§ 3.

V tomto paragrafu jest uvedena skutková podstata přečinu hospodářského vyzvědačství.

Tuto skutkovou podstatu bylo třeba rozlišiti jednak od zločinu hospodářského vyzvědačství podle § 2 osnovy, jednak od přečinu porušování a využívání obchodních a výrobních tajemství podle § 31 zákona proti nekalé soutěži. Od zločinu hospodářského vyzvědačství podle § 2 osnovy liší se skutková podstata přečinu podle § 3 osnovy tím, že není třeba, aby tajemství bylo nebo mělo býti zavlečeno do ciziny. Od přečinu podle § 31 zákona proti nekalé soutěži pak liší se tato skutková podstata tím, že u pachatele vyžaduje se vědomé ohrožování důležitého veřejného zájmu v § l osnovy uvedeného.

Pokud tedy jednáním pachatelovým jest ohrožen výlučně jen soukromý zájem podnikatele, nemá ustanovení § 3 osnovy místa. Případy, kde by prozrazením tajemství, jehož účinky projevují se jen v tuzemsku, mohl býti rovněž dotčen i důležitý zájem veřejný, nelze zajisté vyloučiti. Tak může býti na př. v zájmu finanční správy nebo v zájmu našeho národního hospodářství, tedy v zájmu veřejném, aby prozrazením tajemství určitého většího podniku nebyl tento podnik existenčně ničen a tím ohrožena i existence po případě velkého množství zaměstnanců, zejména když použití tohoto tajemství v jiném, menším podniku tuzemském, nebo v jiných roztříštěných nebo jinak národohospodářsky nežádoucích neb bezvýznamných podnicích tuzemských nemůže škody tím způsobené vyrovnati, takže zájem veřejný i v takovém případě může býti dotčen. Bylo též účelným stanoviti vedle skutkové podstaty zločinu podle §, 2 skutkovou povahu přečinu, jakožto normu subsidiární, aby se mohly stíhati i takové případy, v kterých jest sice ohrožení veřejného zájmu evidentní, není však ještě jisto, nebo nedá se prokázati, že šlo o zavlečení hospodářského tajemství do ciziny, takže by v takovém případě pachatel mohl uniknouti oficiosnímu stíhání vůbec.

Nedá-li se během zavedeného oficiosního stíhání trestního zjistiti ohrožení veřejného zájmu ani podle § 2 ani podle § 3 osnovy, může po případě zakročiti podnikatel, o jehož tajemství jde, ještě podle

§ 31 z. p. n. s. a to na základě oznámení, které mu učiní státní zástupce, zástavě trestní řízení pro zločin podle § 3 neb pro přečin podle § 2 (srv. § 9 osnovy).

Jest tedy úpravou podle §§ 2 a 3 osnovy ve spojení s § 31 z. p. n. s. dána možnost zachytiti veškeré případy prozrazování hospodářských tajemství, čímž vyplňuje se mezera dosud tu pociťovaná.

§ 4.

V tomto paragrafu stanoví se vedlejší trest vedle trestu na svobodě, t. j. trest na penězích a propadnutí majetkového prospěchu, aby tímto způsobem byl pachatel připraven i o finanční efekt své trestné činnosti. Ustanovení takové jest odůvodněno i tím, že trestné činy, o něž tu jde, jsou zpravidla páchány ze zištnosti.

§ 5.

Paragraf tento stanoví případy tak zvané účinné lítosti. Jde o ustanovení obdobné § 27 zákona na ochranu republiky.

§ 6.

Bylo účelno stanoviti sankce zákona i pro případ, že čin byl spáchán v cizině, ježto zpravidla bude z ciziny zločinná činnost podle § 2 zahájena, vedena nebo tam dokončena. Při tom bylo dlužno hledíc na odlišné právo v zemích historických a na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ohledně trestání trestných Činů spáchaných v cizině stanoviti tu určité jednotné zásady.

§ 7.

V paragrafu tomto stanoví se zvláštní trestní skutková podstata přečinu nedbalé ochrany hospodářského tajemství. Je-li hospodářské tajemství takového rázu, že jeho prozrazení může ohroziti důležitý zájem veřejný, jest důvodným, aby podnikatel, který ví, že jeho podnik jest ohrožen zvýšenou měrou hospodářským vyzvědačstvím (§§ 2 a 3 osnovy), věnoval dostatečnou péci ochraně svého tajemství. Činí jej proto osnova v § 7 odpovědným za veškerou hrubou nedbalost, kterou způsobí, že hospodářské tajemství jeho podniku může se státi známým osobě nepovolané. Takovou hrubou nedbalostí proviní se podnikatel zejména tím, že opomine učiniti potřebná

opatření, aby se předešlo spáchání takových trestných činů.

Pod pojem nedbalé ochrany hospodářského tajemství zařazuje osnova dále případ, že podnikatel opominul učiniti oznámení o tom, že v podniku jeho bylo spácháno hospodářské vyzvědačství. Ustanovení toto jest odůvodněno tím, že při deliktech, o něž tu jde, jest v sázce důležitý zájem veřejný a nemůže býti proto ponecháno libovůli podnikatele, zda chce či nechce o zradě svého tajemství učiniti oznámení.

V odst. 2 rozšiřuje se ručení za hrubou nedbalost i na odpovědného zástupce podnikatelova, jakož i na ony osoby, kterým hledíc na jejich služební nebo smluvní poměr byla výslovně uložena povinnost uchovávati a ochraňovati hospodářské tajemství. Tímto rozšířením ručení má se zajistiti, aby i v případech, že podnikatel jest nepřítomen, nebo podnik sám nevede, nebo svěří péci o ochranu svých tajemství jiným osobám, bylo možno trestně zakročiti.

§8.

Paragraf tento upravuje formu trestního stíhání, které se má díti sice z moci úřední, avšak jen se zmocněním ministerstva průmyslu, obchodu a živností.

Touto úpravou jest umožněno, aby ministerstvo obchodu jakožto úřad sledující a ochraňující zájmy průmyslu, obchodu a živností v konkrétním případě s uvážením všech okolností rozhodlo, zda stíhání pro trestné činy v osnově uvedené jest účelné či nikoliv.

Tímto způsobem bude lze odstraniti některé tvrdosti a příkrosti, které by se snad vyskytly ze strohé aplikace skutkových podstat zákona.

§9.

Ustanovení toto jest převzato z obdobného ustanovení § 17, odst. 2 zákona ze dne 28. června 1933, č. 108 Sb. z. a n., o ochraně cti.

Účelem tohoto opatření jest, aby bylo možno podnikateli, o jehož obchodní nebo výrobní tajemství jde, podati soukromou obžalobu podle § 31 zákona proti nekalé soutěži i v tom případě, že 6tinedělní lhůta uvedená v § 34, odst. 2 cit. zákona již zatím byla uplynula. Jsou totiž možný případy, že státní zástupce nebo soud neshledá, že v da-

ném případě prozrazením podnikového tajemství byl vědomě ohrožen důležitý zájem veřejný, že však nicméně v jednání pachatelově spočívá skutková podstata přečinu porušování a využívání obchodních a výrobních tajemství podle § 31 zákona proti nekalé soutěži. Bez tohoto ustanovení nemohl by již podnikatel podati soukromou žalobu pro tento soukromožalovatelný přečin v případě, že oficiosním řízením šestinedělní lhůta byla zatím již uplynula.

§10.

Ustanovení toto jest obdobné ustanovení § 47 zákona proti nekalé soutěži, při čemž mezi osobami, jež mají právo činiti návrh na vyloučení veřejnosti, jmenuje osnova právem i podnikatele (zájmová sdružení podnikatelů), o jehož tajemství jde. Zájmová sdružení podnikatelů přijdou ovšem v úvahu, půjde-li o hospodářská tajemství povahy kolektivní.

§11.

Ustanovení o povolávání znalců a o námitkách proti nim vyhovuje požadavkům interesentů, aby znaleckým důkazem nebyla ohrožena hospodářská tajemství těch kterých podniků.

K odst. 3. Soudy rozhodujíce, zda v daném případě spáchány byly trestné činy podle tohoto zákona, musí si zodpověděti otázku, zda určité zařízení, opatření, předmět nebo skutečnost jest hospodářským tajemstvím nebo zda jde o případ obvyklých hospodářských a technických styků a spojení. To ovšem předpokládá přehled o celkovém národním hospodářství, jakož i znalost různých otázek, které nemůže vždy soud sám spolehlivě posouditi. Proto se v tomto paragrafu ustanovuje, že soud může si (po případě vedle jiných posudků) vyžádati o těchto otázkách posudek i ministerstva průmyslu, obchodu a živností. Pro tento posudek platí ustanovení § 118 býv. rak. tr. ř. a § 227 býv. uh. tr. ř. ve znění čl. I, č. l zákona ze dne 1. července 1927, č. 107 Sb. z. a n., jímž se mění některá ustanovení trestních řádů a zřizují soudní lékařské rady.

§ 12.

Není vyloučeno, že trestné činy podle navrhovaného zákona budou zároveň také

trestnými činy podle zákona na ochranu republiky.

Proto z opatrnosti, aby event. těžším trestům podle cit. zákona nebylo derogováno zákonem navrhovaným, stanoví se v § 12 výslovně, že ustanovení zákona na ochranu republiky, pokud se týkají prorady, zrady státního tajemství a vojenské zrady, zůstávají nedotčena.

I po vydání navrhovaného zákona vyskytnou se, jak shora uvedeno, případy, kdy dojde k porušení hospodářského tajemství, aniž by při tom byl ohrožen důležitý veřejný zájem. Zde i nadále zůstanou praktickými příslušná ustanovení zákona proti nekalé soutěži, o nichž se proto současně prohlašuje, že zůstávají navrhovaným zákonem nedotčena.

V P r a z e, dne 13. července 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr v. r.

Ministr průmyslu, obchodu a živností:

Inž. Dostálek v. r.