Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období.
11. zasedání.
2752.
Interpelace:
I. posl. Vallo, Steinera, Kubača a súdr. min. národnej obrany pre ztýranie vojína nováčka Juraja Bologa desiatnikom Müllerom a četárom Pinčákom u dělostřeleckého oddielu 2. horsketj brigády v Kežmarku,
II. posl. Hokkyho a druhov min. zemedetetva o neklíčivom osivě rozdelenom v okrese sevlušskom,
III. posl. Hokkyho a druhov predsedovi vlády vo veci memoranda, podaného obyvatelstvům okresu sevlašského v mesiaci októbri 1928 pre pripojenie obcí Výloku, Tisakeresta a Šalanky k inému okresu,
IV. posl. Hokkyho a druhov min. financií o nesprávnom jednání berných úradov v Podkarpatskej Rusi pri vymáhaní daní,
V. posl. Tomáška, Biňovce, Koudelky, Kučery, inž. Nečase a soudr. min. zemědělství ve věci nutné reformy zemědělských rad a provedení voleb do těchto korporací podle moderního volebního řádu,
VI. posl. dra Hajná a druhů min. školství a národní osvěty o schváleni «Slohové čítanky« sestavené dr. Jiřím Hallerem,
VII. posl. Stejskala, Hynka a druhů min. sociální péče a vnitra o obcházení zákona o prodlouženi platnosti kolektivních smluv a zneužívají četnictva při mzdovém sporu strojmistrů u fy V. Kremlička a syn v Horní Nové Vsi u Lázní Bělohradu,
VIII. posl. Polívku, Hrušovského, Bazalu a druhov min. školstva a národnej osvěty a min. financií vo veci naliehavých požiadaviek asistentov a sekundárov lékarskej fakulty university Komenského v Bratislavě,
IX. posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. školstva a národnej osvěty a min. vnútra vo veci provokatívneho chovania študentov súkromného gymnasia sv. Františka v Malackách pri oslavách štátného sviatku 28. októbra,
X. posl. Suroviaka a druhov min. železnic vo veci interpretácie výnosu min. železnic č. 6969 z r.. 1933 o zapačítavaní služobnej doby prezenčníkom,
XI. posl. inž. dr. Touška, Vávry a druhů min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy a sociální péče o vydávání léků nemocenskými pojišťovnami.
2752/I.
2752/II (překlad).
Interpelácia
poslancov Vallo, Steinera, Kubača a súdruhov
ministrovi národnej obrany
pre ztýranie vojína novácka Juraja Bologa
desiatnikom Müllerom a četárom Pinčá-
kom u delostreleckého oddielu 2. horskej
brigády v Kežmarku.
Pri nastúpeniu tohoročnej prezenčnej služby nováčkov narukoval k delostreleckému oddielu v Kežmarku i Juraj Bolog (Zakarpatsko); dľa výpovedi jeho kamarádov z rodnej obci tento vojín je duševne chorý. Následkom tejto choroby nechopal tak rýchle povely a pokyny nadriadených.
Dňa 9. októbra 1934 na cvičeniu, keď sa menovaný nováček pri cvičeniu choval neobratne, zavolal ho desiatnik Müller na stranu a tam viackrát uderil do tváre tak silne, že upadnul. Na pomoc prišiel ešte četár Pinčák, i ten niekolkrát uderil a kopnul Baloga.
Vojíni, pohoršení nad týmto postupom, vyniesli vec medzi civilné obyvatelstvo v Kežmarku, čo vzbudilo veliký rozruch.
O udalosti mal vedomosť jak pán výkonný rotmister, tak aj nadporučík Vacek a velitel oddielu kapitán Brauner. Tento si dal po udalosti zavolať poddôstojníkov aj menovaných, ktorí ztýrali Bologa a nakázal im, aby bez ohladu, ktorý vojín to je, keď nekoná rýchle a správne pokyny, bolo mu dané na zrozumenie, »že je voják«.
Pán nadporučík Vacek si dal zavolať vojínov a dal im »poučenie«, že keď by bolo vyšetrovanie z veci novácka Bologa, aby povedali, že menovaný sám upadnul a poranil sa »dotlukl«. A menovaného vojína dal odviesť do nemocnice do Spišskej Novej Vsi.
Pýtame sa pána ministra národnej obrany:
1. Jaké kroky hodlá učiniť, aby sa podobne surové s vojíny nenakladalo?
2. Je ochotný pán minister nariadiť vyšetrenie veci a vinníkov jak menovaných poddôstojníkov, ktorí vojína ztýrali, tak i dôstojníkov, ktorí o veci mali vedomosť vziať na zodpovednosť?
3. Je ochotný pán minister menovaných vinníkov exemplárne potrestať?
V Prahe, dňa 30. októbra 1934.
Vallo, Steiner, Kubač,
Hadek, Štourač, Török, Krehan, Valášková, Juran,
Höhnel, Novotný, Dvořák, K. Procházka, Śliwka,
J. Svoboda, Bílek, Russ, Tyll, Čižinská, Babel,
Kliment.
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov ministrovi zemedelstva
o neklíčivom osive rozdelenom v okrese
sevľjušskom.
Pane minister!
Úroda zrnových plodín v okrese sevľušskom bola katastrofálne planá v dôsledku ničivého sucha zavládnuvšieho tom v lete minulom. Zemedelci nezískali z núdznej úrody ani dostatočného ani vhodného osiva. Aby zaistená bola kontinuita produkcie, úrady zásobovaly osivom núdznych gazdov okresu sevľušského. Pridelené osivo však nevykazovalo vhodnej kvality a postrádalo klíčivosti. Zasiate osivo nesišlo, nevyklíčilo, tak že na orných pôdach okresu sevľušského obilie napriek pokročilej dobe podzimnej nezazelenalo. Neklíčivé osivo spôsobilo škodu nielen gazdom, ale spôsobilo
i stratu národohospodársku, lebo výnos význačného obilného kraja na budúci podzim bude sa rovnať nule. Odpovednosť za škody spôsobené špatným osivom spadá na orgány podliehajúce dozoru ministerstva zemedelstva, a preto s úctou tážeme sa pána ministra zemedelstva:
1. Či ste ochotný učiniť opatrenie, aby boli pohnaní k zodpovednosti činitelia, ktorí sú zodpovední za prídel špatného osiva?
2. Či ste ochotný učiniť opatrenie strán náhrady škôd, a to tým väčšmi, lebo to je už druhý prípad v Podkarpatskej Rusi, kde v priebehu úradnej akcie prideľuje sa plané osivo zamedelcom stiesneným pomery?
V Prahe, v mesiaci októbri 1934,
Hokky,
Dobránsky, dr. Törköly, Nitsch, Oehlinger, Bobek,
Scharnagl, Zajíček, Fedor, Szentiványi, dr. Szüllö,
dr. Holota, Greif, dr. Petersilka, dr. Jabloniczky,
Fritscher, Krumpe, Kunz, dr. Mayr-Harting,
dr. Luschka, Stenzl, Eckert, Prause.
2752/III (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov predsedovi vlády
vo veci memoranda podaného obyvateľstvom okresu sevľušského v mesiaci októbri 1928 pre pripojenie obci Výtoku, Tisakeresturu a Šalanky k inému okresu.
Pane predseda vlády!
Obyvateľstvo okresu sevľušského žiadalo v memorande, podanom v októbri 1928, vo výročí desaťročného trvania republiky, aby obce Výlok, Tisakerestur a Šalanky, ktoré boly odlúčené od okresu Sevľušského, ponecháme boly v okrese sevľušskom. Tieto tri obce patrily po mnohá století k prastarej župe ugošskej, po štátnom prevrate však podliehaly najprv županu ugošskému a neskoršie okresu sevľušskému. Životné pomery, hospodárske konexe, cirkevné a kultúrne centrá obyvateľstva týchto troch obcí vytváraly sa behom historického vývoja v Sevľuši. Toto mesto bolo ústredím obyvateľov malej župy ugošskej, verných ku svojím tradíciám. Spolunažívanie po dobu staletí vytvorilo akúsi spoločnú duchovnosť v ľudu tohoto kraja, v ktorej splynuli v jedno bez rozdielu národnosti. Dané prírodné pomery, jednotnosť ľudových zvykov a tvoriace duchovná sila spoločného prostredia vytvorili i v tomto území jednotné psyche. Obyvatelia tohoto územia tvorili jedinú velikú rodinu, v ktorej boli spojení krevnými sväzky príbuzenskými.
Tieto historické a prírodné sväzky boly roztržené tým opatrením vlád. nariadenia č. 93/1928 Sb. z. a n., vydaného na základe zákona č. 125 /1927 Sb. z. a n., ktorým obce Výlok a Tisakerestur boly pripojené k okresu berehovskému a obec Šalanky k okresu iršavskému. Toto odlúčenie bolestne sa dotýkalo obyvateľov zmienených obci a spôsobilo citeľnú stratu hospodárskemu životu okresu sevľušského, pri tom však vyvolalo opravdové chaotické pomery vo štátnej správe týchto odlúčených obcí. Tak na pr.: Okresný súd a pozemnoknižný úrad obce Šalanky, pripojenej k okresu iršavskému, sú v Sevľuši. Berná správa a katastrálny úrad tejto obce sú v Mukačeve. Jej okresný úrad v Iršave, jej krajský súd v Berehove, finančné riaditeľstvo však v Užhorode. Ráčte si predstaviť situáciu obyvateľstva tejto obce, keď obyvatelia musia svoje úrady vyhľadávať v piatich obciach, a to zväčša pešky.
Nie o veľa výhodnejšia je situácia obcí Výloku a Tisakeresturu, ač nie je tak ťažká, ako situácia obce Šalanky.
Už šesť rokov trpia tieto tri obce pod torturami spojenými s odlúčením od svojich pôvodných okresov a vláda do dnešného dňa neučinila žiad-
neho opatrenia a neprejavuje voči nim žiadneho porozumenia.
A preto tážeme sa pána predsedu vlády:
1. Či ste ochotný uvážiť priania obsažené vo zmienenom memorande, ktoré predložili vláde obyvatelia odlúčených obcí a okres sevľušský?
2. Či ste ochotný pripojiť obce Výlok, Tisakerestur a Šalanky k pôvodným okresom a tým učiniť opatrenie, ktoré by všeobecne uspokojovalo?
V Prahe, v mesiaci októbri 1934.
Hokky,
dr. Jabloniczky, Nitsch, Szentiványi, dr. Holota, Bobek, Oehlinger, Schanugl, dr. Luschka, Kunz, dr. Petersilka, Greif, dr. Törköly, dr. Szüllö, Fedor, Dobránsky, Krumpe, dr. Mayr-Harting, Zajíček, Fritscher, Stenzl, Eckert, Prause.
2752/IV (překlad).
Interpelácia
poslanca Hokkyho a druhov ministrovi financií
o nesprávnom jednaní berných úradov v Podkarpatskej Rusi pri vymáhaní dani.
Pane minister!
Berné úrady v Podkarpatskej Rusi pri vykonávaní berných exekúcií uplatňujú ako pravidlo odobieranie a uschovávanie movitostí, ač podľa zákonných ustanovení možno záboru použiť len výnimočne v prípade, ak je tu vzhľadom na osobu poplatníka obava, že zabavené movitosti neboly by u poplatníka v istote. Berné úrady v Podkarpatskej Rusi zhusta používajú vykľudzovanie bytov a obchodov, čím spôsobujú veľa zbytočných útrat stranám a mimo toho i škody, lebo rozbiteľné movitosti stanú sa pri prevoze zväčša neupotrebiteľné.
Zabavovanie movitostí a sopisovaníe exekučných protokolov deje sa pri vymáhaní tak, že o tom exekvovaná strana nemá ani vedomosti. Úrady neupovedomujú o zabavení nikoho, ani stranu exekvovanú, ani prenajímateľa, ani obecné predstavenstvo. Živý dobytok je po dobu celých rokov zabavený tak, že prvé zabavenie sa občas opakuje a dobytok sa niekoľkokrát nadbytočné zabavuje.
Kúpnu cenu získanú v exekúcii ponechávajú si berné úrady celú u seba a pripisujú k dobru exekvovaného, ač berné úrady maly by kupnú cenu deponovať u súdu, lebo veď na odpredaných movitostiach môže viaznuť tiež exekučné záložné právo inej osoby.
Berné úrady so záľubou uvaľujú sekvestráciu na úžitky z nemovitostí y dobe skľudzní, t. j. v dobe, kedy náklady a riziko nehrajú už žiadnu rolu. Hotovú úrodu, resp. jej výnos zaberajú berné úrady výlučne pre seba a používajú k umorovaniu daňových nedoplatkov, ačkoľvek k produkcii úrody sa veľakrát používa prostriedkov nadobudnutých úverom. Výnos zabavených plodín mal by slúžiť k výplate pracovných miezd a vo veľa prípadoch ku vráteniu kapitálu osobám tretím. I tu by mal byť výnos sekvestrovaných nemovitostí deponovaný u súdu.
Nesprávne si počínajú berné úrady v Podkarpatskej Rusi, jestliže zabavujú dôchodok činžový sekvestračnými príkazy na platy, zaslanými nájomníkom. Činža domová totiž pred svojou splatnosťou nie je nemovitosťou, lež príslušenstvom nemovitosti, a práve preto, iba sekvestráciou užitkov nemovitosti môže byť činža sekvestrovaná.
Záložnoprávné intabulácie, vzťahujúce sa na nemovitosti, dávajú vykonávať berné úrady v Podkarpatskej Rusi bez použitia právneho zastúpenia, ač ku záložnoprávnym intabuláciám musia podávať právní zástupcovia finančnej prokuratúry a zemského úradu príslušné žiadosti u súdu.
S úctou tážeme sa pána ministra:
Či ste ochotný vypočítané krivdy sanovať a pôsobiť k tomu, aby berné úrady Podkarpatskej Rusi postupovaly pri vymáhaní daňových nedoplatkov so zachovávaním zákonných predpisov, aby i tým podporovaly konsolidačný proces tiež vládou za dôležitý prehlásený, a zveľaďovaly tiež u štátnych funkcionárov úctu k daňovej morálke, lebo zmienenými nekorektnosťami práve tieto úrady ju snižujú?
V Prahe, v mesiaci októbri 1984.
Hokky,
Dobránsky, dr. Holota, Bobek, Oehlinger, Greif, dr. Petersilka, Szentiványi, Fedor. dr. Mayr-Harting, dr. Jabloniczky, Krumpe, Zajíček, dr. Szüllö, dr. Törköly, Nitsch, Scharnagl, Kunz, Fritscher, dr. Luschka, Stenzl, Eckert, Prause.
2752/ V.
Interpelace
poslanců Fr. Tomáška, Fr. Biňovce,
I. Koudelky, J. Kučery, inž. J. Nečase
a soudruhů
ministru zemědělství
ve věci nutné reformy zemědělských rad a provedení voleb do těchto korporací podle moderního volebního řádu.
Zemědělské rady jsou veřejnoprávními korporacemi zemskými pro obstarávání důležitých
zájmů zemědělské výroby a zemědělců. Jejich kompetence byla rozšiřována i zákonodárstvím naši republiky a jsou zejména oprávněny k správě nouzových fondů ku podpoře zemědělců, postižených živelními pohromami.
Zemědělské rady jsou však ustaveny způsobem zcela nedemokratickým, podle starých volebních řádů neodpovídajících ani zájmům zemědělství ani primitivním pojmům volební spravedlnosti. V Čechách na př. volí se delegáti zemědělské rady pro zesni českou podle volebního řádu vydaného č. k. místodržitelstvím v r. 1893.
Ve správě zemědělských rad uplatňuje se velký a největší zemědělský majetek a je naprosto potlačen drobný majetek zemědělský a zájmy drobných a středních zemědělců. Politika zemědělských rad je proto sledována s nedůvěrou největší části zemědělců, nenalézajíc žádoucího uplatnění a podpory v těchto kruzích. Již dávno před válkou byla pociťována nedostatečnost zájmového zastoupení zemědělství formou zemědělských rad a bylo usilováno o vhodnou reformu. Potřeba této reformy stala se zvláště palčivou v nových poměrech, jež nastaly zřízením republiky Československé a zejména provedením pozemkové reformy, která podstatně přesunula těžiště zemědělství směrem k drobnému zemědělci. I zájem zemědělství, i prostá zásada spravedlnosti žádaly dávno, aby bylo hnuto se zastaralou instituci zemědělských rad.
Tento požadavek nachází zvláštní naléhavosti v této době velkých zásadních reforem v zemědělské výrobě a v hospodářství zemědělskými produkty. Po zřízení obilního monopolu projevuje se úsilí o plánování v zemědělské výrobě, v kterýchžto existenčních otázkách zemědělské rady budou míti příslušné slovo.
Potřeba reformy zemědělských rad byla uznána i v naší republice mnohokráte. Vláda předložila sněmovně svůj návrh zákona ze dne 4. července 1921 o zemědělských společenstvech a zemědělských komorách. Odůvodňovala tento svůj návrh poukazem na to, že je třeba vybudovati pevnou jednotnou organisaci příslušníků stavu zemědělského na podkladě závazného Členství, ježto pouhé organisace spolkové, na kterých zemědělské rady ve svém ústrojí spočívají a o něž se ve své činností opírají, přes svou početnost představují a zastupují jen nepatrný zlomek všech příslušníků stavu zemědělského. Tento úsudek o nynějších zemědělských radách, obsažený ve vládním návrhu, podepsal tehdejší ministr zemědělství, profesor dr. Brdlík.
Dodnes však se vláda nepostarala, aby tento její návrh zákona na reformu zákona o zemědělských radách byl projednán. Požadavek reformy zemědělských rad byl součástí vládního programu četných vlád naší republiky, avšak dosud nebyl splněn.
Naopak v r. 1927 byly vypsány a provedeny volby do zemědělských rad podle zastaralých volebních řádů, od té doby pak nebylo hnuto ani s reformou zemědělských rad, ani s reformou jejich volebních řádů. Je to tím podivnější, ježto
v odpovědi ministra zemědělství na interpelaci poslancu J. Koudelky a soudruhů o volbách delegátů zemědělských rad v Čechách a na Moravě, ze dne 6. září 1927, přislíbil ministr zemědělství provedení slíbené reformy zemědělských rad a ujistil, že bude co nejdříve připravena. Od té doby uplynulo zatím nových 7 roků a v slíbené reformě zemědělských rad nebylo učiněno ničeho.
Podepsaní se proto táží:
1. Jsou panu ministru zemědělství známy tyto poměry v zemědělských radách?
2. Jaké jsou důvody otálení ministerstva zemědělství s provedením reformy zemědělských rad a demokratického volebního řádu do těchto institucí?
3. Je pan ministr zemědělství ochoten zasaditi se s největší rozhodností a celým svými vlivem o provedení žádoucí reformy zemědělských rad na podkladě demokratických volebních řádů, které by zajistily drobným a středním zemědělcům spravedlivý vliv v těchto institucích?
V Praze dne 5. listopadu 1994.
Tomášek, Biňovec, Koudelka, Kučera, inž. Nečas,
Mravec, Brožík, F. Svoboda, Jaša, Kleta, Chalupa, Tayerle, Srba, dr. Macek, Husnaj, Bečko, Nový, dr. Markovič, V. Beneš, Vácha, Polach, Chalupník, Beneša, dr. Winter, Stivín, Jurnečková-Vorlová.
2752/VI.
Interpelace
poslance dra Ant Hajna a druhů ministrovi školství a národní osvěty
o schválení »Slohové čítanky«, sestavené dr. Jiřím Hallerem.
Na stránce 191. této »Slohové čítanky«, kterou schválilo Vaše ministerstvo výnosem ze dne 11. dubna 1934. č. 41. 413/34-II, je v "Dopise mladšímu spisovatelů dr. Jana Herbena několik řádek o Viktoru Dykovi, které se ho dotýkají právě jako spisovatele nešetrnými slovy či příkrými, jak čteme v samé čítance. Jako je nesporné, že v knize věnované kriticky jedině literární tvorbě Viktora Dyka by mohly býti tyto řádky uvedeny bez námitek, je více než pochybné, mobou-li či dokonce smějí-li býti uvedeny v publikaci, která je zcela jiného rázu, jak svým vlastním posláním, tak i kruhem lidí, jimž je určena a jimž má sloužiti: žactvu vyšších škol středních.
Že umístění oněch několika řádků o Viktoru Dykovi v knize tě, jinak záslužné, je opravdu ně-
čím mimořádně nezvyklým, nenáležitým a nemilým, svědčí poznámka na stránce 192, kterou se sám sestavovatel čítanky proti nim ohradil a vzal přímo Viktora Dyka i před dr. Herbenem v ochranu. Tím však ještě hůře, protože bude pak už záležet na obzvláštní autoritě i taktu profesorově, aby se hodina českého jazyka, na kterou připadne četba Herbenova příspěvku, nestala hodinou quasi polemickou - v školních síních.
S tohoto stanoviska dovolují si podepsaní na pana ministra školství a národní osvěty vznésti tyto otázky:
1. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby schválení dané ministerstvem »Slohové čítance« bylo zrušeno a vyhrazeno jí až po náležité úpravě ve smyslu naší interpelace?
2. Kdyby se ukázala již nemožnost neb obzvláštní těžkost tohoto kroku, dává-li nám pan ministr závazný slib, že tak učiní při druhém vydáni se závazností i pro všecka event. další vydáni »Slohové čítanky«?
V Praze dne 25. října 1934.
Dr. Hajn,
Hlinka, dr. Tiso, dr. Ravasz, Onderčo, dr. Polyák, dr. Mederlý, Mojto, Sivák, Rázus, Ježek, Eisenhamr, Špaček, dr. Labaj, dr. Pružinský, Petrovický, Stříbrný, Nájemník, Chmelík, VetterováBečvářová, inž. Novák, inž. dr. Toušek, dr. Hodáč.
2752/VII.
Interpelace
poslanců J. Stejskala, J. Hynka a druhů
ministru sociální péče a ministru vnitra
o obcházení zákona o prodlouženi platnosti kolektivních smluv a zneužívání četnictva při mzdovém sporu strojmistrů u fy V. Kremlička a syn v Horní Nové Vsi u Lázni Bělohradu.
Firma V. Kremlička a syn, mechanická tkalcovna v Horní Nové Vsi u Lázní Bělohradu, přípisem ze dne 13. listopadu 1933 oznámila zaměstnancům, kteří podléhají pod kolektivní smlouvu strojmistrovskou, že dnem 1. ledna 1934 přestává býti členem Sdružení zaměstnavatelů textilního průmyslu v Praze a týmž dnem, že přestává býti pro ni také závaznou posledně sjednaná kolektivní smlouva.
Řádně odborově organisování strojmistři z ohledu ku platnosti kolektivní smlouvy strojmi-
strovské nevzali toto sdělení firmy na vedomí a nepovažovali tím svůj služební poměr za zrušený, ježto podle ustanovení § 1, odst. 2 kolektívní smlouvy strojmistrovské nemůže býti nikdo ze služeb propuštěn pro činnost směřující k uskutečnění smlouvy a nemůže mu proto činěna jinak újma. Ohlášeno bylo proto firmě Spolkem strojmistrů a zřízenců, průmyslu textilního v Náchodě, že svým vystoupením že Sdružení průmyslníků neruší se platnost smluv strojmistrovské a úřednické.
Po tomto opatrení firma ponechala celou záležitost i po 1. lednu 1934 v klidu a dodržovala kolektívni smlouvy, aniž by bylo příčin k organisačnímu zásahu.
Na to firma opětovně před výpovědním kvartálem srpnovým v červenci 1934 vznesla striktní žádost, aby strojmistři a úředníci že svých mezd slevili 7%, nebo že jinak z toho firma vyvodí důsledky. Po záporném stanovisku zaměstnanců firma opravdu provedla své hrozby a své mistry a zřízence v srpnu 1934 ku 30. září 1934, v počtu sedm vypověděla, při čemž v zájmu prevozu čtyři nevypověděla a předpokládala, že se jí podaří během výpovědní lhůty 7 mistrů buď jinými je nahraditi nebo je donutiti, aby žádosti firmy o snížení mezd vyhoveli.
Organisace strojmistrů upozornila firmu na vládní nařízení ze dne 15. června 1934, č. 118 Sb. z. a n., podlé kterého do 30. dubna 1935 smlouva strojmistrovská jest chráněna a ochrana tohoto vládního opatření vztahuje se i na firmu V. Kremlička a syn v Horní Nové Vsi u L. Bělohradu.
Při úředním jednaní na okresním úřadě v N. Pace, které po intervenci živnostenského inšpektorátu konalo se dne 18. srpna 1934, k dohodě nedošlo, neboť jednaní toto rozbilo se netaktním vystoupením pána Rambouska a také tím, že firma nechala slyšeti, že české zaměstnance nahradí Němci z okolí Vrchlabí, z kteréhožto kraje jest i ředitel firmy Němec Gottstein. Ředitel Gottstein je člověk požívající nevalné povesti a důvodně podezřelý z jeho dřívější činnosti u fy Menšík ve Vrchlabí, odkud byl odstraněn samotnou firmou z důvodů nepříznivých. Je o něm všeobecné známo, že nechával odstraňovati české nápisy ze stavů ve svém dřívějším pôsobišti.
Dne 20. srpna 1934 vypukla u této firmy obranná stávka strojmistrů, když dohody nebylo lze docíliti. Všeobecné překvapilo, že okresní úřad v Nové Pace na místo aby chránil hospodársky slabé zaměstnance a postavil se na obranu platného vládního nařízení o prodloužení platnosti kolektivních smluv, poslal četníckou asistenci do Horní Nové Vsi u Lázní Bělohradu a tato se ubytovala v továrních objektech v počtu 8 mužů, aby chránila majetek a bezpečnost majitelů firmy která nijak ohrožena nebyla. Nebylo zapotřebí četnické asistence v tomto případě, neboť se jednalo o živel státotvorný a spolehlivý, který neměl v úmyslu podnik, majetek státu nebo někoho ohrožovati.
Četnická asistence chovala se celkem klidně, neměla vůbec příčiny k zakročení, jedině vrchní
strážmistr Hájek z Lázní Bělohradu zasahoval do stávkového boje různým vyšetrovaním a nekompetentními zásahy, zakazoval stávkujícím choditi po verejné silnici a hrozil jim zavedením stanného práva a budou-li něco dělati, že má k disposici 50 četníků atď.
Během stávky poměry se utvářely tak, že na 7 stávkujících strojmistrů bylo povoláno 9 četníků. Kdekdo toto jednaní právem odsuzoval. Provokační postup německého ředitele Gottsteina vyvolal v české veřejnosti značný odpor.
Ptáme se Vás proto, pane ministře:
Je Vám známo, že firma V. Kremlička a syn v Horní Nové Vsi u Lázní Bělohradu porušuje nařízení vládou republiky Československé vydané, a zřejmě se snaží obejíti jak nařízení o hromadném propouštění, tak i nařízení o prodloužení ochranných kolektivních smluv?
Je Vám známo, že, aby toto mohla firma dělati, dal jí okresní úrad v Nové Pace k disposici četnickou asistenci, která dokonce byla ubytovaná v továrne?
Jaké kroky hodláte podniknouti, aby zásada a platnost vládního nařízení ze dne 15. června 1934, čís. 118 Sb. z. a n. byla rešpektovaná i firmou V. Kremlíčka a syn v Horní Nové Vsi u Lázní Bělohradu?
Jaké opatření hodláte podniknouti proti okresnímu úradu v Nové Pace, který dirigoval četníky do mzdového zápasu bez podstatných príčin?
V Praze, dne 6. listopadu 1934.
Stejskal, Hynek,
Bergmann, dr. Stránský, Jos. Tůma, Vaněk, David, Pechmanová-Klosová, Šmejcová, Tykal, Slavíček, dr. Moudrý, Malý, Sladký, Richter, Špatný, Tučný, inž. Záhorský, Bazala, Hrušovský, dr. Patejdl, Kraus, Zeminová, Polívka.
2752/ VIII.
Interpelácia
poslancov Vlád. Polívku, Ing. Hrušovského, Št. Bazalu a druhov
ministrovi školstva a národnej osvety a ministrovi financií
vo veci naliehavých požiadaviek asistentov a sekundárov lekárskej fakulty univ. Komenského v Bratislave.
Spolok asistentov a sekundárov lekárskej fakulty univ. Komenského v Bratislave podal na