Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1934.

III. volební období 10. zasedání.

2560.

Odpovědi:

I.	vlády na interp. posl. Polívky, Hrušovského, Bazaly a druhů ve věci slovenských živno-
	stenských otázek (tisk 2209/V).
II.	min, obchodu má interp. posl. Netotického a druhů o povolení autobusové dopravy na trati
	Vysoké Mýto- Chroustovice (tisk 801/III),
III.	vlády na interp. posl. Bergmanna a druhů o docílení úspor na státních dodávek
	zveřejnením (tisk 1613/V),
IV.	min. spravedlnosti a min. financí na interp. post. Ščereckého a druhů o zadávání vložek
	nových pozemkových kníh na Podkarpatské Rusi (tisk 2204/XIII),
v.	min. vnitra na interp. posl. Russa a soudruhů o surovém, neoprávněném jednání četnictva
	při projevu v Kraslicích, (tisk 2470/XII),
VI.	min. vnitra na interp. posl. Chobota, dra Buzka, Chalupníka a soudr. o rozpuštění měst-
	ského zastupitelstva a jmenování vládního komisaře v Třinci (tisk 2470/III);
VII.	min. věřejních prací na interp. posl. Hokkyho a druhů podanou ministerstvu vnitra o vrácení
	dlažebného z cesty vedoucí k železnici v Sevhuši-obci zemským úřadem v Užhorodě (tisk 1878/V),
VIII.	min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interp. posl. Husnaje a soudr. o vymá-
	hání léčebného rodinných příslušníků, členů nemocenských pojišťoven (tisk 2470/II),
IX.	min. národní obrany na interp. posl. Dvořáka, Štětky, Sterna, Töröka, Sliwky a soudr.
	o dalším snížení a zhoršení stravy mužstva a o hromadné otravě vojáků po požité stravě, v kasárnách 43. pěšího pluku v Židenicích u Brna (tisk 2470/XI).

2560/I.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců Vladimíra Polívky, I. Hrušovského, Š. Bazaly a druhů

ve věci slovenských živnostenských otázek (tisk 2209/V).

Vláda věnuje potřebám a požadavkům živnostnictva a obchodnictva největší pozornost a péči. Zejména snaží se, aby specielními opatřeními administrativními zmírnila svízelné postavení živnostnictva v důsledku příčin, vyvolaných hospodářskou krisí, aby takto její následky, postihující všechny třídy a vrstvy obyvatelstva, byly pro živnostnictvo pokud možno nejmenší. Příslušná resortní ministerstva věnují rovněž všem hospodářským otázkám slovenského živnostnictva zvýšenou pozornost a všímají si zejména bedlivě všech požadavků, uplatňovaných na manifestačních sjezdech a valných hromadách a v příslušných resolucích. Resoluce z manifestačního projevu živnostnictva v Báň.. Bystřici, konaného dne 19. března 1933, došla ministerstva obchodu prostřednictvím živnostenského společenstva pro okres báňskobystřický v Báňské Bystřici. Ministerstvo obchodu projednalo požadavky v ní uvedené se všemi interesovanými ministerstvy. Otázkám slovenského živnostnictva a obchodnictva je věnována též bedlivá pozornost v hospodářském a sociálním subkomitétu Státní rady živnostenské. Schůze sociálního subkomitétu Státní rady živnostenské, konaná dne 19. května 1933, pojednala o zajištění živnostnictva pro případ nezaměstnanosti, o vyživovací akci pro živnostnictvo a o zajištění živnostnictva pro případ nemoci. Ministerstvo obchodu vyžádalo si v dohadě se Státní radou živnostenskou a zájmovými korporacemi živnostensko-obchodnickými různé náměty, týkající se novelisace zákona o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří. Na revisi živnostenského řádu se pokračuje dle stanoveného plánu a práce úspěšně pokračují. Některé otázky mají býti vyřešeny t. zv. malou živn. novelou ještě před celkovou revisí živnostenského řádu. Osnova zákona o odborných společenstvech na Slovensku byla schválena jíž parlamentem (zák, č. 223/1933 Sb. z. a n. ). Ministerstvo obchodu pečuje v mezích své působnosti o to, aby živnostnictvu opatřilo klidný a jeho poměrům vyhovující pramen úvěrový. Výsledkem této péče jest osnova zákona o zřízeni Ústředí živnostenského družstevnictví, jež mimo nutnou úpravu organisační pamatuje také na rozmnožení levných finančních prostředků k účelům živnostenského úvěrnictví. Ministerstvo obchodu přispívá ze svých rozpočtových prostředků na režii svazu živnostenských záložen a družstev, v nezbytně nutných případech i na režii živnostenských

záložen, umožňujíc tak obstarávání jejich organisačních a revisních povinností, aniž by bylo nutno vydáni s těmito výkony spojená přesunovati v celé výši na dlužníky v úrocích nebo ve vedlejších náhradách. Poměrům živnostenského úvěru na Slovensku věnovalo ministerstvo obchodu vždy zvláštní pozornost, čehož důkazem jest, že pouze převzetím státní záruky podle zákona č. 84/1922 za úvěry Svazu živnostenských úvěrných ústavov a družstiev pre Slovensko a Podkarpatskú Rus v Bratislavě poskytnuté do výše 17, 700. 000 Kč bylo umožněno, aby toto odvětvi lidového peněžnictví na Slovensku dosáhlo dnešního stavu. Evidence státních dodávek je vedena státním statistickým úřadem. Pokud jde o nedovolené obchodování veřejných zaměstnanců, vydalo na pokyn ministerstva obchodu presidium zemského úřadu v Bratislavě 3 výnosy: ze dne 14. čenvence 1929, č. 41. 393/29/pres., ze dne 21. března 1932, č. 9772/32/pres., A ze dne 21. listopadu 1932, č. 40. 191/32/pres. a to všem živnostenským úřadům, městskému notářskému úřadu v Bratislavě a v Košicích a všem státním policejním úřadům. Ve příčině neoprávněného provozování živnosti bylo zemským úřadem v Bratislavě nařízeno, aby rozeslal všem živnostenským úřadům výnos ministerstva obchodu ze dne 9. ledna 1929, č. 6799 (předmět: neoprávněné provozováni živností (fušerství), účelné provádění trestního řízení). Zemský úřad rozeslal tento výnos pod čís. 12. 672/32-13 ze dne 23. dubna 1932. Ministerstvo obchodu věnuje všem konkrétním stížnostem na liknavý postup podřízených úřadů ve věcech trestních svou zvláštní pozornost.

Při řešení různých otázek souvisejících s nezaměstnaností věnuje stálou pozornost produktivní péči o nezaměstnané ministerstvo sociální péče, zejména, aby nezaměstnaným dostalo se místo podpory v prvé řadě výdělku aspoň při pracích speciálně k tomu účelu podnikaných a označených jako nouzové.

Proto bylo do zákona č. 74/1930 Sb. 2. a n. také vloženo ustanovení, že veřejnoprávním korporacím může býti povolen příspěvek na mzdu dělníků zaměstnávaných na nouzových pracech (č1. V. cit. zákona). Veřejným stavebníkům se takto poskytuje finanční úleva, živnostenským vrstvám pak přichází k dobru výdělek osob na nouzových pracích zaměstnaných ve formě zvýšeného obratu při nákupech životních potřeb. Rozsah a trvání akce řídi se ovšem podle finančních prostředků. Otázka zařazení nezaměstnaných do výrobního procesu jest stále sledována nejen s hlediska prospěchu osob odkázaných na výdělek, ale též s hlediska ostatních občanů, na které rovněž doléhají nepříznivé účinky nezaměstnanosti. Pokud pak jde o otázku aktivování a novelisace zákona o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří, mělo ministerstvo sociální péče již příležitost projeviti své stanovisko v odpovědích na interpelace posl. Netolického a druhů č. t. 954/VI) a posl. Krebse a druhů (č. t. 1209/XI).

Státní správa působí ke zmírnění nezaměstnanosti na Slovensku a ku podpoře živností ne-

přímo též tím, že udržuje provaz státních podniků na Slovensku i za cenu obětí, neboť tyto podniky Jsou až na závod gbelský a státní solivar v Prešově značně pasivní. Práce drobnější zadávají se malým místním žívnostnikům, pokud ovšem je neprovádějí díhy jednotlivých státničil závodů.

Požadavku, aby byly daňové a odvolací komise vyměňovány každé 2 roky, nelze za platného právního stavu vyhověti, ježto podle ustanovení § 236 v souvislosti s § 248 zákona o přímých daních činí funkční období členů těchto komisí 3 léta. Tato období jsou přesně zachovávána; v praksi se vystřídání komisí po tomto období ukázalo naprosto postačujícím. Pro zkrácení zmíněné funkční doby ze 3 let na 2 léta cestou novelisace cit. zákonných ustanovení není dostatečných důvodů. Projednávání všech případů věnuje se jak ve vyměřovacím, tak i v odvolacím řízení náležitá péče.

Paušalování všeobecné daně výdělkové u nejmenších živnostníků odpařovalo by platnému zákonu o přímých daních. Naléhavých důvodů pro změnu tohoto zákona v uvedeném směnu prozatím není. Neobyčejně vysoká čističe daňových nedoplatků a potřeba jak státu, tak i samosprávných svazků činí nezbytné nutným, aby daňové nedoplatky byly přes panující hospodářskou krisi důrazně vymáhány. Postup tento je tím spíše odůvodněn, že jednak mnohé kategorie podplatníctva touto krisí nebyly buď vůbec dotčeny nebo byly jí postiženy jen v menší míře, jednak jsou četní poplatníci, kteří i při nynějším zhoršení výdělečných poměrů jsou tak situováni, že daně bez obtíží platiti mohou. Ministerstvo financí však, nezapomínajíc oněch kruhů poplatnictva, které krisí skutečně trpí, nařídilo podřízeným úřadům, aby při vymáhání daní braly bedlivý zřetel k individuelním poměrům jednotlivých poplatníků a aby exekučních prostředků do všech důsledků použily jen u těch poplatníků, u nichž je zjištěno, že předepsané jim daně zaplatiti mohou, avšak z liknavosti neplatí. Za tím účelem mají berní úřady před zahájením exekuce vykonati vždy aspoň krátké šetření o hospodářské situaci dlužníka. Ministerstvo financí dbá též bedlivě toho, aby výkonní orgánové přesně šetřili exekučních osvobození a omezení stanovených platnými předpisy. Proti porušení těchto předpisů v konkrétních případech mohou se dlužníci brániti námitkami podle § 356 zákona o přímých daních.

Vyhláškou ze dne 28. března 1934, č. 61 Sb. z. a n. byla paušalována daň z obratu u textilií, některého zboží, zhotoveného z textilií a u konfekce, čímž byl opět splněn jeden z výzjnačných požadavků obchodu, na němž měli velký zájem i slovenští obchodníci.

V Praze dne 27. dubna 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2560/II.

Odpověď

ministra obchodu

na interpelaci poslance Jos. Netolického a druhů

o povoleni autobusové dopravy na trati Vysoké Mýto-Chroustovice. (tisk 801/III).

O periodickou dopravu osob na trati Vysoké Mýto-Chroustovice s malými obměnami podáno bylo několik žádostí; okresní úřad ve Vysokém Mýtě udělil koncesi pro tato trať Janu Doubravovi výměrem ze dne 7. listopadu 1930, č. j. 43071, na jeho žádost ze dne 19. Jedna 1930.

Udělení této koncese vyžadovala dle zprávy okresního úřadu ve Vysokém Myté naléhavá potřeba obyvatelstva nejen místního, nýbrž i do okresu přicházejícího. Z okolních obcí dochází do Vysokého Mýta denně značný počet dělnictva do továren, do průmyslu ručního vyšívání, dále dochází větší počet žáků do gymnasia, občanské a obchodní školy, a každou středu a sobotu dojíždí venkovské obyvatelstvo na týdenní trh za účelem, praděde a nákupu zemědělských produktů.

Mimo to používají autobusu i obchodní cestující a obchodníci, kteří docházejí do obcí na trati ležících, neboť se jedná o zámožnější obce, které postrádaly dosud rychlého a výhodného opojení s okresním městem, odkud zase mají vhodné spojeni lokální drahou do Chocně a na všechny hlavní tratě.

Jos. Macák podat si dne 4. dubna 1929 žádost za koncesi pro Uniku Vysoké Mýto-Chroustovice přes Vraclav-Stradouň s úsekem přes Hrochův Týnec do Chrudimi k její muž projednání v I. stolici podle § 142 ž. ř. příslušným byl zemský úřad v Praze. Žádost tato byla zamítnuta výnosem zemského úřadu v Praze ze dne 22. června 1929, č. j. 307. 858.

Proti tomuto zamítavému rozhodnuti podal si Jos. Macák odvolání k ministerstvu obchodu, o kterém nebylo rozhodnuto před 1. lednem 1933,

Podle ustanovení § 37. odst. 4 zákona ze dne 23. prosince 1932, č. j. 198 Sb. z. a n., o dopravě motorovými vozidly, jest žádosti o udělení koncese pro dopravu motorovými vozidly padané před účinností tohoto zákona, o nichž nebylo do dne účinností shora citovaného zákona pravoplatně rozhodnuto, posuzovati podle ustanovení nového zákona.

Vzhledem k tomuto ustanovení vrátilo ministerstvo obchodu odvolání Los Macáka zemskému úřadu v Praze s vybídnutím, aby o tomto odvolání bylo rozhodnuto jako o nové žádosti za koncesi k pravidelné dopravě osob.

K výtce interpelace b-pořadí žadatelů podotýkám, že nestává nějakého ustanovení, z něhož by bylo možno vyvoditi povinnost živnostenských úřadů, aby udělaly koncesi tonu, kdo dříve podal žádost

O porušeni (pořadi nemůže býti řeči, ježto šlo o kompetenci dvou úřadů a tyto rozhodujíce o žádostích, jsou vázany předpisy práva veřejného a volným posuzováni a hodnocením zjištěných skutečnosti a nikoliv osobním zájmem strany, tím méně pak zájmem konkurenčního podniku.

Koncesionář Doubrava byl podle zprávy okresního úřada ve Vysokém Myté manám za nejvhodnejšího, poněvadž bude osobně živnost provozovati a poskytuje záruku, že bude dopravu provozovati pravidelne bez ohledu na frekvenci «

pasažéru a hmotné zisky, jsa -dostiti kapitálově silným.

V tomto případe zákon porušen nebyl a nemám důvodu, abych zakročil z moci úřadu.

Převzal Jsem zodpovědění imtenpelance za ministra vnitra, jelikož jde o záležitosti spadajíci do oboru pusudnosti ministerstva obchodu obchodu.

V Praze dne 8. března 1934.

Ministr obchodu: Inž. Dostálek, v. r.

2560/III.

Odpověď

vlády

na interpelaci poslance Bergmana a druhu

o docílení úspor na státnich dodávkach jich zverejněním (tisk 1613/V).

Je nesporné správným postřeh interpelace, že zverejnením výsledků státních dodávek a tím možnosti kontroli veřejnosti lze docíliti správného a úsporného postupu při dodávkách. Táto myšlenka je však již obsažena platném zadávacím řádě, kde v § 24, odst. 1vládniho nařízení č. 667/1920 Sb. z. a n. je stanoveno, že výsledek veřejné soutěže má býti uverejněn v Úředních listech, v nichž

soutěž. Toto uverejnování výsledků je omezeno jak z důvodů finančných, tak z důvodu administrativních na státní dodávky většího rozsahu, které se vypisují veřejnou souteží.

Platný zadávací řád předpisuje kromě toho V § 19 při větších dodávkách obligatorní poradní

účast různých zajmových korporací průmyslu, obchodu a živnosít, čímž je dáno nejen relatívní zveřejnení celého zadávacího postupu, ale dokonce i vliv zúčastněné odborné veřejnosti na zadávacich komisích, jejíž posudek jest zpravidla také podkladem pro zadání dodávky.

Soustředěným zadáváním dodávek stejného druhu předmětů pro potřebu ruznych resortů, zájmena menších dodávek, na něž by se svrchu uvedené předpisy nevzťahovaly, a používáním instituce zadávacích komisí i v případech, dodávek menši hodnoty než je předepsána pro obligatorní použiti této instituce, je používaní zmíněných předpisů ještě zintensivněno,. což jest dalším krokem k ješte širší demokratisaci zadávacího postupu.

Preukazuje- li se v interpelaci, že ve Spojených státech severoamerických vydává se každoročně státem. katalog všech státnich a věřejných. dodávek, v němž se uverejnil jméma firem, které veřejné dodávky obdržely, zadávací cena a množství státem objednaných hmot i veřejných staveb, nutno naproti tomu poukázati na odchylný a nesrovnateľně pokročilejší stav organisace státních dodávek ve Spadených státech severoamerických, zejména na provedenou normalisaci, standardisací, typiasaci, a simplifikaci předmětu státem spotřebovaných, "který umožňuje zveřejnění výsledků dodávek. i co do podrobnosti.

Předpekladem zveřejnění výsledku zadávacích řízení na státní dodávky a práce jest totiž nejprve srovnatelnost příslušných dat. To znatnená:

1. sjednocení zadávacích podmínek, zejména sjednocení pojmu a náležitosti správa konsumuje,

2. sjednocení řádu o zkoušení a přejímaní dodávaných předmětů, aby bylo zjištěno a. presně vymezeno:

a) co státní správa spotřebováva,

b) k jakému účelu, v jaké jakosti a jaké požadavky se kladou na vlastnosti spotřebovaných předmetú,

3. k tomu cíli jest (především třeba provésti v oboru naší státní spotřeby normalizací, standardisaci, typisaci a simplifikaci předmětú státem potřebovanýclh a tím získati jednotnou. a srovnatelnou základnú pro posuzování a statistický rozbor veřejných dodávek, nebot pak teprve -budou dány předpoklady pro používaní amerických method, interpelanty navrhovaných na zdejší poměry.

Jenom takto pečlivě promyšlené a připravené statistiky budou zralé pno veřejnost, neboť jinak by za nynějších poměrů vedlo uveřejňování nesoustavných dat k desorientaci veřejnosti, k vyvozování nesprávných úsudků a všeobecnému zneklidnení.

Usnesením vlády z 22. července 1933 byla evidence zadaných státních dodávek dána do působnosti Státního úřadu statistického s tím, že všechny resorty jsou povinny s tímto úřadem jednati o podrobném zorganisování pokud možno Jednoduché, ale přesně orientující evidence zadá-

ných státních dodávek a prací. Bude ovšem třeba sečkati, aby dosavadní methoda statistického zpracováni byla Státním úřadem statistickým samotným přezkoušena i do té míry, zda vyhovuje účelu, pro který byla zamýšlena; podle nabytých zkušeností bude možno zaříditi v budoucnosti další postup.

V Praze dne 30. dubna 1934.

Předseda vlády: J. Malypetr, v. r.

2560/IV.

Odpověď

ministra spravedlnosti a ministra financí

na interpelaci poslance V. Ščereckého a druhů

o zakládání vložek nových pozemkových

knih na Podkarpatské Rusi

(tisk 2204/XIII).

Ministerstvům spravedlivosti i financí jest znám nynější stav zakládání vložek nových pozemkových knih na Podkarpatské Rusi a jest jimi soustavně sledován.

Katastrální operáty způsobilé pro založení pozemkové knihy jsou měřickými úřady připraveny pro 57, nikoliv 77 obcí. Jest správné tvrzení pánů interpelantů, že v těchto obcích nebylo započato ještě se zakládáním pozemkových knih a že jest tím dána možnost zastarání operátů a nutnost nákladných reambulací.

Na Podkarpatské Rusi pracuje nyní 8 komisí s 21 zaměstnanci. Aby byly dostiženy do 4 raků hotové zaměřovací práce, bylo by třeba ihned zřídili dalších 5 komisí s 20 zaměstnanci za předpokladu, že do této 4leté lhůty nebudou prováděny žádné měřické práce. Jinak bylo by zapotřebí 10 nových komisí se 40 zaměstnanci a s přibližnými celkovým ročním nákladem 650. 000 Kč. Pro tento náklad není úhrady. Ministerstvo spravedlnosti uváží v dohodě s ministerstvem financí, jak by v nynější obtížné době bylo možno zrychliti práce spojené se zakládáním nových pozemkových knih.

K dalším údajům interpelace nutno uvésti, že v obci Dovhé budou ještě letos zalkládací práce skončeny. V obci Chustu se již vložky odevzdávají veřejnosti. Od převratu byly založeny nové pozemkové knihy v 15 obcích. Nynější postup zakládacích prací jest již rychlejší, ale není pro nedostatek zapracovaných sil takový, aby do 20

roků bylo zaručeno založení pozemkových knih ve všech zbývajících obcích Podkarpatské Rusi. V mezích finančních možností státu bude pečováno o to, aby daná lhůta byla přece dodržena, neboť jak justiční, tak i finanční správa jest si plně vědoma významu řádných pozemkových knih pro hospodářský život v Podkarpatské Rusi.

Ministerstvu financí jest rovněž plně znám nynější stav zakládání vložek nových pozemkových knih v zemi Podkarpatoruské a proto také postupu v provádění definitivní nápravy pozemkového katastnu (reambulace) v této zemi, od níž je odvislé zakládání nových pozemkových kmih, věnuje neustálou pozornost a učinilo již veškeré kroky, aby příslušné katastrální práce byly ukončeny včas, t. j. ve lhůtě stanovené v § 82 vl. nař. č. 64/1930 Sb. z. a n. Snaha po rychlejším provádění reambulace pozemkového katastru by narazila na značné finanční překážky a proto nemůže ministerstvo financí, nenastaly-li by zcela mimořádně pro to svědčící okolnosti, uvažovati o zkrácení této lhůty.

V Praze dne 15. února 1934.

Ministr spravedlnosti: Dr. Dérer, v. r.

Ministr financí: Dr. Trapl, v. r..

2560/V (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance Russa a soudruhů

o surovém, neoprávněném jednání četnictva při projevu v Kraslicích (tisk

2470/XII).

Po rozpuštění táboru lidu, pořádaného komunistickou srtranou dne 20. prosince 1933 v Kraslicích, rozešla se k výzvě intervenujícího politického úředníka většina účastníků v stanoveném čase. Na místě setrval pouze hlouček asi 100 mladíků, kteří se chovali čím dále tím vyzývavěji. Proto dal intervenující úředník četnictvu rozkaz k úplnému vyklizení prostranství.

Po nástupu četnictva se povykující Mouček okamžitě rozutekl všemi směry, takže četnictvo nepřišlo s demonstranty do styku.

Neodpovída tedy skutečnosti tvrzení interpelace, že četnictvo nevyčkalo doby poskytnuté k odchodu účastníkům projevu a ihned začalo velnu surově postupovati a bezohledně tlouklo do shromážděných, dále že uzavřením jedné ulice vyvolalo nebezpečnou situaci, a že sám intervenující komisař musil četníky zadržeti, resp. zatlačiti.

Proto nemám důvodu k nějakému opatření z podnětu interpelace.

V Praze dne 23. dubna 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2560/VI.

Odpověď

ministra vnitra

na Interpelaci poslanců Em. Chobota,

dra Bůžka, Josefa Chalupníka

a soudruhů

o rozpuštěni městského zastupitelstva a

jmenování vládního komisaře v Třinci

(tisk 2470/III).

K vývodům interpelace dovoluji si sděliti toto: V roce 1933 byla provedena zemská revise obecního hospodářství města Třince za léta 1938 až 1932 a ukázaly výsledky této revise, že finanční správa města byla vedena naprosto nehospodárně. Zemský výbor moravskoslezský se proto ve schůzi dne 1. září 1933 usnesl na přísné důtce členům zastupitelstva. Kromě toho byly však zjištěny v hospodářské správě obce i značné nepořádky a nepřístojnosti, zvláště u vedoucích úředníků. Hospodárství města Třince za rok 1932 končilo schodkem přes l milion Kč. V roce 1933 se pak finanční situace města ještě více horšila a vyvrcholila tak, že obec v druhé polovici tohoto roku neměla hotových prostředků ani na platy svých zaměstnanců: vyše nahromaděných účtů a stplatných pohledávek včetně přeplatků na přirážkách překročila při předání obecní správy vládnímu komisaři sumu 4 milionů Kč.

Jest síce pravda, že přirážková základna během roku 1932 značně poklesla, leč tato statičnost není jedinou příčinou neutěšeného stavu obecních financí. Při řádném a bedlivém hospodaření bylo by městské zastupitelstvo pokles přirážkové základný včas zjistilo a bylo jeho povinností učiniti v zájmu obce vše čeho bylo třeba pro zajištění finanční rovnováhy. Úsporná opatření, jež

městské zastupitelstvo učinilo, byla naprosto nedostatečná a bezúčinná, poněvadž se zastupitelstvo nepostaralo o potřebnou úhradu.

Za těchto okolnosti neshledalo ministerstvo vnitra, že by výměr zemského úřadu v Brně, jimž bylo městské zastupitelstvo v Třinci rozpuštěno, postrádal zákonného podkladu.

Podotýkám ještě, že okresním zastupitelstvům není, při rozpuštění obecního zastupitelstva vyhrazena vůbec spolupůsobnost a okresní zastupiteľstvo v Českém Téšíně se proto věcí vůbec nezabývalo. Okresní výbor byl slyšen o zřízení prozatímní správy obce - jak to předepisuje 96, odst. 2 sl. obec. zř. ve spojení s § 99 organisačního zákona čís. 125/1927 - ve schůzi dne 18. prosince 1933, kdy se usnesl, že nepodá požadovaného vyjádření.

Novou volbu městského zastupitelstva v Třinci vypíše podle platných předpisů okresní úřad ve vhodné době.

V Praze dne 30. dubna 1934.

Ministr vnitra: Dr. Černý, v. r.

2960/VII (původní znění).

Odpověď

ministra veřejných práci

na interpelaci poslance Hokkyho a druhů

podanou ministru vnitra

o vrácení dlažebného z cesty vedoucí k železnici v Sevluši-obci zemským úřadem v Užhorodě (tisk 1878/V).

Ježto interpelovaná věc spadá do působnosti ministerstva veřejných prací, převzal jsem její zodpovědění a sděluji toto:

Vybírati dlažebné mýto na všech nádražních stanicích na Podkarpatské Rusi bylo povoleno podle § 86 zákona č. I. z r. 1890 župám ve prospěch jejich silničního fondu výnosem ministerstva veřejných prací ze dne 13. září 1921, č. 38. 972/11-21, a to na léta 1921 a 1922 počínájte dnem vyhlášení cit. výnosu a konče dnem 31. prosince 1922.

Posledním odstavcem výnosu bylo stanoveno, že práva vybírati mýto na nádražích a přístavištích udělená administrativním výborům samosprávných měst byv. uherským ministerstvem obchodu, se raší dnem platnosti nově vydaného ta-

rifu. Pokud některému samosprávnému městu bylo dříve přiznáno právo vybírati mýto, dostane se mu přídělu z výnosu mýta ve prospěch komitátu; výše ponechává se dohodě stran.

Z uvedeného jest patrno, že od měsíce října (přibližně) 1921 bylo mýto právem odváděno státními drahami jednotlivým župám na Podkarpatské Rusi.

Provedeným šetřením bylo zjištěno, že povolovací listinou býv. uherského ministra Obchodu ze dne 9. května 1916, č. 82. 320/1915/I/B bylo obci Sevluši povoleno vybírati dlažebné ze zboží, podaného nebo vydaného na železniční stanici a dopravovaného po příjezdní cestě na dobu 10 let, t. j. do 31. března 1926; mýtní sazby byly však stanoveny citovaným výnosem jen na dobu nejbližších 4 let, t. j. do 31. března 1920. O tom, že by před nebo po tomto dni byly příslušným úřadem stanoveny nové sazby nebo že by obec Sevluš byla o to žádala, není dokladu.

Ježto § 93 zák. čl. I/1890 stanoví, že mýtní právo může býti vykonáváno jen podle ustanovení a podmínek povolovací listiny, nutno míti za to, že sice mýtní právo obce trvalo dále, avšak obec, nemajíc stanovených mýtních sazeb, nemohla po právu vybírati tyto poplatky. Mýto, které vybírala železniční správa, bylo vybíráno pro župu.

V Praze dne 28. dubna 1934.

Ministr veřejných prací: Dr. Czech, v. r.

2560/VIII.

Odpověď

ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

na interpelaci poslance Julia Husnaje a soudruhů

o vymáhání léčebného rodinných příslušníků, členů nemocenských pojišťoven (tisk 2470/II).

Nejvyšší správní soud v Praze při projednávání konkrétního případu ve věci vymáhání léčebného, vykládaje ustanovení § 150 zák. čl. 221 /1924 Sb. z. a n., nálezem ze dne 4. května 1933, číslo 7365/33 (v interpelaci nedopatřením uvedeno číslo 7565/33) (rozhodl, že veřejná nemocnice není oprávněna domáhati se náhrady zbytku ne-

mocničních nákladů na tom, kdo ze zákona je povinen pečovati o ošetřovanou osobu v tom případě, kdy pojišťovna nahradila příslušející na ni část nákladů spojených s nemocničním ošetřením příslušníka rodiny pojištěncovy, resp. že příslušníci rodiny členů nemocenských pojišťoven nemusí platiti za nemocmiční ošetřováni v případě onemocněni.

Zcela opačné stanovisko při výkladu § 150 cit. zák. zaujal v obdobné věci Nejvyšší soud v Brně při projednávání konkretního případu vysloviv rozhodnutím z 2. října 1931, č. R l 580/31 tento právní názor:

Nahradila-li pojišťovna část nákladů spojených s nemocničním ošetřením příslušníka pojištěncovy rodiny, jest nemocnice oprávněna domáhati se náhrady zbytku nemocničních nákladů na tom, kdo jest ze zákona povinen pečovati o ošetřovanou osobu.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ztotožňuje se, při výkladu § 150 zák. čís. 221/1924 Sb. z. a n. s právním názorem Nejvyššího soudu v Brně, jakožto, dle zdejšího názoru, jedině správným, ač jinak v projednávaném konkrétním případě před Nejvyšším správním soudem muselo se říditi názorem vysloveným v cit nálezu čís. 7365/33.

Vzhledem k naprosto odchylnému právnímu výkladu § 150 zák. čís. 221/24 Sb. z. a n. zmíněnými nejv. soud. stolicemi, zejména pak s ohledem na to, že právní výklad, jejž ve věci zaujal proti dosavadní praksi Nejvyšší správní soud v Praze ve svém nálezu č. 7365/33 a který pro správu zdravotní resp. v. v. nemocnice jest nepříznivý a ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy jakožto nejvyšší administrativní stolice ve věcech zdravotních také s uvedeným jeho názorem nesouhlasí, připojujíc se zcela ke stanovisku Nejvyššího soudu v Brně a dle toho i upravené dosavadní praksi, nepokládá ministerstvo verejného zdravotnictví a tělesné výchovy za vhodné, aby zemským úřadům dalo pokyn, jak nyní ve věci vymáháni léčebného dlužno postupovati, resp. kterému právnímu výkladu mají přizpůsobiti svoji praksi, pokládajíc dosavadní praksi za zcela správnou. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy hledí však ze všech sil, aby nyní při projednávání novelisace zákona o nemocenském pojištění stylisace § 150 byla upravena tak, aby nepřipouštěla dvojího výkladu, příp, aby otázka vymáhání léčebného byla přesně a bezpečně nově upravena.

V Praze dne 4. května 1934.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:

Dr. Spina, v. r.