Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.
III. volební období. 10. zasedáni.
2610.
Interpelace:
I. posl. Keimara a druhů min. financí o stížnostech na duchcovský berní úřad,
II. posl. Siváka a druhov min. financií vo veci zhabaného obilia a iných predmetov,
III. posl. Onderču a druhov min. zahraničia vo veci obídenia československej štátnej hymny pri medzištátnom fotbalovom zápase ČSR. -Nemecko v Ríme dňa 3. júna 1934,
IV. posl. Onderču a druhov min. vnútra vo veci zakázanej oslavy Pittsburgskej dohody dňa 30. mája t. r. v Košiciach,
V. posl. Koudelky, inž. Nečase, Bečko a soudr. min. zemědělství o zřízení Říšského poradního sboru zemědělského,
VI. posl. Koudelky, inž. Nečase, Kučery, Bečko a soudr. vládě v záležitosti katastrofálního sucha, hrozící neúrody a nedostatku vody,
VII. posl. dra Holotu a druhov min. školstva a národnej osvety o navrátenie maďarských ľudových škôl obciam Čečejovce a Makrance,
VIII. posl. Koudelky, inž. Nečase, Kučery, Bečko a soudr. min. veřejných prací a financí o hospodářství Vodocestného fondu (zák. č. 50/1931) a ohrožení dalšího provádění vodních staveb,
IX. posl. Pechmanové-Klosové, Stejskala a druhů min. spravedlnosti v záležitosti vyměření zemské dávky z přírůstku hodnoty na nemovitosti fy Alvín Gerl ve Víchově n. /Jiz.,
X. posl. Dvořáka a soudr. min. vnitra o soustavném, ničím neodůvodněném zakazování projevů, schůzí a tělocvičných akcí dělnických ve slánském okrese,
XI. posl. Stenzla, Eckerta, Prause a druhů min. spravedlnosti a min. sociální péče o poměrech u pražského pojišťovacího soudu.
2610/I.
Interpelace
poslance E. Kejmara a druhů
ministrovi financí o stížnostech na duchcovský berní úřad.
Dne 17. ledna 1934 podal poslanec E. Kejmar a druhové interpelaci panu ministrovi financí
o stížnostech na duchcovský berní úřad a interpelace tato vedena jest pod číslem tisku 2470/I.
Účelem této interpelace bylo poukázati na neudržitelné poměry a praksi u berního úřadu v Duchcově při vymáháni daňových nedoplatků za zodpovědnosti ředitele p. Sekyry, jeho tajemníka p. Petříka a exekutora p. Havla a poukázáno bylo na křiklavosti, kterých se berní úřad v Duchcově dopouští na poplatnictvu z řad živnostníků a obchodníků z Dnachcoa a okolí s poukazem na případ, který se vdal v předvánoční t. zv. »Zlatou neděli« v r. 1933,
Interpelace tato končila dotazem na pana ministra, je-li ochoten dáti přísně přezkoumati, zda krutý postup ředitele p. Sekyry, tajemníka p. Petříka a exekutorů pp. Havla a Krejčího je dovolený.
Má interpelací tuto došla dne 21. dubna 1934 pod číslem tisku 2533/V odpověď pana ministra financi, ve kteréž vyvráceny jsou veškeré stížností v interpelaci uvedené a zdůrazněno bylo, že provedeným šetřením nabylo potvrzeno, že by berní úřad v Duchcově nejednal s poplatníky podle své povinnosti šetrně, zdvořile a slušně.
Ode dne, tedy došla tato odpověď pana ministra financi, zhoršily se poměry na berním úřadě v Duchcově a prakse při vymáháni daňových nedoplatků u živnostníků a obchodníků z Duchcova a okolí a zdá se, že ředitel berního úřadu p. Sekyra a tajemník P. Petřík hřeší na tuto odpověď, jakož
i že jsou podpořeni v akci této do Duchcova dosazeným přednostou berní správy panem drem Kabátem, který pro podobné činy byl služebně z Roudnice n. L. do Duchcova přesazem.
O tom svědčí následující případ:
V pátek dne 25. května 1934 oběsila se pí Marie Brzáková, trhovkyně z Duchcova, a zanechala vlastnoručně psaný dopis následujícího, nepraveného znění:
»Pane přednosto Berního úřadu teď již nebudu mařit exekuci máte mně na svědomí, teď si vezměte mé děti a živte je vy je zajisté spíše uživíte než já z mého obchodu kdy byli dni kde Jsem neviděla haléře
a re všech stran se na mně zhrnuly jak Berní úřad tak věřitelé byla jsem mučednice a ne obchodnice ani žít jste mně nenechali tím končím nechtě lidi žít a nevhánějte je v zoufalství. «
Dle informací a některých dokladů zjištěno bylo:
Zoufalá žena, alby vykonala povinnost matky k svým dvěma dítkám, udržovala krejčovství po svém z války nezvěstném muži a pro nepostačitelný příjem prodávala na trhu zboží v dobré snaze dostáti platebním povinnostem.
Berní úřad v Duchcově dne 12. února 1931 nechat u Brzákové vykonati první exekuční zájem. Po uplynutí tří let a dvou měsíců, kdy dle výslovného ustanovení § 368, odst. 3 zákona o daních přímých, první zástavní právo zaniklo, ježto exekuční prodej zabavených věcí nebyl proveden, odprodala Brzáková z finanční tísně některé věci zánikem zástavního práva z r. 1931 uvolněné.
Toto na místě samém konstatoval berní exekutor u příležitostí, kdy letošního roku v dubnu prováděl exekuční zájem po druhé. Již tím berní úřad sám uznal promlčenou lhůtu tří let na zabavené věci z r. 1931, uznav nutnost provedení zájmu po druhé.
Na ohlášeni berního exekutora, že z věcí před třemi lety zabavených některé věci chybí, podal berní úřad, resp. ředitel téhož na Brzákovou u státního zastupitelství v Mostě trestní oznámení pro maření exekuce.
Státní zastupitelství v Mostě přípisem ze dne 5. května r. 1934, č. j. 1123/34-2 podalo žalobu na Marii Brzákovou z Duchcova ke krajskému soudu v Mostě pro přečin maření exekuce podle § l zákona č. 78/83 ř. z. s návrhem na potrestáni podle § 2 téhož zákona.
Krajský soud v Mostě přípisem ze dne 12. května 1934, č., j. Tk XIII 403/34 oznámil Marii Brzákové podání žaloby.
Oznámení toto došlo Marii Brzákové dne 15. května r. 1934 a od té doby stala se Brzáková zádumčivou a stěžovala si na pronásledováni ředitele berního úřadu p. Sekyry, tajemníka stejného berního úřadu p. Petříka a přednostu berní správy v Duchcově p. dra Kabáta, svému snoubenci p. Bačínovi a svým dětem s prohlášením, že pro toto pronásledování vezme si život, což také dne 25. května 1994 uskutečnila a byla vlastním 13letým synkem oběšená nalezena.
V Duchcově a okolí jest veřejným tajemstvím, že Marie Brzáková stala se obětí krutosti berní správy a berního úřadu v Duchcově a sám stařičký kněz nad hrobem Brzákové mluvící přimlouval se modlitbou o to, aby těm, kdož její smrt zavinili, Bůh odpustil.
Smutná skutečnost tato jest v rozporu s odpovědí pana ministra financi tisk 2533/V a prokazuje, že u berní správy a berního úřadu v Duch-
cově jest třeba rychlé a nutné nápravy, alby více životů krutostí úřadů těch nepadlo za obět.
Paní Božena Bašusová, pekařství v Líbkovicích, stěžuje si na tajemníka berní správy v Duchcově, který synovi jejímu u příležitosti projednávání berní záležitosti hrozil četníkem.
Pick Rudolf, výrobce sodové vody a maj. domu v Duchově čp. 561, stěžuje si na p. ředitele Sekyru a p. tajemníka Petříka v následující záležitosti:
V době vypsání půjčky práce žádal berní úřad v Duchcově za sdělení částky dlužných daňových nedoplatků ve snaze tyto pomocí výhody z úpisu půjčky práce zaplatiti. Dostal odpověď, že na daních není nic dlužen a že dobrodiní zákona o půjčce práce se naň nevztahuje. Dne 5. dubna 1934 obdržel stěžovatel od berního úřadu v Duchcově výpis z daňového účtu ku dni 31. prosince 1933, ve kterémž jest oznámeno, že ku dni 31. prosince 1933 dluhuje na daních 3. 937. 25 Kč, na dani z obratu 835. 25 Kč a na poplatcích a úrocích za leta 1936-1932 3. 288. 80 Kč.
Touto nesprávnou informací byl stěžovatel poškozen tím, že úpisem půjčky práce nemohl využíti 25% slevy a dále poukazuje, že k návrhu berního úřadu v Duchcově bylo na jeho polovinu domu vloženo právo zástavní na 13. 047. 90 Kč a dána nucená správa.
Podepsání táží se pana ministra:
1. Jest ochoten propustiti ze služeb u berní správy v Duchcově pana přednostu dra Kubáta, který více jak úřadu hledí si obhospodařování statku ve vlastní režii ve Slatiné u Libochovic, kam v úředních hodinách dojíždí, a pro což byl už z Roudnice do Duchcova přeložen?
2. Jest ochoten propustiti ze služeb berního úřadu v Duchcově ředitele p. Sekyru, tajemníka P. Petříka pro kruté zacházení s poplatnictvem a zajistiti tak klid a pořádek na Duchcovsku?
3. Jest ochoten propustiti ze služeb berního úřadu v Duchcově exekutona p. Havla, který vzhledám k jeho minulosti nehodí se k zabavování velkých částek peněžních bez potvrzení?
V Praze dne 5. června 1934.
Kejnar,
A. J. Beneš, Galovič, Slušný, Suroviak, Onderčo,
dr. Pružinský, Mojto, dr. Tise, Hlinka, Sivák,
Šalát, Najman, Mlčoch, Pechman, Vávra, Hýbner,
Pelnář, Ostrý, Liška, dr. Ravasz, Pekárek,
Jiráček.
2610/ II.
Interpelácia
poslanca Jozefa Siváka a druhov ministrovi financií
vo veci zhabaného obilia a iných predmetov.
Ľudovítovi Kaločayovi, obyvateľovi v Malých Krštenian (okres topoľčiansky), ešte 20.. júla 1919 zhabaly úradné orgány jedného brava 160 kg ťažkého, ďalej 14. januára 1920 zhabaly mu 49 q a 69 kg žita a konečne 16. Januára 1920 zhabané bolo menovanému 13 q a 96 kg múky, chlebovej a varovej. Ačkoľvek Ľudovít Kaločay domáhal sa posiaľ stále, aby za zhabané predmety dostal primeranú peňažitú náhradu, podnes náhrady žiadnej nedostal.
Podpísaní opýtajú sa preto pána ministra financií:
Či je ochotný urobiť potrebné opatrenie, aby sa poškodenému Ľudovítovi Kaločayovi dostalo primeraného odškodného, a to i s úrokami. Lebo že Kaločay poškodený bol hmotne veľmi citlivá, je zrejmé, a že mu za utrpenú škodu patří náhrada, je tiež nesporné.
Praha, 5. júna 1934.
Sivák,
Čuřík, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, Hlinka, dr. Labaj, Galovič, Dr. Mederlý, dr. Polyák, dr. Pružinský, Slušný, Suroviak, Rázus, Onderčo,
dr. Ravasz, dr. Tiko, Šalát, Mojto, Bobek,
Fritscher, Scharnagl.
2610/ III.
Interpelácia
poslanca Štefana Onderču a druhov ministru zahraničia
vo veci obídenia československej štátnej
hymny pri medzištátnom footbalovom
zápase Č. S. R. - Německo v Ríme
dňa 3. júna 1934.
Dňa 3. júna 1934 konal sa v. Ríme v rámci súťaže o majstrovstvo sveta medzištátny zápas Československo- Nemecko. Zápas mal byť uve-
dený hymnami československou a nemeckou. Hymna nemecká bola zahraná bezvadne, ale miesto hymny československej zabratá bola iba jej prvá čiastka, t. j. »Kde domov můj«. Keďže u talianskeho poriadateľstva zápasu sotva možno predpokladať pri tejto príležitosti zlý úmysel veď na obídenie slovenskej čiastky štátnej hymny nemalo žiadnej príčiny - zodpovednosť na túto neprístojnosť padá v tomto prípade na československý zastupiteľský úrad v Ríme, respektíve na ministerstvo zahraničia, ktorému podlieha každý náš zastupitelský úrad v zahraničí. Táto výtka je tým viac oprávnená, keďže u nás na Slovensku spievanie len slovenskej čiastky štátnej hymny považované je za trestné a sa tiež aj trestalo.
Divne sa vyníma, že takéto vykladanie Štátnej hymny, ustanovenej známymi nariadeniami našich ministerstiev a vlády, dľa ktorých má sa užívať aj slovenská čiastka - platí len vo vnútri nášho Štátu a nie aj v zahraničí.
Pýtame sa preto pána ministra zahraničia:
1. Čie vie o tejto neprístojnosti a
2. či je ochotný zakročiť, aby sa v budúcnosti takáto neprístojnosť neopakovala?
V Prahe, dňa 5. júna 1934.
Onderčo,
Čuřík, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, Hlinka, Galovič, dr. Labaj, dr. Mederlý, Mojto, dr. Polyák, dr. Pružinský, Slušný, Suroviak, dr. Ravasz, dr. Tiso, Šalát, Sivák, Rázus, Najman, Liška, Ostrý, Pekárek, Pelnář.
2610/IV.
Interpelácia
poslanca Štefana Onderču a druhov ministrovi vnútra
vo veci zakázanej oslavy Pittsburgskej dohody dňa 30. mája t. r. v Košiciach.
Miestna organizácia slovenskej ľudovej strany v Košiciach, ako vždy v predošlých rokoch aj toho roku chcela osláviť výročie známej Pittsburgskej dohody.
Poriadatelia tejto oslavy prv než by boli vydali potrebnú výzvu k obecenstvu, v osobe dra Jozefa Bučeka, advokáta v Košiciach obrátili sa na tamojšie policajné riaditeľstvo. Dr. Buček v tej veci vyjednával s vládnym radcom drem Štefánikom, politickým riaditeľom v Košiciach a s radcom drem Jungvirtom. Títo páni prehlásili, že proti usporiadaniu tejto oslavy žiadne námietky nebudú.
Na to poriadatelia chystanej oslavy podali k priateľom Pittsburgskej dohody výživu s týmto obsahom: »Oslavu Pittsburgskej dohody usporiada miestna organizácia slovenskej ľudovej strany Hlinkovej v Košiciach dňa 30. V. 1934 o 20. h. vo veľkej miestnosti Slov. kat. domu, Šrobárova ulica 14. Program: Preslov: Dr. Jozef Buček. Básne: Števo Hakoš. Štátnopolitický význam Pittsburgskej dohody: P. Krchňák. »Hej Slováci. «
Žiadosť bola včas podaná. K žiadosti bol pripojený program oslavy v 2 exemplároch, ako je uvedený.
Dňa 28. mája t. r. bol doručený výrok policajného riaditeľstva v Košiciach tohoto znenia: »Policajné riaditeľstvo v Košiciach, čís. 6800/34 prez. V Košiciach, 28. mája 1934. Predmet: miestna politická organizácia Hlinkovej slovenskej ľudovej strany v Košiciach. - Žiadosť o povolenie k usporiadaniu oslavy Pittsburgskej dohody, zamietnutie žiadosti. Výmer. Policajné riaditeľstvo v Košiciach žiadosti miestnej organizácie Hlinkovej slovenskej ľudovej strany v Košiciach o povolenie usporiadania oslavy Pittsburgskej dohody dňa 30. mája 1934 v miestnosti Slov. kat. domu o 20. h. nevyhovuje a usporiadanie tejto oslavy zakazuje. Dôvody: Podanej žiadosti o povolenie k usporiadaniu oslavy Pittsburgskej dohody nebolo vyhovené preto, že je oprávnený predpoklad, že by vzhľadom na udalosti v poslednej dobe sa odohrávajúce, došlo k porušeniu verejného poriadku a kludu. Preto bolo treba usporiadanie tejto oslavy zakázať. O tomto sa za miestnu organizáciu Hlinkovej slovenskej ľudovej strany v Košiciach upovedomuje predseda Dr. Jozef Buček s tým upozornením, že proti tomuto výmeru možno odvolanie podať behom 15 dní od doručenia výmeru cestou tunajšieho úradu ku Krajinskému úradu v Bratislave. Súčasne v smysle odst. II. §-u 77. vlád. nar. č. 8 zo dňa 13. /I. 1928 vylučuje sa odkladný účinok odvolania s ohľadom na verejný záujem. Proti vylúčeniu odkladného účinku odvolanie v smysle odst. 4. §-u 77. cit. nie je prípustné. Vládny radca a policajný riaditeľ: nečitateľný podpis. «
Ako z tohoto vylíčenie skutkového stavu vysvitá, poriadatelia postupovali loyálne, ináč neboli by sa obrátili na patričné úradné miesta o predbežný súhlas, ktorý bol aj daný. Do miestnosti, kde sa mala konať táto oslava, vmesti sa najviac 150-200 osôb a tejto oslavy mali sa vlastne zúčastniť len pozvaní priatelia Pittsburgskej dohody a prípadne ich známi, ako sa to v Košiciach od prevratu každý rok a bez každého incidentu konalo. Tým viac zaráža, že policajné riaditeľstvo, - to isté, ktoré dalo predbežný svoj súhlas k oslave, - svoj zákaz odôvodňuje »oprávneným predpokladom, že by došlo k porušeniu verejného poriadku a kludu. «
Je jasné, že tento zákaz policajného riaditeľstva zrodil sa mimo tohoto riaditeľstva v dôsledku dobre známeho vplyvu strannícko-politického, ktorý dusí i ten najmenší prejav myšlienky slovenskonárodnej, a základný bod autonomistických strán slovenských.
Podpísaní pýtajú sa:
Vie pán minister vnútra o tom, že na Slovensku proti autonomistickým stranám slovenským postupuje sa tendenciozne a svevôľne?
Je ochotný dať vyšetriť uvedený prípad ako doklad stranníckeho postupovania so strany úradov, podliehajúcich vládnemu režimu?
Či chce urobiť nápravu, aby sa podobné prípady v budúcnosti neopakovaly a takto umožniť, aby sa vlastenecký cit zdravého slovenského nacionalizmu neubíjal?
Či je náchylný v prednesenom prípade zistenéno vinníka disciplinárne stíhať?
V Prahe, dna 5. júna 1934.
Onderčo,
Čuřík, Danihel, dr. Fritz, dr. Gažík, Grebáč-Orlov, Hlinka, dr. Labaj, Galovič, dr. Mederlý, dr. Pružinský, dr. Polyák, Slušný, Suroviak, Rázus. dr. Ravasz, dr. Tiso, Šalát; Mojto, Sivák, Nájemník, Stříbrný, Chmelík.
2610/V.
Interpelace
poslanců Jana Koudelky, inž. Jar. Nečase, J. Bečko a soudruhů
ministru zemědělství
o zřízení Říšského poradního sboru zemědělského.
Z veřejného tisku jsme se dozvěděli o ustavení Říšského poradního sboru zemědělského. Ani v projevech. pana ministra zemědělství, ani v projevech zemědělského výboru, ani v projevech sněmovny nebylo dosud zmínky o léto věci.
Podepsaní se proto táží:
Na jakém podkladě a k jakému účelu je zřízen Říšský poradní sbor zemědělský a jaké je jeho složení?
V Praze dme 6. června 1934.
Koudelka, inž. Nečas, Bečko,
Husnaj, Nový, Plk, Jaroš, Jurnečková-Vorlová, Benda, Chalupník, dr. Macek, dr. Markovič, Vácha, Klein, Chalupa, Biňovec, Kučera, dr. Winter, Prokeš, Srba, Stivin, Mravec, dr. Mareš, Polach, Brožík.
2610/VI.
Interpelace
poslanců Jana Koudelky, inž. Jar. Nečase, Jar. Kučery, Jána Bečko a soudruhů
vládě
v záležitosti katastrofálního sucha, hrozící neúrody a nedostatku vody.
Četné kraje republiky jsou postiženy katastrofálním suchem, které zničilo už valnou část úrody, ohrožuje její zbytek a způsobilo vážný nedostatek pitné i užitkové vody. Zvláště některé kraje, jako Polabí a Posázaví v Čechách. Jsou postiženy neobyčejné těžce. Vznikají nejvážnější obavy do blízké budoucnosti.
Po suchém podzimu, který umožnil katastrofální záplavu myší a způsobil, že ozimy byly buď zničeny nebo velmi poškozeny a po suché zimě přišlo horké jaro bez dešťů, které zničilo anebo vážně poškodilo i jař. Nejvíce bylo poškozeno žito a ozimá pšenice, skoro naprosto vyhubeny jetel a vojtěška.
Obilniny utrpěly velice panujícím suchem, takže v četných krajích ani dostatek vláhy nemůže již ničeho napraviti. Dlužno počítati s vážným schodkem v žitě a pšenici. Nejtížeji jsou postiženi drobní zemědělci, kteří za drahé peníze budou muset kupovati obilí pro potřebu svých rodin a svých hospodářství.
Nutno konstatovati velikou neúrodu píce, jejíž následky budou velmi těžké pro drobné a střední zemědělce. V nespočetných případech budou drobní zemědělci nuceni zbaviti se l poslední kravky pro živobytí a potah.
Brambory trpěly suchem a mrazy, které se dostávaly koncem května a počátkem června. Jejich stav je velmi spatný; úroda raných brambor byla namnoze zničena.
Mrazy těžce byla postižena polní zelenina, jakož i zelenina v zahradnických závodech. Nikdo nemohl očekávati mrazy v tak pokročilé jarní době.
Tento stav věcí v zemědělství vyvolává vážné obavy o budoucnost, ba mnohde i zoufalství zmocňuje se lidí, jichž celá polní úroda l chov dobytka jsou zničeny. Nejhůře jsou postiženi drobní a střední zemědělští pachtýři, kteří nebudou míti úrodu s polí pachtovaných, avšak budou musit platit pachtovné podle vysokých cen obilí, stoupnuvších následkem obecné neúrody.
V četných obcích a osadách nastal katastrofální nedostatek vody. I mnohé vodovody nedávno vybudované nyní selhaly. Tento stav věcí ohrožuje zdraví i hospodářství obyvatelstva postižených míst.
Pomoc je nutná a spravedlivá.
Podepsaní se proto táží:
1. Jsou vládě známy tyto poměry v zemědělství?
2. Je vláda ochotna zahájiti ihned jednání k provedení potřebných pomocných opatření?
3. Uznává vláda, že je třeba postarati se ihned o bezcelný dovoz levných krmiv k záchraně živočišné produkce a tažné síly drobných zemědělců, že je třeba nové úpravy předpisů o pachtovném z půdy, dále úlev daňových a opatření k zabránění hladu v jednotlivých rodinách zemědělských?
4. Uznává vláda, že je třeba rozmnožením příležitosti k výdělečně práci usnadniti osud postižených drobných zemědělců a všeobecně brániti drahotě živobytí z důvodů neúrody?
5. Je vláda ochotna zahájiti ihned Setření o případech nedostatku vody k plánovitému zjednání nápravy pro budoucnost?
V Praze dne 5. června 1934.
Koudelka, inž. Nečas, Kučera, Bečko,
Benda, Husnaj, Jaroš, Nový, Biňovec, Vácha, Brožík, Srba, dr. Markovič, Klein, Chalupa, Jurnečková-Vorlová, Stivín, Chalupník, dr. Mareš, dr. Macek, Polach, dr. Winter, Mravec, Prokeš.
2610/VII (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Holotu a druhov ministrovi školstva a národnej osvety
o navrátenie maďarských ľudových škôl obciam Čečejovce a Makrance.
Počet obyvatelstva obce Čečejovce v okrese moldavskom činí 750 duší a v obci Maknance asi 820 duší. Obyvateľstvo je z 95% maďarské. Od prevratu sú v obidvoch obciach výlučne školy slovenské, ač obyvateľstvo obcí podniká všetko, aby v obciach boly zriadené, správnejšie navrátené ľudové školy maďarské. Zmocnenec obyvateľstva predniesol túto vec už i pánu prezidentovi republiky. Navrátenie maďarskej školy zadržoval dosiaľ Gallas, bývalý okresný náčelník v Moldave. Napriek tomu 95% rodičov školou povinných detí, nedajúc sa zastrašiť vyhrážkami, už v máji r. 1933 podpísalo nové podanie o navrátenie maďarskej školy. Táto žiadosť teraz vraj odpočíva u školského referátu v Bratislave.
Tážem sa pána ministra školstva a národnej osvety:
Či je ochotný žiadosti obyvateľstva obcí Čečejovce a Makrance o navrátenie maďarských ľudových škôl vybaviť tak, aby maďarská škola mohla už v septembri tohoto roku svoju činnosť zahájiť?
V Prahe, dňa 4. júna 1934.
Dr. Holota,
Szentiványi, dr. Szüllö, Hokky, Horpynka, Bobek, Scharnagl, dr. Laschka, dr. Petersilka, dr. Keibl, Dobránsky, dr. Jabloniczky, Nitsch, dr. Törköly, Fedor, Stenzl, Prause, Eckert, dr. Hanreich, dr. Schollich, Matzner.
2610/VIII.
Interpelace
poslanců Jana Koudelky, inž. J. Nečase, J. Kučery, J. Bečko a soudruhů
ministrům veřejných prací a financí
o hospodářství Vodocestného fondu (zák.
č. 50/1931) a ohroženi dalšího provádění
vodních staveb.
Zřízením Vodocestného fondu zákonem čís. 50/1931 měl býti zajištěn finanční základ vodních prací na velkých řekách republiky, aby bylo docíleno jich hospodárného a plánovitého provádění. Při ústavním projednáváni vládního návrhu zákona o Vodocestném fondu vycházeli činitelé legislativní též z pracovního plánu, obsaženého v důvodové zpravě vládního návrhu, v důvěře, že vybudováním Vodocestného fondu bude zajištěno také provedení tohoto plánu.
Avšak hospodářství Vodocestného fondu dostalo se do situace, ohrožující vlastní jeho účel a hrozící vážným zklamáním. Bude-li hospodářství toto ponecháno tomuto stavu, nelze se nadíti splnění pracovního plánu, který byl podkladem pro zřízení Vodocestného fondu. Zadávání jednotlivých vodních staveb na účet Vodocestného fondu je úmyslně zdržováno a ministerstvo financí s odkazem na nedostatek finančních prostředků bráni zadání i naléhavých udržovacích prací. Tento zjev pozorujeme ve všech zemích republiky a budí naše vážné obavy. Porušuje se tím účel Vodocestného fondu a jeho pracovní úkol a způsobuje se nezaměstnanost pracovních sil.
V důvodové zprávě vládního návrhu zákona č. 50/1931 na prvé místo co do důležitosti kladeno bylo dobudování oprávnění a úpravy středního Labe. Stalo se tak zajisté v uváženi, že splavňovací práce na této naší velké mezinárodní řece provádějí se již celé čtvrt století a že zde dosud bylo investováno na 800 mil. Kč do dílčích úprav, vzájemně nesouvisejících, které jen z části nesou užitek a k jichž využití a k oživení celku vydaného nákladu je nezbytně třeba co možno nejrychlejšího dokončení těchto prací.
Avšak i tento nejnaléhavější úkol Vodocestnébo fondu trpí následky selhání finančních předpokladů Vodocestného fondu a jeho hospodářství. Také zde ministerstvo financi odpírá dát souhlas k zápočeti dalších práci a snaží se podnikání zde snížiti na míru co nejmenší. Odůvodňuje své stanovisko tím, že je třeba, aby nejdříve vyrovnány byly nedoplatky za práce již prováděné, než dá své svolení k zadáni prací nových. A ježto nedostatky tyto na středním Labi činí přes 50 mil. Kč, znamená to prakticky, že letošního roku nesměly by býti na středním Labi prováděny vůbec žádné práce a že program těchto prací byl by úplně rozvrácen. Poukazujeme k tomu, že v obvodu okresu kolínského, kde je třeba velkých prací na Labi, ač pracuje se zde nepřetržitě již 20 roků, letošního roku po prvé od zahájeni těchto práci, všechna práce na Labi ustala. Ba ministerstvo financí zdráhá se dáti souhlas svůj i k provedení nutného zabezpečovacího podniku na kolínském jezeru.
Na práci na Labi v obvodu okresu kolínského bylo každoročně zaměstnáno několik set stavebních dělníků, letos ani jediný. Jak výše podotknuto, byla vypsána nutná práce na kolínském jezu as za 900. 000 Kč, tedy práce v celku nepatrná, a přece ministerstvo financi k jejímu provedení nedalo souhlas. Totéž má stihnouti stavbu zdýmadla u Klavar pod Kolínem, kterážto stavba tohoto měsíce byla vypsána.
Je nám známo, že hospodářství Vodocestného fondu je poškozováno tím, že země zůstávají mu dlužný částky jdoucí do několika desítek milionů. To vsak nemůže býti žádným důvodem, aby Vodocestný fond uváděn byl v bezvýznamnost a jeho program úplně rozvrácen.
Dlužno hledati a co nejrychleji najíti prostředky, zajištující náležitou funkci Vodocestného fondu. Jestliže jen v Kolíne bylo upsáno na půjčku práce přes 20 mil. Kč, má obyvatelstvo též tohoto okresu plné právo žádati, aby dosavadní investiční práce vodocestné byty zde při nejmenším udrženy na neztenčené výši.
Podepsaní se proto táží:
1. Jsou pánům ministrům veřejných prací a financí známy tyto poměry?
2. Ca hodlají učiniti, aby účelu Vodocesného fondu bylo dosaženo, program vodocestných prací splněn a aby vodocestné práce nebyly zdržovány ani z důvodů technických, ani z důvodů finančních?
3. Hodlají páni ministři veřejných prací a financí zajistiti Vodocestnému fondu jeho příjmy a netrpěti jeho poškozování průtahy v platech jeho dlužníků?
V Praze dne 7. června 1934.
Koudelka, inž. Nečas, Kučera, Bečko,
Brodecký, Jaroš, Biňovec, Benda, Jaša, Polach,
Vácha, Chalupník, Mravec, Jurnečkova-Vorlová,
Dlouhý, Pik, Klein, F. Svoboda, Prokeš, Nový,
V. Beneš,
2610/IX.
interpelace
poslanců L. Pechmanové-Klosové, Jos. Stejskala a druhů
ministrovi spravedlnosti
v záležitosti vyměření zemské dávky
z přírůstku hodnoty na nemovitosti fy
Alvín Gert ve Víchové n. Jiz.
Trhovou smlouvou ze dne 8. února 1923 prodala firma bratři Niklové své textilní závody ve Víchové n. Již. včetně mlýna, hospodářství a dalších obytných budov továrníku Alvínu Gerlovi v Hájích. Na základe tohoto prodeje vznikla zákonná povinnost zaplatiti dávku z přírůstku hodnoty na nemovitosti. Protože se v tomto případě jednalo o převod milionového objektu a protože z výnosu dávky z přírůstku hodnoty plyne plných 90% pro obecní pokladnu, měla tato dávka pro chudou obec Víchová n. Jiz. značný význam a pro obecní hospodářství měla se státi spravedlivým a vítaným příspěvkem. Avšak firma br. Niklové, která byla povinna jako zcizitel dávku zaplatit, dostala se do konkursu, takže dávka tato unosila by býti vymáhána na konkursní podstatě, jejímž správcem je jilemnický advokát dr. J. Hák. Podle všech okolnosti bude na této konkursní podstatě dávka nedobytnou. Podle zákona ručí však za dávku nabyvatel, t. j. firma Alvín Gerl. Podle visech okolností a známek snaží se firma tato dosíci toho, aby vyměření této dávky nejenom bylo pokud možno nejmenší, nýbrž i toho, aby platební povinnosti této vůbec se zhostila, nebo alespoň platební povinnost co nejvíce oddálila. O tom svědčí již délka doby, v níž nabylo možno přes veškery urgence s věci pohnouti. Také zpráva konkursní podstaty uvádějíc nízkou zcizovací cenu podporuje tuto snahu. Obec Vichová n. Jiz. na přiznání zcizovací ceny nepřistoupila a trvala na tom, aby řádným soudním odhadem zjištěna