podářské základny pro veřejné dodávky a práce.

Toho jest tím spíše třeba, jestliže se navrhuje, aby napříště ustanovení zadávacího rádu platila nejen pro dodávky a práce, které zadávají úřady státní správy a jimi spravované ústavy, podniky a fondy, nýbrž také pro dodávky a práce, které zadávají úřady, ústavy a podniky samosprávných svazků územních a konečně pro dodávky a práce státem podporované. (§ 1. )

Zvláštního zřetele zasluhuje řízení o zadávání, které jest upraviti tak, aby byla zajištěna kontrola, a to kontrola účinná a rychlá a svému účelu vyhovující. To se může stáli jedině tak, bude-li zajištěna účast laického živlu a bude-li nabídkové řízení a vyúčtování zveřejněno.

Rozhodování o zadání jest postaviti na zdravý hospodářský zaklaď. VI. nař. č. 667/1920 opustilo sice zásadu § 35 rakouského regulativu, že dodávku (práci) jest zadati uchazeči nejlevnějšímu a že k vyšší nabídce smí býti přihlíženo jen se svolením ústředního úřadu, avšak přes to zachovalo v podstatě zásadu nejlevnějšího uchazeče, i když z nabídek zbývajících po vyloučení těch, jejichž ceny jsou v patrném nepoměru k výkonu, jest přijati zpravidla ze tří nejnižších nabídek onu, kterou dlužno pokládati v uvážení veškerých okolností za nejpříznivější. Tato úprava vede oferenty k podávání nabídek tak nízkých, že z velké části nelze ani práci provésti podle rozpisu a splniti ostatní závazky. Proto návrh snaží se vyloučiti nejnižší cenu jako rozhodný důvod.

Účast mimoúředních odborných kruhů při rozhodování o nabídkách (§ 19 nař. č. 667/1920) měla dáti záruku, že v širokých mezích § 22 cit. nař. bude postupováno věcně správně se zřením na dokonalé zakázky a odbornou kvalitu uchazečů. Očekávání to se však nesplnilo. Příčina jest shledávána v prvé radě v tom. že účast laických kruhu jest mimořádně malá a nemůže dáti očekávaniau záruku, ani zajistiti účelnou a žádoucí kontrolu. Návrh proto podstatně rozši-

řuje účast laického živlu a jeho vliv na rozhodnutí o zadávce a rozšiřuje okruh odborných kruhů, které na řízení mají se účastniti. Z těchže důvodů snižuje se také hranice, do které vykoná zadání úřad sám, bez součinnosti neúředních kruhů. Účelné vybudování organisace může zajisté snadno zabrániti tomu, aby zadávání dodávek a prací se tím nijak nezdrželo. Ostatně ani samo rozhodování úřadu bez účasti neúředních kruhů nedává záruky rychlého rozhodnutí.

Návrh zůstává při zásadě alternativních nabídek, která ovšem musí býti vyřčena již při vypsání (§ 9 odst. l lit. b). Návrh vychází při tom ze zkušenosti, že alternativní nabídky mohou často zhospodárniti provedené dodávky resp. práce. Nutno však znemožniti, aby se podávaly alternativní nabídky po zadání, ježto se tím umožnily neoprávněné zisky podnikateli.

Úprava splátek a výplat v §§ 46-48 rak. regulativu doznala sice nařízením č. 667/1920 podstatné změny, než přes to průběhem krátké doby ukázala se tato ustanovení zcela nedostačující. Nejvíce postiženými jsou živnostníci, řemeslníci a zaměstnanci, ohledně kterých se sociální ustanovení § 35 ukázalo býti malé nebo nepatrně účinným. Na druhé straně stanovení lhůt pro výplatu neodstranilo nebezpečí, že podnikatel jest vystaven libovůli úřadu, když na druhé straně jak z hospodářských, tak sociálních důvodů jest třeba žádati, aby obě smluvní strany byly v tomto ohledu postaveny si na roven. Výhodnější ustanovení znamenají nejen snadnější kalkulaci, ale i nižší cenu a náležitější provedení dodávky resp. práce.

S hlediska uvedených zásad bylo také změniti ustanovení omezené soutěži (§ 4) i o zadání z volné ruku (§ 5). Zvláště významné změny vyžádaly si sociální zřetele pokud jde o plnění závazků podnikatele vůči zaměstnancům, živnostníkům a řemeslníkům, dosud upraveným v § 34 a 35 cit. nař.

K jednotlivým ustanovením pak třeba zvláště uvésti:

V S l rozšiřuje se zadávací řád také na dodávky a práce, které zadávají úřady, ústavy a podniky autonomních svazků územních, jakož i na dodávky a práce státem podporované. Návrh chce tím docíliti jednotného pevného podkladu pro veřejné hospodářství, kterého dosud nebylo. Toto platí zejména o územní samosprávě. Ustanovením tím dociluje se však také toho, že i další dodávky a práce, na kterých jsou veřejné korporace zúčastněny, budou zadávány za šetření zřetelů ve všeobecné části důvodové zprávy uvedených. Hospodářská situace územní samosprávy i stav veřejných financí vůbec jest rovněž důvodem tohoto návrhu. Ustanovení toho jest konečně třeba také, má-li, býti dosaženo účelu, který sleduje předpis, obsažený v § 6 (rozsáhlé dodávky) odst. 1.. jakož i předpis § 71 (evidence dodávek).

V § 2 mění se ustanovení o dodávkách (pracích) pro účely vojenské. Rozhodnutí ministerstva národní obrany nahrazuje se rozhodnutím branného výboru poslanecké sněmovny, aby byla dána záruka, že výjimky § 2 čís. 2 nebude nadále zneužíváno. Pro č. 3 stanoví se požadavek, že pro dodávky výrobků polního a lesního hospodářství jest vydati zvláštní zadávací řád. Až dosud dodávky tyto prováděly se bez jakékoliv úpravy zadávacím řádem. V č. 4 vyžaduje se nově, aby práce v režii prováděné byly povoleny nejblíže nadřízenými úřady, aby tak byla alespoň zajištěna instanční kontrola.

V § 4 mění se při omezené soutěži v písm. c) hranice úhrnné hodnoty dodávek (prací) a zvyšuje se z dosavadních 80. 000 Kč na 150. 000 Kč s výjimkou, že nejde o práce řemeslnické (živnostenské), při kterých snižuje se hranice na 50. 000 Kč. Má tím býti dosaženo urychlení práce při dostatečné kontrole zadávky (odst. 2). Ustanovení dosud vyjádřené ve druhé větě písmeny c) § 4 cit. nař. rozšiřuje se pro každou omezenou soutěž v odst. 2 návrhu. Nově se zařazují do omezené soutěže případy, uvedené v písm. d) a e). Dodávky a. práce dodavatelů, kteří nedostáli podstatné části smlouvy (písm. d). byly zadávány ihned

z volné ruky (§ 5 lit. g) nař. č. 667/20) právě tak, jako dodávky (práce), pro

než při veřejné soutěži ani druhým rozepsáním nebylo dosaženo vhodného výsledku (§ 3 písm. f) cit. nař. ).

Dosavadní zkušenosti vyžadují, aby pro omezenou soutěž byl stanoven minimální počet uchazečů, který má býti k podání nabídky vyzván. Této potřebě vyhovuje se v odst. 2.

V § 5 doplňuje se písm. a) § 5 cit. nař. ustanovením, podle kterého jest novou jednotkovou cenu v případě poklesu nebo zvýšení cen smluviti podle rozboru jednotkových cen původní nabídky.

V písm. e) se snižuje hranice pro zadávky z Kč 20. 000 na Kč 10. 000. Tatáž hranice platí pro práce řemeslnické. Pro práce snižuje se hranice z 50. 000 Kč na 25. 000 Kč.

Písmena f), se mění potud, že k zadání z volné ruky se vyžaduje nejen druhého rozepsání, nýbrž dále bezvýsledná omezená soutěž (§ 4 lit. e). Ustanovení dříve obsažená v § 5 lit. g) se vypouští vzhledem k návrhu obsaženému v § 4 písm. d).

V § 6 se stanoví, že k zadání rozsáhlých dodávek a prací jest třeba souhlasu vlády. Jest toho třeba, ježto při rozsáhlých těchto dodávkách (pracích) jest zajisté dotčen všeobecný hospodářský zájem. Okolnost, že dosud tohoto souhlasu třeba nebylo, vedla často k tomu, že rozhodnutí o podnicích neobyčejného hospodářského významu, podnikaných veřejnými korporacemi, dálo se bez účasti vlády, přes to, že by bylo zajisté na míste, aby jejím rozhodnutím byla věc upravena.

Pro práce a dodávky, pro které v době rozpisu není zajištěna úhrada, vyžaduje se návrhem svolení ústředního úřadu, jakož i zvláštní úprava rozpisu a zadání. K tomu srovnej také výklad k § 49. odst. 2.

§ 7 obsahuje instrukční předpis, kterým má býti docíleno toho. aby rozepsání veřejné soutěže bylo náležitě připraveno. Nedostatečný rozpis zpravidla bývá příčinou zvyšování jednotlivých cen.

S tím souvisí také návrh, obsažený ve větě druhé odst. l, kterým má býti dána záruka odpovědnosti rozhodujícího úředníka.

Odst. 2 má čeliti nesnázím, vyplývajícím z toho. že práce stavební a stavby silniční bývaly často vypsány v nevhodnou dobu. Práce přípravné mohou býti provedeny ještě v době zimní, při čemž může býti poskytnuta práce v době nejkritičtější nezaměstnanosti.

S 8 odpovídá § b odst. l cit. nař.

§ 9 odst. 1 odpovídá § 6 odst. 2 cit. nař. Nové ustanovení odst. 3 má poskytnouti podklad pro kalkulaci uchazeče již v rozpise. Jednotkové ceny se však při účtování nemění následkem změny výše mezd. Sleduje se tím ochrana mzdy a ochranných opatření v souvislosti s §§ 56 n.

§ 10. V odst. 1., který odpovídá § 7/1 cit. nař.. navrhuje se nově ustanovení o vrácení náhrady za tiskopisy oferentům. ježto nabídky se nehonorují. Tím se také zabrání tomu, aby byly požadovány bezdůvodně vysoké částky za rozpis, jak tomu často bývá. příkladně u obecních prací.

V odst. 2, který odpovídá § 7/II cit. nař. zajišťuje se uchazečům možnost nahlédnouti do všech pomůcek vyjma rozpočtu, a to i když tyly pomůcky vydány.

§ 11 odpovídá § S cit. nař.

§ 12. Odst. l až 3 odpovídá § 9 odst. l až 3 cit. nař.

Ustanovení odst. 4 má čeliti nesnázím, které vyplývají z toho, že často tatáž věc má rozdílné znění v rozpisu u připojených podmínkách. Sporům, které z toho při účtování vznikají, bude tímto ustanovením zabráněno.

§ 13. V odst. l obsažené ustanovení odůvodněno jest tím, že jednotné účtování řemeslných prací vede k rychlejší a správnější kalkulaci nabídek.

Odst. 2 odpovídá ustanovení § 9 odst. 4 cit. nař.

Nového ustanovení v odst. 5 jest třeba, ježto zadávání zemních prací podnikatelem subkontrahentu (parťákovi) snižuje podstatně mzdy kopáčů.

§ 14. Odst. l odpovídá ustanovení § 9 odst. 5 cit. nař.

Nově se navrhuje, aby podmínka jmenování, resp. průkazu byla žádána již v rozpisu.

Odst. 2 odpovídá § 9 odst. 6 cit. nař.

§ 15. Odst. l až 5 odpovídá § 10 cit. nař. Nově se navrhuje ustanovení v odstavci 4, podle kterého jest způsob rozdělení udán v rozpisu.

§ 16 odpovídá § 11 cit. nař.

§ 17 odpovídá § 12 cit. nař. V odst. l na místo dosavadních »priměřených« lhůt navrhuje se, aby byly stanoveny »lhůty technicky možné, vyjádřené v pracovních dnech a odpovídající způsobu a rozsahu práce nebo dodávky«, ježto třeba bráti zřetel k tomu také. aby kvalita práce a bezpečnost dělnictva (poříčská katastrofa) netrpěly příliš rychlým prováděním stavby.

§ 18 obsahuje nová ustanovení o lhůtě splnění při pracích stavebních, jestliže tyto práce nebyly všechny zadány podnikateli.

g 19 odpovídá § 13 odst. l až 3 cit. nař.

§ 20 odpovídá § 13 odst. 4 a 5 cit. nař. Rozepsání dodávek na dobu delší než jednoho Toku upravuje se návrhem podstatně jinak oproti dosavadnímu stavu. Vyžaduje se v prvé řadě, aby tato okolnost byla v rozpisu výslovně uvedena, jakož i aby zadání stalo se za pohyblivé jednotkové ceny měřitelné podle pohybu mezd a cen s ustanovením, že po dobu l roku po přijetí nabídky jsou ceny nezměnitelné.

§ 21 obsahuje ustanovení, kterým má býti zabráněno příliš velkým rozdílům v nabídkách.

§ 22 odpovídá § 14 cit. nař. V odst. l se lhůta prodlužuje, a to z důvodu požadavku pečlivé kalkulace a možnosti vypracování alternativních návrhů.

S 23 odpovídá § 15 odst. l, 2 cit. nař. V odst. l se opouští od povinnosti všech oferentů skládati vádium, ježto se tím podstatně nabídky zdražují a návrhem

nechává se vydržovaleli, aby po roznutí o přijetí nabídky vádium složil, nebo byl z ofertního řízení vyloučen. § 24 odpovídá § 15 odst. 3 cit. nař. V odst. 2 zajišťuje se vydražiteli volba způsobu složení vadia. Odst. 3 má pak zabrániti průtahům ve vrácení vádia, a to tak, že vádium musí býti podnikateli vráceno nejpozději do 14 dnů ode dne kvalitativního převzetí. Podnikatel má nárok na náhradu škody, která mu byla způsobena tím, že vádium nebylo včas vráceno. Průtahy ve vrácení vádia znemožňují hlavně menším podnikatelům (živnostníkům, řemeslníkům) další činnost při podnikání.

§ 25 odpovídá § 16 odst. l, 2 cit. nař.

V odst. l navrhuje se změna pokud jde o poplatkovou povinnost. Kolkováním nabídek zvyšuje se jen nabídnutá cena. Zákaz podávání alternativních nabídek po zadání (odst. 2) jest odůvodněn tím, že, ač přípustnost alternativních nabídek může býti důvodem hospodárného provedení stavby, jest podávání alternativních nabídek po zadání zpravidla příčinou neoprávněných zisků podnikatele.

§ 26 odpovídá § 16 odst. 3 cit. nař. V odst. l v písm. g) stanoví se, že nabídka musí obsahovati také údaje mezd, podle nichž nabídka byla vypočtena. Tento údaj slouží informaci zadávacího úřadu.

K ustanovení v odst. 2 navrhovanému se uvádí, že při rozpise bývá často požadován (zejména na Slovensku) rozbor všech jednotkových cen, což zabere mnoho času, potřebného spíše pro svědomitou kalkulaci, zejména když tento rozbor nemá kromě případů §§ 5, 20, 34 již lakového významu.

§ 27 odpovídá § 16 odst. 4 cit. nař.

S 28 odpovídá § 17 odst. l cit. nař.

§ 29 odpovídá § 17 odst. 2 cit. nař.

§ 30 odpovídá § 17 odst. 3-4 cit. nař.

§ 31 odpovídá § 18 cit. nař.

§ 32 odpovídá § 19 cit. nař.

V odst. l snižuje se hranice, rozhodná pro otázku, zda zadání má býti vykonáno úřadem nebo zvláštní komisí, a to při dodávkách z 300. 000 Kč na 100. 000 Kč, při pracích z 1, 000. 000 Kč na 300. 000 Kč, při dodávkách a pracích drobných živnostníků z 300. 000 Kč na 100. 000 Kč. Důvodem této změny jest potřeba většího zveřejnění nabídkového řízení. Znalecký posudek, není-li dobrého zdání příslušného odborného oddělení, budiž vyžádán vždy.

V odst. 2 stanoví se nově lhůta, ve které jest příslušnou korporaci vyrozuměti o zasedání komise.

V odst. 3 se nově navrhuje oprávniti k vyslání důvěrníka také ústředny odborových organisací zaměstnaneckých a to při všech dodávkách a výkonech. Sleduje se tím ochrana mzdových a ochranných opatření v souvislosti s §§ 56 n.

Nová ustanovení odst. 4 a 6 sledují rovněž snahu dalšího zveřejnění nabídkového řízení.

9 33 odpovídá § 20 cit. nař. Ochrana domácího hospodářství zvyšuje se ztížením podmínek, za kterých lze dodávky resp. práce zadati uchazečům, usídleným mimo území státu.

§ 34 odpovídá § 21 cit. nař.

Podle lit. h) navrhuje se vyloučiti ze soutěže uchazeče, kteří porušili zákonná nebo smluvní ustanovení na ochranu dělníků a zřízenců. Totéž platí, jestliže uchazeč porušil ustanovení zákonů o sociálním pojištění, jakož i ohledně uchazečů, kteří neplatili mzdy platné podle kolektivních smluv. Rovněž nelze jednati o nabídce uchazeče, který neplatil pojistné pro účele sociálního pojištění. Proto úřad dříve než rozhodne podle § 34. vyžádá si zprávu o zápisech v rejstříku ústředního živnostenského inspektorátu podle § 62. Důvody, pro které jest nabídku vyloučiti, doplňují se dále ustanovením v písm. i), a to co do uchazečů, kteří dluží daň nebo pojistné.

Pro vyloučení nabídek zřejmě nízkých, vyžaduje se souhlas důvěrníků korporací podle § 32. Totéž se navrhuje ohledně nabídek zřejmě vysokých, které neoprávněně zvyšují střední nabídku.

g 35 odpovídá § 22 odst. l, 2 cit. nař.

Dosavadní způsob zadání dodávek a hlavně prací nejnižšímu oferentu vede k nabídkám tak nízkým, že není možno

práci lak provésti, jak jest v rozpise žádáno a dodržeti kolektivní smlouvy, předpisy o ochraně dělnictva a splniti ostatní závazky. Z tohoto podbízení cen nemá prospěch ani státní správa, poněvadž nesolidní práce se ukáže obyčejně až v době pozdější, kdy podnikatel jest propuštěn již ze závazku ručení a ani dělnictvo, které vyplácením mezd pod kolektivní smlouvou a šetřením na ochranných opatřeních je poškozováno nejvíce.

Uznáním příplatků ppi vyúčtování na některé jednotkové ceny, ať právem či neprávem, neb sjednáním nových cen za práce prováděné jiným způsobem, než jak bylo v původní nabídce uvedeno, ať úmyslně či neúmyslně, zvyšují se ceny jednotkové nabídnuté uchazečem v původním rozpise.

Při navrženém způsobu zadání vypadnou tyto nízké, podkalkulované nabídky samočinně.

S 36 odpovídá § 22 odst. 3, 4 cit. nař. Přednost jest dáti také těm uchazečům, kteří nebyli dosud anebo v malé míře na veřejných dodávkách a pracech účastněni.

Ohledně staveb budov navrhuje se, aby řemeslné práce byly zadávány přímo řemeslníkům s tím, že může býti práce zadána hlavnímu podnikateli, jestliže náklad pro jednotlivou řemeslnou práci jest nižší než Kč 10. 000. -.

§ 3? odpovídá § 17 odst. 1 návrhu.

§ 38. Rozbor jednotkových cen sdělený v krátké lhůtě po zadaní umožňuje spravedlivé určení jednotkových cen za nové práce, které se mohou během provedení zadávky vyskytnouti. Jinak mohl by podnikatel rozbor cen upravovati s ohledem na jednotlivé položky a docíliti neoprávněných výhod.

§ 39 odpovídá § 23 cit. nař.

Podle odst. 5 může podnikatel, i když jest možnost rozdělení práce v rozpisu uvedena, oferovati na celou práci.

§ 40 odpovídá § 24 cit. nař. Nově se navrhuje, aby jednotliví uchazeči byli vyrozuměni, komu a zač byla dodávka (práce) zadána. Sleduje se tím účel většího zveřejnění ofertního řízení.

S 41 odpovídá § 25 cit. nař.

Rozpis jest podle návrhu opakovati také, jestliže nastaly podstatné změny v projektu nebo rozpisu během zadávacího řízení. Má tím býti zabráněno zrušení veřejného nabídkového řízení, jestliže některý z oferentů podal alternativní nabídku a další řízení se mohlo díti cestou omezené soutěže.

Odst. 2 odpovídá navrhovaným změnám v § 4 a 5.

§ 42 odpovídá § 26 cit. nař. Jinak, nežádá-li to uchazeč, zadání může se uskutečniti mimo formu písemné smlouvy nebo akordního protokolu, ježto jinak zvyšuje se alespoň o 2 %. Zvláště se zdůrazňuje v odst. 2, že písemná smlouva nebo akordní protokol musí přesně odpovídati přijaté nabídce.

§ 43 odpovídá § 27 cit. nař. V odst. 1 zkracuje se doba dodávek (prací) z 3 roků na l rok.

V odst. 2 zvyšuje se podmínka svolení ústředního úřadu na 500. 000 Kč a nově navrhuje se podmínka souhlasu ministerstva financí, přesahuje-li při těchto smlouvách roční náklad 1 mil. Kč.

§ 44 odpovídá § 28 cit. nař. V odst. 1 doplňují se podstatné součástky smlouvy o jednotkový ceník v případě, že práce (dodávka) nebyla zadána za paušální ceny, jakož i v každém případě o zadávací řád.

§ 45 odpovídá § 29 cit. nař. Nově navrhuje se ustanovení v písni. h). Má jím býti zabráněno tomu, aby jednotná cena, smluvená za novou práci zástupcem zadávacího úřadu, nebyla po dokončení měněna kolaudatorem.

§ 46 odpovídá § 30 cit. nař.

§ 47 odpovídá § 31 odst. 1 až 3 cit. nař.

V odst. 2 se lhůta 4 týdnů pro převzetí dodávky (práce) zkracuje na 2 týdny. Při rozsáhlých dodávkách (pracích) připouští se kolaudace jednotlivých dílů.

V odst. 4 lhůta pro předložení účtů se vyměřuje maximální dobou 3 měsíců. Při poracích většího rozsahu jest možno co do zbývajících částí účtu stanoviti další přiměřenou lhůtu. Opožděné dodání účtů má za následek prodloužení doby kontrolní.

§ 48. Návrhem podrobně upravuje se řízení o vyúčtování podnikatelově, aby bylo zabráněno četným sporům dosud zhusta se přiházejícím. Jest proto třeba, aby po revisi účtů úřadem podnikatel (dodavatel) měl možnost zjistiti obsah revise a sděliti své námitky jakož i upraviti jednání o těchto námitkách podnikatelových. Nesporné položky musí býti vyplaceny do 6 týdnů, což platí i tenkráte, jestliže byla docílena shoda pouze o některých položkách (odst. 2).

§ 49 odpovídá § 31 odst. 4 až 6 cit. nař.

V odst. 2 zkracuje se lhůta 6 neděl pro výplatu splátek po předložení výkazu na 4 týdny, a lhůta 8 týdnů pro výplatu doplatků na výdělkové částky po kvantitativním převzetí práce (dodávky) na 6 týdnů. Pro případ, že splátky nejsou včas vyplaceny, jest zajištěno podnikateli (dodavateli) právo dodávku (práci) zastaviti.

Ustanovení obsažené ve větě druhé odst. 5 § 31 cit. nař. bylo nahrazeno všeobecným ustanovením, navrženým v § 6 odst. 2. Stává se totiž často, že podnikatel musí pokračovati ve stavbě, aniž by zadávací úřad byl povinen poskytnouti mu splátky sa provedené práce. V případě, kdy podnikatel sám financuje stavbu, navrhuje se, aby se tak stalo za souhlasu ministerstva financí, zejména aby toto ministerstvo mělo možnost posouditi, nebylo-li by možno dodávku (práci) obstarati laciněji kdyby stát si potřebnou částku vypůjčil. U úřadů samosprávných činí se ovšem výjimka, ježto zadávání děje se za podstatně širší kontroly veřejnosti.

§ 50. Navrhovaným ustanovením má býti zajištěn účel §§ 56 n. a 64 n. S tím souvisí také předpis. navržený v odst. 2, který jest odůvodněn také z hlediska daňové morálky.

§ 51. Účel, který sledují ustanovení §§ 56 n. a 64 n. vyžaduje Zajištění navrhovaného v § 51, ježto cesí mohl by podnikatel snadno povinnostem v cit. §§ uvedeným uniknouti. Na druhé straně nezatěžuje se tímto ustanovením podnikatel (dodavatel) více než je třeba, ježto při průkazu zaplacení pohledávek zaměstnanců, řemeslníků a živnostníků zadávací úřad souhlas k cesi udělí (odst. 2).

§ 52. Nové ustanovení zde navrhované jest zvláště významným prostředkem kontroly veřejných prací, ježto jedině zveřejnění vyúčtování může poskytnouti přehled celé dodávky (práce), jakož i umožniti veřejnou kontrolu, která dosud jest vlastně nemožnou.

§ 53 odpovídá § 32 odst. l-3 cit. nař. Možnost uložiti kauci se v odst. l omezuje pouze na zajištění, že smluvní závazky budou splněny včas.

K odst. 3 srov. § 24 odst. 3.

Ustanovení §§ 23-24 o vádiu jest užíti analogicky, nejen co do způsobu složení kauce, nýbrž také co do uložení kauce zadávacím místem.

§ 54 odpovídá § 32 odst. 4 a 5 cit. nař.

V odst. 4 nově se navrhuje stanoviti den, kterým počíná podnikatelovo ručení, jestliže nebyl zadávacím úřadem stanoven den převzetí ve lhůtě § 47.

Vrácení kauce váže se na další novou podmínku, že podnikatel prokázal, že splnil pohledávky zaměstnanců, živnostníků a řemeslníků. Jesliže tento průkaz podnikatel nedá ani do 30 dnů po uplynutí doby ručení, zadávací úřad uspokojí pohledávky tyto z kauce.

§ 55 odpovídá § 33 cit. nař.

Pokud jde o výjimku ohledně domáckého původu hmot a předmětů navrhuje se nově. aby zadávací úřad (ústřední úřad) dříve než rozhodne, vyslechl důvěrníky korporací. Má-li pak dodání hmot cizozemského původu býti obsaženo v rozpisu, může se tak státi jen projeví-li s tím předem souhlas ústřední úřad.

§ 56 odpovídá § 34 cit. nař.

V odst. l se navrhuje, aby podnikateli (dodavateli) byla uložena povinnost zaměstnávali i toliko zaměstnance, kterým byla práce zprostředkována příslušnou veřejnou zprostředkovatelnou práce. Důvodem toho jest, aby účel veřejné práce, pokud jím má býti čeleno nezaměsnanosti, byli také pokud možno v pilné míre uskutečněn. Jedině zprostředkovatelna práce může býti zárukou, že tohoto účelu bude také dosaženo. Při rozhodování o poskytnutí práce jest třeba postupovati z hlediska plánů politiky pracovního trhu, jehož provádění jest svěřeno zprostředkovatelnám práce. Také kontrola o pracovních a mzdových podmínkách vyžaduje, aby již zprostředkování práce bylo usměrněno z hlediska tohoto účelu a aby již na zprostředkování práce účastnil se orgán veřejné správy. Tímto ustanovením bude také zajištěno, že bude respektován účel. který sledoval předpis § 34 odst. l cit. nař. o tom, že podnikateli (dodavateli) má býti uloženo, aby zaměstnával v prvé řadě místní dělníky a zřízence. Tato podmínka smlouvy nebyla zpravidla dodržována a úřad neměl prostředků, kterými by prakticky mohl túto podmínku vynucovati. Jestliže však přijímání zaměstnanců bude omezeno má rty, kterým byla práce zprostředkována veřejnou zprostředkovatelnou práce, jest tím zajištěno, že budou do práce přijati místní zaměstnanci a teprve v jejich nedostatku mohli by přijíti v úvahu podle uvážení zprostředkovatelny práce také zaměstnanci jiní.

Platiti mzdy podle kolektivní smlouvy, resp. mzdy jinak stanovené nebo v místě obvyklé ukládá se v odst. 2 výslovně jakožto smluvní povinnost podnikatele (dodavatele).

§ 57. Kdežto podle § 34 odst. 2 cit. nař. byla mzdová úroveň zaměstnanců zajištěna pouze právem kontroly zadávacího úřadu o tom, byly-li dodržovány kolektivní smlouvy, stanoví se v návrhu závaznost kolektivních smluv pro zaměstnance podnikatele (dodavatele). Jedině tak možno zajistiti mzdovou úroveň zaměstnanců veřejných staveb a to na podkladě kolektivních smluv. Dosavadní kontrolní právo zadávacího úřadu nemělo dostatečného významu.

§§ 58-60 upravují také právní poměr mezi podnikatelem a jeho zaměstnanci. Nelze se totiž spokojiti s dosavadními opatřeními (§ 54 cit. nař. ),. kterými se pouze přikazuje, aby plnění určitých povinností bylo podnikateli (dodavateli) uloženo. Tato úprava ukázala se nedostačující. Naproti tomu není překážky, aby pro pracovní poměr zaměstnanců podnikatele (dodavatele), byly dány předpisy zvláštní, zajišťující alespoň míru ochrany.

§ 62 zajišťuje se zadávacímu úřadu právo kontroly. Její rozsah je určen tím, že se vztahuje nejen na předpisy dané v §§ 56-57 a v ostatních §§ pod rubr. »Ochrana zaměstnanců«, nýbrž i na všechny ty normy, které se týkají úpravy pracovního poměru, resp. ochrany zaměstnanců. Tedy příkladně také na zák. č. 67/1925 o doholených, zák. č. 330/1921 o závodních výborech atp.

Odst. 2 odpovídá § 35 odst. l cit. zák. Podnikateli se však ukládá k vyzvání úřadu předložiti smlouvy i jiné pomůcky a dáti vysvětlení. Sankce - zadržení splátek - zůstává beze změny.

Odst. 3 odpovídá § 35 odst. 2 cit. nař. s tím. že pohledávky. které nebyly splněny včas, mohou býti zaplaceny zadávacím úřadem na účet podnikatele (dodavatele).

§ 62. Aby bylo možno uskutečniti ustanovení § 54 jakož i aby bylo možno očekávali, že ustanovení §§ 56-61 budou plněna a aby byla usnadněna kontrola (§ 61 jest třeba záznamů o trestním řízení ohledně trestných činů v případech uvedených v §§ 56, 57 jakož i o jiném přestoupení těchto předpisu. Záznam jest podle návrhu soustřediti u ústředního živnostenského inspektorátu, který svou odbornou funkcí jest k tomuto úkolu povolán a to tím spíše, jestliže může z vlastní kontroly získávati důležitá data pro tyto záznamy.

Záznam není veřejný, zadávací úřad má však právo nejen vyžádali si potřebné zprávy, nýbrž také kdykoli dáti do záznamu nahlédnouti, opatřiti opisy zápisů i spisů.

§ 63 má jednak zajistiti, že nebude prěkročován příkaz § 58, jednak má vyhověti oprávněným požadavkům živnostníků (řemeslníků).

§ 64 odpovídá § 35 cit. nař., pokud jde o plnění závazků vůči živnostníkům a řemeslníkům. Sleduje se jím právě tak jako dalšími ustanoveními §§ 65-66 ochrana nároků živnostníků (řemeslníků).

§ 67 odpovídá s menšími změnami. § 36 cit. nař.

§ 68 odipovídá § 37 odst. l cit. nař.

V odst. 2 stanoví se projednání o nových cenách při zvětšení (zmenšení) dodávek (prací) domněnka, že platí za souhlas zadávacího úřadu, nezapočal-li do 14 dňů ode dne podání nabídky jednání. Současně zajišťuje se podnikateli právo podati nabídku novou, jestliže během jednání nastal pohyb cen materiálu nebo mezd:

§ 69 odpovídá § 37 odst. 2 cit. nař.

§ 70. Co do odchylek opouští se zásada subkomisního regulativu z důvodů uvedených ve všeobecné části důvodové zprávy.

V § 71 navrhuje se, aby veškeré dodávky (práce), o kterých platí zadávací řáď, byly vedeny v evidenci, která jest předpokladem požadované plánovité regulace veřejných dodávek (prací). Způsob a formu bude ovšem upraviti zvláště. Proto se navrhuje, aby podrobné předpisy byly vydány vládou nařízením.

Přijetím tohoto návrhu nevznikne žádný nový náklad (§ 42, odst. 2 ústav. listiny).

Návrh tento buď přikázán výboru živnosteskému a sociálně politickému, aby podaly o něm co nejdříve zprávu.

V Praze dne 12. října 1934.

Tayerle, inž. Nečas, Macoun,

Biňovec, dr Winter, Vácha, dr Macek, Husnaj, Prokeš, Benda, dr Mareš, Mravec, Stivín, Pik, Jaroš, dr Markovič, Kučera, Koudelka, Srba, Nový, Polach, Klein, Bečko,

Jurnečková. Vorlová, Brodecký, Brožík.