část zvláštní.

čl. II.

(1) Náhradní ústavy (§§ 73, 103 až 111) poskytují důchod podle § 20, odst. 2 ve výši, která by příslušela, kdyby pojištění bylo provedeno u Všeobecného pensijního ústavu se zvýšením podle § 177 a); důchody vdovský, vdovecký, sirotčí, rodičů a pohřebné vyměřují se však podle invalidního důchodu, na který měli důchodci nárok v době úmrtí.

(2) Ustanovení odstavce l platí s výjimkou zvýšení podle § 177 a) také pro nositele pojištění podle § 3 zák. č. 26/1929 Sb. z. a n. a vládního nařízení ze dne 9. února 1933, č. 33 Sb. z. a n., o pensijním pojištění zaměstnanců soukromých drah. Pokud toto vládní nařízení se dovolává právních předpisů zákona č. 26/ 1929 Sb. z. a n., rozumí se tím ustanovení citovaného zákona ve znění této novely.

Přechodná ustanovení.

čl. III.

§ 1.

Pro osoby, které v den vstupu tohoto zákona v účinnost požívají starobního důchodu podle § 20, odst. l zák. č. 26/1929 Sb. z. a n., anebo tento důchod před tímto dnem podle odstavce 4 uvedeného paragrafu si odložily, zůstávají tato dosavadní ustanovení v platnosti do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této doby mají tyto osoby nárok na starobní důchod, vyměřený s přihlédnutím k příspěvkové době, získané ode dne účinnosti tohoto zákona pouze tehdy, jestliže a pokud nejsou zaměstnány způsobem uvedeným v § 20, odst. 1.

§ 2.

(1) V případech, v nichž byl snížen důchod podle § 24 zák. č. 26/1929 Sb. z. a n., jest na žádost oprávněné osoby důchod nově vyměřiti podle § 24 ve znění tohoto zákona a vypláceti ode dne jeho účinnosti.

(2) Žádost jest podati u příslušného nositele pojištění do 12 měsíců po vstupu tohoto zákona v účinnost.

(3) Vyměřuje - li se důchod podle § 24, nepřihlíží se ke zvýšení důchodu vyplývajícímu ze zákupu příspěvkové doby, který byl proveden před vstupem tohoto zákona v účinnost.

§ 3.

(1) Osobám, které v den vstupu tohoto zákona v účinnost si zachovávají nároky placením uznávacího poplatku podle ustanovení § 58 zák. č. 26/1929 Sb. z. a n., zůstává právo zachovávati si nároky podle uvedeného ustanovení i po účinnosti tohoto zákona až do opětného vstupu do pojištění.

(2) Doba, po kterou se platí Uznávací poplatek, nepočítá se do doby přerušení podle § 59 a § 113, odst. 3.

(3) Takto zachované nároky zanikají, Zůstane-li dotyčná osoba se zaplacením poplatku déle než jeden rok v prodlení nebo vznikla-li povinnost k převodu podle §§ 113 až 115.

(4) Osoby, kterým v den vstupu tohoto zákona v účinnost neuplynula ještě podle § 58 zák. č. 26/1929 Sb. z. a n. lhůta pro zachování nároků, mají právo pokračovati dobrovolně v pojištění. Toto právo zaniká, nebylo-li do konce šestého měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona zaplaceno pojistné aspoň za jeden příspěvkový měsíc. Pokud lhůta podle § 60, odst. 2 jest příznivější, zůstává tato lhůta nedotčena.

(5) Osobám, kterým se v den vstupu tohoto zákona v účinnost zachovávají nároky podle § 57 zák. č. 26/1929 Sb. z. a n., zůstávají tyto nároky zachovány podle uvedeného ustanovení, pokud lhůta uvedená v §§ 57 a 58 ve znění této novely není pro ně příznivější.

§ 4.

Ustanovení § 176, odst. 2, 3 a 4 ve znění této novely mají účinnost ode dne 1. ledna 1929.

Ustanovení závěrečná. čl. IV.

§ 1.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, nabývají jeho ustanovení účinnosti prvním dnem měsíce po vyhlášení.

§ 2.

Tento zákon provede ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.