NS RČS 1929-1935, PS, tisk 2741, část č. 1 (2. 11. 1918)

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

2741.

Odpovědi:

I. vlády na intenp. posl. Klimenta a soudr. o nezákonném postupu ministerstva sociální péče neproplacením refundací a dostatečných předpisům odpovídajících záloh na podpory v ne* zaměstnání podle gentského systému Svazu dělnictva kovoprůmyslu v ČSR. (tisk 2646/V),

II. min. zemědělství na interp. posl. Bergmanna, Tučného, Mikuláše a druhů o služebních poměrech pragmatikálních zaměstnanců státních lesů a statků a o resystemisaci služebních míst tohoto podniku (tisk 2669/II),

III. vlády na interp. posl Vaňka a druhů ve věci oddlužení obcí a okresů (tisk 2712/11),

IV. vlády na interp; posl. Koudelky, inž. Nečase, Kučery, Bečko a soudr. v záležitosti katastrofálního sucha, hrozící neúrody a nedostatku vody (tisk 2610/VI),

V. vlády na interp. posl. Leibla, Schweichharta, Jaksche, Hackenberga a soudr. o pomocných opatřeních pro drobně zemědělce, postiženě letošní živelní pohromou (tisk 2669/IX),

VI. min. průmyslu, obchodu a živností a min. veřejných prací na interp. posl. Tučného a druhů ve věci poměrů u Československé dunajské akc. plavební společnosti v Bratislavě (tisk 2547/VIII),

VII. min. školství a národní osvěty a min. financi na interp. posl. Sladkého, inž. Záhorského, Pechmanové-Klosové a druhů o zakrytém »numeru clausu«, provedeném via facti na středních škodách a o přijímání nových sil učitelských na střední školy (tisk 2576/XVI),

VIII. min. zemědělství na intenp. posl. Bergmanna, Tučného, Mikuláše a druhů o zajištění pensijních nároků zaměstnanců státních lesů a statků převzatých do státních služeb při provádění pozemkově reformy (tisk 2669/IV),

IX. vlády na intenp. posl. Bečko, Zemana, Lišky, dra Ivanky, dra Labaje a druhů ve věci zadáváni otopného uhlí (tisk 2576/III),

X. min. vnitra na interp. posl. Krehana, Babek, Russa, Hodinové-Spurné a soudr. o pronásledování proletářských vystěhovalců v Praze a v rozličných městech Československé re-

publiky (tisk 2712/V),

XI. min. veřejných prací a mm. financi na interp. posl. Koudelky, inž. Nečase, Kučery, Bečko a soudr. o hospodářství Vodocestného fondu (zák. č. 50/1931) a ohrožení dalšího provádění vodních staveb (tisk 2610/VIII),

III. volební období.

10. zasedání.

XII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hadka, Krehana a soudr. o poměrech u broumovského okresního soudu (tisk 2712/IV),

XIII. vlády na interp. posl. Tučného, Stejskala a druhů o protizákonném porušování zákona o osmihodinové době pracovní, nedostatečném vybavení živnostenské inspekce a upatňování kompetence ministerstva vnitra v řízení a trestání za nedodržování zákonných ustanovení (tisk 2547/IV).

2741/I.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Klimenta a soudruhů

o nezákonném postupu ministerstva sociální péče neproplácením refundací a dostatečných předpisům odpovídajících záloh na podpory v nezaměstnání podle gentského systému Svazu dělníctva kovoprůmyslu v ČSR. (tisk 2645/V).

V záležitosti, která je předmětem interpelace, koná se řízení, jež dosud není skončeno.

Po skončení řízení bude podána meritorní odpověď.

V Praze dne 26. září 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2741/II.

Odpověď

ministra zemědělství

na interpelaci poslanců H. Bergmanna, A. Tučného, V. Mikuláše a druhů

o služebních poměrech pragmatikálních zaměstnanců státních tesů a statků a o resystemisaci služebních míst tohoto podniku (tisk 2669/II).

Ve službách podniku »Státní lesy a statky« mimo ústředí jest zaměstnáno celkem 5164 zaměstnanců, z čehož je

a) 2963 zaměstnanců podléhajících služebnímu řádu pro zaměstnance vodníku »Státní lesy a statky;

b) 226 zaměstnanců pragmatikálních (včetně 2 zaměstnanců podle vládního nařízení č. 113/26 Sb. z. a n. );

c) 789 zaměstnanců převzatých do služeb podniku SLS. při provádění pozemkové reformy s objekty, pro které nebyla dosud provedena systernisace služebních míst;

d) 1206 smluvních zaměstnanců.

Pro tyto zaměstnance má býti podle návrhu nové systemisace služebních míst zřízen přiměřený počet služebních míst, systemisovaných pro zaměstnance podléhající služebnímu řádu pro zaměstnance podniku »Státní lesy a statky«.

Při propůjčování těchto služebních míst bude dána samozřejmě pragmatikálním zaměstnancům v mezích ustanovení služebního řádu možnost zařazení, postupu a povyšování jako druhým zaměstnancům skupin c) a d), splňujícím podmínky pro zařazení.

Požadavku, aby byla pro zmíněných 226 pragmatikálních zaměstnanců systemisována zvláštní služební místa podle zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., resp. vládního nařízení ze dne 7. července 1926, č. 113 Sb. z. a n. nelze vyhověti, poněvadž vládními nařízeními nebyly pro podnik SLS. zřízeny kategorie pragmatikálních zaměstnanců. Neměla by tedy systemisace služebních míst pro pragmatikální zaměstnance v podniku »Státní lesy a statky« dostačujícího zákonitého podkladu.

Z celkového počtu 226 pragmatikálních zaměstnanců zastávají resp. vážou služební funkce systemisované pro zaměstnance podléhající služebnímu řádu v kategorii

a) úředníků lesní administrativní služby 3 zaměstnanci;

b) úředníků lesní výkonné služby 7 zaměstnanců;

c) úředníků lesní pomocné služby 57 zaměstnanců;

d) zřízenecké lesních dozorců 108 zaměstnanců;

e) zřízenecké lesních hajných 2 zaměstnanci;

f) úředníků stavební pomocné služby 2 zaměstnanci;

g) zřízenecké strojníků 2 zaměstnanci;

fa) zřízenecké řidičů parních strojů 7 zaměstnanců;

ch) zřízenecké řidičů aut 2 zaměstnanci; i) zřízenecké elektromontérů l zaměstnanec; j) zřízenecké strážníků trati 4 zaměstnanci; k) důchodní úředníků 6 zaměstnanců;

I) pomocných kancelářských zaměstnanců 10 zaměstnanců;

m) kancelářských zřízenců a klíčniků 15 zaměstnanců.

Celkem 226 zaměstnanců.

Ministerstvo zemědělství plně uznává vývody interpelace, že je třeba urychliti resystemisaci služebních míst v podniku »Státní lesy a statky« a vypracovalo již také příslušný návrh, který pravě projednává s ministerstvem financí. Ministerstvo zemědělství učiní vše, čeho třeba, aby ke schválení tohoto návrhu vládou došlo co nejdříve.

V Praze dne 18. září 1934.

Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža, v. r.

2741/III.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Vaňka a druhů

ve věci oddlužení obci a okresů (tisk 2712/II).

Vláda sleduje se zvýšenou pozorností těžké účinky, jakými se projevuje hospodářská kříse v hospodářství obcí a okresů.

Pokud to připouštějí zřetele na státní finance, hledí vláda již v mezích platných předpisů vypomoci samosprávě v nejnutnějších případech. Tak státní finanční správa zejména vypomáhá obcím a okresům v naléhavých případech přechodně poskytováním záloh na přirážky.

Též některá dosavadní zákonná opatření v oboru finančním a hospodářském přinesla prospěch nejen financím státním, nýbrž i financím svazků samosprávných (na př. likvidace daňových a přirážkových nedoplatků podle zákona o půjčce práce, zápůjčky samosprávným svazkům z výnosu této půjčky, sníženi úrokové míry z titrových a jiných dluhů komunálních, úsporná opatření personální a pod. ).

Se zřetelem ke kritické situaci ve financích svazků územní samosprávy, zřídilo ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra poradní sbor pro úpravu finančního hospodářství svazků územní samosprávy, do něhož byli povoláni praktičtí činovníci samosprávní. Sbor tento, jakož i komise z jeho členů zvolené, obíraly se již otázkami, jak bylo by lze uvésti hospodářství okresů a obcí do žádoucí rovnováhy a přinésti pomoc těmto svazkům se zřetelem k přílišnému jich zadlužení.

Výsledky těchto porad, jakož i úředně zjištěná data o výši a druhu zadlužení okresů a obcí, jsou toho času podkladem pro vládní porady o zákonných opatřeních k řešení otázek v oboru finančního hospodářství okresů a obcí, jichž se podaná interpelace týká.

V Praze dne 26. září 1934.

Předseda vlády: Malypetr. v. r.

2741/IV.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců Jana Koudelky,

inž. Jar. Nečase, Jar. Kučery, Jána Bečko

a soudruhů

v záležitostí katastrofálního sucha, hrozící neúrody a nedostatku vody (tisk 2610/VI).

Bylo zařízeno, aby zemědělci, postižení katastrofálním suchem a neurodou, kteří z tohoto titulu zamýšleli žádati za podporu, byli upozorněni, že tak nutno učiniti za šetření předpisů vládních nařízeni ze dne 24. května 1928. č. 74 a 75 Sb. z. a n.

Dále bylo okresním úřadům uloženo, aby za součinnosti místních a okresních nouzových komisí urychleně provedly vyšetření hlazených škod tak, aby příslušné elaboráty mohly býti předloženy do 15. srpna t. r. správám podpůrných fondů, zřízených při zemědělských radách, pokud se týče na Podkarpatské Rusi při zemském úřadě v Užhorodě a aby o výsledku šetření vyrozuměly příslušné berní správy za účelem povolení daňových úlev. Zároveň byly správy podpůrných fondů vyzvány, aby po předložení nouzových elaborátů neprodlené rozhodly na základě těchto elaborátů tak, aby poškozeným se dostalo rychlé a vydatné pomoci ještě před podzimní setbou.

Ježto prostředky živelních fondů na nutnou pomoc nestačily, byla jim poskytnuta mimořádná dotace ve výši 100, 000. 000 Kč.

V případech zvláště naléhavých byly poskytovány správami uvedených fondů okamžité pomoci zejména na zakoupeni krmiva pro dobytek (Čechy) a na opatření strniskového osiva (Slovensko a Podkarpatská Rus). K zabezpečeni krmiv pro domácí potřebu směřovalo též zařazení vývozu význačnějších krmiv do povolovacího řízení.

Bylo učiněno opatření, aby státní lesní správa vycházela vstříc poškozeným zemědělcům, pobud budou žádati za příděl steliva ze státních lesů, zejména též rašeliny jako hodnotného steliva. Rovněž majitelům jiných lesů byl podobný postup doporučen.

Z prostředků zmíněných fondů, zvětšených shora uvedeným způsobem, provádění se všechny nezbytně nutné pomocné akce, osivové, krmivové atd. V rámci těchto akcí opatřena byla pěstitelům raných bramborů, postiženým katastrofální neúrodou, zlevněná sadba raných brambor. Krmivo a osivo potřebné pro poškozené kraje zlevňuje dále i 40% sleva dovozného na železnicích, povolená jednak pro zásilky sena, slámy, jetele a jiných krmiv ze všech a do všech stanic v Československé republice a z ciziny s platnosti od 20. července t. r. do odvolání, nejdéle do konce června 1935, jednak pro zásilky pšenice, žita, ječmene a ovsa ze všech a do všech stanic vyjma pohraniční přechodné stanice, »přechody«, pohraniční přechodové body, překladiště a přístavy s platností od 5. září t. r. do 30. dubna 1995.

Vydáním vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 142 Sb. z. a n., o dalších dočasných opatřeních při vymáháni pohledávek proti zemědělcům a nezaměstnaným v okresích zvláště těžce postižených neúrodou, chráněni jsou zemědělci v těchto okresích před vymáháním soukromých i veřejných pohledávek a to do 30. září t. r.; o krátkodobé prodloužení cit. vládního nařízení, arci ve zúženém rozsahu místním, se jedná.

Pokud se týče požadavku bezcelného dovozu levných krmiv, dlužno uvésti, že dovoz nejvýznamnejší objemných krmiv (seno, sláma) je bezcelný a pokud spadá do povolovacího řízení, je co nejblahovolněji posuzován.

Pokud jde o ostatní důležitá krmiva (otruby, šroty, ropné řízky sušené, pokrutiny, oves a krmný ječmen) poznamenává se, že byla tato krmiva zatažena za účelem zajištěni a usměrněni odbytu a cen domácího obilí do úpravy obchodu s obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivy podle vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 137 Sb. z. a n.

Otázka nové úpravy předpisů pachtovného z půdy je na podkladě návrhů, podávaných interesenty a to i se zřetelem na letošní živelní pohromy bedlivě sledována ve spojení se zkušenostmi nabytými z provádění vládního nařízení ze dne 29. července 1933, č. 164 Sb. z. a n., o úpravě pachtovného při zemědělských pachtech. V této souvislosti se podotýká, že pachtýři, stejně jako ostatní zemědělci, jsou účastni všech pomocných

akcí, podnikaných z důvodů katastrofálních živelních pohrom.

Ministerstvo financí uložilo výnosem ze dne 14. července 1934, č. 74. 039/34-III/9a, vyměřovacím úřadům, aby na žádosti postižených za přiročí, podané buď individuelně nebo hromadně prostřednictvím obecních úřadů, zájmových organisací a pod. povolovaly blahovolně splátky na daňové nedoplatky, jakož i na běžné daně a ve zvláště závažných případech tyto daně bud úplně a případně i bezúročně posečkávaly na dobu, jež bude uznána za přiměřenou, u poplatníků, kteří jsou ve svých příjmech odkázáni výlučně nebo převážně na výnos žní, třeba na dobu až do ukončení příští sklizně, t. j. do 30. září 1936.

V obcích, o nichž je vyměřovacímu úřadu známo, že byly postiženy v důsledku živelní pohromy katastrofální neúrodou, může býti poplatníkům-zemědělcům povoleno bezúročné posečkání dlužných daní na dobu až do 30. září 1935 i bez žádosti z moci úřední, ovšem nikoliv takovým poplatníkům, kteří výjimečně katastrofální neúrodou neutrpěli nebo kteří přes takovou neúrodu mohou vzhledem k svým jinakým majetkovým a výdělkovým poměrům své daňové povinnosti splniti.

Vyměřovací úřady byly dále poukázány, aby s největším urychlením rozhodovaly, pokud se týče předkládaly k rozhodnutí vyšším stolicím žádosti poškozených zemědělců za slevu daní z důvodů obrozeni výživy nebo nebezpečí hospodářské zkázy, žádosti za slevu pozemkové daně při poškození lesů ohněm, vichřicí, sněhovým polomem, hmyzem nebo u mladých kultur také kromobyčejným suchem (§§ 111 až 116 zákona o přímých daních) a žádosti za slevu daně třídní z důvodu živelní škody (§ 171 zákona o přímých daních) a aby při rozhodování o žádostech za slevu dani z důvodů ohrožení výživy nebo nebezpečí hospodářské zkázy byl vzat v mezích platných zákonných ustanovení náležitý zřetel na škody, jež žadatelé utrpěli živelními pohromami v letošním roce, případně v předcházejících letech.

Náhrada pozemkové daně s (přirážkami bude poskytnuta poškozeným zemědělcům, pokud o to požádají a pokud to bude odpovídati předpisům vládního nařízení ze dne 24. května 1928, č. 74 Sb. z. a n. Bylo učiněno opatření, aby zemědělci byli vyrozuměni o postupu, jejž dlužno v tom směru zachovati.

Ministerstvo veřejných prací je ochotno podporovati v mezích možností každou akci, směřující k poskytnutí příležitosti výdělku postiženým drobným zemědělcům při dovozu materiálu a pod. a každý k tomu cíli směrující návrh s příslušnými resorty projednati. Tito malozemědělci mohou se dále ucházeti též o zaměstnání při provádění prací, jež financuji svazky územní samosprávy všech kategorií, tedy i obce, při nichž v převážné míře jest uplatněna činnost rukodílná, jako na pí. při provádění staveb a úprav silničních, vodohospodářských, vodovodních, kanalisačních atď.

Zemským úřadům bylo uloženo, aby pečlivě sledovaly cenovou hladinu všech předmětů po-

třeby a pokud by pozorovaly bezdůvodné její zvyšování, aby neprodleně učinily potřebné kroky k zamezováni předřazování.

O nedostatku vody následkem katastrofálního sucha a o tom, jak tomu čeliti vodohospodářskými a melioračními zásahy, konány byly v ministerstvu zemědělství porady za účasti všech zemských úřadů a příslušných kruhů zájemnických. Na základe těchto porad bylo zařízeno:

1. Aby vodní družstva v nížinných polohách, kde bývá nejméně dešťových srážek, provedla v odpadech otevřených a krytých jednoduchá zdýmací opatření za účelem zadržování a zvedání hladiny odtékající vody k zvýšení vlhkosti v přilehlých pozemcích,

2. aby napříště soustavné úpravy vodních toků, zejména v údolích s kulturami lučními, prováděny byly současně se zařízeními závlahovými a aby stavby závlahové, provedené v údolích vodních toků již v dřívějších letech, byly podrobně přezkoušeny za tím účelem, aby po vhodných opravách bylo zajištěno jich účelné účinkování a udržování,

3. aby projekty všech druhů závlah byly s největším urychlením projednávány a uskutečňovány,

4. aby byla věnována zvýšená péče zajištění vodních zásob ve vodních nádržích, pokud možno ve spojení s obnovou nebo zřizováním rybníků a jiných vodních nádrží.

Zemské úřady byly upozorněny, aby vodoprávní úřady postupovaly při stávajících i při udělováni nových vodoprávních koncesí přesně a důsledně podle zásad, stanovených vynesením býv. ministerstva orby ze dne 1. srpna 1910, č. 24. 930, kterým byly úřadům vodoprávním dány instrukce pro povolování vodních děl, a na jehož základě má býti vzat především zřetel na hospodářské využití vody.

V Praze dne 2. října 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2741/V (původní znění).

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců Leibla, Schweichharta, Jaksche, Hackenberga a soudruhů

o pomocných opatřeních pro drobné zemědělce, postižené letošní živelní pohromou (tisk 2669/IX).

Bylo zařízeno, aby zemědělci postižení katastrofálním suchem, mrazy a neúrodou, kteří z tohoto titulu zamýšleli žádati za podporu, byli upo-

zorněni, že tak nutno učiniti za šetření předpisů vládních nařízeni ze dne 24. května 1928, č. 74 a 75 Sb. z. a n.

Dále bylo okresním úřadům uloženo, aby za součinnosti místních a okresních nouzových komisí urychleně provedly šetření hlášených škod tak, aby příslušné elaboráty mohly býti předloženy do 15. srpna t. r. správám podpůrných fondů, zřízených při zemědělských radách, pokud se týče na Podkarpatské Rusi při zemském úřadě v Užhorodě a aby o výsledku šetření vyrozuměly příslušně berní správy za účelem povolení daňových úlev. Zároveň byly správy podpůrných fondů vyzvány, aby po předložení nouzových elaborátů neprodleně rozhodly na základě těchto elaborátů tak, aby poškozeným se dostalo rychlé a vydatné pomoci ještě před podzimní setbou.

Ježto prostředky živelních fondů na nutnou pomoc nestačily, byla jim poskytnuta mimořádná dotace ve výši 100, 000. 000 Kč.

V případech zvláště naléhavých byly poskytovány správami uvedených fondů okamžité pomoci zejména na zakoupení krmiva pro dobytek (Čechy) a na opatření strniskového osiva (Slovensko a Podkarpatská Rus). K zabezpečeni krmiv pro domácí potřebu směřovalo též zařazení vývozu význačnějších krmiv do povolovacího řízení.

Bylo učiněno opatření, aby státní lesní správa vycházela vstříc poškozeným zemědělcům, pokud budou žádati za příděl steliva, zejména též rašeliny jako hodnotného steliva a lesní trávy jako krmiva ze státních lesů. Rovněž majitelům jiných lesů byl podobný postup doporučen.

Z prostředků zmíněných fondů, zvětšených shora uvedeným způsobem, provádějí se všechny nezbytně nutné pomocné akce, osivové, krmivové, atd. V rámci těchto akcí opatřena byla pěstitelům raných bramborů, postiženým katastrofální neúrodou, zlevněna sadba raných brambor. Použití zásob uskladněného (intervenčně vykoupeného) obilí jako osiva nebylo by však vhodné, ježto dlouhým skladováním utrpělo toto obílí značně na klíčivosti a, jsouc určeno k semletí a proto skladováno hromadně bez ohledu na druh, resp. odrůdy, patrně by nestejnoměrné dozrávalo.

Krmivo a osivo potřebné pro poškozené kraje zlevňuje dále i 40% sleva dovozného na železnicích, povolená jednak pro zásilky sena, slámy, jetele a jiných krmiv ze všech a do všech stanic Československé republiky a z ciziny s platností od 20. čenvence f. r. do odvolání nejdéle do konce června 1935, jednak pro zásilky pšenice, žita, ječmene a ovsa ze všech a do všech stanic, vyjma pohraniční přechodné stanice »přechody«, pohraniční přechodové body, překladiště a přístavy s platnosti od 5. září t. r. do 30. dubna 1935.

Pokud se týče požadavku bezcelného dovozu levných krmiv, dlužno uvésti, že dovoz nejvýznamnějších objemných krmiv (seno, sláma), je bezcelný a pokud spadá do povolovacího řízení, je blahovolně posuzován.

Pokud jde o ostatní důležitá krmiva (otruby, šroty, řepní řízky sušené, pokrutiny, oves a krm-

ný ječmen) poznamenává se, že byla tato krmiva zařazena za účelem zajištění a usměrnění odbytu a cen domácího obilí do úpravy obchodu s obilím, moukou, mlýnskými výrobky a některými krmivy podle vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 137 Sb. z. a n.

Vydáním vládního nařízení ze dne 13. července 1634, č. 143 Sb. z. a n., o dalších dočasných opatřeních při vymáhání pohledávek proti zemědělcům a nezaměstnaným v okresích zvláště těžce postižených neúrodou, chráněni jsou zemědělci v těchto okresích před vymáháním soukromých i veřejných pohledávek, a to do 30. září t. r.; o krátkodobé prodloužení tohoto předpisu, arci ve zúženém rozsahu místním, se jedná.

Pokud se týče požadavku obnovení ochrany před vypovědí pachtovních smluv drobných zemědělských pachtýřů, poukazuje se na dostatek k pachtu vhodné zemědělské půdy v přítomné době. Otázka nové úpravy předpisů pachtovného z půdy je na podkladě návrhů podávaných interesenty a to i se zřetelem na letošní živelní pohromy bedlivě sledována ve spojení se zkušenostmi nabytými z provádění vládního nařízení ze dne 29. července 1933, č. 164 Sb. z. a n., o úpravě pachtovného při zemědělských pachtech. V této souvislosti se podotýká, že pachtýři, stejně jako ostatní zemědělci jsou účastni všech pomocných akcí, podnikaných z důvodů katastrofálních živelních pohrom.

Ministerstvo financí uložilo výnosem ze dne 14. července 1934, č. 74. 039/34-III /9a, vyměřovacím úřadům, alby na žádostí postižených za příročí podané buď individuelně nebo hromadně prostřednictvím obecních úřadů, zájmových organisací a pod. povalovaly blahovolně splátky na daňové nedoplatky, jakož i na běžné daně a ve zvláště závažných případech tyto daně úplně a případně i bezúročně posečkávaly na dobu, jež bude uznána za přiměřenou u poplatníků, kteří jsou ve svých příjmech výlučně nebo převážně odkázáni na výnos žní, třeba na dobu až do ukončeni příští sklizně, t. j. do 30. září 1935.

daních) a aby při rozhodování o žádostech za slevu daně z důvodů ohrožení výživy nebo nebezpečí hospodářské zkázy byl vzat v mezích platných zákonných ustanovení náležitý zřetel na škody, jež žadatelé utrpěli živelními pohromami v letošním roce, případně v předcházejících létech.

Náhrada pozemkové daně s přirážkami bude poskytnuta poškozeným zemědělcům, pokud o to požádají a pokud to bude odpovídati předpisům vládního nařízení ze dne 24. května 1926, č. 74 Sb. z. a n. Bylo učiněno opatření, aby zemědělci byli vyrozuměni o postupu, jejž dlužno v tom směru zachovati.

Pokud jde o požadavek, aby bylo učiněno opatření proti spekulačnímu zvyšování cen krmiva, bylo uloženo zemským úřadům, aby pečlivě sledovaly cenovou hladinu všech předmětů potřeby i krmiv a pokud by pozorovaly jejich bezdůvodné zvyšování, aby neprodleně učinily potřebné kroky k zamezení předřazování.

Ministerstvo veřejných prací je ochotno podporovati v mezích možností každou akci, směřující k poskytnuti příležitosti výdělku postiženým drobným zemědělcům při dovozu materiálu a pod. a každý k tomu cíli směřující navrtí s příslušnými resorty projednati. Tito malozemědělci mohou se dále ucházeti podle místních poměrů též o zaměstnání při provádění prací, jež financují svazky územní samosprávy všech kategorií, tedy i obce, při nichž v převážné míře jest uplatněna činnost rukodílná, jako na příklad při provádění staveb a úprav silničních, vodohospodářských všeho druhu, vodovodních, kanalisačních a pod. Za tím účelem uložilo ministerstvo zemědělství již dříve zemským úřadům, aby při provádění staveb vodohospodářských meliorací podporovaných z prostředků státního fondu pro vodohospodářské meliorace zaměstnávány byly v prvé řadě osoby z řad místních nezaměstnaných, tedy i drobní rolníci a domkáři, kteří měli dříve vedlejší výdělek.

V Praze dne 2. října 1934.

Předseda vlády: Malypetr, v. r.

2741/ VI.

Odpověď

ministra průmyslu, obchodu a živnosti a ministra veřejných prací

na Interpelaci poslance Tučného a druhů

ve věci poměrů u Československé dunajské akc. plavební společnosti v Bratislavě (tisk 2547/ VIII).

Dohodou pp. ministrů obchodu, veřejných prací a financi zřízena byla zvláštní úřední komi-

se za účelem podrobného šetření o stížnostech, podaných na Československou dunajskou akc. plavební společnost v Bratislavě.

Ježto by nebylo účelno předbíháti výsledku tohoto úředního šetření, bude odpověď na zmíněnou interpelaci dána až tato komise skončí svou práci.

V Praze dne 3. října 1934.

Ministr obchodu: Inž. Dostálek, v. r.

Ministr veřejných prací: Dr. Czech, v. r.

2741/VII.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty a ministra financí

na interpelaci poslanců Václava Sladkého,

inž. J. Záhorského, L. Pechmanové-

Klosové a druhů

o zakrytém »numeru clausu«, provedeném via facti na středních školách a o přijímání nových sil učitelských na střední školy (tisk 2576/XVI).

Provedené nařízení o aspirantech mělo za důsledek, že všichni žáci, kteří se hládli do I. třídy středních škol a zkoušce se s úspěchem podrobili, mohli býti také přijati.

Úmyslu zavésti do středních škol numerus clausus ministerstvo školství a národní osvěty vůbec nemělo.

V Praze dne 9. října 1934.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.

2741/VIII.

Odpověď

ministra zemědělství

na Interpelaci poslanců H. Bergmanna, A. Tučného, V. Mikuláše a druhů

o zajištění pensijních nároků zaměstnanců státních lesů a statků převzatých do státních služeb při provádění pozemkové reformy (tisk 2669/IV).

Stěžejní zásadou § 62 služebního řádu pro zaměstnance podniku »Státní lesy a statky« jest, že žádný zaměstnanec, který bude převzat do služebního poměru podle služebního řádu, nemá býti zkrácen na svých odpočivných a zaopatřovacích nárocích, ať jich nabyl ve službách státních lesů a statků, nebo v předchozích jiných státních službách či soukromých. Tato zásada dochází výrazu, pokud se týká zaměstnanců pragmatikálních, jakož vůbec zaměstnanců státních úřadů a podniků, v odst. l a 2, § 62.

Pokud jde o zaměstnance převzaté ze služeb soukromých, zabezpečuje jejich odpočivné a zaopatřovací nároky odst. 3 téhož paragrafu ustanovením, že jejich nároky vyplývající ze všeobecných ustanovení nebo všeobecně ustálených zvyklostí u zaměstnavatele, z jehož služeb byli nebo budou do služeb, státních převzati (dosavadní nároky) zůstávají v platností potud, že jim přísluší doplatek, jestliže by jejich dosavadní nároky byly vyšší než nároky podle předpisů pro státní pragmatikální zaměstnance. Jediné omezeni této zásady obsahuje poslední věta odst. 3 stanovící, že se nepřihlíží k nárokům nabytým podle předpisů vydaných nebo zvyklosti zavedených po 1. lednu 1926. Toto ustanovení nevztahuje se však na zákonná ustanovení, která novelisují zákon z 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.

Ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí respektuje také v praxi ustanovení zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. s předpisy jed novelisujícími, tudíž i ustanovení § 176 nového pensijního zákona o zvýšení důchodů o státní příspěvek za dobu vojenské služby za války, jakož i ustanovení § 177a) nového pensijního zákona ve zněni zákona ze dne 14. července 1931, č. 125 Sb. z. a n., o zvýšení důchodů odpovídajícím započtení poloviny nepojištěné doby služební. Přihlíží se tedy u zaměstnanců, kteří byli před převzetím do služeb podniku »Státní lesy a statky« ve službách soukromých děny Všeobecného pensijního ústavu resp. ústavů náhradních, ke všem ustanovením nového pensijního zákona ze dne 21. února 1929, č. 261/1929 Sb. z. a n. i s doplňkem podle zákona ze dne 14. července 1931, č. 125 Sb. z. a n.

Nahoru Další

Související odkazy

Informace

Hlavní menu