Tím způsobem zhodnocovalo ministerstvo zemědělství převedené částky od Všeobecného pensijního ústavu resp. od ústavů náhradních, poněvadž vládní nařízení podle věty druhé odst. 4, § 114 zákona č. 261/1929 Sb. z. a n., o způsobu použití převedených částek nebylo dosud vydáno.

V důsledku přiznávání doplatku podle odst. 3, § 62 služebního řádu při respektování všech předpisů nového pensijního zákona, jakož i předpisů jej novelisujících, jsou odpočivné a zaopatřovací platy zaměstnanců, převzatých do služeb státních lesů a statků cestou pozemkové reformy, nejméně, stejně vysoké, jako oněch, kteří převzati nebyli a zůstali pojištěni u Všeobecného pensijního ústavu resp. ústavů náhradních.

Z toho, co bylo uvedeno, je patrno, že ustanovení § 62 služebního řádu není ustanovením rámcovým nebo mezen ovitým. Podle ustanovení odst. l a 2 tohoto ustanoveni přísluší zaměstnancům resp. jejich pozůstalým pensijní a zaopatřovací nároky podle obdoby předpisů pro pragmatikální státní zaměstnance. Kdo zná tyto předpisy, dovede si vypočítati výši pense resp. zaopatřovacího požitku pragmatikálního. Podle ustanovení § 62, odst. 3 služebního řádu zůstávají v platnosti nároky nabyté ze soukromé služby, zejména nároky podle pensijního zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. Kdo zná tyto předpisy, dovede si vypočítati důchod příslušející mu podle nároků nabytých ze soukromé služby.

Intenpelovaná záležitost se týká resortní působnosti ministerstva zemědělství, které přejímá zodpovědění interpelace.

V Praze dne 12. října 1934.

Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža. v. r.

2741/IX.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců J. Bečko, J. Zemana, J. Lišky, dra Ivanky, dra Labaje a druhů

ve věd zadáváni otopného uhlí (tisk 2576/III).

Ustanovení zadávacího řádu č. 667 Sb. z. a n. z r. 1920 netýkají se podle výslovného předpisu jeho § 2, č. 4 dodávek a prací, které se provádějí ve vlastni režii některým odvětvím státní správy pro potřebu jiného odvětví státní správy. Tento předpis zadávacího řádu je samozřejmým důsledkem skutečnosti, že jednotlivá odvětví státní

správy jsou pouhými orgány státu jako právního subjektu a nemohou proto uzavírati navzájem právní jednáni toho druhu, jak předpokládá zadávací řád. Podle § 2, odst. (4) vládního nařízeni č. 206 Sb. z. a n. z r. 1924 o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních jest za úkony, práce a dodávky, prováděné podniky v zájmu jiných odvětvi státní správy platiti bud podle všeobecných sazeb anebo hraditi vzniklé výdaje ať již podle jednotných sazeb, stanovených dohodou mezi zúčastněnými ministry, nebo podle vykázaných výloh za materiál a mzdu, zvýšených o všeobecné náklady a úroky.

Požadavek, aby u těchto státních podniků bylo postupováno podle zadávacího řádu, nejenom nemá opory v žádném positivním právním předpise, nýbrž je i v přímém rozporu s vládním nařízením o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních. Když tedy jednotlivá odvětví státní správy kryjí svoji věcnou potřebu především úkony, dodávkami a pracemi, které mohou poskytnouti jiná odvětví Státní správy, mezi nimi i státní podniky, jest tento postup v úplném souladu s citovanými předpisy.

Oběžník ministerstva vnitra ze dne 4. září

1933, č. 51219/33, o soustředěném nákupu uhlí a koksu ze státních dolů pro topné období 1933-

1934, jehož platnost byla prodloužena výnosem téhotž ministerstva ze dne 3. července 1934, čís. 40. 372/34 i pro topné období 1934-1936, sleduje dosažení co možno největších úspor nákupem uhlí ve velkém, aniž vsak při tom vylučuje soutěž soukromých podnikatelů. Podle odstavce A II-5 oběžníku jsou totiž ze soustředěného nákupu vyňaty úřady a útvary, které prokáží, že uhlí nebo koks značek pro úřad vhodných může býti dodán při odběru od soukromých dodavatelů cenou i kvalitou (čítajíc do ceny i náklad na dovoz z nádraží a skládku do sklepa) výhodněji, než při přimém zásobování uhlím ze státnicích dolů.

Ani zadávací řád ani žádný jiný právní předpis nebyl těmito oběžníky porušen.

Dodávky uhlí státním úřadům, ústavům a podnikům podnikem »Státní báňské a hutnické závody« neohrožují nikterak doly slovenské.

Interpelace uvádí, že celková spotřeba uhlí ze Slovenska a Podkarpatské Rusi v roce 1933 činila 16. 045. 930 q. Přesná data za rok 1933 nejsou ještě známa, ale rozdíl proti roku 1932 nebude značný a možno spotřebu paliva na Slovensku a Podkarpatské Rusi odhadnouti nejméně 14-15, 000. 000 q.

Státní doly dodaly v r. 1933 na Slovensko a Podkarpatskou Rus celkem 404. 428 q uhlí, t. j. asi 2. 8% celkové spotřeby z těchto zemí. V tomto množství je však započteno těž uhlí pro Státní bánské a hutnické závody na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Tyto závody odebraly v roce 1933 celkem 148. 728 q uhlí. Na ostatní odbyt připadá pouze 255. 728 q uhlí, kteréžto množství representuje asi 1. 7% celkové spotřeby uhlí na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Největší část z toho, a to 179. 851 q uhlí (1. 2% celkové spotřeby) byla prodána soukromým osobám, zbytek 75. 878 q uhlí čili 0. 5% celkové spotřeby Slovenska a

Podkarpatské Rusi Státním úřadům, ústavům a podnikům.

Tato polovina procenta nemůže působiti rušivě na odbyt uhlí ze slovenských dolů a nemůže jejich postavení podstatně měniti.

V Praze dne 15. října 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

Je tedy patrno, že postupu v úvahu přicházejících úřadů a orgánů nelze podle platných předpisů nic vytýkati a nemám proto důvodu k žádanému opatření.

V Praze dne 15. října 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2741/X (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Krehana, Babela, Russa, Hodinové-Spurné a soudruhů

o pronásledování proletářských vystěhovalců v Praze a v rozličných městech Československé republiky (tisk 2712/V).

Ve Vejprtech byli dne 18. března 1934 zatčeni říšskoněmecký emigrant Knoppe a tajemník komunistické strany Doms po osobní a domovní prohlídce pro důvodné podezření ze zločinu přípravy úkladů o republiku a dodáni do soudní vazby. O závažnosti podezření a o důvodnosti jich zatčení svědčí právě okolnost, že trestní řízení proti nim vedené bylo soudem zastaveno až po vícetýdenním vyšetřováni.

Oba říšskoněmečtí emigranti zatčení v Litoměřicích byli přistiženi při tajné schůzi a dodáni do soudní vazby pro důvodné podezření ze sdružováni státu nepřátelského a pro přestupek shromažďovacího zákona. Případ byl soudem projednán a oba zatčeni byli již propuštěni.

Říšskoněmecký emigrant, který byl uvězněn podle interpelace v Chebu, byl přistižen při dopravě tiskopisů, jimž bylo podle platných předpisů odňato právo dopravy do Československé, republiky a jejichž rozšiřování bylo zde zakázáno, a soudem potrestán pro tento přečin jednoměsíčním vězením. O vydání osob k účelům trestního stíhání do ciziny rozhodují soudy.

Ríšskoněmecký emigrant zadržený ve Frýdlantu byl vyhoštěn, ježto neměl žádných osobních dokladů ani prokazatelného zaměstnáni. Byl dopraven na saské hranice, proti čemž nic nenamítal.

2741/XI.

Odpověď

ministra veřejných práci a ministra financí

na interpelaci poslanců Jana Koudelky,

inž. J. Nečase, J. Kučery, J. Bečko

a soudruhů

o hospodářství vodocestného fondu (zák.

č. 50/1931) a ohrožení dalšího provádění

vodních staveb (tisk 2610/VIII).

Příjmy státního vodohospodářského fondu jsou v posledních dvou letech ve skutečnosti podstatně nižší, než jak předpokládá zákon č. 50/1931 Sb. z. a n. Tento stav vznikl zejména tím, že jednak státní příděl do fondu podle ustanovení § 6 cit. zákona byl finančním zákonem na rok 1933, čís. 37/1933 Sb. z. a n. přechodně snížen z dřívější roční částky 70 mil. Kč na částku 42. 5 mil. Kč a finančním zákonem na rok 1934, čís. 236/1933 Sb. z. a n. na částku 20 mil. Kč, že jednak země česká a Moravskoslezská zůstaly fondu dlužný značné částky na zákonně povinných příspěvcích (nedoplatky na těchto příspěvcích činí podle nynějšího stavu u země České asi 43. 5 mil. Kč a u země Moravskoslezské asi 21. 3 mil. Kč).

Přes veškeré úsilí ministerstva veřejných prací, aby aspoň dluhované částky zemí byly splaceny, nepodařilo se dosud tuto věc uspokojivě vyřešiti.

Pokud jde o konkrétní případ v interpelaci uvedený, týkající se splavňovacích prací na středním Labi u Kolína, uznává se samozřejmě nutnost urychleného dokončení těchto prací, zejména v úseku mezi Kolínem a Mělníkem. Realisace

těchto prací bude však závislá na pohotovosti peněžních prostředků vodohospodářského fondu.

Zlepší-li se příjmy fondu bude možno (přikročiti k dalším novým stavebním akcím.

V Praze dne 7. října 1934.

Ministr věřejných prací: Dr. Czech, v. r.

Ministr financí: Dr. Trápl, v. r.

2741/XII (původní znění).

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslanců Hadka, Krehana a soudruhů

o poměrech u broumovského okresního soudu (tisk 2712IV).

Podle výsledků provedeného šetření údaje interpelace o chování okresního soudce dra Morgenšterna ve službě nezakládají se na pravdě.

Pokud v trestní věci proti Frant. Ringlovi okresní soudce dr. Rohrsetzer nevyhověl návrhům soukromého účastníka, může tento soukromý účastník užiti zákonných prostředků opravných.

Vrchní soud v Praze prozkoumav v prosinci 1933 spisy č. j. T 625/33 okresního soudu v Broumově neshledal důvodu k nějakému opatření z moci, svého práva dozorčího podle § 15 tr. ř.

Státní zastupitelství učinilo návrh na potrestání Františka Ringla pro přestupek podle § 411 tr. z. na základě posudku dvou soudních znalcůlékařů, (kteří v uvážení zjištěných okolností zranění -Květoslava Hradeckého kvalifikovali jako lehké.

Trestní řízení proti Františku Ringlovi nebylo dosud okresním soudem v Broumově skončeno.

V Praze dne 11. října 1934.

Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.

2741/XIII.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců Al. Tučného, Jos. Stejskala a druhů

o protizákonném porušování zákona o osmihodinové době pracovní, nedostatečném vybaveni živnostenské inspekce a uplatňování kompetence ministerstva vnitra v řízení a trestáni za nedodržování zákonných ustanovení (tisk 2547/IV).

Ministerstvo sociální péče sleduje velmi bedlivě stížnosti, že v době nynější nezaměstnanosti dělnictva nedodržují se předpisy o pracovní době a že se v živnostech často pracuje přes čas. Pokud jde o povolováni práce přes čas, vydalo ministerstvo sociální péče příslušným úřadům již několikráte pokyn, aby žádosti za povolení práce přes čas posuzovaly co nejpřisněji.

Zároveň bylo uloženo, aby o zjištěných přestupcích předpisů zákona bylo učiněno neprodleně a bez výjimky udání příslušným úřadům; úřady ty pak mají veškerá udání projednati nejpozději do 14 dnů a ukládati tresty v náležité výši.

Otázky, týkající se organisace výkonu služby živnostenské inspekce a vybavení její orgánů potřebnou pravomocí, jsou právě předmětem jednání příslušných vládních činitelů.

Pokud se interpelace týká resortu ministerstva vnitra, bylo tímto ministerstvem zavedeno příslušné šetření, podle jehož výsledku bude potřebné neprodleně zařízeno.

V Praze dne 11. října 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

Překlad ad 2741/V.

Antwort

der Regierung

auf die Interpellation der Abgeordneten

Leibl, Schweichhart, Jaksch, Hackenberg

und Genossen,

betreffend Hilfsmassnahmen für die durch die heurige Elementarkatastrophe betroffenen Kleinlandwirte (Druck 2669/1X).

Es ist die Verfügung getroffen wonden, dass die von einer katastrophalen Durre, von Frösten

und Missernte heimgesuchten Landwirte, welche aus diesem Titel mm eine Unterstützung anzusuchen beabsichtigten, darauf aufmerksam gemacht werden, dass dies unter Einhaltung der Vorschriften der Regierungsverordnungen vom 24. Mai 1928, S. d. G. u. V. Nr. 74 und 75, machen müssen.

Weiter ist den Bezirksbehörden aufgetragen worden, unter Mitwirkung der Orts- und Bezirksnotstandskommisionen die Erhebung gemeldeter Schäden derart beschleunigt vorzunehmen, dass die diesbezüglichen Elaborate bis 15. August d. J. den Verwaltungen der Unterstützungsfonds, welche bei den Landeskulturräten, bezw. in der Podkarpatská Rus bei der Landesbehörde in Užhorod errichtet worden sind, vorgelegt wenden können, und dass sie zum Zwecke der Bewilligung von Steuererleichterungen die zaständigen Steuerverwaltungen über das Ergebnis der Erhebung verständigen. Gleichzeitig wurden die Verwaltungen der Unterstützungsfonds aufgefordert, nach Vorlage der Notstandselaborate unverzüglich auf Grund derselben in der Weise zu entscheiden, dass den Geschädigten noch vor der Herbstsaat rasche und ausgiebige Hilfe zuteil werde.

Da die Mittel der Elementarfonds für die notwendige Hilfeleistung nicht ausgereicht halben, ist ihnen eine ausserordentliche Dotierung in der Höhe von 100, 000. 000 Kč gewährt wanden.

In besonders dringenden Fällen sind seitens der Verwaltungen der erwähnten Fonds augenblickliche Aushilfen namentlich zum Ankaufe von Futtermitteln für das Vieh (in Böhmen) und zur Beschaffung von Stoppelsaatgut (in der Slovakei und Podkarpatská Rus) gewährt worden. Auf die Sicherstellung von Futtermitteln für dem heimischen Bedarf hat auch die Einreibung der Ausfuhr der wichtigeren Futtermittel in das Bewilligungsverfahren abgezielt.

Es ist die Verfügung getroffen worden, dass die staatliche Forstverwaltung den geschädigten Landwirten entgegenkomme, falls sie um Zuteilung von Streu, namentlich auch von Torf als geeignete Streu und von Waldgras als Futtermittel aus den staatlichen Forsten ansuchen sollten. Ein ähnlicher Vorgang ist auch den Eigentümern der anderen Wälder anempfohlen worden.

Aus den Mitteln der in der oberwähnten Weise vermehrten Fonds werden alle unerlässlich notwendigen Saatgut-, Futtermittel- und anderen Hilfsaktionen durchgeführt. Im Rahmen dieser Aktionen ist den von einer katastrophalen Missernte betroffenen Frühkartoffelzüchtern verbilligtes Saatgut für diese Frühkartoffel beschafft worden. Die Verwendung der Vorräte an eingelagertem (interventionsweise aufgekauften) Getreide als Saatgut wäre jedoch nicht zweckmässig, da dieses Getreide durch die lange Einlagerung in seiner Keimfähigkeit stark gelitten hat und infolge seiner Bestimmung zur Vermahlung und seiner aus diesem Grunde ohne Rücksicht auf die Gattung, bezw. Art vorgenommenen kumulativen Einlagerung offenkundig ungleichmässig ausreifen würde.

Das für die geschädigten Gegenden notwendige Futter und Saatgut wird weiter durch die

40% Ermässigung des Transportes auf den Eisenbahnen verbilligt, welche Ermässigung einerseits für Sendungen von Heu, Stroh, Klee und andere Futtermittel aus allen und nach allen Stationen der Čechoslovakischen Republik und aus dem Auslande mit Gültigkeit ab 20. Juli d. J. bis auf Widerruf längstens aber bis Ende Juni 1935, andererseits für Weizen-, Korn-, Gerste- und Hafersendungen aus allen und in alle Stationen mit Ausnahme der Grenzübergangsstationen »Uebergänge«, der Grenzübergangspunkte, Umschlagplätze und Häfen mit Gültigkeit vom 5. September d. J. bis 30. April 1935 bewilligt worden ist.

Was die Forderung der zollfreien Einfuhr von billigen Futtermitteln anbelangt, muss angeführt werden, dass die Einfuhr der wichtigsten voluminösen Futtermittel (Heu und Stroh) zollfrei ist und, soweit sie unter das Bewilligungsverfahren fällt, wohlwollend beurteilt wird.

Was die übrigen wichtigen Futtermittel anbelangt (Kleie, Schrot, getrocknete Rübenschnitzel, Kuchen, Hafer und Futtergerste), wird bemerkt, dass diese Futtermittel zum Zwecke der Sicherstellung und Gestaltung des Absatzes und der Preise des heimischen Getreides in die Regelung des Handels mit Getreide, Mehl. Mahlprodukten und einiger Futtermittel auf Grund der Regierungsverordnung vom 13. Juli 1934, S. d. G. u. V. Nr. 137, eingereiht worden sind.

Durch die Herausgabe der Regierungsverordnung vom 13. Juli 1934, S. d. G. u. V. Nr. 142, betreffend weitere zeitweilige Massnahmen bei der Eintreibung von Forderungen gegen Landwirte und Arbeitslose in den durch die Missernte besonders schwer betroffenen Bezirken, sind die Landwirte in diesen Bewirken vor der Eintreibung privater und öffentlicher Forderungen, und zwar bis zum 30. September d. J. geschützt; über eine kurzfristige Verlängerung dieser Vorschrift in einem allerdings eingeschränkten örtlichen Umfange wird verhandelt.

Was die Forderung der Wiederherstellung des Schutzes vor Kündigungen der Pachtverträge von landwirtschaftlichen Kleinpächtern anbelangt, wird auf die Hinlänglichkeit des zum Pachte geeigneten landwirtschaftlichen Bodens in der Gegenwart hingewiesen. Die Frage der Neuregelung der Vorschriften des Pachtzinses vom Boden wird auf Grund der seitens der Interessenten erstatteten Anträge und zwar auch mit Rücksicht auf die heurigen Elemantarkatastrophen in Verbindung mit den auf Grund der Durchführung der Regierungsverordnung vom 29. Juni 1933. S. d. G. u. " V. Nr. 164, betreffend die Regelung des Pachtzinses bei landwirtschaftlichen Pachtungen, sorgfältig verfolgt. In diesem Zusammenhange wind erwähnt, dass die Pächter ebenso wie die übrigen Landwirte aller Hilfsaktionen teilhaftig sind, welche aus Gründen der katastrophalen Elementarereignisse unternommen wurden.

Das Finanzministerium hat mit Erlas« vom 14. Juli 1934, Z. 74. 039/34-III/9a, den Bemessungsbehörden aufgetragen, auf Grund der entweder individuell oder gesammelt durch Vermittlung der Gemeindeämter, der Interessenorganisationen u-

dgl. eingebrachten Gesuche der Betroffenen um Stundung wohlwollend Raten auf die Steuernückstände sowie auf die laufenden Steuern zu bewilligen und in besonders ernsten Fällen diese Steuern vollständig und gegebenenfalls auch unverzinslich für eine Zeit zu stunden, weiche bei Steuerträgern, die in ihren Einkünften ausschliesslich oder überwiegend auf den Ernteertrag angewiesen sind, als angemessen befunden wird, eventuell auf eine Zeit bis zur Beendigung der künftigen Ernte, d. i. bis 30. September 1935.

In Gemeinden, von denen der Bemessungsbehörde bekannt ist, dass sie zufolge eines Elementarereigmisses von einer katastrophalen Missernte betroffen worden sind, kann den landwirschaftlichen Steuerträgern die unverzinsliche Stundung der schuldigen Steuern auf eine Zeit bis zum 30. September 1935 auch ohne Gesuch von Amts wegen bewilligt wenden, allerdings nicht solchen Steuerträgern, welche ausnahansweise durch die katastrophale Missernte keinen Schaden erlitten halben oder welche trotz einer solchen Missernte im Hinblicke auf ihre sonstigen Vermögens- und Erwenbsverhältnisse ihre Steuerpflicht erfüllen können.

Die Bemmessungsbehörden sind weiter angewiesen worden, milt grösster Beschleunigung die Gesuche der geschädigten Landwirte um Steuernachlass aus dem Grunde der Gefährdung des Unterhaltes oder der Gefahr der wirtschaftlichen Vernichtung, weiter die Gesuche um Grundsteuernachlass bei Schädigung der Wälder durch Feuer, Sturm, Schneebruch, Insekten oder bei jungen Kulturen auch durch aussengewöhnliche Dürre (§§ 111 bis 116 des Gesetzes, betreffend die direkten Steuern) und die Gesuche um Nachlass der Hausklassensteuer wegen Elementarschäden (§ 171 des Gesetzes, betreffend die direkten Steuern) zu entscheiden, bezw. den höheren Instanzen zur Entscheidung vorzulegen und bei der Entscheidung über Gesuche um Steuernachlass aus Gründen der Gefährdung des Unterhaltes oder der Gefahr der wirtschaftlichen Vernichtung in den Grenzen der geltenden Gesetebestimmungen auf Schäden gehörige Rücksicht zu nehmen, welche die Gesuchsteller durch Elementarkatastrophen im heurigen Jahre, bezw. in den vorhergehenden Jahren erlitten haben.

Die Grundsteuervergütung samt Zuschlägen wird den betroffenen Landwirten, soweit sie darum ansuchen und soweit dies den Vorschriften der Regierungsverordnung vom 24. Mai 1928, S. - d. O. u. V. Nr. 74, entsprechen wind, gewährt werden. Es ist die Verfügung getroffen worden. dass die Landwirte von dem Vorgehen, welches in dieser Richtung einzuhalten ist, in Kenntnis gesetzt werden.

Was die Forderung anbelangt, dass Massnahmen gegen spekulative Preissteigerunge bei Futtermitteln getroffen werden, ist den Landes behörden aufgetragen worden, das Preisniveau aller Bedarfsgegenstände und der Futtermittel sorgfältig zu verfolgen und im Falle der Wahrnehmung ihrer grundlosen Erhöhung unverzüglich

die notwendigen Schritte zur Hintanhaltung einer Ueberteurung zu treffen.

Das Ministerium für örfentliche Arbeiten ist bereit, in den Grenzen der Möglichkeiten jede Aktion zu fördern, welche auf die Unterstützung einer Erwerbsgelegenheit der betroffenen Kleinlandwirte bei der Materialeinfuhr u. dgl. abzielt, und ist weiter bereit, jeden auf dieses Ziel gerichteten Antrag mit den zuständigen Ressorts zu beraten. Diese Kleinlandwinte können sich weiter je nach den örtlichen Verhältnissen auch um eine Beschäftigung bei der Durchführung von Arbeiten bewerben, welche die Verbände der territorialen Selbstverwaltung aller Kategorien, also auch die Gemeinden finanzieren, bei denen die manuelle Tätigkeit in überwiegenden Masse zum Ausdrucke kommt, also zum Beispiel bei der Durchführung von Bauten und Reparaturen von Stressen, von wasserwirtschaftlichen Bauten und Reparaturen aller Art, Wasserleitungen, Kanalisationen u. dgl. Zu diesem Zwecke hat das Ministerium für Landwirtschaft den Landesbehörden bereits früher aufgetragen, bei der Durchführung von Bauten wasserwirtschaftlicher Meliorationen, die aus Mitteln des staatlichen Fonds für wasserwirtschaftliche Meliorationen unterstützt werden, in erster Reihe Personen aus den Reihen der örtlichen Arbeitslosen zu beschäftigen, also auch Kleinlandwirte und Häusler, welche früher einen Nebenverdienst gehabt halben.

Prag, am 2. Oktober 1934.

Der Vorsitzende der Regierung: J. Malypetr, m. p.

Překted ad 2741/X.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation der Abgeordneten

Krehan, Babel, RUSS, Hodinová-Spurná

und Genossen,

in Angelegenheit der Verfolgung proletarischer Emigranten in Prag und verschiedenen Städten in der ČSR. (Druck 2712/V).

Am 18. März 1934 sind in Weipert der reichsdeutsche Emigrant Knoppe und der Sekretär der kommunistischen Partei Doms nach einer Leibes-

und Hausdurchsuchung wegen begründeten Verdachtes des Verbrechens der Vorbereitung von Anschlägen auf die Republik verhaltet und in Gerichtshaft überstellt worden. Für die Schwere des Verdachtes und für die Motiviertheit ihrer Verhaftung spricht gerade der Umstand, dass das gegen sie geführte Strafverfahren eist nach mehrwöchiger Untersuchung durch das Gericht eingestellt worden ist.

Die beiden in Leitmeritz verhafteten reichsdeutschen Emigranten wunden bei einer geheimen Versammlung angetroffen und wegen des begründeten Verdachtes einer staatsfeindlichen Verbindung sowie wegen der Uebertretung des Versammlungsgesetzes der Gerichtshaft überstellt. Der Fall wurde gerichtlich verhandelt und beide Verhafteten wurden bereits entlassen.

Der reichsdeutsche Emigrant, welcher laut Interpellation in Eger inhaftiert wurde, ist beim Transporte von Druckschriften ertappt worden, denen auf Grund der geltenden Vorschriften das Beförderungsrecht in die Čechoslovakische Republik entzogen und deren Verbreitung hier verboten worden war, weshalb er wegen dieses Vergehens mit einem einmonatigen Arreste bestraft wurde. Ueber die Auslieferung von Personen nach dem Auslande zwecks Strafverfolgungen entscheiden die Gerichte.

Der in Friedland angehaltene reichsdeutsche Emigrant wurde ausgewiesen, weil er keinerlei Personalausweise und keine nachweisbare Beschäftigung hatte. Er wunde an die sächsische Grenze überstellt, wogegen er keine Einwendung erhob.

Es ist daher ersichtlich, dass gegen das Vorgehen der in Betracht kommenden Behörden und Organe nach den geltenden Vorschriften nichts eingewendet werden kann, und ich habe daher keinen Grund für die verlangte Massnahme.

Prag, am 15. Oktober 1994.

Der Minister des Innern: Dr. Černý, m. p.

Překlad ad 2741 /XII.

Antwort

des Justizministers

auf die Interpellation der Abgeordneten Hadek, Krehan und Genossen

in Sachen beim Bezirksgerichte in Braunau (Druck 2712 / IV).

Die Interpellationsangaben über das Verhalten des Bezirksrichters Dr. Morgenstern im Dienste beruhen laut den Ergebnissen der gepflogenen Erhebungen nicht auf Wahrheit.

Sofern in der Strafangelegenheit gegen Franz Ringel der Bezirksrichter Dr. Rohrsetzer den Antragen des Privatbeteiligten nicht entsprochen hat, kann dieser Privatbeteiligte die gesetzlichen Rechtsmittel in Anwendung bringen.

Das Obergericht in Präg hat nach Ueberprüfung der Akten G. Z. T. 625/33 des Bezirksgerichtes in Braunau im Dezember 1933 keinen Grund zu irgendeiner Verfügung zufolge seiner ihm zustehenden Aufsichtsrechtsgewalt nach § 15 St. P. O. gefunden.

Die Staatsanwaltschaft hat den Antrag auf Bestrafung des Franz Ringel wegen Übertretung nach § 411 St G. auf Grund des Gutachtens zweier gerichtsachverständiger Aerzte gestellt, welche in Erwägung der ermittelten Umstände die Verwundung des Květoslav Hradecký als eine leichte qualifiziert haben.

Das Strafverfahren gegen Franz Ringel ist vom Bezirksgerichte in Braunau bisher nicht beendigt worden.

Prag, am 11. Oktober 1934.

Der Justizminister: Dr. Derer, m. p.