2560/IX.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslanců Dvořáka, Štětky, Sterna, Töröka, Šliwky a soudruhů

o dalším snížení a zhoršení stravy mužstva a o hromadné otravě vojáků po požité, stravě v kasárnách 43. pěšího pluku

v Židenicích u Brna (tisk 2470/XI).

Tvrzení intenpelace, že položka na stravování mužstva v rozpočtu ministerstva národní obrany na rok 1934 byla snížena o 30 milionů Kč, postrádá jakékoliv podstaty. V rozpočtu na. rok 1933 bylo na stravné preliminováno 163, 374000 Kč, na rok 1934 162, 298. 300 Kč, tedy toliko o 1, 075, 700 Kč méně. Tato úspora je plně opodstatněna snížením cen potravin, jež nastalo během roku 1933 a pekračuje

i v roce 1934. V důsledku toho množství a kvalita stravy nebude nijak dotčena.

Jsou tedy i po této stránce výtky v interpelaci činěné bezdůvodné.

Rovněž nesprávně vyličuje interpelace případ onemocnění vojínů, ke kterému došlo dne 21. ledna t. r. u pěšího pluku 43. Není pravda, že šlo o těžkou otravu a že vojíni museli býti dopraveni do nemocnice. Ve skutečností Sto o onemocnění lehkého rázu (průjem bez horečky a bez zvracení) a již během druhého dne byli všichni vojíni úplně zdrávi. Do nemocnice nebyl dodán nikdo, nikolí však proto, že nebylo v nemocnici místo, nýbrž proto, že šlo vesměs o onemocnění lehkého rázní a nebylo důvodů pro odevzdáni do nemocnice.

Přesto bylo zavedeno přísné šetření o příčinách onemocnění, a kromě toho byla věc odevzdána i vojenskému prokurátoru ke stihání event. vinníka.

K jiným opatřením z podmětu interpelace podle vylíčeného skutečného stavu věci není příčiny.

V Praze dne 2. května 1934.

Ministr národní obrany: Bradáč, v. r.

Překlad ad 2560/V.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation des Abgeordneten KUSS und Genossen

in Angelegenheit des brutalen, unberechtigten Vorgehens der Gendarmerie anlässlich einer Kundgebung in Graslitze (Druck 2470/XII).

Nach Auflösung dar seitens der kommuinistischen Partei am 20. Dezember 1933 in Graslitz veramstalteten Volksversammlung ist über Aufforderung des intervenierenden politischen Beamten die Mehrzahl der Teilnehmer in der festgesetzten Zeit auseinandergegangen. Auf dem Platze ist bloss ein Häufchen von ungefähr 100 jungen Leuten verblieben, weiche sich immer herausfordernder benahmen. Aus diesem Grunde hat der intervenierende Beamte der Gendarmerie den Befehl zur völligem Räumung des Platzes gegeben.

Nach dem Antreten der Gendarmerie ist die lärmende Ansammlung sofort nach allen Richtungen auseinandergelaufen, sodass die Gendarmerie mit den Demonstranten gar nicht in Berührung kam.

Die Behauptung der Interpellation, dass die Gendarmerie die den Teilnehmem der Kundgebung »um Aiuseinandergehen gegebene Zeit nicht abgewartet und sogleich in brutalster Weise vorzugehen begonmen habe und rücksichtslos auf die Versammelten einhieb, ferner, dass durch die Absperrung der einzig möglichen Abgangsstrasse eine gefährliche Situation hervorgerufen wurde, und dass der intervenierende Kommissär selbst den Gendarmen in die Arme fallen, bezw. sie zurückdrängen musste, entspricht also nicht den Tatsachen.

Ich habe daher aus Anlass der Interpellation keinen Grund zu irgendeiner Verfügung.

Prag, 23. April 1934.

Der Minister des Innern: Dr. Černý, m. p.

Překlad ad 2560/VII.

Válasz

közmunkaügyi minisztertől

Hokky képviselő és társainak a belügyi miniszterhez intézett interpellációjára

a sevľuši, nagyszőllösi vasuti kövezetvámnak a ruszinskói országos hivatal által nevezett község részére visszafizetése tárgyában (1878/V. nysz. ).

Minthogy a meginterpellált ugy a kozmunkaugyi minisztérium hatáskörébe tartozik, amnak megválaszolását magamra vállaltaim és közlöm a következőkéi:

Podkarpatszka Rusz valamennyi vasúti állomásán a vármegyéik utalapjának javára való kovezetvámszedés a vármegyéknek az 1890: I. t. c. értelmében a kozmunkaugyi minisztérim 1921 szeptember 13. -i 38. 972/11-21 sz. határozatával az 1921-1922 évekre, és pedig az idézett határozat kihirdetésétől az 1922. évi december hó. 31. -ig terjedő időre engedtetett meg.

A határozat utolsó bekezdése úgy dendelkezik, hogy a volt magyar kereskedelemügyi minisztérium által az ónkonmányzati városok közugazgatási bizottságainak a vasúti állomásokon és kikötőkben gyarkorlandó vámszedéshez adott jog az uj tarifszabvány életbelépésének napjával hatályon kívül helyeztetik. Amennyiben egyes onkormányzati városoknak a vámszedés joga elobb ismertett

el, annak a vám jovedelméből a megye javára részesedés nyujtatik; az összeg a feleik közmegegyezésére bizatik.

Az elmondottakból világos, hogy az államvasurtak a vámot az 1931. októberétol (megközelítoleg) kezdve Podkarpatszka Rusz egyes, megyéinek joggal utalták ki.

A megejtett vizsgálat folyamán megállapítást nyert, hogy Sevluš kozségnek a volt magyar kereskedelemügyi miniszternek 1916. május 9. -i 82. 320/1915/I. /B. sz. engedélyezési okiratával a vasuti állomáson feladott vagy kiadott s az osszekotő úton szállított áruból való kövezetvámszedés 10 évi időtartamra, azaz 1926. március 31. -ig terjedő idöre engedélyeztetett, a vámárszabvány azonban az dézett határozat által csupán a legközelebbi 4 évre, azaz 1920. március 31. -ig állapíttatott meg. Hogy a jezett napot megelőzőleg vagy kovetkezőleg az illetékes hatóság által uj árszabvány állapíttatott volna meg, vagy hogy Sevluš község aziránt folyamodott volna, az semmivel sincs okmányolva.

Minthogy az 1890: I. t. c. 93. §-a úgy rendelkezik, hogy a vámjog csupán az engedélyezési okirat rendelkezései és feltételei értelmében gyakorolható, az vélelem tartandó fen, hogy a község vámszedési joga továbbra is fenállott ugyan, azonban a község a megállapított vámszabvány hiányában emez illetékeket joggal nem szedhette. A vasutigazgatás által szedett vám a megye javára szedetett be.

Prága, 1934. április 28. -án.

A közmunkaugyi miniszter: Dr. Czech s. k.