petersilka, dr. Holota, Fedor, Zajiček, Hokky, Krumpe, dr. Luschka, Fritscher, Dobránsky, Oehlinger, Bobek, Greif, Nitsch, Stenzl, Kunz, Prause, Szentiványi, Eckert.
2790/VIII (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Szüllö a druhov celej vláde
vo veci zrušenia škodlivého vládneho dozoru nad rím. kat. cirkevnými statky na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.
V mesiaci marci 1931 podali sme interpeláciu (tisk 1017/XII) o vládnom dozore nad užívaním rím. kat. cirkevných statkov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. V tejto interpelácii požadovali sme odvolanie nariadenia ministra vnútra zo dňa 30. januára 1930, č. 45, 168/29, ktorým sa ukladá pozemnoknižným úradom, aby zápisy o zcudzení alebo zaťažení statkov cirkvi rímskokatolíckej vykonávaly len, ak sú schválené vládou. Dovolávali sme sa, že vládne nariadenie možno vydať iba y rámci platných zákonov alebo cieľom ich prevádzania a že v býv. uhorskom území niet zákona, o ktorý by sa toto nariadenie v horeuvedenej veci mohlo opierať, keďže vrchné patronátne právo uhorského kráľa nebolo právom štátnym, ale právom osobným.
Toto právo dnes v územiach, patriacich k republike Československej, zaniklo a toto právo mohlo by vládou československou ako právnym nástupcom práv panovníkových vykonávané byť len s výslovným svolením rím. kat. cirkvi. Tohoto svolenia však vláda dosiaľ nenadobudla. Krivdivé je oné nariadenie však i preto, lebo ono, porušujúc zásadu demokratickej rovnosti, podrobuje katolickú cirkev naprosto bez dôvodu reštrikcii, ktorej oproti iným vierovyznaniam nepoužíva.
Pán predseda vlády v odpovedi, danej v mene vlády dňa 23. apríla 1964, odmieta naše námietky a prehlasuje, že dotyčné nariadenie je i s hľadiska katolickej cirkvi výhodné, lebo ono uvádza poriadok do pomerov majetkových. Naše právne dôkazy naprosto odmieta a tvrdí, že