Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období.

10. zasedání.

2742.

Interpelace:

I. posl. Dvořáka a soudr. min. národní obrany o zacházení s prostými vojáky při letošních manévrech,

II. posl. Windirsche a druhů min. financi o vadných písemných vyhotoveních jabloneckého berního úřadu,

III. posl. Windirsche a druhů min. financi o stížnostech, že v jabloneckém okrese byla zemědělcům zvýšena důchodová daň,

IV. posl. Windirsche a druhů min. zemědělství o opatřeních proti polnímu pychu,

V. posl. Windirsche a druhů min, zemědělství a min. veřej. zdravotnictví a těles. výchovy, aby se znemožnilo chemické znečišťování vody v řece Vilce (okres frýdlantský),

VI. posl. Dvořáka a soudr. min. vnitra o neslýchaném postupu kladenské policie, odpovědných úředníků policejního komisařství v Kladně a úředníků okresního úřadu ve Slaném, kteří likvidují jakoukoliv shromažďovaní svobodu a politická pravá kladenského a slánského dělnictva.

2742/I.

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany

o zacházeni s prostými vojáky při letošních manévrech.

Při letošních manévrech, které podle ohlášeni ministerstva národní obrany měly býti »zkouškou zdatnosti a pohotovosti československé armády v případě války«, měli z civilních kruhů obyvatelstva přistup jen ti, kdož se na manévry i život vojáků dívali toliko očima vládních kruhů. Vládni časopisy nebo časopisy vládou podporované, jakož i listy t. zv. národní oposice psaly po celé období trvání manévrů o tom, jak je armáda svěží, jak se ji dobře vede a že prý poměr mezi důstojnictvem a mužstvem je skoro bratrský. Ani v jednom případě nebylo jimi poskytnuto sluchu stížnostem prostých vojáků.

Klub komunistických poslanců dostává právě nyní po manévrech řadu dopisů, ve kterých vojáci dokazují, jak to s tou svěžestí a s tím bratrstvím bylo ve skutečnosti. Tak na př. nás žádají vojáci šestého pěšího pluku z olomoucké posádky, abychom jejich stížnosti tlumočili brannému výboru a ministru národní obrany; s touto stížnosti souhlasí všichni vojáci 6. pěšího pluku. Ráno a večer při pochodech, vyčerpávajících síly (až 40 km denně) sestávala jejich strava z černé, neslazemé kávy, pro kterou musili ještě nastupovati v pozoru. Salám, který vojáci dostávali ku kávě, byl již v takovém stavu, že byl úplně zelený. Mnoho vojáků v důsledku toho onemocnělo. Při tom byli vojáci ovšem svědky toho, že v důstojnické kuchyni bylo všeho hojnost. Vařila se různá specielní jídla, která ani mnohý hotel nemá na jídelním lístku, Šunkové nářezy, vajíčka a dostatek vína doplňovaly menáž důstojníků. Vojáci se praveni táží jak bylo použito obrovských obnosů, věnovaných na letošní manévry a mají oprávněné podezření, že valná část stravovacích produktů, náležejících mužstvu, byla použita pro kuchyni důstojnickou.

Vojáci chebské posádky, kteří manévrovali v západních Čechách s posádkou plzeňskou, stěžují si na přetěžování jejich fysických sil, které bylo od

jednotlivých velitelství na nich žádáno. Konkrétně uvádí, že několik dnů musili pochodovati od 5. hodiny ranní do 10. hodiny večerní 40 km denně při hořké černé kávě bez jakékoli další stravy mezi dnem Teprve o 10. hod. večerní byli utrmáceni a ospali volám k menáž. Tyto poměry měly za nasledek že cele desítky vojáků padaly únavou. Mnoho z nich musilo býti odvezeno s místa do nemocnice.

Podepsaní se táží:

Je pan ministr ochoten tyto konkrétní stížnosti vojáků vyšetřiti a nadřízené orgány, které tento stav mužstva zavinovaly, potrestati?

V Praze dne 2. října 1934.

Dvořák,

Krehan, Hodinová-Spurná, Tyll, K. Procházka, Novotný, Török, Krosnář, Čižinská, Valášková, Šťourač, Bílek, Kliment, Juran, Russ, J. Svoboda, Babel, Hrubý, Kopecký, Hadek, Zápotocký.

2742/ II (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi financí

o vadných písemných vyhotoveních jabloneckého berního úřadu.

Jablonecký berní úřad zaslal osobám, které upsaly půjčku práce a získaly ledy nárok na snížení svých dlužných daní, oznámení o výši vzešlých úroků z prodlení. Strany si nyní stěžují, že tato úřední oznámeni nejsou datována. Jako důkaz toho uvádíme takový dopis jabloneckého berního úřadu č. 716/20, který zní:

» Tímto se Vám oznamuje, že Vám byly s konečnou platností předepsány 7%ní úroky z prodlení za nedoplatky do konce roku 1930 v částce 2. 794. 35 Kč, dodatečně bylo v roce 1934 předepsáno 2. 794. 35 Kč.

(Budou-li výše předepsané úroky z prodlení zaplaceny tak, že 75% úhrnné částky bude u podepsaného berního úřadu zaplaceno hotově nejdéle do 31. prosince 1934, bude zbytek 25% podle § 7 p. p. ze dne 21. března 1933, č. 48 Sb. z. a n. odepsán. )

Úroky z prodlení jsou podrobně vypočteny u podepsaného úřadu a do tohoto výpočtu lze nahlédnout, v úředních hodinách (v úterý a v pátek) od 8 do 12 hodin. Proti tomuto rozhodnutí můžete se podle § 330, odst. 5 a 6 zák. ze dne 15. června 1928, č. 76 Sb. z. a n. odvolati do 20 dnů počítaje ode dne doručeni tohoto oznámení u podepsaného berního úřadu v Jablonci n. N.

Berní úřad v Jablonci n. N., podpisy nečitelné. «

Vynecháni data může býti pro strany spojeno s velkými újmami, poněvadž při případných odvoláních nelze bráti zřetel k tomuto důležitému údaji. Jest nutno, aby finanční úřady zvláště po této stránce pracovaly co nejpřesněji a nevynechávaly dat

Na berní úřad v Jablonci n. N. jsou mimo to i stížnosti, že nepředkládá podrobných výkazů o výpočtu úroku z prodleni, ačkoliv se v oznámení výslovně praví, že do podrobných výpočtů úroků i prodlení lze v úřadě nahlédnouti.

Tážeme se tedy pana ministra financi, je-li ochoten naříditi, aby jablonecký berní úřad v písemném styku zachoval vetší přesnost a podával stranám i potřebné zprávy o vypočtených úrocích z prodlení?

V Praze dne 25. září 1934.

Windirsch,

dr Hodina, Oehlinger, dr Mayr-Harting, Fritscher,

Gläsel, Zierhut, Kunz, Scharnagl, Bobek, Greif,

Krumpe, dr Petersilka, dr Luschka, Halke, Viereckl,

Köhler, Böhm, Heller, Zajíček, Platzer, Wagner.

2742/ III (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů ministrovi financí

o stížnostech, že v jabloneckém okrese byla zemědělcům zvýšena důchodová daň.

Jest všeobecně známo, že důchod zemědělců v posledních letech značně poklesl, poněvadž se důchody zmenšily poklesem cen zemědělských výrobků. Pokles cen postihl všechny zemědělské výrobky. Ministerstvo financí také uznalo, že příjmy v zemědělství klesly, a to tím, že projevilo souhlas se snížením paušalované daně z obratu v zemědělství a že snížený paušál ponechalo v platnosti i na rok 1933.

Ale zdá se, že podřízené finanční úřady nemají ponětí o snížení příjmů, které ovšem musí míti vliv na čistý výtěžek zemědělských podniků, a tato znalost chybí zvláště berní správě v Jablonci n. N. Jinak by nebylo možné, aby se zemědělcům v jabloneckém berním okrese zvyšoval čistý důchod a podle toho zvětšovaly i závazky k placení důchodové daně. Při tom působily umělé konstrukce, které jsou v křiklavém rozporu se skutečnými poměry. Zemědělci dotčení tímto svévolným postupem jablonecké berní správy jsou tím velmi poškození, poněvadž musejí konstatovati, že proti důchodu, sníženému všeobecným nepříznivým hospodářským vývojem v jejich podnicích, stojí zvýšená daňová poplatnost.

Jak postupovala jablonecká berní správa, ukazuje případ zemědělce Viléma Kaulfusse z Tanvaldu č 152, který má usedlost ve výměře 5 ha z čehož 1. 25 ha lesa. Má síce jako funkcionář tanvaldské Raiffeisenky roční odškodné, ale vždy je správně přiznal. Daně mu byly předpisovány takto:

Berní rok	Čistý důchod	Důchodová daň
1930	8. 000 Kč	90 Kč
1931	9. 000 »	117 »
1932	9. 600 »	133 »
1933	9. 500 »	130 «

Stejně jest tomu u zemědělce Jindřicha Mitlehnera z Tanvaldu č. 75, jemuž za rok 1933 byl předepsán čistý příjem 9. 100 Kč a podle toho 133 Kč důchodové daně, ačkoliv má usedlost ve výměře 5 ha

I jiným zemědělcům byly neoprávněně předepsaný vysoké částky důchodové daně, které pociťují tím tíže, že jde veskrze o drobné zemědělce, kteří musí hospodařiti ve výši přes 500 m nad mořem a jejichž pozemky & mělkou ornici pod vlivem drsného horského podnebí i při největší námaze poskytuji jen nepatrné hrubé výtěžky. Títo zemědělci mohou jen pěstovati krmiva a chovati dobytek, při čemž stale museji krmivo přikupovati. Tím se velmi značně zvyšuje režie podniků. Jest tedy zapotřebí již velkého nadaní 5 bujnou fantasií, aby sa pro drobná hospodářství s takovými mimořádnými provozními výdaji mohly vůbec vypočítati čisté výtěžky. Jest jasno, že na početním odůvodněni nemůže za takových okolnosti býti mnohé v pořádku Neboť by musilo dopadnouti docela jinak ve prospěch zdaněných zemědělců. Post žení zemědělci pociťuji neobyčejně těžce zatížení vložené na ně důchodovou daní, poněvadž se proti tomu nemohou ani přiměřeně brániti. Často vůbec nepoužiji odvolacího práva, které jim přísluši, poněvadž těžká zemědělská práce a tísnive starosti otupuji je o schopnost mysliti a rozhodovat se, čehož jest zapotřebí, aby mohli bojovati proti daňovým předpisům, které považuji za nespravedlivé

V zájmu zemědělců, kteří beztoho musí těžce bojovati o život, jest nutno, aby se postupovalo nestranně.

Proto se tážeme pana ministra financi:

l ) Je-li ochoten oznámiti, na kterých podkladech se zakládá zdanění zemědělců důchodovou daní v Jabloneckem okrese,

2. ) co hodlá učiniti, aby zemědělci, kteří jsou veskrze drobní, byli osvobozeni od břemen uložených jim nespravedlivým zdaněním?

V Praze dne 26. září 1934.

Windirsch,

Oehlinger, Greif, dr Petersilka, dr Luschka, Zierhut,

Halke, Wagner, Viereckl, Heller, Kunz, Zajíček,

Krumpe, Bobek, Böhm, dr Mayr-Harting, Platzer,

Scharnagl, Fritscher, Gläsel, dr Hodina, Köhler.

2742/IV (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi zemědělství o opatřeních proti polnímu pychu.

Velké množství případů, které se letos staly ve všech částech státu, dokazují, že dlužno provésti účinná opatřeni proti polnímu pychu, aby se zabránilo, aby zemědělcům nebyl polními krádežemi a línými škodami způsobenými lidmi snižován výtěžek nebo aby ho docela nepozbyli

Polních krádeží dopouštějí se často osoby, které naprosto k lomu nejsou nuceny hospodářskou nouzi, nýbrž ze ziskuchtivosti okrádají zemědělce a kradené zboží prodávají. Že se takové případy dějí, o tom svědci zprava uveřejněna v časopise »Reichenberger Zeitung« dne 1. září 1934 s nadpisem: Noční polní straž v Hněvotině«. Táto zprava zní: Jak jsme kdys oznámili, koná v okrese hněvotiskem u Olomouce bezpečnostní službu na polích polní straž složená z tamějších sedláku, aby učinně působila proti polním krádežím, které se v poslední době tak četné vyskytovaly. Tato stráž, která provádí svou kontrolní obchůzku většinou v noci, má dobry úspěch, neboť skoro denně přistihuje osoby na polním pychu. Při tom bylo zjištěno, že vělš na těchto polních zlodějů nesahá na cizí majetek z trpké nouze, nýbrž ze jde o osoby, které mají přístřeší a dobytek, ale nemají ani vlastní ani najaté půdy, ze které by mohly dobytek živli

V témž časopise vyšla dne 8 září 1934 pod nadpisem »Obchod s kradenými brambory znovu zpráva, která zní

24-letého Františka Schnu z Drahovic zatkli celnici ve Staré Roli, poněvadž poslední dobou kradl brambory v četných obcích v karlovarském okolí Kořist zase prodával. V jednom případě byla zjištěna škoda asi 1000 Kč. V jiných případech nebyla hodnota zjištěna. Také jest podezřely, že v květnu 1933 ukradl v Karlových Varech bednu čokolady, kterou pak v podomním obchodě rozprodal

Důvodem polních krádeží jest však i to, že čelné osoby chovají si dobytek, ale nemají pozemku potřebných k pěstováni krmiva, a pak krmivo potřebne k výživě těchto zvířat (zelenou plcí, brambory, řepu, krmné zrní) kradou sedlákům.

Se zřetelem k těmto vývodům jest naléhavě nutno aby konečně byla učiněna taková opatření, která by co nejúčinněji přispěla k ochraně polního majetku. Dosavadní zákonná ustanovení k tomu nestačí

Tážeme se pana ministra zemědělství, je-li ochoten učiniti vhodná opatřeni v tomto směru?

V Praze dne 25. září 1931.

Windirsch,

Böhm, Heller, Halke, Platzer, Gläsel, Oehlinger, dr Mayr-Harling, Zajíček, dr Luschka, Wagner, Zierhut, Viereckl, dr Hodina, Fritscher, Scharnagl, Bobek, Krumpe, Greif, dr Petersilka, Kunz, Köhler.

2742 V (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi zemědělství a ministrovi veřejného zdravotnictví

a tělesné výchovy,

aby se znemožnilo chemické znečišťování vody v řece Vítce (okres frýdlantský).

Dne 21. srpna 1934 konalo frýdlantské městské zastupitelstvo mimořádnou schůzi. Ze zprávy o ní uveřejněné vyjímáme:

»Ve schůzi dne 25. července schválilo městské zastupitelstvo opravné práce na příkopu pro svrchní vodu frýdlantské městské elektrárny (závod ve Vísce) a zadalo práce podavateli nabídky inž. Fantovi (z Liberce) za úhrnnou částku 54. 570 Kč. Při bližším vyšetřování, které znalci provedli při obchůzce nedávno konané, vyšlo však najevo, »že pro obsah kyseliny ve vodě Viliky opravné práce«, jak mají teď býti provedeny, budou se musiti konati zase za několik let. V následujícím referátu starostova náměstka Františka Priebsche byly obsaženy i důvody, které pohnuly znalce, aby obecnímu zastupitelstvu předložili návrh na rozšíření oprav. »Pro obsah síry ve vodě Vítky jest nutno, aby byl beton zlepšen ochrannou vrstvou (dehtem). « Že tyto důvody nebyly dříve uvedeny, stalo se proto, že důležitý posudek jednoho znalce došel teprve nedávno. Navrhovaný jemný nátěr stál by 19. 200 Kč. Aby se však dosáhlo i dobré a zdravé betonové směsi, jest podle výroku znalců nutno užívati čisté vody a její doprava by stála asi 2. 500 Kč. Dále, aby několik zvlášť poškozených míst příkopu na svrchní vodu bylo důkladně zlepšeno, doporučuje se vydlážděni, které se pak vyspáruje a omítne, a výdaje na vydláždění 240 m2, o které jde, činí 8. 400 Kč. Aby byla úhrada na další případné a nepředvídané práce, navrhuje se obecnímu zastupitelstvu, aby na ně určilo 15. 000 Kč. Úhrnem činily by tedy výdaje na práce již zadané a na navržené rozšířeni oprav 100. 000 Kč. «

Ve zprávě jest obsažena zmínka, že řeka Vítka unáší s sebou chemické nečistoty, které nejen škodí vodním stavbám, nýbrž i mohou ve značné míře poškoditi zdraví lidí a zvířat. Zvláště se tím poškozuje chov ryb. Chemické nečistoty v řece Vitce pocházejí z podniků na ní ležících, z nichž odplývají bez mechanických, chemických a biologických ochranných opatření. Jest nutno, aby se úředně zjistilo, ze kterých podniků pocházeli splašky, obsahující kyselinu a síru a aby se učinila opatření, aby se zabránilo dalšímu znečištování řeky Vítky.

Proto se tážeme pánů ministrů zemědělství a veřejného zdravotnictví, jsou-li ochotni se postarati, aby se provedla revise podniků podél řeky Vítky,

aby se zjistilo, odkud pocházejí splašky znečišťující řeku Vítku, a jsou-li ochotni učiniti opatření, aby se zabránilo dalšímu znečišťování říční vody?

V P r a z e dne 24. září 1934.

Windirsch,

Böhm, Heller, Halke, Oehlinger, dr. Mayr-Harting,

Zajíček, Platzer, Wagner, Zierhut, Gläsel, Fritscher,

Scharnagl, Bobek, Greif, Krumpe, dr. Petersilka,

Kunz, dr. Luschka, dr. Hodina, Viereckl, Köhler.

2742/VI.

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů

ministru vnitra

o neslýchaném postupu kladenské policie, odpovědných úředníků policejního komisařství v Kladně a úředníků okresního úřadu ve Slaném, kteří likvidují jakoukoliv shromažďovací svobodu a politická práva kladenského a slánského dělníctva.

Na den 18. záři t. r. oznámeno bylo policejnímu komisařství v Kladné konání veřejného projevu v hotelu »U města Kladna« s pořadem: Mírová politika SSSR a provokace Japonska na Dálném východě.

Toto oznámení v zastoupeni komunistické strany podepsal poslanec Dvořák. V sobotu dne 15. září t. r. doručen byl policejním agentem poslanci Dvořákovi zákaz projevu, podepsaný radou policejní správy Pekem s odůvodněním, že konání projevu ohrozilo by brannost čsl. armády.

V pondělí dne 17. září t. r. odebrala se deputace kladenských dělníků, vedená senátorkou Hajníkovou a poslancem Dvořákem k policejnímu radovi. Dr. Pekovi, kde poukazovala na nemožné odůvodnění shora jmenovaného zákazu a žádala odvolání tohoto zákazu. Policejní rada Pek prohlásil deputantům, že na zákazu trvá a doprovodil to ještě slovním odůvodněním, že prý na Mezinárodní den mládeže byl konán projev přes zákaz a v důsledku toho prý projev zakázal. Když deputace oznámila rozhodnutí policejního komisařství funkcionářům kladenského dělnictva, vyvolala tato zpráva veliké pobouření a roztrpčení.

V úterý dne 18. září učinilo policejní komisařství v Kladně takové opatřeni, že Kladno dělalo dojem obleženého města, nad kterým byl vyhlášen výjimečný stav. Tímto opatřením bylo kladenské obyvatelstvo velice pobouřeno, právem poukazujíc, že na takováto opatření má vláda peníze.

V sousedním městě Kročehlavech shromáždilo se kolem 8. hod. več. v týž den asi 250 dělníků a dělnic, kteří hlasité projevovali nespokojenost s po-

stupem policejního komisařství v Kladně, které projev o mírové politice SSSR zakazuje v době, kdy čsl. žurnalistka zdůrazňuje ve všech novinách přátelský poměr československého státu, vůči Svazu sovětských socialistických republik. Při tomto projevu dělnictva v Kročehlavech došlo ke zjevům, které dostatečně charakterizuji brutální postup některých kladenských policistů, kteří patrně ve snaze, aby se zalíbili nadřízeným orgánům, dopouštějí se neslýchaného násilí. Inspektor uniformované stráže Štros v přílišné horlivosti, aniž užil zákonem předepsaných výzev k rozchodu, vytasil šavli, sekl 15tileté děvče do hlavy, které omdlela. Při tom ještě do omdlelé na zemi kopal. To neobyčejně pobouřilo shromážděné dělníky. Jmenovaný inspektor, vída jaké pobouření svým jednáním vyvolal, couval po zpátku, při čemž zakopl o pochvu šavle a upadl. Policie, která v tomto okamžiku se dostavila, podnikla útok na demonstrující dělníky, při čemž jejich kolega byl ustupujícími dělníky a útočícím: policisty pošlapán.

Pozdě v noci byli dělníci předváděni na policejní komisařství ze svých bytů a zde pod hrozbou bitím nuceni k výpovědi, kterou policejní komisařství potřebovalo.

V neděli dne 16. září t. r. konal se veřejný projev v obci Kačici v okrese slánském v hostinci u Bartošů s pořadem: Mírová politika SSSR a uzrání Sovětského svazu de jure. Na tomto projevu asistoval komisař okresního úřadu Dr. Mašek. Po zahájení projevu referoval k uvedenému programu poslanec Dvořák. Asistující komisař po celou dobu trvání projevu, jak při referátu, tak při diskusi neměl důvodu k nějakému zákroku. Před skončením podána byla jedním z účastníků resoluce tohoto zněni:

»Panu ministerskému předsedovi v Praze! Celá československá veřejnost odsuzuje provokativní jednáni Japonska proti SSSR v Mandžusku i válečné štvaní japonského tisku. Československá vláda uznala nedávno Svaz sovětských socialistických republik de jure, ba dokonce zasazuje se i o podepsání východního paktu, jehož účelem je zajištění hranic jednotlivých států. Československá vláda však tím, že dovoluje vývoz válečného materiálu do Japonska, jedná sama proti právě vzniklým přá. telským stykům se Svazem sovětských socialistických republik. Žádáme proto okamžité zastavení dodavek válečného materiálu Japonsku.

Asistující komisař si tuto resolucí od předsedajícího vyžádal a prohlásil, že její čtení nedovolí. Na upozornění přítomného poslance Dvořáka, že uvedená resoluce byla nezávadně a doslova otištěna v periodickém časopise »Rudé Právo« v pátek, 14. září t. r., že tudíž není důvodů proč by ji zabavoval, prohlásil, že mu do toho nic není a že ve slánském okrese nebudou dělati to, co dělají v Praze.

Podepsaní se táži pana ministra vnitra:

1. ) Zná pan ministr toto nemožné a nezákonné jednání odpovědných činitelů policejního komisařství v Kladně a okresního úřadu ve Slaném?

2. ) Dal pan ministr vnitra nějaké zvláštní příkazy policejnímu komisařství v Kladně a okresnímu úřadu ve Slaném, kterým, se likviduje zákon o shromaždovacím právu občanů?

3. ) Jest pan ministr vnitra ochoten poučiti odpovědné úředníky policejního komisařství v Kladně a okresního úřadu ve Slaném o pobuřujícím a nezákonném jejich postupu?

4. ) Jest pan ministr vnitra ochoten dáti příkaz policejním orgánům v Kladné, kterým by zakázal jejich brutální postup vůči občanům, kteří se domáhají svých občanských práv?

5. ) Poučí pan ministr přednostu okresniho úřadu ve Slaném a komisaře politické správy Dra Maska, že zákony Československé republiky platí pro celé její území, tedy i pro okres slánský?

6. ) Co učiní pan ministr, aby neslýchané poměry a nemožný postup odpovědných orgánů v okrese slánském a kladenském se více neopakovaly?

V Praze dne 22. září 1934.

Dvořák,

Krehan, Valáškova, Hodinová-Spurná, Čižinská, Tyll,

Procházka, Kubač, Hadek, Novotný, Babel, Török,

Juran, Kliment, Zápotocký, Bílek, Kopecký, Štou-

rač, J. Svoboda, Russ, Hrubý.

Původní znění ad 2742/II.

Interpellation

des Abgeordneten. Windirsch

und Genossen an den Finanzminister betreffend die Mamgelhaftigkeit schriftlicher Ausfertigungen des Steueramtes in Gabtonz a. N.

Das Steueramt in Gablonz a. N. hat jenen Parteien, die Arbeitsanleihe gezeichnet und infolgedessen einen Anspruch auf die Herabsetzung ihrer Steuerschuld erworben haben, Verständigungen wegen der Höhe der aufgelaufenen Verzugszinsen zugesendet. Von den Parteien wird nun Klage darüber geführt, daß diese amtlichen Mitteilungen nicht datiert sind. Als Beleg hiefür wird ein solches Schriftstück des Steueramtes in Gablonz a. N., Zahl 716/20, angeführt, das folgenden Wortlaut hat:

»Hiemit werden Sie verständigt, daß Ihnen die 7% Verzugszinsen definitiv vorgeschrieben wurden für die Rückstände bis Ende des Jahres 1930 Kč 2. 794. 35, es werden rachträglich vorgeschrieben im Jahre 1934 Kč 2. 794. 35.

(Erfolgt die Bezahlung der oben vorgeschriebenen Verzugszinsen in der Weise, daß 75% des Gesamtbetrages beim gefertigten Steueramt bar bis spätestens 31. 12. 1934 bezahlt werden, gelangen die restlichen 25% nach § 7 p. p. vom 21. 3. 1933, č. 48. Sb. z. a n. zur Abschreibung).

Eine detailierte Berechnung der Verzugszinsen befindet sich beim gef. Amt und kann in dieselbe während der Amtsstunden (Dienstag und Freitag) von 8-12 Uhr eingesehen werden. Gegen diese Entscheidung können Sie im Sinne des § 330, Abs. 5 und 6 des Ges. vom 15. 6. 1927, ZI. 76, Slg. d. G. u. V. binnen 30 Tagen vom Tage der Zustellung dieser Verständigung an gerechnet, bei dem gef. Steueramte in Gablonz a. N. Berufung einbringen.

Steueramt Gablonz, Unterschriften unleserlich. «

Die Weglassung des Datums kann für die Parteien mit größten Nachteilen verbunden sein, weil in eventuellen Rekursfällen auf diese wichtige Angabe nicht Bezug genommen werden kann, Es ist notwendig, daß die Finanzämter besonders in dieser Richtung mit größter Genauigkeit arbeiten und Datierungen nicht fortlassen.

Über das Steueramt in Gablonz a. N. wurden außerdem auch Klagen darüber geführt, daß von hm genaue Ausweise über die Berechnungen von Verzugszinsen nicht gegeben werden, obwohl es in den Verständigungen ausdrücklich heißt, daß detaillierte Berechnungen der Verzugszinsen beim Amte eingesehen werden können.

Der Herr Finianzminister wird daher gefragt, ob er bereit ist, Anordnung zu treffen, daß sich das Steueramt in Gablonz a. N. im schriftlichen Verkehr größter Genauigkeit befleißigt und den Parteien auch verwendbare Auskünfte über berechnete Verzugszinsen gibt?

Prag, am 25. September 1934.

Windirsch,

Dr. Hodina, Oehlinger, Dr. Mayr-Harting, Fritscher,

Gläsel, Zierhut, Kunz, Scharnagl, Bobek, Greif,

Krumpe, Dr. Petersilka, Dr. Luschka, Halke Vier-

eckl, Köhler, Böhm, Heller, Zajíček, Platzer,

Wagner.

Původní znění ad 2742/ III.

Interpellation

des Abgeordneten Windirsch

und Genossen

an den Finanzminister

betreffend Beschwerden über die Erhöhung

der Einkommensteuer der Landwirte im

Bezirke Gablonz a. N.

Es ist allgemein bekannt, daß im Verlauf der letzten Jahre das Einkommen der Landwirte bedeutend gesunken ist, weil der Verfall der Preise der landwirtschaftlichen Erzeugnisse die Einnah-

men verringert hat. Durch den Preisverfall wurden alle landwirtschaftlichen Erzeugnisse berührt. Das Finanzministerium hat auch die Tatsache der Verringerung der Einnahmen in der Landwirtschaft anerkannt, und zwar dadurch, daß es einer Herabsetzung des Umsatzsteuerpauschales in der Landwirtschaft zugestimmt hat und daß das verminderte Pauschale auch für das Jahr 1933 in Geltung belassen wurde.

Von der Verringerung der Einnahmen, die naturgemäß den Reinertrag der landwirtschaftlichen Betriebe beeinflußen mußten, scheinen jedoch die untergeordneten Finanzämter keine Ahnung zu haben und es fehlt diese Kenntnis besonders der Steueradministration in Gablonz a. N. Es könnte sonst nicht möglich sein, daß den Landwirten im Steuerbezirke Gablonz a. N. die Reineinkommen erhöht und dementsprechend die Verpflichtungen zur Einkommensteuer vergrößert worden sind. Hiebei haben künstliche Konstruktionen mitgewirkt, die mit den tatsächlichen Verhältnissen im ärgsten Widersprüche stehen. Die durch dieses willkürliche Vorgehen der Steueradministration in Gablonz a. N. betroffenen Landwirte sind in nachteiligster Weise berührt, weil sie feststellen müssen, daß den durch die allgemeine ungünstige wirtschaftliche Entwicklung in ihren Betrieben herabgesetzen Einkommen erhöhte Steuerleistungen gegenüberstehen.

In welcher Weise die Steueradministration in Gablonz a. N. vorgegangen ist, ergibt der Fall des Landwirtes Wilhelm Kaulfuß in Tannwald Nr. 152. der eine Wirtschaft im Ausmaße von 5 ha Fläche besitzt, wovon 1. 25 ha Wald sind. Derselbe bezieht als Funktionär der Raiffelsenkasse in Tannwald zwar eine jährliche Entschädigung, doch ist diese stets richtig einbekannt worden. Die Steuervorschreibungen ergeben folgendes Bild:

Ähnlich ist der Fall des Landwirtes Heinrich Mitlehner in Tannwald Nr. 75, dem bei einer Fläche von 5 ha Ausmaß für das Jahr 1933 ein Reineinkommen von 9. 100 Kč und dem entsprechend 133 Kč Einkommensteuer vorgeschrieben wurden.

Auch anderen Landwirten wurden unberechtigt hohe Beträge an Einkommensteuer zur Vorschreibung gebracht, die um so schwerer empfunden werden, weil es sich durchwegs um kleine Landwirte handelt, die in einer Seehöhe von über 500 Meter wirtschaften müssen und deren seichtgründige Böden unter der Einwirkung des rauhen Gebirgsklimas selbst bei größter Mühe ohnedies nur geringe Roherträge ergeben. Diese Landwirte vermögen nur Futterbau und Viehwirtschaft zu betreiben, die immer wiederkehrende Futterzukäufe notwendig machen. Dadurch wird die Betriebsregie ganz beträchtlich gesteigert. Es bedarf daher einer schon recht phantasiereichen Begabung, um für kleine Wirtschaften mit derartigen außerordentlichen Betriebsaufwendungen überhaupt Rein-

Steuerjahr	Reineinkommen	Einkommensteuer
1930	8. 000 Kč	90 Kč
1931	9. 000 Kč	117 Kč
1932	9. 600 Kč	133 Kč
1933	9. 500 Kč	130 Kč