Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1954.
III. volební období.
10. zasedání.
2734.
Odpovědi:
I. vlády na interp. pod. Windirsche a druhů o rozdělení obvodů působnosti jednotných zemědělsko-technických oddělení okresních úřadů v zemi České (tkát 2548/XIII),
II. min. železnic na interp. posl. dra Luschky a druhů, že město Opava bylo odstrčeno při zlepšení zrychlených dálkových spojů v novém jízdním rádu (tisk 2576/XXII),
LU. min. financí na interp. posl. dra Holoty a druhů o neodůvodněném odnímání povolení k pěstování tabáku drobným pěstitelům (tisk 2548/V),
IV. předsedy vlády na interp. posl. Bergmanna, Tučného, Zeminové a druhů o úpravě poměrů zaměstnanců Československé tiskové kanceláře (tisk 2548/I),
V. vlády na interp. posl. Richtra, Sedláčka, Ostrého, Chalupníka, Nejezchleb-Marchy, Kirpalové, inž. dra Touška a druhů o zadání vojenského prádla ministerstvem národní obrany (tisk 2548/VIII),
VI. vlády na interp. posl. dra Danka a druhů o stavbě škody v Lužné (tisk 2548/IX),
VII. předsedy vlády na interp. posl. Hlinky a druhů ve věci úřední statistiky o sčítání lidu z roku 1930 (tisk 2576/XVII),
VIII. předsedy vlády na interp. posl. dra Tiso a druhů ve věci cizích státních příslušníků a politické činnosti socialistické emigrace (tisk 2576/XX),
IX. vlády na interp. posl. Ježka a druhů o komunistických provokacích při oslavě 1. máje letošního roku (tisk 2576/XXV),
X. rodin, vnitra na interp. posl. dra Markoviče, Bendy a soudr. pro pobuřující postup okresního
úřadu v Novém Městě nad Váhem (tisk 2576/VII),
XI. min. vnitra na interp. posl. J. Svobody a soudr. o pobořujícím postupu asistujícího komisaře dra Kotíka z Poděbrad na májovém projevu v Peckách (tisk 2576/XI),
XII. min. vnitra na interp. posl. Onderčo a druhů ve věci zakázané oslavy Pittsburské dohody dne 30. května t. r. v Košicích (tisk 2610/IV),
XIII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. Šaláta a druhů ohledně odměn laznickým učitelům v Dětvě (tisk 2576/VIII),
XIV. min. vnitra na interp. posl. dra Tiso a druhů pro nepřístojné postupování politických úřadů a bezpečnostních orgánů na Slovensku (tisk 2601/II),
XV. min. vnitra na interp. posl. Dvořáka a soudr. o soustavném ničím neodůvodněném zakazování projevů, schůzí a tělocvič, akcí dělnických ve slánském okrese (tisk 2610/X),
XVI. min. sociální péče na interp. posl. Jurana a soudr. o zastavení invalidního důchodní stoprocentnímu invalidovi Čenku Juřenovi z Břeclavi (tisk 2548/X),
XVII. min. spravedlnosti na interp. posl. Jurana a soudr. o konfiskaci článku uveřejněného v časopise »Dělnická Rovnost« pod titulem »Hrozné poměry za Dérera na Cejlu pro vězně i dozorce« (tisk 2601/III),
XVIII. vlády na interp. posl. Hlinky a druhů ve věci konfiskování deníku »Slováka«, č. 105 ze dne 9. května 1934 (tisk 2712/VII),
XIX. min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka a soudr. o nemožných poměrech u železmičního praporu, ubytovaného v Masarykových kasárnách v Pardubicích (tisk 2576/V),
XX. min. vnitra na interp. posl. Novotného a soudr. o pobuřujícím postupu asistujícího komisaře z Nového Města n. /M. na májovém projevu ve Žďáru (tisk 2576/XII),
XXI. min. vnitra na interp. pod. Štětky, J. Svobody, Krosnáře a soudr. o násilném postupu okresního komisaře dra Jakla, podřízeného vykonavatele rozkazů okresního hejtmana dra Plavce, okresu hořovického a četníků asistujících na májových projevech v Berouně (tisk 2576/XIII),
XXII. min. vnitra na interp. posl. Kubače, Vallo, Steinera a soudr. o brutálním postupu četnictva proti nezaměstnanému dělnictvu dne 20. dubna 1934 v Trnavě (tisk 2576/XV),
XXIII. min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. dra Holoty a druhů o navrácení maďarských lidových Skol obcím Čečejovce a Mokrance (tisk 2610/VII),
XXIV. předsedy vlády na interp. posl. inž. Nečase, Koudelky, Stivína a soudr., aby bylo urychleně pomočeno krajům, postiženým katastrofálními živelními pohromami na Mníchovohradištsku a Turovsku (tisk 2547/VII),
XXV. min. vnitra na interp. posl. Hokkyho a druhů o nájmu místností pro okresní úřad v Sevluši (tisk 2576/IV),
XXVI. předsedy vlády na interp. posl. Hokkyho a druhů o vydláždění spojovací cesty k nádraží ve Velké Sevljuši (tisk 2523/IV),
XXVII. min. veř. prací na interp. posl. Hokkyho a druhů o snížení cen elektrického proudu v zemi Podkarpatoruské (tisk 2548/XII),
XXVIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Hokkyho, Dobránskyho a druhů o nezákonných násilnostech, páchaných Michalem Kuchárikem, školským inspektorem v Čopu, a o rychlém přeložení Štefana Jákoba, učitele v Klačanech (tisk 1483/XVII).
2734/I. (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Windirsche a druhů
o rozdělení obvodů působností jednotných zemědělsko-technických oddělení okresních úřadů v zemi České (tisk 2548/XIII.
Pro snazší a levnější prováděni melioračních staveb v zemi České a pro jednodušší styk se zájemníky zřídila bývalá zemědělsko-technická kancelář zemědělské rady (pro Čechy v Praze expositury své kanceláře, avšak pouze v krajích, v nichž vyvinul se ruch meliorační. Při tom však převážná část země České, pro kterou nebyly expositury bývalé zemědělsko-technické kanceláře zemědělské rady zřízeny, odkázána byla v otázkách provádění plošných meliorací na často velmi vzdálenou kancelář v Praze.
V době, kdy ministerstvo zemědělství započalo s přípravou nové úpravy věci vzhledem na zrušení zemedělsko-technické kanceláře zemědělské rady zákonem ze dne 20. listopadu 1928, č. 188 Sb. z. a n., a na ustanovení zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy, bylo těchto expositur celkem dvanáct pro pouze 52 politické okresy. Při této úpravě věci nebyly na př. politické okresy rumburský, šluknovský a varnsdorfský, zmíněné v interpelaci, přiděleny žádné exposituře. Politický okres jilemnický, uvedený rovněž v interpelaci, náležel k exposituře zemědělsko-technické kanceláře zemědělské rady v Hradci Králové, takže nynějším jeho přidělením k obvodu politických okresů se sídlem zemědělsko-technického oddělení u okresního úřadu v Hradci Králové nenastala změna.
K jednotlivým bodům dotazu v interpelaci sděluje se toto:
ad 1. Při určení obvodu působnosti jednotných zemědělsko-technických oddělení okresních úřadů v zemi České, které provedl podle § 7, odst. 3 zákona o organisaci politické správy ministr zemědělství v dohodě s ministrem vnitra, přihlíženo bylo v mezích možností k došlým připomínkám zúčastněných korporací.
ad 2. Ministerstva zemědělství a vnitra vedena byla při úpravě věci jednak hydrologickými poměry a spojením vlakovým v jednotlivých obvodech, jednak intesitou prací melioračních prováděných v tom kterém kraji, a konečně úvahou,
že zájmy jednotlivců nutno podříditi zájmům celku.
ad 3. S novou úpravou agendy nemají zúčastněná ministerstva zemědělství a vnitra dosud zkušeností, jichž nutno vyčkati. Kdyby se během doby ukázala odůvodněná potřeba změniti obvody, neuzavírají se zmíněná ministerstva změny provésti.
ad 4. Pro dododu kompetentních úřadů se zastupitelstvy laiků nebylo v tomto případě podkladu v zákoně o organisaci politické správy.
V Praze dne 9. července 1934.
Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.
Ministr zemědělství: Dr. M. Hodža. v. r.
2734/II. (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance dra F. Luschky a druhů,
že město Opava bylo odstrčeno při zlepšení zrychlených dálkových spojů v novém jízdním řádě (tisk 2576/XXII).
Státní správa železniční má v náležité patrnosti úpravu cestovních spojů mezi stanicí SvinovVŕtkovice a městem Opavou resp. západním Slezskem.
Právě v těchto dnech stalo se opatření, aby byl prozatím na zkoušku zaveden nový spěšný motorový vlák č. 171, který by zprostředkoval připoj od rychlíku čís. 4 (v interpelaci uveden patrně mylně pod čís. 12) již za 4 minuty. Ponechání tohoto vlaku v trvalém provozu předpokládá však, že vlak bude míti uspokojivou frekvenci cestujících, která by zajišťovala jeho rentabilitu. S tohoto hlediska jsou ještě přezkoumávány další možnosti zlepšení jízdního řádu.
V Praze dne 23. srpna 1934.
Ministr železníc: Rud. Bechyně, v. r.
2734/ III. (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra Holoty a druhů
o neodůvodněném odnímání povolení k pěstování tabáku drobným pěstitelům (tisk 2548/ V).
K tvrzením uváděným v interpelaci podotýkám, že při vydávání povolení k pěstování tabáku v obci Udvardu bylo povoleno Josefu Istenesovi, č. 444, Ludviku Gallovi, č. 485, Štefanu Lengyelimu, č. 503 a Ludviku Nemethovi, č. 865 pěstovati tabák v rozsahu podle přihlášky.
Ostatní žadatelé byli vyloučeni z pěstování tabáku buď proto, že nevěnovati pěstování patřičnou péči a píli, takže odvedli méně cenný tabák, nebo že nepředali úplnou sklizeň tabáku státnímu důchodu anebo konečně proto, že úmyslně překročil povolenou jim výměru. Většina vyloučených pěstitelů má hospodářství o výměře 13-70 uherských jiter a není tudíž výhradně odkázána na pěstování tabáku. Výměra, kterou vyloučení pěstitelé žádali, byla povolena novým potřebnými drobným malozemědělcům, takže tím nebyla zvýšena nezaměstnanost.
Za tohoto stavu věd nelze měniti rozhodnutí tabákové režie a to také proto, jelikož by změna způsobila nespokojenost mezi pěstiteli v ostatních obcích, kteří byli pro tytéž přestupky vyloučeni z pěstování tabáku.
V Praze dne 22. srpna 1934.
Ministr financí: Dr. Trapl, v. r.
2734/ IV.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslanců Hugo Bergmanna, AI. Tučného, Fr. Zeminové a druhů
o úpravě poměrů zaměstnanců Československé tiskové kanceláře (tisk 2548/ I).
Vláda republiky Československé rozhodnutím ze dne 13. července 1934 schválila » Předpis o služebním poměru smluvních redaktorů v Oboru předsednictva ministerské rady«.
Podle tohoto »Předpisu« se upravuji i služební poměry smluvních redaktorů Československé tiskové kanceláře.
V Praze, dne 4. září 1934.
Předseda vlády: Malypetr, v. r.
2734/ V.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců F. Richtra, V.
Sedláčka, Ostrého, J. Chalupníka, Nejez-
chleb-Marchy, Kirpalové, inž. dra Touška
a druhů
o zadáni vojenského prádla ministerstvem národní obrany (tisk 2548/ VIII).
Na vypsanou dodávku vojenského prádla, která jest předmětem interpelace, došlo celkem 127 nabídek. Nejvýhodnější nabídku podala firma Th. Haberhauer nást. v Mor. Radiměři, která nabízela košile po 7. - Kč a podvlékačky po 5. 40 Kč. Firma nabízela dodati za tyto ceny všechno vypsané množství, takže vojenská správa měla možnost krýti celou potřebu vojenského prádla u této jediné firmy. Ministerstvo národní obrany však přihlížejíc k velké nezaměstnanosti v tomto oboru v celém uzemí republiky snažilo se, aby dodávka byla rozdělena tak, aby se jí mohlo zúčastniti co největší množství uchazečů. Za tím účelem oznámilo celkem 105 firmám, které mohly vzhledem k nabízeným cenám přicházeti v úvahu, výše uvedené nejvýhodnější ceny, za které by bylo ochotno zadati jim určité množství prádla. Z vyzvaných 105 firem odpovědělo 89, že zadáme množství prádla jakož i limit cen přijímají bez výhrady. Při tom i později četné firmy dokonce požádaly o zvětšení dodávky za tytéž ceny.
V důsledků toho byla pak dodávka rozdělena a zadána těmto 89 firmám za uvedené limitované ceny.
Pokud se týká dělnických mezd, zavázaly se firmy již dříve podle zadávacích podmínek, že budou přesně dodržovati mzdy za šili stanovené vyhláškou číslo 1 /1934 Sb. z. a n.
Z vylíčeného skutečného stavu věci jest zřejmo, že firmy přistoupily na limitované ceny i další
stanovené podmínky dobrovolně a ochotně, takže není nikterak důvodnou výtka, že ceny i podmínky byly (nadiktovány.
Ministerstvo narodní obrany vyšlo však oferentům vstříc tím způsobem, že výnosem č. j. 22. 887-V. /3. odděl, ex 1934 svolilo, aby si zaúčtovali paušalovanou daň z obratu v částce, v které ji zaplatili z hodnoty kalika a jiného textilního materiálu (nitě, tkanice) skutečně potřebného k zhotovení zadaného jim množství prádla.
Za těchto okolností vláda nemá důvodu, aby dala, podnět k požadovanému odbornému přezkoušení cenové kalkulace, zvláště když jest jisto, že by podobné opatření nemohlo míti interpelaci předpokládaný výsledek, poněvadž příslušná rozpočtová položka jest dosavadními zadávkami úplně vyčerpána. Při tom nelze přehlížeti, že by podobné opatřeni odporovalo úsporným zásadám ve státní správě, na jejichž zachování vláda přisně dohlíží, neboť firmy, kterých se snad interpelace týká, měly možnost objednávku odmítnouti a ministerstvo národní obrany bylo by mohlo umístiti každé vybylé množství prádla jinde za nezměněných cenových i ostatních podmínek.
K požadavku, aby pro příště byla zřízena zvláštní kalkulační komise, na které by participovali též dělníci a maloživtostníci, třeba uvésti, že by podobný postup byl v rozporu se zadávacím řádem (vládní nařízení č. 667/1920 Sb. z. a n. ), takže jest za platného právního stavu neuskutečnitelný.
V Praze dne 3. září 1934.
Předseda vlády: Malypetr, v. r.
2734/VI
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dra Lad. Danka a druhů
o stavbě školy v Lužné (tisk 2548/IX).
Obec Lužná měla starou, velmi sešlou a zdravotně naprosto nevyhovující budovu, která také nestačila počtu žáků, neboť pro čtyři třídy byly k disposici pouze dvě učebny; rovněž tak chyběl kabinet, školní kuchyně i kancelář.
Bylo proto nezbytně nutno v roku 1929 přikročiti k nadstavbě budovy o jedno poschodí. Zároveň byla vykonána i důkladná adaptace přízemí, takže škola má nyní čtyři učebny, kabinet, školní kuchyni a školní kancelář. Dále jest v budově obecní kancelář, byt řídícího učitele a zatímní byt pro mladšího učitele, který jest možno v případě
potřeby adaptovati na další třídu. Stavební náklad činil 550. 000 Kč. Škola měla ve skalním roku 1931/32 177 žáků, v roku 1932/33 186 žáků a v roku 1933/34 178 žáků, což zřejmě prokazuje nutnost přístavby.
Obci byly poskytnuty ministerstvem školství a národní osvěty dvě státní subvence, a to v roku 1929 v částce 30. 000 Kč a v roku 1931 rovněž v částce 30. 000 Kč. Dalším žádostem obecní rady v Lužné z roku 1932 a 1933 za statni příspěvek na přístavbu budovy obecné školy nemohlo býti ministerstvem školství a národní osvěty vyhověno, poněvadž úvěr v (příslušné položce státního rozpočtu byl zcela vyčerpán.
Na zemských podporách obdržela obec v letech 1929/34 celkem 31. 500 Kč.
Ministerstvu školství a národní osvěty jest svizelná finanční situace obce známa, vede její případ v patrnosti, poněvadž však ve státním rozpočtu na rok 1934 není preliminována žádná částka na podporu školních staveb v zemi České a Moravskoslezké, nelze se toho času vysloviti, bude-li v letošním roku možno obci finančně přispěti.
V Praze dne 3. září 1934.
Předseda vlády: Malypetr, v. r.
2734/VII.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance Andreje Hlinky a druhů
ve věci úřední statistiky o sčítání lidu z roku 1930 (tisk 2576 XVII).
Nahlédnutím do Zpráv Státního úřadu statistického republiky Československé (ročník XIII, str. 1211--1218, 1431-1434 a ročník XIV., str. 1341-1343, 1537-1542), které jsou úřední publikací ve smyslu § 29, odst. l vládního nařízení č. 86/1930 Sb. z. a n. sloužící k uveřejnění výsledků sčítání lidu, lze seznati, že ve všech soudních a politických okresech, jakož i v zemích výslovně se uvádí, kolik osob z celkového počtu příslušníků jazyka československého se při sčítání lidu v roce 1930 přihlásilo v zemích České, Moravskoslezské a Podkatrpatoruské za Slováky a v zemi Slovenské za Čechy.
V Praze dne 4. září 1934.
Předseda vlády: Malypetr, v. r.
2734/VIII.
Odpověď
předsedy vlády
na interpelaci poslance dra Josefa Tiso a druhů
ve věci cizích státních příslušníků a politické činnosti socialistické emigrace (tisk 2576/XX).
Pobyt cizích státních příslušníků je v Československé republice připuštěn v mezích platných mezistátních úmluv pro stát závazných, po případě s ohledem na zásadu vzájemnosti. Snahou příslušných úřadů je působiti k tomu, aby počet cizinců zde žijících zůstal úměrným a nepřestoupil určitou výši; při tom ovšem nemůže mimo zřetel zůstati také ohled na naše příslušníky žijící v cizině. Pobyt cizinců nesmí býti v žádném směru na újmu domácího obyvatelstva, které nutno chrániti, aby nebylo cizinci ve svých hospodářských a výdělkových zájmech poškozováno nebo dokonce ohrazováno na své existenci. Svoji povinnost v tamto ohledu plní příslušné úřady všemi zákonnými prostředky, zejména náležitým prováděním zákona na odíránu domácího trhu pracovního. Stejně nemohou tupěti příslušné úřady takové chování a činnost cizích státních příslušníků, kterou by mohl býti veřejný pořádek ohrožen nebo poškozeny zájmy státu v cizině, a neopomenou zakročiti vhodným způsobem, zejména odstraněním obtížných cizinců se zdejšího území.
V Praze dne 3. září 1934.
Předseda vlády. Malypetr, v. r.
2734/IX.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Františka Ježka a druhů
o komunistických provokacích při oslavě 1. máje letošního roku (tisk 2576/XXV).
Veškeré zjevy toho druhu, jak jsou v interpelaci uvedeny, sledovány jsou bedlivě vládou a příslušnými úřady, které zakročují jednak preventivně vhodnými administrativními opatřeními,
jednak represivně trestním stiháním pachatelů. To platí i o cizích státních příslušnících, proti nimž je dle okolností zakročováno také odstraněním se zdejšího území.
K případu poslance Jaksche se podotýká, že šlo o počin soukromý, který nedává právního podkladu k nějakému opatření vlády.
K ochraně státu neopomene vláda v čas potřeby použíti všedi prostředků, které jí zákon poskytuje.
V Praze dne 3. září 1934.
Předseda vlády: Malypetr, v. r.
2734/X.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců dra Ivana Markoviče, F. Bendy a soudruhů
pro pobuřující postup okresního úřadu
v Novém Městě nad Váném (tisk
2576/VII).
Pořadatelé projevu, který uspořádala dne 1. května 1934 místní organisace os. soc. dem. strany dělnické v Novém Městě nad Váhem, nepožádali ve svém oznámeni o pořádání projevu za povolení, aby při něm smělo býti použito též standart. Důsledkem toho nebylo jím též takové povoleni uděleno a proto okresní úřad nařídil odstraněni standart, jichž bylo při projevu použito bez jakéhokoliv úředního povolení. Odstranění standart stalo se, aby průvod nebyl rušen, až po jeho skončení, bylo provedeno se vším taktem a nevzbudilo proto mezi účastníky projevu žádného rozruchu.
Zmíněné opatření učinil okresní úřad podle svého vlastního uvážení, v mezích své kompetence.
Domovní prohlídky v bodě II. interpelace zmíněné byly provedeny pro závažné podezření trestných činů proti zákonu o tisku. Z jiných důvodů se tak nestalo a nemá zejména žádného podkladu domněnka, že se tak stalo nepřímo ve prospěch místních obchodníků.
K bodu III. interpelace bylo konaným šetřením zjištěno, že záruční listina Adolfa Reisse nebyla uložena v městské pokladně, nýbrž u právního zástupce, od něhož byla po úmrti Reissově vrácena nejstaršímu synovi zemřelého. Okresní úřad včas zavedl pátrání, na čí rozkaz se tak stalo. Okolnost tuto nepodařilo se přes pečlivé šetření zjistiti. Záležitost byla pak mezi dědici a obcí
uspořádána jiným konečným způsobem, a nutno ji pokládati za vyřízenou.
Z uvedených okolností je patrno, že nelze postupu okresního úřadu nic vytýkati, a nemám proto důvodů k nějakému opatření.
V Praze dne 30. srpna 1934.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
2734/ XI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance J. Svobody a soudruhů
o pobuřujícím postupu asistujícího komisaře dra Kotíka z Poděbrad na májovém projevu v Pečkách (tisk 2576/ XI).
Při předčítání protestu, určeného policejnímu ředitelství v Praze, byl v důsledku výroků předchozího řečníka vyvolán mezi účastníky v interpelaci uvedeného táboru lidu neklid v té míře, že shromáždění nabylo rázu ohrožujícího veřejný pořádek. Proto intervenující úředník shromáždění vzhledem k ustanovení §u 13 shromažďovacího zákona rozmístil a vyzval přítomné k rozchodu. Když pak tito neuposlechli a řečník v předčítání protestu dokonce pokračoval - z toho zřejmá nesprávnost tvrzení, že intervenující úředník protestní resolucí předsedovi vytrhl z rukou, - byli účastnici táboru na poukaz intervenujícího úředníka rozptýlená četnictvem, které postupovalo při tam podle předpisu a obušků vůbec nepoužilo.
Postupu intervenujícího úředníka za uvedených okolností nelze nic vytýkati a nemám důvodu k žádanému opartření.
V Praze dne 30. srpna 1934.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
2734/ XII.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací poslance Štefana Onderčo a druhů
ve věci zakázané oslavy Pittsburgské dohody dne 30. května t. r. v Košicích (tisk 2610/ IV).
K zákazu shora uvedeme oslavy se rozhodlo policejní ředitelství v Košicích proto, že - uváživši bedlivě různé okolnosti oslavě předcházející - dospělo k přesvědčení, že by za oslavy mohl býti porušen veřejný klid a pořádek. Jiné důvody policejní ředitelství k zákazu nevedly a nemá podkladu domněnka, že policejní ředitelství postupovalo tendenčně a pod stranicko - politickým vlivem.
Ostatně pořadatelé oslavy přes správné poučení o opravných prostředcích nepodali (proti zákazu odvolání a vzdali se tak sami práva, aby postup policejního ředitelství a důvodnost jeho opatření byly nadřízeným úřadem přezkoumány.
Vzhledem k tomu neshledávám důvodů k nějakému opatření.
V Praze dne 23. srpna 1934.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
2734/ XIII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Antona Šaláta a druhů
ohledně odměn laznickým učitelům v Detvě (tisk 2576/ VIII).
Stav národních škol na dětvanských lazech je ministerstvu školství a národní osvěty dobře známi, proto se snaží již po řadu let dějích nedostatky pokud jen možná napraviti. Snahy ty však stále narážejí na nedostatek ochoty a součinnosti místních činitelů a v poslední době arci i na tísnivý stav státních financí.
Nekvalifikovaným laznickým občanům, vyučujícím nouzově školní děti, povolilo ministerstvo školství a národní osvěty od r. 1927 z dobré vůle úhrnem 24. 000 Kč odměny.
V posledních letech však byla další výplata podobných odměn z dobré vůle a mimo zákonný nárok nemožná, když snížené položky státního rozpočtu sotva stačí na úhradu vydání ze zákona nudných.
Bylo také zjištěno, že rodiče vyučovaných dítek sami odměňují vyučující občany tak, jak to
odpovídá poměrně krátké době vyučovací i jakosti a hodnotě nouzového vyučování.
V Praze dne 29, srpna 1934.
Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.
2734/XIV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Jozefa Tiso a druhů
pro nepřístojné postupování politických úřadů a bezpečnostních orgánů na Slovensku (tisk 2601/II).
Veškeré v interpelaci uvedené případy tvrzeného nepřístojného postupu politických úřadů byly vyšetřeny a zjištěno toto:
Šetření v Pytelové provádělo četnictvo v říjnu m. r. proto, poněvadž dodatečně zjistilo, že dne 23. června 1933 uspořádal předseda místní organisace Hlinkový slovenské strany ludové veřejnou schůzi, aniž to podle předpisu oznámil (předem úřadu; zjišťovány byly jen okolnosti nutné pro posouzení, případu.
V Lučenci provádělo policejní komisařství podle své povinnosti šetření v tom směni, zda schůze důvěrníků v interpelaci zmíněná nebyla snad schůzí veřejnou.
O Alex. Bezákovi v Puchově i o Antonínu Moravčíkovi ve Zlatých Moravcích bylo zjištěno, že se oba Pribinových oslav v Nitře zúčastnili. Bezák nebyl ostatně vyšetřován, nýbrž byl u něho učiněn pouze informativní dotaz.
Karlu Dembovskému nebylo zakázáno promluviti na slavnosti v interpelaci uváděné, nýbrž jmenovaný sám od zamýšlené řeči upustil, když okresní náčelník v Trenčíně mu tlumočil přání v tomto směni pořadatelstvem slavností projevené.
V Nacině (okres Michalovce) nebyla dne 5. listopadu 1933 vůbec žádná zábava pořádána, tedy také ne zábava rolnického dorostu. Schůze ve Falkušovcích dne 19. listopadu 1933, dále schůze v Rebrinu dne 4. prosince 1933, schůze v Zbudze dne 4. prosince 1933, schůze v Sačurovu dne 8. prosince 1933 a schůze v Šamudovcích dne 30. prosince 1933 byly vesměs členské schůze místních organisaci republikánské strany a nikoliv schůze veřejné a nebylo proto důvodu k zakročeni. Schůze v Bracovcích je na základě oznámení četnictva předmětem trestního řízení. V Pe-
trovcích a v Lučkách nešlo rovněž o schůze veřejné, nýbrž o valná shromáždění spolku »Rolnická Beseda«, tudíž o zákonitou činnost spolkovou.
Schůze v Bracovcích dne 8. října 1933 nebyla úřadu předem oznámena, a ježto četnictvo zjistilo, že nešlo o členskou schůzi organisace ludové strany ani o poradu důvěrníků, velitel hlídky vyzval jménem zákona pořadatele schůze k rozpuštění schůze; sám schůzi nerozpustil.
V Bánovcích n. /Ondavou nekonala se taneční zábava dne 1. října 1933, nýbrž dne 30. září 1933 a byla úřadem povolena. Dne 15. října 1933 se v Kamenici n. /Cir. nekonalo žádné veřejné shromážděni republikánské strany. V Ložíně se dne 8. prosince 1933 tajemník národně demokratické strany pouze dotazoval, zda by mohl s úspěchem uspořádati veřejné shromáždění, ale shromáždění pak nepořádal. V Moravanech se dne 10. prosince 1933 nekonalo žádné veřejně shromáždění republikánské strany a pro uspořádáni veřejné schůze tamže dne 3. prosince 1933 bylo zavedeno trestní řízení. Trestní oznámení, o němž se v souvislosti s tím interpelace zmiňuje, bylo učiněno proto, poněvadž dne 8. října 1933 byla uspořádána v Bánovcích n. /Ondavou schůze úřadu předem neohlášená. Pořádání národně demokratických schůzí v Bánovcích nad Ondavou dne 8. prosince 1933 a ve Strážské dne 9. ledna 1934 jest předmětem trestního řízení.
V Kaluži nebyla pořádána žádná politická schůze republikánské strany a v Kamience nešloo schůzi republikánské strany, nýbrž o nástup členů místního hasičského spojku, k němuž byli členové dne 31. prosince 1933 večer (nikoliv dne 1. ledna 1934) svoláni trubačským signálem.
Vzhledem k uvedenému nemám důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 31. srpna 1934.
Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.
2734/XV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Dvořáka a soudruhů
o soustavném, ničím neodůvodněném zakazováni projevů, schůzí a tělocvičných akcí dělnických ve slánském okrese (tisk 2610/X).