Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období. 10. zasedání.

2576.

Interpelace:

I.	posl. Glasela a druhů min veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, že se v Aši vy-
	skytla trichinosa,
II.	posl. Hokkyho a druhov min. školstva a nar. osvěty o povolení, aby na obchodnej aka-
	démii v Mukačeve mohly byť skládané diferenciálné zkúšky z predmetov gymnaziálnych,
III	posl. Bečku, Zemana, Lišku, dra Ivanku, dra Labaje a druhov vládě republiky Českoslo-
	venskej vo veci zadávania otopného uhlia.
IV.	posl. Hokkyho a druhov min. vnútra o prenájme okresného úradu v Sevluši,
v	posl. Dvořáka a soudr. min národní obrany o nemožných poměrech u železničního pra-
	poru ubikovaného v Masarykových kasárnach v Pardubicích,
VI	posl Pekárka a druhů mm pošt a telegrafů ve věci bezodkladného odvolání výnosů a naří-
	zení, která ohrožují zaměstnanost na poště a v podnicích zabývajících se výrobou a prodejem kruh a časopisů,
VII.	posl. dra Markoviča, Bendu a sudr. ministru vnútra pre poburujúce pokračovanie okres-
	ného úradu v Novom Meste nad Váhom,
VIII	posl. Šaláta a druhov min. školstva a národnej osvety ohľadom odmien lazníckym učite-
	ľom v Detve,
IX.	posl. Šaláta a druhov ministrom zemedelstva, sociálnej pečlivosti a vnútra ohľadom uspo-
	riadania rozháraných pomerov, vládnucích nateraz medzi pohraničnými kolonistami v Slávikove (okres Feledince),
X.	posl. Hodinové-Spurné, Hadka, Vallo, Steinera a soudr. min spravedlnosti a min. vnitra
	o týrání zatčených četníky na severu a ve vězení krajského soudu v Mostě,
XI.	posl. J. Svobody a soudr. min. vnitra o pobuřujícím postupu asistujícího komisaře dra Ko-
	tíka z Poděbrad na májovém projevu v Pečkách,
XII.	posl. Novotného a soudr. min. vnitra o pobuřujícím postupu asistujícího komisaře z No-
	vého Města n. /Met. na májovém projevu ve Žďáru,
XIII	posl. Štětky, J. Svobody, Krosnáře a soudr. min. vnitra o násilném postupu okresního ko-
	misaře dra Jakla, podřízeného vykonavatele rozkazů okresního hejtmana dra Plavce okresu hořovického a četníků asistujících na májových projevech v Berouně,
XIV	posl. Bílka, Štětky a soudr. min. spravedlnosti dru Dérerovi o vlivu Stříbrného tisku na
	konfiskační praxi,
XV.	posl. Kubača, Vallo, Steinera a súdr. min. vnútra vo veci brutálneho postupu četníctva proti
	nezamestnanému robotníctvu dňa 20. apríla 1934 v Trnave,
XVI	posl. Sladkého, inž. Záhorského, Pechmanové-Klosové a druhů min. školství a národní
	osvěty a min. financí o zakrytém »numeru clausu«, provedeném via facti na středních školách, a o přijímání nových sil učitelských na střední školy,
XVII.	posl. Hlinku a druhov predsedovi vlády vo veci úradnej štatistiky o sčítaní ľudu z ro-
	ku 1930,

XVIII.	posl. Vallo, Steinera a súdr. min. vnútra o protizákonnom postupu okresného úradu
	v Stropkove, Slovensko,
XIX.	posl., Danihela a druhov min. národnej obrany o obchádzaní miestnych malých živnost-
	níkov pri vojenských dodávkách masa,
XX.	posl. dr. Tisu a druhov predsedovi vlády vo veci cudzích štátnych príslušníkov a poli-
	tickej činnosti socialistickej emigrácie,
XXI.	posl. Krumpe a druhů min. železníc o zrušemí železničních závor u zastávky Valdek na
	železniční trati Rumburk - Dolní Poustevna,
XXII.	posl. dr. Luschky a druhů min. železnic, že město Opava bylo odstrčeno při zlepšení
	zrychlených dálkových spojů v novém jízdním řádu.
XXIII.	posl. Štětky, J. Svobody a soudr. min. spravedlnosti o konfiskační praksi v Českoslo-
	vensku,
XXIV.	posl. Hokkyho a druhov min. vnútra o osobe a pôsobení vládneho komisára menovaného
	okresným náčelníkom v Ťačeve,
XXV.	posl. Ježka a druhů vládě republiky Československé o komunistických provokacích při
	oslavě 1. máje letošního roku.

2576/I (překlad).

Interpelace

poslance Ch. Gläsela a druhů

ministrovi veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy,

že se v Aši vyskytla trichinosa.

V Aši a okolí onemocnělo mnoho osob trichinosou. Přes 100 osob churaví, další onemocnění hlásí se ještě každodenně a panika přímo zachvátila Obyvatelstvo. Onemocnění jsou více nebo mémě těžká až k úplnému ochromení a již dne 1. května nastala smrt, způsobená jedině tímto onemocněním. Před tím došlo k sebevraždě, jejíž příčinu dlužno hledati rovněž v této nemoci.

Nákaza nastala nepochybně požitím trichinového masa a uzenin. Proto se téměř všechno obyvatelstvo úzkostlivě vyhýbá požívání masa, řeznické krámy nemají odbytu a připravenému masu a uzeninám hrozí většinou zkáza, takže mimo velikou škodu na lidském zdraví vzešly i velké hospodářské ztráty a též i zemědělci trpí mimořádnou škodu, nemohouce prodati vepře.

Velký neklid v obecenstvu nebyl zmírněn ani tím, že v ašských městských jatkách byla zavedena povinná prohlídka masa na trichny a že byla vyhlášena vysvě-tlení, jak se s masem a s výrobky z něho má zacházeti, neboť jednak podstata trichinosy jest příliš málo známá, jednak nemocným nelze pomoci, dále, jak se zdá, při takových onemocněních nejsou ještě ani známa bezpečná pomocná opatření a těžce nemocní sami sledují své ponenáhlé chřadnutí, nemajíce naděje, že by proti tomu bylo lze podniknouti něco účinného. Všeobecné se odsuzuje, že při poráž-

kách dobytka není ještě zákonem předepsána povinná prohlídka masa, zda není nakaženo trichinami.

Poněvadž se onemocnění trichinosou jinak velmi zřídka vyskytuje u lidí, jistě bylo by si přáti, aby nynější případ vedl k náležitému poučení. Nejen aby se učinilo co nejvíce na ochranu lidského života zavedením povinné prohlídky při porážkách, zda maso není nakaženo trichinami, nýbrž aby se provedla všechna jinák možná opatření na vyléčení a uzdravení obětí této nemoci.

I když bylo prokázáno, že východisko onemocnění, totiž místo původu vepře nakaženého trichinami, není v ašském okrese nebo v jeho bližším okolí, přece nebylo naprosto bezvadně zjištěno, z které krajiny, a ještě méně ze kterého chléva tento vepř pocházel. Bylo by zapotřebí provésti důkladná šetření v tomto směru, aby se zjistila případná střediska této nemoci a udělala neškodnými. I zemědělství má velký zájem, aby jeho chov zvířat nebyl všeobecně připraven o důvěru. Dlužno se také postarati, aby v miste nemoci se učinilo vše, aby se zabránilo novému jejímu vypuknutí.

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

Jest pan ministr ochoten, třeba-li s použitím státních prostředků, poskytnouti nemocným poněkud naděje, že jejich zdraví bude jim zase vráceno, a učiniti všechna opatření, aby se obyvatelstvu vrátil klid a aby se zase plně obnovila důvěra k požívání masa? *

V Praze dne 3. května 1934.

Gläsel,

Böhm, Platzer, Viereckl, Zierhut, dr. Hodina, Bobek, Grelf, Kunz, dr. Mayr-Harting, dr. Petersilka, dr. Luschka, Krumpe, Windirsch, Scharnagl, Oehlinger, Zajíček, Köhler, Wagner, Halke, Heller.

2576/II (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov ministrovi školstva a národnej osvety

o povolení, aby na obchodnej akadémii

v Mukačeve mohly byť skladané

diferenciálne skúšky z predmetov

gymnaziálnych.

Pane minister!

Zúčastnení rodičia v Mukačeve podali memorandum ministerstvu školstva a národnej osvety, aby povalené bolo skladať na obchodnej akadémii v Mukačeve skúšky diferenciálne z týchto predmetov: latina a filozofia. Po složení týchto skúšok je žiakom vychodivšim obchodnú akadémiu umožnený zápis na univerzitu práve tak, ako žiakom vychodivšim gymnázium.

Je to povolené na akadémii v Bratislave i v ruskej pobočke v Mukačeve, a preto je naprosto nepochapiteľné, prečo sú z tohoto práva vylúčení žiaci maďarskej pobočky akademie. Je to nepochopiteľnejšie tým väčšmi, lebo nevzchádzajú z toho zvláštne hmotné náklady ani pre štát ani pre školu a toto bezprávie je v napnostej protive s demokraciou.

Riešenie nemá ani vecných prekážok, lebo medzi profesormi pobočky maďarskej sú niektorí, ktorí majú kvalifikáciu pre konanie týchto skúšok.

Po uvedenom s úctou tážeme sa pána ministra:

Či ste ochotný učiniť súrne opatrenie, aby žiaci na maďarskej pobočke obchodnej akadémie v Mukačeve mohli skladať diferenciálne skúšky z latiny, filozofie a trigonometrie, a tak aby tiež im poskytnuté bolo právo, ako žiakom podobných ústavov, aby sa totiž mohly dať zapísať na univerzitu.

V Prahe, v mesiaci máji 1934.

Hokky,

dr. Luschka, Fedor, Oehlinger, Szentiványi, Greff,

Kunz, Scharnagl, Nicsch, Bobek, Fritscher, Zají-

ček, Krumpe, Eckert, Dobránsky, dr. Jabloniczky,

dr. Mayr-Harting, dr. Petersilka, Stenzl,

dr. Holota, dr. Szüllö, dr. Törköly.

2576 III.

Interpelácia

poslancov J. Béčku, J. Zemana, J. Líšku, dra Ivanku, dra Labaja a druhov

vláde republiky Československej vo veci zadávania otopného uhlia.

Obežník Ministerstva vnútra, vydaný pod číslom 51. 219/14/1933 zo dňa 4. septembra 1933 pôsobil verím rušivé na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, keďže v jeho smysle všetky úrady podliehajúce tomuto resortu sú povinné odoberať uhlia zo skladov: Ústrednej predajne uhlia zo štátnych baní v ČSR., sídlo Praha, bez každej súťaže.

Tým rušivejšie pôsobia zprávy, dľa ktorých vydalo v marca t. r. podobný obežník Ministerstvo národnej obrany. Ministerstvo financií a ostatné ministerstva vraj pripravujú podobné obežníky.

Takéto pokyny alebo smernice sú v úplnom rozporu s ustanoveniami vládneho nariadenia o štátnych a verejných dodávkach Ľ. 667/20. Okrem toho mimoriadne poškodzujú národohospodárske a sociálne záujmy všetkého súkromného uhoľného dolovania a najmä tiež slovenského.

Uhoľné baníctvo na Slovenskú bolo založené teprve roku 1909. Jeho vývin bol brzdený nevýhodnou zemepisnou polohou, najmä veľkou vzdialenosťou od bohatých konzumných stredísk. Tým sa odbytové možnosti proti silnej súťaži ostatných revírov len veľmi pomalu rozširovaly. Tým sa vysvetľuje, že slovenské uhoľné bane nemajú ešte plný, im dľa ich technickej zdatnosti a akosti uhlia prislúchajúca podiel na celkovej spotrebe uhlia na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, ako ukazuje toto sostavenie:

V r. 1930 činila úhrnná spotreba uhlia Slovenska a Podkarpatskej Rusi 20, 693. 150 q, z tohoto dodaly slovenské uholné bane 5, 978. 155 q.

V r. 1931 činila uhraná spotreba uhlia Slovenska a Podkarpatskej Rusi 18, 409. 080 q, z tohoto dodaly slovenské uhoľné bane 6, 026. 896 q.

V r. 1932 činila úhrnná spotreba uhia Slovenska a Podkarpatskej Rusi 16, 045. 930 q, z tohoto dodaly slovenské uhoľné bane 5, 626. 277 q.

Spotreba Slovenska a Podkarpatskej Rusi je tedy krytá slovenským uhlím len jednou tretinou. Je teda pochopitelnou, ba samozrejmou snahou slovenského baníctva zásobovať stúpajúcou mierou slovenský trh. Tieto snahy všímajú si zejména spotreby pre domáci otop. nakoľko konzum priemyslového uhlia není - dôsledkom obecne známeho kritického položenia slovejského priemyslu - schopný podstatného rozvoja. Tým dôležitejší je pre slovenské uhlie stop budov ak súkromných tak verejných.

Slovensko ťaží len 2. 17% z celkovej ťažby uhlia v ČSR. I tento nepatrný zlomok je však ohrožený, keď odbyt u štátnych úradov má byť zastavený opatreniami vyššie uvedenými.

Dvojnásob neoprávnené je toto obmedzujúcu opatrenie, keď vieme, že slovenské uhlie sa čo do svojej kvality špecielne pre potrebu otopu budov vyrovná najlepším iným sortám hnedého uhlia.

Udržanie slovenského uholného baníctva a jeho rozvoj ukázali sa nutnými aj z hľadisiek vyšších, verejných. Poukazujeme na zásobovaciu katastrofu v zime r. 1928, kedy hlavné mesto Slovenska a celé západné Slovensko - odriznuté od ostatných revírov poruchou v doprave - bolo odkázané na slovenské uhlie, najmä z Handlovej. Tážeme sa ako by sa utvárila situácia pri opakovaní podobnej poruchy, kedy otop štátnych úradov na Slovensku bol odkázaný (miesto na miestne blízke bane slovenské) na vzdialené bane mimoslovenské. Teda aj hľadisko verejnej bezpečnosti - už keby nebolo pohnutiek národohospodárskych - vyžaduje kategoricky, aby slovenské uholné baníctvo bolo podporované a nie umelým spôsobom vo vývoji hatené. Aj bez toho nie je dnešný stav potešujúci.

Počet zamestnaných sa v baníctve uholnom a rudnom na Slovensku ustavične zmenšuje. Prehľad podáva číselný výkaz:

V r. 1928 činil počet zamestnaných baníkov 10. 699 a počet odpracovaných smien na jednali o baníka do roka 297, v r. 1933 zamestnaných 6. 609 a odpracovaných smien 221.

Od roku 1929 ubudlo teda 4. 090 robotníkov a 76 smien ročne na jedného baníka. Nebyť uholného baníctva, boly by následky nezamestnanosti ešte katastrofálnejšie. Pri uhoľnom banskom provoze bolo koncom marca 1934 zamestnaných v Handlovej 2006 osôb, v Čakanovciach 370 osôb. Uholné bane Slovenska sú teda významným činiteľom nielen pre hospodársky a výrobný život, ale pre kraje, v ktorých sa nachodia, kde inej zárobkovej možnosti niet. K tomu predstavujú značný národný majetok, ktorý vyžaduje, aby bol plne využitý.

Túto snahu hatí aj dovoz uhlia zahraničného. Kontingent dovozu maďarského uhlia má svoj pô-

vod z doby poprevratovej. Vtedy dochádzalo na banícke práce do Maďarska na 5000 slovenských baníkov. Ako protihodnota bol povolený dovoz Uhlia z Maďarska na Slovensko. Ale od roku 1926 nepracuje v Maďarsku ani jeden slovenský baník. Vzdor tomu je dovozný kontingent naznačeného uhlia aj naďalej trpený, čo prichádza síce k dobru iným revírom, kompenzačne do Maďarska koks vyvážajúcim, ale je na úkor slovenského uhlia, lebo maďarský vývoz uhlia sa len na Slovensko obraca.

Žiadajúc teda, aby všetky štátne úrady a ústavy na Slovensku kupovali svojú spotrebu uhlia cestou voľnej súťaže, nežiadame žiadne zvýhodnenie pre slovenské uholné bane, ale len samozrejmú spravodlivosť, ktorá nakazuje, aby slovenské uhlie nebolo na svojom najvlastnejšom trhu bez možnosti súťaže proste vylučované. Tento ceľkom neprípustný postup má okrem toho za ná-

sledok nehospodárne zásobovanie štátnych úradov, keď sa jednej firme bez akéhokoľvek oprávnenia dáva privilegované postavenie, aniž by sa kontrolovalo súťažou či nabída za najlacnejšie

ceny.

Podpísaní poslanci, v uvážení vyššie uvedeného stavu, obracajú sa na vládu s dotazom:

1. Či je vláde známe, že sa priamo štátnym ústrednými úradmi hrubé porušuje vládne nariadenie č. 667/20 o štátnych a verejných dodávkach?

2. Či je vláda ochotná dať odvolať bezodkladne všetky nové i staršie opatrenia štátnych ústredných úradov, ktoré majú charakter porušovania citovaného nariadenia?

3. Či je vláda ochotná zabezpečiť v medziach platných ustanovení o štátnych a verejných dodávkach nerušený odbyt uhlia zo slovenských uhoľných baní pre štátne a verejné úrady, ústavy a podniky?

V Prahe, dňa 3. mája 1934.

Bečko, Zeman, Líška, dr. Ivanka, dr. Labaj,

Teplanský, Petrovič, Prokop, Sivák, Blažek, Rázus, Slušný, Zajíc, dr. Pružinský, Mojto, Dorič, dr. Gažík, Bazala, Mravec, dr. Markovič, dr. Tiso, Šalát, Vančo.

2576/IV (překlad).

Interpelácia

poslanca Hokkyho a druhov

ministrovi vnútra o prenájme okresného úradu v Sevľuši.

Pane minister!

Zemský úrad v Užhorode požaduje za okresný úrad v Sevľuši ročné nájomné 55. 000 Kč, ďalej platenie všetkých daní, poplatkov a menších opráv, čím sa to zvyšuje na 80. 000 až 90. 000 Kč. Menovaný úrad neskoršie odriekol užívanie veľkej siene, a vtedy zemský úrad upravil mu nájomné na 41. 096 Kč, ktoré s uvedenými už bremenami a dávkami zvýšilo sa asi na 70. 00 až 75. 000 Kč. Obec podala niekoľko žiadostí zemskému úradu resp. zemskému výboru o sníženie tohoto nájomného, avšak bez výsledku. Sníženie opodstatňovala týmito dôvody: berný úrad, četnictvo, finančná stráž, sirotská stolica atď. užívajú asi dve tretiny hlavnej budovy a platia z toho asi 13. 000 až 14. 000 Kč, kdežto obec ponúkla za jedinú tretinu 15. 000 Kč nájomného.

Tiež pán okresný náčelník učinil podobný návrh, v ktorom obcou ponúkané nájomné uznal za slušné a primerané miestnym pomerom.

Docela zvláštne dôvody referenta zemského úradu, ktorými nájomné toto pozdvihol až na úroveň úžery, znejú takto:

Z nájomného nesleví nič, lebo nemožno ho porovnávať s nájomným plateným ostatnými úrady, keďže tu platí nájomné štát a tomuto musí zemský úrad vychádzať v ústrety, kdežto obec pokladá za stranu súkromnú, - a stanovil l m2 podlahy 60 Kč a z l m2 chodby 30 Kč.

Dôvody pana referenta sú prapodivné a ostro sa protivia logike. Nevieme, prečo má byť obec stranou súkromnou. Ale i keby bolo možno s ňou nakladať ako so stranou súkromnou, i v tomto prípade by mala možnosť najímať miestnosti pre okresný úrad inde, ba za vyšeudané nájomné môže už i stavať, bereme-li za podklad nájomné 60 Kč. A i keby sme tieto nemôžme dôvody uznali za slušné, i v tomto prípade vyhovela obec požiadavkám, lebo za 1/3 hlavnej budovy ponúkla 15. 000 Kč, kým zbývajúce 2/3 prenajímajú iné úrady za peniaz menší.

Keďže táto ominozná vec sa už tak dlho preťahuje, a dobrá vôľa obce láme sa vždy na urputnosti zemského úradu, bude obec donútená až za každú cenu snaží sa tomu vyhnúť - uchýliť sa k poslednému kroku, totiž aby vo veci rozhodol súd.

Po uvedenom s úctou tážem sa pána ministra:

Či ste ochotný urobiť súrne opatrenie, aby vec nájomného za okresný úrad v Sevľuši bola vyriešená, lebo de nemožné, aby obec, ktorá sa potápa v hmotných starostiach, platia viac než štvornásobok nájomného za mistnosti, k ichž vybudovaniu prispela troma štvrtinami stavebného nákladu.

V Prahe, v mesiaci máji 1934.

Hokky,

dr. Jabloniczky, Fedor, Szentiványi, Oehlinger, Krumpe, Zajiček, dr. Luschka, Fritscher, dr. MayrHarting, Bobek, Dobránsky, Nitsch, dr. Szüllö, dr. Holota, Greif, Scharnagl, Kunz, Stenzl, Eckert, dr. Petersilka, dr. Törköly.

2576/V.

Interpelace

poslance Dvořáka a soudruhů ministru národní obrany

o nemožných poměrech u železničního

praporu, ubikovaného v. Masarykových

kasárnách v Pardubicích.

U tohoto železničního praporu vypukla před časem nebezpečná epidemie nemoci, ochrnutí šíje. Již při tom, když hlásili se onemocnělí vojíni

vojenskému lékaři o pomoc, dělo se to příznačným způsobem, připomínajícím staré žoldácké poměry za středověku. Vojín Hralič hlásil se třikrát nemocným. Po dvakráte bylo mu nadáno simulantů a byl ještě trestán. Potřetí, když se znovu hlásil nemocný, bylo mu znovu spíláno, ač tentýž den zemřel. V tomtéž čase zemřel ještě jeden vojín za těchže příznaků.

Když velitelství praporu vidělo, o jaké příznaky nemoci se jediná, vydalo následující nařízení: Zakázalo jakýkoli styk vojáků s civilními osobami Zakázalo okamžitě všechny vycházky všem vojínům - ale zapoměli zakázat, alby se vojíni ve vojenském zátiší (v kantině) nemohli scházet. Tam byl velitelstvím dovolen styk vojínů zdravých s vojíny infikovanými. Když tyto poměry vypisoval, nic netuše, vojín jménem Neumann domů, překvapil jej na světnici službu mající důstojník. Dopis tento mu zabavil a na podkladě tohoto dopisu vede vojenská prokuratura proti tomuto vojínovi trestní řízení. Jest obžalován pro porušení subordinace § 15 voj. z., dále podle §§ 145. 146 b), c). 156 a ještě pro utrhání tra cti nadřízeným orgánům pro § 514.

Nato bylo nařízeno vojínům, že musejí dbáti v ubikačních místnostech co nejpřísnější čistoty. Při tom, ale 18-20 vojínů na svěrtnici dostává na půl roku jeden kartáč, jeden hadr a jedno koště. Inspekční důstojníci vyšetřují, jak nařízené předpisy jsou dodržovány a není-li čisto, aniž by zkoumali příčinu, přikročují k trestání vojáků. Vojáci z obavy, aby nebyli šikanováni kupují potřebné propriety ze svého hubeného žoldu.

Délesloužící četař Synek při jedné příležitosti nedorozumění s vojínem Dvořáčkem tohoto surově zbil. Při tom mu nakázal, že nechce-li býti trestán, že nesmí nikomu nic říci. Vojín Dvořáček podlehl výhrůžce, ale po třech dnech byl ještě ke svému ztýrání zavřen.

Ročník 1932 narukoval v předpokladu, že bude sloužit 14 měsíců. Podle změny branného zákona tento ročník musí sloužiti 18 měsíců. U pěších pluků tento ročník byl jiz demobilisován koncem března. U technických praporů, tedy u železničního praporu v Pardubicích, poněvadž nováčci rukují pozdéji tento ročník ještě aktivně slouží a teprve v září má byt demobilisován. Při tom těmto vojínům železničního praporu v Pardubicích nabyla dána ještě jedna garnitura prádla které jim patří a vedle toho tito vojíni byli zkráceni o 7 dnů dovolené, která jim podle platných předpisů náleží.

Podepsaní se táží pana ministra národní obrany:

1. Postará se pan ministr, aby tyto zjevy byly přísně vyšetřeny a vinníci potrestáni?

2. Postará se pan ministr, aby bylo zastaveno trestní řízení, vedené proti vojínu Neumannovi, který se ničeho nedopustil, - snad jen toho, že ve své prostotě psal domů věci tak, jak ve skutečnosti jsou?

3. Postará se pan ministr, aby vojínům, kterým je nařizováno udržovati čistotu, dostalo se potřebných pomůcek (kartáčů, hadrů a košťat)?

4. Postará se pan ministr, alby vojínům, narukovavším v roce 1932, dostalo se ještě jedné garnitury prádla, která jim patří, aby těmto vojínům byla dána ještě 7 dní dovolená, která jim náleží, anebo, aby o tuto lhůtu byli dříve z aktivní služby demobilasováni?

5. Postará se pán ministr, aby délesloužící četař Synek, který takovým způsobem (fackami) vojáky vychovává, byl z armády vyloučen?

6. Postará se pan ministr, aby lékař u železničního praporu v Pardubicích, který takovým způsobem vyšetřoval onemocnělé vojáky, jak v interpelaci vylíčeno, byl co nejpřísněji potrestán?

7. Jaká opatření učiní pan ministr národní obrany, aby se takovéto věci, jaké panují u železničního praporu v Pardubicích, více v armádě neopakovaly?

V Praze dne 15. května 1934. -

Dvořák,

Krehan, Hodinová-Spurná, Tyll, Procházka, Novotný, Valáškova, Čižinská, Kubač, Babel, Juran, Török, Kopecký, Stourač, Zápotocký, Hadek, Russ, Bílek, Hrubý, Krosnář, J. Svoboda, Kliment.

2576/VI.

Interpelace

poslance Jana Pekárka a druhů ministru pošt a telegrafů

ve věci bezodkladného odvolání výnosů

a nařízení, která ohrožují zaměstnanost

na poště a v podnicích zabývajících se

výrobou a prodejem knih a časopisů.

Stát žádá v dnešní kritické době hospodářské od výrobců, aby zaměstnávali co nejvíce zaměnstnanců, od obchodnictva, aby zvýšilo svoj propagační činnost pro odbyt zboží, aby tak zmenšena byla nezaměstnanost. Stát stíhá zvyšovatele cen za zboží a vykaný a hodnotí každé předřazováni jako zločin proti státu a jeho občanstvu. Živnostníctvo a obchodníctvo vyhovuje potřebě státu a udržuje mnohdy se značnými obtížemi co největší stav svých zaměstnanců, spokojíme se s nejmenší odměnou za svoji práci a prodává zboží často za podvýrobní cenu.

Naproti tomu poštovní správa jako státní podnik využívajíc svého monopolního postavení zrušuje výhody dříve poskytované vydavatelům časopisů a knih pro jejich styk s odběrateli a pro vyhledávání nových odběratelů prostřednictvím pošty a tak zvyšuje ceny za svoje výkony, které svojí povahou mají ráz výkonů nezbytné denní potřeby.

Toto umělé zvyšování cen znemožňuje podnikům vydavatelským a knihkupeckým jejich agitační činnost, což má za následek stále zhoršující se odbyt literatury, jenž uvádí tak na 120 tisíc zaměstnanců a jejich rodiny do nebezpečí ztráty zaměstnání a zaviňuje vzrůstající nezaměstnanost nejen v těchto podnicích, ale i u všech podniků zabývajících se výrobou knih a časopisů. jako papíren, tiskáren, grafických a knihařských závodů, dále spisovatelů, duševních pracovníků literárních, reklamních a j. Bývalá poštovní správa Rakousko-Uherská vědoma si své povinnosti vůči literatuře a jejímu rozvoji zavedla pro noviny, časopisy, díla, knihovny vycházející v sešitech, sborníky periodicky vycházející, frankaturu tak zv. novinářskými známkami. Dovolila přikládati k zásilkám těchto tiskovin bez zvláštního příplatku prospekty nakladatele dotyčně tiskoviny, objednací listy opatřené razítkem odesílatele, šekové vplatní listy s poznámkami ručně nebo razítkem zhotovenými. Dovolovala za účelem agitace zasílati starší čísla a beztplatně doručovala odesílateli zásilky tiskovin nepřidáte adresátem. Dopravovala bez přílatku přílohy k zásílkám pod novinovou známkou vytištěné cyklostylem, správně považujíc techniku reprodukční při tisku cyklostylem za obdobnou s tiskem provedeným tiskacím strojem.

Rakousko-Uherská poštovní správa vyhovovala benevolentně přáním korporací vydavatelských a literárních, dobře vědouc, že literaturu lze rozšířiti a tak zajistiti existenci podnikli výrobou a prodejem knih a časopisů se zabývajících pouze zasíláním na ukázku. Řídila se skutečností, že tato propagace prováděná prostřednictvím pošty zvýší provoz pošty s další výkony spojené s korespondencí vyvinuvší se med novým odběratelem a jeho dodavatelem. Vydavatelé kwh a časopisů očekávala, že poštovní správa Československé republiky učiní ještě více pro rozvoj literatúry a rozšíří povolení novinové známky i na seznamy, prospekty a periodicky vycházející časopisy literární.

Očekávali mnoho od zobchodnění pošty předpokládajíce, že pošta jako obchodní podnik bude vedena obchodně zdatnými činiteli, kteří budou se říditi zásadou zlevněním sazeb a uspokojením zákazníctva zajistiti prosperitu podniku a ako statni podnik bude míti z důvodů celostátních živý zájem o rozvoj literatury knižní a časopisecké jako zdroje kultúry a vhodného prostředku vzdělávacího. Proti všemu očekávání poštovní správa nepochopila svoje poslání a vydala nařízení, která vzbudila značný rozruch nejen mezi súčastněnými podnikateli, ale i v celé veřejnosti.

Ták vydalo ministerstvo pošt interním výnosem pod č. 63312-VII-32 nařízení, že ku zásilkám tisikovím pod novinovou známkou není příspustno přikládati přílohy Vytisknuté cyklostylem a zásilky s takovými přílohami zatížila portem 20 h místo 5 hal.

Tak značné zvýšení poštovného o 300% nemá odůvodnění, jelikož sama poštovní správa považuje tiskoviny provedené cyklostylem. zaslané