Srovnáni výsledků roku 1933 s výsledky roku 1932.

Nepříznivější výsledek u Tabákové režie byl zaviněn poklesem odbytu doutníků, cigaret, dýmkových a šňupavých tabáků, jakož i trvajícím přesunem odbytu od dražších druhů výrobků k levnějším a od cigaret k cigaretovému tabáku, který byl jediným výrobkem vykazujícím zlepšený odbyt. Pokles odbytu

výrobků měl nepříznivý vliv i na výnos dávky ze zisku prodavačů a výnos licenčních poplatků; snížení úrokové sazby na běžných účtech státních podniků u finanční správy mělo za následek menší úrokový výtěžek než byl v roce 1932. Tyto nepříznivější výsledky nebyly plně vyrovnány ani větším příjmem na nájemném, k němuž došlo dostavbami obytných domů, ani dosaženými úsporami ve spotřebě tabákové suroviny, polovýrobků a výrobků, na osobních výdajích provozu i správy, na odpisech ze zakládacích aktiv a na udržovacích nákladech. Méně příznivý výsledek podniku Státní loterie, třebaže počet vydaných losů byl stejný jako v roce 1932, jest přičísti poklesu úroků z přebytků ukládaných na běžném úctě podniku u finanční správy, který nebylo možno vyrovnati úsporami na osobních a věcných nákladech, zlepšeným odběrem prodejných tiskopisů, vyšším výnosem úroků z dlužných sald prodejen, vyšší náhradou od dobročinné loterie a zvýšeným příjmem na pensijních příspěvcích. Vyšší ztrátou než v roce 1932 skončil provoz Školního závodu zemědělského v Děčíně-Libverdě, ježto ze sklizené pšenice se podařilo prodati jako osivo pouze část, méně bylo strženo za ovoce a také příjmy z výroby živočišné byly nižší. Tyto nepříznivější výsledky nebylo lze vyrovnati úsporami v provozních nákladech, jež se projevují na všech složkách s výjimkou nákladu na věcné pojištění a odpisy. Státní báňské a hutnické závody byly postiženy poklesem odbytu u všech závodů kromě solivaru President Masaryk, jehož odbyt vařené soli vakuové stoupl proti roku 1932 o 9%. Pokles cen kovů, radia a koksu způsobil, že podnik byl nucen mimořádně snížiti bilanční hodnotu zásob výrobků, polovýrobků i hmot, aby odpovídaly obecným cenám. Nepříznivý vliv hospodářských poměrů nepodařilo se podniku odstraniti ani úspornými opatřeními, pensionováním přestárlých zaměstnanců a dělníků, ani tím, že podnik převzal do vlastní, režie stavbu státních silnic na Slovensku (Stará Hutá-Podkriváň, Kapušany-Hanušovce, ve Vidové a v Polome), na které umisťoval dělnictvo ze závodů, v nichž byl provoz zastaven nebo omezen. Snížením odbytu a stlačením cen u dodávek do zahraničí byl zaviněn nepříznivější hospodářský výsledek Vojenské továrny na letadla v Letňanech. Provoz Státních lázní končí větší ztrátou než v roce 1932, neboť vlivem hospodářské tísně dále poklesl počet hostí zdejších i zahraničních a dosažené provozní úspory spolu s příznivým výsledkem restauračního provozu, vedeného v Jáchymově a na Sliači ve vlastní režii, nestačily k vyrovnání úbytků na příjmech z lázní a hotelů, na pronájmech a pachtech, úbytek příjmů byl také u Státních tiskáren v působnosti předsednictva ministerské rady příčinou nepříznivého výsledku proti roku předešlému. Ztráta vykázaná v roce 1933 byla zaviněna úbytkem zakázek státní a veřejné správy, snížením cen za tisk novin a cen skladových tiskopisů, což se výrazně projevilo zvláště u závodů největších, t. j. státních tiskáren v Praze a Košicích.

Výsledky zbývajících státních podniků jsou ve srovnání s rokem předchozím příznivější. Tak Státní mincovna v Kremnici dosáhla vyššího zisku tím, že byla dobře zaměstnána ražbou 25 haléřů, 10 haléřů, 10 korun a 20 korun, jakož i zpracováváním zlata dodávaného soukromníky na dukáty. Podnik československá pošta skončil i v roce 1933 ztrátou, jež však činí necelých 5% ztráty roku předchozího. K příznivějšímu výsledku došlo tím, že v poštovním, telegrafním a telefonním provozu bylo dosaženo značnější úspory zvláště na platech stálých zaměstnanců, různých nákladech, odpisech, zúrokování investičních dluhů; menší úspory se projevily na sociálních a udržovacích nákladech. Tyto úspory spolu s vyšším příjmem na pensijních příspěvcích převýšily úbytek příjmů na poštovních, telegrafních, telefonních a jiných poplatcích; také předání ztrátového automobilního provozu Čsl. státním drahám mělo vliv na snížení schodku. Zisk podniku Poštovní spořitelna jest značně větší než v roce předcházejícím, ježto bylo dosaženo vyšších příjmů na úrocích aktivních, ač výnos vlastních cenných papírů klesl zavedením kupónové daně a také výnos lombardních a eskomptních úroků byl nižší. Rovněž na poplatcích manipulačních, pensijních příspěvcích a jiných příjmech byl výsledek lepší než v roce 1932; tyto zvýšené těžby a úspory dosažené na výdajích správních snížením počtu zaměstnanců, na odpisech zakládacích aktiv a jiných ztrátových položkách převýšily zvýšený náklad na pasivní úroky z prostředků získaných podnikem pro přechodné úvěry státní pokladny, československé státní dráhy vykazují menší ztrátu, poněvadž s výjimkou vyšších nákladů na rozšířený provoz vozidel s výbušnými motory a všeobecných nákladů na zaměstnance dosáhly ve všech složkách výkonné služby osobních a věcných úspor, které převýšily úbytek příjmů z dopravy; kromě toho nebyl podnik v běžném roce zatížen pasivními úroky a ztrátami finančními takovou měrou jako v roce 1932. U Státních lesů a statků přispělo k snížení ztráty hospodářství lesní v důsledku úspor na správních nákladech a záměrné činnosti k zhospodárnění všech složek provozovacích nákladů. Rovněž i hospodářství polní vykazuje značné zlepšení bilančního výsledku, což bylo umožněno mimořádně příznivou sklizní obilovin a zvýšenou produkcí mléka. Zbytek zlepšení jest pak přičísti snížení bilanční ztráty průmyslových závodů lesních (pil), jehož se dosáhlo z těchže důvodů jako u lesního hospodářství. U Uhříněvského školního závodu zemědělského je zvýšení zisku důsledkem jednak většího hektarového výnosu hlavně u ozimů, jednak dosažením příznivějších cen a větším odbytem mléka; lepší výsledek se projevil, ač došlo k větším opravám, vyšším odpisům a nákupu dražších jadrných krmiv. Vojenské lesní podniky byly postiženy poklesem při produkci dřeva užitkového, paliva i řeziva, nízkými prodejními cenami a poklesem odbytu. Pouze vedlejší lesní těžba a zvětšená výměra pronajatých pozemků projevily se příznivěji. Omezením výroby dřevní hmoty a pořezu kulatiny a vlivem snížení úrokové míry bylo dosaženo takových úspor v nákladech, že převýšily pokles příjmů. U tiskárny v působnosti ministerstva národní obrany byl vykázán zisk tím, že úbytek příjmů z tiskových prací pro vojenskou správu byl převážen dosaženými úsporami na nákladech. U úředních novin v Praze a Bratislavě jest menší ztrátu v porovnání s rokem předchozím přičísti tomu, že úbytek příjmů za předplatné, úřední vyhlášky a inserci, nastalý zvláště u závodu v Bratislavě, byl převýšen úsporami na tisku u obou závodů a na ostatních provozních nákladech, částečně plynoucích z omezení rozsahu novin. Podstatné snížení ztráty československé tiskové kanceláře je výsledkem zvýšených příjmů za zpravodajský materiál a zvláště vydatného snížení osobních výdajů. U žabčického školního závodu zemědělského byl v roce 1933 vykázán zisk, kdežto v roce 1932 končil provoz ztrátou. Lepšího výsledku bylo dosaženo větším odpro-

dějem vepřového* dobytka, lepšími cenami za mléko a velmi dobrou sklizní ozimé pšenice. Také zisk Kuřimského školního závodu zemědělského vysoké školy zvěrolékařské v Brně byl o málo vyšší než v roce 1932.

Porovnání dosažených výsledků s rozpočtem 1933.

PODÍLY NA STÁTNÍCH DANÍCH, DÁVKÁCH A POPLATCÍCH.

Na podílech na státních daních, dávkách a poplatcích bylo proti rozpočtu pro rok 1933 k výplatě poukázáno méně o.......... 11, 148. 842 Kč 20 h,

a to v

oddílu B "Podpory k řešení krise malých pivovarů" méně o...... 6, 000. 000 Kč - h

oddílu C "Podíly státních fondů" méně o............ 17, 526. 131 Kč 25 h

oddílu D "Mimořádná přechodná opatření" méně o......... 30, 382. 141 Kč 25 h,

kdežto vyšší potřeba proti rozpočtu vznikla v oddílu A "Podíl samosprávných

svazků a fondů" o..................... 42, 759. 430 Kč 30 h

Nepříznivý výsledek proti rozpočtu v oddílu A byl přivoděn hlavně výplatou další zálohy na zvýšené platy učitelské a pense nad úděl stanovený státním rozpočtem a nepreliminovanými podíly na daních z plateb konaných na předpisy těchto daní za roky 1921 až 1927; překročení z uvedených titulů bylo zčásti vyváženo menší potřebou na podíly obcím na dani domovní následkem nižšího předpisu daně, na přirážce ke spotřební a výrobní dávce z lihu v důsledku menšího konsumu pitného lihu a na přídělech zemím z výnosu daně z piva následkem poklesu odbytu piva.

V oddílu B vznikl příznivý výsledek, protože nedošlo v roce 1933 k uvolnění preliminovaného podílu podle § 19 zákona o dani z piva čís. 168/1930 Sb. z. a n.

Příznivější výsledek v oddílu C vznikl výplatou nižšího podílu silničního fondu na clu na dovoz pneumatik a pryžových obručí pro pokles dovozu cizích výrobků v důsledku stoupnutí spotřeby výrobků domácích. Nižší podíly na dani z vodní síly souvisí s nižším výnosem této daně přivedeným definitivními výměry daně a osvobozením některých vodních děl od placení daně.

V oddílu D vykázaný příznivý výsledek byl způsoben tím, že nedošlo k výplatě podílu z nouzové dávky, poněvadž nedošlo k uzákonění této dávky. V tomto oddílu byla dále vykázána část výnosu syndikátních poplatků, vybíraných Syndikátem pro úpravu dovozu obilí, mouky, mlýnských výrobků a otrub a odvedených státní pokladně, jichž bylo z příkazu vlády použito k intervenčním nákupům obilí zejména žita a k účelům sociálně-politickým. *)

Podrobnější odůvodnění úchylek od rozpočtu jsou uvedena ve vysvětlivkách pod pol. 889 až 912.

OSOBNÍ VÝDAJE NA NÁRODNÍ ŠKOLSTVÍ V ČSL. REPUBLICE.

Na platy a pense učitelské a zaopatřovací platy pozůstalých po osobách

učitelských bylo v roce 1933 vyplaceno celkem.......... 1. 355, 793. 041 Kč 70 h,

z této částky připadá na zemi:

Českou.............. 833, 848. 676 Kč 75 h

Moravskoslezskou.......... 438, 652. 563 Kč 55 h

Slovenskou............. 79, 543. 066 Kč 65 h

Podkarpatoruskou.......... 3, 748. 734 Kč 75 h.

*) O použití syndikátních náhrad a manipulačních poplatků vybíraných Syndikátem pro zpeněžování dobytka a výrobků živočišných nebylo v roce 1933 vládou rozhodnuto; zbytek syndikátních poplatků, zbývající po úhradě režie syndikátu, nemohl býti proto státní pokladně odveden. K organisaci Dřevařského syndikátu zřízeného § 3 vlád. nař. č. 170/1933 Sb. z. a n. a k vybírání syndikátních poplatků došlo až v roce 1934.