Rozčlenění nedoplatků a pře-

plátků podle doby jich vzniku.

PASIVA A AKTIVA.

Konečný stav pasiv se v celku snížil o dospělé splátky. Nová pasiva vznikla u kap. 11 - ministerstvo zemědělství - proplacením státních vkladů na dobudování sítě Rolnických vzájemných pokladnic na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zálohově ze zápůjčky, kterou uzavřel jejich svaz u Zemské banky v Praze; u kap. 14 - ministerstvo veřejných prací - převzetím hypotekárně zaručených zápůjček při koupi a stavbě budov pro státní úřady v Čechách a na Moravě, zejména při koupi komplexu Gescheirova pro státní úřady v Chebu, dále v Praze, české Skalici a Brně; u kap. 17 - ministerstvo sociální péče - vykázáním zbytků paušálního příspěvku pro rok 1933 ústřední sociální pojišťovně na pojistné pro invalidní a starobní pojištění vojínů podle zákona čís. 221/1924 Sb. z. a n. ve znění zákona čís. 184/1928 Sb. z. a n.

Celkový stav aktiv se značně zvýšil, a to: při kap. 10 - ministerstvo školství a narodili osvěty o pohledávky vyplacené zálohově na zvýšené platy učitelské; u kap. 11 - ministerstvo zemědělství o pohledávky z dalších zápůjček rolnickým vzájemným pokladnicím na Slovensku; při kap. 14 - ministerstvo veřejných prací - zvýšením účasti státu na elektrárenských podnicích; při kap. 17 - ministerstvo sociální péče - vykázáním pohledávek ze záloh na výplatu převzatých důchodů úrazových a pensijních poskytnutých do konce roku 1933 na dobu, než dojde k ratifikování příslušných mezinárodních úmluv a smluv, a vzestupem pohledávek ze zápůjček ústavům a invalidům, při kap. 21 - ministerstvo financí - dosud nesplatnými ročními kvótami poplatkového ekvivalentu splatného v letech 1934 až 1940, vykázáním pohledávek z poskytnutých přídělů z půjčky práce státním fondům a samosprávným svazkům, o pohledávky ze zápůjčky poskytnuté likvidační komisi pro správu církevního majetku na Slovensku, o pohledávky za ústřední bratrskou pokladnou v Praze, jež vznikly realisací státních záruk, zbytkem státních záloh poskytnutých "Státní nákupně oděvních potřeb pro státní zaměstnance a učitele" na nákup zboží pro státní ošacovací akci a dalšími zálohami na náklady z převzaté Košicko-Bohumínské železnice a na schodky místních drah.

Naproti tomu klesl stav aktiv u kap. 14 - ministerstvo veřejných prací - při účasti státu na elektrárenských podnicích přeměnou peněžního vkladu v akcionářskou účast státu, což se projevuje v přírůstku na cenných papírech, dále u kap. 17 - ministerstvo sociální péče - a kap. 21 - ministerstvo financí - nastavší splatností splátek z různých zápůjček poskytnutých státem.

Bližší podrobnosti pasiv a aktiv jsou uvedeny v patřičném oddílu vysvětlivek.

Z nynějšího celkového stavu aktiv jsou zvlášť značné a pro svoji podstatu vyžadují zmínky zálohy na učitelské platy a zálohy soukromým drahám ve státním provozu.

Zákonem čís. 274/1919 Sb. z. a n. (t. zv. zákonem paritním) byly přiznány učitelům škol obecných a občanských služební příjmy a výslužné příslušející státním úředníkům stejného předběžného vzdělání. Zároveň bylo v čl. V. zákona rozhodnuto, že "osobní náklad na učitelstvo veřejných škol obecných a občanských budou hraditi až do konečné úpravy posavadních poměrů nynější vydržovatelé". Poněvadž zemím, které byly povinny uhrazovati schodky okresních školních fondů, nebyly poskytnuty nové zdroje příjmů na úhradu tohoto nového značného nákladu (pravděpodobně se zřetelem na připravovaný tehdy zákon o zřízení župním), byla přijata Národním shromážděním resoluce k zákonu paritnímu, kterou byla zmocněna vláda, poskytnouti zemím z prostředků státních potřebné zálohy.

Zálohy tyto byly za roky 1919, 1920 a 1921 vzhledem k tomu, že nebylo v rozpočtu na tento výdaj pamatováno vůbec, zúčtovány v účinech mimo rozpočet a činí jejich nevyrovnaný zůstatek ke konci roku 1933 (viz str. 346, stav aktiv z hospodaření mimo rozpočet) 1. 598, 133. 890 Kč 15 h. Značná výše nákladů na uhrazování těchto záloh si vyžádala, aby aspoň částečně bylo opatřeno jejich krytí. Zákon čís. 334/1921 Sb. z. a n. poskytl zemím na částečnou úhradu zmíněného vyššího nákladu podíly z daně z obratu a daně přepychové a finanční správa, aby zajistila rozpočtově zbytek nákladu, který bylo nutno uhrazovati dále zálohově, vložila do rozpočtu kap. 13 (min. školství a nár. osvěty) na rok 1922 částku 204, 938. 635 Kč; v následujících rocích 1923 a 1924 bylo na tuto úhradu rozpočtově pamatováno jen po 81, 000. 000 Kč a v rocích dalších pak na úhradu na zálohy nebylo již dále nic preliminováno. Na zúčtovací položku, pod níž byla ve zmíněných rocích úhrada preliminována, byly zálohy účtovány i v rocích pozdějších a pohledávky z nich resultující byly vykazovány od roku 1922 jako aktiva z účinů na rozpočet.

Podstatné změny v uhrazování nákladů na vyšší platy učitelské byly provedeny zákonem čís. 77/1927 Sb. z. a n. Ustanovením § 29, odst. 2, tohoto zákona byly zrušeny s účinností od 1. ledna 1928 podíly

zemím z výnosu daně z obratu a daně přepychové poskytované podle shora cit. zákona čís. 334/1921 Sb. z. a n. Naproti tomu uložil zákon čís. 77/1927 Sb. z. a n. zemím přispívati na úhradu vyšších platů učitelských 30% z výnosu zemských přirážek. Aby pak byla rozpočtově zajištěna úhrada i té části nákladu, jež po těchto opatřeních zůstala nekryta a kterou státní správa měla nadále uhrazovati zálohově, vkládalo ministerstvo financí počínajíc rokem 1928 do skupiny III státního rozpočtu k tomu cíli podíly z daně z obratu a daně přepychové. Při tom byl ministr financí v rocích 1930-1932 zmocněn uhraditi z výnosu dané z obratu a daně přepychové i onen náklad na zvýšené platy učitelské, který nebyl uhrazen vydržovateli a rozpočteným podílem. Za daného stavu zemských hospodářství nelze očekávati, že by země mohly v dohledné době tyto zálohy splatiti. Při zákonném opatřeni, jímž bude definitivně řešena otázka nákladů na platy a pense učitelské, bude třeba rozhodnouti i o těchto zálohách.

Co se tkne záloh soukromým drahám ve státním provozu, podotýká se toto:

Stát přebíral soukromé hlavní a místní dráhy do vlastního provozu na podkladě provozních smluv (závazek k tomu byl mnohdy stanoven již v koncesní listině) za paušální náhradu provozovacích nákladů. Paušální náhrada odpovídala původně celkem zásadě úhrady vlastních provozovacích nákladů, avšak následkem změněných hospodářských poměrů v době válečné a poválečné doplácela státní správa každoročně značné částky na provoz těchto místních drah. Opírajíc se o analogii vlád. nařízení čís. 546/1920 Sb. z. a n. a o zákon čís. 670/1920 Sb. z. a n., přikročila čsl. státní železniční správa s platností od 1. ledna 1921 k nové úpravě provozních smluv, v nichž byla uplatněna zásada úhrady skutečných vlastních provozovacích nákladu. Jako důsledek toho nastala pasivita téměř všech místních drah a proto bylo nutno úhradu provozních schodků jim poshověti a poskytnouti zálohou prostředky k úhradě roční potřeby na zúročení a umoření dosud nesplacených prioritních obligací, na zúročení a umoření hypotečních nebo jiných zápůjček, použitých se svolením státní železniční správy k účelům investičním, po příp. na zúročení nebo umoření dosud neslosovaných prioritních akcií těchto drah, jakož i na úhradu jejich společenských výdajů. Prostředky tyto byly poskytovány jako zúročitelné půjčky státní správy, které měly býti spláceny z případných čistých výtěžků budoucích let. Zákonem čís 56/1931 Sb. z. a n., byl zjednán právní podklad, aby na místo paušální náhrady provozovacích nákladů mohla býti požadována náhrada všech vlastních skutečných provozovacích nákladů a to i bez souhlasu místní dráhy. Zároveň bylo s platností od 1. ledna 1921 stanoveno, že mohou býti poshověny provozní schodky, a dán právní podklad pro poskytování záloh na umořovací a úrokovou službu.

Pohledávky státu za místními drahami z titulu poshověných provozních schodků a dříve zmíněných záloh dosáhly do konce roku 1933 částky 1. 151, 112. 188 Kč 76 h. S jejich splácením nelze za daných hospodářských výsledků v provozu místních drah počítati; při zestátnění místních drah zaniknou z malé části kompensací za nabyté kmenové akcie, převážně však konsolidací (sloučením dlužníka a věřitele v jedné osobě).

úmluvou ze dne 25. ledna 1921 byla vzata do provozu státního Košicko-Bohumínská dráha podle ustanovení zákona čís. 690/1920 Sb. z. a n., při čemž čsl. státní správa výslovně odmítla převzetí státní garancie, kterou poskytoval Košicko-Bohumínské dráze býv. uherský, resp. za slezskou trať též býv. rakouský stát. Vzhledem k finanční situaci dráhy byla však čsl. státní správa nucena poskytovati dráze prostředky ve formě záloh k úhradě provozních schodků a potřeb služby prioritní a societní.

Pohledávky státu za Košicko-Bohumínskou dráhou z titulu poskytnutých záloh činily do konce roku 1933 1. 251, 393. 015 Kč 41 h. Pohledávky ty by při event. zestátnění této dráhy zanikly obdobně jako u místních drah konsolidací sloučením věřitele a dlužníka v jedné osobě.

STÁTNÍ PODNIKY.

Rok 1933 se vyznačoval tím, že se hospodářské poměry ustálily, byť na velmi nízké cenové a odbytové úrovni, neboť s výjimkou prvovýroby nedošlo k dalšímu jejich zhoršování. Zahraničními hospodářskopolitickými a měnovými opatřeními a snahou mnoha států po soběstačnosti ve všech oborech podnikání byly předpoklady vývozu sníženy na nejnižší míru, čímž byly postiženy ty státní podniky, které na vývozu zčásti závisí. Snaha po úsporách ve státní a veřejné správě působila také nepříznivě na výsledky podniků odkázaných větší měrou na státní a veřejné zadávky. Ustálení cenových a odbytových poměrů umožnilo, že včasnými úspornými opatřeními bylo dosaženo věcných úspor, často ovšem také za cenu omezování provozu; také úspornými opatřeními osobními bylo dosaženo u většiny státních podniků značného snížení provozních nákladů. Celkový výsledek hospodaření státních podniků byl proti výsledku za rok

1932 příznivější o celkovou částku 61, 842. 737 Kč 53 h. Přehledné srovnání hospodářských výsledků za rok

1933 a za rok 1932 podává tato tabulka: