Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2728. Odpovědi:

I.	min. spravedlnosti na interp. posl. Novotného a soudr. o stavebním a spotřebním družstvu
	»Svépomoc« v Něm. Brodě (tisk 2523/XI),
II.	vlády na interip. posl. Stejskala a druhů o porušení integrity státních hranic a loupeži
	člověka u pohraniční obce Lhoty u Police nad Metují (tisk 2548/III),
III.	min. vnitra na initerp. posl. Sladkého a druhů o zabavení některých míst ve »Slánském
	Čechoslováku« a v »Kladenském Čechoslováku« (tisk 2601/IV),
IV.	min. vnitra na interp. posl. Štětky, Kopeckého, J. Svobody a soudr. o hrubém porušování
	poslanecké imunity zatčením a vězněním komunistického poslance Františka Bílka (tisk 2601/V. ),
V.	min. vnitra na interp. posl. Tylla a soudr. o trestání dělníků za účastenství na stávce a
	její průběh v Dovhé na Podkarpatské Rusi (tisk 2548/XI),
VI.	min. vnitra na interp. posl. Hodinové-Spurné, Štětky, Babela, Steinera, Töröka a soudr.
	o strašlivém činu pražského policejního ředitelství, které vydalo 3 rumunské proletáře na smrt do rukou Siguranzy (tisk 2547/V),
VII.	vlády na interp. posl. Vaňka a druhů o dalších přídělech z půjčky práce (tisk 2523/I),
VIII.	min. železnic na interp. posl. Hrušovského, Polívky, Bazaly a druhů ve věcí povýšení
	a ustanovení zaměstnanců v dílnách trnavských (tisk 2548/VII),
IX.	min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Holoty a druhů o událostech na ľu-
	dové škole s maďarským jazykem vyučovacím v Bratislavě, Karpatská ulice, kterými byla uražena maďarská menšina (tisk 2548/VI),
X.	min. vnitra na interp. posl. Vallo, Steinera a soudr. o protizákonném postupu okresního
	úřadu v Stropkově, Slovensko (tisk 2576/XVIII),
XI.	mim. pošt a telegrafů na interp. posl. Fedora a druhů o rušení rozhlasu elektrickými pří-
	stroji a o nedostatku zákonného nebo administrativního řešení věci (tisk 2547/X),
XII.	min. vnitra na interp. posl. Hokkyho a druhů o osobě a působení vládního komisaře, jme-
	novaného okresním náčelníkem v Ťačově (tisk 2576/XXIV),
XIII.	mm. pošt a telegrafů na interp. posl. Pekárka a druhů ve věci bezodkladného odvolání
	výnosů a nařízení, která ohrožují zaměstnanost na poště a v podnicích zabývajících se výrobou a prodejem knih a časopisů (tisk 2576/VI),

XIV.	min. zahraničných vecí na interp. posl. Onderču a druhov o obílení československej štát-
	nej hymny pri medzištátnom futbalovom zápase Československo - Nemecko v Ríme dňa 3. júna 1934 (tisk 2610/III),
XV.	předsedy vlády a min. spravedlnosti a železnic na interp. posl. V. Beneše, Pilka, Remeše,
	Nového a soudr. o porušování legionářského zákona č. 462 z rotou 1919 (tisk 27/V),
XVI.	min. zahraničných vecí a zemědělstva na interp. pod. Danihela a druhov o zabezpečení
	tohoročnej úrody zeleniny na západnom Slovensku a umožnenie jej vývozu do cudziny, menovite do súsedného Rakúska (tisk 2547/II),
XVII.	vlády na interp. posl. Lance, Sladkého, Hatiny a druhů o zneužívání odkladů těžby
	v uhelných dolech povolených na podkladě ustanovení § 182 obec. horního zákona (tisk 917/VII),
XVIII.	min. spravedlnosti na interp. posl. Bílka, Štětky a soudr. o vlivu Stříbrného tisku na kon-
	fiskační praxi (tisk 2576/XIV),
XIX.	min. spravedlnosti na interp. posl. Pechmanové-Klosové, Stejskala a druhů v záležitosti
	vyměření zemské dávky z přírůstku hodnoty na nemovitosti firmy Alvín Gerl ve Vidlové n. Jiz. (tisk 2610/IX),
XX.	min. financí na interp. posl. Fedora a druhů o zastavené výplatě pensí státním pensistům,
	jestliže neoznámí, že se vzdálili do ciziny (tisk 2547/IX),
XXI.	mih. národní obrany na interp. posl. Bergmanna, Davida, Špatného a druhů o neutěšených
	poměrech postupových civilních zaměstnanců u vojenských a justičních úřadů (tisk 2548/IV),
XXII.	min. národní obrany na interp. posl. Tayerle a soudr. o soutěži vojenské hudby, jíž se
	zvyšuje nezaměstnanost hudebníků z povolání (tisk 2523/V),
XXIII.	min. národní obrany na interp. posl. Danihela a druhov o obchádzaní miestnych malých
	živnostníkov pri vojenských dodávkach mäsa (tisk 2576/XIX),
XXIV.	min. železnic na interp. pod. Suroviaka a druhů ve věci býv. stálých, nyní smluvních
	zaměstnanců čsl. státních drah, aby byli po určitě době jmenováni do kategorie pomocných zaměstnanců (tisk 2547/I),
XXV.	min. spravedlnosti na interp. posl. Babela, Hádka, Höhnela a soudr. o podvodném nabytí
	domu č. 38 v Novém Lese, obec Velké Březno, okres Ústí n. Labem, prodaného v exekučním řazení (tisk 2523/X),
XXVI.	min. spravedlnosti na interp. posl. Fedora a druhů v trestní věci vedené proti dru Štěpánu
	Cottelymu a Terezii Holenyiové před krajským soudem v Bratislavě (tisk 2645/III),
XXVII.	min. školství a národní osvěty na interp. posl. Hokkyho a druhů ve věci maďarské školy
	obcí Karačiny, Matějovo, Batar a Farkašfalva (tisk 2548/XIV),
XXVIII.	min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Szüllö a druhů o vyučovacím jazyku
	vůbec a o vyučovacím jazyku náboženství na lidových školách v obci Bátorová, Chrastince, Nenince a Slovenské Ďarmoty (tisk 2249/VIII).

2728/I.

Odpověď

ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance Novotného a soudruhů

o stavebním a spotřebním družstvu

»Svépomoc« v Něm. Brodě (tisk

2523/XI).

Ministerstvo spravedlnosti, které samo jest příslušně odpověděti na tuto interpelací, nemá možnosti učiniti nějaké opatření o stížnosti interpelace do soudcovského rozhodnutí krajského soudu v Kutné Hoře, ježto podle §§ 96, 96 úst. listiny jest zásah dohlédacích orgánů do soudcovského rozhodnutí nepřípustný.

V trestním řízení, jehož zastavení interpelace vytýká, podaly osoby, které učinily třestní oznámení, podle § 48 tr. ř. subsidiární návrh na zavedení přípravného vyšetřování avšak tento návrh byl rozhodnutím radní komory krajského soudu v Kutné Hoře zamítnut a není tedy ani po této stránce důvodu k nějakému opatření.

Poněvadž pak podle oznámení četnictva jsou Jan Tondl, Josef Perti a Anežka Pertlová důvodně podezřeli z přestupku lehkého ublíženi na těle a Anežka Pertlová též z přestupku zlomyslného poškození cizího majetku, učinil veřejný žalobce návrh na jich potrestání pro tyto přestupky.

Trestní řízení dosud skončeno není.

V Praze dne 7. července 1934.

Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.

2728/II.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Stejskala a druhů

o porušeni integrity státních hrante a loupeži člověka u pohraniční obce Lhoty u Police nad Metují (tisk 2548/III).

Případ v interpelaci vylíčený byl ihned zevrubně vyšetřen a podle výsledku tohoto šetření je proti říšskoněmeckým státním příslušníkům

Robertu Jarošovi, Aloisů Kahlertovi a Františku Schwabovi zavedeno u okresního soudu v Polici nad Matují přípravné vyhledávání pro zločin loupeže lidí ke zjištění, nezmocnili-li se títo kapitána pěchoty Želibora Kirinoviče ještě na území československém. Jeli tomu tak, bylo by lze vládu německou požádati o převzetí trestního stihání pachatelů, neboť za jejich vydání z Německa není možno žádati, když jde o říšskoněmecké státní občany. Trestní řízení není dosud skončeno.

Ministerstvo zahraničních věcí uložilo československému vyslanectví v Berlíně, aby intervenovalo ve věci zatčení kapitána Kirinoviče a žádalo jeho propuštění, pokud se týče aby žádalo u příslušných německých úřadů oficielní sdělení, z jakých důvodů je kapitán Kirinovič držen ve vazbě, resp. co je mu kladeno za vinu.

Vláda poukazujíc na svoji odpověď (č. t. 2602/XII) na interpelaci poslance A. Tučného a druhů o nedostatečné ochraně státních hranic (č. t. 2489/II), prohlašuje opětně, že je si vědoma své povinnosti, zajistiti naprostou bezpečnost hrante a bezpečnost obyvatelstva v pohraničí a že neopomene splnili tuto svoji povinnost měrou co nejširší.

Příslušné úřady a omany činí s největší pečlivostí a svědomitostí všechna opatření, která jsou k dosažení uvedeného cíle vhodná a nutná, a kdekoliv by se v tomto směru vyskytl jakýkoliv nedostatek, bude ihned zjednána náprava, takže lze vysloviti přesvědčení, že se nebudou Opakovati případy toho druhu, jako je případ v interpelaci vylíčený.

V Praze dne 16. července 1934.

Předseda vlády: Malypetr, v. r.

2728/III.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Václava Sladkého a druhů

o zabaveni některých míst ve »Slánském Čechoslováku« a v »Kladenském Čechoslováku« (tisk 2601/IV).

V interpelaci vytýkané zabavení potvrdil jak sama interpelace uvádí - krajský trestní jako tiskový soud v Praze a to v celém rozsahu. Ježto takto neodvislý soud uznal, že zabavení

se stalo právem, neshledávám důvodu k nějakému opatřeni. K poznámce, že zabavená místa prošla bez závady jinými časopisy, podotýkám, že podle platných předpisů trestního řádu jest zabavením tiskopisu, zakládajícího svým obsahem trestný čin, zakročiti tenkráte, žádá-li to veřejný zájem, kteroužto otázku nutno posuzovati podle potřeb času a poměrů místních.

Odpověď na interpelaci jsem převzal místo pana ministra spravedlnosti, ježto zabavení zařídil okresní úřad ve Slaném, který je podřízen ministerstvu vnitra.

V Praze dne 13. července 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2728/IV.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Štětky, Kopeckého, J. Svobody a soudruhů

o hrubém porušení poslanecké imunity

zatčením a vězněním komunistického

poslance Františka Bílka (tisk

2601/V).

Dne 16. března 1934 byl s udáním bližších osobních dat přihlášen v Praze k pobytu František Bílek. Ježto osoba tohoto jména a shodných osobních dat čněla podle zatykače, vydaného radní komorou krajského soudu v Moravské Ostravě, nastoupiti trest tříměsíčního žaláře a byla mimo to hledána dvěma pátrankami okresního soudu v Moravské Ostravě, dalo policejní ředitelství - přesvědčivši se dříve dotazem u jmenovaného krajského soudu o platnosti zatykače - dne 7. dubna t. r. ráno jmenovaného Bílka předvésti.

Když byl Bílkovi v jeho bytě policejním orgánem sdělen příkaz o předvedení, Bílek uposlechl, a aniž se zmínil, že jest poslancem, odejel doprovázen policejním orgánem do budovy poJicejnfho ředitelství, kdež mu bylo sděleno, proč byl předveden. Ani v této době se předvedený neprohásil jako poslanec chráněný imunitou. Učinil tak teprve a legitimoval se jako poslanec. když byl při sepisování zatykači listiny dotázán na své povoláni. Jakmile věc byla zištěna, byl poslanec Bílek ihned (téhož dne před 9. hodinou dopol. ) propuštěn.

Poslanec Bílek nebyl tudíž zatčen, nýbrž pouze předveden. Z uvedeného jest parmo, že

policejní ředitelství, které v tomto případě provádělo - jak jest povinno - pauze příkaz soudu, postupovalo podle předpisů, a nelze mu proto nic vytýkati.

V Praze dne 13. července 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2728/V.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Tylla a soudruhů

o trestání dělníků za účastenství na stávce a její průběh v Dovhé na Podkarpatské Rusi (tisk 2548/XI).

V interpelaci zmíněně tresty uložil okresní úřad v Iršavě vesměs po řádném vyšetření všech okolností tvořících skutkovou podstatu trestných činů, které byly osobám v interpelaci jmenovaným kladeny za vinu. Na padaná odvolání zabýval se těmito případy též zemský úřad v Užhorodě, který uznal, že tresty byly uloženy právem, a odvolání proto zamítl.

V Praze dne 14. července 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2728/VI.

Odpověď

ministra vnitra

na Interpelaci poslanců Hodinové-Spurné,

Štětky, Babela, Steinera, Töröka

a soudruhů

o strašlivém činu pražského policejního ředitelství, které vydalo 3 rumunské proletáře na smrt do rukou Siguranzy (tisk 2547/V).

Policejní ředitelství v Praze zadrželo a vyhostilo 3 rumunské příslušníky v interpelaci uve-

dené (jednoho muže a dvě ženy a nikoliv jak je v interpelaci nesprávně udáno dva muže a jednu ženu), ježto delší dobu se zdržovali v Praze pod nepravými jmény a nejsouce policejně hlášeni, dopustili se přestupku předpisů o policejním hlášení a vedle toho táž přestupku zákona o cestovních pasech. Nápadní se stati tůn, že přijímali návštěvy podezřelých osob. Tvrzení, že vyhoštění se stalo na pokyn a udáni rumunských bezpečnostních úřadů, je zcela nesprávné. Naopak dlužno zdůrazniti, že jedna z žen byla zadržena před odjezdem vlaku, jimž zamýšlela odjeti do Rumunska.

Advokátu dru Sekaninovi byla při jeho intervenci na policejním ředitelství žádaná rozmluva se zadrženými osobami odepřena, ježto rozmluvy právních zástupců s osobami, které jsou pro trestné činy v policejní vazbě, se zásadně nepovolují. Své tvrzení, že jde o osoby v domovském státě pro politickou činnost stíhané, jmenovaný právní zástupce nijak neprokázal a zadržené osoby podle jich sdělení ho vůbec neznaly.

Poslanec Štětka intervenoval u policejního ředitelství telefonicky a když mu byl sdělen stav věci prohlásil, že advokát dr. Sekanina předloží písemný rozklad, obsahující též žádost o povolení rozmluvy se zadrženými. Slib, že rozmluva se zadrženými osobami bude připuštěna, poslanci Štětkovi při tom dán nebyl, bylo mu ovšem sděleno, že politickými uprchlíkům se poskytuje útočiště na zdejším státním území podle ustálených zvyklostí a že také o zadržených osobách jest prováděno šetření, zda tento předpoklad u nich jest. Zmíněný písemný rozklad, resp. žádost dra Sekaniny policejnímu ředitelství nedošla, ač těmito úřad dra Sekaninu správně informoval, kdy bude vyhoštění zadržených osob provedeno.

Během řízení nebylo nikým prokázáno, ani jinak zjištěno, že zadržené osoby jsou ve sivém domovském státě z politických důvodů stíhány, osoby ony to o sobě vůbec netvrdily, prohlásily naopak, že nemají se žádnou politickou stranou nic společného a nenamítaly nic proti své dopravě na rumunskou hranici, kamž odjely pak v doprovodu bezpečnostních orgánů, jichž úkolem bylo dohlédnouti, aby zmíněné osoby zdejší území skutečně opustily. S rumunskými policejními orgány nepřišly při tom zděsí orgány vůbec do styku a zmíněné vyhoštěnce jim neodevzdávaly. Informace, kterou v tomto směru dal úředník v interpelaci jmenovaný senátoru Nedvědovi, byla tudíž správná.

Nemám proto důvodu k žádaným opatřením. V Praze dne 9. července 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2728/VII.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance J. Vaňka a druhů

o dalších přídělech z půjčky práce (tisk 2523/I).

Obtíže, s nimiž se setkává město Třebíč při vyhledávání úhrady úvěrními operacemi pro stavby kanalisace a vodovodu, jsou vládě známy.

Město Třebíč obdrželo na své investice z výtěžku emise půjčky práce nejprve tyto příděly:

1. na stavbu městské v. v. nemocnice 1, 000. 000 Kč

2. na dostavbu městské kanalizace 250. 000 Kč

3. na stavbu vodovodu 500. 000 Kč

Na dostavbu kanalisace obdrželo město Třebíč později ještě dva příděly další a to 250. 000 Kč a 500. 000 Kč.

O dalším přídělu na stavbu vodovodu Kč 300. 000 bylo zahájeno jednáni.

Jde tudíž o celkový přiděl městu Třebíči dosud ve výši 2, 500. 000 Kč, což jest částkou velmi značnou při prostředcích, které mohly býti k disposici z výnosu půjčky práce pro samosprávné svazky v obvodu celého státu. Pro srovnání se uvádí, že vyššího přídělu se dostalo v obvodu země Moravskoslezské toliko dvěma městům a to hl. městu Brnu (8, 200. 000 Kč) a městu Moravské Ostravě, postiženému kromobyčejnou nezaměstnaností (3, 208. 000 Kč).

V průběhu řízení o žádostech města Třebíče za další příděly z půjčky práce bylo úředně konstatováno, že bylo příliš odvážné se strany města Třebíče, zahájilo-li dvě tak nákladné stavby, jako je městská kanalisace a stavba vodovodu, když si bylo vědomo, že z vlastních prostředků nemá pro tyto stavby, vůbec žádné úhrady.

Podle shora vylíčených finančních disposic nemá vláda důvodu k nějakému opatření z podnětu této interpelace.

V Praze dne 16. července 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2728/VIII.

Odpověď

ministra železnic

na interpelaci poslanců L Hrušovského, V. Polívky, Š. Bazaly a druhů

ve věci povýšení a ustanoveni zaměstnanců v dílnách trnavských (tisk 2548/VII).

Omezený rozsah posledně provedeného propůjčení míst dílenských v trnavských dílnách, jenž jest mi znám, vyplynul nutně - podobně Jako v dílnách ostatních - z nynějšího poklesu dopravy. Jeho účinky projevují se zmenšením pracovní příležitosti v dílnách i správkám a spůsobily značné snížení potřeby definitivních dílenských v těchto pomocných závodech. Celkově bylo možno obsaditi pouze asi 130 míst dílenských, z toho v obvodu působnosti ředitelství státních drah v Bratislavě 35 míst. Tento počet jest stejný s poutem míst, který bylo povoleno obsaditi v obvodu ředitelství státních drah v Olomouci. Pouze ředitelství státních drah v Praze bylo možno propůjčiti poněkud vyšší počet míst dílenských, přiměřeně k jeho značnějšímu rozsahu i v oboru služby dílenské.

Uvedené číslice ukazují neodůvodněnosť a nesprávnost tvrzení, jichž se interpelace obává, že slovenským zaměstnancům měří se iným loktem než zaměstnancům v krajích mimoslovenských.

Ministerstvo železnic ve snaze zlepšiti povyšovací možnosti zaměstnanců dílen v Trnavě zmocnilo v těchto dnech ředitelství státních drah v Bratislavě, aby dodatečně propůjčilo ještě 15 míst dílenských v dílnách jamu podléhajících. Témuž ředitelství bylo také povoleno nově propůjčiti 48 míst pomocných zaměstnanců I. služební skupiny pro službu dílenských, čímž se zlepší i osud smluvních řemeslníků v trnavských dílnách.

V Praze dne 10. července 1934.

Ministr železnic: Rud. Bechyně, v. r.

2728/IX (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslance dra J. Holoty a druhů

o událostech na rudové skote s maďarským jazykem vyučovacím v Bratislavě, Karpatská ulice, kterými byla uražena maďarská menšina (tisk 2548/VI).

Případ uvedený v interpelaci byl předmětem řízení trestního a vyšetřování úřadů školních. Ježto však obvinění proti učitelce ručních prací a domácích nauk Martě Jágrové nebylo svědecky prokázáno, zastavilo státní zastupitelství v Bratislavě příslušné vyhledávání a ani po přísném vyšetření věci školními úřady nebyl shledán podklad pro disciplinární udání na jmenovanou učitelku.

Podle toho nemám důvodů k opatřením, žádaným v interpelaci, a poznáme naivami, že státní školská správa dbá přísně, aby žactvo na školách bylo vychováváno k národnostní snášenlivosti.

V Praze dne 10. července 1934.

Ministr školství a národní osvěty: Dr. Krčmář, v. r.

2728/X.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců Vallo, Steinera a soudruhů

o protizákonném postupu okresního úřadu v Stropkově, Slovensko (tisk 2576/XVIII).

Okresní úřad ve Stropkově zakázal podle ustanoveni zákona ze dne 10. července 1933, č. 126 Sb. z. a n. s ohledem na veřejný klid a pořádek pro svůj obvod kolportáž v interpelaci uvedeného tiskopisu. Když pak četnictvo zjistilo, že tiskopis tento jest přes zákaz kolportován, zabavilo jej v počtu 35 výtisků. Tvrzení, že zabaveny byly výtisky napřed hromadně objed-

nané, že zabavení se stalo okamžité u adresáta po donucení poštou a že tiskopis nebyl kolportován, nýbrž pouze objednatelům doručován, neodpovídá podle provedeného šetření skutečnosti.

Podle vylíčených okolností nelze postupu okresního úřadu a četnictva nic vytýkati a nemám proto důvodu k žádaným opatřením.

V Praze dne 13. července 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2728/XI.

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslance Mikuláše Fedora a druhů

o rušení rozhlasu elektrickými přístroji a

o nedostatku zákonného nebo administra-

tivního řešení věcí (tisk 2547/X).

Poštovní a telegrafní správa usilovala již od samých začátků rozhlasu v Československu, zejména jednáním a dohodováním se zájmovými korporacemi o to, aby byl uspokojivě zabezpečen rozhlas před rušením elektrickými zařízeními. Snaha ministerstva pošt a telegrafů, aby se tak stalo doplněním platných elektrotechnických předpisů, nesetkala se však bohužel dosud se zdarem.

Na základě získaných zkušeností a přihlížejíc také k úpravě této věci v některých cizích státech, došlo ministerstvo pošt a telegrafů k názoru, že ochranu rozhlasu v Československu lze provésti jedině zákonem a za tím účelem pracuje na osnově zákona na odíránu rozhlasu před rušením elektrickými zařízeními. Po skončení přípravných prací a po (předběžném jednání se zúčastněnými ministerstvy bude tento návrh zákona předložen vládě, pokud možno ještě letošního roku.

Na otázku, jaký bude rozsah ochrany rozhlasu podle návrhu tohoto zákona, nelze ještě dáti závaznou odpověď, poněvadž to bude záviseti od výsledku jednání s příslušnými ministerstvy.

V Praze dne 12. července 1934.

Ministr pošt a telegrafů: Dr. Franke, v. r,

2728/XII. (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Hokkyho a druhů

o osobě a působení vládního komisaře,

jmenovaného okresním náčelníkem v Ťa-

čově (tisk 2576/XXIV).

Rozpuštění obecního zastupitelstva v Ťačově bylo plně odůvodněno poměry, jež mezi stranami zavládly, a tím, že obecní zastupitelstvo nehledělo si zájmů věřejných ve svém jednání; celé obecní hospodářství bylo velice zanedbáno a byly dokonce některé případy finančních nepořádků, které vyšetřovalo státní zastupitelství.

Rozpuštění obecního zastupitelstva a zřízení (prozatímní správy obce dožadovaly se všechny státotvorné strany a žádala o ne i maďarská strana národní, která projevila svoji nespokojenost teprve, když vládním komisařem nabyl jmenován její příslušník. Podle výsledku šetření stará se vládní komisař horlivě o uspořádání finančních poměrů obce, zanedbaných v předešlých letech obecním zastupitelstvem, vykonává funkci bezplatně a nebylo zjištěno, že by svým jednáním poškodil nějak obec nebo strany. Šetření o obvinění, že byly vystavovány falešné doklady a falšovány listiny, zůstala negativní, politické úřady a orgány bezpečnostní neměly důvodu v tom směru dosud nějak zakročiti. Bylo zjištěno, že vládní komisař žádných Ukrajinců do obecní služby nepřijal.

Zemský úřad zamýšlí provésti reorganisací prozatímní správy obce, a přitočiti k vypsání obecni volby, takže lze očekávati, že těmito opatřeními a změnami dospěje se ke konsolidaci poměrů v obci.

V Praze dne 14. července 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2728/XIH.

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci poslance Jana Pekárka a druhů

ve věci bezodkladného odvolám výnosů

a nařízení, která ohrožují zaměstnanost

na poště a v podnicích zabývajících se

výrobou a prodejem knih a časopisů

(tisk 2576/VI).

Konstatovati dlužno předem, že byv. rakouská poštovní správa neposuzovala přání vydavatelských a knihkupeckých podniků benevolentněji než poštovní správa československá.

Výnosy, o nichž se interpelace zmiňuje, podala naopak československá poštovní správa důkaz, že vychází korporacím vydavatelským a literárním více vstříc, nežli se dělo před státním převratem za býv. rakouské poštovní správy.

Tak bylo výnosem č. 63. 312 z 23. června 1933 rozhodnuto, že výhodu novinového výplatného lze přiznati tiskovinám pořízeným jinak než knihtiskem potud, pokud vycházejí denně. Československá poštovní správa, uznávajíc význam denního tisku a přizpůsobujíc se vývoji poměrů, netrvala tu na zásadě rakouskou poštovní správou zastávané, aby noviny resp. časopisy byly pořízeny jen knihtiskem, mají-lí. požívati výhody novinové sazby, jak by toho vlastně předpisy o poštovní službě novinové vyžadovaly.

Co se týče pořizování příloh k novinovým zásilkám, jest dojista samozřejmo, že co platí o rozmnožovacím způsobu novin příp. časopisů, musí platiti také o jejich přílohách, t. j. že přílohy rozmnožené jinak než knihtiskem mohou býti, připojovány jem k novinám nebo časopisům, vycházejícím denně, kde podle citov. výnosu se připouští výjimka ze zásady pro noviny resp. časopisy samy.

Neodpovídá tedy skutečnosti, že by se k novinovým zásilkám nesměly přílohy pořízené cyklostylem vůbec připojovati.

O nějakém zvýšení výplatného za úplné tiskoviny nemůže tu býti řeči, poněvadž na novinové přílohy připojené k novinám nebo časopisům rozesílaným za novinové výplatné se nevztahují předpisy o zasílacích podmínkách pro tiskoviny.

'Neodpovídá rovněž skutečnosti, že podle poštovního řádu je dovoleno připojovati k novinám nebo časopisům rozesílaným za novinové yýplatné jako vlastní přílohu bezplatně jakoukoliv tiskovinu úplnou. Poštovní řád, jenž dopravy novin a časopisů za novinové výplatné zasílaných

se nedotýká, nemá předpisu, že by bylo dovoleno přepojovati úplnou tiskovinu k novinovým zásilkám, a posuzují se přílohy těchto zásilek podle předpisů o poštovní službě novinové, nikoli však podle zasílacích podmínek pro tiskoviny. Interpelace tedy, jak patrno, nerozeznává různé druhy poštovních zásilek.

Je pravda, že za cizí, od vydavatele nepocházející přílohu, připojenou k novinovým zásilkami se platí příložné l h za 10 g - arcit toliko do 30 g vůbec -, ale podle předpisů o poštovní službě novinové, ne však podle poštovního řádu.

Také ustanovením č. 10 Věstníku ministerstva pošt a telegrafů č. 9 z r. 1934 projevila československá poštovní správa porozumění pro své zájemníky z kruhů vydavatelských a knihkupeckých.

Až do této změny byly resp. měly býti podle poštovního řádu - některé poštovní úřady se tím neřídily - otevřené Obyčejné listovní zásilky již řádně doručené, které však příjemce poště vrátil nevyplacené nebo neúplně vyplacené, předkládány poštovní úložně k vhodnému zužitkování nebo k zničení. Československá poštovní správa, chápajíc zájem, jaký mají vydavatelé, zejména pak knihkupci na tom, aby se jim dostaly zpět tiskoviny, zvláště knihy na ukázku zasílané, když jich adresát nepřijal, změnila příslušný předpis poštovního řádu na prospěch odesilatelů tak, že nyní takovéto zásilky, které adresát po dodání vložil nevyplacené nebo neúplně vyplacené do poštovní schránky, tíž se poštovní úložně nepředkládají, nýbrž se vracejí odesílateli zpět, zapravíil za tuto zpětnou dopravu, tudíž ve skutečnosti za nově podanou zásilku, doplatné v částce chybějícího výplatného. Není to tedy žádné zdraženi poštovného.

Není správným, že ministerstvo pošt a telegrafů zrušilo výnosem č. 15. 373 z 11. července 1933 zasílání starých čísel novin a časopisů na ukázku za novinové výplatně a že tak zvýšilo poštovní poplatek za zásilky starších čísel z 5 h na 20 h, resp. na 40 h.

Tímto výnosem bylo vysloveno, že za novinové výplatné lze zasílati také reklamované nebo předplatitelem dodatečně objednané výtisky novin a časopisů, pokud to jsou čísla běžného nebo bezprostředně předcházejícího- ročníku. Tuto výhodu pro propagaci novin a časopisů jistě dalekosáhlou byv. rakouská poštovní správa vůbec neznala a nemohla ji ani znáti, poněvadž trvala na zásadě, že novinové výplatné lze přiznati toliko výtiskům novin nebo časopisů právě vydaným nebo vycházejícím, a vyjádřila tuto zásadu stanovením zvláštní novinové sazby podle toho, kolikrát noviny nebo časopisy vycházely.

Leč již v roce 1927 opustíte československá poštovní správa přísné, předpisům určiť odpovídající stanovisko byv. rakouské pošty tím, že dovolila používati novinového výplatného k dopravě reklamovaných výtisků právě vydaného čísla nebo výtisků běžného ročníku, jež se zasílají novým předplatitelům dodatečně.